Mystery Sandwich, Popeyes

Mardi Gras

Každý kuřecí fast food má svoje malý tajemství. V KFC mají tajnou recepturu a v Popeyes měli Mystery Sandwich k příležitosti svátku Mardi Gras. Karneval na tři krále v New Orleans. Ten nám může být celkem ukradanej, ale pokud to znamená novou baštu ve fast foodu, tak sem s tím. Byla to tajná limitka, kterou si teď už nedáte a kterou jste měli "zakázanou" sdílet na sociálních sítích. Alespoň podle vtipnýho letáčku se soutěží, kterej jste k jídlu dostali. Já nejsem žádnej sociál, takže tady na blogu jsem měl složení a fotky v plánu provalit. Ale zase sem strašně strašlivý lenoch, takže jsem se k recenzi dostal až teď. Nuž dlouho tady nebyla naprosto zbytečná recenze, která vám už k ničemu není. I když vlastně trochu ano. Zjistíte, jestli se už konečně vyplatí zajít si do ostravskýho Popeyes, kde to doteď byla samá suchá jízda. Jdeme na to.

A to je on, exkluzivní, tajemný, limitovaný, slavnostní a mysteriózní sendvič. Ani promo obrázek nemá, aby člověk nevěděl, do čeho jde. Na klikacím panelu sice popisek byl, ale na netu to člověk hledal opravdu horkotěžko. Takže jdeme to odhalit. Mystery Sandwich se skládal z obalovanýho kuřecího prsa, nakládané cibulky, sýrové omáčky a salátu. V klasické Popeyes housce.

A proč zrovna kombinace těchhle surovin? Mám teorii. Barevnou teorii. Tradiční barvy Mardi Gras jsou podle internetu fialová (inteligence), zelená (víra) a zlatá (moc). Stejně barevný vlaječky jste našli i na výzdobě na pobočkách Popeyes. No a suroviny? Fialová cibule? Zelený salát? Zlatá sýrová omáčka? Ha! Na kavoniho si nepřijdou.

Ale to hlavní bylo, je a vždycky bude chuť. A té je tady požehnaně. Kuře jsem dostal pořádně macatý a konečně i šťavnatý. Je to tak. Poprvé jsem seděl v ostravským Popeyes a pochutnal si. Křupavý kuřecí obal byl pořád chuťově slabší a ten od KFC mi prostě sedí víc, ale samotný kuře bylo fajn. A dokonce z toho všeho byla cítit i kuřecí chuť. Prostě jdete na kuře a cítíte kuře. Zní to blbě, ale ne vždycky tomu tak ve fast foodech bývá.

Nakládanou červenou cibuli už jsem v Popeyes měl ve Spicy Red Hot Honey a tam byla boží. A stejně boží byla i teď. Dost do kysela, lehký křupnutí, trochu sladká, s jemným řízem. Přesně takhle bych si ji udělal, kdybych si ji dělal doma sám. Jediný mínus bylo to, že ji v sendviči mohlo být víc. Klidně násobně víc. Salát komentovat asi nebudu. Ono ho tam nebylo ani tolik, aby v sendviči něco dokázal.

Bodejť by taky salát mohl něco dokázat, když se topil v omáčce. A to doslova. Omáčky bylo tolik, že kapala. Ne! Stříkala do všech stran a zacákala všechno okolo! Úplný umělecký dílo. A chuťově taky. Omáčka není vyloženě jen supersýrová. Sýr ucítíte tak středně. Těžký, hutný a tavený. Do toho trocha jemně pikantního chilli. Pokud jíte omáčku samotnou, tak její štiplavost vás dožene u druhýho sousta. Prostě povedená omáčka.

Celkovou chuť Mystery Sandwiche tvoří o chlup nejvíc omáčka, pak kuře a následuje nakládaná cibulka no a tam kde máte málo masa, tam ucítíte i housku. Samotná houska chuťově není žádná hitparáda. Chutná tak nějak podprůměrně pečivovitě. Taky působila ne úplně nejčerstvějším dojmem. Prostě z housky do kolen určitě nepůjdete.

Ale z Mystery Sandwiche jako celku jsem do kolen málem šel. Šťavnatý kuře a opravdu obří kýbl omáčky je opravdu ten správnej základ, kterej si zaslouží každej kuřecí sendvič. K tomu cibulka a člověk je v sedmým nebi. Dokonce i ta kombinace surovin se nějakým zajímavým způsobem povedla a suroviny k sobě sedly. Ač nejspíš vybraný jen díky barvám, tak spolu prostě hrajou a Mystery Sandwich je jeden z těch burgerů, který si užíváte od začátku do konce. Opravdový král slavností.

