Merry Cheesemas
Veselé Sránoce! Veselé Sýronoce? Vánosrosce? Sýroce? ... Veselé Sýroce! Vánoce jsou za náma a určitě jste všichni dostali obrovskou haldu oblečení s potiskem hamburgerů, vtipných ponožek a luxusních paštik. To jsou fajn věci, ale my věrohodní fastfoodoholici máme naše vlastní Vánoce pokaždé, když vyjde ve fast foodu nějaká novinka. A jedny z těchto malých Vánoc nám letos nadělil i Burger King s jejich Veselýma Sýrocema. A nejsou to jejich první Veselý Sýroce. Už tu byly třeba v roce 2015. Tehdy jsem ochutnal Clause. A další sýrovej pokus byl třeba Cheesy Angus XT v sezóně 2016/2017. Letos tu máme ale něco extra. Ani ne tak extra sendviče, ty jsou celkem obyčejný. Ale ke každýmu XXL menu (velkej bezednej kelímek + kyblík hranolek) dostanete skleničku! Malá blbost, ale vždycky potěší. Zvlášť, když už vám všechny tyhlety malý skleničky doma dávno došly, protože máte olšový ruce a poslední skleničky rozdával McDonald's tak před šesti roky. Jó kam nemůže McDonald's, tam nastrčí Burger Kinga. Po bramborových finger foodech Burger King přebral otěže i v rozdávání skleniček. Jen tak dál!
Letos Burger King přišel s Double Cheese Angusem a Angusem BBQ Supreme. Ten BBQ vypadá dost nudně. Smažená cibulka, slanina a barbecue omáčka... Nuda. Ale Double Cheese Angus? Dva druhy sýra, hovězí Angus maso, kyselý okurky, červení cibulka, salát, jogurtovo-pepřová omáčka a jejich nová houska. To už zní exotičtěji. Jdeme na to.
Po rozbalení z gigantické krabičky na mě vykoukl macek s pořádným masem. Angus placka od Burger Kinga je dost velkej kus masa. Většinou neurazí, ale tentokrát mi přišel hrozně suchej. Nevím proč co a jak, ale prostě to maso bylo hrozně suchý a až moc žvýkavý. Sníst se to dalo, celkem dobře, ale že by to byl gurmánskej zážitek, to asi ani ne. Dva druhy sýra byly čedar a Pepper Jack. Pepper Jack byl nedávno v Supreme Angusu. Jedná se o lehce smetanovej sýr s papričkama uvnitř. Měl jsem tu čest ochutnat velkou část sýra jen tak bokem a musím říct, že i celkem pálivýma papričkama. Na stupnici by to byla taková dvojka z deseti, ale šlo poznat, že sýr má být pikantní. Chutě obou sýrů se spolu nespojily a v celkové chuti sendviče šlo rozeznat každej sýr jednotlivě. Zajímavej fakt.
Červená cibulka byla fajn. Tak akorát palčivá a křupavá. Mohlo by jí ale být víc. Naopak kyselých okurek mohlo být míň. Měl jsem tam asi šest kousků šíleně koprových, zelených a vodnatých potvor. Já mám rád kyselý okurky. Ale kopr... kopr ne. Nejraději bych se dal na VŠCHT, vynalezl speciální virus požírající sazenice kopru, dal ho do dvojlitrové PETky a všechny ty koprový sazenice tou lahví vlastnoručně umlátil. A Burger King má okurky hodně koprový. Dvě okurky jsem snědl se zbytkem surovin kvůli recenzi a kompletnímu zážitku, ale zbytek sem vypreparoval a ponechal osudu v krabičce.
Salátu tam bylo dost, byl čerstvej a nasekanej na větší kousky. Nemám co vytknout. Co by se ale dalo zlepšit bylo množství omáčky. Bylo ji tam žalostně málo. Hlavně když vezmu v potaz suchý maso a dost suchou housku. Tuhle novou housku už jsem popisoval tady. Nerozpadá se, chuťově celkem ujde, ale konzistencí je taková laciná. No prostě mohla by být lepší (ale i horší). No a omáčky bylo vzhledem k suchosti téhle housky a masa málo. Což je škoda, protože ta jogurtovo-pepřová majonéza je super. Jemná, maličko nakyslá a dost pepřová. Hrozně moc se hodí k zelenině. Tuhle kombinaci jsem si pochvaloval už u několika sendvičů. A tady nemůžu, protože té omáčky mohlo být mnohem víc. Ideálně dvojnásobek. Se zbytkem sendviče by ladila krásně.
Z Double Cheese Anguse mám smíšený pocity. Sýry byly fajn, omáčka byla fajn (až na množství), cibulka byla fajn, ale maso bylo suchý, houska sušší, celkově celej sendvič byl sušší. Okurky se mi tam nehodily vůbec. Dva různý pikantní prvky (papričky v sýru plus pepř v omáčce). Dohromady to byl takovej sušší mix docela nesourodých surovin. Mě osobně moc nezaujal a až na ochutnávku sýrů jsem si ho ani neužil, ale moji velevážené spolustolovnici, která se se mnou něco najedla burgerů, naopak zaujalo to, že je "konečně jinej než všechny ostatní". Takže tak. Je to zajímavej burger, kterej někomu může sednout a někoho může minout. Mít tam pořádnou porci omáčky a šťavnatější maso, nejspíš bych si ho užil taky. Ale jestli si ho nedáte, tak o žádnou pecku nepřijdete. Maximálně o skleničku. Cena v XXL menu je 219 korun. Takže samostatně to bude 149 korun a v normálním menu 199 korun. To je pořád celkem dost peněz, ale je o dvacku levnější než zmiňovanej Supreme Angus, takže můžu jen souhlasně pokývnout. Ale i tak bych příště volil jinej sendvič do svýho skleničkovýho XXL menu...
pátek 28. prosince 2018
neděle 23. prosince 2018
BBQ Pulled Pork, Subway
Na Vánoce je třeba klid, tak sem hodím ještě jeden rest, co jsem tuhle zbaštil a o kterým jsem chtěl něco napsat. Určitě jste si všimli v Subway "novinky" BBQ Pulled Pork. Proč ty uvozovky? Pokud jste šli okolo Subwaye poslední snad tři měsíce, tak jste tam BBQ Pulled Pork potkali. Ale jen o samotným novým mase v bagetě tahle recenze nebude. Odvážně jsem šlápnul do neznáma a zkusil jejich flatbread.
Jak už to u recenzí o Subway bývá, jsou naprosto zbytečný. Stejně si každej nechá naházet suroviny dle svýho gusta a má úplně jinej zážitek. Já se většinou snažil držet obrázku, abych byl alespoň co nejblíž zážitku, o kterej se Subway chce podělit. Ale ty jejich koprový okurky? Ty ať si strčí tam, kam ani Česká pošta nejezdí. Takže jsem volil následovně. Flatbread, BBQ Pulled Pork maso, strouhanej sýr, salát, rajčata, červená cibule, BBQ omáčka, sůl a pepř. A v menu se sušenkou s bílou čokoládou a malinama. Ta je mimochodem fantastická.
Zpátky k bagetě. No k bagetě. K flatbreadu. K sendviči. To zní nejlíp. Zpátky k sendviči. Tenhle sendvič, ve flatbreadu, se hrozně špatně jedl. Ale hrozně. Jíst to od shora dolů, jako normální bagetu, to prostě nejde. Celý by se vám to vysypalo. Začal jsem z levýho otevřenýho rohu, pak z pravýho otevřenýho rohu, pak jsem jedl odprostřed tu otevřenou stranu. A pak tak nějak kde to zrovna šlo. Celej jsem se zaprasil a omáčku jsem měl od ucha k uchu. A nejen omáčku. I blaženej úsměv! Jejich flatbread mě dostal. Má dvě chutě. Superchuť bílé megalepkové mouky a sůl. Je to taková slaná lepková mana. Celiaky by to zacpalo na deset let, ale pro milovníky bílých pečiv jasná volba. Je to takový to pečivo, do kterýho dostanete pravej Gyros v Řecku. A co si budeme povídat, někdy si to pečivo člověk vychutná víc jak obsah.
To ale neplatí u Subway! Tady si vychutnáte i obsah vašeho flatbreadu. Nejvíc bych vypíchnul to jejich barbecue trhaný vepřový. Je super. Ucítíte nejen pořádně silnou chuť masa, ale i chuť zajímavýho barbecue koření. Je to pěkně vyladěný a sendvič dělá čest svýmu jménu. A když se tohle kombo spojí s jejich dost sladkou, trochu nakyslou a malinko jemně pikantní barbecue omáčkou, symfonie chutí je na světě. A to není všechno. Každej koncert klasické hudby raz za čas ozvláštní třísknutí pochodové činely. A v naší symfonii chutí od Subway tuhle práci udělá strouhanej sýr. Chuť roztavenýho sýra v hroudě vepřovýho masa je další pecka, na kterou rád vzpomínám.
Salátu jsem měl v sendviči víc než obvykle a bylo to super. Alespoň konečně můžu tvrdit, že jedna z mých fotek vypadá celkem zdravě. Cibulka se k barbecue masové kombinaci hodí taky. Rajčata taky. Sůl a pepř pěkně dochutil zeleninu. Zkrátím to. Tenhle sendvič od Subway byl pecka. Taková pecka, že bych ho vyšoupnul v mým pomyslným žebříčku i nad pár burgerů. A nemalou zásluhu v tom mělo i výborný pečivo. Pokud ještě BBQ Pulled Pork v Subway zahlídnete, zkuste ho. Průměrný čtenář mýho blogu, čiže velmi nadprůměrný člověk jako takový, si určitě pochutná.
Jediný reálný mínus tohodle sendviče (kromě celýho obličeje od omáčky) je cena. V ostravským Futuru za něj chtěli 99 korun za 15 centimetrů. Na menší hlad/normální oběd to stačí, na větší si připravte nějakých 170 korun. Mně těch 15 centimetrů a sušenka k tomu stačila. Ale znám spoustu lidí, pro který by to byla maximálně větší svačina. Každopádně pokud máte rádi trhaný maso, Subway a dávku slanýho lepku, BBQ Pulled Pork ve flatbreadu je to pravý pro vás!
Jak už to u recenzí o Subway bývá, jsou naprosto zbytečný. Stejně si každej nechá naházet suroviny dle svýho gusta a má úplně jinej zážitek. Já se většinou snažil držet obrázku, abych byl alespoň co nejblíž zážitku, o kterej se Subway chce podělit. Ale ty jejich koprový okurky? Ty ať si strčí tam, kam ani Česká pošta nejezdí. Takže jsem volil následovně. Flatbread, BBQ Pulled Pork maso, strouhanej sýr, salát, rajčata, červená cibule, BBQ omáčka, sůl a pepř. A v menu se sušenkou s bílou čokoládou a malinama. Ta je mimochodem fantastická.
