Znáte Ostravu? A znáte Sad Milady Horákové? Takovej ten park v centru, kde se nic neděje, maximálně vás tam někdo znásilní a nebo si tam koupíte herák. Při dostatečně dlouhé procházce nejspíš obojí. Park, kterej stojí za prd stejně jako ten herák z tama. Jednu dobu tam alespoň byla jedna pofidérní hospůdka uprostřed a druhá pofidérní hospůdka na kraji. Oboje položil covid. No škoda mluvit. Teď už tam najdete jen matky s dětma hledající pobavení, prostředky k pobavení, případně dětský hřiště, který je nedaleko. Prostě nic pro milovníky dobrého jídla a pití. Až doteď! Tuhle jsem chodil parkem, hledal pobavení, občas se sklouznul na klouzačce a pak našel stánek na samotným okraji parku. Stánek s polskýma zapiekankama!
Pořádnou polskou zapiekanku sem chtěl ochutnat už dlouho. Paradoxně jsem žádnou pořádnou v samotným Polsku nenašel. Všude tam, kde jsem se vyskytoval, měli jen nějakej rozmraženej a upečenej polotovar. Díky nebývalé odvaze party mladých lidí, kteří se ostravských parkových zvyklostí zjevně nebojí, si konečně můžeme dopřát zapiekanky v pohodlí vlastní republiky. Tak snad jim to vydrží a nebudou litovat, že si otevřeli podnik právě v místě, kde většina lidí otevře tak maximálně placatku tuzemáku.
Z rozsáhlé nabídky jsem si vybral právě polskou verzi a poloviční. A tohle jsem dostal. Za nějakých 70 korun. Nádherná svačina. Křupavá bageta, houby, sýr, bůček, šunka, okurky a omáčka. A chutnalo to stejně dobře, jak to vypadalo. Už první kousnutí byl menší orgasmus. Bagetka krásně křupne, pak se dostaví silná chuť hub a krásně uzená chuť bůčku. Takové lepší slaniny. Lepší slaniny... může být slanina lepší? Zjevně může. Stačí ji nazvat bůčkem. Mňam.
Po zakousnutí do okurky tomu všemu dodá krásně kyselkavou korunu s dalším křupnutím. Tentokrát takový měkký a vlhký křupnutí, který se samotný hodí k suchýmu a pečivovitýmu křupnutí. Kdo by si kdy pomyslel, že budu někdy psát o tom, že jedno křupnutí se hodí k druhýmu křupnutí. A přesto... Prostě hrozně jednoduchý jídlo, ale ve skutečností promyšlený k dokonalosti. Zpracování na jedničku s hvězdičkou.
Sýr a šunka pak nijak nevyčnívají. Hrajou vyplňovací roli a snaží se vaši pusu a váš mozek ujistit, že nebaštíte nějaký zdravý ječmen nebo tak. Nahoře pak ještě najdete omáčku. Kdesi jsem zahlídl, že dostanete na výběr. Já dostal automaticky francouzskej dresing. Další jemná kyselkavá chuť, která dokonale padne ke zbytku. Sám ji doma používám do baget.
Houby, uzeniny a okurky. Kombinace, kterou by si doma na talíř asi nandal málokdo, ale funguje. Funguje a dostala mě do kolen. Nikdy jsem nebyl fanda baget. A přitom se na ni stačilo podívat trochu z jinýho úhlu, trochu jinak ji připravit a vyrobit zapiekanku.
Jestli půjdete okolo, doporučuju všema deseti. Jsou i na dáme jídlo, ale nedokážu si moc představit, co s křupavou bagetou udělá dovoz. No pokud to někdo vyzkoušíte, dejte vědět. Já si tam radši zajdu osobně a spojím to s krásně depresivní procházkou ostravskou divočinou. Teď si jen začít vybírat, kterou zkusit příště...