Co trochu zamrzí kupodivu není cena, ale fakt, že Mystery Sandwich nešel pořídit v menu. Cena samotnýho sendviče byla 135 korun. To je za mě fér cena vzhledem k obří porci kuřete, kterou jsem v něm našel. Ale nutit lidi buď zaplatit extra za pití, který mimo menu bývá cenově neskutečně přestřelený, nebo sušit hubu, to mi přijde jako nehoráznej kravinec. Ale asi šlo spíš o nějakou chybu, protože k tomu osobně opravdu nevidím důvod. Na meníčku Popeyes určitě netratí. Ba naopak. No tak jako tak Mystery Sandwich ve mě zanechal hluboký otisk a to hlavní, víru v ostravský Popeyes, kterou jsem nemohl najít. Teď ji mám. Ó jak je život krásný. Mňam.

Chilli Cheese Beef Pocket, Burger King

Cheesy Dippin'

Lejdýz end dženitals. Máme taky kapající novinku plnou roztavenýho sýra. Burger King jede bomby a sype jednu novinku za druhou. Tentokrát si můžete koupit pár dlouhých sendvičů s velkým kyblíkem sýrové omáčky. To zní fajn. Ale co zní ještě líp je tak trochu skrytý menu, ve kterým se skýtají nový pockety plněný Chilli cheese nugetama. Na webu tyhle sendviče byly, pak nebyly, a teď tam jsou zase. Co kde kdo a jak aktualizoval netuším, ale momentálně je tam najdete. Celou dobu je pak člověk mohl najít třeba na Woltu nebo Bolt Food. Mimochodem tyhle plněný tortilly k nám připluly z Německa, kde je mají už minimálně od února v akci Total Tortilla. Takže Burger King vlastně přinesl dvě různý akce v jeden okamžik. Bagety s dipem a tortilly plněný Chilli cheese nugetama. Nádhera. Vedení BK posílám obří palec nahoru, pěknou písničku a velmi vzácnou fotku hubené Haliny.

A než vedení BK rozlouskne záhadu, která z diet Haliny začala fungovat nebo jestli úřaduje strýček Ozempic, tak vy si pojďte přečíst recenzi na Chilli Cheese Beef Pocket. Popis z webu: "Tři plátky na ohni grilovaného hovězího masa s roztaveným sýrem čedar, pálivou chilli omáčkou, pikantními jalapeños a křupavými chilli cheese nugetkami - to vše v křupavé tortille.". Já tam teda měl plátek masa jen jeden a na fotce je taky jen jeden. Takže produkt sice vypadal jako na obrázku, ale neodpovídá popisku. Dávám podnět Tunovi!

Jako vždycky musím pochválit samotný balení tortilly. Pocket wrapy mi prostě sedí. Bývají pěkně nabitý, dobře se drží, dobře se baští, není tam takový to hluchý místo na začátku, který mívají klasicky zabalený tortilly a prostě je to krok správným směrem.

V tomhle pocketu je sice spousta surovin, ale všechny jedou v podstatě jen dvě vlny. Jalapenos a sýr. Plus maso samozřejmě. Ale pěkně postupně. Maso je, jako vždy, grilovaný a voňavý kravský zážitek. Samozřejmě to není top jako z lokální burgrárny, ale na fast foody patří k těm lepším. 

No a pak máme sýr. Sýr plátkový, sýr v omáčce a sýr v nugetkách. Plátkovej je čedar, hodně sýrovej, krásně rozteklej. V omáčce pak máme klasickou umělotinu, která sedne k voňavýmu masu no a špička ledovce je roztavenej sýr z nugetky, kterej má silnou tavenou příchuť. Takže tři druhy čedaru, každej naprosto jinej, s jinou chutí a všechny tři v puse zaznamenáte a rozeznáte. Jestli tohle není vrchol gastronomie, tak už nevím, co...

Leda že by, leda že by se do toho ještě vložila trojice jalapenos! Jalapenos v pikantní sýrové omáčce, jalapenos v sýrových nugetkách no a k tomu nakládaný jalapenos. A budu se opakovat. Všude jalapenos, přesto poznáte, odkud zrovna vane ta pikantní nota, kterou zrovna máte v puse. Naprostá chilli cheese souhra. Chilli Cheese Beef Pocket je zázrak a vrcholná ukázka toho, co se dá splácat z v podstatě stejných a přesto rozdílných surovin. Ukázka toho, že i z mála se dá udělat moc. Ukázka toho, že fast food není o salátech, umělým mase a nafintěných baristech. Ukázka toho, že má smysl žít. Prostě správná sýrová a pikantní prasárna.

Celkovou chuť tvoří hlavně maso, pikantnost z jalapenos a do toho trojice sýra. Plátkovej čedar má blízko k tekutýmu a jakmile kousnete do nugety, dostane se vám do pusy další sýrovej rozměr. Nečekejte nějakou čerstvost, nečekejte nějakou vrcholovou vyladěnost. Prostě pikantní sýrobomba s masem v tortille. A chutná to tak, jak to vypadá. Jako něco, co vás bude budit ze zpocenýho sna ještě dva dny po dojedení, než to vaše tělo stráví a vypotí.

