Ementál Whopper, King Fries slanina a sýr, Burger King

CHEESE WEEKS

V Číně řádí smrtící virus, v Austrálii smrtící požáry, v Rusku smrtící režim a u nás řádí sýr. Všude sýr. U konkurence sýr, u pseudo konkurence sýr, prostě všude. Laktointoleranti nemají kam uniknout a musí se uchýlit do nejhorších, nejtemnější a nejosamělejších koutů republiky, do veganských bister. Pro vás ostatní tu mám novou recenzi z Burger Kingu, kde představili další sýrový promo.

Výběr až tak složitej nebyl. Dvojitý Cheddar Whopper je v podstatě vylepšená kopie Double Cheddar Beef z léta. Ten mě absolutně nezaujal. Zato Ementál Whopper mě zaujal hned. Dva plátky ementálu, hovězí maso, salát, rajčata a hlavně Big King omáčka a jalapenos papričky. Big King omáčku mám rád a něco mi říkalo, že se k jalapenos bude výtečně hodit. Takže volba byla jasná.

Po rozbalení mě jako obvykle překvapila veliká velikost Whopperu. Asi musím přestat chodit ke konkurenci, aby mě přestaly udivovat normálně veliký burgery. Jako první věc jsem odloupl kus odchlípnutýho sýra a ochutnal. Ementál to nebyl špatnej, ale na konkurenci neměl. Chutnal víc po tavících solích než po smetaně. Další jsem ochutnal omáčku. Že je to ta z Big Kinga bylo jasný už od pohledu, ale tak jistota je jistota. V puse se mě rozvinula krásně kyselkavá omáčka s lehoučkým sýrovým nádechem. Byla to ona!

Po kousnutí jsem dostal přesně to, co jsem čekal. Big King omáčka v kombinaci s jalapenos nezklamala. Kyselkavá chuť říznutá ovocně pikantní chutí papriček je super. Lehce nevyvážená, přesto super. Co mě trochu zarazilo byl fakt, že větším původcem sýrově chutě v burgeru byla Big King omáčka než dva plátky samotnýho ementálu. Celkově byl burger tak trochu nevyladěnej. Nápad spojit Big King omáčku s jalapenos se povedl na jedničku, ale možná by to chtělo šťastnější volbu při výběru sýra. Celkem nevýraznej ementál moc šancí neměl.

Zbytek je klasika. Dva plátky rajčat, z nichž jeden byl začátek rajčete. Naštěstí s vyříznutým bubákem, takže v pohodě. Salát byl nasekanej na větší kousky. To mám rád. "Sýrová" houska posypaná ementálem byla přinejlepším průměrná. V houskách Burger King pořád trochu plave. Maso bylo tenký, dost suchý a s klasickou chutí grilu tak, jak od Burger Kinga čekáte. Celkovou chuť tvoří hlavně omáčka s jalapenos a masem. Občas rajče. Ementál až ve vyjímečným případě.

Celkově je Ementál Whopper docela fajn. Není to žádná pamětihodná pecka, ale bez problému jsem si pochutnal. Šla by vyladit lepším sýrem, možná by se tam hodila i slanina, ale jinak celkem OK. Cena je 129 korun samostatně, v menu 189 korun a pokud chcete jejich promo hranolky místo obyčejných, tak si připravte 209 korun. Je to hodně. 129 korun za burger ze surovin běžně skladem a tenkým suchým masem je dost, to se na mě Burger King nemůže zlobit. Na druhou stranu cenu mají vylepenou a buď vám za to stojí nebo ne. Já byl natěšenej na kombinaci Big King omáčky a jalapenos, takže mi to za to stálo. Ale dám si ho znovu? Nejspíš ne. Nechám si přidat jalapenos do Big Kinga XXL, až tam půjdu příště? Nejspíš ano.

Jo a když už jsem zmínil promo hranolky, tak bude fér o nich něco napsat. Taky si můžeme střihnout srovnání s konkurencí, který se přímo nabízí.

Bod jedna, název. King Fries slanina & sýr vs. Pikantní McFlavor Fries. Bez debat vede Burger King. Pořád se mi nedaří vyslovit nahlas McFlavor aniž bych u toho vypadal jak sloní ocas.

Bod dva. Omáčka. Burger King má klasickou chemickou, lehce pikantní sýrovou omáčku, jejíž vůni znáte z kina (i když jste si ji třeba zrovna vy nikdy nedávali). Je dobrá a v podstatě chutná přesně tak, jak očekáváte z obrázku. McDonald's měl snahu o chemickou nechemickou chuť s podivnou konzistencí. BK má zase bod a velký plus za množství. Omáčky byl kotel a díky její speciální konzistenci ani moc nerozmočila hranolky.

