Royal Cookie Beskid Chocolate Triple Chocolate Funky Fluid

12% Turbo chocolate imperial stout

Pivních postů se vám tu zachtělo? Tak jedeme rovnou z nuly na sto. Už jste někdy pili čtyři deci točenýho piva za 255 korun českých? Já jo. Uprostřed Ostravy v Psích kusech, který mám po cestě do práce, do města, na hřiště, z práce, z města, z hřiště a tak. Prostě tak dlouho chodím se džbánem okolo, až sem si ucho natrhl. A když na ceduli zahlídnete něco, co se jmenuje "Royal Cookie Beskid Chocolate Triple Chocolate Funky Fluid", což je vlastně dvanáctiprocentní Turbo chocolate imperial stout, který stojí přes dvě stovky, tak se prostě nedá odolat.

Slovo Beskid v názvu není špatně napsaný. Jsou to Beskydy, ale v Polsku, a tam halt píšou Beskydy s měkkým I. A tak, jak mají v Polsku hnusný a sladký ležáky, tak v Craft beerech jsou na evropské špičce. A tady Ostrava může těžit ze svojí polohy a ochutnáte tady točený piva, který jinde na světě koupíte jen v plechovce. A tohle bude jedno z nich.

A jak to chutná? Jako tekutá, rozpuštěná a hořká čokoláda s celkem dost kyselým nádechem v pozadí. Opravdu hutný a neprůhledný pivo. Jako kdyby Oompa Loompové uvařili Guinness v obřím ležáckým tanku vyrobeným z čokolády.

Osobně mi to ale moc nejelo. Čokoládová linka byla v pohodě, ale ta kyselkavá silná Stout linka v pozadí mi trochu zavazela. Guinness mám celkem rád, dobře se pije i po víc kusech, ale craft beerový Imperial Stout, kterej má navíc dvanáct procent, byl kyselej až moc. Obecně všechny tyhlety extrémně alkoholový piva v sobě nesou silnou, ovocnou a hutnou kyselost v pozadí. A i když to přeplácnete čtyřma kilama čokolády, stejně se ji nezbavíte a od poloviny piva bude zavazet.

Další otázka teda zní. Jak dvanáctiprocentní Turbo Chocolate Imperial Stout Royal Cookie Beskid Chocolate Triple Chocolate Funky Fluid chutná v kombinaci se Šmoulí zmrzlinou?

Celkem v pohodě. Zmrzlině hutná chuť piva seděla a z jinak fádní, nudné a přeslazené šmoulí zmrzliny, která je dobrá jen k pěstování nádorů, se náhle stane něco, co se dá dojíst. I tak ale nuda. Šmoulí zmrzlinu prostě nedoporučuju. Royal Cookie Beskid Chocolate Triple Chocolate Funky Fluid doporučit můžu. Ten stojí za ten zážitek. Ale zaručuju vám, že druhej si nedáte. Těch pár deci není špatných, ale ke konci už si člověk připadá, že se topí ve zkyslé řece z Továrny na čokoládu. Navíc když si dáte těchhle kousků víc, tak budete do další výplaty baštit suchý rohlíky...

Maple Bacon, Vosíme

Mišík Menu

Kdo nebo proč je Adam Mišík? Těžko říct. Ale je mladý a používá slova jako banger, tak proč ho nezneužít do proma u pizzerie. Pro naši generaci tam byl Kohák a generaci nad náma z pizzy pálí žáha a bolí žlučník, tak si raději dají knedlíky. Snad i proto padla volba na Mišíka mladšího a ne na staršího. Takže si zkusme představit, že nás nebolí záda, jediná radost v našem životě není výplata a že prostě víme, co je to banger.

Mišík do Vosíme přinesl spoustu bangerů. Společným jmenovatelem je sýr. Dvě sýrový pizzy, dvoje sýrový finger food a pořádně vytuněný hranolky. Já si vybral pizzu Maple Bacon, Olomoucký Banger a Loaded Fries.

Maple Bacon obsahuje smetanu, mozzarellu, anglickou slaninu, uzený eidam a javorový sirup. Banger jak cyp. Tuhle pizzu jsem si vybral ze spousty dobrých důvodů. Hodně mi připomíná pizzu Lombardia od Corleona, která taky jede na masno-sladké vlně a která vůbec není špatná. Ale ta se skládá z kvalitnějších italských surovin a je to třídu jinde. Druhej důvod je ten, že moc nemusím vyloženě sýrový pizzy a druhá novinka je čistě sýrová pizza Aidam 30. To bych nedal. No a třetí důvod? Představa kapajícího tuku ze slaniny s rozpečenou mozzarellou a smetanou v pozadí mi lechtá tu část mozku, která ze mě chce udělat tak tlustou kouli sádla, že budu moct jen ležet a cpát se k jisté a pomalé smrti, po níž budou muset hasiči vybourat celou stěnu a snýst mě dolů jeřábem. Všichni z okolních baráků to budou sledovat a budou mít zážitek na celej život. Banger jak cyp.

Tož a jdeme na samotnou recenzi. Po zakousnutí ucítíte slaninu a sýr. Hlavně mozzarellu. Uzenej sýr hrál stěží třetí housle. V pozadí taky rozeznáte typickou chuť javorovýho sirupu, která slanině a sýru dodá zajímavej šmrnc. Takže slanina, sýr a trochu sladkosti v pozadí. Přesně to, co čekáte. Tuk tuk a trocha cukru. Ideální kombinace do chladnějších podzimních dní, kdy si chcete zaplácnout žaludek, odpočívat a nemyslet na protivný léto u vody, kde jsou všichni kromě vás krásně opálení a hubení. Přesně pro tyhle okamžiky je Maple Bacon stvořený.

Jako já si pochutnal. Je to zajímavá a pořád ne až tak obvyklá kombinace, která vám udělá dobře. Jen to asi nesníte celý najednou. Každopádně ve většině promo materiálů se Mišík cpe tvarůžkama a dělá ze sebe holomóckýho seladona, tak bych čekal i tvarůžkovou pizzu. A tady se Vosíme mohlo pochlapit a vrátit do oběhu někdejší největší klasiku ostravskýho Chachara a sice Radkův tvarůžkový speciál. Kombinace tvarůžků, šunky a sladké chilli omáčky je rozhodně větší banger než kombinace slaniny, uzenýho eidamu a javorovýho sirupu. Tak třeba příště.

Cena je regionálně rozličná. Čehož si všimnu vždycky, když si vyberu pizzu na webu, pak kliknu na Ostrava-Centrum a bum, dvacka navíc za všechno. Přesto výplata o dvacku menší než všude jinde. Maple Bacon u nás stojí neskutečných 269 korun. To je cena, za kterou tuhle pizzu doporučit nemůžu. I přes velký množství slaniny to prostě nejde obhájit.

