neděle 26. dubna 2020

Hot Chilli, McDonald's

Maestro BURGERS

Chilli papričky mají jednu úžasnou vlastnost. Pominu-li spoustu vitamínů a léčivých účinků, tak tou úžasnou vlastností je cestování časem. Když sníte něco opravdu, ale opravdu pikantního, máte v blízké budoucnosti dvě jistoty. Vyjde slunce a chvíli po tom (u někoho později) budete cestovat časem do minulosti a přemítat, co že jste to snědli. Vaše útroby budou otevřeny a ucítíte je tak, jak při žádné meditaci. Tuto vlastnost má částečně už jen mák a červený víno. Ale intenzivní zážitek slibuje jen chilli. A protože bychom všichni v zájmu našeho zdraví a zdraví ostatních měli zůstat doma a číst kvalitní literaturu, tak i já otevřu své útroby blogu a připomeneme si největší vypalováky od McDonald's.

Rok 2011
Big Chili - Dlouhou dobu rozhodně to nejpálivější z fast foodů. Velikost původního Big Tastyho, omáčka pořádně říznutá Tabascem, pikantní sýr Pepper Jack a prostě zážitek, na kterej vzpomínám dodneška. Ne až v tak dobrým. V roce 2012 jsem ještě nedokázal docenit pořádně ohnivou facku s cestou časem a dneska by mě tenhle burger asi zaujal víc. Tak jako tak se McDonald's od téhle stupnice pálivosti dalších několik let držel v uctivé vzdálenosti a ani se ji nesnažil překonat.



Rok 2012
Steakhouse Classic - Klasika steakových domů. Omáčka Chargrill, v té době inovativní použití dvou mas bez mezihousky, červená cibule a prostě poctivá novinka. Omáčka zaujala tehdy, určitě by zaujala i dnes. Vymazlenej mix uzených rajčat a chilli papriček v omáčce zaujal natolik, že i po osmi letech si na tu chuť vzpomínám.


Rok 2014
Big Jalapeno - Na tohodle borce jsem napsal recenzi v roce 2014, ale pravdou je, že to byl jeden z prvních sezónních burgerů, do kterýho se McDonald's odvážil dát chilli papričky, byť jen jalapeno. Po republice se začali zjevovat chilli žrouti a McDonald's jim chtěl mít co nabídnout. Rok uvedení cca 2010. Od té doby se ukázal několikrát a vždycky stejnej. Velikost původního Big Tastyho, pikantní omáčka a Jalapenos nesměly chybět. Kombinace jednoduchá, lehce pálivá. Pikantnost pro masy.


Picante Grill - Picante Grill jsem zařadil ani ne tak kvůli jeho pikantnosti, která byla tak na dvojce z desíti, ale zařadil jsem ho spíš pro to, aby jsme si připomněli, jak to dřív McDonald's s novinkama uměl. Chorizo, nachos, salsa, ochucená houska, nic jim nebylo v burgeru svatý. Výsledkem bylo vlastně tacos uprostřed burgeru. Vynikající nápad, vynikající novinka, lehce pikantní, prostě pecka, na kterou si člověk rád zavzpomíná.


Rok 2017
Big BBQ Bacon - Asi největší pikantní překvapení od McDonald's. Zajdete si na BBQ Burger a dostanete něco tak pikantního, že dodneška nevím, co od McDonald's čekat od věcí s přídomkem BBQ. Ne, že by to bylo pikantnější než Big Chili z roku 2011, ale pikantnost, která přebije i chuť slaniny? U BBQ omáčky? To jsem nečekal. Snad šlo jen o ojedinělý lapsus.