Zpátky k bagetě. No k bagetě. K flatbreadu. K sendviči. To zní nejlíp. Zpátky k sendviči. Tenhle sendvič, ve flatbreadu, se hrozně špatně jedl. Ale hrozně. Jíst to od shora dolů, jako normální bagetu, to prostě nejde. Celý by se vám to vysypalo. Začal jsem z levýho otevřenýho rohu, pak z pravýho otevřenýho rohu, pak jsem jedl odprostřed tu otevřenou stranu. A pak tak nějak kde to zrovna šlo. Celej jsem se zaprasil a omáčku jsem měl od ucha k uchu. A nejen omáčku. I blaženej úsměv! Jejich flatbread mě dostal. Má dvě chutě. Superchuť bílé megalepkové mouky a sůl. Je to taková slaná lepková mana. Celiaky by to zacpalo na deset let, ale pro milovníky bílých pečiv jasná volba. Je to takový to pečivo, do kterýho dostanete pravej Gyros v Řecku. A co si budeme povídat, někdy si to pečivo člověk vychutná víc jak obsah.
To ale neplatí u Subway! Tady si vychutnáte i obsah vašeho flatbreadu. Nejvíc bych vypíchnul to jejich barbecue trhaný vepřový. Je super. Ucítíte nejen pořádně silnou chuť masa, ale i chuť zajímavýho barbecue koření. Je to pěkně vyladěný a sendvič dělá čest svýmu jménu. A když se tohle kombo spojí s jejich dost sladkou, trochu nakyslou a malinko jemně pikantní barbecue omáčkou, symfonie chutí je na světě. A to není všechno. Každej koncert klasické hudby raz za čas ozvláštní třísknutí pochodové činely. A v naší symfonii chutí od Subway tuhle práci udělá strouhanej sýr. Chuť roztavenýho sýra v hroudě vepřovýho masa je další pecka, na kterou rád vzpomínám.
Salátu jsem měl v sendviči víc než obvykle a bylo to super. Alespoň konečně můžu tvrdit, že jedna z mých fotek vypadá celkem zdravě. Cibulka se k barbecue masové kombinaci hodí taky. Rajčata taky. Sůl a pepř pěkně dochutil zeleninu. Zkrátím to. Tenhle sendvič od Subway byl pecka. Taková pecka, že bych ho vyšoupnul v mým pomyslným žebříčku i nad pár burgerů. A nemalou zásluhu v tom mělo i výborný pečivo. Pokud ještě BBQ Pulled Pork v Subway zahlídnete, zkuste ho. Průměrný čtenář mýho blogu, čiže velmi nadprůměrný člověk jako takový, si určitě pochutná.
Jediný reálný mínus tohodle sendviče (kromě celýho obličeje od omáčky) je cena. V ostravským Futuru za něj chtěli 99 korun za 15 centimetrů. Na menší hlad/normální oběd to stačí, na větší si připravte nějakých 170 korun. Mně těch 15 centimetrů a sušenka k tomu stačila. Ale znám spoustu lidí, pro který by to byla maximálně větší svačina. Každopádně pokud máte rádi trhaný maso, Subway a dávku slanýho lepku, BBQ Pulled Pork ve flatbreadu je to pravý pro vás!
sobota 22. prosince 2018
Langošburger hovězí s piečokama, Bo Bistro Store, Ostrava
Langoš is new black! To hlásí nápisy v nové hipsterské kavárně/storu(?)/bistru. Když je něco new black, tak je to prý cool. A já langoše rád. Já je měl rád before it was cool. S kečupem, tatarkou, česnekem a kopou eidamu. Mňam. Bo Bistro se na langoše zaměřuje, ale jak už to u hipsterů bývá, tak trochu jinak. Dostanete tam langoše se zákyskou, se zeleninou a podobně. Kečup mají taky, ale tatarku, to nejlepší, byste hledali marně. Však posuďte sami z menu. Ale přecejen jsem tam našel jednu věc, která mi nedala spát a bylo jasný, že si na ni budu muset zajít. Langošburger!
Pokud sledujete, byť jen jedním okem, mastný a tučný dění za oceánem, tak jste už langošburger možná zahlídli. Třeba tady. Ugrilojou tam maso, hodí na něj suroviny z burgeru, zabalí do těsta na langoše a šoupnou do friťáku. Dostanete kouli s masem a sýrem uvnitř. Takovej maďarsko-americkej wellington. Fúze dvou různých kuchyní v tom nejlepším slova smyslu. Bo Bistro, jako každá hipsterská kavárna/(store?)/bistro, na to jde ale trochu jinak. Udělají z langoše housku a zbytek... zbytek je klasika. Inu i to zní dobře. Jdeme na to.
Langošburger z Bo Bistra obsahuje 150 gramů hovězího masa, 150 gramů langoše, rajčata, polníček, smaženou ochucenou cibulku, ďábelskou omáčku a čedar. Vezmu to od podlahy. Podlaha (i střecha) burgeru je z langošovýho těsta. Vysmaženýho dozlatova. Těsto je samozřejmě domácí, hutný a chutný. Pokud má někdo rád langoše pořádně nadýchaný, tak tady může být trochu zklamanej. Minimálně naše várka měla těsto docela hutný a pár minut kynutí navíc by mu neuškodilo. Ale pokud máte rádi svoje langoše hutnější, tak budete chrochtat blahem. Já mám rád všechno, co projde friťákem, takže za mě dobrý.
Jdeme na maso. Maso bylo akorát namletý, šťavnatý a kvalitní. Žádný šlachy a podobně. Občas růžový a tam kde ne, tak tam bylo pořád šťavnatý až až. Spousta ostravských burgráren by se tu mohla něco přiučit o přípravě masa. Jen dochucení by si k srdci brát nemuseli. V Bo Bistru byla v mase nějaká skoro neviditelná, ale dost citelná bylina a solí se šetřilo. Byla cítit lehká čistá chuť masa a občas nějaká ta silná bylina. Takže příprava masa na jedničku, dochucení na dvojku, šlo by to ještě trochu vyladit. Celkově maso ale příjemně překvapilo.
Ale nebylo to ani maso ani houska, co tvořilo chuťový gró tohodle burgeru. Byla to jejich cibulka. Cibulka nakrájená na jemno a usmažená v nějaké červené kari pastě. Podle lehkýho náznaku citrónové trávy a zázvoru bych to tipnul na thajskou kari pastu, ale ruku do friťáku bych za to nedal. Každopádně chuť to byla opravdu silná a specifická. Kdo už s kari pastou dělal, tak ví, o čem tady mluvím. Rozhodně zajímavej nápad a k hovězímu masu a langošové housce to sedlo parádně. Stejně jako k tomu všemu sedly rajčata.
Polníček a čedar se pak spíš trochu ztrácel. Ďábelská omáčka (pro Pražáky tatarka s kečupem a trochou chilli) se taky spíš ztrácela. Ono porazit cibuli na kari pastě dá holt hodně práce. Po zakousnutí ucítíte langoš, hovězí maso, občas s bylinou a chuťově silnou cibulku na kari pastě. Občas rajče. A takhle si to jedete od začátku do konce. Za mě je to dost vydařenej a nevšední kousek, kterej stojí za ochutnání. Trochu dosolit maso a bylo by to perfektní. Ale i tak je Langošburger z Bo Bistra jasná volba pro všechny jedlíky nevšedních burgerů a milovníků langošů.
Ta fúze je opravdu povedená. Už jen kvůli tomu, že šťáva z masa skončí v podstatě na langoši s ďábelkou. A to chcete. Jen pak doporučuju nějakýho Bechera na trávení, protože budete vlastně trávit dvě ne moc zrovna dietní jídla v jednom. Cena je 185 korun společně s piečokama. Piečoky jsou zjevně bramborový penízky. Uvařený/upečený na místě. Žádnej polotovar. K tomu dip ze zakysané smetany, kterej k nim padne perfektně. Takže dáte 185 korun za hovězí burger s langošem a parádníma bramborama se super dipem. Za mě dobrá cena. Jen jeden tip nakonec. Neberte si tam svoje nejlepší večerní koktejlky. Otevřená kuchyně v kombinaci s langošema dává šatům zabrat. No pokud máte tuhle kombinaci vůní rádi, tak budete nadšení. Já si radostně přičuchoval k mikině ještě další tři dny. Ale musíte si pospíšit. Prý se chystá nová vzduchotechnika.
Pokud sledujete, byť jen jedním okem, mastný a tučný dění za oceánem, tak jste už langošburger možná zahlídli. Třeba tady. Ugrilojou tam maso, hodí na něj suroviny z burgeru, zabalí do těsta na langoše a šoupnou do friťáku. Dostanete kouli s masem a sýrem uvnitř. Takovej maďarsko-americkej wellington. Fúze dvou různých kuchyní v tom nejlepším slova smyslu. Bo Bistro, jako každá hipsterská kavárna/(store?)/bistro, na to jde ale trochu jinak. Udělají z langoše housku a zbytek... zbytek je klasika. Inu i to zní dobře. Jdeme na to.
Langošburger z Bo Bistra obsahuje 150 gramů hovězího masa, 150 gramů langoše, rajčata, polníček, smaženou ochucenou cibulku, ďábelskou omáčku a čedar. Vezmu to od podlahy. Podlaha (i střecha) burgeru je z langošovýho těsta. Vysmaženýho dozlatova. Těsto je samozřejmě domácí, hutný a chutný. Pokud má někdo rád langoše pořádně nadýchaný, tak tady může být trochu zklamanej. Minimálně naše várka měla těsto docela hutný a pár minut kynutí navíc by mu neuškodilo. Ale pokud máte rádi svoje langoše hutnější, tak budete chrochtat blahem. Já mám rád všechno, co projde friťákem, takže za mě dobrý.
Jdeme na maso. Maso bylo akorát namletý, šťavnatý a kvalitní. Žádný šlachy a podobně. Občas růžový a tam kde ne, tak tam bylo pořád šťavnatý až až. Spousta ostravských burgráren by se tu mohla něco přiučit o přípravě masa. Jen dochucení by si k srdci brát nemuseli. V Bo Bistru byla v mase nějaká skoro neviditelná, ale dost citelná bylina a solí se šetřilo. Byla cítit lehká čistá chuť masa a občas nějaká ta silná bylina. Takže příprava masa na jedničku, dochucení na dvojku, šlo by to ještě trochu vyladit. Celkově maso ale příjemně překvapilo.
Ale nebylo to ani maso ani houska, co tvořilo chuťový gró tohodle burgeru. Byla to jejich cibulka. Cibulka nakrájená na jemno a usmažená v nějaké červené kari pastě. Podle lehkýho náznaku citrónové trávy a zázvoru bych to tipnul na thajskou kari pastu, ale ruku do friťáku bych za to nedal. Každopádně chuť to byla opravdu silná a specifická. Kdo už s kari pastou dělal, tak ví, o čem tady mluvím. Rozhodně zajímavej nápad a k hovězímu masu a langošové housce to sedlo parádně. Stejně jako k tomu všemu sedly rajčata.