Zajímavější se stane s různýma promo kódama z Instagramu, s kterýma se roztrhl pytel a najdete je u každé zaručeně nestranné storýčkové recenze, kde se touhle pizzou cpou modelky, kterým před prvním kousnutí do tučné vrtsvy sýra viditelně cuká koutek. Případně si můžete objednat různý komba a podobně. Ale i tak půjde o jednu z těch dražších pizz.

Pokud vám jeden banger nestačí, objednejte si další dva extra. Začnu Loaded Fries. Hranolky s čedarovou omáčkou, slaninou a smaženou cibulkou. Za 89 korun. Za tu cenu jsem dostal malou hromádku hranolek v malé, ba polovniční krabičce, než jakou Vosíme použiválo kdysi. To považuju za normální oj*b. Ono slovo bang znamená mimo jiný klátit, takže výraz banger ani tady není zase tak daleko od pravdy. Takže za 89 dostanete takovej ten klasickej mysliveckej banger z posedu. Chuťově je to samozřejmě v pořádku, jen z té porce nadšení nebudete.

A to samý se dá říct i o dalším Olomouckým Bangeru. Na promo fotce krabička plná tvarůžků, no přivezou vám tři. Na webu píšou tři, takže z legálního hlediska asi v pořádku, ale pořád to spadá do kolonky banger z posedu. Cena za tři kousky smažených tvarůžků je mimochodem 129 korun. Tři tvarůžky, šest malých kousnutí, každý za dvacet jedna padesát. Banger jak cyp.

Co dál dodat. Maple Bacon stojí za ochutnání, pokud vás oslovila uvedená kombinace surovin a nemáte hluboko do kapsy. Loaded Fries a Olomoucký Banger doporučit nemůžu. Za ty peníze malá kupka studených hranolek a tři chladný, kdysi smažený tvarůžky z dovozu nestojí. To je regulérní znásilnění peněženky a doufám, že Vosíme se chytne za nos a začne svoje jídlo cenit trochu rozumněji. On každej má tu hranici, za kolik si nechá dovízt jídlo, jinde, ale pokud chcete o třicet procent víc než konkurence a nemáte žádnou přidanou hodnotu, tak to bude rychlej sešup. Jejich asijský pokus Zendino by mohl vyprávět. To vám pak ani hrstka influencerek z těma nejdelšíma nehtama a nabitýma kupónama nepomůže. Ani holomócký seladon. Takže tak.

Pickle Sandwich, Popeyes's

Pickle Menu

Chcete nakládačku? Zajděte do Popeye's. Dostanete takových nakládaček, že se z toho pokadíte. Přijde na vás kyselo dřív, než rozbalíte papírovej obal od sendviče. Aneb když už nevíte co dál, vemte tři kila kyselých okurek a dejte je někomu do menu. Mňam. Samozřejmě sem u toho nesměl chybět.

Sendvič s kýblem okurek, limonáda s kýblem okurkové vody a kýbl smažených okurek. A ne, nebavíme se tady o salátové okurce, ale o kyselé okurce. Ještě na vás nejde kyselo? Tak jedeme dál.

A začneme od sendviče. Pickle Sandwich.

Houska, smažený kuře, sýr, majonéza, ranch dip a 12 křupavých okurek. Dvanáct zní jako hodně. A ony jsou ještě dost velký. Takže jo, je to hodně. Ještě na vás nejde kyselo? Tak zkusíme fotku.

Brrr. Furt nic? Tak se jdeme zakousnout. A hlavní chuť? Kuře, překvapivě. Okurky jsou cítit. Jdou cítit hodně, ale kuře je taková chuťově absorpční hmota, že prostě ty okurky spíš stáhne k sobě než že by se okurkama nechalo přebít. Takže prim hraje maso, a pak samozřejmě kyselý okurky. A kromě kyselosti okurky dodají ještě super křupnutí. Multikřupnutí při každým soustu zaručeno. Samotný okurky nejsou přehnaně kyselý a nejsou koprový jako u konkurence. Jsou takový spíš univerzálnější.

Ranch dresink s majonézou tvořily zjevně dobrou kombinaci. Nijak nepřekážely hlavní dvojlince a dodávaly kluznost, kterou při takhle tlustým kuřecím mase určitě potřebujete. Mimochodem maso bylo relativně šťavnatý, což se mi v ostravské Nové Karolině stává málokdy. Tak držím palce, aby to tak bylo i nadále. Samotnýmu kuřeti bohužel chybí nějaký lepší dochucení. Tak nějak jsem si vzpomněl na dokument Proklatě velké kuře, kde ukazujou, jak v USA musí do kuřecích prsou pumpovat dochucovadla, aby kuře vůbec chutnalo jak kuře. Naše kuře naštěstí jako kuře ještě trochu chutná, ale ten strouhankovej obal by trochu péče určitě zužitkoval.

Plátek sýru se moc neprojeví, ale pokud ho ochutnáte samostatně, dostaví se taková ta krásně natavená chuť. Podobnej sýr bych si klidně koupil na domácí burgery. Nejspíš bude mít složení delší než jsou reklamy na komerční televizi uprostřed napínavého filmu (toto přirovnání vám přináší AI). Ale chuťově je ten sýr fajn a je to přesně to, co od fast foodu čekáte. No ale stejně ho neucítíte. Tak jdeme dál.

No dál. Dál vlastně není kam. Prostě smažený kuře, spousta okurek a k tomu nějaká kluzká omáčka. Toť vše. Je to spíš zajímavost, která se dá sníst, nechutná špatně, ale znova si ji nejspíš nikdo nedá. Leda nějaký nakládačkofil. Cena 139 korun samostatně. To celkem odpovídá velikosti.

No a pokud burger dokáže pozřít i obyčejná, naprosto normální osoba, tak smažený okurky jsou pro naprostý úchyláky. Neznám nikoho, kdo by tohle kdy jedl a nikde jsem to ještě neviděl. Až na jednu výjimku. Na Smrt z Lovců duchů. Aneb když stvoříte finálního záporáka, samotnou Smrt a tak nějak přemýšlíte, co by Smrťák rád jedl, tak smažený okurky jsou ta pravá volba. To už mluví samo za sebe.

A jak to teda vlastně chutná? No dost hrozně. Sandwich se s kyselostí okurek nějak popral, ale tyhlety smažený kyselý nášlapný miny nemají nic, co by vás ochránilo od Velkýho kysela. Těstíčko totiž nemá žádnou chuť. Ale jako žádnou. Ani sůl. Jen mouka a olej. A k tomu kyselo z okurky. Pár kousků jsem snědl s Blackened Ranch omáčkou, kterou považuju za jednu z nejlepších fast foodových omáček, ale bez toho jsou ty smažený kyselý okurky skoro nepoživatelný. Samozřejmě to zase platí pro obyčejný smrtelníky. Pro samotnou Smrt nebo nakládačkofily to neplatí.

