neděle 27. listopadu 2022

Polskie smaki 1

                          
                          

Občas se vyplatí vyskočit ze svoji sociální bubliny. Dlouho jsem trčel v bublině bohatých ajťáků, jejichž největší problém je rozhodnutí, jestli dají za grafickou kartu 28 tisíc nebo 16 tisíc. Nuda. Nastal teda čas na výpověď a s ní cesta za novýma zážitkama. Při brouzdání internetem jsem narazil na zcela novou, netušenou a obří sociální bublinu sdružující se okolo Facebookové stránky POLSKO - nákupy, tipy a doporučení. Sociální bublina čítající něco přes 135 tisíc členů. Lidí, jejichž většina nepohrdne hromadným výletem na Václavský náměstí, lidí, kteří žijí dle hesla "Fialova drahota, čeká nás žebrota" a lidí, kteří by pro levnější máslo ubili dva sousedy zmrzlou cihlou polskýho špenátu. Samozřejmě takovou masu lidí nelze ignorovat. Něco na tom musí být a je třeba to prozkoumat. A nebudu lhát. Jde i o čtenost. Kdyby si jen deset procent lidí z téhle skupiny přečetlo tenhle článek, tak mi to vydělá i na jedno český máslo! Bez akční ceny! A to se vyplatí! Takže si vytáhněte z auta filtr pevných částic, zmuchlejte další exekuční příkaz ze schránky, odplivněte si u volební místnosti a hurá na výlet. A protože pro máslo, prací prášky a jablka tam jezdí všichni a nejspíš na vás nezbyde, mrkneme se na starý dobrý polotovary. Ty tam většinou najdete i po ranním nájezdu.


Sajgonki z wieprzowina - vepřový závitky. Pět vepřových závitků a sladkokyselá chilli omáčka za 6,94 zlotých, což je nějakých 36 korun. Neskutečná cena? A teď si představte, že bývají v akci 1+1 za 60% a podobně. Složení?


Za mě pecka. Snad i lepší než originál ve vašem lokálním bistru.


Chutnají přesně tak, jak vypadají. Křupavý těsto, masová náplň, nějaká ta zelenina. Chuťový překvapení se nekoná. Překvapení je v tom, že za prťavý peníz dostanete vlastně normální chlazený závitky, který jsou poctivý a splňujou přesně to, co si člověk představí pod pojmem polotovar. U mě ve vozíku se naskytly v podstatě náhodou, příští nájezd do Polska už sem si je vezl znova a na jistotu. Rychlá večeře jak vyšitá. Omáčky byla trocha, tak na dva závitky a byla to taková ta sladká chilli klasika, kterou koupíte v každým, i českým, krámu.

Po příjemným zážitku se závitkama sem se vydal na další polskej polotovarovej nájezd. U chladniček sem se trochu zalekl lité bitvy šesti armád o bedny másla, ale u polotovarů naštěstí klid, takže byl čas vybírat. Vybral jsem obří rodinou Pizzu z szynka i serem..


Zase chlazená záležitost. Cena 11,66 zlotých, koupena v akci drugi produkt taniej. To tam hodně frčí. Kupte dvě a druhou máte se slevou, třeba i 70 procent. Po přepočtu ta pizza vyšla na nějakých 60 korun. Podle obalu je pro tři lidi. My jsme se tři najedli, ale jednomu účastníkovi experimentu byli tři roky. Věřím tomu, že pořádnej Čech, kterej se zalekne flašky antiperspirantu víc než flašky rumu, by neměl problém celou pizzu spucovat sám.


Složení celkem fajn. Všimněte si mozzarelly a šunky. Žádnej eidam a výrobní salám.


Vzhledově je pizza celkem nudná. Šunka, sýr, oregano a rajčatovej základ. Bohužel jak nudně vypadá, tak ještě nudněji chutná. Pizza neměla skoro žádnou chuť. Šunka jako taková nebyla špatná, ale sýr působil hrozně unylým a mastným dojmem. Samotný těsto nebylo nic moc. Taky bez chuti. Oregano na pizze mám rád. Bohužel tady bylo víc vidět než cítit a to je co říct, protože oregano je jedna z nejvíc aromatických bylin. Tohle zjevně nebylo to drahý italský. Celá pizza se táhla jako velká mastná nuda. Levná nuda. 

Pamatujete ještě dobu, kdy se před Vánocema u pokladen supermarketů prodávaly CDčka za padesát korun různých interpretů z devadesátek? Tak tahle pizza je vlastně to samý, ale přetavený v jídlo. Pár důchodců asi naláká cenou, ale po prvním puštění se do přehrávače znova nepodívá...


Další polotovar, co mi padl do oka, byly Krokiety z kapustą i pieczarkami. Tady sem se parádně nachytal. Jakožto člověk neznalý polské mluvy sem čekal krokety z bramborovýho těsta plněný zelím a houbama. Nakonec to byla jakási zelná omeleta obalovaná v trojobalu plněná houbama a zelím. Cena 5,99 zlotých, 31 korun českých za pět kroket.


