Merry Cheesemas
Vánoce? Chanuka? Ramadán? Filipínský bičování ostnatým drátem během Velikonoc? Kdeže. Sýrová sezóna! To je to, na co se těší všichni věřící. Věřící v podobojí. V tuk a sůl. Věřící v přikázání jediné. Obžereš se. Tento rok nám sýrový čas jako první přinesl Burger King. A na rozdíl od McDonald's přinesl i nějakou tu inovaci. Tohle byl Santa a Claus z minulýho roku. Letos si řekli, že to Cheesemas v názvu sezóny by mohlo mít i nějaký ten smysl a udělali sendviče, který obsahujou dva druhý sýra. A co mě zaujalo víc, letošní Claus je stejný burger, jaký seženete i ve Švýcarsku. To už si vyžádalo moji pozornost.
Claus obsahuje pořádnej plátek hovězího, smaženou cibulku, plátek sýru Eidam, plátek sýru Maasdamer, BBQ omáčku, majonézu a salát. To všechno je v housce. Koho zarazil výběr sýrů, není sám. Proč zrovna Eidam a Maasdamer? Hned teď mě napadá jen dalších třicet druhů sýra, který bych tam měl radši. Ale jak se říká. Nesuď knihu podle půlky odstavce vzadu pod fotkou autora. Takže je třeba ochutnat. Teda hned po asi pětiminutovým čekání. Na čerstvý sendvič si vždycky rád počkám, takže mě to nevadilo. Ale pokud někdo z vás někam spěchá, pozor na to. Clause moc fast nedostanete asi nikde.
Z krabičky jsem vytáhl tohohle krasavce. Jako první jsem chytl kus sejra a ochutnal. Voní hezky, chutná hezky. Ale trochu slabší. Asi Eidam. Hledám ten druhej. Kousek urvu a ochutnám. Voní hezky, chutná hezky. Ale trochu slabší. Hm. Takže o sýrech tenhle sendvič opravdu není. Škoda. Stalo se to, čeho jsem se obával. Výběr sýrů prostě nebyl úplně ideální. Jsou to kvalitní sýry. Žádný rychlotavený cheddary z Kauflandu, ale prostě z Eidamu a Massdameru toho člověk zase tolik nevytáhne. No nevadí. Pořád tady máme zbytek.
Třeba maso. Maso je macatý a i díky němu má sendvič docela slušnou váhu. Nikde se nepíše o Angus mase, ale Angus XT mají pořád v nabídce, takže předpokládám, že v Clausu je to samý maso. I cena by tomu odpovídala (o tom později). Maso je to masitý. Nemá tak moc kouřovou chuť jako ostatní plátky od Burger Kinga, ale o to víc chutná jako maso. Taky není tak moc vysušený. Propečený je opravdu hodně, ale nějaká ta šťáva v něm zůstala. I když z burgerama z profesionálních burgeráren se to samozřejmě srovnávat nedá. Každopádně na fast food se jedná o opravdu špičkový maso. Dál tam máme sušenou cibuli. Sušenou cibulí se nešetřilo a ucítíte ji snad v každým soustu. Salát je na okrasu. BBQ omáčkou se taky nešetřilo a je všude. Majonézy je tam jen minimum, ale na ozvláštnění těch pár soust to stačilo.
Asi největší minus tohohle sendviče byla ale houska. Moje houska byla opravdu suchá a drolila se. Pojal jsem podezření, že nebyla nejčerstvější nebo byla vytažená z obalu dýl než by měla. Prostě se drolila, byla suchá a místama i celkem tvrdá. To byla velká škoda. Stejná škoda jako se sýrama. No a jak chutná Claus jako celek? Jako smažená cibulka s BBQ omáčkou a hovězím masem. Sýr postřehnete opravdu málokdy a okrajově. A jinak tam vlastně nic víc není.
Ono by to ani až tak nevadilo. Kdyby nestál 169,- (!) samostatně a 209,- (!!!) v menu. Je to tak. Tyhle opravdu (na fast food) velký prachy dáte za sendvič, kterej chutná po smažené cibulce, BBQ omáčce a lehce po mase. K tomu si přidejte dojem suššího burgeru. To si můžete rovnou koupit o dost víc vyladěnej Steakhouse a za ušetřený peníze Whopper s sebou na večeři. Případně Angus XT, kterej je o dvacku levnější, přestože obsahuje navíc třeba slaninu. Nebo zajít do burgerový restaurace. I tam kolikrát neutratíte tolik. Kdyby Claus stál o čtyřicet korun míň, dalo by se o jeho doporučení uvažovat. Sice jen pro opravdový fanoušky novinek, ale dalo. Přesto by i tak vedl Steakhouse. Prostě Clause nebrat. Chuťově není špatný, ale takhle špatnej poměr cena/výkon jsem ve fast foodu ještě nepotkal. A to sem utrácel (a dál budu) za kdejaký voloviny...
Pokud vám 209,- nesedí do stravenek a potřebujete ještě nahnat 39,-, zkuste Philadelphia Cheese Balls. Dostanete šest kuliček sýra Philadelphia osmažených v těstíčku. Jedná se o originální sýr, kterej se používá třeba na výrobu Cheesecaku. To je ten dezert, kterým soutěžící v Prostřenu testujou znalosti angličtiny svých soupeřů. Sám o sobě sýr nemá skoro žádnou chuť. Tahle verze je naštěstí lehce dosolená a lehce dopepřená, takže chuť má. Ale chuť je hodně jemná, takže doporučuju okousat těstíčko a degustovat samotný sýr. Mě to celkem chutnalo. Philadelphia koule můžu, na rozdíl od Clause, doporučit. Za ochutnání stojí. A to i přes to, že podruhé si je nejspíš nekoupíte.
neděle 6. prosince 2015
neděle 8. listopadu 2015
Křupavé kuřecí kousky + US Barbecue, KFC
4 světové chutě
Když jsem se jednou večer rozhodoval, co dál dělat, sežrat mrtvý kuře byla jasná volba. A když už kuře, tak KFC. A zase jsem stál před těžkou volbou. US barbecue nebo čínský sweet chilli? A protože Asii už jsem měl v podobě dřívějšího orientu, tak volba padla na ameriku.
Vezmu to zkrátka. Obsah je asi všem jasný. Kuřecí kousky v pikantním těstíčku zalitý barbecue omáčkou a posypaný sezamovým semenem. Kuřecí kousky byly super. Krásně pikantní, šťavnatý a byla jich spousta. Jen byly trochu vlažnější. Já rád hodně teplý jídlo a nějak moc teplým jsem tohle nazvat nemohl. Omáčka jako taková byla super. Krásně uzená, s kyselým nádechem a špetkou cukru. Měl jsem i lepší barbecue omáčky, ale tahle rozhodně nikoho urazit nemůže. Sezamový semeno nebylo cítit skoro vůbec. Snad jen trochu na prvním kousku, kde ho bylo nejvíc. Ve zbytku už jen lezlo do zubů a chuťovou bitvu prohrálo s pikantním kuřetem a uzeno-kyselou barbecue.
A dohromady? Dohromady je to spíš taková nesourodá směsice. Kuře dobrý, omáčka dobrá, ale dohromady jsou to chutě, který si ne zrovna rozumí. Tuhle barbecue omáčku od KFC si dokážu představit v sendviči nebo k pečenýmu červenýmu masu. Ale k pikantnímu smaženýmu kuřeti se mi až tak moc zase nehodila. Nebylo to špatný. Jen lehce nevyvážený. Rozhodně jsem si ale pochutnal, protože hromada kuřete od KFC v krabičce prostě nemůže být špatná, ať na ni nalijete kdovíco. Pokud ale chcete zažít něco neobvyklýho, volte raději kari nebo mango. U mě pořád vede kari. Cena je 149,- za standard verzi v menu. Já si k tomu dal kaši a skoro jsem to nedojedl. Toho kuřete je opravdu dost, i když se to v malé krabičce zdát nemusí.
Když jsem se jednou večer rozhodoval, co dál dělat, sežrat mrtvý kuře byla jasná volba. A když už kuře, tak KFC. A zase jsem stál před těžkou volbou. US barbecue nebo čínský sweet chilli? A protože Asii už jsem měl v podobě dřívějšího orientu, tak volba padla na ameriku.
Vezmu to zkrátka. Obsah je asi všem jasný. Kuřecí kousky v pikantním těstíčku zalitý barbecue omáčkou a posypaný sezamovým semenem. Kuřecí kousky byly super. Krásně pikantní, šťavnatý a byla jich spousta. Jen byly trochu vlažnější. Já rád hodně teplý jídlo a nějak moc teplým jsem tohle nazvat nemohl. Omáčka jako taková byla super. Krásně uzená, s kyselým nádechem a špetkou cukru. Měl jsem i lepší barbecue omáčky, ale tahle rozhodně nikoho urazit nemůže. Sezamový semeno nebylo cítit skoro vůbec. Snad jen trochu na prvním kousku, kde ho bylo nejvíc. Ve zbytku už jen lezlo do zubů a chuťovou bitvu prohrálo s pikantním kuřetem a uzeno-kyselou barbecue.
A dohromady? Dohromady je to spíš taková nesourodá směsice. Kuře dobrý, omáčka dobrá, ale dohromady jsou to chutě, který si ne zrovna rozumí. Tuhle barbecue omáčku od KFC si dokážu představit v sendviči nebo k pečenýmu červenýmu masu. Ale k pikantnímu smaženýmu kuřeti se mi až tak moc zase nehodila. Nebylo to špatný. Jen lehce nevyvážený. Rozhodně jsem si ale pochutnal, protože hromada kuřete od KFC v krabičce prostě nemůže být špatná, ať na ni nalijete kdovíco. Pokud ale chcete zažít něco neobvyklýho, volte raději kari nebo mango. U mě pořád vede kari. Cena je 149,- za standard verzi v menu. Já si k tomu dal kaši a skoro jsem to nedojedl. Toho kuřete je opravdu dost, i když se to v malé krabičce zdát nemusí.
sobota 7. listopadu 2015
Steakhouse Caesar, Burger King
Zlatá kolekce
Přišla chuť na burger a protože mám od McDonald's pauzu (než se naučí správně skládat sendviče), tak jsem byl postaven před těžkou volbu. Před volbu přímo Sofiinu. Co z Burger Kinga? Kuřecí Tendercrisp Caesar nebo hovězí Steakhouse Caesar? Na první pohled by to mělo být jasný. Hovězí. Ale! Ale tady se bavíme přecejen o caesar variantě a k té patří kuře. Stejně jako Sofie, zvolil jsem variantu mužskou a tedy hovězí. Jestli jsem udělal dobře? Ani ne...
Ale pěkně od začátku. Steakhouse Caesar obsahuje hovězí, slaninu, rajčata, salát, smaženou cibulku, tradiční italský sýr a caesar omáčku. To všechno v housce. Složení samo o sobě zní zajímavě, lehce neotřele a rozhodně vyzývá k ochutnání. Už jenom protože by tohle člověk čekal v létě a ono to přišlo na podzim. Taková variace italských týdnů dalo by se říct. Teda kdyby měl Caesar salát něco společnýho s Itálií. S Itálií má společnýho asi tolik, co tradiční italský sýr od Burger Kinga. Zhola nic. Tradiční italský sýr v podání Burger Kinga má sice konzistenci podobnou parmazánu, ale chutná jako sklenka tradiční rumunské limonády, sodové vody, nijak. Předpokládám, že ho nakoupili kdesi ve zmiňovaným Rumunsku v místní večerce v akci, protože se blížilo datum spotřeby. Zkoušel jsem ho samostatně asi třikrát a pořádně chuti jsem se prostě nedočkal.
To se ale nedá říct o ostatních surovinách. Třeba maso bylo fajn. Burger Kingova kouřová klasika, která neurazí. Jen by mohlo být tlustší a šťavnatější. Chuťově bylo OK. Slanina byla vynikající, neřkuli božská. Křupavá, chuťově silná, prostě báječná slanina. Smažená cibulka byla taky výborná. Rajčata byly až moc vodnatý a salát byl, salát. Co si zaslouží delší komentář je caesar dresing. Ten byl opravdu kladným překvapením tohodle sendviče. Chutnal tu trochu po ančovičkách, tu trochu po parmazánu, no prostě přesně tak, jak by caesar dresing chutnat měl. Koukal jsem na web, jestli Burger King dělá Caesar salát, protože s tímhle dresingem bych si ho klidně i rád dal. A další překvapení. Nedělá! Takže tenhle dresing je jenom dočasná záležitost. Škoda. Na salátu by byl vynikající.
Ale jen a jen na salátu. Proti hovězímu a slanině neměl nejmenší šanci a v sendviči se ztratil rychleji než banda Eritrejců u Eurotunelu. Stejně jako "tradiční italský sýr". Výsledek? Steakhouse Caesar má moc fajnový složení plný fajnových nebo fajnově tvářících se surovin, ale chutná jako suchý hovězí maso se slaninou. Sem tam s trochu vodnatým rajčetem. Něco víc? Ne.
Je to tak. Dresing se salátem je sice super, ale co naplat, když se stejně neprosadí. Stejně tak třeba smažená cibulka. O tradiční rumunské náhražce tradičního italskýho sýra nemluvě. Pokud máte sendvič za 129,- samostatně nebo 169,- v menu a chutná jako obyčejný burger za třicet korun, někde se stala chyba. Příšerný, nehezký, převeliká chyba. Prostě nekupovat. Asi sem měl vyměknout, objevit svoji ženskou stránku a radši zkusit kuřecí variantu...
Přišla chuť na burger a protože mám od McDonald's pauzu (než se naučí správně skládat sendviče), tak jsem byl postaven před těžkou volbu. Před volbu přímo Sofiinu. Co z Burger Kinga? Kuřecí Tendercrisp Caesar nebo hovězí Steakhouse Caesar? Na první pohled by to mělo být jasný. Hovězí. Ale! Ale tady se bavíme přecejen o caesar variantě a k té patří kuře. Stejně jako Sofie, zvolil jsem variantu mužskou a tedy hovězí. Jestli jsem udělal dobře? Ani ne...
Ale pěkně od začátku. Steakhouse Caesar obsahuje hovězí, slaninu, rajčata, salát, smaženou cibulku, tradiční italský sýr a caesar omáčku. To všechno v housce. Složení samo o sobě zní zajímavě, lehce neotřele a rozhodně vyzývá k ochutnání. Už jenom protože by tohle člověk čekal v létě a ono to přišlo na podzim. Taková variace italských týdnů dalo by se říct. Teda kdyby měl Caesar salát něco společnýho s Itálií. S Itálií má společnýho asi tolik, co tradiční italský sýr od Burger Kinga. Zhola nic. Tradiční italský sýr v podání Burger Kinga má sice konzistenci podobnou parmazánu, ale chutná jako sklenka tradiční rumunské limonády, sodové vody, nijak. Předpokládám, že ho nakoupili kdesi ve zmiňovaným Rumunsku v místní večerce v akci, protože se blížilo datum spotřeby. Zkoušel jsem ho samostatně asi třikrát a pořádně chuti jsem se prostě nedočkal.