Polníček a čedar se pak spíš trochu ztrácel. Ďábelská omáčka (pro Pražáky tatarka s kečupem a trochou chilli) se taky spíš ztrácela. Ono porazit cibuli na kari pastě dá holt hodně práce. Po zakousnutí ucítíte langoš, hovězí maso, občas s bylinou a chuťově silnou cibulku na kari pastě. Občas rajče. A takhle si to jedete od začátku do konce. Za mě je to dost vydařenej a nevšední kousek, kterej stojí za ochutnání. Trochu dosolit maso a bylo by to perfektní. Ale i tak je Langošburger z Bo Bistra jasná volba pro všechny jedlíky nevšedních burgerů a milovníků langošů.
Ta fúze je opravdu povedená. Už jen kvůli tomu, že šťáva z masa skončí v podstatě na langoši s ďábelkou. A to chcete. Jen pak doporučuju nějakýho Bechera na trávení, protože budete vlastně trávit dvě ne moc zrovna dietní jídla v jednom. Cena je 185 korun společně s piečokama. Piečoky jsou zjevně bramborový penízky. Uvařený/upečený na místě. Žádnej polotovar. K tomu dip ze zakysané smetany, kterej k nim padne perfektně. Takže dáte 185 korun za hovězí burger s langošem a parádníma bramborama se super dipem. Za mě dobrá cena. Jen jeden tip nakonec. Neberte si tam svoje nejlepší večerní koktejlky. Otevřená kuchyně v kombinaci s langošema dává šatům zabrat. No pokud máte tuhle kombinaci vůní rádi, tak budete nadšení. Já si radostně přičuchoval k mikině ještě další tři dny. Ale musíte si pospíšit. Prý se chystá nová vzduchotechnika.
sobota 15. prosince 2018
Qurrito se slaninou a vejcem
Věděli jste, že v ostravským Futuru McDonald's nedělá snídaně? Ne? Já taky ne. A tak tu máte recenzi na Qurrito se slaninou a vejcem! Normálně bych se od KFC snídaně držel dál, protože tuhý žloutky nemusím, ale zoufalá doba si žádá zoufalých činů. A tak proč nedat Colonelovi další šanci ukázat, že jeho vajca za něco stojí. První pokus s jejich Bagelem mě příliš nezaujal, takže Qurrito byla jasná další logická volba. Snad ještě ten snídaňový talíř vypadá fajn, ale to je tak leda místo oběda. A já rád oběd, tak proč si ho překrývat snídaní.
Qurrito se slaninou a vejcem na obrázku vypadá dost dobře. Dvě krásný volský oka, luxusně vypečená slanina ležérně se povalující na vejcích, rozteklej sýr a něco zelenýho v tortille. Po objednání z oku lahodící tabule dostanete svůj zpocený pytlík a hybaj hledat místo. Tady bych si trochu rýpnul do již zmiňovanýho Futura a novýho food courtu. Ty nový místa k sezení jsou super, o tom žádná. Ale výběr nových stánků teda nic moc. Vlažný jídlo na váhu, nudle a kebab. To opravdu neexistuje žádnej originální koncept? Teda takovej, kterej není čistě veganskej/vegetariánskej a tím pádem předurčenej k velkolepímu krachu? (viz pokusy v Nové Karolině) Na nudle bude nejdelší fronta, je mi to jasný, ale i tak mě trochu mrzí ta zabitá příležitost.
Ale zpátky k jídlu. Váš pytlík bude vypadat nějak takhle. Jedna čtvrtka tortilly, druhá čtvrtka tortilly. Jo sedí to. Jdeme dál.
Na první přísnější pohled mi bylo jasný, že mě zase čekají žloutky suchý jak lesní požár. Udělat dobře vajíčka je mnohem těžší, než by se mohlo zdát. Z mýho nudnýho a už celkem dlouhýho života mi dobrý vajíčka dokázala udělat tak půlka hotelů a tak slabá desetina restaurací. Jinak je to většinou vražda druhýho stupně. Halt jsem žloutkysta a pokud vznikne hnutí "Tvrdý žloutky v ČR nechceme!", tak se rád přidám. No zkrátím to. KFC samozřejmě mělo žloutky zase durch gekocht, jak by řekli za velkým Klínovcem. I tak se to dalo sníst. Ale co mě ještě zarazilo byla naprostá absence jakékoliv jejich chuti. Asi je někdo zapomněl osolit. To už není ani vražda, to je genocida.
Slanina byla celkem fajn. Ze vší fast foodové konkurence ji má KFC asi nejslabší, ale pořád se ji nebojím označit za dobrou slaninu. Rukola byla fajn. Její výrazná chuť se hodí do spousty sendvičů, včetně tohodle. Majonéza zajišťovala kluznost a hlavně jen díky ní se daly ty suchý žloutky pozřít. Sama o sobě byla moc dobrá. Majonézu má KFC moc dobrou. Super konzistence, super kyselkavá chuť. Strouhanej sýr byl takové spíš rozporuplnější kvality. Chuťově lehkej nadprůměr. Ale hlavně byl studenej. A studenej strouhanej sýr není žádná hitparáda. Doma se jím asi taky neládujete.
Takže zbytek surovin jakž takž. Ale i kdybych přivřel oči nad špatně udělaným vajíčkem a studeným sýrem, tak nemůžu přivřít oči nad množstvím jednotlivých surovin. Jeden plátek malé slaniny a dvě snítky rukoly na každou část Qurrita opravdu není to ideální množství. Má to být Qurrito se slaninou a vejcem. Ne Qurrito s vejcem a drobkem slaniny.
Další pecka přišla v podobě spáleniny na spodku tortilly. Kdybych si nevšiml drobných černých teček všude po rukách a nezačal hledat příčinu, tak jsem se do té spáleniny zakousl a asi si moc nepochutnal. Takhle jsem ten hnus seškrábal a bylo. Ale nějaká kontrola před výdejem by mohla probíhat i ve fast foodech. Tuplem, když je člověk v danou dobu jedinej zákazník široko daleko.
Celkově člověk cítil v Qurritu hlavně chuť sýra a majonézy. Když měl v puse slaninu, tak byla cítit slanina. Vajíčka byly hrozně nevýrazný a spíš než chutí se prezentovaly svojí konzistencí. Občas člověk ucítil i tu rukolu.
Nebyla to žádná vyložená katastrofa. Prostě přesmažený vajíčko s trochou slaniny, studeným sýrem, trochou rukoly a majonézou. Pokud nemáte nic proti suchým žloutkům, tak si možná i pošmáknete (jen bacha na spodek Qurrita). Sranda ale přestává ve chvíli, kdy za podobnej výtvor zaplatíte 79 korun českých. Pokud chcete láhev vody, tak skoro stovku.
Takže je to na vás. Za cenu průměrné hodnoty stravenky v ČR dostanete dost podprůměrně připravenej výrobek z průměrných až lehce nadprůměrných surovin a pochutnáte si tak... průměrně. Za mě nedoporučuju a skočte si ke konkurenci na vepřový. KFCčku bych doporučil vyhodit formičky na vajíčka a začít je buď míchat nebo se naučit dělat správný volský oka. To je samozřejmě můj názor a je mi jasný, že spousta lidí se v suchých žloutcích vyžívá a dokud nemají plátek do mrtva převařenýho vejce na chlebíčku, tak jsou schopni zabít o svátcích vlastní babičku... :)
Qurrito se slaninou a vejcem na obrázku vypadá dost dobře. Dvě krásný volský oka, luxusně vypečená slanina ležérně se povalující na vejcích, rozteklej sýr a něco zelenýho v tortille. Po objednání z oku lahodící tabule dostanete svůj zpocený pytlík a hybaj hledat místo. Tady bych si trochu rýpnul do již zmiňovanýho Futura a novýho food courtu. Ty nový místa k sezení jsou super, o tom žádná. Ale výběr nových stánků teda nic moc. Vlažný jídlo na váhu, nudle a kebab. To opravdu neexistuje žádnej originální koncept? Teda takovej, kterej není čistě veganskej/vegetariánskej a tím pádem předurčenej k velkolepímu krachu? (viz pokusy v Nové Karolině) Na nudle bude nejdelší fronta, je mi to jasný, ale i tak mě trochu mrzí ta zabitá příležitost.
Ale zpátky k jídlu. Váš pytlík bude vypadat nějak takhle. Jedna čtvrtka tortilly, druhá čtvrtka tortilly. Jo sedí to. Jdeme dál.
Na první přísnější pohled mi bylo jasný, že mě zase čekají žloutky suchý jak lesní požár. Udělat dobře vajíčka je mnohem těžší, než by se mohlo zdát. Z mýho nudnýho a už celkem dlouhýho života mi dobrý vajíčka dokázala udělat tak půlka hotelů a tak slabá desetina restaurací. Jinak je to většinou vražda druhýho stupně. Halt jsem žloutkysta a pokud vznikne hnutí "Tvrdý žloutky v ČR nechceme!", tak se rád přidám. No zkrátím to. KFC samozřejmě mělo žloutky zase durch gekocht, jak by řekli za velkým Klínovcem. I tak se to dalo sníst. Ale co mě ještě zarazilo byla naprostá absence jakékoliv jejich chuti. Asi je někdo zapomněl osolit. To už není ani vražda, to je genocida.
Slanina byla celkem fajn. Ze vší fast foodové konkurence ji má KFC asi nejslabší, ale pořád se ji nebojím označit za dobrou slaninu. Rukola byla fajn. Její výrazná chuť se hodí do spousty sendvičů, včetně tohodle. Majonéza zajišťovala kluznost a hlavně jen díky ní se daly ty suchý žloutky pozřít. Sama o sobě byla moc dobrá. Majonézu má KFC moc dobrou. Super konzistence, super kyselkavá chuť. Strouhanej sýr byl takové spíš rozporuplnější kvality. Chuťově lehkej nadprůměr. Ale hlavně byl studenej. A studenej strouhanej sýr není žádná hitparáda. Doma se jím asi taky neládujete.
Takže zbytek surovin jakž takž. Ale i kdybych přivřel oči nad špatně udělaným vajíčkem a studeným sýrem, tak nemůžu přivřít oči nad množstvím jednotlivých surovin. Jeden plátek malé slaniny a dvě snítky rukoly na každou část Qurrita opravdu není to ideální množství. Má to být Qurrito se slaninou a vejcem. Ne Qurrito s vejcem a drobkem slaniny.