Mimochodem bacha na konec kapsy. Mě se obsluha pokusila zabít, ale nevyšlo to. Jen jsem se trošku víc zapotil při žvýkání těch šesti koleček jalapenos zároveň. No ale ještě víc jsem se zapotil při placení. Za samotný Chilli Cheese Beef Pocket dáte 195 korun a v menu to půjde ke třem stovkám. Chilli Cheese Beef Pocket je správná prasárna, ale ani tak ho za tyhle peníze doporučit nemůžu. Ledaže jste stejní novinkoúchylové jako já a milujete Chilli cheese nugety. Pak to za ochutnání stojí, protože přecejen podobná věc tu ještě nebyla a nejspíš dlouho nebude. Ale jestli dáváte spíš přednost čerstvým chutím, ušetřete tvrdě vydělaný korunky a kupte si něco jinýho.

Clash of the Cheese Stars

Řekni sýýýr

Máte chuť se umazat? Nevadí vám smradlavý prsty? Schmutzig sein? Ja? Tak se pojďte zúčastnit jednoho z největších klání dvou extrémních smraďochů letošního roku! Bitka Swiss Kingu s extra porcí omáčky versus Eatcheese Burgeru z lokální ostravské burgrárny je tady!

Začněme Eatcheese Burgerem z Eatmeat v Ostravě. Eatmeat ostravským fanouškům burgerů určitě nemusím představovat. Malej podnik uprostřed Ostravy, do kterýho si já zajdu nejradši, když mám chuť na normální pořádnej burger udělanej tak, jak se má. A když jsem tuhle na jejich vyhajpovaným supr dupr instáči zahlídnul jednodenní speciál Eatcheese Burger, nemohl jsem odolat. Mimochodem, tenhle speciál se od té doby minimálně dvakrát opakoval a určitě ne naposledy.

Už jen kvůli tomu, že si pro něho nechali vytisknout vlastní leták do menu. Složení je primitivní jak průměrnej čečenskej prezident. Hovězí maso, spousta čedaru a karamelizovaná cibule. Naprosto geniální záležitost z toho dělá až miska tekuté čedarové omáčky, kterou dostanete bokem na... na ukojení všech vašich nejvlhčejších sýrových snů a skrytých sýrově úchylných tužeb.

Takhle krasavec vypadá shora.

A takhle z boku. Teče to z něho hned po tom, co vám ho donesou. Zakousnete se a cítíte sýr. Sýr, sýr, maso, sladkou cibulku, sýr a sýr. V krásné, nadýchané a čerstvé houstičce. Kvalitní tučnej čedar a do toho naprosto boží akorát řídkohustá čedarová omáčka s ne až tak umělou chutí, jak by člověk čekal. Naopak to má chuťově nejblíž k opravdovýmu čedaru. Mňam.

No a po prvním zakousnutí si ten burger do omáčky začnete namáčet, pak si omáčku vezmete do ruky a začnete si ji lít přímo na burger před kousnutím. Můžete si i trochu přihnout bokem. Všechno, co vás napadne. Snad jediná nevýhoda jsou okolní lidi, takže svoje sýrový úchylárny musíte trochu krotit. Ale je to tanec. Exotický, vzrušující, sýrový tango. Souhra dvou věcí tak dokonalá, že vám v mozku naruší časoprostor a nebudete chtít, ať tahle chvíle skončí. Je to láska. Láska k sýru přetavená do burgerové formy. Tleskám.

Cena je 229 korun, což není málo. Ale dostanete burger s místním vyzrálým hovězím, dokonale na medium, karamelizovanou cibulkou, domácí houskou a kyblíkem omáčky. Omáčka to domácí asi nebude, ale nevadí. Protože tohle je přesně to, za co chcete utratit 229 korun. Za sýrovou slast slastnou jak čtrnáctej plat před vyúčtováním elektřiny. Máte rádi sýr? Máte rádi medium burgery? Bydlíte v Ostravě a okolí? Ano? Tak tohle chcete. Jakože chcete. Opravdu.

A nějak takhle si představuju tu omáčku v původním stavu. :)

A v protějším rohu ringu už se klepe soupeř. Starý dobrý Zrzek. Swiss King s extra porcí omáčky. Zástupce starých dobrých fast foodů. McDonald's se snaží po většinu roku ze sebe dělat něco, co není. Zdravý saláty, všude samý kuře a přírodní barvy. V mých očích by měl ale McDonald's vypadat jinak. Červená a žlutá. Laciný koženkový sedačky pro tlusťochy. Velký hovězí burgery s taveným sýrem a velkou kydou přesolené omáčky. Kopec křupavých hranolek a smažených příloh všude tam, kam se podíváš. Swiss King je snad poslední zastánce starýho světa, kde se ve fast foodu nehraje na kalorie, ale na chuť pořádně se zprasit.

Je to tu. Ten pocit, kdy vám začne slinit pod jazykem. Stačí k tomu jedna fotka. A co teprve ten pocit, když si s tímhle táckem sednete ke stolečku. Jo je to tam. Sice už to není Ta původní Swiss King omáčka, která tu s náma byla snad patnáct let (od minulého roku je trochu míň sýrová a kyselejší), ale pořád je to ono. Sýrový nebe se smaženou bramborovou plackou, hovězím masem a slaninou ve velké housce.