To se ale nedá říct o ostatních surovinách. Třeba maso bylo fajn. Burger Kingova kouřová klasika, která neurazí. Jen by mohlo být tlustší a šťavnatější. Chuťově bylo OK. Slanina byla vynikající, neřkuli božská. Křupavá, chuťově silná, prostě báječná slanina. Smažená cibulka byla taky výborná. Rajčata byly až moc vodnatý a salát byl, salát. Co si zaslouží delší komentář je caesar dresing. Ten byl opravdu kladným překvapením tohodle sendviče. Chutnal tu trochu po ančovičkách, tu trochu po parmazánu, no prostě přesně tak, jak by caesar dresing chutnat měl. Koukal jsem na web, jestli Burger King dělá Caesar salát, protože s tímhle dresingem bych si ho klidně i rád dal. A další překvapení. Nedělá! Takže tenhle dresing je jenom dočasná záležitost. Škoda. Na salátu by byl vynikající.
Ale jen a jen na salátu. Proti hovězímu a slanině neměl nejmenší šanci a v sendviči se ztratil rychleji než banda Eritrejců u Eurotunelu. Stejně jako "tradiční italský sýr". Výsledek? Steakhouse Caesar má moc fajnový složení plný fajnových nebo fajnově tvářících se surovin, ale chutná jako suchý hovězí maso se slaninou. Sem tam s trochu vodnatým rajčetem. Něco víc? Ne.
Je to tak. Dresing se salátem je sice super, ale co naplat, když se stejně neprosadí. Stejně tak třeba smažená cibulka. O tradiční rumunské náhražce tradičního italskýho sýra nemluvě. Pokud máte sendvič za 129,- samostatně nebo 169,- v menu a chutná jako obyčejný burger za třicet korun, někde se stala chyba. Příšerný, nehezký, převeliká chyba. Prostě nekupovat. Asi sem měl vyměknout, objevit svoji ženskou stránku a radši zkusit kuřecí variantu...
sobota 31. října 2015
Křupavé kuřecí kousky + Brazilské mango, KFC
4 světové chutě
V KFC pokračuje degustátorská akce celosvětovýho rozměru. Po minulé degustaci Indie jsem obrátil a zatoužil ochutnat něco i z jiné částí mého rodného geoidu. Vybral jsem si zemi, kde se prodá nejvíc třásní na bradavky. Brazílii!
Brazílie a Jižní Amerika obecně je známá super sladkýma plodama matky přírody. A tím nemyslím třesoucí se základny pro ty třásně. Myslím tím ovoce. Ovoce tak sladký, že se vám po něm zkřiví huba. Mango je jedno z nich. U nás je mango exotický ovoce a prý nechutná ani zdaleka tak, jak chutná v jeho domovině. Těžko říct, já tam nikdy nebyl. I proto se mi bude těžko hodnotit tahle omáčka. Proč? Protože ta omáčka mi po mangu nechutnala skoro vůbec. Kdyby na ceduli nebylo mango zmíněný, nejspíš bych ho v chuti ani netipnul. Omáčka byla neurčité sladkokyselé chuti. Ale špatná nebyla. Dobrá byla. Jen to mango jsem postrádal. Třeba tam nebylo vůbec nebo ho to tam bylo málo. Znova, těžko říct.
No jestli bylo v omáčce málo manga, tak kokosu na kuřeti bylo ještě míň. Všechny vločky by dokázal spočítat i druhák s dyskalkulií. Škoda? Vlastně ani ne. Stejně tam ten kokos byl na prd. Úplně jako u dřívěji recenzovanýho Indickýho kari. Zatím je tahle recenze hodně negativní. A protože já nerad negativní věci, začnu trochu chválit. Pochvalu si zaslouží limeta. Limeta je takovej ten rádobycitron, kterej se k nám dováží snad jen díky Mojitu. No pokud tenhle rádobycitron chytnete do ruky a vymačkáte na kuře s "mango" omáčkou, stane se kouzlo. Ježíš měnil vodu ve víno (jako někteří čeští vinaři) a limeta z KFC mění mango v pomeranč. Jakmile si pokapete šťávou z limety kuře s omáčkou, dostanete pomerančový kuře fantastické chuti. Kombinace citrusové chuti a chuti kuřete je super a pokud jste si tenhle promo výrobek vybrali právě kvůli ozvláštnění známých chutí, vyhráli jste bingo. Ozvláštnění je to vynikající. Možná vás ze židle nevystřelí, ale určitě potěší.
No když má někdo jednu nohu delší, druhou má kratší. Kratší noha v případě brazilskýho mango-kuřete je pikantnost. Kombinace sladké a kyselé chuti je natolik silná, že zažene pikantnost do rohu a tam ji zmlátí tyčkou do bezvědomí. Klasickou pikantnost od pana Sanderse v krabičce po zalití limetou nenajdete. Najdete ji pár minut po dojedení. A možná i pár hodin po. Ale rozhodně ne během.
Co říct závěrem? Nevadí vám představa pomeranče a kuřete? Tak hurá do KFC! Mě víc sedla Indie, ale Brazilský mango si svoje fanoušky určitě taky najde. Za 149,- v menu se dobře najíte. Samozřejmě volte verzi bez rýže.
V KFC pokračuje degustátorská akce celosvětovýho rozměru. Po minulé degustaci Indie jsem obrátil a zatoužil ochutnat něco i z jiné částí mého rodného geoidu. Vybral jsem si zemi, kde se prodá nejvíc třásní na bradavky. Brazílii!
Brazílie a Jižní Amerika obecně je známá super sladkýma plodama matky přírody. A tím nemyslím třesoucí se základny pro ty třásně. Myslím tím ovoce. Ovoce tak sladký, že se vám po něm zkřiví huba. Mango je jedno z nich. U nás je mango exotický ovoce a prý nechutná ani zdaleka tak, jak chutná v jeho domovině. Těžko říct, já tam nikdy nebyl. I proto se mi bude těžko hodnotit tahle omáčka. Proč? Protože ta omáčka mi po mangu nechutnala skoro vůbec. Kdyby na ceduli nebylo mango zmíněný, nejspíš bych ho v chuti ani netipnul. Omáčka byla neurčité sladkokyselé chuti. Ale špatná nebyla. Dobrá byla. Jen to mango jsem postrádal. Třeba tam nebylo vůbec nebo ho to tam bylo málo. Znova, těžko říct.
No jestli bylo v omáčce málo manga, tak kokosu na kuřeti bylo ještě míň. Všechny vločky by dokázal spočítat i druhák s dyskalkulií. Škoda? Vlastně ani ne. Stejně tam ten kokos byl na prd. Úplně jako u dřívěji recenzovanýho Indickýho kari. Zatím je tahle recenze hodně negativní. A protože já nerad negativní věci, začnu trochu chválit. Pochvalu si zaslouží limeta. Limeta je takovej ten rádobycitron, kterej se k nám dováží snad jen díky Mojitu. No pokud tenhle rádobycitron chytnete do ruky a vymačkáte na kuře s "mango" omáčkou, stane se kouzlo. Ježíš měnil vodu ve víno (jako někteří čeští vinaři) a limeta z KFC mění mango v pomeranč. Jakmile si pokapete šťávou z limety kuře s omáčkou, dostanete pomerančový kuře fantastické chuti. Kombinace citrusové chuti a chuti kuřete je super a pokud jste si tenhle promo výrobek vybrali právě kvůli ozvláštnění známých chutí, vyhráli jste bingo. Ozvláštnění je to vynikající. Možná vás ze židle nevystřelí, ale určitě potěší.
No když má někdo jednu nohu delší, druhou má kratší. Kratší noha v případě brazilskýho mango-kuřete je pikantnost. Kombinace sladké a kyselé chuti je natolik silná, že zažene pikantnost do rohu a tam ji zmlátí tyčkou do bezvědomí. Klasickou pikantnost od pana Sanderse v krabičce po zalití limetou nenajdete. Najdete ji pár minut po dojedení. A možná i pár hodin po. Ale rozhodně ne během.
Co říct závěrem? Nevadí vám představa pomeranče a kuřete? Tak hurá do KFC! Mě víc sedla Indie, ale Brazilský mango si svoje fanoušky určitě taky najde. Za 149,- v menu se dobře najíte. Samozřejmě volte verzi bez rýže.
Bad Byron's Butt Rub
Recenze, která nejspíš nikoho zajímat nebude, ale přece ji napíšu. Jak asi chutná, podle spousty měřítek, jedno z nejlepších grilovacích koření na světě? Proč jedno z nejlepších? Spoustakrát vyhrálo a vyhrává různý ankety v domovským státu grilování, USA. Patří mezi nejprodávanější. Najdete ho snad ve všech BBQ žebříčcích v USA. Ale to hlavní je, že grilovací tým lidí okolo téhle značky obráží grilovací soutěže po celým světě a skoro vždycky si odveze metu nejvyšší. Pro nutkání pokochat se obrázkem spousty trofejí klikejte ZDE. Já byl sice línej shánět a kupovat si celou pikslu, ale do ruky se mi dostal pár testovacích balíčků tohodle zadkotřeče od špatnýho Byrona (měl bych změnit profesi a dělat překladače). Tak proč je nevyzkoušet.
Složení zní hodně obyčejně. Pepř, paprika, cibule, česnek sůl, trochu chipotle a nějaká ta protihrudkující a protispékavá chemie přírodního původu. Neobsahuje glutamáty (v USA zované MSG). Ano, i v USA se lidi snaží zbavit glutamátů v jídlech.
Tohle koření jsem si naházel na žebírka pomalu pečený v alobalu. Před koncem jsem je hodil pod gril a glazoval pro krásnou kůrčičku. Co si budeme povídat, povedly se. Fotku hotových žebírek nemám. Než jsem si vzpomněl na foťák, kilo žebírek se proměnilo v hromadu kostí. Budete se muset spokojit s fotkou před pečením. Ale k tomu hlavnímu. Jak vlastně chutná to koření? Obyčejně! Obyčejně až hanba povídám. Prostě jako papriková sůl s lehkým nádechem pálivosti. Dostat vedle sebe hromádku obyčejnýho grilovacího koření třeba od Kotanyi a hromádku koření Butt Rub, musel bych se hodně snažit, abych našel rozdíl. Rozdíl je snad jen v mleté sušené cibuli, která se u nás používá málo a hrozně špatně se shání. Ale ta se ve výsledným mixu stejně ztratí. V USA, stejně jako v ČR, zjevně lidi rádi hlavně papriku na svým grilovaným mase.
Butt Rub není špatný koření. Naopak, je výborný. Ale rozhodně není ničím speciální. Ne tak moc, aby se vyplatilo objednávat někde z USA nebo z UK za pořádnej příplatek k poštovnýmu. Pokud budete dělat nějakej větší nákup ze zahraničí a tohle koření tam objevíte, nebo ho objevíte někde v ČR, klidně ho do košíku přihoďte. Bude se vám s ním dobře pracovat. Ale stejně tak si můžete koupit grilovací koření v nejbližším stánku babky kořenářky. Rozdíl budete hledat velmi obtížně. A jak je možný, že Butt Rub grilovací tým všude sbírá ocenění za grilování? To je jednoduchý. Prostě umí dobře grilovat a jen dokazují, že koření vám dobrou baštu neudělá. Je to umění kuchařů, co vám zařídí dobrou baštu.
PS: Pokud máte nehorázný nutkání tohle koření přecejen ochutnat, objednat ho můžete třeba ZDE. Nic bližšího jsem nenašel. Pokud vy najdete, dejte vědět do komentářů.
Složení zní hodně obyčejně. Pepř, paprika, cibule, česnek sůl, trochu chipotle a nějaká ta protihrudkující a protispékavá chemie přírodního původu. Neobsahuje glutamáty (v USA zované MSG). Ano, i v USA se lidi snaží zbavit glutamátů v jídlech.
Tohle koření jsem si naházel na žebírka pomalu pečený v alobalu. Před koncem jsem je hodil pod gril a glazoval pro krásnou kůrčičku. Co si budeme povídat, povedly se. Fotku hotových žebírek nemám. Než jsem si vzpomněl na foťák, kilo žebírek se proměnilo v hromadu kostí. Budete se muset spokojit s fotkou před pečením. Ale k tomu hlavnímu. Jak vlastně chutná to koření? Obyčejně! Obyčejně až hanba povídám. Prostě jako papriková sůl s lehkým nádechem pálivosti. Dostat vedle sebe hromádku obyčejnýho grilovacího koření třeba od Kotanyi a hromádku koření Butt Rub, musel bych se hodně snažit, abych našel rozdíl. Rozdíl je snad jen v mleté sušené cibuli, která se u nás používá málo a hrozně špatně se shání. Ale ta se ve výsledným mixu stejně ztratí. V USA, stejně jako v ČR, zjevně lidi rádi hlavně papriku na svým grilovaným mase.
Butt Rub není špatný koření. Naopak, je výborný. Ale rozhodně není ničím speciální. Ne tak moc, aby se vyplatilo objednávat někde z USA nebo z UK za pořádnej příplatek k poštovnýmu. Pokud budete dělat nějakej větší nákup ze zahraničí a tohle koření tam objevíte, nebo ho objevíte někde v ČR, klidně ho do košíku přihoďte. Bude se vám s ním dobře pracovat. Ale stejně tak si můžete koupit grilovací koření v nejbližším stánku babky kořenářky. Rozdíl budete hledat velmi obtížně. A jak je možný, že Butt Rub grilovací tým všude sbírá ocenění za grilování? To je jednoduchý. Prostě umí dobře grilovat a jen dokazují, že koření vám dobrou baštu neudělá. Je to umění kuchařů, co vám zařídí dobrou baštu.
PS: Pokud máte nehorázný nutkání tohle koření přecejen ochutnat, objednat ho můžete třeba ZDE. Nic bližšího jsem nenašel. Pokud vy najdete, dejte vědět do komentářů.
pátek 16. října 2015
Red Leicester, Burger Inn, Brno
V Brně je hodně podniků, který dělají dobrý burgery. Dokonce hodně podniků, který se specializují jen na burgery. O tom si Ostrava může ještě nechat jenom zdát. A k tomu v Brně nedávno proběhlo i hlasování o nejlepší burger v Brně. Projel jsem si weby všech třech podniků a po pravdě mě ničím nezaujaly. Určitě dělají vynikající burgery, ale neobjevil sem v nabídce žádný opravdu ujetý a speciální (rybí nepočítám, to není burger). Pak sem narazil na podnik Burger Inn a hned mi padl do oka. Tři stálé burgery v nabídce plus jeden speciální. Ani u jednoho se nedá říct, že by byl obyčejný. Takže moje volba podniku byla jasná. Volba burgeru už byla těží. Tolik možností a tak málo místa v žaludku. Nakonec vyhrál Red Leicester.