Další pecka přišla v podobě spáleniny na spodku tortilly. Kdybych si nevšiml drobných černých teček všude po rukách a nezačal hledat příčinu, tak jsem se do té spáleniny zakousl a asi si moc nepochutnal. Takhle jsem ten hnus seškrábal a bylo. Ale nějaká kontrola před výdejem by mohla probíhat i ve fast foodech. Tuplem, když je člověk v danou dobu jedinej zákazník široko daleko.
Celkově člověk cítil v Qurritu hlavně chuť sýra a majonézy. Když měl v puse slaninu, tak byla cítit slanina. Vajíčka byly hrozně nevýrazný a spíš než chutí se prezentovaly svojí konzistencí. Občas člověk ucítil i tu rukolu.
Nebyla to žádná vyložená katastrofa. Prostě přesmažený vajíčko s trochou slaniny, studeným sýrem, trochou rukoly a majonézou. Pokud nemáte nic proti suchým žloutkům, tak si možná i pošmáknete (jen bacha na spodek Qurrita). Sranda ale přestává ve chvíli, kdy za podobnej výtvor zaplatíte 79 korun českých. Pokud chcete láhev vody, tak skoro stovku.
Takže je to na vás. Za cenu průměrné hodnoty stravenky v ČR dostanete dost podprůměrně připravenej výrobek z průměrných až lehce nadprůměrných surovin a pochutnáte si tak... průměrně. Za mě nedoporučuju a skočte si ke konkurenci na vepřový. KFCčku bych doporučil vyhodit formičky na vajíčka a začít je buď míchat nebo se naučit dělat správný volský oka. To je samozřejmě můj názor a je mi jasný, že spousta lidí se v suchých žloutcích vyžívá a dokud nemají plátek do mrtva převařenýho vejce na chlebíčku, tak jsou schopni zabít o svátcích vlastní babičku... :)
neděle 9. prosince 2018
Sýriously největší burgerová výzva, McDonald's
Sýriously nejlepší sezóna
Sestav si burger. Magický spojení slov. Kladný konjunkce vesmírných těles (nebo nějaký manažer z McDonald's, těžko říct) zařídily, že i my Ostraváci letos dostaneme dáreček. Dáreček v podobě panelu, kde si můžete vytunit svůj promo burger. Celá krása spočívá v tom, že si můžete přidat nebo odebrat pár surovin, který byly kýmsi předvybrány a zobrazí se u jednotlivých burgerů. Pokud jste jako děti skládaly Lego zásadně podle návodu a veškerou představivost nechaly hluboko v krabici, tak vám McDonald's na web vložil menší nápovědu v podobě obrázku:
Já sice návody od Lega spíš vyhazoval, ale po shlídnutí obrázku, utření stolu a trojnásobným ověřením, že ostravská Nová Karolina je opravdu na seznamu "sestav si burger", jsem si řekl, že toto stojí za pokus. Taková správná junk food prasárna. Cíl tohodle burgeru je jasnej. Vzít Cheese King s grilovaným hermelínem a přidat si do něj vše možný po jednom kusu. Cíl výzvy samotné je taky jasnej. Netvářit se jako debil při přebíraní tohodle macka u pultu (zklamal jsem), neposlintat podlahu při cestě ke stolu (tak napůl splněno) a to hlavní, pokořit ho. To jsem zvládl na jedničku. A něco málo vám o tom napíšu, protože proč vám nepokazit pár minut života čtením, když můžu, že jo.
Co tenhle macek obsahuje? Teď to bude trochu delší. Původní Cheese King s hermelínem obsahuje to, co už tu bylo dva roky zpátky. Plátek hovězího, plátek hermelínu, salát, dva plátky slaniny, smaženou cibulku a sýrovou omáčku v housce sypané sýrem a slaninou. K tomu si při objednávání otevřete okýnko úpravy burgeru a zaškrtnete všechno, co zaškrtnout jde. Jalapenos, nakládaný okurky, extra slanina, sýr ementál, extra grilovaný hermelín a extra hovězí maso. Cenu jednotlivých položek vám hodím naspod recenze. Teď jdeme na ty zábavnější věci.
Na obrázku se zdá tahle sýriously největší burgerová výzva opravdu obří. Ve skutečnosti už tak velkej respekt nebudí a spíš se dá srovnat s pořádným burgrem z burgrárny než s něčím, co najdete na travel channelu. No i tak je to asi to největší a hlavně nejvyšší, co jsem u McDonald's kdy dostal. Můj burger měl dvě tváře. V jedné bylo v podstatě jen maso, hermelín a slanina. Zbytek surovin včetně omáčky se nacházel až nějaký čtyři kousnutí opodál.
A přesto tyhlety první kousnutí byly naprosto luxusní. Silná chuť hovězího masa, silná chuť hermelínu a supersilná chuť parádní slaniny k sobě padly. Úplnej masožroutskej sýrgasmus. Pokud někdy začne válka proti veganům, tuhle chuťovou kombinaci si budou dávat masožrouti před bojem, aby věděli, za co že to vlastně bojujou. Hermelín se k masu hodí a tuhle kombinaci mám moc rád. Ale nikdy bych neřekl, že slanina tomu dodá až o tolik vyšší rozměr. Dodá. Mňam. A další zázrak. Ani bez omáčky to vlastně nebylo suchý. Dva rozteklý hermelíny se o kluznost zasadily víc než dost.
V druhé části sendviče, kde byly nasáčkovaný všechny suroviny, to byl celkem solidní mišmaš. Nečekaně, ehm... No tak třeba okurky. Kyselý okurky mi do toho všeho až tak moc nezapadaly. K hermelínu se trochu hodily, ale k sýrové omáčce už moc ne. Každopádně si dokážu představit, že si je tam objednám příště znova. Co bych příště určitě vynechal budou jalapenos papričky. Nejsou nikterak extrémně pálivý. To ne. Ale i tak pálí dost na to, aby zastínily tu perfektní kombinaci mas dvou zvířat a plesnivé kravské laktózy. Salátu tam bylo požehnaně. Dodal příjemně svěží křupnutí a díky němu burger nevypadal na prvoplánovej infarkt.
Pak tam máme pár surovin, který jakoby tam vůbec nebyly. Třeba plátek ementálu, kterej tam je extra. Z logiky věci a neúprosných fotek musí být jasný, že tady se ten jeden plátek sýra ztratí rychleji než bohatá běloška v indickým autobuse. Smažená cibulka k tomu taky nemá daleko. Při extrémním soustředění zacítit byla, ale kdyby jste o ni nevěděli, tak ji dost těžko postřehnete. Kyselkavá, tučná a sýrová omáčka ji nekompromisně smete. Tím bych si rád rýpnul do zodpovědných manažerů, kteří mají slovo při výběru povolených extra surovin. Proč tam nejde přidat extra omáčka? Třeba za pětikorunu? To by byla pecka. Zrovna tenhle sýriously macek ji nepotřebuje, protože je tam dost hermelínu, ale u Swiss Kinga by se taková možnost určitě neztratila.
Jak tak nad tím uvažuju, tak už máme probraný veškerý suroviny. Tak jdeme na celek. Jak už jsem psal, hlavní chuťovou linii drží hovězí maso, slanina a hermelín. Pak záleží na okolnostech a místu pobytu ostatní suroviny. Občas je to kyselá okurka, občas jalapeno. Jalapeno dost ruší sýrovou chuť. Občas jde cítit i ta smažená cibulka. A pokud máte zrovna plnou pusu omáčky, s masem a hermelínem se snoubí omáčka. Burger chutná tak, jak vypadá a jak byste čekali.
Jedinou opravdovou výtku k téhle sýriously největší burgerové výzvě bych viděl v kvalitě hermelínu. Ač do McDonald's pořád vozí hermelíny výrobce toho klasickýho českýho hermelínu, tak rozdíl kvality toho z obchodu a toho z McDonald's je velká. Chuťově se zdají být stejný (cítíte hlavně chuť plísně). Rozdíl je v té tekoucí složce. Při jedení mi spousta hermelínu vykapala ven na papír a na konci jsem se ho jal dojet. Tak, jak by to udělal každej milovník smradlavých věcí. A co se nestalo. Studenej hermelín nebyl krásně jemnej a tahací jako originál, ale hrudkovitej, sraženej a bylo vidět, že se ve fabrice při výrobě něčím nahrazovalo. A to je škoda. Tam je rozhodně prostor pro zlepšení. Plátek hermelínu od McDonald's byste si za studena k vínu fakt neužili. Celkově je ale tenhle burger moc fajn a jde poznat, že si někdo s výběrem povolených surovin dal i záležet a že nad tím někdo přemýšlel.
Cena je dost vysoká. Klasický burger 119 a všechny ty suroviny navíc vás vyjdou na 100 korun. Celkově se tak dostáváme na krásných 219 korun českých za samostatnej burger (na účtence je ještě Sprite). Stojí vám tahle výzva za krásných 219 korun? Pokud máte rádi kombinaci masa a hermelínu, nabitou prkenici a máte to štěstí na správnou pobočku okolo, tak vám řeknu jediný. Jděte do toho! U konkurence si kolikrát dáte stejně drahej burger, kterej za to nestojí. Tenhleten sýrovej borec za ty prachy alespoň stojí. Použiju větu z úvodu článku. Taková správná junk food prasárna...
PS: Výzva je to taky dost smradlavá. Neptejte se mě proč a jak, ale po dojedení tohodle vám budou dost smrdět prsty. Různých smradů sýra je v sendviči požehnaně. Proto před objednáním obhlídněte, jestli vámi vybraná pobočka disponuje umyvadlem... :)
Sestav si burger. Magický spojení slov. Kladný konjunkce vesmírných těles (nebo nějaký manažer z McDonald's, těžko říct) zařídily, že i my Ostraváci letos dostaneme dáreček. Dáreček v podobě panelu, kde si můžete vytunit svůj promo burger. Celá krása spočívá v tom, že si můžete přidat nebo odebrat pár surovin, který byly kýmsi předvybrány a zobrazí se u jednotlivých burgerů. Pokud jste jako děti skládaly Lego zásadně podle návodu a veškerou představivost nechaly hluboko v krabici, tak vám McDonald's na web vložil menší nápovědu v podobě obrázku:
Já sice návody od Lega spíš vyhazoval, ale po shlídnutí obrázku, utření stolu a trojnásobným ověřením, že ostravská Nová Karolina je opravdu na seznamu "sestav si burger", jsem si řekl, že toto stojí za pokus. Taková správná junk food prasárna. Cíl tohodle burgeru je jasnej. Vzít Cheese King s grilovaným hermelínem a přidat si do něj vše možný po jednom kusu. Cíl výzvy samotné je taky jasnej. Netvářit se jako debil při přebíraní tohodle macka u pultu (zklamal jsem), neposlintat podlahu při cestě ke stolu (tak napůl splněno) a to hlavní, pokořit ho. To jsem zvládl na jedničku. A něco málo vám o tom napíšu, protože proč vám nepokazit pár minut života čtením, když můžu, že jo.