Oproti lokálním burgrárnám má McDonald's jednu velkou nevýhodu a to je množství omáčky. Posledních několik let omáčky dávají míň a díky pistolím, kterým ji na housku stříkají, je taky dost blbě redistribuovaná. Většinou ji tak máte někde spoustu a zbytek sendviče máte suchej. Pořádný množství omáčky po celé ploše Swiss Kingu jsem nedostal ani nepamatuju. Proč? Aby líp vynikla chuť mražené hovězí placky? Těžko říct. Každopádně pokud jste milovníci smradlavých tekutých sýrových pokladů, tak si můžete připlatit extra omáčku. A kolikrát chcete. Já si nechal přidat extra jednu porci.

A bylo to fajn. Omáčky bylo konečně dost. Zase nebyla všude, ale pokrývala většinu plochy. Po lehčím splácnutí sendviče se dostala do většiny míst. A pak stačilo tlačit. Tlačit do sebe umělou sýrovou omáčku, která vládla celýmu sendviči. Občas slaná chuť perfektní slaniny a náznak suchýho hovězího. K tomu kluzká chuť oleje a.k.a bramborová placka. Prostě správná vánoční dieta.

Bystřejší čtenáři si všimnou jedné věci. Swiss King jsem tentokrát dostal špatně poskládaný s plackou dole. A upřímně to vůbec nebylo na škodu. Na jazyk vám padne mastná placka dřív než suchý hovězí a dostanete o chlup mastnější a bramborovější feeling než obvykle. Za mě spokojenost.

Swiss King s extra omáčkou je dobrá volba. Momentálně asi nejlepší volba od McDonald's. Pokud máte rádi jejich sýrovou omáčku, tak není nad čím váhat. Cena je 155 korun samostatně plus 5 korun za extra porci omáčky. V případě Swiss Kingu je to dobře utracená pětikoruna, i když bych samozřejmě radši, aby se nešetřilo ani v základu. Mimochodem už jsem stihnul letos prubnout i Swiss King s klasickou porcí omáčky a byla to chyba. Omáčky sice bylo možná dost, ale jen v půlce Swiss Kinga. Zbytek nic moc. Takže když už Swiss King, nezapomeňte na extra porci majdy!

Když už Swiss King... Ale chcete Swiss King, pokud bydlíte v Ostravě a zrovna je den Eatcheese Burgeru v Eeatmetu? Nechcete. Swiss King je fajn. Je to McDonaldovská topovka. Jeden z mála posledních velikánů, pro který je zelenina sprostý slovo. Ale pořád je to jen slepenec polotovarů. Pochutnáte si, zaplácnete se, zaženete prasící choutky a možná ještě nějakej ten den dostanete ponožky. Ale pokud chcete opravdu něco, co vám zajistí sýrovou poluci na příštích několik nocí, volba je jasná. Pořádně ho chytnout do ruky, zmáčknout, vymáchat v omáčce a šup do pusy. To vám dovolí jen Eatcheese Burger. Vítěz bitvy je jasnej!

Ale aby recenze byla k něčemu i pro mimoostravský milovníky burgerů, mrkneme se i na pár novinek u McDonald's. První jsou McShakers Fries, který si můžete zadarmo vyměnit za hranolky v McMenu. Že to je super výhodná nabídka? Na první pohled možná, na druhej je v tom háček s hvězdičkou. McShakers Fries jsou střední hranolky s pytlíkem a kořením. Takže chcete vyměnit 150 gramů hranolek za 114 gramů hranolek s kořením?

Za mě ne. Koření je v podstatě takovej ten umělej smradosýrovej prášek s petrželí, ale hrozně sladkej. Na prvním místě ve složení je vlastně cukr a jde to znát. Slaná a sladká kombinace obvykle nezklame, ale já si prostě nemohl pomoct a ta sladkost mi na hranolkách vadila. Vadilo mi to pět let zpátky v Radegastovně, vadí mi to i teď. Navíc vám pak po tom budou lepit prsty a obyčejnej papírovej ubrousek vám na očištění už stačit nebude. Smradu z prstů se taky jen tak nezbavíte. Takže před pracovním pohovorem, pokud po cestě nemáte umyvadlo, si je nedávejte. A já si je nedám ani tak, protože já radši víc hranolek a se solí. Tahle bramborová novinka se mi do noty halt netrefila, ale i tak jsem rád za jakoukoliv inovaci.

Další novinkou je možnost samostatně si objednat sýrovou omáčku. Třeba k hranolkám, nugetkám nebo jen tak. To je za mě pecka. Místo McShakers Fries zainvestovat pár korun a raději si objednat sýrovou omáčku. Na hranolky se sice nehodí až tak moc jako do sendviče, ale je sýrová sezóna, takže nepřemýšlet, platit a baštit. Asi tak nějak. A co je hlavní, McDonald's tím pádem musel odtajnit složení. Dle očekávání je to pěkná chemka, ale tak do fast foodu většina lidí nechodí na raw koláčky z místních farem, takže za mě je to v pořádku a omáčku si rád prubnu i příště.