Bod tři, slanina. BK má slaninu snad namletou, ale celkem chutnou. Množství obrovský. McDonald's měl slaninu na větší (lepší) kousky, ale divně smrděla a bylo ji málo. Já bych radši normální kusy slaniny. Bod nemá nikdo.

Bod čtyři, hranolky. Tam je jasný vítěz McDonald's. Jejich tenký hranolky patří k tomu nejlepšímu, čím si můžete zanýst cévy. Burger King má klasický tlustý ARO hranolky, který jsou průměrnější než aritmetickej průměr.

Bonusový bod pět, vidlička. Malá plastová pidi vidlička vs. pořádná Poseidonova lopata. Bod pro BK, najíte se jako člověk.

Takže 2:1 pro Burger King plus bonusový bod za vidličku. Cena je zhruba stejná. V BK jsou za 59 samostatně, pokud se nepletu. Za tu cenu to samozřejmě nestojí. Za dvacku jako příplatek k menu už se o tom dá uvažovat. Ona je ta cena nejspíš stejná v obou případech, ale dvacka navíc přecejen tak moc nebolí jako hranolky za 59 korun a ještě k tomu přijdete o pití. Za extra dvacku King Fries se slaninou a sýrem stojí. Omáčka je celkem fajn, slanina taky, tlustý hranolky nejsou nic extra, ale alespoň vydrží tu nálož omáčky. Bramborový mřížky to nejsou, ale jako obměna finger foodu, proč ne.

Rozpálený ananas, Gaston Chilli

Ne každej den se stane, že někdo z naší středně veliké země uspěje za mořem s vlastní pochutinou. Když vynechám pár šikovných vinařů, tak mě v moji přehluboké paměti napadá jen jistá paní s marmeládama, který prý baští i britská královna. Před paní samozřejmě klobouk dolů, ale marmelády jsou... no marmelády. Navíc to bylo před sedmi lety. Ale nedávno se jednomu Čechovi povedl minimálně stejně tak dobrej, ne-li lepší zářez. Třetí místo v americké soutěži The World Hot Sauce Awards v kategorii Mild Hot Sauce. Tím Čechem nebyl nikdo jiný než místní moravskoslezský chilli nadšenec Gaston. Tuhle ochutnávku jsem si nemohl nechat ujít...

A to je ona. Omáčka, která zaujala jako jedna z mála z neuvěřitelných 640 chilli vzorků. Já sám plechovou hubu nemám a při představě 640-ti vzorků, z nichž minimálně polovina by mě zkrátila tenký střevo o dva metry, jsem rád, že mi někdo poradí, co si koupit. Tím tuplem jsem rád, že Gaston uspěl zrovna v kategorii Mild, u které dokážu rozeznat i nějakou tu chuť. A že je co poznávat. Posuďte sami ze složení.

Žádná chemie, na prvním místě ananas, spousta koření. To zní slibně už od pohledu. Pálivost dvě papričky z pěti měla už minule recenzovaná Rozpálená švestka, takže jsem zhruba věděl, do čeho jdu. A stejně mě vždycky ta pálivost dokáže překvapit. Ale pěkně od začátku.

Jako první ucítíte ananas. Svěží ovocnou chuť ananasu. Následuje vlna zajímavýho koření, kterou hned začne překrývat pikantní přílivová vlna, která postupně zaplaví zbytek. Po chvíli se vlna rozplyne a zůstane zajímavá exotická dochuť s pikantním mravenčením na jazyku. Jako u všeho pikantního i tady záleží na vaši toleranci. Jestli dostanete vlnu pálivosti, tsunami ohně nebo jemnou pikantní pusu.

Já mám toleranci hodně nízko. Pro mě jasná devítka (nedávný Vindaloo), kdy jsem dva dny pomalu nemohl nic jíst kvůli díře v žaludku, je pro Gastona příjemná pětka. Takže dvě papričky z pěti pro Gastona můžou pro dost lidí znamenat hranici toho, co jsou schopni ještě sníst. Ale pokud máte pikantní alespoň trochu rádi, tak Rozpálenej ananas určitě zvládnete. Pro mě je to taková šestka z desíti. O malý chlup silnější než Tabasco, zhruba stejný jako takový ty chilli česnekový směsi v asijských bistrech. Rozpálenej ananas pálí celkem dost, ale pořád rozeznáte i ostatní chutě a dochuť je krásně hřejivá. Není to taková ta nepříjemná pálivost z chilli koření, které se nejde zbavit. Je to ta příjemná ovocná pálivost, která vám na jazyku udělá dobře. Ale pálí celkem dost.

