Zobrazují se příspěvky se štítkempunk food. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempunk food. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 20. ledna 2020

Rozpálený ananas, Gaston Chilli

Ne každej den se stane, že někdo z naší středně veliké země uspěje za mořem s vlastní pochutinou. Když vynechám pár šikovných vinařů, tak mě v moji přehluboké paměti napadá jen jistá paní s marmeládama, který prý baští i britská královna. Před paní samozřejmě klobouk dolů, ale marmelády jsou... no marmelády. Navíc to bylo před sedmi lety. Ale nedávno se jednomu Čechovi povedl minimálně stejně tak dobrej, ne-li lepší zářez. Třetí místo v americké soutěži The World Hot Sauce Awards v kategorii Mild Hot Sauce. Tím Čechem nebyl nikdo jiný než místní moravskoslezský chilli nadšenec Gaston. Tuhle ochutnávku jsem si nemohl nechat ujít...


A to je ona. Omáčka, která zaujala jako jedna z mála z neuvěřitelných 640 chilli vzorků. Já sám plechovou hubu nemám a při představě 640-ti vzorků, z nichž minimálně polovina by mě zkrátila tenký střevo o dva metry, jsem rád, že mi někdo poradí, co si koupit. Tím tuplem jsem rád, že Gaston uspěl zrovna v kategorii Mild, u které dokážu rozeznat i nějakou tu chuť. A že je co poznávat. Posuďte sami ze složení.


Žádná chemie, na prvním místě ananas, spousta koření. To zní slibně už od pohledu. Pálivost dvě papričky z pěti měla už minule recenzovaná Rozpálená švestka, takže jsem zhruba věděl, do čeho jdu. A stejně mě vždycky ta pálivost dokáže překvapit. Ale pěkně od začátku.


Jako první ucítíte ananas. Svěží ovocnou chuť ananasu. Následuje vlna zajímavýho koření, kterou hned začne překrývat pikantní přílivová vlna, která postupně zaplaví zbytek. Po chvíli se vlna rozplyne a zůstane zajímavá exotická dochuť s pikantním mravenčením na jazyku. Jako u všeho pikantního i tady záleží na vaši toleranci. Jestli dostanete vlnu pálivosti, tsunami ohně nebo jemnou pikantní pusu.


Já mám toleranci hodně nízko. Pro mě jasná devítka (nedávný Vindaloo), kdy jsem dva dny pomalu nemohl nic jíst kvůli díře v žaludku, je pro Gastona příjemná pětka. Takže dvě papričky z pěti pro Gastona můžou pro dost lidí znamenat hranici toho, co jsou schopni ještě sníst. Ale pokud máte pikantní alespoň trochu rádi, tak Rozpálenej ananas určitě zvládnete. Pro mě je to taková šestka z desíti. O malý chlup silnější než Tabasco, zhruba stejný jako takový ty chilli česnekový směsi v asijských bistrech. Rozpálenej ananas pálí celkem dost, ale pořád rozeznáte i ostatní chutě a dochuť je krásně hřejivá. Není to taková ta nepříjemná pálivost z chilli koření, které se nejde zbavit. Je to ta příjemná ovocná pálivost, která vám na jazyku udělá dobře. Ale pálí celkem dost.


Rozpálenej ananas ale není jen o ananasu a chilli papričkách. V pozadí toho všeho se odehrává malá symfonie koření. Vzhledem k ne moc vysoké toleranci chilli nemůžu machrovat, že tam cítím všechny vypsaný druhy koření, ale kromě ananasu tam lze postřehnout ještě jednu exotickou linku a já bych to viděl na neotřelou kombinaci kardamonu a jalovce. K ananasu tahle kombinace sedí až nečekaně dobře. Kam Gaston na kombinace chutí chodí netuším, ale jedno je jasný. Z popisu jeho BBQ omáčky jde vidět, že je to srdcař, kterej se nevzdá dokud nenajde dokonalost. Vám ji stačí pak jen protřepat a vyklepat.