Cena je 15 korun. Za ty peníze stojí. Ale nasčítá se vám to. Swiss King McMenu letos stojí 209 korun, k tomu extra porce omáčky do sendviče za 5 korun, Cheese King omáčka za 15 korun a jste na 229 korunách za oběd u mekáče. A chcete se trochu rozšoupnout a dát si tři sezónní hermelínky s omáčkou? Tak to jste na 284 korunách. 284 korun za oběd v mekáči... 

Jako všechno zdražuje. A víc než kdy jindy ze začíná vyplácet kupovat lokální, čerstvý a kvalitní potraviny v malých obchodech než průmyslově zpracovaný a dovezený přes dvoje, troje státní hranice. Dáte za to jen o chlup víc, ale kvalita bude násobně výš. A McDonald's s jejich novou cenovou politikou tomuhle trendu jen pomáhá. Cenově roste víc a rychleji než lokální bistra a začíná se přibližovat jejich cenám, zatímco kvalitou a chutí je pořád úplně jinde. Mraženou plackou neoslníte. Toť můj pohled na věc. Zvláštní to doba, kdy si raději zajdete na kvalitní burger z lokálních surovin a dáte za něj stejný peníz, co za jídlo ve fast foodu. Obojí bude drahý, ale to jedno za ty peníze prostě stojí víc. Jak to bude vypadat za pět let si netroufnu tipovat, ale rozhodně to bude zážitek sledovat. Jako zákazníci na tom můžeme jen vydělat. Teda pokud za těch pět let ještě budeme mít možnost volby a nebudeme muset stát ve frontě na hajzlpapír... :)

Toffee Bacon Grander, KFC

Hej čágo. Tuhle jsem si swajpoval po instáči a von tam nějakej frajer lukefry.jpg, co má kopec lajků, mnohem víc než já, takže je nepochybně lepší člověk, že prý tajný Toffee Bacon Grander v KFC. Stačí zajít ke kiosku, naklikat kód 18015801 a máte ho taky. Pokud nemáte sociální sítě nebo nejste zaregistrovaní v jejich appce, tak se o tom vůbec nedozvíte. Secret hej. Prostě jen pro fandy sociálních sítí. Nic pro gerontský boomery. Já se naštěstí do instáče úspěšně infiltroval a tak i lidem, kteří absolutně netuší, proč mladí lidi tancujou před telefonem v podzemních garážích obchodních center, můžu přinýst recenzi na tenhle skvost.

Obalovaný kuřecí stehno, majonéza, rukola, slanina a karamelová omáčka. Skvost. Mimochodem tenhle skvost je původně z Polska. To jen kdyby někdo nabyl dojmu, že jsme v něčem výjimeční. I tak ale palec nahoru. Tajných menu je u nás míň než poctivých taxikářů, takže každý jedno jediný se počítá.

Grander obecně moc nepatří mezi moji oblíbenou řadu sendvičů. Když už kuře v KFC, tak většinou volím Hot Wings nebo nějakou tortillu a na sendviče chodím jinam. A tak nějak v tom budu asi pokračovat. Maso bylo fajn, šťavnatý a krásně pikantní. Chvílema až moc, což mi ale nevadilo. Co mi trochu vadilo byla kůže. U Hot Wings se vám kůže krásně vypeče. Ale pokud máte obří kousek stehenního, tak chtě nechtě narazíte na kus nevypečené, gumové a tahací kuřecí kožky.

Ono to nejspíš bude z ryze praktickýho hlediska, protože s kůží se vám bude stehenní plátek líp obalovat a nerozpadne se. Ale i tak budu mít lehkej psychickej blok objednat si další Grander. Kuřecí kůže patří do nuget a do poctivých Vodňanských kuřecích párků, určitě ne do sendviče. I tak je to pořád ale o čtyři třídy lepší kuřecí placka, než jakou dostanete u konkurence. Minimálně chuťově. A pokud jste si vytáhli černýho Petra s kožkou, tak i to se dá překousnout.

Další zarážející a negativní poznatek bych měl ke slanině. Nebo spíš k tomu, o čem si v KFC myslí, že je slanina. Na promo obrázku uvidíte krásně vypečenou anglickou, ve skutečnosti pak dostanete tři malý plátky gumovýho uzenýho pochybné chuti. Samozřejmě pořád si pochutnáte. Je to slanina. Ale teda slabá. Slabá slabota.

A co že to vlastně? Jo karamel. Áno karamel je to, co dělá z tohodle sendviče něco výjimečnýho. Nebo ne? Ani ne. Prostě extrémně sladká chuť, pikantní kuře a... a občas rukola. Měl jsem kopec extrémnějších kombinací. Třeba i ten Grilled Ajvar Wrap mi přišel divočejší. Nebo kyselý okurky v kombinaci s uzenou omáčkou v Kentucky Gold Granderu/Wrapperu. Ten karamel cítit šel, ale pikantní kuře mělo navrch a moc to k sobě nešlo. S čím si karamel překvapivě rozuměl byla rukola. K rukole s majonézou karamel sednul celkem slušně. Hodně to připomínalo saláty s hruškou, který frčí poslední roky.