Mimochodem za 79 korun dostanete opravdu velkej pytlík, kde máte víc okurek než vaše tělo zvládne. Jakmile mi tekl ocet už i z očí, tak jsem okurky oloupával a jedl jen těstíčko s omáčkou. No nedoporučuju ani tuhle ani originální formu. Smažený kyselý okurky nejsou něco, co by mělo zůstat na téhle planetě. Stejně jako obří pavouci, lepra a Německo.

A může být něco horšího než pytlík smažených nakládaček nebo přízemní vtip o Němcích? Může. Limonáda z kyselých okurek. Taky za 79 korun. "Sladká, kyselá a naprosto nečekaná!" To slibuje web. Sladká moc není. Kyselá extrémně a nečekaná? No asi jo, já se těšil na tu sladkost, ale v podstatě jde jen o kyselou vodu. Ke smaženým kyselým okurkách jako dělaná. Nebo pokud máte enormní zácpu a doktoři vám dávají poslední dva dny před implozí.

Za tyhle tři věci s omáčkou jsem dal dohromady 283 korun. Abyste vy už nemuseli. Sendvič ušel, ale zbytek dost hrůza. Samozřejmě jsem dostal to, co jsem tak trochu čekal. Kyselý peklo, který by obrátilo i cukrovku druhýho stupně. Nedoporučuju.

Mimochodem místo limonády jsem chtěl okurkový shot z menu a Dirty sodu, ale ani jedno z toho v Ostravě neměli. Pár dní po promování těchhle věcí. Škoda. Asi jsme moc daleko na kompletní závoz surovin. To je za mě selhání obdobný se suchým kuřetem. Tak třeba příště. Teda ta Dirty soda. Okurkový shot si nedám. Kysela mám dost do Vánoc.

McRib, McDonald's

Právě dorazil

Právě dorazil. A Simpsonovi to předpověděli. V roce 2003. V roce, kdy tlačítkový Nokie vládly světu. V roce, kdy ve funkci skončil Václav Havel. V roce, kdy zanikla Jugoslávie. Ano, dvacet tři let zpátky si z už tehdy legendárního McRibu dělali srandu a k nám doputoval teď. Ó jaké máme štěstí.

Prostě specifický trh. Jakože si trhněte a jedno nebo dvě čtvrtstoletí si počkejte. A my čekali. Stálo to za to?

McRib obsahuje vepřový maso vytvarovaný do tvaru žebírka, BBQ omáčku, cibuli a kyselý okurky. To všechno v podlouhlé housce. V osmdesátých letech trhák. Dnes, no uvidíme.

Už od pohledu je jasný, že když už nic jinýho, tak McDonald's konečně přinesl produkt, z kterýho omáčka jen teče na všechny strany. A to já musím pochválit, protože ty jejich hovězí a kuřecí sušeny za ty peníze prostě přestávají stát. Ale toto. Mokrý, vlhký, šťavnatý... Jako jo, člověk začne slintat a Pavlovův reflex jede bomby.

Kontrola poddeklí taky nezklamala. Spousta cibule, nasekané na hrubý kusy. Což je taky novinka správným směrem. Dva plátky okurek nesmí chybět a samotný maso taky od pohledu slibuje perfektní zážitek. Takže hurá na první kousnutí.

A... A jako nic moc no. Maso je nasekaný na hrozně hrubý kousky, což by samo o sobě až tak nevadilo, ale chuťově mi přijde až moc málo výrazný. Jde tam cítit chuť toho prasete, ale nic víc a nic míň. Jestli čekáte nějaký koření a'la McCountry, tak smůla. Jen docela nudný prasátko. Extra šťávy taky nepobralo, takže prostě taková fádní prasečí placka s vtipným tvarem. Jak říkám, jestli ona už gastronomie není trochu jinde.

Grilovací omáčky je tam hromada. To je super. Je to hodně kořeněná a kouřová BBQ omáčka. Celkově hodně do kysela spíš než do sladka. Pikantní na půl bod z deseti. Ale upřímně? Zase dost fádní, uniformní a ničím nezajímavá BBQ omáčka. Kdyby někde byla jako součást vyváženýho celku, asi by to ušlo. Vzhledem k počtu a poměru surovin tady je ale BBQ omáčka to, co ucítíte nejvíc. A za mě je tahle omáčka tak za dva kouřový kbelíky z pěti. Lehký podprůměr.

Spousta cibule to bohužel nezachrání. Cibulový říz tam najdete a je to jedna z těch lepších věcí na McRibu. Dvě okurky dodají koprovou chuť a další level kyselosti. K praseti OK. Houska možná lehce nadprůměrná na poměry McDonald's. Posypaná kukuřičnou moukou, pro ten redneck feeling.

McRib chutná tak, jak vypadá. Jako vepřový s BBQ omáčkou. Občas cibule a kopr. Toť vše. Za mě průměr a nic extra. V osmdesátých letech to byl možná rachot a dvacet let zpátky by to byla bomba i u nás. Ale dnes? V době, kdy vám burger polijou rozpuštěným čedarem v každým třetím burgerovým podniku? Myslím, že ne, Time.

McRib není špatnej. Je průměrnej. Konečně spousta omáčky, ač spíš průměrné omáčky. Co se mých rozmazlených chutí týče. Maso taky nuda. Třeba někomu sedne mnohem víc. Ale tak jako tak McRib dnes působí spíš jako memento doby, kdy vznikl. Doby, kdy trendy burgerů diktovaly fast foody. Děkuji českýmu vedení McDonald's, že jsme se ho dočkali i u nás a pokud už se nevrátí, já plakat nebudu. Taky ironicky děkuji za zrušení McCoutryho, kterej se do dnešní doby hodil mnohem víc. Ale tak třeba ho za dvacet tři let vrátí. To mi bude teprve 61 let, tak možná si pak střihneme recenzi. V té době psanou pro čuchafón.

Cena 89 samostatně a 159 korun ve velkým menu. To celkem odpovídá zážitku, kterej za ty peníze dostanete. Určitě ochutnejte, dokud můžete. Ale brzděte očekávání, ať neodcházíte zklamaní.

Zinger Hawaii, KFC

Nová varianta každý týden

Kobercový nálet KFC novinek pokračuje. Díky Tunovi se KFC snaží jako nikdy a střílí jednu novinku za druhou a další ještě mezi tím. Kromě staronové akce California Summer tak ještě každej týden můžete ochutnat další variace na jejich sendviče. K tomu na webu ještě vidím Dos Tacos. A to právě skončila ujetá mimoňská akce. To všechno pro to, aby obrátili odliv zákazníků, kteří se bojí pořádné kuřecí kakačky. Jakožto člověk milující bulharskou kuchyni jsem na kakačky imunní, takže se nebojím a jdu do toho pro vás. Tentokrát jdeme na Zinger Hawaii!

