Zobrazují se příspěvky se štítkemjídlo Lidl. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemjídlo Lidl. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 8. srpna 2022

Letní výcuc

Užíváte léto? Čekáte na novej článek? Den co den kontrolujete ten nejlepší blog pod rozpáleným sluncem a ozonovou dírou a pořád nic? Inu, věc se má tak, že sem měl spoustu plánů. Spoustu plánů na články, spousta snězenýho fast foodu, ale tak nějak jsem to nedotáhl do konce. Prostě je jednodušší výpláznout se na gauč, otevřít si chlazený pivko a koukat na zavalitý Halininy nohy na jejích Stories na Instagramu. Repríza skvostů jako Babicovy dobroty či Výměna manželek v televizi člověku volnýho času a kreativní nálady taky zrovna nepřidá. I tak jsem se rozhodl, že vám dám možnost nahlídnout do útrob mých plánů a análů mých SD karet a něco málo sem nahodit, ať se uprostřed léta nenudíte. Jsme totiž uprostřed cuketové sezóny a to je třeba lid zaměstnat, aby snad někoho nenapadlo ty cukety tahat ze země a v čvachtavým stavu a úsměvem na rtech někomu podávat na stůl jako tu největší delikatesu. Brrr. Jdeme na junk. Oběd z cukety mně čeká zítra...


Langoš (HUN) podle kanálu toho nejvostřejšího Youtubera, mistra Babici. Ve videu na vás bude křičet, že stejnej dostanete na Balatonu nebo tak nějak. Nechce se mi na to dívat znova, protože sem z toho měl opravdu pocit, že jsem dostal online sprda. Kouzlo receptu spočívá v přidání vařené brambory. Bohužel samotnej langoš mě dost zklamal. Byl fajn, ale nebyla to taková ta nadýchaná klasika, na kterou máme ty nejkrásnější vzpomínky od bazénu.


Hned, co jsem se oklepal ze sprda z Langoš videa od Babici, tak jsem si jako správný stockholmák přiklusal pro nášup. Tentokrát řízek mnoha názvů. Někde ho najdete jako Babicův výborný plněný řízek, jinde jako řízek - jalapenos - čedar. A teda tady musím smeknout před genialitou mistra. Asi by mě nenapadlo naplnit řízek z mletýho masa směsí ze smažené cibulky, jalapenos a čedaru, ale výslednej výsledek byl opravdu fajn. Příjemně pikantní, šťavnatej a klidně bych se ho nebál nazvat holandským řízkem 2.0 nebo tak nějak. Za mě pecka a pokud nevíte co s nakládanýma jalapenos, tak tenhle recept můžu jedině doporučit. Správná prasárna. 

Další článek, co vás měl dorazit v případě, že by se to nepovedlo dvěma výtvorům od Babici, měl být článek o sekané z Lidlu. Článek plnej německýho nekorektního humoru ošperkovanýho starým dobrým antisemitismem. Nakonec vám musí stačit pár fotek a informace, že ta sekaná s kouskama šunky byla vynikající, ta jemnější byla dobrá, ale taková obyčejná. Upřímně jsem od německýho řetězce čekal lepší Leberkäse.




Po pořádným šoku a vystřízlivění, co že to vlastně čtete za strašný věci na internetu, jsem se chtěl vrátit ke klasice a udělat pár starých dobrých recenzí na jídlo, z kterýho mají dietáři osypky a špatný spaní. Tak třeba langoš z ostravské Loděnice.


Ten mně vystřelil z gatí a to v dobrým slova smyslu. Domácí těsto, nadýchaný, křupavý, langošový těstíčko. Božská mana každýho tlusťocha. Na tom kečup, domácí česneková majonéza, sýr a filcky (flancky?). Prve sem si říkal, že 109 korun za langoš se vším je hodně, ale za tuhle domácí krasavici ty prachy dám s přehledem pokaždé, když půjdu okolo. Vratný zálohovaný kelímky s sebou, protože jednorázový už nefrčí.