Takže si to shrňme. Nejvíc to je o pikantním kuřeti, k tomu sladká chuť, k té sedne rukola, lehký zjemnění majonézou. Občas divná slanina. Průměrná houska. Nevím no. Toffee Bacon Grander sem snědl, pochutnal si, ale extra zážitek se nekonal. Víc extra to bylo ve chvíli, kdy jsem sendvič otočil a baštil spodkem vzhůru. V tu chvíli máte karamelou omáčku na jazyku jako první a pak teprve nabírá Toffee Bacon Gradner grády. Bohužel po druhým takovým soustu budete přeslazení a o nějakým vychutnávání není řeč. Spíš se toho brzo přejíte.

Prostě kombinace je to nedobrá. Zvláštní, podivná. Halt tu někdo chtěl senzaci z toho, co dům dal. A karamelová omáčka na shake přišla na řadu jako první. Třeba příště přijde i jahoda nebo čokoláda. Ale proč ne. Rád jsem Toffee Bacon Grander ochutnal, nápad se secret menu se mi líbí a každá novinka je u mě vítaná. A pokud je ujetá, tak jedině dobře. No zrovna Toffee Bacon Grander si ale znova dávat nebudu. A pokud sladkoslaný jídlo není vaše parketa (mrk mrk na kuře s broskví), tak se současným secret menu od KFC o nic nepřicházíte. Cena za secret menu je 189 korun. Za tyhle peníze dostanete sendvič, prťavej pytlík hranolek s malým nápisem velké hranolky a bezednej kelímek. Cena to není nijak astronomická, ale asi najdete i lepší koupi v nabídce. Takže to nechám na vás. Já se těším na svoje starý dobrý Hot Wings menu s kaší...

Matcha Tea Coconut Latte, Starbucks

Zelené Secret Menu

Nedávno jsem jednomu kámošovi zapnul počítač a vyskočila tam na mě rubrika Expresu Jen Pro Muže. Taková rubrika plná bradavek a pokleslýho humoru. Občas tam... vlastně ten kámoš tam zjevně občas leze. No a jak to na mě vyskočilo, tak jsem automaticky okamžitě scrolloval dolů, abych nějakou náhodou nezahlídnul nějaký prso. No a dole byl inzertní článek na Secret Menu ve Starbucks. Článek byl plnej klasických reklamních keců, nikde žádná bradavka, ale zaujaly mě ty promo obrázky. Tři obrázky, který dohromady nedávají žádnej smysl, jsou prvoplánově stupidní a skrývají v sobě neskutečnou sílu miliónu vlastních příběhů. Posuďte sami ZDE.

Samozřejmě jsem si pro vás připravil vlastní triptych. Hlavní roli si střihla ta paní ve vytahané košili z osmdesátek s modrýma nehtama. Je to takovej spíš slovní a grafickej průjem. Příběh plnej trapnýho humoru. Tak trapnýho, že vyhlašuju soutěž! Pokud vymyslíte něco lepšího a vtipnějšího než já, což by neměl být problém ani pro kus prošlé šunky, tak mi to pošlete na email nebo vložte někde na internet a ten nejlepší triptych tady zveřejním. A zůstane na internetu navždy. Všem je jasný, že tenhle blog se za chvilku (počítám tak za dalších 11 let psaní) stane součástí českýho Webarchivu a váš nápad může být jeho součástí. A to je nabídka, která se neodmítá. Samozřejmě je tu možnost, že nikdo nic nepošle. I s tím se počítá. Pak si alespoň užijte můj grafickej průjem a následnou recenzi na to nejvíc hipsterský pití, který jsem kdy prohnal mojí trávicí soustavou.

Po podobné reklamě jsem si Matcha Tea Coconut Latte nemohl nechat ujít. Nasoukal jsem se do svých nejvíc skinny džínů, co jsem doma našel, a hurá do Starbucks. Šel jsem z rodinou, takže na zádech jsem nesl děcko a teda dlouho jsem si nikde nepřipadal jako naprostej důchodce. Tuhle po mě chtěli občanku při koupi pár piv, ale ve Starbucks sem už už hledal skleničku na zuby. Větší koncentraci mladých lidi sem naposled zažil akorát ve školce. Jako správnej důchodce jsem si musel objednat pomocí telefonu, protože čtyřslovnej název už je na mě moc. Každopádně svoje Matcha Tea Coconut Latte si můžete objednat buď v teplé nebo v ledové verzi. Já chtěl přesně tu z reklamy, takže jsem šel po ledové. A dostal jsem tohle.