Kdybych měl být hnidopich a hledat chyby, tak jediná by byla konzistence. Spíš než omáčku to občas připomíná chutney a pokud se nechá dýl na talíři, tak z ní vyteče šťáva. Absence chemie se halt musí nějak projevit. Tuhle nevýhodu lze ovšem krásně proměnit ve výhodu. Už jste někdy měli opravdu pikantní kořeněnej ananasovej džus?


Schválně jsem nechal kousek omáčky bokem dvě hodiny a výsledkem byla tahle perfektní šťáva. Stejně tak exotická, pikantní a kořeněná jako omáčka sama. Je mi jasný, že milovníci chilli by po vysrknutí tohodle už jinej džus nechtěli. Zahřeje víc než kdejaká slivovice.

Taky jste si určitě všimli, že tady všude na fotkách nacházíte různý použití omáčky. Zkoušel jsem ji k velké spoustě věcí. Opravdu výborně se hodí k vepřovýmu masu. Vepřovej burger s bylinkama, nivou a avokádem Rozpálenej ananas povýšil na nejvyšší level. Kuřeti od KFC dodal exotickej švih a pořádnou pálivost, po které tolik lidí touží. K párkům mi omáčka moc neseděla. Pokud si kupujete kvalitní párky a těšíte se na jejich jemnou uzenou chuť z bukovýho dřeva, tak vám ji omáčka totálně přebije. Dodá exotiku, ale u párků chcete spíš klasiku kečup nebo hořčici. No ale k čemu se omáčka hodí nejvíc? K whisky a chlebu.


Asi to zní jako úplná kravina, ale je to tak. Dáte si trochu Rozpálenýho ananasu, skrnete si whisky a kousnete do chleba. V puse se odehraje následující. Ananas, koření, pálivost, pálivost, koření, kouř, alkohol, pálivost, chleba, zjemnění, souhra alkoholu a pálivosti. Je to jako když lezete do vagónu metra, naproti vám projde exotická brazilská tanečnice v minioblečku, metro se rozjede, vy na zemi najdete dvoustovku, usmějete se a máte krásnej den. Taková pěkná souhra událostí v pozadí obyčejnýho dne.

Pokud vás omáčka zaujala. můžete si ji koupit na eshopu za 179 korun. To je za poctivou omáčku slušná cena. Pokud bydlíte na Ostravsku, tak máte víc možností. A to hlavní. Pokud vás výroba chilli omáček zaujala, tak můžete přímo ke zdroji na den otevřených dveří a koupit i speciální, běžně neprodejný omáčky jako třeba parádní mangovou pro Punk Food. Taková příležitost se často nenaskýtá...


neděle 16. června 2019

Double Cheddar Beef, Burger King

Sýrové prázdniny (nebo tak nějak)

Ač mám k McDonaldu spoustu výhrad a od pondělka s jejich zmenšeným Big (Medium) Tasty Baconem asi přibude další, tak jedno se jim musí nechat. Jejich web, Facebook i aplikace jsou aktualizovaný v podstatě okamžitě od začátku nové akce. O jednotlivých cenících pro každou pobočku zvlášť ani nemluvě. Tohle mají zmáknutý na jedničku. No a pak je tu Burger King, kterej má novou akci několik dní, ale dozvíte se to jen na živo nebo z polskýho webu. Online servis kvalitou připomínající kvalitu jejich pobočky na hlavním nádraží v Praze. Kdo tam kdy byl, pochopí. No takže mi musíte věřit, že Burger King přišel s novou akcí. Jakási sýrová sezóna, jejíž název si přesně nevybavím (v Polsku jsou to Cheese Summer Vibes). Součástí téhle nové akce je hovězí a kuřecí se spoustou čedaru. Tož proč ne, jdeme na to.


Double Cheddar Beef má dost jednoduchý složení. Dva plátky z kravské mrtvoly (ano milí vegani, víme že baštíme mrtvoly a chutnají nám, nemusíte to psát křídou po parcích), spoustu plátků čedaru, pár plátků slaniny, dva plátky rajčete, salát a sýrovou omáčku. Všechno je to v kukuřičné housce, kterou znáte z jejich Anguse. Složení na první pohled nenásilný a celkem povedený.