Rozpálenej ananas ale není jen o ananasu a chilli papričkách. V pozadí toho všeho se odehrává malá symfonie koření. Vzhledem k ne moc vysoké toleranci chilli nemůžu machrovat, že tam cítím všechny vypsaný druhy koření, ale kromě ananasu tam lze postřehnout ještě jednu exotickou linku a já bych to viděl na neotřelou kombinaci kardamonu a jalovce. K ananasu tahle kombinace sedí až nečekaně dobře. Kam Gaston na kombinace chutí chodí netuším, ale jedno je jasný. Z popisu jeho BBQ omáčky jde vidět, že je to srdcař, kterej se nevzdá dokud nenajde dokonalost. Vám ji stačí pak jen protřepat a vyklepat.

Kdybych měl být hnidopich a hledat chyby, tak jediná by byla konzistence. Spíš než omáčku to občas připomíná chutney a pokud se nechá dýl na talíři, tak z ní vyteče šťáva. Absence chemie se halt musí nějak projevit. Tuhle nevýhodu lze ovšem krásně proměnit ve výhodu. Už jste někdy měli opravdu pikantní kořeněnej ananasovej džus?

Schválně jsem nechal kousek omáčky bokem dvě hodiny a výsledkem byla tahle perfektní šťáva. Stejně tak exotická, pikantní a kořeněná jako omáčka sama. Je mi jasný, že milovníci chilli by po vysrknutí tohodle už jinej džus nechtěli. Zahřeje víc než kdejaká slivovice.

Taky jste si určitě všimli, že tady všude na fotkách nacházíte různý použití omáčky. Zkoušel jsem ji k velké spoustě věcí. Opravdu výborně se hodí k vepřovýmu masu. Vepřovej burger s bylinkama, nivou a avokádem Rozpálenej ananas povýšil na nejvyšší level. Kuřeti od KFC dodal exotickej švih a pořádnou pálivost, po které tolik lidí touží. K párkům mi omáčka moc neseděla. Pokud si kupujete kvalitní párky a těšíte se na jejich jemnou uzenou chuť z bukovýho dřeva, tak vám ji omáčka totálně přebije. Dodá exotiku, ale u párků chcete spíš klasiku kečup nebo hořčici. No ale k čemu se omáčka hodí nejvíc? K whisky a chlebu.

Asi to zní jako úplná kravina, ale je to tak. Dáte si trochu Rozpálenýho ananasu, skrnete si whisky a kousnete do chleba. V puse se odehraje následující. Ananas, koření, pálivost, pálivost, koření, kouř, alkohol, pálivost, chleba, zjemnění, souhra alkoholu a pálivosti. Je to jako když lezete do vagónu metra, naproti vám projde exotická brazilská tanečnice v minioblečku, metro se rozjede, vy na zemi najdete dvoustovku, usmějete se a máte krásnej den. Taková pěkná souhra událostí v pozadí obyčejnýho dne.

Pokud vás omáčka zaujala. můžete si ji koupit na eshopu za 179 korun. To je za poctivou omáčku slušná cena. Pokud bydlíte na Ostravsku, tak máte víc možností. A to hlavní. Pokud vás výroba chilli omáček zaujala, tak můžete přímo ke zdroji na den otevřených dveří a koupit i speciální, běžně neprodejný omáčky jako třeba parádní mangovou pro Punk Food. Taková příležitost se často nenaskýtá...

Grande Pepperoni & Vegemania, Pizza Hut

Chcete další recenzi? Máte ji mít! Pokud jste měli tu odvahu kolem Vánoc chodit po ostravské Nové Karolině, tak jste si určitě všimli nově otevřené provozovny Pizza Hut. Ono si nejde nevšimnout. Je totiž šikovně umístěná na hlavním a úzkým koridoru mezi MHD a multikinem, takže buď vrazíte do někoho, kdo čeká na pizzu nebo do vás vrazí někdo, když vy zrovna čekáte na pizzu. Další menší vada na kráse je fakt, že se jedná o Pizza Hut Express, čiže máte na výběr z neuvěřitelných pěti druhů pizz plus (naštěstí) jedné akční novinky. Jako úplně první pizzu z Pizza Hut ve svým cholesterolem nabitým životem jsem si vybral Grande Pepperoni.