Red Leicester obsahuje hovězí maso, sýr Red Leicester, slaninu, whisky majonézu, nakládanou červenou cibulku a nakládaný okurek. To všechno je v, samozřejmě domácí, briošce. K tomu máte automaticky v ceně hranolky. Protože Burger Inn se specializuje, a teď se podržte, na burgery, moje očekávání byly vskutku obrovský a bylo mě jasný, že se bude srovnávat s Delishem. Ten v mých očích dodneška nemá konkurenci. Ohrozil ho Burger Inn? Jenom jeden způsob, jak to zjistit. Teda vlastně dva. Ale pokud se vám nechce pendlovat mezi Brnem a Plzní, asi bude jednodušší číst dál.
Burger Inn je prťavý podnik a jakožto takový má jednu super výhodu. Koukáte se na to, jak se váš burger dělá přímo před vašima očima. Já seděl u baru, takže samotný koukání bylo minimálně stejně zábavný, jako samotný baštění. A musím uznat, že chlapci to mají opravdu vychytaný. Jako byste se dívali na Youtube na profíky z Ameriky. Během toho se snažíte nezadusit se slinama.
Na první pohled je burger trochu menšího vzrůstu. Ale společně s hranolkama bych se nebál, že se člověk nenají. V restauracích specializujících se na burgery je tohle standardní velikost. V Delish burger nebyl o nic větší. Takže tady remíza. No teď už zbývalo se jen zakousnout. Teda hned, jak si člověk vybral, z které strany začne. Jestli z té se slaninou, nebo té s okurkou, nebo té s whisky majonézou... No samozřejmě vyhrála strana se slaninou a nebyla to špatná volba. Slanina byla boží. Opravdu povedený výběr masa na slaninu jako takovou a ještě byla nařezaná na tlustší plátky. Byla super. Možná by mohla být o chlup dýl na grilu, ale byla super. No když se v puse zamíchalo surovin víc, slanina se začala trochu ztrácet. To je škoda, ale vzhledem k množství surovin se to dalo čekat.
Ale slanina není to hlavní maso v tomhle orchestru. První housle v pořádným burgeru hraje maso hovězí. Maso v Burger Innu taky umí. Tlustší plátek kvalitního hovězího automaticky propečenej přesně na medium. Co víc si přát. Možná by to maso mohlo být jen o chlup chuťově výraznější. Těžko říct, jestli to chtělo o maličko víc soli, jiný výběr části krávy nebo dodavatele, ale v kolonce hovězí placka vyhrává Delish. Ten měl maso tak vynikající, že i nevěřící člověk měl chuť všeho nechat a běžet do kostela poděkovat Ježíšovi. Burger Inn měl hovězí výborně zpracovaný, chutný a šťavnatý, ale kolena se mi z něj dozadu nepřelomily.
Dál bych popsal třeba housku. Houska nebo spíš brioška byla naprosto super. Konzistence super, pochytala šťávu z masa a nerozpadala se. Přesně takhle má vypadat pečivo na burgery. Chuťově je taky dobrá i když její chuť budete vnímat opravdu minimálně. To je samozřejmě účel. Takže houska naprosto v pořádku. Dál můžem třeba na zeleninu. Nakládaný okurky nikoho asi nepřekvapí. Chutnaly jako nakládaný okurky a sem tam sendviči dodaly ten parádní štiplavo-kyselý náboj. Přesně proto se nakládaný okurky do burgerů strkají. Potom tam byla nakládaná cibulka. Ta byla super. Samostatně. V celkové chuti sendviče se moc neukázala. Díky naložení ztratila svoji typickou surovou sílu a to je trochu škoda. Cibulku tam tak máte spíš jen na oko. To je ze zeleniny všechno. Tady má plus Burger Inn oproti Delish. Ukázal, že mastnej plátek salátu pod masem opravdu není v dobrým burgeru třeba.
To hlavní nakonec. To, co z tohodle burgeru dělá Red Leicester burger. Je to sýr a speciální whisky majonéza. Sýr, nečekaně Red Leicester, je hodně zajímavý sýr. V chuti krásně tučný s pikantním nádechem. Tenhle sýr se dá sehnat ve speciálních sýrárnách a určitě stojí za to ho ochutnat. Je to takovej silnější, barevnější a pikantní cheddar. Do burgeru opravdu vynikající volba. A co je na tom sýru nejlepší je jeho opravdu silná chuť. Chuť sýra se nenechala ničím přebít a společně s chutí hovězího tvořila hlavní profil celýho sendviče. Do toho všeho se krásně roztekl. Prostě parádní kousek. Další malý plus oproti Delish. Jejich cheddar se tak prosadit nedokázal.
A whisky majonéza? Ta pro mě byla trochu zklamáním. Samostatně se jednalo o nakyslou a řídkou majonézu se štiplavým nádechem a zajímavým šmrncem. Whisky jsem z ní ale necítil. Kdyby se použila pořádně rašelinová whisky z Islay, tak by výsledek chutnal asi jinak. Na druhou stranu bych to pak nemohl jíst. Ta představa, jak někdo lije whisky za dvanáct stovek do majonézy... To je šílená představa. To už bych ty peníze radši poslal na charitu pro absolventy filozofických fakult. Kromě slabší chuti měla majonéza i slabší zastoupení. Poslední třetinu sendviče jsem měl bez majonézy a musel jsem si pomáhat omáčkama k hranolkům. Sousta bez majonézy nebo s jejím menším množstvím byly opravdu suchý. Minus oproti Delish.
Celkovou chuť sendviče tvořila hlavně kombinace hovězího masa a pikantního tučnýho sýra Red Leicester. Tomu sem tam dodala šmrnc majonéza s okurkou a sem tam šla cítit slanina. Kombinace chutí to byla parádní a rozhodně je to jeden z těch nejlepších burgerů, který jsem kdy jedl. Ale dokázal bych si představit chutě i trochu víc vyladěný. Já rád sosíky, takže bych přidal víc whisky majonézy a zkusil její chuť nějak nakopnout. Červená cibulka by se taky mohla nakládat o chvilku míň. K tomu trochu víc ogrilovat slaninu, aby se prosadila její božskost. Ale to už jen rýpu. Red Leicester je vynikající burger, řemeslně zpracovaný na jedničku a kluci z Burger Inn ukázali, že burgery opravdu umí a jejich restaurace rozhodně stojí za návštěvu. Pokud teda máte chuť na pořádnej burger.
Hranolky si až takovou pozornost bohužel nezaslouží. Byly fajn, ale sem tam trochu přepálenější a sem tam trochu víc nasáklý olejem. Ale devadesát procent z nich bylo dobrých a svoji úlohu, vedlejší roli, zvládnou na jedničku. Maximálně na dvojku. Co si ale pozornost opravdu zaslouží jsou samotný domácí omáčky. Ochutnal jsem jejich domácí kečup, domácí BBQ omáčku a i majonézu. Všechny tyhle tři omáčky byly bezchybný a naprosto boží. Parádní kečup, v kterým bylo cítit mnohem víc než jen rajčata. Parádní BBQ omáčka. Až nehorázně uzená a přesně taková, jakou si člověk představuje ve snech (nejsem snad jedinej, komu se zdají sny o BBQ omáčkách). A majonéza? Taky super. Lehce nakyslá, trochu pikantní. Prostě super. Nebojte si k vašim hranolkům nějakou omáčku objednat. Nebudete litovat. Nejvíc doporučuju asi kečup. Ten má opravdu speciální chuť a kupovaným kečupům se vysmívá snad až nehezkým způsobem. Lepší kečup jsem nejedl. Klobouk dolů.
Cena burgeru Red Leicester s hranolkama je 179 korun. Některým lidem se to vzhledem k velikosti sendviče může zdát hodně, ale není. Ve srovnání s konkurencí, ať už burgerovou nebo obyčejnou, je to naprosto ospravedlněná částka. Red Leicester za ty peníze rozhodně stojí.
A co to srovnání s Delishem? Nebudu to protahovat. Obojí má svoje plusy i minusy. No Delish je pořád o píď lepší. Hlavně kvůli masu. Ale Red Leicester byl víc než schopný soupeř a pokud bydlíte v Brně a chcete někomu ukázat, jak mají burgery vypadat, s Burger Inn chybu rozhodně neuděláte. Taky se tam nekouří a berou karty. Takhle má vypadat moderní restaurace. Jen tak dál.
Red Leicester obsahuje hovězí maso, sýr Red Leicester, slaninu, whisky majonézu, nakládanou červenou cibulku a nakládaný okurek. To všechno je v, samozřejmě domácí, briošce. K tomu máte automaticky v ceně hranolky. Protože Burger Inn se specializuje, a teď se podržte, na burgery, moje očekávání byly vskutku obrovský a bylo mě jasný, že se bude srovnávat s Delishem. Ten v mých očích dodneška nemá konkurenci. Ohrozil ho Burger Inn? Jenom jeden způsob, jak to zjistit. Teda vlastně dva. Ale pokud se vám nechce pendlovat mezi Brnem a Plzní, asi bude jednodušší číst dál.
Burger Inn je prťavý podnik a jakožto takový má jednu super výhodu. Koukáte se na to, jak se váš burger dělá přímo před vašima očima. Já seděl u baru, takže samotný koukání bylo minimálně stejně zábavný, jako samotný baštění. A musím uznat, že chlapci to mají opravdu vychytaný. Jako byste se dívali na Youtube na profíky z Ameriky. Během toho se snažíte nezadusit se slinama.
Na první pohled je burger trochu menšího vzrůstu. Ale společně s hranolkama bych se nebál, že se člověk nenají. V restauracích specializujících se na burgery je tohle standardní velikost. V Delish burger nebyl o nic větší. Takže tady remíza. No teď už zbývalo se jen zakousnout. Teda hned, jak si člověk vybral, z které strany začne. Jestli z té se slaninou, nebo té s okurkou, nebo té s whisky majonézou... No samozřejmě vyhrála strana se slaninou a nebyla to špatná volba. Slanina byla boží. Opravdu povedený výběr masa na slaninu jako takovou a ještě byla nařezaná na tlustší plátky. Byla super. Možná by mohla být o chlup dýl na grilu, ale byla super. No když se v puse zamíchalo surovin víc, slanina se začala trochu ztrácet. To je škoda, ale vzhledem k množství surovin se to dalo čekat.
Ale slanina není to hlavní maso v tomhle orchestru. První housle v pořádným burgeru hraje maso hovězí. Maso v Burger Innu taky umí. Tlustší plátek kvalitního hovězího automaticky propečenej přesně na medium. Co víc si přát. Možná by to maso mohlo být jen o chlup chuťově výraznější. Těžko říct, jestli to chtělo o maličko víc soli, jiný výběr části krávy nebo dodavatele, ale v kolonce hovězí placka vyhrává Delish. Ten měl maso tak vynikající, že i nevěřící člověk měl chuť všeho nechat a běžet do kostela poděkovat Ježíšovi. Burger Inn měl hovězí výborně zpracovaný, chutný a šťavnatý, ale kolena se mi z něj dozadu nepřelomily.
Dál bych popsal třeba housku. Houska nebo spíš brioška byla naprosto super. Konzistence super, pochytala šťávu z masa a nerozpadala se. Přesně takhle má vypadat pečivo na burgery. Chuťově je taky dobrá i když její chuť budete vnímat opravdu minimálně. To je samozřejmě účel. Takže houska naprosto v pořádku. Dál můžem třeba na zeleninu. Nakládaný okurky nikoho asi nepřekvapí. Chutnaly jako nakládaný okurky a sem tam sendviči dodaly ten parádní štiplavo-kyselý náboj. Přesně proto se nakládaný okurky do burgerů strkají. Potom tam byla nakládaná cibulka. Ta byla super. Samostatně. V celkové chuti sendviče se moc neukázala. Díky naložení ztratila svoji typickou surovou sílu a to je trochu škoda. Cibulku tam tak máte spíš jen na oko. To je ze zeleniny všechno. Tady má plus Burger Inn oproti Delish. Ukázal, že mastnej plátek salátu pod masem opravdu není v dobrým burgeru třeba.
To hlavní nakonec. To, co z tohodle burgeru dělá Red Leicester burger. Je to sýr a speciální whisky majonéza. Sýr, nečekaně Red Leicester, je hodně zajímavý sýr. V chuti krásně tučný s pikantním nádechem. Tenhle sýr se dá sehnat ve speciálních sýrárnách a určitě stojí za to ho ochutnat. Je to takovej silnější, barevnější a pikantní cheddar. Do burgeru opravdu vynikající volba. A co je na tom sýru nejlepší je jeho opravdu silná chuť. Chuť sýra se nenechala ničím přebít a společně s chutí hovězího tvořila hlavní profil celýho sendviče. Do toho všeho se krásně roztekl. Prostě parádní kousek. Další malý plus oproti Delish. Jejich cheddar se tak prosadit nedokázal.
A whisky majonéza? Ta pro mě byla trochu zklamáním. Samostatně se jednalo o nakyslou a řídkou majonézu se štiplavým nádechem a zajímavým šmrncem. Whisky jsem z ní ale necítil. Kdyby se použila pořádně rašelinová whisky z Islay, tak by výsledek chutnal asi jinak. Na druhou stranu bych to pak nemohl jíst. Ta představa, jak někdo lije whisky za dvanáct stovek do majonézy... To je šílená představa. To už bych ty peníze radši poslal na charitu pro absolventy filozofických fakult. Kromě slabší chuti měla majonéza i slabší zastoupení. Poslední třetinu sendviče jsem měl bez majonézy a musel jsem si pomáhat omáčkama k hranolkům. Sousta bez majonézy nebo s jejím menším množstvím byly opravdu suchý. Minus oproti Delish.
Celkovou chuť sendviče tvořila hlavně kombinace hovězího masa a pikantního tučnýho sýra Red Leicester. Tomu sem tam dodala šmrnc majonéza s okurkou a sem tam šla cítit slanina. Kombinace chutí to byla parádní a rozhodně je to jeden z těch nejlepších burgerů, který jsem kdy jedl. Ale dokázal bych si představit chutě i trochu víc vyladěný. Já rád sosíky, takže bych přidal víc whisky majonézy a zkusil její chuť nějak nakopnout. Červená cibulka by se taky mohla nakládat o chvilku míň. K tomu trochu víc ogrilovat slaninu, aby se prosadila její božskost. Ale to už jen rýpu. Red Leicester je vynikající burger, řemeslně zpracovaný na jedničku a kluci z Burger Inn ukázali, že burgery opravdu umí a jejich restaurace rozhodně stojí za návštěvu. Pokud teda máte chuť na pořádnej burger.