Začnu houskou. Burger King naštěstí zvolil housku z Anguse, která patří k těm jeho kvalitnějším houskám a hlavně k houskám s větším poločasem rozpadu. Pamatujete na Double Bacon King? Ten v podstatě nešel ani sníst a pro lidi s nižší stresovou toleranční hranicí to byla přímo rozbuška. Houska z Anguse je ale pevnější a ač se v půlce tvářila, že to hodlá vzdát, tak poctivě držela až do konce. Chuťově je to taky jedno z těch lepších pečivovitých pečiv. Má nenásilnou chuť, která neruší zbytek sendviče. Jedno minus bych ale našel. Nějakou záhadou do sebe vcucnula veškerou omáčku.


A teď starší občanko raď. Je to chyba housky nebo použité omáčky? Já bych v tomhle případě obvinil omáčku. Je hrozně řídká a jemná. Ideální kandidátka na procházku v porézní housce. A je to škoda. Škoda škoda veleškoda. Ta omáčka má totiž opravdu extrémně zajímavou chuť. Jestli si někdo kdy stěžoval na chemii v sýrových omáčkách, tak z téhle mu vypadne oko. Je supersýrová a zároveň s obřím taveným dozvukem. Ale tak taveným, že člověk chvilku neví, jestli v puse válí tavící soli nebo rychlosůl z uzenin. Prostě zase něco, co tu ještě nebylo. Nějak takhle budou chutnat ty slavný sýry ve sprejích v USA, bez kterýho si tamní texaský obézní obyvatelstvo neumí představit ranní toust.


Což je fajn možnost a zážitek ochutnat. Bohužel se vám všechna tahle omáčka vsákne do housky a od rozbalení máte tak třicet sekund na to nějakou odchytit a ochutnat samostatně, abyste svoje zážitky mohli předat dál pomocí blogu moderního vzhledu s vtipnými články od experta na dělenou stravu a zdravé stravování. Pak už totiž o omáčce neuslyšíte. Z housky cítit není, na mase cítit není, prostě ji najednou není. A to i přes její opravdu silnou, steroidama nahnanou chuť. Takže omáčka dobrá, ale tak na postříkání hranolek. Do burgeru moc ne. Nebo možná kdyby ji bylo třikrát, čtyřikrát víc, tak by to byla pecka. Taková pecka, že by se ten burger mohl po čedaru třeba i jmenovat. Moment...


Zbytek nic extra. Salát ušel, ale bylo ho málo. Dva plátky starýho rajčete, který svoji vláhu nechalo někde jinde, nenadchnou. Slaniny bylo dost. Dodávala krásnou uzenou chuť. Ale taky tak nějak umělou. Spousta čedaru na mase a mezi masama se popravdě taky trochu ztrácela. Což je vzhledem k jeho velkýmu množství opravdu husarský kousek. A maso má za mě dva body z deseti. Bylo hrozně suchý. Jako sníst pytel písku. Jestli ho dělali dvě hodiny dopředu nevím, ale rozhodně tak chutnalo. Takže kromě zajímavé omáčky mě vlastně nic nepotěšilo. A vzhledem k množství omáčky vlastně ani ta ne. Celkovou chuť tvoří suchý maso, trocha sýra a nic jinýho. Slabota.

Jo a cena? 159 samostatně a 209 v menu se středníma hranolkama a pidi bezedným kelímkem (0,35l). To abyste z těch hranolek náhodou neztloustli a malej kelímek vám pomohl v pohybu při běhání sem a tam pro pití. Double Cheddar Beef je propadák, poměr cena/výkon je propadák, padesát korun za pár hranolek a pidi kelímek je propadák. Tímhle si u mě Burger King plusový body nezískal. Kdyby tam bylo několikrát, a to doslova několikrát víc omáčky. Tolik omáčky, že by z toho tekla a byla všude, tak by ten burger byla pecka. Pecka, jaká tu dlouho nebyla a která by možná smázla sýrovku u konkurence. Takhle je to jen krádež peněz za bílého dne.