Pizza Hut je původně americkej koncept a pepperoni pizza bude jedna z nejprodávanějších variant za oceánem, ne-li vůbec na nejprodávanější. Jakožto člověku, co si oblíbil pizzu italskou, mi bylo jasný, že na nějaký tenký těsto a kvalitní čerstvý suroviny se tady hrát nebude. A to mi ale vůbec nevadí. Levná mražená pizza dost dlouho patřila do mýho stálýho studentskýho jídelníčku. Kdo neobsadil kolejní sdílenou mikrovlnku (jedinou na patře) na celých dvacet minut, než se mu mražená pizza ohřeje do gumovýho poživatelnýho stavu, ten neví, co je to hlad. Je Pizza Hut o kousek dál? Přecejen ostatní fast foody se mražáku taky nebojí...

V tomhle směru Pizza Hut naštěstí překvapil a pizzu dělají čerstvou z těsta, který si tam sami "uválí". Suroviny na placku mají nachystaný dopředu kdoví odkud, ale u těch už je to celkem jedno. Snad jen zmíním ještě jedno moudro. Pizza Hut Express má dvě velikosti. Malou a střední pizzu. Klasická Pizza Hut provozovna má taky dvě velikosti. Střední a velkou. To jen abyste nebyli zmatení z cen jako já, když jsem pak v Praze narazil na klasický Pizza Hut a viděl cifry začínající trojkou...

A to hlavní, pizza. Pepperoni je taková americká margherita. Jen místo bazalky tam máte salám. Takže salám, mozzarella a rajčatový základ. Dost na to, aby člověk poznal, s kým že má tu čest. A dostal jsem to, co jsem přesně očekával. Těsto bylo tlustší, kynutý a chuťově celkem neutrální. Za mě celkem v pohodě. Pokud nečekáte křupavý italský tenký těstíčko nasáklý atmosférou kamenné pece na dřevo v malé italské přímořské vesničce, tak zklamaní asi nebudete. Salám mě ale trochu zklamal. Jakožto největší hvězda programu moc nezazářil. V podstatě to byla o chlup pikantnější vysočina. Co se salámů týče, tam je třeba Subway o dva kroky dál. Na druhou stranu se pořád bavíme o salámu na pizzu, takže to beru. Strouhaná mozzarella od Pizza Hut taky nebude ta nejkvalitnější na trhu. Takový průměr.

Rajčatovej základ pak překvapil celkem mile. Naředěný rajčatový protlak s trochou oregana. Trochu nakyslý, trochu nasládlý. Za mě super. Samozřejmě zase nečekejte vymazlený italský Sugo. Což je ale taky trochu škoda. Pepperoni od Pizza Hut je taková spíš průměrná pizza z průměrných surovin, kdy je výsledek celkem fajn v rámci fast foodových kritérií. Bohužel za cenu, za kterou dostanete hned vedle v Coloseu italskou pizzu z prvotřídních surovin, kde je vyšší cena naprosto pochopitelná.

Cena malé salámové pizzy u Pizza Hut, kterou zažene malý hlad jeden menší člověk, je 109 korun a u normální třiceticentimetrové klasiky je cena 169 korun. Za průměrný těsto, průměrnej salám, průměrnej sýr a celkem slušnej rajčatový základ je to moc. Ceny jsou z webu, protože lístek se mi kdesi zatoulal. Ale mám pocit, že ty ceny byly ještě o chlup vyšší. To jen ať nejste v šoku, až tam zajdete. Co je velký plus jsou různě dochucený oleje u pokladny, kterýma si můžete dochutit pizzu. Tomu dávám palec nahoru a alespoň trochu si tím můžou ospravedlnit dost agresivní cenovky. I tak ale Pepperoni moc doporučit nemůžu a já se jejím pravidelným vlastníkem stávat nebudu. Samozřejmě pokud někdo ujíždí na jednoduché salámové pizze, ten si stěžovat nebude.

Jedna průměrná lehce předražená pizza mě od celýho konceptu neodradí, takže jsem tam zašel brzo znova a tentokrát si všiml i levé stěny, na které je vždycky jedna dočasná speciální pizza. Ještě nedávno to byla Vegemania, když jsem šel naposledy okolo, tak tam byla jiná. Ale Vegemanii mají na webu pořád, tak třeba to nějak točí nebo něco. I bez mrtvých zvířat se dá pár hodin přežít, tak proč občas nezkusit něco bezmasýho.