Zajímavý pití, který mi záviděli všichni hipsteři okolo. Tuplem po tom, co zaslechli spojení secret menu. No a jak to chutná? Překvapivě výborně. Nejvíc jde cítit matcha prášek. Koncentrovaná chuť zelenýho čaje. Hodně hořká. To ale parádně doladí sladká chuť kokosu z kokosovýho mlíka. Samotnou kávu jsem tam necítil vůbec. Asi tam někde byla, ale dobře schovaná. Každopádně kombinace matcha čaje a kokosovýho mlíka je opravdu zvláštní, neřkuli extrémní. Jedno z nejzajímavějších pití, co jsem kdy pil. Ke kávě to mělo daleko, ale to při pohledu na obsah kelímku asi nikoho nepřekvapí. Šlehačka nahoře mi přišla jako taková ta levná ze spreje. Ale vlastně čemu se divím, však právě ty levnější jsou ty veganský z oleje. Dodala další přidanou sladkost a spíš než jako u pití kávy si budete připadat jako u baštění dezertu.

Matcha Tea Coconut Latte hodnotím kladně. Bylo to celkem fajn pití a co mě se týče, tak spojený se zážitkem ze samotné objednávky. Už dlouho jsem nebyl víc mimo moji komfortní zónu než v epicentru všech ostravských hipsterů. Cena za střední (Grande) verzi je 149 korun. To bude asi to nejdražší český kafé v moji historii, ale od Starbucks jsem něco podobnýho očekával.

PS: Návštěvu Starbucks si užil i zbytek rodiny. Manželka si objednala horkou čokoládu. Dostala na výběr mezi Classic a Premium. Rozdíl je podle paní za pokladnou v tom, že Premium je z takovýho prášku a měla by být o něco lepší. No manželka zvolila Classic. Po kratší procházce lesem následované tou nejrychlejší jízdou autem po městě, prudkýma brzdama u baráku, sprintem po schodech a velkolepým Grande nášupem do záchoda vám mám od ní předat vzkaz. Rozdíl mezi Classic a Premium je nejspíš akorát v tom, že z Premium se nepose*ete. :) Jó hipster těžkej život má.

Burger Jirky Krále, McDonald's

Youtube. Deset let zpátky to byla služba na odkládání krátkých videí. Jakási konkurence a logický vývoj stránek na odkládání obrázků, který v té době frčely. Dneska společně s Facebookem tvoří obří kybernáměstí, kde si každej může řvát jak a co chce. Jdete po ulici nebo jedete tramvají a všechny děcka mají nalepený oči na mobilu? Na devadesát procent koukají zrovna na jeden z těchhle webů. A proč ne. Za nás jsme čuměli na DOSový hry s blbou grafikou nebo na starý konzole a rodiče na nás řvali, ať do toho tolik nečumíme. Pokud teda zrovna oni nečuměli do televize a jejich prarodiče ze zapnutým rádiem na plný kule po nich neřvali, ať tak nečumí do té televize. Prostě pokrok nezastavíš. A to je dobře. A díky tomuhle pokroku McDonald's přišel s první podpultovkou, burgrem Jirky Krále.

Jirka Král je Youtuber. Pro většinu dospělých sprostý slovo, ale vlastně se jedná jen o celebrity pro mladší generaci. Starší generace má svoje filmový hvězdy a dnešní děcka mají celebrity na Youtube. Žádná revoluce se nekoná, jen se mění médium z televize na virtuální svět. O Youtuberech vím prd a co se těch českých týče, tak jsem slyšel snad jen o dvou. Jeden dostal podmínku za dost vulgární videa a druhej je Jirka Král, ke kterýmu jsem se dostal až kvůli tomu burgeru. Cílová skupina burgeru to má asi přesně naopak. Jirka Král má 850 000 odběratelů. Neskutečný číslo, který musí zahrnovat snad všechny lidi mladší osmnácti let v České republice. Pro mě těžko uvěřitelný a dost nepochopitelný fakt. Na druhou stranu je to člověk, co má nějaký vzdělání, umí skládat věty, usmívá se a mluví celkem slušně. Takže pokud někoho mají mít dnešní děcka za celebritu a vzor, ať je to radši on než ten první případ. No a protože tenhle člověk pracoval v McDonaldu a kdesi se prokecl, že jeho sen je mít vlastní burger u McDonald's, tak tenhle sen mu McDonald's splnil. Parádní ukázka win-win strategie. Jirka Král si přijde na nějaký peníz díky videím a McDonald's si udělá reklamu mířenou na skoro desetinu obyvatel ČR a to ještě přímo na cílovou skupinu jejich novýho produktu. K tomu parádní virální kampaň díky podpultovýmu efektu. Geniálně zahraný reklamní tah, to se musí nechat. Se mnou tři roky zpátky asi moc nepochodili, ale tohle se jim povedlo. Jinak co se samotných videí od Jirky týče, tak tam bych mým obyčejným a přestárlým fanouškům doporučil snad jen video číslo dva, kde Jirka objíždí výrobny pro McDonald's po celý Evropě. Pokud znáte "Jak se to dělá" nebo "Výroba potravin" z Discovery, tak víte, o čem mluvím. To video najdete ZDE. Mimochodem to video má k dnešnímu datu tři sta tisíc shlídnutí. X let se McDonald's snaží změnit povědomí o kvalitě jejich surovin díky projektu Na rovinu za velký peníze a nakonec stačí jedno video... :)

Tolik k příběhu, kde se vlastně vzal první český podpultový burger od McDonald's. Drtivou většinu mých čtenářů ale zajímá jediný. Stojí ten burger za to?