Taky měla přijít jedna "exotika". Tenhle burger jsem dostal v polské vesnici Osiek a MUMU Foodtrucku. Je to jakási frančíza, takže MUMU Foodtruck můžete najít i na více místech plus mají i kamenný pobočky. Tohle je maly Serowy. Wolowina, cheddar, pomidor, salaty, pikle, cebula, prazona cebula, ketchup, remulada. V podstatě klasika s nějakým předpřipraveným hovězím plátkem. Každopádně maso medium, houska luxusní, jen lehce okoralá a kombinace, která prostě nezklame. Palec nahoru si zaslouží i poměr cena výkon. 

Tenhle krasavec s menším masem vyšel na nějakých 80 korun. Ruku na srdce, za tyhle peníze jsem u nás takhle kvalitní burger ještě neměl. A to mají Poláci jen o chlup menší platy než my. Mimochodem hodně podobný pocity jsem měl snad při každé návštěvě tamních restaurací nebo obchodů. Pořád se snažíme dohnat západ, Německo nebo Rakousko, ale Polsko se nám začíná taky nepříjemně vzdalovat, co se kvality gastro-života týče. Pozor, to se týká toho, co seženete tam. Ne toho, co vozí oni k nám...


A pokud máte Polsko daleko, nejspíš máte blíž alespoň Litomyšl. A v Litomyšli je jeden krásnej a velkej sokolskej areál s obřím dětským hřištěm a hodně slušnou zahradní restaurací. Za grilem stojí týpek, u kterýho už od pohledu víte, že to umí. A umí. Třeba tenhle kuřecí gyros v housce s česnekovým dresinkem a coleslawem. Vypadá to obyčejně, ale kdo kdy zkoušel dělat gyros na grilu, tak ví, že to není žádná sranda. Maso je krásně křupavý, nasáklý chutí ohně na každým kousku a s česnekem k sobě padne dokonale. Houska perfektní, suprově opečená přesně tak, aby se nerozpadla ani po obří náloži šťávy z coleslawu. Prostě na pohled obyčejný jídlo, ale dotažený k dokonalosti lidským umem. Určitě stojí za vyzkoušení.

A tím končíme letní výcuc. Snad vás alespoň na chvilku zabavil a pokud ne, tak vám gratuluju k promarněným minutám života na internetu! Nemáte vůbec zač.

pátek 4. března 2022

Francouzské týdny v Lidlu

               

Bydlíte v paneláku? Bojíte se, že vám někdo obouchne dveře vaší Fabie zaparkované pod panelákem? Rozhodujete se, jestli před výplatou zaplatit zálohy za elektřinu nebo stravenky děckám a přesto si chcete užít opulentní pětichodový francouzský menu? Nebo si jen chcete vyzkoušet francouzskou kuchyni, než se tam přestěhujete kvůli nějakýmu skřetovi z východu? Francouzský týdny v Lidlu jsou perfektní řešení. Stačí si prolítnout leták, vytvořit si menu, zajet na nákup a romantickej víkend v centru Paříže může začít.


Francouzské menu a'la Lidl
1. předkrm: Tarte aux Oignons et Lardons
2. předkrm: Hlemýžď zahradní na burgundský způsob
3. předkrm: Goat's cheese wrapped in bacon
hlavní chod: Pommes Noisettes, Meatballs Filled with Cheese & Garlic, Green Beans
dezert: Petit Pot de Créme
nápoje: Vallée Noble Lemon, André Jalbert Brut Normandy Cider