Hawaii a'la KFC už tady párkrát byla. V podobě Twisteru jsem to měl dvakrát a ani jednou mě to nevytrhlo. Od Zingeru jsem toho o moc víc nečekal, ale ten promo obrázek je prostě tak ujetej, že nešlo odmítnout.

Kuřecí Zinger maso, dva plátky rajčete, dva plátky slaniny, ananas, sýrová omáčka a kečup. Podle webu místo slaniny měla být šunka, ale i na promo obrázku to vypadá spíš na slaninu než na šunku, takže Krampus to vem. Jinak tam bylo všechno přesně tak, jak má být.

První kousnutí se neslo ve znamení pikantního kuřete. Tady prostě KFC nemá konkurenci. Kuře, který chutná jako kuře plus k tomu i nějaký koření. Šťavnatý, křupavý a čerstvě usmažený. Žádnej mrazák. Samotný kuře byla lahůdka sama o sobě. Pikantní tentokrát bylo o chlup víc než obvykle, což mi nevadí, bohužel to ale zlomilo vaz zbytku.

Zbytek se totiž ne a ne prosadit. Bylo to i tím, že jsem dostal málo omáček. Buď jich tam kydli málo v kuchyni nebo to sprostě sežrala houska. Nejspíš kombinace obojího. Takže kečup v celku cítit nešel skoro vůbec a sýrová chuť se taky krčila někde v pozadí. A to je škoda, protože zrovna ten kečup je jeden ze základů Hawaii kombinace, kterou lidi mají tak rádi. Nebo tak nenávidí. Každopádně kečup by neměl chybět. Dva tlustý plátky rajčat se sice snažily seč mohly, ale pikantní maso nepřebily.

Ananasu jsem tam měl hromadu. Jednu hromadu dole a druhou menší hromadu nahoře. To mi vykouzlilo úsměv na tváři, bohužel jazyk si to taky moc neužil. Stejně jako u rajčatové vložky, i ta ananasová občas vylezla, ale celkově tak na deset procent, zbytek zase kuře. Prostě pikantní kuře se ukázalo jako faktor, kterej je jako kladivo proti ovocným chutím. Snad jen ta slanina se statečně držela.

Zinger Hawaii je celkem fajn sendvič a vynikající ujetá obměna. Bohužel chuťově je dost nevyváženej a prostě nepřinese tu Hawaii radost, kterou jsem čekal. Přinesl spoustu jiných radostí, ale tolik mnou milovanou kombinaci z tolik nenáviděné pizzy Hawaii jsem v Zinger Hawaii hledal jen horko těžko. Ale i tak jsem si pochutnal, protože prostě KFC kuře. Cena je 89 korun samostatně a 150 korun v menu. To je za mě výborná cena a takovej bezednej kelímek je v současných výhních super produkt.

No a kdyby vám tři soubežně běžící novinky nestačily, ochutnat můžete ještě dobíhající omáčku z předchozí mimoňské akce. Celá tahle akce byla defakto postavená okolo speciální omáčky, takže jsem neodolal. Mimoňský dip, podle složení bananánovo-rajčatová omáčka.

Chutná v podstatě jako sladkokyselá omáčka na banánovým základě. Docela dobrá, hodně ujetá, hodně banánová, hodně ovocná, trochu kyselkavá. Ale banán tomu vládne. Banán samozřejmě kvůli faktu, že jde o Mimoně. Za mě dobrý promo a líbí se mi tyhle kombo akce mezi jídlem a kinem. Cokoliv, co přitáhne zajímavý novinky, je fajn.

Banánová omáčka má ale svý specifika. Třeba k McNuggets by byla geniální, k cibulovým kroužkům byla taky celkem fajn. Ale při představě, že si do ní namočím hranolku, se mi dělá trochu blivno. Pokud si tuhle omáčku koupíte, tak dobře zvažte, k čemu. Přece jen banánová sladkokyselá omáčka není úplně univerzální. Každopádně jsem ji rád ochutnal, protože tohle je jedna z těch věcí, který přijdou raz za rok, jestli vůbec.

Cena byla 15 korun díky kupónu, ale i za plných 25 korun by to byl fajn zážitek. Množství je menší, ale vzhledem k extrémně silné chuti to není problém. Můžu jedině doporučit.

Hot dog s klobásou od Bobra, Labeerint, Ostrava

Pamatujete na starou Stodolní? Plno zvratek, Poláků, Pražáků a zvratek. Doba pomalu plyne, většina podniků dávno zkrachovala a počet Poláků, Pražáků a zvratek se snižuje raketovou rychlostí. Naopak se tam pomalu, ale jistě uchycujou nový gastro projekty, Bernie's počínaje a novým Labeerintem konče. Na Bernie's nemám peníze, protože sem žebrák, ale do Labeerintu si rád zajdu. Kloubí totiž dvě vynikající věci. Super jídlo a výborný výběr řemeslných piv. Přesně tohle v ostravským centru chybělo. Buď jste si mohli zajít do craftových pivnic jako Psí kusy nebo Kurnik šopa, ale museli jste se smířit s utopencem. Nebo zajít do Palouku, ale tam na řemeslný piva s větší části rezignovali a se štěstím tam najdete jeden opravdový speciál na pípě. Takže Labeerint zaplnil díru v mým gastro alkoholickým srdíčku a díru na trhu dokonale. No a protože z poslední návštěvy si konečně něco pamatuju, tak se jdeme podívat na jejich Hot dog s klobásou od Bobra.

Už ten popis slibuje zážitek. "Bobrova tenká klobása, kimchi, karamelizovaná cibulka, slaninový prach, dip z pečených rajčat, paprik a švestek"

K Hot dogu dostanete příbor, ale po prvním říznutí jsem ho odložil a jal se to baštit na prasáka. Rohlíkohouska totiž ukázala svý kvality a ač dostala naložený víc jak průměrnej akční hrdina v první půlce filmu, tak držela statečně a vydržela až do konce. Nekonečný respekt a uznání. Chuťově jí taky není co vytknout.

Párek od Bobra je taková klasika. Pokud něco není od Bobra, tak to snad v ostravským centru nemá co dělat. Kdo a kdy tohle začal nevím, nejspíš to přišlo s Eatmeatem, ale proč ne. Ač od nich nemusím všechno, třeba takový salámy od nich mi vyloženě nejedou, tak zrovna párky mají víc než v pohodě. Takže párek nebo klobáska nebo jak tomu říkají je poctivá masová tyčinka ve střívku, která určitě nikoho neurazí.

