Caesar Bagel, KFC

Classic Caesar

Znáte to. Jdete v noci parkem, všude tma, lampy nikde, ptáčci už spinkají, měsíc těsně před úplňkem, slyšíte jen vítr pohrávající si větvemi stromů a v tom hroznej, srdcevroucí křik. Otočíte se vlevo a vidíte chlápka s nožem v zádech, jak se potácí zpoza stromu, padá na zem a s bublavým chraptěním umírá. Hahaha! Klasickej Caesar! KFC má pro všechny milovníky historie, černýho humoru a klasické architektury perfektní akci. Dát si můžete Koloseum (salát), Hipodrom (bagel) nebo Šikmou věž (wrap). Já vyzkoušel klasický cézarův hipodrom.

Složení. Makový bagel, Caesar omáčka, stripsy, slanina, krutóny, sýr Corregio a salát. Takže v podstatě variace na Caesar salát, jen v bagelu. Nečekaně. Ehm. No začnu prvním šokem. Velikost! A cena. Takže vlastně dva šoky. Vynikající poměr cena/velikost? Takže jeden šok. První šok. Nečekaně vynikající poměr cena/velikost. Caesar Bagel stojí samostatně 145 korun. Cena Caesar Wrapu je 172 korun. A teď to hlavní. Bagel mi přišel teda o hodně větší a o dost nabušenější, než jsem kdy dostal kdejaký Wrap nebo Twister od KFC. Cenu Wrapu bych pochopil, kdyby šlo o Wrapper, Mega Pocket nebo tak. Mimochodem Kentucky Gold Wrapper stojí 164 korun. Tady si KFC podle mně trochu nakakalo do hnízda, ale což. Pro nás, co jsme se rozhodli pro bagel, je to jedině dobře.

No podívejte se na něho. Hipodrom jak vyšitej. A po odkrytí deklu se taky nemá za co stydět.

Úplnej Rambo mezi bagelama. A začneme tím bagelem. Makovej bagel byl úplně jako bych ho koupil někde v pekárně. Prostě klasický, sladší a trochu hutnější pečivo s mákem. Od loupáku nebo makovky k nepoznání. Bagely u nás ve fast foodech nejsou poprvé. Dokonce i KFC už mělo nějaký ranní pokusy s bagelama, ale dobrý vzpomínky na něj nemám. McDonald's má jeden ve stálé ranní nabídce a sice Vepřový Bagel. Bagel od McDonald's je ale extrémně hutný pečivo. Úplně jiný, než jaký se rozhodlo použít KFC.

Takže KFC se rozhodlo potěšit zarytě český publikum a přineslo bagel a'la loupák s kuřetem. A já sem pro. Pečivo drželo tvar až do konce, svoji chutí hrdě přispívalo ke zbytku a mák byl taky všude. Takže bagel na dvojku s hvězdičkou. Na jedničku to není, protože pořád je to jen houskodíroloupák a ne máslová brioška, kterou mám prostě radši. Každopádně housky KFC neumí a tenhle bagel se celkem povedl. Takže jak tu psal jeden z vás, jedno z nejlepších pečiv v KFC.

Kuřecí stripsy od KFC popisovat nemá už cenu. Pikantní byly tentokrát akorát. Jejich chuť se prosadila celkem dost. Ale oproti Twisteru, nebo jiným klasikám, tentokrát se stripsama držel krok i zbytek surovin. Třeba sýr Corregio. Náhražka parmazánu z Pizza Hut, která není vyloženě špatná. Takovej low end parmazán, ale nějaká ta chuť parmazánu tam je. Sýra byla opravdová spousta. Byl nastrouhanej na velejemno a sypal se všude, takže si nemám na co stěžovat. Samozřejmě hobliny Parmiggiana Reggiana nebo Gran Moravie by byly lepší, ale zase bych pak nechtěl vidět tu cenovku. Takže za mě super. Mimochodem i kuřete tam byla spousta. Snad tři stripsy, pokud dobře počítám.