První předkrm Tarte aux Oignons et Lardons. Slanej koláč, lehká příprava, dobrá cena a nečekaně výborná chuť. Tolik k rychlopopisu. V rukách se váhově zdá relativně těžkej, ale v puse je až neobvykle jemnej a lehkej. Hodně nadýchanej. Vajíčkama se nešetřilo a zjevně to vymyslel někdo, kdo podobný koláče umí. Prim hraje chuť vajec, slaniny a cibule. Nic víc, nic míň. Těsto je povedený a vůbec by člověk neřekl, že koláč byl někde předpečenej a zchlazenej. Quiche sem měl ve spoustě kavárnách, hipsterských i relativně normálních, po Praze, v Ostravě a nikde jsem nedostal tak dobrej kus slanýho koláče, jako si můžete za pár kaček koupit v krabici v Lidlu. Fakt. Tenhle byl opravdu chuťově vyladěnej a odlehčenej a nebyl to žádnej žlučníkovej granát tak, jak se to peče u nás... Halt Frantíci umí. Cena 59,50 za celej koláč. Nemám co vytknout.







Druhej a třetí předkrm. Šneci. Taky snadná příprava. Rozehřejete troubu, sundáte obal a jedete bomby. Jen bacha na teplotu šneků po vyndání z trouby. Ulita je jak kámen a krásně drží teplo. Taky si dopředu promyslete, jestli budete mít čím vytáhnout sval z ulity. V restauracích na to dostanete speciální malou vidličičku, ale ruku na srdce, tu doma asi většina z nás nemá (a kdo jo, nenakupuje v Lidlu). Samotný dochucení se Lidlu povedlo. Silná chuť bylinek a česneku přebije všechno ostatní a i ti, co se nejvíc štítí, tak můžou šneka v klidu ochutnat. Bohužel samotnej sval mi přišel hodně gumovej a dost žvýkavej. Se šnekama už jsem měl tu čest v rámci degustačních menu v restauracích, takže vím, že se dají udělat mnohem líp tak, aby z toho nebyla žvýkačka. Lidlu asi podrazilo nohy hluboký zmrazení. Takhle je nemůžu doporučit. Ač dochucení je fajn, tak jedení šnekogumy nikomu požitek asi nepřinese. Teda krom dětí. Většinu šneků paradoxně zbaštil můj tříletej syn. Cena 69 korun.

Kozí sýr omotanej slaninou taky nebyla žádná hitparáda. Samotnej kozí sýr špatnej nebyl, ale omotat ho slaninou nebyl nejlepší nápad. Pokud omotáte touhle slaninou švestku a hodíte ji na pánev, je to pecka. Ale měkký sýr? Slanina se do něj nalepila, nešla oddělat, tím pádem sýr nešel rozetřít. Nožem to taky nešlo. Sedět někde v restauraci, tak to označím za fail. Takhle doma to byl jen poloviční fail, protože mi nevadilo, že u rozmotávání člověk vypadá jak idiot. Ještě větší přestřel jak samotný provedení je ale cena. 59 korun za tři prťavý kolečka a tři plátky slaniny mi přijde dost. Hlavně kvůli tomu, že hned ve vedlejším regálu prodává Lidl asi pětkrát těžší rolku stejnýho kozího sýra za stejnou cenu.





Hlavní chod. Koule s kroketama a fazolkama. Masový koule s česnekem a sýrem byly překvapivě dobrý. Nepochybně klasický francouzský recept. Předpokládám, že stejný najdete v každé dobré francouzské restauraci, hlavně v těch se dvěma a třema hvězdama od výrobce pneumatik. Chuť česneku nijak extra silná nebyla, ale sýr se krásně roztekl a byl hodně cítit. Měl blízko k balkánskýmu sýru. Koule byly mimochodem vyrobený v Německu. Takže německý koule s balkánským sýrem během francouzských týdnů. Mňam. Krokety byly klasický krokety z bramborovýho těsta. Trochu se rozpadaly. Kvalitativně o třídu lepší než klasika od Nowaca, ale chuťově se musím přiznat, že mi ty od Nowaca sedí víc. Vyrobený byly v Nizozemsku. Zelený fazolky byly v rámci možností zelených fazolek v pohodě. Stačilo je blanšírovat chvilku ve vodě a bylo hotovo. Vyrobený byly v Belgii. Cena všech třech věcí vás do kupy vyjde na 135 korun. Krokety a fazolky máte na několik obědů. Oproti pravé michelinské restauraci tak ušetříte zhruba půl miliardy euro.