A pokud už jste si Double Cheddar Beef náhodou koupili a v půlce vás začala ta suchost obtěžovat, zabalte si ho, doneste domů, ohřejte v mikrovlnce a nakydejte na něj svoji oblíbenou omáčku. Já si na něj nakydal Street Spirit od Gastona, kterou jsem poprvé baštil u stánku Punk Food v Kompotu. Mangovo-švestková pikantní chuť si s masem rozumí a najednou se ten burger dal sníst. Po pravdě mám chuť se na Burger King příště vyprdnout úplně a rovnou si zajít na čerstvýho burgera. Cena bude stejná a zážitek mnohem lepší. Je sice fajn, že Burger King nabízí ve čtvrtky 1+1 Whopper zdarma, ale začíná to být jediná chvíle, kdy se tam člověku vyplatí zajít. Ale tak třeba mě Cheddar Chicken přesvědčí o opaku...


No ale aby nebyla tahle recenze jen negativní slepenina, tak Burger Kingu se jedna věc povedla. Jsou to ty jejich nový Kuleczki Mozzarella z pomidorami. Jedna kulička vás vyjde na desetikorunu, ale na rozdíl od Double Cheddar Beefu za ty peníze, alespoň na ochutnání, stojí. Není to totiž jen Mozzarella v trojobale z friťáku, ale jsou to komplet Arancini. Arancini jsou smažený plněný kuličky z rýže. Takový opravdu vytuněný rizoto vyfiltrovaný přes friťák. Do teď jsem měl Arancini jednou v životě ve fine diningovým Bamboo v Ostravě a žádná pecka to nebyla. Ale nikdy by mě nenapadlo, že je příště potkám ve fast foodu. Takže za tohle má u mě Burger King plus, díky kterýmu na něj ještě úplně nezanevřu.


Arancini v podání Burger Kinga jsou z rýže ochucené rajčatama a nějakým asi oregánem, uvnitř kus mozzarelly a celý je to obalený v bylinkovým trojobalu a osmažený. Chuťově je to dost silný a dobrý. Pořád je to jen rýže s rajčatama, bylinkama a sýrem, ale mě to sedlo. Sedlo mi to víc než několikanásobně dražší Arancini v klasické restauraci. Takovej finger food si nechám líbit a klidně těch pár extra peněz za jeho vyzkoušení uvalím. Ale za suchý maso bez omáčky ne. Takže Double Cheddar Beef za zkoušku nestojí (ledaže by jste si řekli o čtyřnásobnou porci omáčky a obsluha s tím neměla problém), ale ty jejich mozzarellový koule klidně zkuste. Ty za ten zážitek stojí. Jen je berte jako něco opravdu extra. Pokud máte hluboko do kapsy, tak si za těch padesát korun radši zajděte na velkej b-smart. To je asi momentálně nejlepší poměr cena/výkon ve fast foodech...

sobota 25. května 2019

První jarní festivalový pochutiny

Za chvilu nás čeká velká fast foodová recenzová nálož, tak je třeba vyčistit paměťový karty a ohlídnout se za těma pár věcma, co jsem protlačil trávicím traktem za poslední měsíc. Tak snad vám přijde k chuti pár mini recenzí a maxi fotek.


Burger Festival - Nová Karolina Ostrava

Tady jsem samozřejmě nemohl chybět. Vůně grilovanýho masa, občas přeháňka, plno lidí, občas přeháňka, vůně grilovanýho masa a občas přeháňka. Festival jak má být. Jako první jsem neváhal a zamířil k Amici na jejich Level 10 burger, kterej mě naprosto uchvátil minulej rok ve Frýdku-Místku. Byl tak dobrej, že ani moje úchylná úchylka ochutnávat novinky mě nezastavila. A letos? Letos nic moc. Chlapci nevychytali umístění grilu a jak začalo trošku pršet, tak jim do něj pršelo, haprovala teplota a maso jsem dostal vyloženě rare. Kromě krusty to bylo syrový maso. Pojal jsem to jako tatarák s vynikající omáčkou, sýrem a houskou a pochutnal si. Ale pokud to mám hodnotit jako burger, tak to rozhodně nebylo top. Já tataráky rád, ale nepochybuju, že většina lidí by to šla vrátit. Kromě masa to ale top byl. Ta jejich omáčka je prostě boží. Kdybych si s ní pokydal kbelík bobků, nejspíš bych do sebe natlačil i ten. Fotku nemám. Na první letošní festivalovej burger byla větší chuť než ochota mávat s plackou nad stolem.