Caesar omáčka v podání KFC nemá s klasickým Caesar dresingem až tolik společnýho. Když si někde objednáte Caesar salát, tak čekáte silnou chuť ančoviček sladěnou s česnekem a parmezánem. V omáčce od KFC jsem cítil hlavně bylinky, majonézu a možná trochu worcesterové omáčky v pozadí. Je to dobrá omáčka. Silná, krásně krémová, dost slaná, bylinková, dokáže se sladit jak s kuřetem, tak se zeleninou. Ale Caesar dresing to za mě prostě není. Takže těžko hodnotit. Omáčka je to fajn, skalní příznivci Caesear salátů ale můžou zažít lehčí zklamání. Já mám Caesar salát rád, v podstatě je to snad jedinej salát, kterej si sem tam v restauraci i objednám, ale osobně jsem zklamanej nebyl. Omáčka od KFC mi prostě taky sedla.

Dost vtipným a neotřelým komponentem jsou krutony. Úplně jsem na ně zapomněl, až mi tuhle v puse tak křuplo, že sem si myslel, že se mi zlomil zub. Pak jsem si na ty křupance zyknul a celkem si je užíval. Rozhodně palec nahoru. Podobnu věc si v sendviči ve fast foodu nevybavuju. A to se mi teda opravdu nestává často. Krutonů bylo v bagelu celkem dost.

Jednou z nejslabších chuťových vložek byla paradoxně slanina. Samostatně dobrá, ale v bagelu se ne a ne prosadit. Válcovalo ji kuře s omáčkou, sýrem a samotným bagelem. Salátový mix s mrkví dělal přesně to, co se od něj v podobným sendviči očekává. Křoví. Ale solidní křoví. A tím končíme. Hlavní linku teda tvoří kuře, omáčka, pečivo, sýr, zelenina, slanina, krutony. V tomhle pořadí. Pokud se dobře soustředíte, tak jste ale schopni ucítit všechno, co zrovna máte v puse. A to se taky nestává často. Caesar Bagel je jedno z nejvyladěnějších jídel, který si v KFC můžete dát.

A nejen vyladěnost a super poměr cena/velikost z tohodle sendviče dělají nadprůměr. Je to i ten pocit, kterýho jsem se při jedení nemohl zbavit. Sedím někde v lepším bistru nebo ve fast foodu? Chvílema fakt těžko říct. Obyčejný, v dobrým slova smyslu, pečivo. K tomu čerstvý kuře, dobrá omáčka, čerstvá zelenina, spousta sýra... Caesar Bagel naprosto setřel rozdíl mezi klasickým bistrem, kam si zajdete na menší oběd s kafem a fast foodem. Přesně takhle si myslím, že by fast foody budoucnosti mohly vypadat, až lidi (nedejbože) přestanou bavit hamburgery a morbidní obezita.

Cenu už znáte, verdikt asi taky. Caesar Bagel se povedl. Je to svěží vítr do stojatých kuřecích vod. Jediný minus bych našel a sice že omáčky mohlo být ke konci víc. Ale jinak za mě super nápad, super akce, super novinka, super obměna nabídky a prostě tak. Můžu doporučit, pokud nemáte nic proti loupákům a pikantnímu kuřeti. Konkurenci bych na tohle taky poslal, aby viděla, jak má vypadat fresh kuřecí sendvič. Tenhle by chutnal i Přemkovi a tentokrát je to opravdu fresh.

A protože vedení KFC nechodí s hlavou v zardeli, můžete si nově objednat i Caesar hranolky. A za pouhou desetikačku vyměnit za klasický hranolky v menu. Jde o hranolky s kopou KFC Caesar omáčky a usmažené slaniny. Bohužel se pořád jedná o KFC tlustý hrancle, z kterých jde cítit ARO na dva kilometry. Caesar hranolky jsou určitě lepší jak jejich klasický hranolky a určitě dobře utracená desetikoruna, ale já ty KFC hranolky prostě nemám rád. Osobně spíš volím cibulový kroužky, ty jdou taky vyměnit za hranolky a bez příplatku. No a ještě radši bych byl, kdyby se vrátila bramborová kaše. Ale nebudu remcat. Caesar hranolky jsou taky krok tím správným směrem a můžu je s klidným svědomím doporučit.