Dezert Petit Pot de Créme. Tohle bylo asi největší a nejlepší překvapení celýho menu. Teda s výjimkou překvapení, že moje tříletý dítě má rádo hlemýždě po burgundsku. Petit Pot de Créme byly čtyři malý lahvičky. Plný poctivé, hutné, silně vanilkové a tučně smetanové lahůdky. Tohle byla opravdu radost baštit a hned jak uvidím francouzský týdny v letáku, tak si tohodle koupím několik balení. Cena 49 korun za balení. Za ty peníze tenhle dezert můžu směle doporučit.


K zapíjení degustačního francouzsko-celo-evropskýho menu můžete zkusit třeba citrónovou limonádu za 39 korun. Natlakovaná jak Texas po celostátním chilli con carne festivalu. Lehká chuť citronu, docela dost cukru, jinak nic výjimečnýho. Zato Cider překvapil kladně. Pokud jste zvyklý na Strongbow a podobný napodobeniny, tak na ně raději zapomeňte. Francouzskej Lidl cider je suchej (kyselej) a trochu smrdí po kvašení. Originál jak má být. Určitě doporučuju alespoň vyzkoušet, pokud rádi ochutnáváte různý alkoholy. Něco mi říká, že pokud člověk čte pravidelně můj blog, tak určitě rád pije alkohol. Takže hurá do toho. Cena za sedmičku je 59 korun. Když si člověk uvědomí, kolik stojí alkohol na západě, tak je to skoro zadarmo.

Celkově mě tahle hostina vyšla na 425 korun a dojídal sem ji několik dní. Fazolky budou v mrazáku trčet léta a pak poletí během výměny ledničky. Prostě zážitek jak má být za cenu, za kterou dostanete v dobré francouzské restauraci tak maximálně láhev vína. A to se vyplatí! Teda ne všechno z toho, ale vyplatí! No dobře. Koláč a dezert se vyplatí! Zbytek smrdí průměrem, ale tak mít stylovou jizvu od popáleniny z rozpálenýho hlemýždě, to nemá každej. A TO se vyplatí!

pondělí 7. září 2020

Kuřecí burger s kimchi, Lidl

Co by to bylo za rok bez recenze na nějakou lahůdku z Lidlu? Špatný rok. Ale nás labužníky ani smrtící virus nezastaví v ochutnávce toho nejlepšího, co Lidl do mikrovlnky nabízí! Letos si v mikrovlnce na talíři potočíme a posvítíme si na asijský burgery.


Přesněji na kuřecí burgery s kimchi. Jeden se sladkokyselou omáčkou a jeden, pro velkou změnu, se sladkou chilli omáčkou. Cena celkem vysoká, obrázek celkem v pohodě, velikost nadprůměrná. Těšil jsem se.


Prvně jsem si projel složení. Sada malýho chemika by vám tady nestačila. Dost možná by vám na přečtení nestačila ani maturita z chemie. Označení normální surovina byste dali tak polovině ze surovin. Posuďte sami:



Je to špatně? Není. Díky chemii vůbec vidíte tyhle písmenka, takže chemii já rád. V jídle bych ji možná snesl o něco míň, ale bavíme se tady o jídle do mikrovlnky pro ty největší lenochy a životní lůzry. Dobře nám tak. Ale jedna věc je přece jen špatně. Znáte kimchi? V době, kdy korejský potraviny seženete i v tom nejvýchodnějším análu republiky, nejspíš už ano. Jde o nakládaný zelí. Taková korejská verze naších nakládaček. O dost pikantnější a trochu smradlavější (rybí omáčka) verze. Je to jedno z jídel, na který si musíte chvíli zvykat. Ale jakmile si zvyknete, stane se pro vás dost návykový. No ve složení těchhle burgerů se na kimchi nějak pozapomnělo. V jednom není zelí vůbec a ve druhým je jakou součást omáčky v množství menším než malým, takže o kimchi taky nemůže být řeč. A ona na něm není řeč ani na obalu jako takovým. Jen v letáku. Někde se stala chyba. Nevadí.