Burger si objednáte jednoduše. Stačí u pokladny říct, že chcete Burger Jirky Krále nebo tajný burger. Měli by vědět. V Ostravě věděli. Jen místo originální nálepky mi dali nálepku jinou. Samozřejmě mi je nějaká nálepka u výfuku, ale věřím, že generaci "nevypadá to jako na obrázku" to může pěkně nakrknout. Burger je prťavej. Jako Cheeseburger. Další důkaz, že cílová skupina opravdu nejsou třicátníci. Obsahuje hovězí maso, plátek sýra, salát, cibuli, sandwich omáčku a slaninu. To všechno v prťavé housce. Abych věděl, o čem vůbec píšu, tak jsem shlídnul všechny tři videa ohledně tohodle burgeru a z každýho videa přímo čiší jedna informace. Místo sandwich sauce tam Jirka chtěl Tasty omáčku, ale to mu zatrhli. Pochopitelně. Výrobní cena je stejná, ale jejich prémiovou omáčku nemůžou narvat do malýho a levnýho burgeru. To by si pak ten jejich mega prémiovej burger za stovku nikdo nekoupil. Tak Jirka v podstatě dal jen tip zaměstnancům, jak se co nejlíp nafutrovat po směně a na nás obyčejný smrtelníky zbyla verze ze sandwich sauce. Tak alespoň že slaninu nezatrhli...

Jednotlivý suroviny asi všichni už znáte. Plátkovej cheddar se parádně hodí k masu. Salát je salát. Cibulka je taková ta sušená, kterou používají v Cheeseburgeru a kterou bez lupy skoro nenajdete a slaninu taky znáte. Nejedná se o tu parádní long slaninu, jaká byla v Maestro Classicu. Jedná se o menší a chuťově slabší. Teda alespoň mi tak přišla. No a sandwich sauce? To je majonézová omáčka z klasiky McChicken. Popravdě mě volba omáčky dost překvapila. Ale za úkol dostal Jirka vybrat omáčku, která se v McDonald's běžně používá a vzhledem k jejich současné nabídce to byl úkol celkem těžkej. Tuplem když mu ty nejlepší zakázali. Já bych tam zkusil šoupnout tu parádní "McCountry" omáčku ze snídaňové Vepřové bagety de Luxe. Tasty omáčka by samozřejmě byla top.

Omáčky jsem tam měl, jak sami vidíte, požehnaně. Ale jen na jedné straně. Díky tomu měl tenhle burger dvě tváře. Jedna půlka chutnala jak Cheeseburger bez kečupu, okurky a se slaninou a druhá půlka chutnala jek kbelík majonézy. Která byla lepší? Těžko říct, mě chutnaly obě. Já rád kbelíky, majonézu, Cheeseburger i slaninu. Takže za mě OK. Jen nečekejte žádný terno. Sem tam ucítíte kombinaci masa se sýrem, sem tam slaninu, trochu cibule a pokud budete mít v puse spoustu omáčky, tak to sousto bude celý chutnat po majonéze. Tady si člověk uvědomí výhody práce pro McDonald's. Ta představa, že by tam místo majonézy byla Tasty omáčka, mě nenechá klidným. Snad někdy McDonald's udělá ústupek a udělá další podpultovku právě s Tasty omáčkou.

Verdikt? Za 39,- dostanete burger tak akorát na chuť, kterej kromě slaniny snad ničím neohromí. Není špatnej, je dobrej. To je tak za tři. Jeho důležitost vidím spíš v kroku, kterej tímto McDonald's udělal a sice kroku do neznáma. Tak snad se jim to vyplatí a budou dál zkoušet různý inovativní novinky. Co se pracující generace týče, dejte si spíš ten Maestro Classic nebo Big Tasty Bacon. Pokud burger Jirky Krále vynecháte, svět se nezboří. Pokud ovšem tohle čtete v telefonu po cestě do školy a nemůžete se dočkat, jak všem okomentujete jejich kanály na Youtube a gramatika je pro vás jen vaše maďarská babička, pak si tenhle burger určitě ujít nenechejte. Budete in a máte si na Facebooku alespoň o čem pokecat. :) Ale stejně se pak vrátíte k Cheeseburgerům, protože dva hambáče za skoro stejnou cenu jsou něco, co ani dva plátky slaniny neporazí...

PS: Protože jsem pár videí na Youtube viděl a hlavně komentáře u nich, tak je mi jasný, že se to tu na chvilku strhne v pískoviště plný sprostých slov. I bez jakýhokoliv zjevnýho důvodu. Samozřejmě sprostý komentáře budu aktivně mazat, ale člověk nikdy neví. Tímto se omlouvám stálým čtenářům za chvilkový nepohodlí, ale ono to přejde. :) A třeba mě nejmladší psaní-schopná generace překvapí a bude tu diskuze na úrovni. Nazvěme to sociálním experimentem. :)