Hermelínové kuře s hruškami

TATABAZAR 

Dámy, pánové a hormonálně zmatené osoby, je to tady! V minulém díle nekonečného seriálu Tatabazar jsme se seznámili s dámami Markétou a Jaruškou. Sympatické paní, které se bujónu nebojí a nestydí se za něj. A jako bonus pro tvrdý jádro tohodle blogu, sledující můj Instagram, jsem připravil anketu. Anketu, kde jste si mohli vybrat, co chcete zažít na vlastní oči příště. A výsledek mně překvapil. Přes všechny exoticky znějící recepty jako "Rolky s překvapením", "Pudinková bomba" nebo "Babiččina červená polévka" jste si zvolili "Hermelínové kuře s hruškami". A to pomocí celých 45ti procent hlasů. Buď jste chtěli ušetřit moji rodinu nebo jste čuli, že za obyčejným názvem bude něco extra. A samozřejmě jste měli pravdu! Pojďme teda spolu zneuctít kuře a donutit ho porodit plesnivej sýr do hruškové vaničky. Že to zní divně? Ale kdeže. Úplná normálka.

Většině porodů předchází předehra. No většině. Polovině. No dobře, občas porod začne pár měsíců zpátky i předehrou. Naší předehrou budiž úvod k receptu z fantastické knihy Mlsná kuchařka:

Co si tak vykládají ženské u kadeřníka nebo na pedikúře? Některé mluví o módě, jiné o výhodných nákupech a Jaruška a Markéta? Většinou o jídle a o receptech.

Děvčata si mezi sebou vyměňují osvědčené recepty a ty se pak dál upravují, vylepšují a zdokonalují, až třeba vznikne recept na opravdu luxusní oběd nebo večeři, jako je hermelínové kuře s hruškami. Tento recept nepatří k těm jednoduchým a vyžaduje trochu kuchařské zručnosti, ale zato jde o opravdu vynikající jídlo, ve kterém se pikantní slaná chuť hermelínu snoubí se sladkou karamelovou a máslovou chutí hrušek. Když si dáte trochu záležet, bude na vašem stole vonět jídlo jako z pětihvězdičkového hotelu. A kdo by si ještě vzpomněl, že tenhle recept pochází od pedikérky?

Jdeme na to. Na tento upravený, vylepšený a zdokonalený recept na opravdu luxusní oběd budete potřebovat pět surovin včetně soli. Ano, pět! Stejně jako počet hvězdiček hotelu, jako v kterým Markéta a Jaruška podobný pokrm očekávají.

Suroviny:

1 celé kuře

2 větší hermelíny

150 až 200 gramů másla

3 tvrdé hrušky

sůl

Předehra je za náma. Jdeme se podívat, co dělají pedikérky po práci. Celé kuře očistíme od peří, položíme na stůl do té správné polohy a lokalizujeme tu správnou dírku. Protože tento recept podle Markéty a Jarušky nepatří k těm jednoduchým a vyžaduje zručnost, přikládám i foto návod.

Pokud je dírka malá, zatnutou pěstí můžete díru trochu rozšířit. Trocha krve je napoprvé normální. Jakmile máte vyhovující velikost, kuře pořádně nasolíme. Začneme vnitřkem a pak vmasírujeme sůl i na kůži. U drůbeže se nemusíte bát použít větší množství soli, ono se to vsákne. Během masírování nedoporučuju jakkoliv zkoušet množství soli na kuřeti líbáním ani olizováním, přenáší spoustu hnusných nemocí. Jakmile máte kuře nasolený, nakrájejte si hermelíny na kousky tak, aby seděly s velikostí díry. Kousky hermelínu vemte a opatrně nacpěte do kuřete tak, aby zůstalo fyzicky neporušeno.