U Vegemanie mě zaujalo naprosto nabušený složení. Když už si člověk nehraje na Itálii, tak proč to pořádně neosolit, že jo. Takže Vegemanie obsahuje sýr Corregio, cherry rajčata, barevnou papriku, žampiony, červenou cibuli, rukolu, čerstvou mozzarellu a rajčatový základ. Sami musíte uznat, že tady maso člověku opravdu nechybí. A jak jsem byl z celýho konceptu Pizza Hut Express lehce rozladěnej, tak pomocí Vegemanie mě posadili na zadek. Posuďte sami.

Takovouhle krasavici jsem si odnesl ke stolku. Nabušená pizza, krásně udělaná na oko a ještě líp na jazyk. Tohle je malá verze, která stála nějakých sto čtyřicet korun. V podstatě cena, za kterou dostanete burger ze zmraženýho polotovaru u konkurence. Za mě rozhodně super změna a už od pohledu jsem byl rád, že v Ostravě zase někdo trochu bude vířit vodu ve fast foodovým moři.

A pizza chutnala tak, jak vypadala. Čerstvě. V puse jste cítili to, do čeho jste zrovna kousli. Žádný vedlejší pachutě se nekonají. Máte v puse červenou cibuli? Ucítíte krásně nasládlou chuť akorát upečené červené cibulky. Máte v puse cherry rajčátko? Ucítíte krásnou chuť pečených rajčat. Pečených do toho momentu, kdy vám vydají nejvíc rajčatové chuti. Krásně velký kousky chutných žampionů to celý dokreslujou. Občas ucítíte dokonce chuť dobré mozzarelly. To bude z těch hrudek čerstvé mozzarelly, kterou dávají ještě na tu strouhanou. Rukola se trochu špatně jedla, ale chuťově se tam hodila. Papriku popisovat asi nemusím. Byla nakrájená na překvapivě velký kousky. A ještě překvapivěji to bylo jedině dobře. Paprika je chuťově dost silná a takhle ji tam bylo pár kousků, takže jste ji cítili, když jste do ní kousli, ale nepřebíjela zbytek. Dobře vymyšlený.

Jediný minus téhle pizzy byl sýr Corregio. To byl ten tvrdej sýr nastrouhanej nahoře. Podle názvu a vzhledu jsem čekal nějakou variaci na parmazán. Ochutnal jsem a... a nic. Vůbec. Znova, mnohem víc sýra a zase nic. Neměl žádnou, ale vůbec žádnou chuť. Dal jsem si tu práci a začal googlit a bylo jasný proč. Jedná se o sýr, kterej se vyrábí (a prodává) jen v Polsku a nikde jinde. Jmenuje se podle italské oblasti, ale s Itálií toho rozhodně víc společnýho nemá. Takovej krásnej polskej fejk. Příště bych prosil Gran Moravii, která má k Itálii taky daleko, ale chutí předčí i leckerej originální parmazán. Pokud už tam teda Pizza Hut nechce dávat rovnou parmazán...

Jako celek je ale Vegemania naprostá vegepecka a jedna z nejlepších pizz, který jsem měl. BBQ Beef od Telepizzy to není, ale na fast foody je to počin hodný smeknutí klobouku...

Jak se ale ukázalo, je to ale bohužel hodně i o štěstí. Tahle pizza mi tak chutnala, že jsem o ni doma básnil. Pak jsme se s rodinou ocitli v Praze (4) a shodou náhod jsme v době hladu stáli u velké Pizza Hut provozovny. Objednám vegemanii, donesu domů, otevřu a prd. Místnímu kuchtíkovi (ve věku, kdy si člověk tak tak uvaří párky) nikdo asi neřekl, že rukolu tam má dát až po dopečení. Takže půlka rukoly na uhel. Ta šla ještě vyndat. Ale zbytek taky nic moc. Šetřilo se na všem. Doslova pár kousků papriky, pár kousků rajčat. Všeho málo. A to na střední pizze, která stojí okolo 250 korun. Být tohle moje první setkání s Pizza Hut, tak to bude nejspíš první a poslední recenze. Takže chválím ostravskou pobočku, chválím Vegemanii a pokud ji budete chtít ochutnat, jděte na jisto někam, kde to umí.

PS: Mimochodem pokud si pizzu dáte v provozovně, dostanete ji na zajímavým papírovým talířku s kruhama. Podobnej způsob má patentovaná i jistá firma Apple. Tak schválně, kdo koho první zažaluje. :)