Hranolky si až takovou pozornost bohužel nezaslouží. Byly fajn, ale sem tam trochu přepálenější a sem tam trochu víc nasáklý olejem. Ale devadesát procent z nich bylo dobrých a svoji úlohu, vedlejší roli, zvládnou na jedničku. Maximálně na dvojku. Co si ale pozornost opravdu zaslouží jsou samotný domácí omáčky. Ochutnal jsem jejich domácí kečup, domácí BBQ omáčku a i majonézu. Všechny tyhle tři omáčky byly bezchybný a naprosto boží. Parádní kečup, v kterým bylo cítit mnohem víc než jen rajčata. Parádní BBQ omáčka. Až nehorázně uzená a přesně taková, jakou si člověk představuje ve snech (nejsem snad jedinej, komu se zdají sny o BBQ omáčkách). A majonéza? Taky super. Lehce nakyslá, trochu pikantní. Prostě super. Nebojte si k vašim hranolkům nějakou omáčku objednat. Nebudete litovat. Nejvíc doporučuju asi kečup. Ten má opravdu speciální chuť a kupovaným kečupům se vysmívá snad až nehezkým způsobem. Lepší kečup jsem nejedl. Klobouk dolů.
Cena burgeru Red Leicester s hranolkama je 179 korun. Některým lidem se to vzhledem k velikosti sendviče může zdát hodně, ale není. Ve srovnání s konkurencí, ať už burgerovou nebo obyčejnou, je to naprosto ospravedlněná částka. Red Leicester za ty peníze rozhodně stojí.
A co to srovnání s Delishem? Nebudu to protahovat. Obojí má svoje plusy i minusy. No Delish je pořád o píď lepší. Hlavně kvůli masu. Ale Red Leicester byl víc než schopný soupeř a pokud bydlíte v Brně a chcete někomu ukázat, jak mají burgery vypadat, s Burger Inn chybu rozhodně neuděláte. Taky se tam nekouří a berou karty. Takhle má vypadat moderní restaurace. Jen tak dál.
úterý 13. října 2015
Burger s trhaným hovězím, Gingilla, Brno
V podniku Gingilla jsem se zjevil náhodou. A ještě větší náhodou jsem ochutnal něco, co nemají ani na lístku. Nebo možná už mají? No těžko říct. Na webu ho nevidím a podle obsluhy je to kousek, kterej ještě nemá ani název a na jídelním lístku "zatím" není. A jak sem na něj vůbec přišel? Doporučili mi ho, když sem se ptal po burgerech. Takže jestli vás tahle recenze naladí, musíte přes obsluhu... A co vám přistane na stole? Posuďte sami.
Burgery s trhaným masem nejsou dneska nějak super speciální. Ale většinou se jedná o maso vepřové. Viz třeba Pulled Pork od Kurelů. No o hovězím trhaným burgeru jsem slyšel v ČR poprvé a tak sem neváhal ani sekundu (váhal jsem zhruba 0,89 sekundy). Při pohledu na sendvič jsem měl rozporuplný pocity. Asi jako když někdo mluví o dobrým salátu. Říkáte si, jestli je to pravda nebo ne, jestli to opravdu může být dobrý nebo ne no a nakonec ochutnáte. A po ochutnání tohodle... po zakousnutí do tohodle... do tohodle... super... super šťavnatýho, super hovězího, super chutnýho a super natrhanýho masíčka mě zalechtalo hluboko v mozku. Až vzadu u krku na míše. Maso chutnalo jako když si doma uděláte pořádnej guláš, necháte ho dva dny odstát, maso natrháte, vrátíte ho do guláše, aby nasálo tu chuť, ohřejete ho a vrazíte do housky. Do housky sice kupované, ale tady jsem jim to odpustil. Houska byla propečená tak akorát, že se nedrolila a ani nebyla moc vysušená. S tímhle masem se vysušit ani nemohla. Ale co je hlavní, nerozpadla se mi v rukách, čehož jsem se bál od prvního pohledu nejvíc.
Zbytek v sendviči taky celkem příjemně překvapil. Třeba rajčata. Bylo tam rajče červený a žlutý. Žlutý rajče jsem v burgeru v ČR taky ještě nepotkal. Další, sice ne tak podstatná, ale přece inovace. K tomu nějaký ten salát. Ze sendviče nepadal a od pohledu nevypadal špatně. Omáčky byly dvě. Klasická majonéza a ďábelka. Obojí bych tipnul na domácí. Majonéza určitě. Byla i k hranolkům. A nutno podotknout, že majonéza byla moc fajn. Hustá, jemně sladkokyselá a k hranolkům jak dělaná. V sendviči se až tak neprosadila. Tam se neprosadila ani ta ďábelka. Taky sem tam našel trochu smažené cibulky. Očima si ji všimnete, jazykem ne. Oproti masu se sem tam prosadilo jen rajče (asi díky tomu žlutýmu) a jednou jsem ucítil i salát. Ale tenhle sendvič nebyl o ničem jiným než o mase. A maso bylo zvládnutý bravurně.
Chuť tohodle sendviče se dá popsat jednoduše. Opravdu masovej guláš v housce. V pozadí celé té gulášové chuti sem se nemohl zbavit dojmu bujónu. Doma si kostky k masu nehážu, ale Gingillu nepovažuju ani za speciální burgerovou restauraci, ani za luxusní restauraci, ale prostě za zakouřenej bar s kuchyní, takže tam se ta chuť hospodskýho guláše hodí. A možná jim křivdím a jejich maso a omáčka dochucovadla neviděly. Tak jako tak takhle šťavnatej "burger" nenajdete asi nikde jinde. Omáčka (z masa) vám poteče všude a jako prase se rochní v bahně, vy se budete rochnit v trhaným mase mezi pečivem.
K tomu dostanete slušný množství domácích hranolek s domácí majonézou. Hranolky byly zvládnutý celkem dobře, chuťově lepší průměr, možná trochu mastnější. Majonézu jsem popisoval výše. Ta byla úžasná a k hranolkům se hodila perfektně. Kombinace obojího vás rozhodně uspokojí.
Pokud si dobře pamatuju, za tenhle burger si zaúčtovali nějakých 170 korun. To je částka celkem vysoká. Na druhou stranu dostanete něco, co jinde jen tak neochutnáte. Něco, co vás rozhodně neurazí, naopak vám vystřelí mozek z kebule. A k tomu fajn hranolky s vynikající tatarkou. Za ty prachy to určitě stálo. Když si vzpomenu na tu masovou euforii v půlce sendviče, mám chuť si zajet do Brna znova... Snad už tam tenhle kousek budou mít brzo ve stálé nabídce. Nečekejte ale vynikající burger. Čekejte něco speciálního, nepojmenovanýho, šťavnatýho a hodně gulášovitýho. Prostě něco, co tu ještě nebylo. Kuchař z Gingilly má větší koule než celej McDonald's s jejich originálně neoriginálním Maestrem. A to je dobře. Raz za čas by člověk měl trochu zešílet.
PS: Druhý den jsem se zase potuloval okolo a co se nestalo, už jsem seděl a vybíral. Vybral jsem si křidýlka. Místo nich mi ale doporučili žebírka. Takže žebírka. Žebírka měly tu stejnou gulášovou chuť jako trhaný hovězí v burgeru. Ale ne tak silnou a byla tam cítit i ta prasečí chuť. Žebírka byly udělaný na jedničku. Maso odpadalo od kosti, tlustší kousky zrosolovatěly a kůrčička taky byla. Takže žebírka proč ne. Jen americký brambory k nim byly až moc vysušený a křen neměl skoro žádnou chuť.
PPS: Jedno obří minus ale Gingilla má. Už sem to lehce naznačil v recenzi. Je to úroveň zakouřenosti podniku. Sice je to spíš bar než restaurace, ale opravdu by si mohli zařídit nějakou vzduchotechniku. Zakouřeno tam bylo extrémně. Burger jsem baštil v pátek večer, takže možná dobře mi tak. Ale i druhej den na oběd tam bylo celkem zakouřeno. A v restauraci kousek za mostem třetí den taky. To se v Brně normálně kouří v restauracích v době oběda? Ostrava od toho naštěstí upustila a během doby oběda se v drtivé většině restaurací kouřit nesmí. Tady v tomhle by se Brno mohlo zlepšit.
Burgery s trhaným masem nejsou dneska nějak super speciální. Ale většinou se jedná o maso vepřové. Viz třeba Pulled Pork od Kurelů. No o hovězím trhaným burgeru jsem slyšel v ČR poprvé a tak sem neváhal ani sekundu (váhal jsem zhruba 0,89 sekundy). Při pohledu na sendvič jsem měl rozporuplný pocity. Asi jako když někdo mluví o dobrým salátu. Říkáte si, jestli je to pravda nebo ne, jestli to opravdu může být dobrý nebo ne no a nakonec ochutnáte. A po ochutnání tohodle... po zakousnutí do tohodle... do tohodle... super... super šťavnatýho, super hovězího, super chutnýho a super natrhanýho masíčka mě zalechtalo hluboko v mozku. Až vzadu u krku na míše. Maso chutnalo jako když si doma uděláte pořádnej guláš, necháte ho dva dny odstát, maso natrháte, vrátíte ho do guláše, aby nasálo tu chuť, ohřejete ho a vrazíte do housky. Do housky sice kupované, ale tady jsem jim to odpustil. Houska byla propečená tak akorát, že se nedrolila a ani nebyla moc vysušená. S tímhle masem se vysušit ani nemohla. Ale co je hlavní, nerozpadla se mi v rukách, čehož jsem se bál od prvního pohledu nejvíc.
Zbytek v sendviči taky celkem příjemně překvapil. Třeba rajčata. Bylo tam rajče červený a žlutý. Žlutý rajče jsem v burgeru v ČR taky ještě nepotkal. Další, sice ne tak podstatná, ale přece inovace. K tomu nějaký ten salát. Ze sendviče nepadal a od pohledu nevypadal špatně. Omáčky byly dvě. Klasická majonéza a ďábelka. Obojí bych tipnul na domácí. Majonéza určitě. Byla i k hranolkům. A nutno podotknout, že majonéza byla moc fajn. Hustá, jemně sladkokyselá a k hranolkům jak dělaná. V sendviči se až tak neprosadila. Tam se neprosadila ani ta ďábelka. Taky sem tam našel trochu smažené cibulky. Očima si ji všimnete, jazykem ne. Oproti masu se sem tam prosadilo jen rajče (asi díky tomu žlutýmu) a jednou jsem ucítil i salát. Ale tenhle sendvič nebyl o ničem jiným než o mase. A maso bylo zvládnutý bravurně.
Chuť tohodle sendviče se dá popsat jednoduše. Opravdu masovej guláš v housce. V pozadí celé té gulášové chuti sem se nemohl zbavit dojmu bujónu. Doma si kostky k masu nehážu, ale Gingillu nepovažuju ani za speciální burgerovou restauraci, ani za luxusní restauraci, ale prostě za zakouřenej bar s kuchyní, takže tam se ta chuť hospodskýho guláše hodí. A možná jim křivdím a jejich maso a omáčka dochucovadla neviděly. Tak jako tak takhle šťavnatej "burger" nenajdete asi nikde jinde. Omáčka (z masa) vám poteče všude a jako prase se rochní v bahně, vy se budete rochnit v trhaným mase mezi pečivem.
K tomu dostanete slušný množství domácích hranolek s domácí majonézou. Hranolky byly zvládnutý celkem dobře, chuťově lepší průměr, možná trochu mastnější. Majonézu jsem popisoval výše. Ta byla úžasná a k hranolkům se hodila perfektně. Kombinace obojího vás rozhodně uspokojí.
Pokud si dobře pamatuju, za tenhle burger si zaúčtovali nějakých 170 korun. To je částka celkem vysoká. Na druhou stranu dostanete něco, co jinde jen tak neochutnáte. Něco, co vás rozhodně neurazí, naopak vám vystřelí mozek z kebule. A k tomu fajn hranolky s vynikající tatarkou. Za ty prachy to určitě stálo. Když si vzpomenu na tu masovou euforii v půlce sendviče, mám chuť si zajet do Brna znova... Snad už tam tenhle kousek budou mít brzo ve stálé nabídce. Nečekejte ale vynikající burger. Čekejte něco speciálního, nepojmenovanýho, šťavnatýho a hodně gulášovitýho. Prostě něco, co tu ještě nebylo. Kuchař z Gingilly má větší koule než celej McDonald's s jejich originálně neoriginálním Maestrem. A to je dobře. Raz za čas by člověk měl trochu zešílet.
PS: Druhý den jsem se zase potuloval okolo a co se nestalo, už jsem seděl a vybíral. Vybral jsem si křidýlka. Místo nich mi ale doporučili žebírka. Takže žebírka. Žebírka měly tu stejnou gulášovou chuť jako trhaný hovězí v burgeru. Ale ne tak silnou a byla tam cítit i ta prasečí chuť. Žebírka byly udělaný na jedničku. Maso odpadalo od kosti, tlustší kousky zrosolovatěly a kůrčička taky byla. Takže žebírka proč ne. Jen americký brambory k nim byly až moc vysušený a křen neměl skoro žádnou chuť.
PPS: Jedno obří minus ale Gingilla má. Už sem to lehce naznačil v recenzi. Je to úroveň zakouřenosti podniku. Sice je to spíš bar než restaurace, ale opravdu by si mohli zařídit nějakou vzduchotechniku. Zakouřeno tam bylo extrémně. Burger jsem baštil v pátek večer, takže možná dobře mi tak. Ale i druhej den na oběd tam bylo celkem zakouřeno. A v restauraci kousek za mostem třetí den taky. To se v Brně normálně kouří v restauracích v době oběda? Ostrava od toho naštěstí upustila a během doby oběda se v drtivé většině restaurací kouřit nesmí. Tady v tomhle by se Brno mohlo zlepšit.
neděle 4. října 2015
Maestro Bohemia a Farmářské hranolky, McDonald's
Pár dní zpátky pro McDonald's nastala slovutná chvíle. Chvíle, kdy se český (a slovenský) McDonald's zase jednou dotknul západu a udělal to, co západ už pár let zpátky. Připravil burger z lokálních surovin. Teda alespoň co se hovězího týče. A i když na český suroviny narazíte v McDonald's naprosto běžně i u jiných sendvičů, jen Maestro Bohemia se dostalo opravdu pořádně reklamní masáže. Což o to, regionální suroviny i farmářský trhy frčí jak dřevorubecký bradky a srdce každýho opravdovýho hipstera zaplesá, když si může dát "regionální" produkt v tolik imperiálním a mainstreamovým podniku, jako je McDoanld's. Já bradku nenosím, ale i tak moje srdce taky zaplesalo. Ono plesá u každé novinky. Hlavní je, jestli plesá i po dojedení...
Na tohodle krasavce jsem se těšil docela dlouho. Už tak měsíc zpátky se na facebookovým profilu McDonald's začaly objevovat hlášky typu "přijde něco, co se vyrovná i běžným restauracím" a podobně. No očekávání byly teda vysoký. Po prohlídnutí obrázku musím uznat, že nevypadá opravdu vůbec špatně. Dvojitý tlustý maso, pořádnej sýr, spousta zeleniny, nová houska nebo spíš brioška, a speciální citronová majonéza. To se opravdu blíží pořádným burgerům mimo fast foodovoý pole.