Jakmile je zneuctění dokonáno, dejte kůži zpátky a kuře sešijte pomocí párátek. Čím líp, tím míň hermelínu vám uteče během pečení. Nezapomeňte spíchnout i díru po krku na druhé straně. Troubu rozehřejte na 170 stupňů, dejte do vymazanýho pekáče s trochou vody, zakryjte a pečte asi 45 minut. Mezitím si podélně rozkrojte hrušky a zbavte je jádřinců.

Po 45ti minutách kuře vytáhněte a přidejte k němu hrušky s kousky másla. Všimněte si, že hermelín je na cestě.

Po přidání hrušek s máslem pečte kuře ještě dalších asi 30 minut. Ke konci odklopte pekáč a můžete troubu zesílit, ať máte kůrčičku. Kuřátko během těch posledních pár minut smyslně polívejte vypečenou šťávičkou.

Potom kuře vytáhněte a zkontrolujte, jestli je porod hotový a v hrušce máte plesnivou mňamku.

Pokud ano, máte hotovo. Hruštičku s hermelínem vyjměte, přestřihněte pupeční šňůru a můžete podávat.

Pokud jste kuře zašili opravdu dobře a většina hermelínu vám zůstane uvnitř, je možno hermelín chirurgicky vyjmout po odstranění stehen rodičky.

Kuře podáváme s hermelínem, hruškami a dle knihy třeba s gnocchi nebo s bramborovým knedlíkem.

Krom neobvyklého zážitku s nezletilou drůbeží dostanete i oběd, kterej... no úplně to nevoní a nechutná jako v pětihvězdičkovým hotelu. Prostě pečený kuře, rozpuštěnej hermelín a pečená hruška. Hruška se sýrem si docela rozumí, bramborovej knedlík pokapanej výpekem je taky jedlej. Kuře chutná jako kuře. Chuť hermelínu skeletem moc neprostoupí. Ale tož jo. Dalo se to sníst.

Tímto upřímně děkuji Markétě a Jarušce a gratuluji k výskytu v rubrice Tatabazar, která je vyhrazená jen pro ty největší legendy. A kdyby někoho mrzelo, že přišel o "Rolky s překvapením", tak nezoufejte. Jde o krabí tyčinky zamotaný do eidamu se šunkou, obalený v trojobalu a osmažený. Vrchol každého večírku! Ale kuře je kuře, chápu. Tož ruce do toho a půl je hotovo!

Bageta Čevabčiči, Bageterie Boulevard

Slovinské Chef Menu

V roce 2021 se kavoni podíval do Bulharska a v roce 2025 se Slovinsko podívalo do kavoniho. Balkánský kruh tak byl uzavřen a jdeme se podívat, jak se Bageterii povedla Bageta Čevabčiči. Ještě na úvod jen zmíním, že balkánskou kuchyni zbožňuju a když v ostravským centru zavřeli Astorii, kde dělali ty nejlepší kebabčaty, tak jsem plakal. Plakal jsem asi ale jen já a paní šatnářka, protože nikdo jinej už tam nechodil. Ale láska k bulharské kuchyni přetrvala stejně jako zvyk strouhat si balkánskej sýr na hranolky. Ale to jsme odbočili. Samozřejmě Slovinsko taky není Bulharsko, ale čevabčiči najdete všude tam, kde roste čubrica, tak jdeme na to.

Jakožto milovník balkánské kuchyně budu nekompromisní a můj nekompromisní verdikt zní, že čevabčiči se Bageterii až tak moc nepovedly. Jde cítit hovězí maso, bylinky, ale zároveň i nějaká nepříjemná konzervační pachuť. Hodně mi to připomínalo jejich balkánský pokus z roku 2022. Je to o něco lepší a tentokrát to není až taková hrůza, ale pořád to není TO čevabčiči. Není tam ta čubricová jízda, na kterou se člověk tak těší. Možná takhle má chutnat slovinský čevabčiči, ale spíš ne.