Co tenhle macek obsahuje? Teď to bude trochu delší. Původní Cheese King s hermelínem obsahuje to, co už tu bylo dva roky zpátky. Plátek hovězího, plátek hermelínu, salát, dva plátky slaniny, smaženou cibulku a sýrovou omáčku v housce sypané sýrem a slaninou. K tomu si při objednávání otevřete okýnko úpravy burgeru a zaškrtnete všechno, co zaškrtnout jde. Jalapenos, nakládaný okurky, extra slanina, sýr ementál, extra grilovaný hermelín a extra hovězí maso. Cenu jednotlivých položek vám hodím naspod recenze. Teď jdeme na ty zábavnější věci.
Na obrázku se zdá tahle sýriously největší burgerová výzva opravdu obří. Ve skutečnosti už tak velkej respekt nebudí a spíš se dá srovnat s pořádným burgrem z burgrárny než s něčím, co najdete na travel channelu. No i tak je to asi to největší a hlavně nejvyšší, co jsem u McDonald's kdy dostal. Můj burger měl dvě tváře. V jedné bylo v podstatě jen maso, hermelín a slanina. Zbytek surovin včetně omáčky se nacházel až nějaký čtyři kousnutí opodál.
A přesto tyhlety první kousnutí byly naprosto luxusní. Silná chuť hovězího masa, silná chuť hermelínu a supersilná chuť parádní slaniny k sobě padly. Úplnej masožroutskej sýrgasmus. Pokud někdy začne válka proti veganům, tuhle chuťovou kombinaci si budou dávat masožrouti před bojem, aby věděli, za co že to vlastně bojujou. Hermelín se k masu hodí a tuhle kombinaci mám moc rád. Ale nikdy bych neřekl, že slanina tomu dodá až o tolik vyšší rozměr. Dodá. Mňam. A další zázrak. Ani bez omáčky to vlastně nebylo suchý. Dva rozteklý hermelíny se o kluznost zasadily víc než dost.
V druhé části sendviče, kde byly nasáčkovaný všechny suroviny, to byl celkem solidní mišmaš. Nečekaně, ehm... No tak třeba okurky. Kyselý okurky mi do toho všeho až tak moc nezapadaly. K hermelínu se trochu hodily, ale k sýrové omáčce už moc ne. Každopádně si dokážu představit, že si je tam objednám příště znova. Co bych příště určitě vynechal budou jalapenos papričky. Nejsou nikterak extrémně pálivý. To ne. Ale i tak pálí dost na to, aby zastínily tu perfektní kombinaci mas dvou zvířat a plesnivé kravské laktózy. Salátu tam bylo požehnaně. Dodal příjemně svěží křupnutí a díky němu burger nevypadal na prvoplánovej infarkt.
Pak tam máme pár surovin, který jakoby tam vůbec nebyly. Třeba plátek ementálu, kterej tam je extra. Z logiky věci a neúprosných fotek musí být jasný, že tady se ten jeden plátek sýra ztratí rychleji než bohatá běloška v indickým autobuse. Smažená cibulka k tomu taky nemá daleko. Při extrémním soustředění zacítit byla, ale kdyby jste o ni nevěděli, tak ji dost těžko postřehnete. Kyselkavá, tučná a sýrová omáčka ji nekompromisně smete. Tím bych si rád rýpnul do zodpovědných manažerů, kteří mají slovo při výběru povolených extra surovin. Proč tam nejde přidat extra omáčka? Třeba za pětikorunu? To by byla pecka. Zrovna tenhle sýriously macek ji nepotřebuje, protože je tam dost hermelínu, ale u Swiss Kinga by se taková možnost určitě neztratila.
Jak tak nad tím uvažuju, tak už máme probraný veškerý suroviny. Tak jdeme na celek. Jak už jsem psal, hlavní chuťovou linii drží hovězí maso, slanina a hermelín. Pak záleží na okolnostech a místu pobytu ostatní suroviny. Občas je to kyselá okurka, občas jalapeno. Jalapeno dost ruší sýrovou chuť. Občas jde cítit i ta smažená cibulka. A pokud máte zrovna plnou pusu omáčky, s masem a hermelínem se snoubí omáčka. Burger chutná tak, jak vypadá a jak byste čekali.
Jedinou opravdovou výtku k téhle sýriously největší burgerové výzvě bych viděl v kvalitě hermelínu. Ač do McDonald's pořád vozí hermelíny výrobce toho klasickýho českýho hermelínu, tak rozdíl kvality toho z obchodu a toho z McDonald's je velká. Chuťově se zdají být stejný (cítíte hlavně chuť plísně). Rozdíl je v té tekoucí složce. Při jedení mi spousta hermelínu vykapala ven na papír a na konci jsem se ho jal dojet. Tak, jak by to udělal každej milovník smradlavých věcí. A co se nestalo. Studenej hermelín nebyl krásně jemnej a tahací jako originál, ale hrudkovitej, sraženej a bylo vidět, že se ve fabrice při výrobě něčím nahrazovalo. A to je škoda. Tam je rozhodně prostor pro zlepšení. Plátek hermelínu od McDonald's byste si za studena k vínu fakt neužili. Celkově je ale tenhle burger moc fajn a jde poznat, že si někdo s výběrem povolených surovin dal i záležet a že nad tím někdo přemýšlel.
Cena je dost vysoká. Klasický burger 119 a všechny ty suroviny navíc vás vyjdou na 100 korun. Celkově se tak dostáváme na krásných 219 korun českých za samostatnej burger (na účtence je ještě Sprite). Stojí vám tahle výzva za krásných 219 korun? Pokud máte rádi kombinaci masa a hermelínu, nabitou prkenici a máte to štěstí na správnou pobočku okolo, tak vám řeknu jediný. Jděte do toho! U konkurence si kolikrát dáte stejně drahej burger, kterej za to nestojí. Tenhleten sýrovej borec za ty prachy alespoň stojí. Použiju větu z úvodu článku. Taková správná junk food prasárna...
PS: Výzva je to taky dost smradlavá. Neptejte se mě proč a jak, ale po dojedení tohodle vám budou dost smrdět prsty. Různých smradů sýra je v sendviči požehnaně. Proto před objednáním obhlídněte, jestli vámi vybraná pobočka disponuje umyvadlem... :)
úterý 4. prosince 2018
Anniversary Whopper, Burger King
10 Years Anniversary
Burger King dál slaví a já slavil taky. Slavil jsem kombinací barbecue omáčky, majonézy, smažené cibulky, slaniny a jalapeno papriček. Že vám to nepřijde slavnostní? No... mě taky ne.
Ale i klasika může překvapit, tak jdeme na to.
Takhle vypadá. Deset let Burger Kingu v kostce (oválu).
Tuhle novou housku jsem hodnotil už u Supreme Angus ze stejné promo akce. K Angusu se mi moc nehodila. U Anguse za půlku výplaty čekáte jen to nejlepší a nejprémiovější. Tahle houska je lehce nadprůměrná, strašidelně žlutá a levný suroviny z ní čiší na metr daleko. Taky mi tentokrát přišla dost suchá. Ale i tak je o triliardu procent lepší než ty předchozí Whopper housky, který se rozpadly po špatným a malinko vulgárním pohledu. Takže pokrok. To určitě. Ale i tak je pořád co zlepšovat. Zvlášť po ochutnání fantastické housky z Nightmare King. U něho Burger King ukázal, že housky pro civilizovanější část Evropy umí. Tak proč by to nešlo natrvalo i u nás?
Zbytek surovin nikterak nepřekvapí. Maso ujde. Kouřová chuť je dost výrazná. Maso není zbytečně vysušený a na fast foodový poměry jedno z těch lepších. Je užší než u konkurence, ale je přes celou housku. Na mase jsou dva plátky čedaru. Díky většímu množství sýra jde krásně cítit a chuťově se projeví ve větší části sendviče. A kombinace kouřovýho masa a tučnýho, středně výraznýho sýra je super. O tom žádná.
Majonéza a barbecue omáčka je kombinace ohraná jak vtipy o Halininých dietách. Slanina je trochu umělá a nepřirozená. Jalapeno papričky příjemně pálí, pokud je máte zrovna v puse. Taková trojka z desíti. Salát. Salát. Trochu bych se pozastavil u rajčat.
Dostal jsem dva kousky rajčat. Spodek rajčete a vrch rajčete. Moje spolusedící spoluochutnávačka dostala dva krásný plátky. Já spodek a vršek. Asi karma. No alespoň bubáka vykrojili. To chválím. Další surovina byla smažená cibulka. Ta byla cítit všude tam, kde zrovna byla. V mým případě druhá půlka sendviče.
Zdá se vám recenze doteďka taková nějaká neutrálně nijaká? A máte pravdu. Stejně tak ten sendvič. Jde tam cítit maso se sýrem. Slanina. Jalapeno. Smažená cibulka. Barbecue omáčka. Zelenina. Ale celkově je to taková trochu nuda. Těžko říct, jestli si s vymýšlením Anniversary Whoppera dal někdo opravdu záležet nebo se prostě vzaly oblíbený suroviny a hodily do jednoho sendviče. Není špatnej. Dostanete přesně to, co si objednáte a co čekáte. Cena je 119 korun samostatně a 169 korun v menu. Cena za menu je přestřelená. Hranolky plus pití za padesát korun je prostě dost. Ale 119 korun za sendvič je na Burger King celkem normální cena. Klidně ho zkuste, pokud se vám zalíbil. A pokud vás nějak extra nezaujal, tak ho klidně nezkoušejte. Nepřijdete o žádnou pecku desetiletí...
Burger King dál slaví a já slavil taky. Slavil jsem kombinací barbecue omáčky, majonézy, smažené cibulky, slaniny a jalapeno papriček. Že vám to nepřijde slavnostní? No... mě taky ne.
Ale i klasika může překvapit, tak jdeme na to.
Takhle vypadá. Deset let Burger Kingu v kostce (oválu).
Tuhle novou housku jsem hodnotil už u Supreme Angus ze stejné promo akce. K Angusu se mi moc nehodila. U Anguse za půlku výplaty čekáte jen to nejlepší a nejprémiovější. Tahle houska je lehce nadprůměrná, strašidelně žlutá a levný suroviny z ní čiší na metr daleko. Taky mi tentokrát přišla dost suchá. Ale i tak je o triliardu procent lepší než ty předchozí Whopper housky, který se rozpadly po špatným a malinko vulgárním pohledu. Takže pokrok. To určitě. Ale i tak je pořád co zlepšovat. Zvlášť po ochutnání fantastické housky z Nightmare King. U něho Burger King ukázal, že housky pro civilizovanější část Evropy umí. Tak proč by to nešlo natrvalo i u nás?