McRoyal Hot - Zase jeden z burgerů o pálivosti pro masy, ale tenhle mi utkvěl v paměti díky omáčce. Lehce nazelenalá barva byla zajímavá, ale to nejzajímavější bylo množství. Tolik omáčky, kolik v tomhle sendviči, jsem v žádným jiným burgeru od McDonald's ještě nikdy neměl. Měl sem to všude. Na rukách, na bradě, na triku... Kdyby tenhle burger použil Mič Bjůkemen na konci tohodle videa, tak by po vás Youtube chtělo login kvůli nepřístojonstem.


Co jsem tím vším chtěl říct? Nic. Vůbec nic. Jen tak abyste se doma nenudili. No a taky jsem to psal trochu kvůli srovnání různých stupňů pálivosti. Protože tentokrát McDonald's použil něco, co ještě nikdy nepoužil. Čerstvý a syrový chilli papričky... Tak jdeme na to.


Kromě čerstvých chilli papriček obsahuje Hot Chilli ještě rukolu, čedar, nakládaný okurky, jogurtovou omáčku, hot spicy tomato omáčku a všechno je to v mexické žemli. Slovo žemle jsem neslyšel pár let, ale tak proč ho zase nezačít používat, když už to má McDonald's i na webu. No a než se podíváme na samotný maso v žemli, tak zlehka popíšu dovoz. Dnes máte na výběr mezi McWalk, McDrive a McDelivery. Já si vybral McDelivery, protože lenost je moje druhý příjmení. A čekalo na mně překvapení...


Moc příjemný překvapení! Dvě velký menu, dva finger foody, dvě omáčky, salát místo hranolek, zálivka, dvě různý pití a hádejte co, nechybělo nic! To jsem nečekal. Všechno bylo poskládaný tak, jak mělo a jako třešnička na dortu doba rozvozu. Asi dvacet minut! Pomalu jsem si nestihl ani natáhnout tepláky. Obří palec nahoru a velká pochvala provozovně v ostravským Futuru. Cena dovozu je 39 korun. Moc dobře utracených 39 korun. Burgery teplý akorát, pití studený akorát, salát, no salát. Bohužel hranolky stihly ztratit svoji křupavou úžasnost a trochu zgumovatěly. Což je asi úděl dovozu. Nedokážu si představit, že by ten dovoz mohl být o něco rychlejší. Kromě hranolek ale dovoz můžu hodnotit jen a jen kladně a i když se těším na čerstvý burgery v restauraci, tak za dané situace je dovoz fajn alternativa.


Po vybalení Hot Chilliho z krabičky a rozbalení z papíru se na mě usmálo cosi hodně zakydanýho od omáčky a se spoustou papriček na jednom místě. To chillimísto mě trochu vyděsilo, takže jsem si je redistribuoval rovnoměrně do burgeru. Mezi tím jsem ochutnal omáčky. Jogurtová byla taková lehce nevýrazná. Pokud po něčem chutnala, tak lehce po pepři. Taková řídká, lehká, trochu pepřová majonéza.


Hot spicy tomato omáčka už měla jinačí grády a musím uznat, že byla celkem dost pikantní. Pořád to byl takovej level, aby to snesla masa lidí a nikdo s pláčem neutekl od McWalk okýnka, ale rozhodně se dá nazvat spojením slov hot a spicy. Další věc, kterou jsem začal registrovat, bylo maso. Bohužel ne v tom nejkladnějším slova smyslu. Maso bylo sice krásně tlustý a macatý jak Halinin kalendář, ale suchý jak parkety. Chuťově hodně výrazný, žádný chrupavky nebo tak, ale ta suchost ho srazila na hranici průměru. Normálně bych z toho asi mohl obvinit dovoz, ale vzhledem ke špičkovýmu času dovozu a hlavně vědomí, že takhle suchý si ho pamatuju i z minulýho Maestra, co jsem měl, tak prostě palec dolů. Milovníky pořádných burgerů krásně na medium tahle Maestro placka nikdy nenadchne (jako všechny ostatní placky z klasických fast foodů).