Krom samotných čevabčiči v bagetě ještě najdete pečenou papriku, ajvarový dresink, smetanový sýr, karamelizovanou červenou cibuli, rukolu a jarní cibulku. Za mě je to dost neotřelá kombinace, která umí překvapit. Ajvar asi ne, ten by všichni čekali. Co jsem ale nečekal bylo jeho množství. Bohužel se jednalo o nehezký překvapení. Ajvaru tam bylo pramálo a nebýt jeho výrazné svítivě oranžové barvy, tak bych ho ani nenašel. Chuťově se neměl šanci prosadit. Smetanovej sýr byl máznutej dole. Množství taky menší, ale kluznost dodával dostatečně a svým zvláštním způsobem ladil ke zbytku surovin. I k masu. Volba smetanovýho sýra a jeho role v bagetě pak byla naopak příjemným překvapením. Kdyby bylo ajvaru asi patnáctkrát víc, než sem ho dostal, tak by to byla se sýrem perfektně sehraná omáčková dvojka.

Moc příjemný překvapení byla i nakládaná paprika. Ta byla božská. Chuťově do kysela a konzistencí tak akorát, aby šla krásně kousnout bez námahy. Přesně takhle má za mně vypadat nakládaná paprika a přesně takhle ji vezmou na milost i lidi, co papriku normálně nejedí. Bohužel množstvím se zase šetřilo jako toaleťákem během prvního lockdownu. Jeden velkej kousek papriky jsem našel na konci bagety, jinak ticho po pěšině. A červená cibulka to samý. Na webu píšou karamelizovaná, ale nebyla to taková ta klasická cibulová sladká marmeláda, ale spíš připomínala cibuli nakládanou. Pěkně do kysela. Stejně jako paprika. Pro mně další příjemný překvapení. A zase spojený s nepříjemným, protože tou vynikající cibulí se taky šetřilo.

Rukoly bylo celkem hodně, ale zrovna ta byla dost zbytečná. Bagetě nic moc extra nedodala a naopak trochu zazdívala ty lepší suroviny. Pro mě asi nejvíc nečekanou surovinou byla jarní cibulka. A ta tam sedla. Jakmile jste ji zrovna měli v puse, tak krásně osvěžila masový sousto s případnou nakládanou zeleninou. Jarní cibulky tam tam bylo akorát.

Celkovou chuť tvoří hlavně hovězí maso s trochou nějaké té boční konzervační pachutě a občas nějaká kyselkavá chuť z nakládané zeleniny. Což není špatný, ale žádná sláva se nekoná. A jen kvůli jedné jediné věci. Slečny v kuchyni hrozně šetřily. Být tam víc papriky, cibulky a ajvaru, tak to bude božská jízda přes celej balkán. Trochu by se upozadila zvláštní chuť čevabčiči a bageta by byla víc vyladěná a odpovídala by ceně, obrázku a očekávání.

159 korun dáte za samotnou bagetu ve světlým pečivu. Vzhledem k množství masa je ta cena asi ospravedlnitelná, ale se zbytkem surovin se šetřilo jak za války. A já chcimír. Chci mír, levnej plyn, přímou demokracii a pořádně plný bagety. Žádný hloupý šetření na místech, kde se šetřit nemá. Tož snad příště.

Bagetu čevabčiči můžu ale i tak s klidným svědomím doporučit. Je to dobrá svačina nebo lehčí oběd. Pokud budete mít štěstí na lidi v kuchyni, tak to bude pecka. Pokud ne, čekejte spíš strožší jízdu. Tak jako tak je to příjemná změna oproti všem těm kuřecím burgerům, který nás čekají dalších asi šedesát let.