I krabičku si pro něj připravili vlastní. A dokonce jsem zahlídl nápis Maestro Bohemia i na zástěrách personálu. Prostě na každým kroku se vás snaží McDonald's přesvědčit, že vás čeká něco speciálního, něco, co tu ještě nebylo. Něco, co vám bude chutnat víc než Kalouskovi flaška rumu. Tak hurá na krabičku. Po otevření na vás vykoukne celkem slušně vypadající burger. Jako na obrázku samozřejmě není (a nikdy nebude lidi, smiřte se s tím), ale nevypadá vůbec zle. Posuďte sami.
Pořádná porce masa, parádně vypadající sýr i houska. Co by se mohlo pokazit? Po prvním kousnutí ucítíte chuť hovězího. Aby ne. Jsou tam dva celkem tlustý plátky. Celkem tlustý alespoň co se McDonald's týče. A jak chutná to pravý český hovězí? Úplně stejně jako jejich "obyčejný prémiový" hovězí. Rozuměj úplně stejně jako třeba maso z Big Tastyho. Ono taky není až tak divu. McDonald's normálně bere hovězí maso z České republiky, Polska a Litvy. Hovězí z Polska nebo z Litvy halt chutná úplně stejně jako hovězí z ČR. Jo kdyby to bylo nějaký speciální plemeno typu Angus nebo Wagyu, to by byla jiná. Ale jestli mám na stole flákotu z český krávy, litevský nebo polský je mi šumák. Rozhodně pak pokud se jedná o velkovýrobu. A malý rodinný farmář ze Šumavy McDonald's asi nezásobuje. To by musel mít stádo krav jak prase. Nějakým výrobkům z Polska se teda vyhýbám, ale hovězí k nim nepatří. Sem tam do hovězího masa přimíchají trochu koňskýho, ale to beru jako vylepšení receptury. I ty kuličky z Ikea chutnaly líp s koňským masem...
No takže maso v Maestro Bohemia chutná stejně jako u Tastyho. Jen jeho chuť cítíte o hodně víc, protože je ho tam víc. Chuť hovězího převládá v celým sendviči. Což samozřejmě není na škodu. Chuťově se jedná o výborný maso. Jeden pořádnej plátek propečenej na medium by byl samozřejmě lepší, ale to by si McDonald's nikdy nedovolil kvůli zdravotním rizikům. Ale co se fast foodu týče, těžko by jste hledali konkurenci. Napadá mě jen Angus od Burger Kinga. Ten měl maso ještě o chlup lepší. Ale taky byl nepoměrně dražší.
Další, pro tenhle burger speciální, je houska. Houska nebo spíš brioška je sladší než ostatní housky od McDonald's. To už může být na někoho opravdu dost. Mě to nevadí. K burgerům sladší housky prostě patří. Samozřejmě to nesmí být sladší než plakát Biebra politej medem, ale trocha cukru ještě nikoho nezabila (až na pár milionů cukrovkářů). Tvar a konzistenci držela perfektně. Protiklad ke sladké housce měla být kyselá majonéza. Ale! ALE!
Ale tu mi tam nejspíš zapomněli dát a dostal jsem obyčejnou majonézu. Dlouho a několikrát jsem ochutnával omáčku dole i nahoře samostatně ale ne, kyselou chuť, natož citrón, ne a ne najít. Byla spíš do sladka a jednalo se tak asi o obyčejnou majonézu. Škoda. Obří promo, vlastní krabička, vlastní zástěry, dokonce si dali práci navíc a i email s obrázkama poslali (za to převelice děkuji). Ale pak mi slečna nebo mladík v kuchyni kydne špatnou omáčku nerozeznajíc základní písmena na obrázku/flaštičce a je to. Při skládání padesátky Big Maců kvůli kupónům asi na zkoumání obrázků není čas. Dělat takovýhle promo uprostřed kupónovky možná nebyl nejlepší nápad.
V sendviči se taky nachází celkem dost zeleniny. Ze zeleniny bych vypíchnul hlavně salát Batavia na dostatečně velký kusy. Pokud samotný sendvič revoluční není, tak způsob krájení salátu určitě je. Konečně vám nebude lítat ze sendviče a utíkat všude po tácku. Chuťově se proti masu samozřejmě neprosadil, ale to se dalo čekat. Ani cibule se neprosadila. Ale u té sem to nečekal už vůbec. Nejenže byla bílá místo červené (kuchař strikes again), ale všechny tři (slovy tři) kousky mi vypadly před prvním kousnutím. Co tam je dál? Rajčata! Rajčata byly fajn.
Dál si můžeme povídat třeba o slanině. Slanina byla božská. Slanina je vždycky božská. No v tomhle sendviči, božská nebo ne, cítit nebyla skoro vůbec. Asi dvakrát to s krávou tak nějak uhrála na remízu, ale to byla spíš výjimka. Každopádně výjimka převelice chutná. Každopádně, stejně jako u Anguse, slanina tu prostě hrála tak čtvrtý housle. Možná ani housle ne. Spíš takovej ten velkej buben někde vzadu.
Taky bych málem zapomněl na sýr. A to by byla škoda, protože tenhle ementál si komentář rozhodně zaslouží. Málokdy McDonald's použije pravý sýr místo různých rychlotavených a tenhle ementál pravej rozhodně byl. Krásně a silně voněl a stejně tak i chutnal. Dokonce se prosadil mezi masem a spolu s masem byl cítit skoro celou dobu. Dobrá a chutná kombinace.
Tím se pomalu dostáváme k závěru. Maestro Bohemia je rozhodně zajímavý kousek a krok dopředu ve spoustě směrech. Pořádná kampaň, zaměření na lokální a kvalitní suroviny, krok dopředu v krájení salátu, krok dopředu v housce, krok dopředu snad ve všem. Bohužel řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek a tady selhal článek kuchařský. Můžete utratit deset milionů za kampaně a kvalitní degustátory skládající veledílo, ale pak stačí chvilka nepozornosti personálu nebo špatný proškolení a celej gastronomickej zážitek je pasé jak klobouky. Moje Maestro Bohemia byl dobrej, kvalitní a chutnej sendvič. Ale byl obyčejnej. Chutnal jako všechny ostatní burgery a chyběla mu duše. Nějaký ten šmrnc. Kombinace dobré chuti masa a sýra halt dneska lidi ze židle nezvedne. A chuť je a vždycky bude to hlavní. Možná ten pravý šmrnc měla dodat právě kyselkavá omáčka. No já ho nezažil. A protože tohle byl už podruhé v řadě pohnojenej prémiovej sendvič, tak se upřímně bojím jít do dalšího. Zvlášť pak když konkurence se poslední dobou taky snaží a rozhodně má co nabídnout.
Cena je 110,- samostatně a 150,- v McMenu. Cena se může zdát vysoká, ale kvalitní suroviny něco stojí a cena mi tak přijde celkem férová. Možná by mohli z těchhle peněz dát trochu víc lidem na nejnižších postech, třeba by se pak v kuchyni víc snažili.
S Maestrem přišly i Farmářský hranolky. Vypadají výborně a chutnají přesně tak, jak vypadají a jak byste čekali. Jako osmažený brambory se slupkou. Teda alespoň za čerstva. Já je měl přímo vytažený z friťáku a byly opravdu moc fajn. K nim rozhodně doporučuju Deluxe omáčku (v materiálech od McDonald's ji nazývají pažitková). Chuť brambor a nakyslé omáčky s bylinkama je super kombinace. Jako vždy. Deluxe omáčku k podobným bramborovým výtvorům prodávají celkem běžně a ví proč. Taky Farmářský hranolky nejsou tak slaný jak klasický hranolky. Pro někoho to může být velký plus. Samozřejmě pokud milujete spíš tenký, zlatavý, křupavý a lehce přesolený obyčejný hranolky, držte se jich. Nepřijdete až o tolik, ale proč raz za čas nevyzkoušet něco novýho. Litovat nejspíš nebudete.
Na tohodle krasavce jsem se těšil docela dlouho. Už tak měsíc zpátky se na facebookovým profilu McDonald's začaly objevovat hlášky typu "přijde něco, co se vyrovná i běžným restauracím" a podobně. No očekávání byly teda vysoký. Po prohlídnutí obrázku musím uznat, že nevypadá opravdu vůbec špatně. Dvojitý tlustý maso, pořádnej sýr, spousta zeleniny, nová houska nebo spíš brioška, a speciální citronová majonéza. To se opravdu blíží pořádným burgerům mimo fast foodovoý pole.
I krabičku si pro něj připravili vlastní. A dokonce jsem zahlídl nápis Maestro Bohemia i na zástěrách personálu. Prostě na každým kroku se vás snaží McDonald's přesvědčit, že vás čeká něco speciálního, něco, co tu ještě nebylo. Něco, co vám bude chutnat víc než Kalouskovi flaška rumu. Tak hurá na krabičku. Po otevření na vás vykoukne celkem slušně vypadající burger. Jako na obrázku samozřejmě není (a nikdy nebude lidi, smiřte se s tím), ale nevypadá vůbec zle. Posuďte sami.
Pořádná porce masa, parádně vypadající sýr i houska. Co by se mohlo pokazit? Po prvním kousnutí ucítíte chuť hovězího. Aby ne. Jsou tam dva celkem tlustý plátky. Celkem tlustý alespoň co se McDonald's týče. A jak chutná to pravý český hovězí? Úplně stejně jako jejich "obyčejný prémiový" hovězí. Rozuměj úplně stejně jako třeba maso z Big Tastyho. Ono taky není až tak divu. McDonald's normálně bere hovězí maso z České republiky, Polska a Litvy. Hovězí z Polska nebo z Litvy halt chutná úplně stejně jako hovězí z ČR. Jo kdyby to bylo nějaký speciální plemeno typu Angus nebo Wagyu, to by byla jiná. Ale jestli mám na stole flákotu z český krávy, litevský nebo polský je mi šumák. Rozhodně pak pokud se jedná o velkovýrobu. A malý rodinný farmář ze Šumavy McDonald's asi nezásobuje. To by musel mít stádo krav jak prase. Nějakým výrobkům z Polska se teda vyhýbám, ale hovězí k nim nepatří. Sem tam do hovězího masa přimíchají trochu koňskýho, ale to beru jako vylepšení receptury. I ty kuličky z Ikea chutnaly líp s koňským masem...
No takže maso v Maestro Bohemia chutná stejně jako u Tastyho. Jen jeho chuť cítíte o hodně víc, protože je ho tam víc. Chuť hovězího převládá v celým sendviči. Což samozřejmě není na škodu. Chuťově se jedná o výborný maso. Jeden pořádnej plátek propečenej na medium by byl samozřejmě lepší, ale to by si McDonald's nikdy nedovolil kvůli zdravotním rizikům. Ale co se fast foodu týče, těžko by jste hledali konkurenci. Napadá mě jen Angus od Burger Kinga. Ten měl maso ještě o chlup lepší. Ale taky byl nepoměrně dražší.
Další, pro tenhle burger speciální, je houska. Houska nebo spíš brioška je sladší než ostatní housky od McDonald's. To už může být na někoho opravdu dost. Mě to nevadí. K burgerům sladší housky prostě patří. Samozřejmě to nesmí být sladší než plakát Biebra politej medem, ale trocha cukru ještě nikoho nezabila (až na pár milionů cukrovkářů). Tvar a konzistenci držela perfektně. Protiklad ke sladké housce měla být kyselá majonéza. Ale! ALE!
Ale tu mi tam nejspíš zapomněli dát a dostal jsem obyčejnou majonézu. Dlouho a několikrát jsem ochutnával omáčku dole i nahoře samostatně ale ne, kyselou chuť, natož citrón, ne a ne najít. Byla spíš do sladka a jednalo se tak asi o obyčejnou majonézu. Škoda. Obří promo, vlastní krabička, vlastní zástěry, dokonce si dali práci navíc a i email s obrázkama poslali (za to převelice děkuji). Ale pak mi slečna nebo mladík v kuchyni kydne špatnou omáčku nerozeznajíc základní písmena na obrázku/flaštičce a je to. Při skládání padesátky Big Maců kvůli kupónům asi na zkoumání obrázků není čas. Dělat takovýhle promo uprostřed kupónovky možná nebyl nejlepší nápad.
V sendviči se taky nachází celkem dost zeleniny. Ze zeleniny bych vypíchnul hlavně salát Batavia na dostatečně velký kusy. Pokud samotný sendvič revoluční není, tak způsob krájení salátu určitě je. Konečně vám nebude lítat ze sendviče a utíkat všude po tácku. Chuťově se proti masu samozřejmě neprosadil, ale to se dalo čekat. Ani cibule se neprosadila. Ale u té sem to nečekal už vůbec. Nejenže byla bílá místo červené (kuchař strikes again), ale všechny tři (slovy tři) kousky mi vypadly před prvním kousnutím. Co tam je dál? Rajčata! Rajčata byly fajn.
Dál si můžeme povídat třeba o slanině. Slanina byla božská. Slanina je vždycky božská. No v tomhle sendviči, božská nebo ne, cítit nebyla skoro vůbec. Asi dvakrát to s krávou tak nějak uhrála na remízu, ale to byla spíš výjimka. Každopádně výjimka převelice chutná. Každopádně, stejně jako u Anguse, slanina tu prostě hrála tak čtvrtý housle. Možná ani housle ne. Spíš takovej ten velkej buben někde vzadu.
Taky bych málem zapomněl na sýr. A to by byla škoda, protože tenhle ementál si komentář rozhodně zaslouží. Málokdy McDonald's použije pravý sýr místo různých rychlotavených a tenhle ementál pravej rozhodně byl. Krásně a silně voněl a stejně tak i chutnal. Dokonce se prosadil mezi masem a spolu s masem byl cítit skoro celou dobu. Dobrá a chutná kombinace.
Tím se pomalu dostáváme k závěru. Maestro Bohemia je rozhodně zajímavý kousek a krok dopředu ve spoustě směrech. Pořádná kampaň, zaměření na lokální a kvalitní suroviny, krok dopředu v krájení salátu, krok dopředu v housce, krok dopředu snad ve všem. Bohužel řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek a tady selhal článek kuchařský. Můžete utratit deset milionů za kampaně a kvalitní degustátory skládající veledílo, ale pak stačí chvilka nepozornosti personálu nebo špatný proškolení a celej gastronomickej zážitek je pasé jak klobouky. Moje Maestro Bohemia byl dobrej, kvalitní a chutnej sendvič. Ale byl obyčejnej. Chutnal jako všechny ostatní burgery a chyběla mu duše. Nějaký ten šmrnc. Kombinace dobré chuti masa a sýra halt dneska lidi ze židle nezvedne. A chuť je a vždycky bude to hlavní. Možná ten pravý šmrnc měla dodat právě kyselkavá omáčka. No já ho nezažil. A protože tohle byl už podruhé v řadě pohnojenej prémiovej sendvič, tak se upřímně bojím jít do dalšího. Zvlášť pak když konkurence se poslední dobou taky snaží a rozhodně má co nabídnout.