Zbytek surovin nikterak nepřekvapí. Maso ujde. Kouřová chuť je dost výrazná. Maso není zbytečně vysušený a na fast foodový poměry jedno z těch lepších. Je užší než u konkurence, ale je přes celou housku. Na mase jsou dva plátky čedaru. Díky většímu množství sýra jde krásně cítit a chuťově se projeví ve větší části sendviče. A kombinace kouřovýho masa a tučnýho, středně výraznýho sýra je super. O tom žádná.
Majonéza a barbecue omáčka je kombinace ohraná jak vtipy o Halininých dietách. Slanina je trochu umělá a nepřirozená. Jalapeno papričky příjemně pálí, pokud je máte zrovna v puse. Taková trojka z desíti. Salát. Salát. Trochu bych se pozastavil u rajčat.
Dostal jsem dva kousky rajčat. Spodek rajčete a vrch rajčete. Moje spolusedící spoluochutnávačka dostala dva krásný plátky. Já spodek a vršek. Asi karma. No alespoň bubáka vykrojili. To chválím. Další surovina byla smažená cibulka. Ta byla cítit všude tam, kde zrovna byla. V mým případě druhá půlka sendviče.
Zdá se vám recenze doteďka taková nějaká neutrálně nijaká? A máte pravdu. Stejně tak ten sendvič. Jde tam cítit maso se sýrem. Slanina. Jalapeno. Smažená cibulka. Barbecue omáčka. Zelenina. Ale celkově je to taková trochu nuda. Těžko říct, jestli si s vymýšlením Anniversary Whoppera dal někdo opravdu záležet nebo se prostě vzaly oblíbený suroviny a hodily do jednoho sendviče. Není špatnej. Dostanete přesně to, co si objednáte a co čekáte. Cena je 119 korun samostatně a 169 korun v menu. Cena za menu je přestřelená. Hranolky plus pití za padesát korun je prostě dost. Ale 119 korun za sendvič je na Burger King celkem normální cena. Klidně ho zkuste, pokud se vám zalíbil. A pokud vás nějak extra nezaujal, tak ho klidně nezkoušejte. Nepřijdete o žádnou pecku desetiletí...
neděle 18. listopadu 2018
Twister Italian, KFC
Bella Italia!
"Co nastane, když se srazí Twister s parmezánem? Parmageddon! Bát se ale nemusíte, spíš se těšte na tuhle parádu s našimi kuřecími stripsy, originální buttermilk omáčkou, salátem, rajčaty, rukolou a hoblinami italského parmezánu!"
Další popisek tak blbej, že ho nemám nejmenší problém dát sem na blog. I když armageddon připomínal spíš minule recenzovaný Panini Italian. Na další italskej kousek jsem se tak musel docela dlouho přemlouvat. Nová buttermilk omáčka mě ale zaujala natolik, že jsem si ji nechtěl nechat ujít. Tak jdeme na to.
Kuře, rajčata, salát, rukola, parmazán a buttermilk omáčka v tortille. To zní fajn. Zní to tak moc fajn, že jsem se hodně bál, aby to obsluha nějakým způsobem nepokazila. Naštěstí měla tu lepší chvilku a dostal jsem přesně to, co tam má být. Malý bezvýznamný plus pro český lid dělající obstojně svoji práci má KFC doma. Teď jen jestli dostane to větší a významnější plus lid polský, kterej s podobnýma labůžo výmyslama oblažuje naši republiku.
Prve musím pochválit nabitost Twisteru. Maso bylo odshora až dolů. Maso bylo čerstvý, křupavý a pálivý jak hořící indická kuchyně. Nevím, čím to je, ale kuřecí kousky v centru Ostravy jsou pikantnější než všude jinde. Hot Wings jakbysmet. Ale to já rád. Tak to má být. Takže maso a jeho množství má za mě palec nahoru. Další asi nejvýraznější surovinou byla nová buttermilk omáčka. Buttermilk znamená podmáslí. Co má podmáslí společnýho s Itálií netuším. Sehnat dneska podmáslí v normálním obchodě je téměř nemožný. Všude samý kysaný podmáslí a'la kyška, ale klasický podmáslí nikde. Horko těžko si tak někdo vybaví jeho chuť. Pokud mě paměť nešálí, tak bývalo skoro průhledný a malinko nasládlý. Jinak to žádnou silnou chuť nemělo.
Buttermilk omáčka v podání KFC je taky trochu nasládlá. Je to taková trochu nasládlá majonéza. Pořád má kyselý tóny majonézy, ale ta sladkost se tam taky neztratí. Je perfektně vyvážená. Má parádní konzistenci A je dobrá. Hodně dobrá. Něco mi pořád připomínala, ale za celou dobu jedení sendviče jsem si ji nedokázal zařadit. Jestli to bylo to podmáslí těžko říct. To jsem měl naposled tak dvacet let zpátky. Rozhodně si ale dobře rozumí jak s pikantním kuřetem, tak se zeleninou.
A s parmazánem. Přesně tak. V Twisteru Italian se dokonce prosadí i parmazán. Začal jsem ho vnímat až od půlky tortilly a hlavně dole jsem ho měl celkem kopec. Po jeho samostatné ochutnávce můžu potvrdit, že to byl opravdu parmazán nebo jeho nějaký sýrový siamský dvojče. Silná chuť parmazánu a kuře tvoří docela zajímavou a překvapivě lahodnou kombinaci chutí. K tomu rukola, salát a rajčata. Rukola je taky chuťově silná a pokud ji máte rádi, rozhodně její chuť v kombinaci všech surovin uvítáte. Do toho všeho zajímavá omáčka...
Twister Italian patří mezi ty lepší variace Twisteru. Je to příjemná změna a pokud se v kuchyni nešetří surovinama, tak je to celkem pecka. Twister Italian je o něco lepší jak originální Twister. Na Mega Pocket nemá, to ne. Ale pokud si chcete užít trochu zajímavé omáčky, pikantního kuřete a parmazánu, tak Twister Italian je volba přímo pro vás. Já ho rád ochutnal a docela dost možná si ho dám ještě jednou. Teda pokud mě někdo ujistí, že Mega Pocket opravdu zůstává ve stálé nabídce a za chvilu nezmizí... Cena Twister Italian je 99 korun samostatně a 139 korun v menu. Cena je to podle mýho názoru odpovídající. Parmazán něco stojí a novou omáčku taky musel někdo vymyslet. Víc takových novinek bych si nechal klidně líbit...
"Co nastane, když se srazí Twister s parmezánem? Parmageddon! Bát se ale nemusíte, spíš se těšte na tuhle parádu s našimi kuřecími stripsy, originální buttermilk omáčkou, salátem, rajčaty, rukolou a hoblinami italského parmezánu!"
Další popisek tak blbej, že ho nemám nejmenší problém dát sem na blog. I když armageddon připomínal spíš minule recenzovaný Panini Italian. Na další italskej kousek jsem se tak musel docela dlouho přemlouvat. Nová buttermilk omáčka mě ale zaujala natolik, že jsem si ji nechtěl nechat ujít. Tak jdeme na to.
Kuře, rajčata, salát, rukola, parmazán a buttermilk omáčka v tortille. To zní fajn. Zní to tak moc fajn, že jsem se hodně bál, aby to obsluha nějakým způsobem nepokazila. Naštěstí měla tu lepší chvilku a dostal jsem přesně to, co tam má být. Malý bezvýznamný plus pro český lid dělající obstojně svoji práci má KFC doma. Teď jen jestli dostane to větší a významnější plus lid polský, kterej s podobnýma labůžo výmyslama oblažuje naši republiku.
Prve musím pochválit nabitost Twisteru. Maso bylo odshora až dolů. Maso bylo čerstvý, křupavý a pálivý jak hořící indická kuchyně. Nevím, čím to je, ale kuřecí kousky v centru Ostravy jsou pikantnější než všude jinde. Hot Wings jakbysmet. Ale to já rád. Tak to má být. Takže maso a jeho množství má za mě palec nahoru. Další asi nejvýraznější surovinou byla nová buttermilk omáčka. Buttermilk znamená podmáslí. Co má podmáslí společnýho s Itálií netuším. Sehnat dneska podmáslí v normálním obchodě je téměř nemožný. Všude samý kysaný podmáslí a'la kyška, ale klasický podmáslí nikde. Horko těžko si tak někdo vybaví jeho chuť. Pokud mě paměť nešálí, tak bývalo skoro průhledný a malinko nasládlý. Jinak to žádnou silnou chuť nemělo.
Buttermilk omáčka v podání KFC je taky trochu nasládlá. Je to taková trochu nasládlá majonéza. Pořád má kyselý tóny majonézy, ale ta sladkost se tam taky neztratí. Je perfektně vyvážená. Má parádní konzistenci A je dobrá. Hodně dobrá. Něco mi pořád připomínala, ale za celou dobu jedení sendviče jsem si ji nedokázal zařadit. Jestli to bylo to podmáslí těžko říct. To jsem měl naposled tak dvacet let zpátky. Rozhodně si ale dobře rozumí jak s pikantním kuřetem, tak se zeleninou.
A s parmazánem. Přesně tak. V Twisteru Italian se dokonce prosadí i parmazán. Začal jsem ho vnímat až od půlky tortilly a hlavně dole jsem ho měl celkem kopec. Po jeho samostatné ochutnávce můžu potvrdit, že to byl opravdu parmazán nebo jeho nějaký sýrový siamský dvojče. Silná chuť parmazánu a kuře tvoří docela zajímavou a překvapivě lahodnou kombinaci chutí. K tomu rukola, salát a rajčata. Rukola je taky chuťově silná a pokud ji máte rádi, rozhodně její chuť v kombinaci všech surovin uvítáte. Do toho všeho zajímavá omáčka...
Twister Italian patří mezi ty lepší variace Twisteru. Je to příjemná změna a pokud se v kuchyni nešetří surovinama, tak je to celkem pecka. Twister Italian je o něco lepší jak originální Twister. Na Mega Pocket nemá, to ne. Ale pokud si chcete užít trochu zajímavé omáčky, pikantního kuřete a parmazánu, tak Twister Italian je volba přímo pro vás. Já ho rád ochutnal a docela dost možná si ho dám ještě jednou. Teda pokud mě někdo ujistí, že Mega Pocket opravdu zůstává ve stálé nabídce a za chvilu nezmizí... Cena Twister Italian je 99 korun samostatně a 139 korun v menu. Cena je to podle mýho názoru odpovídající. Parmazán něco stojí a novou omáčku taky musel někdo vymyslet. Víc takových novinek bych si nechal klidně líbit...
neděle 4. listopadu 2018
Supreme Angus, Burger King
10 Years Anniversary
Burger King slaví deset let! Zařiďte si další hypotéku, prodejte akcie, zavolejte do Cetelemu a jděte slavit spolu s ním!