Složení kroket je naprosto luxusní. Kdyby jste se s kroketama plácali doma, tak budete mít skoro, ne-li úplně, stejný složení. A chuťově? Naprostá pecka. Trochu nakyslá chuť zelnýho těsta a zelí se perfektně hodí k houbám. Trojobal byl fajn a i když sem krokety dodělával v horkovzdušné fritéze, tak krásně křupaly a prostě asi nemám co vytknout. Za 31 korun si u nás nekoupíte ani chleba a v Polsku za to máte hotovou večeři s kvalitním složením. Další věc, kterou můžu s klidným svědomím doporučit a jakmile se tahle recenze dostane k českým důchodcům, tak máselný lednice už nebudou jediný místo velkolepých bitev. Pokud teda nebudou v akci i vajíčka...


A na řadě je další pizza. Tentokrát mražená klasika z krabice.


Bistro pizza podlasiak z kindziukiem i czubryca zielona. Já ji měl za šunkovou pizzu s červenou cibulí. Po dlouhým lingvistickým a geografickým výzkumu můžu přinýst exkluzivní novinky. Je to nějaká speciální pizza založená na regionálních chutích polskýho území Podlaskie. Obsahuje nějakou litevskou typickou klobásku Kindziuk, šunku, červenou cibuli a čubricu.


Po rozbalení mně překvapila tloušťka těsta. Žádný rádobyitalský tenký těstíčko, ale pořádná macatá základna americkýho typu. Tloušťkou i konzistencí mi hodně připomínalo pizzu Guseppe. Rozdíl? Tak možná v ceně. Guseppe u nás koupíte okolo 80 korun. Polská Bistro pizza vás vyjde na 7,99 zlotých, což je nějakých 41 korun. Bez mála polovina.


Pizza je bohatě obložená a na první pohled se od nějaké té rádobyprémiové Guseppe nijak neliší. Vlastně ani na druhej pohled. A dokonce ani po upečení a na první šmak.


Je to normální kvalitní pizza americkýho typu. Teda tak kvalitní, jak jen mražená obložená placka může být. Těsto bylo krásně křupavý a nadýchaný. Červené cibule bylo dost. Rajčatovej základ měl i nějakou chuť. Ale nejvíc překvapila ta klobáska se šunkou. Vlastně to spíš působilo jako dva druhy šunky. Každopádně opravdové šunky z opravdovýho masa. Když jste ji ochutnali samostatně, normálně to chutnalo jako výborná uzenina. Taková ta, co si odnesete z farmářských trhů. Prostě pecka. Sýr byl nevýraznej a mohlo ho být o dost víc. Celkově ale pizza působila dost dobrým dojmem a pokud jste fanoušci mražených pizz, tak tohle by klidně mohl být vás novej svatej grál. A za 41 korun? V akci klidně okolo dvacky? Nemám co dodat.


A vlastně mám. Pamatujete na moji Bulharskou etudu? Když si v Bulharsku objednáte pizzu do ruky, nenechte se rozhodit otázkou na omáčku a nějakou si vyberte. Paní vám ji na pizzu nakydá a jdete. A tenhle zvyk mi zůstal do dneška. K Bistro pizze z Podleska jsem zvolil Sos Cezar, mimochodem taky z Polska (4,49 zlotých, 23 korun). Vynikající záležitost s výraznou a kořeněnou chutí. Ještě sem nenašel věc, kterou by s tím nešlo vylepšit.

Zazvonil konec, a multirecenze je konec! A výsledek? Polský polotovary nemají daleko k našim. Složení mají o chlup lepší. Všimněte si, že všude mají řepkový nebo slunečnicový olej, žádný palmový a podobně. K tomu celkem málo zbytečně chemie. Chuťově to záleží kus od kusu. Ze všech těch věci si dokážu představit, že si zase koupím závitky a ty zelný krokety. Pizzu seženete stejné kvality a o stejných chutí i u nás. Ale ta cena! Všechno stojí polovinu toho, co by to stálo nebo co to stojí u nás. A to už je nějakej rozdíl.

Pokud bydlíte u hranic, tak můžu občasnej výlet pro pořádný krowky a pár těch polotovarů jedině doporučit. Jen se obrňte trpělivostí. Pokud se vyhýbáte středečnímu Kauflandu, tak za hranice raději nejezděte. Pokud nemáte problém odhodit dva, tři seniory do škarpy u výdeje vozíků, nemusíte se ničeho bát. Samotní Poláci jsou sympatičtější než kdejaká paní z Hrušky a v případě problému rádi poradí. A pokud platíte kartou, nezapomeňte si zvolit platbu ve zlotých, vyjde vás to ještě o chlup levněji. Tak nájezdům do polských obchodů zdar! Je třeba šířit českou kulturu i k našim severním sousedům...

Žádné komentáře:

Okomentovat