Na zbytek si ale nemůžu stěžovat. Spousta omáček, celkem dost dobrýho sýra, akorát chilli papriček, nějaká ta rukola, která to dovozem schytala. Ale zrovna u rukoly je to tak nějak jedno. Dost okurek. Největší devizou tohodle burgeru je ta jeho pikantnost. Tu většinu času tvoří dost ostrá hot spicy tomato omáčka, která se ale krásně zjemní tou jogurtovou. Omáčky se přirozeně spolu v burgeru zamíchají, vytvoří krásnou oranžovou barvu a budou vás provázet celým sendvičem. K téhle kombinaci omáček nejhlasitěji promluví asi čerstvý chilli papričky. Nejsou to nějaký morugy a podobně, ale klasický chilli papričky, který koupíte v supermarketu. Pálivost nemají až tak vysokou, ale ve spojení s omáčkou dokážou zatopit průměrnýmu člověku. Pokud už jste v chilli trochu zběhlejší, tak vám do sousta taky dodají krásnou ovocnost, kterou jinak kombo omáček trochu postrádá. Stupeň pálivosti bych dal na stupnici od nuly do desíti na krásnou šestku. Pro naprostý amatéry hodně pikantní, pro většinu lidí pikantní o trochu víc než akorát a pro chilli žrouty krásná letní snídaně.


Tím, že pálivost není až tak přehnaná, ucítíte i spoustu ostatních surovin. Hodně se prosadí třeba nakládaný okurky. Až překvapivě hodně. Jako by v puse měly vlastní frontu u chuťových pohárků a kolem chilli papriček jen tak procházely. Taky to může být daný tím, že chutnají hodně po kopru a na kopr mám vytříbenej jazyk. Kopr býval mým úhlavním nepřítelem a zaregistroval jsem ho i nosem tři zahrady daleko. Nedávno jsem ho vzal na milost, takže k síle okurek musím uznale pokývnout. Kdyby byly míň koprový, nejspíš by se ztratily a to by byla škoda. Další věc, co se dokázala prosadit i přes značně nehostinný okolí, byla rukola. Její hořká chuť se k chuti pikantní hodila víc než dost. Sýr se trochu ztrácel. Mexická žemle byla v podstatě obyčejná houska posypaná kukuřičnou moukou a trochu vyčpělým chilli. Povedená obyčejná houska. Chuťově, konzistencí i výdrží. Žádnej náznak po drobení, omáčku nevcucla a chuťově nerušila. Není ji co vytknout. Housky má McDonald's vychytaný (až na tu černou z Kreveta-shi).


Hot Chilli je vynikající burger. Parádně vyladěná kombinace omáček, parádní výběr chilli papriček tak, aby burger byl jedlej i pro obyčejný lid, dobře zvolený ostatní suroviny jako okurky a rukola, dobře zvolená a kvalitní houska. Bohužel nejslabší místo je maso. Maso bylo sice dobrý, ale suchý. Žádná katastrofa se nekoná, ale pokud cenově útočím na ty lepší burgerový restaurace, tak bych měl nabídnout i podobnou kvalitu. A tam se McDonald's moc nechytá. Omáčky, housky, kombinace, to je jejich. Ale ze zmraženýho masa se za pár minut na grilu zázrak asi nestane. Každopádně Hot Chilli je jedna z těch lepších věcí, co si u McDonald's můžete dát a s klidným svědomím ho můžu doporučit všem milovníkům fast foodů a pikantních jídel zároveň. A když píšu pikantním, tak myslím pikantním. Pokud si na chilli nepotrpíte, tenhle burger si nedávejte. Pálí tak na šestku z deseti a chlazený nápoj dle chuti se bude při jídle hodit. Možná i nějakej ten kapesníček.