Když se slaví, tak se na prachy nehledí. Proto jsem si jako první kousek na test oslav zvolil Supreme Angus. Angus je vlajková letadlová loď společnosti Burger King. To nejdražší a nejlepší, co si tam můžete po výplatě dopřát. Ze spousty dozatimních různých variant Anguse mi opravdu učarovala jen verze Chicago Supreme s perfektní omáčkou ze sušených rajčat. Zbytek variant nebyl špatnej, ale žádná pecka to nebyla. Proto jsem očekávání od Supreme Angus držel u podlahy. Udělal jsem dobře?
Supreme Angus obsahuje velkej plátek hovězího masa, sýr Pepper Jack, slaninu, červenou cibuli, rajčata, salát, majonézu a barbecue omáčku v housce. Dostanete ho v obří krabičce s vlaječkou, která vám připomene, že se chystáte sníst stoprocentně irský hovězí Angus maso. Krabička je fajn a chválím, že burger nedávají na tácku jako konkurence. Svůj Supreme Angus tak dostanete s krásně rozteklým sýrem a celkově je burger tak akorát zahřátý.
Můj kousek byl celkem vtipně poskládanej. Většina surovin si hověla (hovězila?) v druhé půlce sendviče. První půlka tak byla spíš jízda masa s houskou. Začneme hoskou. Houska na tenhle kousek je nová. Nová už od pohledu na promo obrázky a ještě novější od pohledu na fotky. Už dlouho tady nadávám na rozpadající housky od Burger Kinga, poctivě jim to píšu i do těch anket, co dostanete raz za čas k nějaké účtence a ejhle, najednou tu máme novou housku. Pecka! Bezedně jsem doufal a věřil v to, že kvalitou bude sahat na naprosto fantastickou housku z Nightmare Kinga. Aaaaaaaa (bubny) aaa (činel) aaaaa nic. Je lepší než ty předchozí, ale ta z Nightmare Kinga to není ani zdaleka. Ta zůstane asi vyhrazena jen pro západní trhy a my tu máme, podle mě, nějakou polskou náhražkovou housku. Je sice měkká a konečně drží tvar, ale ta chuť není to pravý ořechový. Chutná hrozně lacině. Jen po mouce. Konzistencí taky ze židle nikoho nezvedne. Je v ní víc vzduchu než pečiva. A ta barva? Hrozně žlutá. Nebo spíš podezřele žlutá. Takhle žlutý housky nemám ani svoje domácí a to je dělám z domácích vajec. Houska na Supreme Angus použití barviv rozhodně nezapře. Houska to není vyloženě špatná. Ale je to prémiová houska na sendvič za dvě hodinový mzdy zaměstnanců fast foodů? Je to ta houska, na kterou jsme všichni čekali? Ne, není. Snaha byla. Ale jak říkal můj tělocvikář, jen snaha někdy nestačí...
Maso je starý dobrý Angus masíčko. Asi to nejlepší maso, jaký ve fast foodu dostanete. Kdybych si v supermarketu koupil ty nejdražší mražený hovězí burgery, tak bych chtěl, aby chutnaly zhruba stejně. Ale pořád by to byly jen mražený burgery. Takže nějakou původní šťavnatost opravdu nečekejte. Váha je prý 175 gramů za čerstva. Těžko ověřit, ale porce je to slušná. Najíte se. Masu tak nemám moc co vytknout.
Sýr Pepper Jack poctivý fanoušci fast foodů asi znají. V podstatě klasickej americkej sýr s papričkama. V podání Burger King je hodně smetanovej, ale jinou chuť jsem nějak nepostřehl. Ani těch papriček tam od pohledu moc není. Po prvotním letmým prozkoumání jsem se dokonce lekl, že mi dali jinej sýr. Nedali. Ale i kdyby dali, tak celkovou chuť burgeru to nejspíš nezmění ani o píď. Pepper Jack byl fajn. Samostatně. V celkové chuti sendviče se ztratil jak pára v digestoři.
Zato slanina příjemně překvapila. Opečená byla akorát a svoji chuť dokázala protlačit do všech soust, který ji obsahovaly. Měla snad silnější masovou chuť než samotný Angus maso. Taky byla až podezřele uzená. Ale v kombinaci se zbytkem surovin prostě bodne. Červenou cibuli mám v burgerech rád. Vždycky přidá příjemný křupnutí a není tak palčivá jako její bílá ségra. Společně s Angusem a slaninou fajná kombinace. Rajče jakbysmet. Dodá vláhu a trochu kyselosti. Salát byl... salát.
Dvojkombinace majonézy s barbecue omáčkou snad nikdy neomrzí. Snad. Pokud jo, tak Burger King zkrachuje. A to máme vlastně všechno. Takže Supreme Angus je v podstatě spojení celkem dobrýho masa s dobrou slaninou, čerstvou zeleninou a klasickou kombinací omáček v chuťově lehce podprůměrné housce. Jako není to špatný. Sníte to, pochutnáte si (v té části, kde máte všechny suroviny), najíte se a odejdete celkem spokojení. Ale je tohle sendvič na desetiletý oslavy? Na první kulatiny? Je tohle sendvič, za kterej chcete dát 169 korun samostatně a 219 korun v menu? Myslím, že ne, Time. Je to jen nablýskaná klasika. Za cenu, za kterou si dnes koupíte čerstvý burger v dobré burgerové restauraci. Bohatýrským fanouškům kulatin a fast foodů ho doporučit můžu. Neurazí. Ale ta mlčící normální většina si najde lepší kousek za stejný nebo i lepší peníz. A o nic nepřijde...
Ke svýmu slavnostnímu sendviči si můžete dočasně přikoupit i pytlík bramborových véček za 49 korun českých. Jsou fakt z brambor. Žádný bramborový těsto jako mřížky. A musím říct bohužel. Já radši ty těsta. Bramborový véčka jsou v podstatě jen americký brambory divných tvarů, kterýma se maximálně o něco líp nabírá omáčka. Žádná pecka a rozhodně ten pytlík neodpovídá ceně padesát korun. Pokud jste kryptomilovník amerických brambor, tenhle produkt je přesně pro vás. Zbytek zase může vynechat, o nic nepřijde. Ale jsem rád, že se Burger King vydává do pole bramborovýho finger foodu. Třeba to časem nakopne konkurenci a budeme tam, kde jsme byli kdysi ve zlatých časech českých fast foodů.
Já si svoje véčka dal s nějakou jejich salsou. Na obale extra hot, ve skutečnosti taková dvojka z desíti. Dost ovocná, nakyslá, lehce sladká. Vyvážená a docela dobrá omáčka. Díky ní se ty véčka daly zbaštit. Pokud už do véček půjdete, tak nějakej dip rozhodně doporučuju. Véčka jsou samy o sobě dost suchý. Salsa - devět korun, upřený pohled Mr. Beana - k nezaplacení.
Burger King slaví deset let! Zařiďte si další hypotéku, prodejte akcie, zavolejte do Cetelemu a jděte slavit spolu s ním!
Když se slaví, tak se na prachy nehledí. Proto jsem si jako první kousek na test oslav zvolil Supreme Angus. Angus je vlajková letadlová loď společnosti Burger King. To nejdražší a nejlepší, co si tam můžete po výplatě dopřát. Ze spousty dozatimních různých variant Anguse mi opravdu učarovala jen verze Chicago Supreme s perfektní omáčkou ze sušených rajčat. Zbytek variant nebyl špatnej, ale žádná pecka to nebyla. Proto jsem očekávání od Supreme Angus držel u podlahy. Udělal jsem dobře?
Supreme Angus obsahuje velkej plátek hovězího masa, sýr Pepper Jack, slaninu, červenou cibuli, rajčata, salát, majonézu a barbecue omáčku v housce. Dostanete ho v obří krabičce s vlaječkou, která vám připomene, že se chystáte sníst stoprocentně irský hovězí Angus maso. Krabička je fajn a chválím, že burger nedávají na tácku jako konkurence. Svůj Supreme Angus tak dostanete s krásně rozteklým sýrem a celkově je burger tak akorát zahřátý.
Můj kousek byl celkem vtipně poskládanej. Většina surovin si hověla (hovězila?) v druhé půlce sendviče. První půlka tak byla spíš jízda masa s houskou. Začneme hoskou. Houska na tenhle kousek je nová. Nová už od pohledu na promo obrázky a ještě novější od pohledu na fotky. Už dlouho tady nadávám na rozpadající housky od Burger Kinga, poctivě jim to píšu i do těch anket, co dostanete raz za čas k nějaké účtence a ejhle, najednou tu máme novou housku. Pecka! Bezedně jsem doufal a věřil v to, že kvalitou bude sahat na naprosto fantastickou housku z Nightmare Kinga. Aaaaaaaa (bubny) aaa (činel) aaaaa nic. Je lepší než ty předchozí, ale ta z Nightmare Kinga to není ani zdaleka. Ta zůstane asi vyhrazena jen pro západní trhy a my tu máme, podle mě, nějakou polskou náhražkovou housku. Je sice měkká a konečně drží tvar, ale ta chuť není to pravý ořechový. Chutná hrozně lacině. Jen po mouce. Konzistencí taky ze židle nikoho nezvedne. Je v ní víc vzduchu než pečiva. A ta barva? Hrozně žlutá. Nebo spíš podezřele žlutá. Takhle žlutý housky nemám ani svoje domácí a to je dělám z domácích vajec. Houska na Supreme Angus použití barviv rozhodně nezapře. Houska to není vyloženě špatná. Ale je to prémiová houska na sendvič za dvě hodinový mzdy zaměstnanců fast foodů? Je to ta houska, na kterou jsme všichni čekali? Ne, není. Snaha byla. Ale jak říkal můj tělocvikář, jen snaha někdy nestačí...
Maso je starý dobrý Angus masíčko. Asi to nejlepší maso, jaký ve fast foodu dostanete. Kdybych si v supermarketu koupil ty nejdražší mražený hovězí burgery, tak bych chtěl, aby chutnaly zhruba stejně. Ale pořád by to byly jen mražený burgery. Takže nějakou původní šťavnatost opravdu nečekejte. Váha je prý 175 gramů za čerstva. Těžko ověřit, ale porce je to slušná. Najíte se. Masu tak nemám moc co vytknout.
Sýr Pepper Jack poctivý fanoušci fast foodů asi znají. V podstatě klasickej americkej sýr s papričkama. V podání Burger King je hodně smetanovej, ale jinou chuť jsem nějak nepostřehl. Ani těch papriček tam od pohledu moc není. Po prvotním letmým prozkoumání jsem se dokonce lekl, že mi dali jinej sýr. Nedali. Ale i kdyby dali, tak celkovou chuť burgeru to nejspíš nezmění ani o píď. Pepper Jack byl fajn. Samostatně. V celkové chuti sendviče se ztratil jak pára v digestoři.