No a ze zbytku surovin se vám utvoří mišmaš hodný třech mišmašilenských hvězd. Sýrová omáčka dodá slanost, karamelizovaná cibulka dodá sladkost, dip z pečených rajčat, paprik a švestek dodá ovocnou kyselost a kimchi dodá umami pikantnost. Pak tam jsou nějaký flancky, aby Hot dog přetáhnul i nějaký ty hipstery z Docku a Loděnice.

A tenhle mišmaš funguje. Všechny ty chutě si vzájemně rozumí, vzájemně se respektujou a kooperujou spolu jak z nějakýho klipu Michaela Jacksona. Dokonalá souhra vzájemně rozdílných surovin. S pikantní tečkou v podobě kimchi. Snad ten slaninovej prach se někde ztratil. Nevím, jestli u mě v puse, v neuronech zabitých alkoholem nebo v kuchyni, ale ten si nevybavuju.

Tak jako tak za 189 korun dostanete hodně slušnej základ pro následnou pivní degustaci. Mimochodem mají 12 píp, takže podobnej základ se vám bude hodit. Labeerint doporučuju všema dvaceti a nepochybuju o tom, že si najde místo v srdci spousty lidí, kteří mají rádi divný piva a dobrý jídlo. Mimochodem tam točí i normální ležák a dokonce jsem zahlídnul i víno, takže se tam nemusí bát vstoupit i relativně normální lidi. Opravdu doporučuju všem. Stodolní konečně zase začíná vypadat k světu. A hle, ono to jde i bez automatů, hlasité muziky, říznutým koksu a předražených panáků. Jen tak dál.

New Pork, Vosíme

American Dream

Znáte New York? Velký jablko? I z tohodle města si vzalo Vosíme inspiraci na jejich americký novinky American Dream. Jejich California Vibe jste si mohli povšimnout v článku o fantastické mega super giga trůprdůpr pauze. No a teď nadešel čas na další kousek, konkrétně na New Pork. Po vzoru Velkýho jablka bych New Pork volně přeložil jako Velký prasák. Tak jdeme na něj.

To je on, Velký prasák. Tomato, smetana, mozzarella, pórek, slanina a trhané vepřové. Opravdu neobvyklá kombinace surovin na pizzu. Už to kombo tomato a smetana člověku pozdvihne obočí.

Na živo vypadá nádherně. Jen tu slaninu bych radši viděl po celé pizze. Slaninový kříž je sice super na oko a určitě by víc než slušně nahradil i kříže na německých stíhačkách, ale některý trojúhelníčky pizzy pak máte úplně bez slaniny a to je škoda. I toho pórku tam mohlo být víc. V množství, který jsem tam měl já, se neměl šanci prosadit.

Zbytek byl v pohodě. Trhanýho vepřovýho bylo dost a to je asi to, co většinu lidí bude zajímat. Chuťově je docela povedený. Kombinace smetany a tomatovýho základu je povedená. Dodá to pizze nový, zajímavý a plnotučný dojem. Za mě dobrej nápad a společně s vepřovým na dva způsoby si člověk připadá, jak kdyby jedl plnohodnotný jídlo a ne pizzu.

Jestli bych si ji dal ale podruhé? Asi ne. Bacon Strips Pizza se totiž dostala do stálé nabídky a to je pro mě momentálně top dovozová pizza. New Pork je zajímavá obměna a pro milovníky vepřovýho dost dobrá možnost vepřové večeře, ale není to nic, na co budu vzpomínat i za dva roky.

Cena v Ostravě je 249 korun českých. V ostatních pobočkách se může cena lišit. Koukal jsem a už Vosíme začalo ladit ceny podle poboček. Takže se vaše cena může lišit. Skoro čtvrt tisíce za dovozovou pizzu bez nějakých exkluzivních surovin je samozřejmě přestřel a Vosíme spolíhá na to, že se dostanete do jejich sítě slev a kupónů. To se mi nelíbí, ale to je tak všechno, co s tím nadělám. Rozhodnutí, jestli zkusit nebo nezkusit, si tak udělejte sami. No a pokud váháte, objednejte si raději Bacon Strips Pizzu. Ta je boží.

Jalapeno Slider, Hood Smashburgers, Ostrava

Tam venku dej rap, ne playback
Neměl jsem hate, jen hood, můj produkt placement furt
Na jeden take, že ti dám dobrej track, mood
Sídliště statement, neni to fake brand, triko Nirvana kult
Z boombapu prej trap, lavička full
A kolem nás neni lesklej svět, dnes pay day, tak jdem na půl
Nechtěl jsem bejt ten, co měl sen
Check, mám výsledky, ty položim na stůl

Jakýsi pan Michajlov to myslí s repem v hoodu vážně, viz jeho verše nahoře. A v ostravským hoodu na Jihu to zase myslí vážně majitel Hood Smashburgers. Yes vole! Teda jez vole! Třeba Jalapeno Slider. Mhh aha tuc tuc, vole, yes. Gangsta rap!

Hood Smashburgers mám rád a rád si tam zalezu, když jdu okolo. Neptejte se mě, co občas dělám na Jihu a jakou to má spojitost s mýma alkoholovýma superpauzama. Prostě se poďte pobavit u další, dnes mimochodem čtvrté, podprůměrné recenze.

V Hood bistru jsem doteď vždycky potkal pana majitele a jeho smash burgery mi učarovaly. Tak moc, že jsem tuhle oprýskanou budku u tramvaje uprostřed sídliště doporučoval komukoliv, kdo poptával dobrej burger v Ostravě. Tentokrát si pan majitel zjevně střihnul dovolenou a v budce dělaly dvě slečny. Výsledek?

Rozporuplnej. Jakmile mi burger přistál na stole, nešlo si nevšimnout opravdu dost připečené housky. Ke stavu spálení moc nechybělo, ale sníst to ještě šlo. Takže v hlavě sem si říkal, jaká je to škoda, když člověku zaměstnanci nedělají čest.

Jak sem se ale zakusoval hlouběji a hlouběji, tak to tam naskočilo. Ta slast! Ta šťavnatost masa! Ta pikantnost papriček! Ta sladkost karamelizované cibule! Ta slanost a uzenost hood omáčky! Ta jednoduchost housky! Prostě to hrálo. Všechno to krásně hrálo, ladilo, sliny tekly, mozek se radoval a připečenou housku najednou bral čert. Jednoduchá kombinace surovin se smashnutým masem je prostě ta pravá cesta pro jídlo do ruky. Tohle chcete. To si zapište. Jen by si příště slečny mohly pohlídat víc tu housku, ať to hraje i vizuálně. Každopádně Hood Smashburgers nezklamal a nemůžu se dočkat, až zase půjdu příště okolo. Mimochodem papriček bylo opravdu dost, takže Jalapeno Slider doporučuju jen pokud máte opravdu rádi pikantní jídla.