Cena je 110,- samostatně a 150,- v McMenu. Cena se může zdát vysoká, ale kvalitní suroviny něco stojí a cena mi tak přijde celkem férová. Možná by mohli z těchhle peněz dát trochu víc lidem na nejnižších postech, třeba by se pak v kuchyni víc snažili.
S Maestrem přišly i Farmářský hranolky. Vypadají výborně a chutnají přesně tak, jak vypadají a jak byste čekali. Jako osmažený brambory se slupkou. Teda alespoň za čerstva. Já je měl přímo vytažený z friťáku a byly opravdu moc fajn. K nim rozhodně doporučuju Deluxe omáčku (v materiálech od McDonald's ji nazývají pažitková). Chuť brambor a nakyslé omáčky s bylinkama je super kombinace. Jako vždy. Deluxe omáčku k podobným bramborovým výtvorům prodávají celkem běžně a ví proč. Taky Farmářský hranolky nejsou tak slaný jak klasický hranolky. Pro někoho to může být velký plus. Samozřejmě pokud milujete spíš tenký, zlatavý, křupavý a lehce přesolený obyčejný hranolky, držte se jich. Nepřijdete až o tolik, ale proč raz za čas nevyzkoušet něco novýho. Litovat nejspíš nebudete.
pátek 25. září 2015
Nový Big King, Burger King
To takhle jednou v USA společnost Burger King nabídla společnosti McDonald's, že by na den míru mohli vytvořit společný burger a prodávat ho v jednom stánku v Atlantě. Zpráva dokonce obrazila i český média. McDonald's zprávu sice okomentoval, zdravá rivalita funguje, ale společný sendvič nikde. Tak proč si z nich alespoň nevystřelit někde v zapadákově uprostřed Evropy. A tak český Burger King nabízí limitovaný Nový Big King z houskou uprostřed! Tak nějak si představuju vznik téhle limitované nabídky.
Obyčejný, nudný, starý a ošuntělý Big King jsem už recenzoval. Recenzi najdete třeba TADY. Sice to bylo tři roky zpátky, ale od té doby jsem ho už několikrát měl. Včetně verze XXL. Musím říct, že chutná pořád stejně. Je to takovej slabší brácha Big Maca, kterej postrádá to osobní kouzlo a šmrnc. Halt není tak chuťově vyladěnej jako jeho vzor. Ale rozhodně se nejedná o špatnej sendvič. Rozhodně pak pokud máte chuť na kombinaci kouřové a kyselkavé chutě. No a jak to vypadá s neobyčejným, novým, mladým a nablýskaným Novým Big Kingem?
Po pravdě? Ještě o chlup hůř. Tím nemyslím vzhled po rozbalení. Ten si ohodnoťte sami. Ale při vytváření Big Kinga se s prostřední houskou prostě nepočítalo a jde to vidět/cítit na každým coulu. A nebo možná počítalo, ale po pár testovacích kouscích se od ní, právem, opustilo. Sendviči pořád vládne kouřová masitá chuť a kyselkavá chuť omáčky s okurkama. Do toho sem tam slabší říz cibule. Opravdu slabší, protože cibule měla sílu asi jako zuřivý igelitový pytlík. Salát taky tak. Ani sýr nebyl cítit skoro vůbec. V původním Big Kingu jsou plátky dva, v novým jen jeden. Po vzoru konkurence. Bohužel ostatní chutě, včetně té z housky, chuť sýra dokonale pohřbily.
A co bylo na sendviči asi nejhorší? Ta samotná prostřední houska. Burger King prostřední housky prostě nepoužívá a asi je to tak lepší. Maso dělají na grilu a tak z něho ještě vyteče nějaká ta šťáva do sendviče. No a všechna nateče do prostřední housky, která pak člověku připadá jako mastná houba. Celý sendvič je naprosto nevyvážený. Není špatný. Chutnal mi. Tak nějak napůl. Kouřová chuť masa s kyselkavou omáčkou je dobrá. Bohužel i tu omáčku trochu přehlušuje houska. A i ty okurky mi přišly spíš koprový než kyselý. Prostě původní Big King je lepší. O konkurenci ani nemluvě. Nevyváženost chutí Novýho Big Kinga bije do jazyka. Vyváženější by byla i Halina na kole.
Cena je 65,- samostatně a 119,- v menu. Ona cena z promo fotky totiž platí pouze na samotný sendvič, pokud chcete menu, připlatíte si 54,- korun. To mi přijde celkem dost. U BK s k menu vždycky připlácelo korun 40,-. Takovýhle praktiky bych čekal spíš od konkurence, ale co už. Za těch 119,- se rozhodně najíte a to je hlavní. Ale ještě hlavnější je, že za ty peníze si můžete v Burger King koupit mnohem lepší baštu. Zkusit teda limitovanýho Big Kinga nebo ne? Moje šílený schizofrenní já říká ano, protože je to limitovaný a je to burger, ale moje racionální, druhý a rozhodně ne-schizofrenní já říká ne, protože to opravdu není žádná bomba. Pokud jste podobní magoři jako já, máte čas pouze do 15.10.2015.
K menu si můžete u Burger Kinga přihodit za 29,- dvě křidýlka. Křidýlka jen v rychlosti. Víc si nezaslouží. Udělaný byly dobře. Byly šťavnatý a bylo cítit i trochu to kuře. Bohužel to hatila podivná marináda. Křidýlka chutnaly víc po oleji a trochu po pikantní marinádě. Ale tak nějak podivně pikantní. A ten olej do toho... Ani ty kousky kuřete jako takovýho nepatřily mezi to nejkvalitnější. Křidýlka, stejně jako McDonald's, Burger King prostě neumí. Cena odpovídá kvalitě. Jako zpestření k menu je můžete zkusit. Možná vám sednou. Ale pokud máte vyloženě chuť na kuře, rozhodně bych volil KFC.
PS: Burger King v Ostravě započal utajovanou německou invazi do ČR. Proč začíná zrovna Ostravou nevím, ale důkazy mluví za vše. Posuďte sami. Ale pokud německy alespoň trochu umíte, alespoň si můžete u tácu před invazí prosfištět pár německých slovíček. :)
Obyčejný, nudný, starý a ošuntělý Big King jsem už recenzoval. Recenzi najdete třeba TADY. Sice to bylo tři roky zpátky, ale od té doby jsem ho už několikrát měl. Včetně verze XXL. Musím říct, že chutná pořád stejně. Je to takovej slabší brácha Big Maca, kterej postrádá to osobní kouzlo a šmrnc. Halt není tak chuťově vyladěnej jako jeho vzor. Ale rozhodně se nejedná o špatnej sendvič. Rozhodně pak pokud máte chuť na kombinaci kouřové a kyselkavé chutě. No a jak to vypadá s neobyčejným, novým, mladým a nablýskaným Novým Big Kingem?
Po pravdě? Ještě o chlup hůř. Tím nemyslím vzhled po rozbalení. Ten si ohodnoťte sami. Ale při vytváření Big Kinga se s prostřední houskou prostě nepočítalo a jde to vidět/cítit na každým coulu. A nebo možná počítalo, ale po pár testovacích kouscích se od ní, právem, opustilo. Sendviči pořád vládne kouřová masitá chuť a kyselkavá chuť omáčky s okurkama. Do toho sem tam slabší říz cibule. Opravdu slabší, protože cibule měla sílu asi jako zuřivý igelitový pytlík. Salát taky tak. Ani sýr nebyl cítit skoro vůbec. V původním Big Kingu jsou plátky dva, v novým jen jeden. Po vzoru konkurence. Bohužel ostatní chutě, včetně té z housky, chuť sýra dokonale pohřbily.
A co bylo na sendviči asi nejhorší? Ta samotná prostřední houska. Burger King prostřední housky prostě nepoužívá a asi je to tak lepší. Maso dělají na grilu a tak z něho ještě vyteče nějaká ta šťáva do sendviče. No a všechna nateče do prostřední housky, která pak člověku připadá jako mastná houba. Celý sendvič je naprosto nevyvážený. Není špatný. Chutnal mi. Tak nějak napůl. Kouřová chuť masa s kyselkavou omáčkou je dobrá. Bohužel i tu omáčku trochu přehlušuje houska. A i ty okurky mi přišly spíš koprový než kyselý. Prostě původní Big King je lepší. O konkurenci ani nemluvě. Nevyváženost chutí Novýho Big Kinga bije do jazyka. Vyváženější by byla i Halina na kole.
Cena je 65,- samostatně a 119,- v menu. Ona cena z promo fotky totiž platí pouze na samotný sendvič, pokud chcete menu, připlatíte si 54,- korun. To mi přijde celkem dost. U BK s k menu vždycky připlácelo korun 40,-. Takovýhle praktiky bych čekal spíš od konkurence, ale co už. Za těch 119,- se rozhodně najíte a to je hlavní. Ale ještě hlavnější je, že za ty peníze si můžete v Burger King koupit mnohem lepší baštu. Zkusit teda limitovanýho Big Kinga nebo ne? Moje šílený schizofrenní já říká ano, protože je to limitovaný a je to burger, ale moje racionální, druhý a rozhodně ne-schizofrenní já říká ne, protože to opravdu není žádná bomba. Pokud jste podobní magoři jako já, máte čas pouze do 15.10.2015.
K menu si můžete u Burger Kinga přihodit za 29,- dvě křidýlka. Křidýlka jen v rychlosti. Víc si nezaslouží. Udělaný byly dobře. Byly šťavnatý a bylo cítit i trochu to kuře. Bohužel to hatila podivná marináda. Křidýlka chutnaly víc po oleji a trochu po pikantní marinádě. Ale tak nějak podivně pikantní. A ten olej do toho... Ani ty kousky kuřete jako takovýho nepatřily mezi to nejkvalitnější. Křidýlka, stejně jako McDonald's, Burger King prostě neumí. Cena odpovídá kvalitě. Jako zpestření k menu je můžete zkusit. Možná vám sednou. Ale pokud máte vyloženě chuť na kuře, rozhodně bych volil KFC.
PS: Burger King v Ostravě započal utajovanou německou invazi do ČR. Proč začíná zrovna Ostravou nevím, ale důkazy mluví za vše. Posuďte sami. Ale pokud německy alespoň trochu umíte, alespoň si můžete u tácu před invazí prosfištět pár německých slovíček. :)
středa 23. září 2015
Křupavé kuřecí kousky + Indické krémové kari, KFC
4 světové chutě
Sto lidí, sto chutí. 4 lidi, 4 chutě. 1 kavoni, jedna chuť. Chuť pocházející ze země, kde se lidi koupou tam, odkud pijou vodu a do které pouští i svoje nebožtíky. Chuť ze země, kde optický kabely tahají po stromech. Chuť ze země, kde se nesmí jíst levou rukou, protože levou se tam zásadně vytírá řiť. Je to tak, vyzkoušel jsem chuť Indie!
Spojení slov indické, krémové a kari zní opravdu luxusně. Nemohl jsem odolat. Jedná se o obyčejný kuřecí kousky v pikantním těstíčku zalitý omáčkou a posypaný hoblinami z kokosu. Hledáte na obrázku rýži? Marně. Proč by si měl někdo dávat rýži v KFC? Ještě k tomu s mraženou zeleninou? To mě hlava nebere. No na Facebooku KFC jsem si ověřil, že jsem udělal dobře, protože podle zákazníků ta rýže stojí za... za obsah levé ruky. Takže jenom kousky, omáčka a hobliny. Jednoduchost sama.
Hned na úvod se přiznám. Kokos jsem opravdu nepoznal. Šel jsem trochu naslepo a nevěděl jsem, že to má být něčím posypaný. Toho jsem si samozřejmě v krabičce všiml, ale dlouho, dlouho jsem přemýšlel, čím že to je posypaný. Chuť žádná a vzhledově to vypadá, jak kdyby vám tam sypnul něco málo ze svýho stolu Charlie Sheen. Já to ke konci tipoval na opravdu levný parmazán. No kokos je ta lepší volba. Ale o nějaký kokos tady nejde. Stejně se chuťově neprosadí. Tady jde o omáčku!
Omáčka je krásně krémová. Konzistenci musím pochválit, dělá čest svýmu jménu. Do rýže bych ji ale nechtěl plus by jí bylo málo. Ale k těm samotným kouskům byla opravdu super. I množství bylo OK. Žlutá byla jak bio citrón protaženej bio kanárkem. A chuť? Chuť příjemně překvapila. Silná, ale neagresivní chuť kari určitě nikoho neurazí. Taková ta klasická chuť kari koření z pytlíku za dvacku. To já můžu. Pálivá moc nebyla, vlastně skoro vůbec. Od toho tady máme pálivý těstíčko na kuřeti. Takže omáčka je krémová, je kari, je lehounce pikantní, co víc si přát? Pokud nečekáte zázraky, ale jen ozvláštnění vašeho oblíbenýho kuřete, jdete správným směrem. Kuře bylo opravdu super. Křupavý, pikantní, libový, šťavnatý... kuře prostě KFC umí. A jestli máte rádi chuť kari, tohle určitě vyzkoušejte. Kari se ke kuřeti obecně hodí a k pikantnímu dvakrát tak. Je pravda, že se chutě malilinko perou, protože i kari omáčka se snaží o jakousi pikantnost, ale celkově mám z kombinace obého pozitivní dojem. Pokud ale jíte jen a pouze originální indický vypalováky, kari baštíte zásadně s hasícím přístrojem u záchodu a optický kabel doma vedete u stropu, tohle pro vás není. KFC se přece jen drží evropských chuťových pohárků. Mě to sedlo a těším se na další příchutě.
Cena 109, za standard verzi, 149,- v menu. Já si dal menu s kaší a pomalu jsem to ani nedojedl. Kousků je opravdu dost a i standard verze se člověk krásně nají.
PS: Viděl někdo někdy otevřený druhý patro KFC na Masarykově náměstí v Ostravě? Trochu mě přestává bavit tísnit se na malým prostoru a na záchod chodit k vozíčkářům, kde člověk stojí frontu a kde je to celý rozbitý (protože normální WC je uzamčený nahoře). Ráno, v poledne, odpoledne, o víkendech, vždycky zavřený druhý patro "kvůli úklidu". Že tam toho na úklid mají, když to neotvírají... :)
Sto lidí, sto chutí. 4 lidi, 4 chutě. 1 kavoni, jedna chuť. Chuť pocházející ze země, kde se lidi koupou tam, odkud pijou vodu a do které pouští i svoje nebožtíky. Chuť ze země, kde optický kabely tahají po stromech. Chuť ze země, kde se nesmí jíst levou rukou, protože levou se tam zásadně vytírá řiť. Je to tak, vyzkoušel jsem chuť Indie!