Příprava je tak jednoduchá a jednoduše popsaná, aby to pochopilo i to největší jelito. Nic nerozbalujete. Jen to chytnete tak, jak to je, šoupnete to do mikrovlnky, otočíte knoflíkem na daný čísílko a jakmile vám to tam zacinká, tak máte snídani/svačinu/oběd/večeři připravenou. Po vytažení (vyklepání) tohodle produktu je třeba zhodnotit vzhled. Vzhled nic moc. Kdyby na obalu stála nějaká ta protiimigrantská hláška, tak bych si myslel, že je to propagační produkt mladšího Václava. Vůně taky nic moc.


Bohužel za prd stála i chuť. Prve jsem ochutnal verzi se sladkokyselou omáčkou. Maso jako takový úplně špatný nebylo. Bylo to kuřecí maso, chutnalo jako kuřecí maso. Konzistence byla dost podezřelá, ale pořád se jednalo o lepší plátek než u spousty fast foodů. Cítit nějaká ta trocha chemie z kuřete byla, ale co už. Sýr byl v pohodě a byl asi to nejlepší na celým burgeru. Houska taky docela v pohodě.


Omáčka měla zvláštní konzistenci. Takovou hutnou a tučnou. Chuťově byla taky zvláštní. Trochu pikantní. Sladká vůbec. Trochu kyselá. Jedním slovem eeeehhhhbrrr. Prostě nic moc. Našel jsem tam asi tři kousky nakládané cibule. Ta měla zvláštní, ale zajímavou a celkem dobrou chuť. To mělo být asi to kimchi. Největším překvapením byly houby v burgeru. Překvapením prostě pro to, že sem je tam vůbec nečekal. Chuťově se moc nepředvedly. No a to je vlastně všechno. Za 55 korun dostanete rozplizlej kuřecí burger s pochybnou omáčkou a bez kimchi. Koupit? Myslím že ne, Time.


Verze se sladkým chilli byla o něco lepší, ale pořád dost hrůza. Omáčka byla hodně sladká a ze záhadnýho důvodu byla míň pikantní než ta sladkokyselá. Ke kuřeti se hodila o něco víc než ta sladkokyselá, takže i ten burger byl celkově o něco málo lepší. Nakládané zeleniny ale pořád objevíte asi tři kousky. Překvapivý houby tam najdete taky. Stejně jako sýr.


Pokud vás někdo zamkne v Lidlu k topení a bude vás nutit baštit tyhle kuřecí mordy, zvolte si verzi se sladkou chilli omáčkou. Pokud se ale budete Lidlem toulat dobrovolně, doporučuju utratit svých půl sto korun za něco chutnějšího. Třeba balení vložek a kus květáku, nebo tak něco. Tentokrát se teda Lidlu burgery moc nevyvedly. Snad to příště napraví, protože mě samozřejmě nic nezastaví v požívání pochutin všeho druhu v housce a příště bych si rád i pochutnal.

sobota 9. listopadu 2019

BBQ Bacon Burger & Pulled Pork Honey Mustard Burger, Lidl

Co je Nekonečný a ještě to není mrtvý? Černej humor a můj seriál o jídle z Lidlu! Je to tak, pokračování tolik divácky oblíbenýho seriálu je zpět! První díl začal už v roce 2012 a od té doby vás raz za čas obšťastním recenzí na nějakej ten junk food a'la připrav si sám (v mikrovlnce). A co bych to byl za člověka, kdybych vás nechal odpočinout a nesnažil se vás dorazit dalším kouskem... Tentokrát jsem zahlídl leták amerických týdnů a bylo jasno.