Kapesníčkem si pak můžete i otřít čelo při placení. Velký menu vás vyjde na 169 korun a burger samostatně na 129 korun. McDonald's atakuje strop. Předpokládám, že nacenění se dělalo před budoucí krizí. Další zdražování letos už nejspíš nepřijde. Každopádně tenhle burger za ty peníze stojí. I když už mi přijde trochu absurdní za dva lidi na oběd nechat ve fast foodu částku atakující pětistovku (dvě menu, dva finger foody, dvě omáčky, dovoz, 475 korun). Kdybych zvedl zadek a naše vláda se rozhodla hodit přes palubu pár tisíc svých voličů, tak si za stejný peníze dám čerstvý burgery a k tomu nějaký fajný místní nefiltrovaný pivko.


K "novým" Maestro burgerům si můžete dát i gouda kolečka. Kolečka goudy přijely ještě celkem teplý a rozteklý. Ale ani tak to nebyla žádná hitparáda. K sýru jako takovýmu mají celkem daleko. Je to jakási hmota se sem tam hrudkou. Chuťově OK, ale nazývat to po sýru musí být na hraně zákona. Taky jsem dostal zaručený tip od zaručenýho fandy na jejich kombinaci s DeLuxe omáčkou. Tahle omáčka se kdysi pravidelně objevovala v akcích společně s bramborovýma mřížkama a bramborovým finger foodem obecně. Je to takový Ranch dresing po česku, říznutej majonézou. Svěží, kyselkavá, bylinková, super čerstvá, omáčkovitá a smetanovitá tatarka. Omáčku DeLuxe mám rád, ale její tučná chuť mi až tak moc neseděla k tučnýmu rádobysýru. Moc tuku už na mě. Byla to rozhodně zajímavá kombinace, ale vedle jsem měl i kari omáčku a ta mi svojí ovocností ke kolečkám sedla víc. Samozřejmě co se mě týče. Každej ať si zkusí a zjistí sám co mu sedne nejvíc. Každopádně mě návrat omáčky DeLuxe potěšil, protože k hranolkám je fantastická. Vylepší i ty gouda kolečka, ale ty si za 39 korun příště dávat nebudu. Svoji kvalitou mě nepřesvědčily. Bramborový mřížky bych viděl asi raději.

PS: Pálí Hot Chilli z roku 2020 víc než Big Chilli z roku 2011? Já bych to nazval remízou. Big Chilli jsem nemohl skoro dojíst, ale dřív jsem měl prd výdrž. Dnes bych si vychutnal obojí, ale musí se nechat, že obojí pálí celkem dost. Takže to nazvu remízou. Hot Chilli je ale rozhodně to nejpálivější, co tu McDonald's hodil mezi lid za posledních 8 let.

pátek 3. dubna 2020

Ryzlink vlašský Klentnice 2016, Nové vinařství

Milé dámy, vážení pánové,

Již dlouhou dobu uvažuji, že je třeba tento, takříkajíc blog, posunout ve společenském žebříčku o stupínek, či dva, nahoru. Již nepoužívat vulgární a hovorová slova. Pouze výrazivo nejvytříbenějšího vkusu. K tomuto účelu se již nehodí recenzovati jídlo nevalné kvality z takzvaných rychlých občerstvení, výdejových okének nebo budky s obsluhou u nechvalně proslulých nádraží. K účelu opravdu kvalitní a společensky přínosné recenze je třeba podívati se na to nejlepší, co dnešní vyšší třídě dělá radost. Tedy výborné a kvalitní víno. S chotí jsme oslavovali kulaté jubileum a co jiného si k takovéto velké životní události otevřít než opravdu to nejlepší z českých luhů a hájů. Vybral jsem lahev Šampiona Salonu vín České republiky 2018, Ryzlink Vlašský, ročník 2016 od Nového Vinařství.