Další kousek byl na doporučení. Burger od skoro místní Frýdlantské restaurace Imrvére. Ochutnal jsem od nich burger se slaninou a nakládanou červenou cibulkou.


Byl výbornej. Fantastický medium maso, dobrej sýr, něco zelenýho... Příjemným překvapením byla nakyslá červená cibulka, která se rozplývala v puse a chuťově si rozuměla jak s kyselkavou majonézovou omáčkou dole, tak i s barbecue omáčkou. Vyladěná kombinace, která padne k masu jak přibitá. Jedinou výhradu bych měl k housce. Z devadesáti procent byla víc než dobrá, ale v nejtlustším místě byla dost suchá a drobivá. Pokud pojídáte burger stylem okolo dokola a prostředek nakonec, tak jste ty poslední sousta měly sušší. I přesto byl ale tenhle burger výbornej a pokud někdy budu ve Frýdlantu, rozhodně nebudu váhat.

Pak jsem měl tu možnost ochutnat pár soust z burgeru od Bob's Burger. Ti nakonec skončili druzí a to naprosto zaslouženě. Kombinace byla dost klasická. Smažená cibulka, slanina, barbecue omáčka... Ale dovedený k dokonalosti. A houstičku měli krásně měkoučkou. Maso akorát. No prostě burger jak má být. Taky bych mohl jedině doporučit. Snad jen maso bych maličko přisolil.

Nejen burgerama živ je tlustý člověk a tak to chtělo změnu. Tou změnou byl Corn Dog. Bohužel jsem nějak přehlídl, že dělají vegetariánský verze a ta, kterou jsem si vybral, byla zrovna jednou z nich.


Krasavec s mangovým chutney, červenou cibulkou, myšíma bobkama (černým sezamem) a koriandrem měl uvnitř sýr místo masa. Jako nebylo to špatný, ale smažák na špejli je smažák na špejli. Chutney bylo fajn, ale... smažák na špejli je smažák na špejli. Jako dezert OK. Jako hlavní chod zklamání. Poměr cena výkon taky zklamání.

Celkově byl první letošní Burger Festival v Ostravě povedenej. Počasí neovlivní nikdo a spousta nových stánků je vždycky fajn. Už se těším na podzimní nálož. Kdybych měl najít nějaký minus, tak to bude obří reprák v podstatě mezi lidma a stánkama, z kterýho se valí hudba na plný koule a člověk neslyší vlastního slova. To na chuti nepřidá nikomu a starce s kočárama taky nepotěší. Zbytek byl pořešenej na jedničku a hodně mě potěšil stánek American Drinks. Možnost ochutnat exotický příchutě Fant a Dr. Pepperů nikdy neodmítnu.


Ostravský Kompot

Ostravský Kompot má za sebou teprve pár ročníků a vůbec to není poznat. Rodinný festival od Ostraváků pro Ostraváky se vším všudy. Ráno spíš pro rodiny, odpoledne koncerty, během toho spousta serepetiček okolo a samozřejmě nesmí chybět jídlo. Tenhle festival je jedna z mnoha věcí, kvůli kterým se vyplatí bydlet v centru Ostravy a která stojí za návštěvu. Hned na první procházce okolo food trucků jsem potkal místní pikantní legendu Gastona a dostal doporučení na burger z Punk Foodu. Nemusel jsem dlouho váhat.