O burgery do mikrovlnky se Lidl snaží dlouho. Někdy je to lepší, někdy horší. Tentokrát se burgery připravujou přímo v papírovoplastovým obalu, což považuju za celkem dobrej nápad. Netřeba špinit vlastní nádobí a přemýšlet, který že to vlastně do mikrovlnky můžu hodit a který ne. Lidi kupující burgery do mikrovlnky nechtějí vařit, natož přemýšlet. Americký týdny jak mají být. Návod konečně taky sedí, takže vytáhnete svůj burger krásně a rovnoměrně rozehřátej. Žádný ledový a vařící místa, jak to mikrovlnka běžně dělá. Takže tohle by měl Lidl vychytaný. Houska byla místy vlhká, na tom by se ještě zapracovat dalo.


Jak je na tom s chutí? Začnu u BBQ Bacon Burgeru. A začnu u housky. Houska je až překvapivě nadýchaná a lepší než spousta housek u klasických fast foodů. Až na ty vlhčí místa by ji nebylo co vytknout.


Pak je tam maso. Maso bylo tenký a chuťově nevýrazný. Když už jste ho ochutnali samostatně a snažili se v puse analyzovat, chutnalo jako hovězí s velkou dávkou nějakých divných plnidel. Spíš jako nepovedená kupovaná sekaná než jako hovězí maso do burgeru. To je bohužel zatím poznávací znak veškerých polotovarových mikrovlnkových chlazených burgerů. Chutná přesně podle složení, který najdete tady na fotkách. Rozhodně nic, kvůli čemu byste se hnali do obchodu.


Omáčka byla BBQ a bylo ji tam celkem dost. Teda na jedné půlce. Na druhé nic moc. Ale za to si můžu asi sám šikovnou batohovou donáškou. Omáčka byla hodně ovocná, málo kouřová a celkově dost podprůměrná. Zase nic, kvůli čemu byste se hnali do obchodu. V sendviči se mi podařilo identifikovat i pár kousků slaniny. Ta byla hodně zvláštní. Taková Scooby Dooby Doo zvláštní. Divně strašidelná. Stejně jako ten seriál jsem ji nepochopil. Měla divnou, nepřirozenou a nakyslou chuť. Prazvláštně uzenou. Naštěstí ji tam byly jen asi dva kousky. Snad byla alespoň vepřová...


Smažená cibulka byla celkem fajn. Mohlo by ji tam být klidně víc. No a největší pecka sendviče byl uzenej sýr. Toho tam bylo dost, krásně se roztekl díky mikrovlnce a vlastně tvořil hlavní chuťovou složku sendviče. Což je trochu smutný. Za 54,90 dostanete burger se slušnou houskou s chutí uzenýho sýra, podprůměrné BBQ omáčky a občas nekvalitního masa se smaženou cibulkou. Jako asi to byl jeden z těch lepších burgerů z mikrovlnky, ale ani tak si ho za ty peníze (a vlastně ani za jakýkoliv jiný) kupovat nebudu. Jó kdybych ho dostal zadarmo, rád si ho dám. Ale jinak nic, co by stálo za to. A to složení? Kantoři chemie by měli radost, protože by měli co studovat na celej víkend...


 BBQ Bacon Burger nebyl žádnej vyloženej odvar, ale alespoň šel sníst a vyloženě se nepohoršit. No to Pulled Pork Honey Mustard mě pohoršil víc než všechny pořady na Barrandově dohromady. Dokázal to už po rozbalení.


Přímo vybízí k ochutnání. No někdy je třeba se podívat na věci i z jinýho úhlu pohledu.


Eh tak nic. Hmm... Tak třeba když to otevřu?


Ne, zase nic. Tak už nevím. Co třeba Chuť?


Houska, dobrá, sýr, dobrej, maso, fuj, teplej coleslaw, dvakrát fuj, medová hořčice, ok. Nevím, jak to líp napsat. Houska se sýrem by byla dobrá, ale kyselý maso s kyselým teplým salátem je dost odporná kombinace, kterou nezachrání ani ne vyloženě špatná omáčka. Burgeru jsem snědl polovinu, druhou polovinu mým nedopatřením snědla kočka a jediný pozitivum na tomhle sendviči je to, že na rozdíl od té kočky jsem já nedostal průjem. Asi tak. Rozhodně nedoporučuju a tenhle bych si nejspíš nedal znova ani zadarmo.