Spojení slov indické, krémové a kari zní opravdu luxusně. Nemohl jsem odolat. Jedná se o obyčejný kuřecí kousky v pikantním těstíčku zalitý omáčkou a posypaný hoblinami z kokosu. Hledáte na obrázku rýži? Marně. Proč by si měl někdo dávat rýži v KFC? Ještě k tomu s mraženou zeleninou? To mě hlava nebere. No na Facebooku KFC jsem si ověřil, že jsem udělal dobře, protože podle zákazníků ta rýže stojí za... za obsah levé ruky. Takže jenom kousky, omáčka a hobliny. Jednoduchost sama.
Hned na úvod se přiznám. Kokos jsem opravdu nepoznal. Šel jsem trochu naslepo a nevěděl jsem, že to má být něčím posypaný. Toho jsem si samozřejmě v krabičce všiml, ale dlouho, dlouho jsem přemýšlel, čím že to je posypaný. Chuť žádná a vzhledově to vypadá, jak kdyby vám tam sypnul něco málo ze svýho stolu Charlie Sheen. Já to ke konci tipoval na opravdu levný parmazán. No kokos je ta lepší volba. Ale o nějaký kokos tady nejde. Stejně se chuťově neprosadí. Tady jde o omáčku!
Omáčka je krásně krémová. Konzistenci musím pochválit, dělá čest svýmu jménu. Do rýže bych ji ale nechtěl plus by jí bylo málo. Ale k těm samotným kouskům byla opravdu super. I množství bylo OK. Žlutá byla jak bio citrón protaženej bio kanárkem. A chuť? Chuť příjemně překvapila. Silná, ale neagresivní chuť kari určitě nikoho neurazí. Taková ta klasická chuť kari koření z pytlíku za dvacku. To já můžu. Pálivá moc nebyla, vlastně skoro vůbec. Od toho tady máme pálivý těstíčko na kuřeti. Takže omáčka je krémová, je kari, je lehounce pikantní, co víc si přát? Pokud nečekáte zázraky, ale jen ozvláštnění vašeho oblíbenýho kuřete, jdete správným směrem. Kuře bylo opravdu super. Křupavý, pikantní, libový, šťavnatý... kuře prostě KFC umí. A jestli máte rádi chuť kari, tohle určitě vyzkoušejte. Kari se ke kuřeti obecně hodí a k pikantnímu dvakrát tak. Je pravda, že se chutě malilinko perou, protože i kari omáčka se snaží o jakousi pikantnost, ale celkově mám z kombinace obého pozitivní dojem. Pokud ale jíte jen a pouze originální indický vypalováky, kari baštíte zásadně s hasícím přístrojem u záchodu a optický kabel doma vedete u stropu, tohle pro vás není. KFC se přece jen drží evropských chuťových pohárků. Mě to sedlo a těším se na další příchutě.
Cena 109, za standard verzi, 149,- v menu. Já si dal menu s kaší a pomalu jsem to ani nedojedl. Kousků je opravdu dost a i standard verze se člověk krásně nají.
PS: Viděl někdo někdy otevřený druhý patro KFC na Masarykově náměstí v Ostravě? Trochu mě přestává bavit tísnit se na malým prostoru a na záchod chodit k vozíčkářům, kde člověk stojí frontu a kde je to celý rozbitý (protože normální WC je uzamčený nahoře). Ráno, v poledne, odpoledne, o víkendech, vždycky zavřený druhý patro "kvůli úklidu". Že tam toho na úklid mají, když to neotvírají... :)
neděle 20. září 2015
Bohemian Bluegrass & BBQ, Praha 2015
Ač v Praze právě probíhá Burgerfest, mě zaujala akce jiná. Akce jménem Bohemian Bluegrass & BBQ. Minulý týden se do Prahy sjelo pár nejlepších grilovacích týmů z celýho světa a rozdali si to mezi sebou. K tomu hrála country (bluegrass) muzika, točilo se pivo a všude okolo se dalo pořádně nadlábnout. I já tam byl, hodoval a pivo pil. Smysl tohodle článků je napsat něco o pár burgerech, nahodit sem pár fotek a udělat vám takový chutě, že s radostí olíznete podlahu. Nic víc, nic míň, nic uprostřed.
Dva dny v kuse jsem baštil burgery, grilovaný specialitky a podobný věci. O slušným kachním kaldounu (až na nechutnou blánu v knedlíčku), chilli con carne (opravdu pikantním, plným masa), africké placce plněné zeleninou a čočkou (celkem bez chuti), banánové placce (suché jak silnice) nebo o domácí klobásce (o opravdu geniální chuti) nemá asi cenu moc psát. O čem má cenu psát? O burgerech!
První kousek byl od berounskýho BlackDogu. Vyhlášená burgerová restaurace, o které jsem slyšel i já, gastrosuperexpert z Ostravy. A to nejen díky tomu, že tam točí Holbu (pivo mého rodného kraje). O to větší zklamání tenhle burger byl. Houska, domácí omáčka, sýr, zelenina, všechno tohle bylo super. Ale maso bylo přesolený jak hovado. Burger jako celek chutnal jak osolenej pytel soli. Škoda. Kuchaři u grilu buď ujela ruka nebo do Berouna vozí sůl po vagonech. Palec dolů.
Další "burger" kousek byl Pulled Pork Slider ze Smokehousu U Kurelů. Tenhle celkem prcek byl naopak příjemný překvapení. Rozpadající se vepřové masíčko, plný masité chuti, s červeným coleslawem a BBQ omáčkou bylo opravdová lahoda. Houska vůbec nerušila, salát krásně sekundoval masité chuti masa a BBQ omáčka tomu dala parádní uzenou tečku. Tohle bych si dal klidně znova.
Další byl tenhle bizoní burger. Je to ze stánku, kde byla k jídlu Becherovka zdarma. Jméno podniku ani stánku jsem nikde nenašel. Pokud tam někdo byl a pamatuje si víc, hoďte to do komentářů. Měli burgery dva. Hovězí s Maille hořčicí a nebo tenhle bizoní s Tabascem. Takže u mě vyhrálo Tabasco. Burger nebyl špatný. Maso bylo dobře udělaný a chuťově v pořádku. Zbytek dobrý průměr. Burger rozhodně neurazil, ale ani mě neposadil na zadek a ničím nevybočoval. Snad jen tou Becherovkou zdarma, která před jídlem jako aperitiv rozhodně neurazí.
Tím končí burgerová nálož. Nejlepší ze všeho ale byly ochutnávky přímo od soutěžních týmů, ke kterým jsem se sem tam nachomýtl. Parádní žebírka od Holanďanů nebo vynikající kuře od Britů (kteří s ním nakonec vyhráli první místo v kategorii kuřat) opravdu stálo za tu cestu. Vynikající pivo a koktejly taky. A i ta hudba k tomu sedla jak prdel na hrnec. Prostě vyvedená akce, která nebyla jen o jídle, ale jídlo rozhodně hrálo první housle. A to hlavně jídlo s chutí kouřovou. Mňam. Víc takových akcí prosím. A jen pro zajímavost. Ze které země byli hlavní vítězové? USA, nečekaně. :)
Na závěr pár fotek jen tak pro představu, ať se nenudíte při tom lízání podlahy. Jedna z fotek ukazuje moje úlovky. Nechci machrovat (haha, samo že chci), ale berte to jako spoiler toho, o čem si nejspíš na tomhle blogu ještě přečtete.
Pokud vás akce zajuala a chcete vidět víc fotek, mrkněte SEM nebo SEM. Snad bude i další ročník.
A jeden BONUS na konec! Pro srovnání jeden burger z ostravskýho festivalu.
Tenhle hovězí burger dělali lidi ze stánku Frýdecko-místecké restaurace Carbon. Dá se vůbec srovnávat s těma pražskýma? Dá. Jen místo přesolenýho burgeru z BlackDogu byl tenhle hrozně přeslazenej. Jednalo se o hovězí maso s domácím chilli jamem, sýrem, jalapeno papričkami a salátem v anglickým muffinu. Podobný (ale ne tak sladký) muffin používá třeba McDonald's na svoje snídaňový menu. Co mi hlava nebere je výběr cukru jako posypky. Muffin byl posypaný velkou dávkou cukru, celkem dost ho bylo uvnitř a do toho ten jam jako klouzadlo. Výsledná chuť se dá popsat jednoduše. Zvládl (a nejspíš i vymyslel) by to i Láďa Hruška. Stačilo by rozříznout koblihu s marmeládou, střihnout tam maso a jalapeno papričky a můžete podávat s úsměvem. No ve výsledku to byla celkem originální kombinace a musím říct, že jsem burger zbaštil s radostí. Carbon to zvládl líp než BlackDog. Asi dám ostravským a okoloostravským restauracím ještě nějakou tu šanci...
Dva dny v kuse jsem baštil burgery, grilovaný specialitky a podobný věci. O slušným kachním kaldounu (až na nechutnou blánu v knedlíčku), chilli con carne (opravdu pikantním, plným masa), africké placce plněné zeleninou a čočkou (celkem bez chuti), banánové placce (suché jak silnice) nebo o domácí klobásce (o opravdu geniální chuti) nemá asi cenu moc psát. O čem má cenu psát? O burgerech!
První kousek byl od berounskýho BlackDogu. Vyhlášená burgerová restaurace, o které jsem slyšel i já, gastrosuperexpert z Ostravy. A to nejen díky tomu, že tam točí Holbu (pivo mého rodného kraje). O to větší zklamání tenhle burger byl. Houska, domácí omáčka, sýr, zelenina, všechno tohle bylo super. Ale maso bylo přesolený jak hovado. Burger jako celek chutnal jak osolenej pytel soli. Škoda. Kuchaři u grilu buď ujela ruka nebo do Berouna vozí sůl po vagonech. Palec dolů.
Další "burger" kousek byl Pulled Pork Slider ze Smokehousu U Kurelů. Tenhle celkem prcek byl naopak příjemný překvapení. Rozpadající se vepřové masíčko, plný masité chuti, s červeným coleslawem a BBQ omáčkou bylo opravdová lahoda. Houska vůbec nerušila, salát krásně sekundoval masité chuti masa a BBQ omáčka tomu dala parádní uzenou tečku. Tohle bych si dal klidně znova.
Další byl tenhle bizoní burger. Je to ze stánku, kde byla k jídlu Becherovka zdarma. Jméno podniku ani stánku jsem nikde nenašel. Pokud tam někdo byl a pamatuje si víc, hoďte to do komentářů. Měli burgery dva. Hovězí s Maille hořčicí a nebo tenhle bizoní s Tabascem. Takže u mě vyhrálo Tabasco. Burger nebyl špatný. Maso bylo dobře udělaný a chuťově v pořádku. Zbytek dobrý průměr. Burger rozhodně neurazil, ale ani mě neposadil na zadek a ničím nevybočoval. Snad jen tou Becherovkou zdarma, která před jídlem jako aperitiv rozhodně neurazí.
Tím končí burgerová nálož. Nejlepší ze všeho ale byly ochutnávky přímo od soutěžních týmů, ke kterým jsem se sem tam nachomýtl. Parádní žebírka od Holanďanů nebo vynikající kuře od Britů (kteří s ním nakonec vyhráli první místo v kategorii kuřat) opravdu stálo za tu cestu. Vynikající pivo a koktejly taky. A i ta hudba k tomu sedla jak prdel na hrnec. Prostě vyvedená akce, která nebyla jen o jídle, ale jídlo rozhodně hrálo první housle. A to hlavně jídlo s chutí kouřovou. Mňam. Víc takových akcí prosím. A jen pro zajímavost. Ze které země byli hlavní vítězové? USA, nečekaně. :)
Na závěr pár fotek jen tak pro představu, ať se nenudíte při tom lízání podlahy. Jedna z fotek ukazuje moje úlovky. Nechci machrovat (haha, samo že chci), ale berte to jako spoiler toho, o čem si nejspíš na tomhle blogu ještě přečtete.
Pokud vás akce zajuala a chcete vidět víc fotek, mrkněte SEM nebo SEM. Snad bude i další ročník.
A jeden BONUS na konec! Pro srovnání jeden burger z ostravskýho festivalu.
Tenhle hovězí burger dělali lidi ze stánku Frýdecko-místecké restaurace Carbon. Dá se vůbec srovnávat s těma pražskýma? Dá. Jen místo přesolenýho burgeru z BlackDogu byl tenhle hrozně přeslazenej. Jednalo se o hovězí maso s domácím chilli jamem, sýrem, jalapeno papričkami a salátem v anglickým muffinu. Podobný (ale ne tak sladký) muffin používá třeba McDonald's na svoje snídaňový menu. Co mi hlava nebere je výběr cukru jako posypky. Muffin byl posypaný velkou dávkou cukru, celkem dost ho bylo uvnitř a do toho ten jam jako klouzadlo. Výsledná chuť se dá popsat jednoduše. Zvládl (a nejspíš i vymyslel) by to i Láďa Hruška. Stačilo by rozříznout koblihu s marmeládou, střihnout tam maso a jalapeno papričky a můžete podávat s úsměvem. No ve výsledku to byla celkem originální kombinace a musím říct, že jsem burger zbaštil s radostí. Carbon to zvládl líp než BlackDog. Asi dám ostravským a okoloostravským restauracím ještě nějakou tu šanci...
úterý 25. srpna 2015
Grill Classic Sendvič, KFC
KFC GRILL
Přiznejte se. Kdo tady rozesílá moje fotky do provozoven fast foodů s poznámkou, že mám moc rád slaninu? Jak jinak si vysvětlit, že už podruhé jsem dostal slaninu někde, kde být neměla. A tentokrát tam přihodili i sýr. Tak kdo? Nikdo? Škoda. Já opravdu rád slaninu... Ale k věci. Po opravdu špatně složeným kousku od McDonald's (viz recenze níže) jsem začal házet okem ke konkurenci. A i když zrovna letní akce od KFC není kdovíjak lákavá, jednou to přijít muselo. Rozhodl jsem se ochutnat Grill Classic, kterej nejspíš nahradí/nahradil Brazer. Brazer ačkoliv nebyl kdovíjak super sendvič, měl naprosto boží pepřovou majonézu. Jak se KFC popasovalo s jeho náhradou?
Začnu pěkně od začátku.Už u pokladny mi dali na tác sendvič s otázkou, jestli nevadí, že bude se slaninou a sýrem navíc. Samozřejmě zadarmo, protože to "špatně zadali". Celkem dlouho jsem vážně přemýšlel, což podle jejich výrazu opravdu nečekali, a pak souhlasil. Proč jsem vůbec přemýšlel? Ono vytahovat suroviny navíc ze sendviče (kvůli pořádné recenzi) není až taková sranda a stojí vás to minimálně tři ubrousky a kus úcty u okolo sedících. K tomu zapomněli na moji odpověď "sebou", takže mi to balili zpětně a ani jim nedošlo, že k bramborové kaši je super lžička (nebo vidlička). Naštěstí si toho moje třetí oko všimlo, takže nakonec jsem odcházel i s plastovou lžičkou. Ta byla ale nejspíš na zmrzlinu podle tvaru. Většinou ke kaši dávají vidličku. No zkrátím to. Zmatek jak cyp. Že by až moc brigádníků přes léto? Po druhé za sebou zaměstnanci nevěděli, co dělají. Asi to vedro.