Cena Jalapeno Slideru je 110 korun. Je to víceméně svačinkový sendvič, kterej si dáte po cestě na šestipivo, ať nejdete na lačno a naopak ať se do vás to pivo ještě vejde. Pokud se chcete pořádně nadlábnout, sáhněte po plnotutčným Smash burgeru. Klidně s hranolkama. Oni tam mají všechno dobrý. Víc takových podniků prosím... Já se mezitím musím zajít odslinit.

Muffin Burger, Eatmeat, Ostrava

Všechno jednou končí. Vesmír, život, mládí Pamely Anderson a nebo Eatmeat. Ale zatímco Pamela je pořád kočka, tak Eatmeat to v centru Ostravy balí opravdu. Je to škoda, ale ještě než ukápne a zaschne poslední slza, tak je třeba, aby ukápla trocha omastku na naše a vaše svršky. Tahle skvrna bude samozřejmě trvalá a z obyčejnýho trička se tak stane unikátní vzpomínkový předmět nezměrné hodnoty. Já si to zařídil pomocí jejich speciálu Muffin Burger, na kterej jsem se dlouho díval a jakmile se dozvěděl, že je poslední šance ho zkusit, nešlo jinak. Prostě jsem musel. Zřete!

Ano, je to burger v koblížku! Takzvaně na německýho prasáka. Vyzrálé hovězí maso, majonéza z pečeného česneku, slanina, tapenáda z pečených paprik, ementál, polníček a muffin houska. Tolik z Facebooku. Jednotlivým surovinám nemám co vytknout. Muffin houska, česky koblížek, se povedla. Je to sladký, je to nadýchaný, je to žlutý, je to smažený, je to tučný, prostě je to přesně to, co si od pohledu myslíte, že to je.

Maso krásně medium. Tam bych já osobně přidal trochu soli, ale jinak maso super. Do Eatmeat jsem chodíval celkem pravidelně a občas tam dostal maso přepečený hodně nad medium. Tentokrát bylo trefený přesně. Polníček netřeba komentovat, slanina byla krásně křupavá, tapenáda z paprik byla fajn, klidně ji mohlo být o dost víc.

Omáčka z pečenýho česneku byla konzistenčně geniální, chuťově mi ale trochu vadila přílišná hořkost. A dvakrát tolik mi to vadilo v kombinaci se sladkým koblihem. Já miluju kombinaci sladkýho a masa. Já vlastně miluju kombinaci všeho s čímkoliv. Jsem chodící kombinační milovník kombinatoriky. Ale tohle mi prostě nesedlo. Hořká česneková majonéza se sladkým koblihem mi hladinu dopaminu nezvýšila.

A já sám se divím. Burger to byl dobrej, ale potěšení z dobře odvedené ústní práce se nekonalo. Najedl jsem se, udělal hmmm, odešel a bylo. Že by to bylo tím, že to byla poslední návštěva jedné z prvních ostravských burgráren? Je to možný. No stejně je to jedno. Tahle limitka se už nikdy nevrátí a zůstane tak v análech dějin a tohodle blogu. Budiž mu anál lehký, stejně jako Eatmeatu. Amen.

Mexické karbanátky

TATABAZAR 

Nikým nezván, přesto zase tady! Tatabazar! Koukáte na fotbal? Pak jistě víte, co mají společnýho Mexiko a tvarůžky. Smrad, zmar a bídu našich fotbalistů. Mně byl fotbal ukradenej od dob, kdy skončil Koller a spol., ale protože jsem byl obdařen fotbalistou, tak jsem musel tento akční a napínavý sport přidat zpátky do mýho seznamu věcí, u kterých se dá pít pivo. A jakožto majitel rubriky Tatabazar a jako správný Tata to znamenalo v noci budit děti a koukat na partu namakaných milionářů, jak se snaží dát gól a neudělat úplný trapas.

No jak to dopadlo víme. Pojďme si teda alespoň naživo přiblížit, jak to tak zhruba může smrdět ve fotbalových šatnách po podobným zápase. Použijeme k tomu recept z knížky Kouzelný tvarůžek, z kterýho jsme si dva roky zpátky dělali Tvarůžek carských důstojníků. Což je mimochodem recept, jehož výsledek si budu pamatovat do konce svýho života. Budou mít mexický karbanátky stejnej úspěch?

Suroviny:

400 g brambor

200 g tvarůžků

drcené chilli

hladká mouka

vejce

strouhanka

olej

sůl

Recept je to až směšně primitivní. Přesně tak to mám rád. Brambory si oloupejte a uvařte. Až zchladnou, rozmačkejte je s nasekanýma tvarůžkama, trochou chilli koření a trochou soli. Udělejte placky a snažte se je obalit v trojobalu. Mouka, vajíčko, strouhanka. Půjde to dost blbě. Budete nadávat. Pak placky smažte na oleji. Půjdou blbě obracet. Budete nadávat. A máte hotovo. Podávejte se salsou. Podle knihy samozřejmě mexickou, protože Mexiko...

Výsledek? Smrad jak v šatně zaručen. A samotný jídlo to není vyloženě špatný. Chutná to jako pikantní bramborová kaše s tvarůžkama. Ale tolik práce s tím? Jako ten fotbal. Dvě hodiny se snažíte a výsledek za to prostě nestojí. No fotbalistům alespoň i tak přitekly miliony, vaše odměna ale bude jen smradlavá placka průměrné chuti, kterou si už nikdy znova dělat nebudete. To vám zaručuju. No a pokud čtete až sem, tak si ji nejspíš neuděláte ani poprvé... Tatabazar! Zkouší za vás, abyste vy... už nemuseli.

McChicken Caesar a Kuřecí křídla, McDonald's

To chce kuře

Neřekl nikdy nikdo stojíce ve frontě v McDonaldu. Nuž, a stejně ho tu, zase, máme. Tak si dáme aspoň nějaký fakta. Průměrný Čech ročně sní 15 až 18 kuřat. V ČR se ročně vykrmí 130 milionů kuřat. McDonald's má pořád to nejhorší kuře ze všech fast foodů. A minimálně šestkrát do roka se nás snaží přesvědčit o opaku. Letos to samozřejmě není jinak.

Tentokrát tu máme McChicken Caesar. Totálně genericky nudný kuřecí Caesar cosi. Caesar produktů už tady ve fast foodech bylo milion. Všechny, ruku na srdce, stály víceméně za prd. Bude McChicken Caesar vyjímečnej? Burger, na který se bude vzpomínat ještě roky? Odpověď známe, ale pojďme si ji obhájit.