Zato slanina příjemně překvapila. Opečená byla akorát a svoji chuť dokázala protlačit do všech soust, který ji obsahovaly. Měla snad silnější masovou chuť než samotný Angus maso. Taky byla až podezřele uzená. Ale v kombinaci se zbytkem surovin prostě bodne. Červenou cibuli mám v burgerech rád. Vždycky přidá příjemný křupnutí a není tak palčivá jako její bílá ségra. Společně s Angusem a slaninou fajná kombinace. Rajče jakbysmet. Dodá vláhu a trochu kyselosti. Salát byl... salát.
Dvojkombinace majonézy s barbecue omáčkou snad nikdy neomrzí. Snad. Pokud jo, tak Burger King zkrachuje. A to máme vlastně všechno. Takže Supreme Angus je v podstatě spojení celkem dobrýho masa s dobrou slaninou, čerstvou zeleninou a klasickou kombinací omáček v chuťově lehce podprůměrné housce. Jako není to špatný. Sníte to, pochutnáte si (v té části, kde máte všechny suroviny), najíte se a odejdete celkem spokojení. Ale je tohle sendvič na desetiletý oslavy? Na první kulatiny? Je tohle sendvič, za kterej chcete dát 169 korun samostatně a 219 korun v menu? Myslím, že ne, Time. Je to jen nablýskaná klasika. Za cenu, za kterou si dnes koupíte čerstvý burger v dobré burgerové restauraci. Bohatýrským fanouškům kulatin a fast foodů ho doporučit můžu. Neurazí. Ale ta mlčící normální většina si najde lepší kousek za stejný nebo i lepší peníz. A o nic nepřijde...
Ke svýmu slavnostnímu sendviči si můžete dočasně přikoupit i pytlík bramborových véček za 49 korun českých. Jsou fakt z brambor. Žádný bramborový těsto jako mřížky. A musím říct bohužel. Já radši ty těsta. Bramborový véčka jsou v podstatě jen americký brambory divných tvarů, kterýma se maximálně o něco líp nabírá omáčka. Žádná pecka a rozhodně ten pytlík neodpovídá ceně padesát korun. Pokud jste kryptomilovník amerických brambor, tenhle produkt je přesně pro vás. Zbytek zase může vynechat, o nic nepřijde. Ale jsem rád, že se Burger King vydává do pole bramborovýho finger foodu. Třeba to časem nakopne konkurenci a budeme tam, kde jsme byli kdysi ve zlatých časech českých fast foodů.
Já si svoje véčka dal s nějakou jejich salsou. Na obale extra hot, ve skutečnosti taková dvojka z desíti. Dost ovocná, nakyslá, lehce sladká. Vyvážená a docela dobrá omáčka. Díky ní se ty véčka daly zbaštit. Pokud už do véček půjdete, tak nějakej dip rozhodně doporučuju. Véčka jsou samy o sobě dost suchý. Salsa - devět korun, upřený pohled Mr. Beana - k nezaplacení.
sobota 3. listopadu 2018
Panini Italian, KFC
Bella Italia!
"Kdyby se Colonel oženil s krásnou Italkou, přesně tohle by si nosili na piknik do neapolských zahrad." Tak praví web KFC. Je to tak blbý, že bych se nedivil, kdyby to pocházelo z mýho blogu. Ale nebudu soudit spisovatelskou kreativitu PR oddělení KFC, budu soudit jejich jídlo! Tak jdeme na to. Co že by si to teda pán ve slušivým otrokářským obleku, narozen jen pár let po zrušení otroctví na jihu USA, vzal na piknik, kdyby si vzal snědou imigrantku z Itálie?
Prý toto. Panini s kuřecíma stripsama, rukolou, majonézou, mozzarellou a red grill omáčkou. Složení jednoduchý, přímý a v barvách italské vlajky. Co si víc přát?
No tohle to asi nebude. Po vysunutí tácku na vás vykoukne toto panini a zanechá asi takovej dojem, jako slavná Chizza, která byla k dostání minulej rok. Od pohledu nic moc. Množství náplně nic moc. Ale nevonělo to špatně, takže naděje ještě byla.
Takže máme tu těch pár základních surovin. Kuře, omáčky, sýr, salát... moment. Salát? Ano, salát! Místo rukoly. No chyba se halt občas stane a kvůli rukole jsem na tenhle sendvič nešel. Ale pět surovin by poskládat nemělo být zase až tak těžký. No nic.
Zde foto zepředu. Ne, nic jsem z toho nevytáhl. Takhle to dostanete. Originál Panini Italian. Vzpomínky na zeď Facebooku KFCčka z dob uvedení Chizzy sílí a sílí. Jde se ochutnávat.
První dojem z pečiva, nic moc. Takový suchý, hodně moučnatý, ani houska, ani panini. Nic extra pečivo. Ani opečený pořádně nebylo. Nekřupalo, spíš se rozpadalo. Polotovarový panini, který občas mívají v některých barech/kavárnách, má o třídu lepší pečivo a i to je jen nouzovka. Mozzarella tak špatná není. Není to mozzarella, na kterou jste zvyklí z těch koulí sýra v nálevu, ale je to spíš taková ta válcovitá mozzarella, co si nakupují pizzaři. Chutná po smetaně a konzistenci má spíš eidamovou než mozzarellovou. Trochu tepla a roztátí by ji rozhodně neuškodilo. Ale chuťově ušla.
Kuře samozřejmě pecka. Obalovaný, křupavý a pikantní kuřecí stripsy byly rozhodně to nejlepší v celým panini. Svoji pikantní chutí se neztratily v žádným z těch pár soust, ve kterých jste je měli. Salát byl... salát. Rukola by tam sedla určitě víc. Majonéza se hodila k salátu. K pečivu mi moc nesedla. A co nová omáčka red grill? Je to takový pikantní barbecue kečup. První ucítíte spoustu kyselých rajčat, pak přijde trochu kouře a velká pikantnost. Celou dobu ale omáčce chybí tělo. Ač má výraznou chuť, tak působí prázdně a nezáživně. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že se někde šeredně šetřilo. Nejen na té samotné omáčce.
Celková chuť je různorodá a nevyvážená. Pikantní kuře, jinak pikantní ovocná omáčka, celkem fajn sýr, kterej se ale těžko prosazuje, majonéza a divný pečivo. Ty sousta se stripsama se dají, ale ty pečivovo-tatarkový kousance nestojí za nic. A těch je většina. Celkově tak Panini Italian nestojí za moc. Rozhodně pak nestojí za 109 korun, za který ho KFC prodává. Samostatně. Pokud chcete menu, připočtěte si pár pětek. Dva stripsy se dají sehnat i levněji a v lepším kabátku. Panini se povedlo asi jako Chizza. Na zkoušku dobrý, ale podruhé si svoje tvrdě vydělaný peníze užijete líp za něco jinýho. Není to žádnej šílenej propadák, o kterým se bude mluvit ještě za rok, ale doporučit vám Panini Italian rozhodně nemůžu. Snad to byl jen lapsus a zbytek italskýho menu bude lepší.
"Kdyby se Colonel oženil s krásnou Italkou, přesně tohle by si nosili na piknik do neapolských zahrad." Tak praví web KFC. Je to tak blbý, že bych se nedivil, kdyby to pocházelo z mýho blogu. Ale nebudu soudit spisovatelskou kreativitu PR oddělení KFC, budu soudit jejich jídlo! Tak jdeme na to. Co že by si to teda pán ve slušivým otrokářským obleku, narozen jen pár let po zrušení otroctví na jihu USA, vzal na piknik, kdyby si vzal snědou imigrantku z Itálie?
Prý toto. Panini s kuřecíma stripsama, rukolou, majonézou, mozzarellou a red grill omáčkou. Složení jednoduchý, přímý a v barvách italské vlajky. Co si víc přát?
No tohle to asi nebude. Po vysunutí tácku na vás vykoukne toto panini a zanechá asi takovej dojem, jako slavná Chizza, která byla k dostání minulej rok. Od pohledu nic moc. Množství náplně nic moc. Ale nevonělo to špatně, takže naděje ještě byla.
Takže máme tu těch pár základních surovin. Kuře, omáčky, sýr, salát... moment. Salát? Ano, salát! Místo rukoly. No chyba se halt občas stane a kvůli rukole jsem na tenhle sendvič nešel. Ale pět surovin by poskládat nemělo být zase až tak těžký. No nic.
Zde foto zepředu. Ne, nic jsem z toho nevytáhl. Takhle to dostanete. Originál Panini Italian. Vzpomínky na zeď Facebooku KFCčka z dob uvedení Chizzy sílí a sílí. Jde se ochutnávat.
První dojem z pečiva, nic moc. Takový suchý, hodně moučnatý, ani houska, ani panini. Nic extra pečivo. Ani opečený pořádně nebylo. Nekřupalo, spíš se rozpadalo. Polotovarový panini, který občas mívají v některých barech/kavárnách, má o třídu lepší pečivo a i to je jen nouzovka. Mozzarella tak špatná není. Není to mozzarella, na kterou jste zvyklí z těch koulí sýra v nálevu, ale je to spíš taková ta válcovitá mozzarella, co si nakupují pizzaři. Chutná po smetaně a konzistenci má spíš eidamovou než mozzarellovou. Trochu tepla a roztátí by ji rozhodně neuškodilo. Ale chuťově ušla.
Kuře samozřejmě pecka. Obalovaný, křupavý a pikantní kuřecí stripsy byly rozhodně to nejlepší v celým panini. Svoji pikantní chutí se neztratily v žádným z těch pár soust, ve kterých jste je měli. Salát byl... salát. Rukola by tam sedla určitě víc. Majonéza se hodila k salátu. K pečivu mi moc nesedla. A co nová omáčka red grill? Je to takový pikantní barbecue kečup. První ucítíte spoustu kyselých rajčat, pak přijde trochu kouře a velká pikantnost. Celou dobu ale omáčce chybí tělo. Ač má výraznou chuť, tak působí prázdně a nezáživně. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že se někde šeredně šetřilo. Nejen na té samotné omáčce.
Celková chuť je různorodá a nevyvážená. Pikantní kuře, jinak pikantní ovocná omáčka, celkem fajn sýr, kterej se ale těžko prosazuje, majonéza a divný pečivo. Ty sousta se stripsama se dají, ale ty pečivovo-tatarkový kousance nestojí za nic. A těch je většina. Celkově tak Panini Italian nestojí za moc. Rozhodně pak nestojí za 109 korun, za který ho KFC prodává. Samostatně. Pokud chcete menu, připočtěte si pár pětek. Dva stripsy se dají sehnat i levněji a v lepším kabátku. Panini se povedlo asi jako Chizza. Na zkoušku dobrý, ale podruhé si svoje tvrdě vydělaný peníze užijete líp za něco jinýho. Není to žádnej šílenej propadák, o kterým se bude mluvit ještě za rok, ale doporučit vám Panini Italian rozhodně nemůžu. Snad to byl jen lapsus a zbytek italskýho menu bude lepší.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)