Nový burgery se Lidlu zrovna dvakrát nevyvedly. Od celkem povedených To Go to není krok vpřed. Pulled Pork je pak krok vzad do otevřenýho kanálu. Brrr. A jestli se těším na další jejich pokus? Tak určitě! A věřte, že recenze vás nemine! Když já, tak vy se mnou!

sobota 9. března 2019

Leberkäs-Krapfen

Že se Němci občas zblázní a odnese to celá Evropa, na to jsme si my, Češi, už tak nějak zvykli. Ale že to tentokrát odnesou koblihy? To nemohl čekat nikdo...


Přesně takhle se tváří člověk, co právě rozřízl koblihu, narval do ni sekanou, potřel ji sladkou hořčicí a začal to prodávat za dvě a půl Eura. A v Lidlu byly nedávno Alpský týdny. Co to znamená? Další část neskutečně nekonečnýho seriálu o jídle z Lidlu je tady!


Budete potřebovat jednu bavorskou sekanou a jednu bavorskou hořčici. Obojí se dá občas sehnat v Lidlu, takže echt deutsche zážitek je zaručen. Pak je ještě třeba kobliha. Opravdovej problém spočívá v sehnání koblihy s višňovou náplní, aby byla autenticita co největší. Posledních několik týdnů jsem baštil koblihy jak od malých místních pekařství, tak i ty z Tesca a podobných supermarketů. A všechny (!) byly meruňkový! Vzhledem k obří loňské nadúrodě meruněk jsem došel k názoru, že hledání višňové koblihy je u konce a je třeba se smířit s českou obměnou. Národ Babici se nezapře.


Samotný koblihy nebyly nic moc. V Bavorsku mají nepochybně lepší. Marmeládou se šetřilo (další typicky česká obměna receptury) a celkově to těsto nebylo žádnej zázrak. Ale to hlavní byla sekaná a hořčice. Ty byly super. Sekaná byla o dost jiná než kterou pod pojmem bavorská sekaná seženete u nás. Tahle byla hodně taková suchá a masitá. Krásně jemně pomletá. A taky byla krůtí. Cítit byla jen jemná chuť masa a trocha soli. Žádný pachutě, na který jsme z českých polotovarů zvyklí. Do koblihu jsem ji upekl v troubě. Samotná hořčice byla taky super. Hrubě namletá hořčice se spoustou cukru. Chuť je prve trochu nakyslá od octu a hořčice a pak přijde sladký tsunami.


Ale všechny vás určitě zajímá jediný. Kdy že to bude další normální recenze na fast food? Brzo. Ale ještě předtím. Kobliha se sekanou a sladkou hořčicí je moc zajímavá a příjemná kombinace. Kobliha a hořčice jsou obojí sladký, takže se k sobě krásně hodí. A masová sekaná, která je celkem neutrální a chutná nejvíc po mase, se ke sladkýmu hodí taky. Nemá to daleko od pečených žebírek na medu, který se dneska dělají celkem běžně. Takže ač tahle kombinace zní šíleně, vlastně to zase takovej extrém není. A jakmile se vám džem smíchá se sladkou hořčicí, tak je to pecka. Těžko říct, jestli by tohle šlo udělat i s mastnou a přesolenou českou bavorskou sekanou, ale s tou krůtí z Lidlu to byla věc, kterou si člověk mohl v klidu vychutnat. A vůbec se nedivím, že to teďka v Bavorsku frčí víc než rozmočený burgery (který se do Německa pomalu integrují z Istanbulu). Ale dám si to znovu? Asi ne. Česká tučná přesolená bavorská sekaná pořádně vysmahnutá na pánvi s rohlíkem mi sedí víc. Halt ty lokální zákaznický preference...