Ale zpátky k jídlu. Grill Classic Sendvič obsahuje marinovaný kuřecí maso, sýr Goudu, rajče, salát, majonézu a to všechno je v ciabattě. Rozdíl od Brazera? Majonéza místo pepřové majonézy a marinovaný maso místo lehce kořeněnýho. Na rovinu a na rychlo. Maso je lepší, omáčka horší. Zbytek je stejnej jak u Brazera.
Trochu rozeberu i ten sýr navíc a slaninu, když už si o to tak hezky řekli. Slanina nebyla nic moc. Kdybych ji nazval průměrem, asi bych ji moc nehanil. Tady se může KFC od McDonald's učit. A co ten světlej sýr? Ten můžete vidět na obrázku. Ten sýr byl... byl vyloženě odpornej. Chutnalo to jako sýrová náhražka, která není ani z mlíka. Jeho odstraňování nebyla zábava ani pro ruce (furt se rozpadal) ani pro pusu. Ani bych se nedivil, kdyby to byl ten sýr, co mi chuťově tak neskutečně vadil v Qurritu. Do tohodle sendviče si můžete sýr a slaninu zjevně přiobjednat za peníze. Nechte si ode mně poradit a opravdu to nedělejte.
Co původní suroviny? Ciabatta je z bílé mouky a tahle mouka tam jde i hodně cítit. Jedná se o chuťově celkem silný pečivo. Zároveň je pevný a svoji funkci plní dobře. Za mě celkem dobrá volba. Rajčata a salát plní svoji funkci výborně. Klidně by tam zeleniny mohlo být i víc. Majonézu asi netřeba moc komentovat. Prostě majonéza. Co si zaslouží obsáhlejší okoloopis je maso. Maso je marinovaný. Podle webu KFC ucítíte "aroma kurkumy, koriandru, kmínu a chilli". Já bych chuť popsal jednodušeji. Chutná to jako kuře v kterékoliv kupované BBQ marinádě. Zmíním třeba tuhle od Maggi. Já cítil hlavně papriku a koriandr. Když budu hodně machrovat, tak bych vyjmenoval i saturejku. Chilli vůbec a kmín taky vůbec. Tu kurkumu možná trochu. No hlavní je jedno. Marináda není špatná a kuře po ni opravdu chutná. To dodává kuřeti celkem silnou chuť a je to chuťová primadona tohodle sendviče. Jednoduše tam není silnější chuti. A co je na tom nejlepší? Kuře opravdu chutná jak z domácího grilování a k tomu všemu bylo celkem šťavnatý.
Ale dělá to z tohodle sendviče něco vyjímečnýho? Ne. Nedělá. Je to technicky výborně ugrilovaný kuře v obyčejné, ale dobré, marinádě vložený do bílé hutné housky s majonézou a trochou zeleniny. Láká vás tenhle popis? Tak si na něj zajděte. Pro mě je to bohužel průměrný sendvič, který ničím neoslní. Já fandil pepřové majonéze v řadě Brazer. Nejspíš nejsem ani cílová skupina tohodle sendviče. Od toho jsou tady lidi menší tělesné konstituce, z kterých nekape sádlo při chůzi do schodů. Plus všechny ostatní produkty z řady Grill obsahují salátový okurky, což je zlo. Zlo povídám! Je teda jasný, kam a na koho tahle řada míří. Ale pokud budu mít chuť na něco lehčího, nepikantního a kuřecího, možná po Grill Classic Sendviči zase sáhnu. A nebo nejspíš taky ne, protože si dám radši pikantní Hot Wings.
Cena je 89,- samostatně a 129,- v menu. Množstevně a kvalitou cena odpovídá.
PS: Na ostatní produkty řady KFC Grill nečekejte. Salátový okurky patří do salátů, ne do sendviče.
Přiznejte se. Kdo tady rozesílá moje fotky do provozoven fast foodů s poznámkou, že mám moc rád slaninu? Jak jinak si vysvětlit, že už podruhé jsem dostal slaninu někde, kde být neměla. A tentokrát tam přihodili i sýr. Tak kdo? Nikdo? Škoda. Já opravdu rád slaninu... Ale k věci. Po opravdu špatně složeným kousku od McDonald's (viz recenze níže) jsem začal házet okem ke konkurenci. A i když zrovna letní akce od KFC není kdovíjak lákavá, jednou to přijít muselo. Rozhodl jsem se ochutnat Grill Classic, kterej nejspíš nahradí/nahradil Brazer. Brazer ačkoliv nebyl kdovíjak super sendvič, měl naprosto boží pepřovou majonézu. Jak se KFC popasovalo s jeho náhradou?
Začnu pěkně od začátku.Už u pokladny mi dali na tác sendvič s otázkou, jestli nevadí, že bude se slaninou a sýrem navíc. Samozřejmě zadarmo, protože to "špatně zadali". Celkem dlouho jsem vážně přemýšlel, což podle jejich výrazu opravdu nečekali, a pak souhlasil. Proč jsem vůbec přemýšlel? Ono vytahovat suroviny navíc ze sendviče (kvůli pořádné recenzi) není až taková sranda a stojí vás to minimálně tři ubrousky a kus úcty u okolo sedících. K tomu zapomněli na moji odpověď "sebou", takže mi to balili zpětně a ani jim nedošlo, že k bramborové kaši je super lžička (nebo vidlička). Naštěstí si toho moje třetí oko všimlo, takže nakonec jsem odcházel i s plastovou lžičkou. Ta byla ale nejspíš na zmrzlinu podle tvaru. Většinou ke kaši dávají vidličku. No zkrátím to. Zmatek jak cyp. Že by až moc brigádníků přes léto? Po druhé za sebou zaměstnanci nevěděli, co dělají. Asi to vedro.
Ale zpátky k jídlu. Grill Classic Sendvič obsahuje marinovaný kuřecí maso, sýr Goudu, rajče, salát, majonézu a to všechno je v ciabattě. Rozdíl od Brazera? Majonéza místo pepřové majonézy a marinovaný maso místo lehce kořeněnýho. Na rovinu a na rychlo. Maso je lepší, omáčka horší. Zbytek je stejnej jak u Brazera.
Trochu rozeberu i ten sýr navíc a slaninu, když už si o to tak hezky řekli. Slanina nebyla nic moc. Kdybych ji nazval průměrem, asi bych ji moc nehanil. Tady se může KFC od McDonald's učit. A co ten světlej sýr? Ten můžete vidět na obrázku. Ten sýr byl... byl vyloženě odpornej. Chutnalo to jako sýrová náhražka, která není ani z mlíka. Jeho odstraňování nebyla zábava ani pro ruce (furt se rozpadal) ani pro pusu. Ani bych se nedivil, kdyby to byl ten sýr, co mi chuťově tak neskutečně vadil v Qurritu. Do tohodle sendviče si můžete sýr a slaninu zjevně přiobjednat za peníze. Nechte si ode mně poradit a opravdu to nedělejte.
Co původní suroviny? Ciabatta je z bílé mouky a tahle mouka tam jde i hodně cítit. Jedná se o chuťově celkem silný pečivo. Zároveň je pevný a svoji funkci plní dobře. Za mě celkem dobrá volba. Rajčata a salát plní svoji funkci výborně. Klidně by tam zeleniny mohlo být i víc. Majonézu asi netřeba moc komentovat. Prostě majonéza. Co si zaslouží obsáhlejší okoloopis je maso. Maso je marinovaný. Podle webu KFC ucítíte "aroma kurkumy, koriandru, kmínu a chilli". Já bych chuť popsal jednodušeji. Chutná to jako kuře v kterékoliv kupované BBQ marinádě. Zmíním třeba tuhle od Maggi. Já cítil hlavně papriku a koriandr. Když budu hodně machrovat, tak bych vyjmenoval i saturejku. Chilli vůbec a kmín taky vůbec. Tu kurkumu možná trochu. No hlavní je jedno. Marináda není špatná a kuře po ni opravdu chutná. To dodává kuřeti celkem silnou chuť a je to chuťová primadona tohodle sendviče. Jednoduše tam není silnější chuti. A co je na tom nejlepší? Kuře opravdu chutná jak z domácího grilování a k tomu všemu bylo celkem šťavnatý.
Ale dělá to z tohodle sendviče něco vyjímečnýho? Ne. Nedělá. Je to technicky výborně ugrilovaný kuře v obyčejné, ale dobré, marinádě vložený do bílé hutné housky s majonézou a trochou zeleniny. Láká vás tenhle popis? Tak si na něj zajděte. Pro mě je to bohužel průměrný sendvič, který ničím neoslní. Já fandil pepřové majonéze v řadě Brazer. Nejspíš nejsem ani cílová skupina tohodle sendviče. Od toho jsou tady lidi menší tělesné konstituce, z kterých nekape sádlo při chůzi do schodů. Plus všechny ostatní produkty z řady Grill obsahují salátový okurky, což je zlo. Zlo povídám! Je teda jasný, kam a na koho tahle řada míří. Ale pokud budu mít chuť na něco lehčího, nepikantního a kuřecího, možná po Grill Classic Sendviči zase sáhnu. A nebo nejspíš taky ne, protože si dám radši pikantní Hot Wings.
Cena je 89,- samostatně a 129,- v menu. Množstevně a kvalitou cena odpovídá.
PS: Na ostatní produkty řady KFC Grill nečekejte. Salátový okurky patří do salátů, ne do sendviče.
neděle 16. srpna 2015
New York Classic, McDonald's
Stars of America
Double Beef Kick je zpátky! Tahle recenze bude lehce atypická. Ne kvůli tomu, že tenhle sendvič už tady byl v trochu jiné podobě. Ale exkluzivně pro tuhle recenzi jsem se se vrátil do dětských let (zhruba dva roky zpátky) a maloval si do obrázků. Určitě už to nemůžete vydržet a chcete vidět moje malůvky. Tak jdeme na to.
New York Classic má obsahovat dva plátky hovězího masa, dva plátky sýra, dva plátky rajčat, pár kyselých okurek, trochu červené cibule, salát, hořčici a majonézu. To všechno v housce. Teď jsou na čase obrázky. Zvláště si povšimněte krásného průniku množin zobrazeného vzájemně invertovanými barvami. Excelentní dílo!
Po téměř detektivní práci smíchané s těžkou dedukcí jsem dospěl k následujícím závěrům. New York Classic obsahuje dva plátky hovězího masa, dva plátky rajčete, dva plátky sýra, dva plátky slaniny, jeden kousíček červené cibule, stopový množství hořčice, negaci okurek, kýbl majonézy a trochu salátu. To všechno v housce. Jakožto správný detektiv jsem se dopátral i k viníkovi. Vrahem je kuchař!
Jednotlivý suroviny asi moc rozepisovat nemusím. Maso je stejný jako u americkýho bratra, Roadhouse Classica. Celkem dobrý. Sýr je super. Salát není špatnej. Slanina byla boží, ale ta tam být neměla. Od půlky jsem si ji pln výčitek vyndal, aby byl sendvič víc autentickej. Na okurky jsem samozřejmě zapomněl (ale pořád mi vrtalo hlavou, že tam něco chybí). Sendvič jako celek chutnal opravdu, ale opravdu nudně. Nudnější už je jen pořad Volejte Novu. Nejlepší na sendviči byla kombinace masa a sýra. Bohužel smícháním s kýblem majonézy a vlastně ničím jiným to bylo takový... takový eeeehh. Mělo to hodně blízko k Cheeseburgeru. Ten ale stojí 25,- a za ty peníze stojí. New York Classic mě stál 100,- a za ty peníze nestál. Ani kdyby byl 1+1 zdarma. Prostě nuda plná majonézy. Ještě k tomu špatně složená. To nemohl snad skládat ani student filozofické fakulty. Naskládat suroviny na housku podle obrázku (!) se učí už v prvním ročníku.
Co k tomu dodat? Za 100,- samostatně (140,- v McMenu) jsem dostal nepovedený burger. Nemůžu teda doporučit. Možná kdybych tam měl cibuli, hořčici a okurky... Dejte si radši Roadhouse Classic a doufejte, že vám ho bude skládat někdo, kdo zvládne omalovánky pro druháky.
Double Beef Kick je zpátky! Tahle recenze bude lehce atypická. Ne kvůli tomu, že tenhle sendvič už tady byl v trochu jiné podobě. Ale exkluzivně pro tuhle recenzi jsem se se vrátil do dětských let (zhruba dva roky zpátky) a maloval si do obrázků. Určitě už to nemůžete vydržet a chcete vidět moje malůvky. Tak jdeme na to.
New York Classic má obsahovat dva plátky hovězího masa, dva plátky sýra, dva plátky rajčat, pár kyselých okurek, trochu červené cibule, salát, hořčici a majonézu. To všechno v housce. Teď jsou na čase obrázky. Zvláště si povšimněte krásného průniku množin zobrazeného vzájemně invertovanými barvami. Excelentní dílo!
Po téměř detektivní práci smíchané s těžkou dedukcí jsem dospěl k následujícím závěrům. New York Classic obsahuje dva plátky hovězího masa, dva plátky rajčete, dva plátky sýra, dva plátky slaniny, jeden kousíček červené cibule, stopový množství hořčice, negaci okurek, kýbl majonézy a trochu salátu. To všechno v housce. Jakožto správný detektiv jsem se dopátral i k viníkovi. Vrahem je kuchař!
Jednotlivý suroviny asi moc rozepisovat nemusím. Maso je stejný jako u americkýho bratra, Roadhouse Classica. Celkem dobrý. Sýr je super. Salát není špatnej. Slanina byla boží, ale ta tam být neměla. Od půlky jsem si ji pln výčitek vyndal, aby byl sendvič víc autentickej. Na okurky jsem samozřejmě zapomněl (ale pořád mi vrtalo hlavou, že tam něco chybí). Sendvič jako celek chutnal opravdu, ale opravdu nudně. Nudnější už je jen pořad Volejte Novu. Nejlepší na sendviči byla kombinace masa a sýra. Bohužel smícháním s kýblem majonézy a vlastně ničím jiným to bylo takový... takový eeeehh. Mělo to hodně blízko k Cheeseburgeru. Ten ale stojí 25,- a za ty peníze stojí. New York Classic mě stál 100,- a za ty peníze nestál. Ani kdyby byl 1+1 zdarma. Prostě nuda plná majonézy. Ještě k tomu špatně složená. To nemohl snad skládat ani student filozofické fakulty. Naskládat suroviny na housku podle obrázku (!) se učí už v prvním ročníku.
Co k tomu dodat? Za 100,- samostatně (140,- v McMenu) jsem dostal nepovedený burger. Nemůžu teda doporučit. Možná kdybych tam měl cibuli, hořčici a okurky... Dejte si radši Roadhouse Classic a doufejte, že vám ho bude skládat někdo, kdo zvládne omalovánky pro druháky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)