Kuřecí placka, plátek sýra, plátek rajčete, dva plátky okurek, rukola a Caesar omáčka. Složení nudnější než kyblík písku. První kousnutí. Pečivo, strouhanka, pepř, kuře. Pfff. Druhý kousnutí. Omáčka. O dost výraznější majonéza. Nějaké bylinky, lehce do česneku, trochu pepře, možná lehce sýr. No po ančovičkách ani stopy. Tím omáčka nesplňuje to, co si představím pod pojmem Caesar omáčka. Caesar omáčka musí mít říz, musí mít koule. Musí chutnat jako něco, v čem se vykoupalo hejno ančoviček s dijonskou hořčicí a parmazánem. Jakmile tam nejde cítit ani jedna z těchhle tří věcí a nejvíc cítíte samotnou majonézu, tak pfff. Prostě pfff.

Občas ucítíte rajče, občas salátovou okurku. Prosadí se i rukola, která dodá zajímavý šmrnc. No stejně nejvíc ze všeho ucítíte pepřový kuře. Pepř ze strouhanky přebije jak omáčku, tak zeleninu no a celkem dost tluče i samotný kuře. McChicken plátek je fajn do sendviče McChicken, kterej je v podstatě jen o samotným plátku a zbytek je jen a jenom pozadí. Jakmile do pozadí něco přidáte, stejně to dostane pepřovou bídu.

McChicken Caesar není vyloženě špatnej, ale je to těžce průměrnej a hodně nevyváženej burger. Omáčka milovníky Caesar salátů nenadchne, samotný maso nenadchne milovníky kuřat, tři plátky zeleniny nenadchnou milovníky zeleniny no a plátek sýra nenadchne nikoho. Nevím no. Na McChicken Caesar zapomenete nejspíš dřív, než ho vůbec dojíte.

129 korun samostatně, v menu 189 korun. Já ho objednal z Boltu za 139 korun. Tuhle cenovou inkonzistenci nepobírám. V Boltu to máte dražší a k tomu ještě jakýsi manipulační poplatek. Samosebou chápu cenu dovozu. Chápu, že je pohyblivá podle spousty faktorů. Ale proč mají v Boltu (a ostatních) jiný ceny samotných položek na menu než samotná restaurace? Zvláštní. Pokud někdo vidí do tohodle molochu, ať se ozve. Dost by mě zajímalo, jak a co ovlivňuje cenovou politiku mezi platformama. Pak to vede k tomu, že člověk má tři aplikace a v každé máte jinou cenu. Výběr jídla na dovoz tak pomalu začíná být časově náročnější, než si to uvařit...

Závěr. Pokud prostě milujete maso z McChicken a tahle obměna je vaše spása z nebes, jděte do něho. Všichni ostatní se držte dál a dejte si něco jinýho.

McDonald's tušil reakce na McChicken Caesar a proto těch kuřecin dodal povícero. Kuřecí wrap ani Kuřecí Big Tasty ale za řeč nestojí, takže sem vyzkoušel ještě jejich nový křidýlka. O křidýlka se McDonald's pokouší už dlouho. Pokaždé se to neslo v duchu jednou a dost a pak byl na pár let klid. Teďkom ale máme zjevně onen přestupkuřecí rok, takže je jdeme prubnout znova.

Áááááá... jsou dobrý! To jste nečekali, co? Prostě konečně McDonad's představil křídla, který jsem si dal s chutí a jako dost možná se je nebudu bát objednat i příště. Tentokrát McDonald's nejde cestou pár pidikřidýlek k menu, ale jsou to pořádní macci, samozřejmě ale i za vyšší cenu.

Křidýlka jsou obalovaný a smažený. Tak, jak to znáte z ostatních kuřecích konkurencí, na jejichž zákazníky tyhlety kuřecí pokusy cílí. A poprvé se téhle konkurenci McDonald's postavil opravdu čelem a co se Popeyes týče, dokonce je i možná porazil. KFC ještě ne, Hot Wings jsou pořád top.

McDonald's křídla jsou opravdu šťavnatý, usmažený přesně akorát. Krásně křupou a obal má lehkou chuť do nějakýho římskýho kmínu a bylinek. Chuť strouhanky převládá, ale v pozadí se rozehrává lehká druhá kořeněná linka. To mi u Popeyes třeba chybí, tam je to jen o strouhance. McDonald's se mi sice se směsí koření netrefil stoprocentně do vkusu, ale pořád lepší nějaká chuť, než jen hloupá strouhanka.

Objednal jsem si tři extra křídla za 95 korun. To je sice dost, ale porce to byla opravdu velká. Pokud si jich dáte pět a v menu, určitě se najíte. A jak jsem psal výše, poprvé v životě jsem si pochutnal na křidýlkách od McDonald's a můžu je směle doporučit na zkoušku všem, kteří nemají odpor ke slepicím. Samozřejmě nečekejte žádný super terno a spíš bych to viděl jako extra finger food k sendviči. Na samotný kuřecí křídla v menu tady pořád máme KFC, kde dostanete víc muziky za míň peněz.

Největší bombu recenze jsem si ale nechal na konec. Korean style BBQ omáčka. Nová omáčka, kterou si můžete objednat a já vám říkám, udělejte to! Udělejte to, než to udělat nepůjde! Je to naprosto famózní, geniální, ultradupersuper kolosální věc. Trefa do černýho, jestli se to teda ještě může používat. Jde o kombinaci sezamové omáčky a pikantní majonézové BBQ omáčky. V životě by mě nenapadlo tohle smíchat, ale naštěstí zjevně nejsem jedinej génius na týhle planetě, protože tohle muselo napadnout nějakýho držitele nobelovky za gastro. Představte si chuť sezamu, kouře a pikantní linky v jednom. Že to nejde? Tak mazejte ochutnat. Tohle si musíte zažít.

Jediný a velký minus téhle omáčky je ten blbě malej kelímek. Stejnej jako ostatní omáčky k nugetkám. Omáčku promujou ke kuřecím křidýlkům, ale v tom malým kelímku neexistuje elegantní způsob, jak si křídla smočit. Jedinej způsob tak zůstává křídlo manuálně obírat a namáčet kousky samostatně. Je to opruz, ale chutný opruz. Tahle omáčka ale bude geniální ke všemu, k čemu si ji dáte. Na omáčky je McDonald's machr a s touhle to jen potvrdil. Cena 25 korun.

Ostrava v plamenech, Coal & Fire Grill, Ostrava

Je to tu! Dlouho to tu bylo jen o jídle, ale je čas se posunout. Recenze na jídlo už nikoho nebaví. Prostě je to nuda. Furt to samý. Bylo to dobrý, nebylo to dobrý, moc koření, málo koření, šťavnatý maso, suchý maso, moc drahý a tak dál. Tak dneska, dneska si dáme recenzi na Ostravu v plamenech. Jedinečný metalový festival, kterej se v Ostravě koná každej rok ve Vítkovicích... Počkat. Cože? Tak nic! Zase jde o burger.