Než burger připravili, tak jsem dostal slovní výčet původu snad všech surovin a musím smeknout. Punk Food v podstatě bere všechno od lokálních výrobců a i když nabídka ochutnat Halloumi z Moravskoslezskýho kraje byla dost zajímavá, maso je prostě maso. V kombinaci s exkluzivní omáčkou od Gastona vyrobenou přímo pro ně, to se pak nedá odmítnout. Recenze na pár Gastonových omáček se už chystá, tak se zaměřím spíš na samotnej burger. A tomu není co vytknout. Maso medium, chuťově perfektní. Houska měkká, drží tvar, chuťově neruší. Zelenina je zelenina. Řemeslně perfektně zpracovanej burger, kterej nemůže nikoho urazit. Nemá čím. Minusy bych hledal dlouho. Snad jen na vlákna z omáčky, která je z manga. Ale tak už to u manga bývá a neobvyklá ovocně pikantní chuť za těch pár vláken stála bez nejmenších pochyb. Navíc to byla omáčka na přání a vy si tam můžete dát jakou chcete. Co mě ale dostalo do kolen úplně byla cena a servis okolo burgeru. Nejen že za nějakých sto deset korun dostanete perfektní burger, ale dostanete k němu ještě domácí čerstvě připravený belgický hranolky, který si v ničem nezadají těm z Faency Fries. A další obří pecka pro mě byla jejich domácí tatarka a jejich barbecue omáčka. Ta barbecue omáčka byla tak kouřová, že se mi chtělo brečet štěstím a začít potají kouřit, abych si ji připomínal několikrát denně. Tatarka byla krásně kyselkavá a klidně bych si ji koupil na doma. Chlapci od Hellman's by se měli stavit pro recept. Takže skvěle připravenej burger z lokálních surovin, perfektní domácí hranolky a omáčky za cenu menší, než za jakou nabízí svoje menu klasický fast foodový řetězce. Nechci nic říkat, ale pokud někdo nebo něco dokáže kdy ohrozit hegemony typu McDonald's, tak to bude nepochybně Punk Food. Pokud tyhle dvě provozovny postavíte vedle sebe, volba je jasná bez váhání. A to říkám já, jeden z největších fanoušků klasických fast foodů.

Samozřejmě to bylo moje první setkání s Punk Foodem a neméně důležitá je kontinuita kvality. Tyhle pobočky tady rostou jako houby po dešti a tak je třeba sem tam nějakou tu návštěvu udělat a potvrdit moje slova nahoře. Ono když před váma stojí šéf, tak se zaměstnanci snaží jinak. Takže uvidíme. Už se moc těším na testování a určitě tady na blogu o Punk Foodu nečtete naposled. Trochu mě zaráží grafika a logo Chachara všude okolo Punk Foodu, ale to vysvětluje tu rychlou expanzi. Tak snad lokální a kvalitní suroviny budou pořád prioritou a nesklouzne to k něčemu, co se člověk bojí objednat (tím je pro mě bohužel momentálně i Chacharova pizza - možná kdyby se vrátil Radkův tvarůžkový speciál...:) ).

Dalším kouskem na Kompotu byla sázka na jistotu. Hot dog od Eat Meat. Podnik, od kterýho nebydlím daleko a blízkej mi je nejen polohou. Dělají perfektní hot dogy a burgery, u kterých se nemusíte bát, že si na konci řeknete, že za ty peníze nestojí.


Tohle je jejich Chipotle Hot Dog s ruským dresingem místo jejich Chipotle majonézy (rodinný omezení). A samozřejmě není co vytknout. Parádní páreček jen z masa a koření, čerstvá zelenina, spousta kvalitního zapečenýho čedaru, domácí dresing, jejich vlastní speciální barbecue slanina a vymazlený brioškový pečivo. Ten nejvyšší stupeň evoluce hot dogu a zaručuju vám, že lepší hot dog než od Eat Meat neexistuje. Pokud si myslíte něco jinýho, prosím o odkaz v komentářích, protože všechno, co vypadá byť jen z části tak dobře jako toto, rozhodně musí stát za ochutnání.

Ostravský Kompot byl pro mě ještě větší pecka než Burger Festival. Hlavně potěšila příjemná atmosféra bez rušivých zvukových elementů. Alespoň kolem poledne, kdy vyráží na projížďky spíš rodiny než houfy pivochtivých lidí, co ještě můžou v noci spát i víc jak tři hodiny v kuse. Bohužel (bohudík?) už přehlušený akce nemusím a nevyhledávám. Výběr lokálních stánkařů taky potěší a když se tak ohlídnu, tak nemám co vytknout. Povedená akce. Příště zas.

Co zaujalo letos vás? Kam se vydat příště? Pokud máte nějaký lokální tipy, sem s nima.