Titul Šampion naší nejvyšší vinařské soutěže tomuto vínu propůjčuje tu nejvyšší možnou míru exkluzivity. Po udělení titulu nejlepšího českého vína roku 2018 tyto lahve nejenže okamžitě zmizely z pultů a začaly se prodávat pouze v samotném Salonu vín, ale i tam mizely rychleji než kaviár na císařském dvoře. Troufnu si tvrdit, že doma tuto lahev má již jen pár vyvolených, jestli vůbec někdo. Cena se pohybovala od pěti do sedmi set padesáti korun za lahev. Vzhledem k ročníku vína již nelze déle čekat. Vychladit a započít degustaci!


Po vychlazení na dvanáct stupňů Celsiových a po nalití do sklenice rozline se krásná, ovocná, lehce kořenitá a zemitá vůně. Až chce se zvolati "klasický Vlašák!". Ovšem udržíme se, ve jménu vyšší třídy a nadšení dáme najevo znaleckým pokynutím hlavy. Samozřejmě před nalitím vína do sklenice spolusedící je třeba víno náležitě odprezentovati. Nezapomene zvýraznit, že se jedná o Ryzlink vlašský, ročník 2016, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr, vinařská oblast Morava, podoblast mikulovská, obec Klentnice, viniční trať Bavorsko. Víno má 2 gramy zbytkového cukru na litr a 7,4 gramů kyselin na litr. Kvůli alkoholu samozřejmě víno nepijeme, ale je třeba zmínit jeho množství, tedy 12,5 procenta obsahu.


Po tomto zcela nezbytném seznámení se s vínem je teprve na čase nalít sklenici i lidem okolo vás. Za současné situace maximálně jedné osobě s výjimkou rodinných příslušníků. Vůni má víno svěží, ovocnou, lehce zemitou. Tělo střední, odpovídající zbytkovému cukru. V chuti je víno ovocné, živé, s lehkým náznakem rynglí, broskví a koření. Čtyři roky archivace se u vína jeví jako ideální, Po několika dalších letech by vínu došla síra a nebylo by živé tak, jak to Ryzlinku vlašskému sluší nejvíce. Víno je to opravdu exkluzivní, všem smyslům lahodící a rozhodně zasloužený Šampion roku 2018.

Dále se podíváme na párování s jídlem. K tomuto živému Ryzlinku by se nejvíce hod... hodil ko... koz... eeehhh... kozí.... sýýý.. eeeeee CIBULOVÝ KROUŽKY! Jo! Tohle žlutý, lehce kyselý a ovocný víno si nejvíc vychutnáte s cibulovýma kroužkama. Ovocno kořenitá chuť přímo vybízí ke kombinaci s BBQ omáčkou. A vzhledem ke karanténě, kdy už není in si odskočit do mekáče na hambáče, je třeba využít železných zásob z mrazáku. A obří pytel cibulových kroužků z Makra značí sakra dobrý a povedený výročí.


Co by ovšem byly cibulový kroužky bez majonézy. Takže jsem tam taky nakydal ještě Pommes Frites Sauce od Heinzu. Ano, přesně tu, kterou můžete dostat i v Burger Kingu k menu. Cibulový kroužky vínu dodají přímo animální rozměr a BBQ omáčka se snoubí s chutí snad jakýhokoliv alkoholu, ať exkluzivního či nikoliv.

V rozverné karanténní náladě si můžete vytvořit i velmi nezbedný koktejl.


Nic menšího než takto krásně ozdobená sklenice se k lahvi vína za sedm set korun snad ani nehodí. Toto víno samozřejmě už neseženete. Pokud jo, tak nechci ani vidět cenovku. Samozřejmě pro vás mám ale tip. Na webu Nového vinařství mají víno ze stejné vinice, ročník 2018, za věru dobrý dvě stovky (halt to není šampion). Víno to bude skoro stejný. S větším obsahem cukru (tentokrát je polosuché), ale určitě bude stát za to. K tomu Metro Chef Breaded Onion Rings a výborný snack k televizi zajištěn. Jen už to nebude tak exkluzivní snack s obří příměsí snobství a buržoazie...