Ostrava v plamenech je název i pro burger v celkem nové restauraci Coal & Fire Grill v centru Ostravy, kde dřív bývaly slavný 2 Promile. Jakožto plac specializující se na burgery a maso jsem je měl v merku dlouho. Plížil jsem se okolo přes den, bohužel přes den jedou jenom meníčka z české kuchyně a na to mě moc neužije. Čechy Čechům a tak samozřejmě, ale prostě po svíčkové se pracovat moc nedá. Tak se halt muselo čekat na ten pravý večer, kdy to klapne. A ten nastal teď.

Proč Ostrava v plamenech? Na mojí fotce to vidět není, ale borec vám pod nosem ten burger ještě zapálí a musíte počkat, až to dohoří. Podle jejich menu jde o bestseller a aby taky ne. Burger zalitej čedarovou omáčkou, to už dělá kdekdo. Ale aby se vás u toho snažil někdo podpálit, to pro mě byla novinka. Za těch 15 let psaní o burgerech mě překvapí máloco, takže každej podobnej stupínek nahoru ve světě burgerů je pro mě velký niterný plus.

Ale pěkně od začátku. Ostrava v plamenech je burger s 200 gramy hovězího plus hořčicová mayo, zauzená mayo, slaninový džem, slanina, cheddar, kyselá okurka, přelité hořící cheddarovou omáčkou. V praxi vám donesou burger s mističkou plnou omáčky na housce. Mističku zapálí, zvednou, hořící omáčka se rozlije všude okolo, vaše skrytá pyromanská dušička jásá, oheň zhasíná a vy musíte počkat, až to trochu zchladne. Show je to hezká, ale ta pravá zakydávací zábava na vás teprve čeká.

Hned, jak jsem se odvážil prstem zkoušet teplotu omáčky na housce, jsem očima okolo hledal latexový rukavičky, který k podobným burgerovým speciálům většinou dostanete. Nenašel jsem. Na jednu stranu škoda, protože do tohodle se chcete zabořit až po nos, ale na stranu druhou je tenhle burger celkem vysokej macek a do pusy by to stejně nejspíš nacpat nešlo. Takže příbor to jistí. Vím, stydím se, ale někdy to prostě nejde jinak. Aspoň máme hezkou fotku burgeru na řezu.

A řez mě potěšil. Při objednávání se obsluha ptala, jestli chceme maso medium. Samosebou. V kuchyni to trefili na můj vkus krásně, palec nahoru. Ale není to jen maso, co člověka pěkně překvapí. Kvalita housky třeba. Krásně opečená na řezu, takže statečně drží omáčky jak pod, tak i nad masem. A dokonce se ani nezačala vsakovat čedarová omáčka do horní housky. Což je super. Jíte housku a omáčku a ne jen jednolitou kaši. Dokonce i po dvaceti minutách. Jak se jim tohle podařilo nevím, ale klobouk dolů.

Kyselý okurky jsou nejspíš domácí nakládačky. A za to další klobouk dolů. Podobný hraní si s domácí přípravou okurek a podobně v Ostravě ještě pořád není standard a každá restaurace, která tohle dělá, si zaslouží palec nahoru, protože posouvá místní gastronomii vpřed a konkurence musí reagovat. Okurky jsou krásně kyselkavý a dodají burgeru potřebnej šmrnc. Byla jich tam spousta. Opečená slanina je taky fajn. Samotný maso je dochucený jen solí, takže ucítíte perfektní chuť kvalitního hovězího. Dvě stě gramů je na mě osobně zbytečně moc, ale mohl sem si vybrat méně teatrální věc z menu, kde je masa míň, takže tady si stěžovat nemůžu.

Z majonéz si vybavím spíš tu zauzenou linku, chuť hořčice jako takové se trochu ztrácela. Ale ono v náloži masa, sýra, okurek a čedarové peřinky není divu. Celkově jde o takovou správně prasáckou kombinaci. Sýrová omáčka nahoře není až tak chemicky sýrová, jak by se mohlo zdát. Spíš jde o takovou tu kvalitnější omáčku, ve které je chuť založená na skutečným sýru než na chemii. No a i díky tomu vlastně ucítíte v burgeru všechno. Samozřejmě hlavně to, co máte zrovna na vidličce, protože jíte nejspíš příborem.

Co mě dostalo a můžu to označit za překvapení v puse letošního půlroku je občasná chuť tvrdýho alkoholu, kterou ucítíte, když budete vytírat pomocí housky omáčku, která dotekla až dolů okolo burgeru. To si takhle vychutnáváte chuť masa, housky, sýrové omáčky a do toho vám jazyk polechtá nějaká brandy nebo slivovice nebo něco podobnýho. Mňam.

Ostrava v plamenech je velká a krásná věc. Dobrý maso, dobrý omáčky, dobrá houska, povedená kombinace surovin a teatrální show s ohněm. Která by byla sice naprosto zbytečná, ale díky ní máte dole i chuť chlastu, a to se vyplatí. Cena není nikterak přestřelená, 308 korun samostatně. Jde samozřejmě o nejdražší burger z nabídky kvůli hořící omáčce, zbytek je níž.

Za příplatek 68 korun si můžete k burgeru nechat přihodit hranolky s coleslawem a omáčkou. Hranolky jsou takový ty tenký. Z obchodu nejspíš, ale tyhle mám rád, takže to mi nevadí. Coleslaw je super a jako omáčku dostanete bylinkovou skoromajonézu. To je celkem škoda. Já bych omáčkám k menu nechal volný průběh. Bylinková omáčka na mě byla až moc svěží. Jestli to bylo mátou nebo bazalkou nevím, ale k hranolkům mi neseděla, takže příště ji vynechám.

Další menší minus je za mě pekáček místo talíře. Tuhle módu pekáčků, která se na nás řítí se všech stran, bych rád ukončil. Člověk musí krájet v nepřirozených úhlech a jakožto majitele smaltovýho nádobí mě je prostě líto řezat do toho povrchu. No tentokrát jsem dole alespoň neměl noviny, takže jsem nejedl extra papír, jako v Plzeňce.

Celkově je ale za mě Coal & Fire Grill fajn podnik, kam vyrazit na pivo/drink, maso a burger, když je chuť. Po jednom kousku nemůžu říct, jestli je to nejlepší ostravská burgrárna. Rozhodně je to ale první burgrárna v centru, kde vám natočí normální pivo za normální cenu. Eatmeat ani Mama's tímhle směrem nejdou a za mě je to škoda, protože já si po dobrým burgeru ty čtyři piva dám rád. Když už člověk má dobrou společnost, děti v trapu a není kam spěchat. V Coal & Fire s tím problém mít nebudou a ještě vám k tomu na plátně pustí fotbal. A to se někdy počítá víc než cokoliv jinýho... Takže palec nahoru a jen tak dál. Určitě jsem tam nebyl naposled.