Big King, Burger King, Nová Karolína Ostrava

Konečně sem se dostal do "Nové Fukušimy" v Ostravě a vyzkoušel sem tamní Burger King. O restauraci samotné řeknu něco na konci článku. To hlavní, jako vždy, je totiž jídlo. Když sem se rozhodoval, co si dám, tak sem se docela zapotil. Whopper měl snad každej fanda fast foodů (kdo ne a má v okolí Burger King, tak okamžitě napravit). Ty akční burgery vypadají hezky, ale v podstatě jsou to jen upravený Whoppery. A na Steakhouse si počkám, až se restaurace pořádně zaběhne. Kuře snad ani nekomentuju. A co nám teda zbylo? BIG KING!

Začneme jako dycky. Výčtem surovin. Dvě placky hovězího masa, dva plátky sýra, dva plátky kyselé okurky, cibule, salát a omáčka. Kde sem jenom viděl na chlup stejný suroviny? Hmmmm uhmmmm no jasně! Big Mac! A taky že jo. Tenhle článek by v podstatě mohl mít podtitulek: "Big King, Bic Macův slabší brácha". Proč slabší? O tom ke konci. Prvně si pečlivě projedem ty jednotlivý suroviny.

Začneme masem. Burger King se dušuje, jak má grilovaný masíčko na ohni a jakou to má pak úžasnou kouřovou chuť. A ono má. Masíčko je šťavnatější a chuť opravdu víc masitá než u konkurence. Prve sem si myslel, že rozdíl chutí masa je zařízenej nějak chemicky. Že blbej plynovej gril nemůže udělat takovej rozdíl. No a zjevně může. Dostal sem se ke složení masa a opravdu je tam jen čistý hovězí maso. Chválím. Jinak složení všech výrobků od BK si můžete stáhnout ZDE. Takže maso bomba. Houska klasika. Konzistence dobrá a chuť spíš planější, takže neruší a nepřebíjí ostatní suroviny. Zelenina. To je další plus oproti konkurenci. Cibule dostanete pořádnej kruh, salát nasekanej na větší kusy, než u konkurence, takže vám to všude nepadá a na okurkách se snad nic zkazit nedá. Sýr bych tipnul na nějakej cheddarovej rychlotaveňák, ale chuťově celkem výraznej a dobrej. A jak dopadlo to hlavní, speciální omáčka?

Jak sem psal výš, tenhle hamburger se snaží zuby nehty konkurovat Big Macovi. Takže i omáčka se ho snaží napodobit, jak to jen jde. Bohužel, narozdíl od jiných surovin, neuspěla. Není špatná. Taková kyselkavá majonéza říznutá trochou hočice a hlavně s dávkou sýrové chutě. Sama o sobě dobrá. Ale na special sauce z Big Maca nemá. A když se všechny tyhle, samy o sobě dobrý, suroviny smíchaj dohromady, tak výsledek je překvapivě docela nevýraznej. Převládá kyselkavá chuť okurek s omáčkou a pořádnou dávkou sýra, ale furt tomu jakoby něco chybí. Chybí tomu takovej ten říz, co má Big Mac a co ho proslavilo. Možná změnit poměr surovin, trochu oživit omáčku a bylo by to lepší. Každopádně i tak je to výbornej hamburger a určitě si ho dám někdy znova. Ale mezitím si skočím párkrát ke konkurenci a u BK lupnu pár klasických Whopperů...

No a co se týká ceny a velikosti, tak je to celkem klasika. Big King je Big asi jak Big Mac, takže vůbec. Ale taky v menu stojí 99,- narozdíl od Big Macu, kterej, pokud se nepletu, stojí dneska v menu 105,-. Váha je stejná. Podle tabulek plus minus pár gramů, takže spíš zaleží na obsluze, kolik vám tam toho navalí. Jen pro zajímavost má Big King o dost víc kalorií, než Big Mac. Vzhledem k počtu zeleniny je to docela překvapení. On ten plátek sýra navíc asi dělá víc, než by člověk čekal. Každopádně v menu se Big Kinga najíte tak nějak normálně. Pokud máte velkej hlad a chuť se přecpat, tak si můžete zvolit Big King ve verzi XXL.

Zmínil sem tady menu. Co k menu dostanete v Burger Kingovi? Klasicky hranolky (nebo cibulový kroužky nebo pidi salát) a 0,4 dcl pití. Nevšiml sem si nějakýho rozdělení na velký nebo střední menu, takže asi jedou jenom jedno. 0,4 dcl pití bohatě stačí a ta porce hranolek. No posuďte sami na obrázku. Hranolek rozhodně dostanete k menu dostatek. Chuťově sou to naprosto obyčejný hranolky. Tloušťka jednotlivých hranolek se dá srovnat s McDonald's, jen nejsou tak moc slaný. Někomu to může vyhovovat, já osobně bych si je trochu přisolil. Ale každopádně furt lepší, jak hranolky u KFC.

No a co bych to byl za člověka, kdybych neochutnal cibulový kroužky. Původně si je koupila přítelkyně, která si ale zbytek jídla nakoupila barbarsky ve vedlejším obchodě KFC. Barbarsví povídám. I když každýmu podle jeho gusta. No ale jak sem říkal. Co bych to byl za čověka, kdybych je aspoň neochutnal. Cibulový kroužky patří k americkýmu fast foodu jako Putin k Rusku. O to víc mě zaráží, že nejsou v českých McDonaldech, zatímco v britských je třeba mají. No tuhle díru se snaží zaplnit právě Burger King. Bohužel mě nějak extra nenadchly. Spíš to mělo chuť cibulovýho těsta než cibule. Kdo ví, jestli tam vůbec nějakej čerstvej kus cibule byl. Ale když sem viděl dělat cibulový kroužky Babicu, tak sem moc rád i za ty z Burger Kingu... 6 kroužků za 35-, pěkná cena. Nebo si je můžete zadarmo vyměnit k menu místo hranolků.

Jídlo by snad bylo probraný, deme na samotnou, nově otevřenou restauraci. No restauraci. Znáte pojem "hladový okno"? Takový to prťavý okýnko na sídlištích, kde dostanete hamburger i ve dvě v noci? Tak ostravskou provozovnu Burger Kinga bych nazval takovou "hladovou výlohou". Velikostí opravdu odpovídá průměrné výloze. To by až tak nevadilo. Dá se tam platit stravenkama a dokonce kartou. To chválím. Ovšem co pochválit opravdu nemůžu, je nesnesitelná čekací doba na jídlo. Já čekal ve frontě snad přes 10 minut. 30 přešlapujících hladových lidí za a před váma tomu nepomůže. Na obsluhu pokladny to ale hodit nejde, protože problém mají v celým provozu. Nechci tu nějak hanit vedení Burger Kinga (nebo spíš frančízanta, kterej pobočku provozuje), ale opravdu je nutný najmout 14 brigádníků z 15ti volných pracovních pozic? A to ještě mnohdy brigádníků ne vysoko, ale středoškolských? Je to sice hezký, že dostanou šanci někde pracovat a vydělat si, ale provoz fast foodu není procházka růžovým sadem a není to práce pro každýho. Takže vy stojíte ve frontě a koukáte, jak tam zmateně pobíhají teenageři sem a tam, překřikujou se, znova zmateně někam běží a jídlo pořád nikde. Ale chápu, že restaurace je otevřena teprve chvilku a časem se to srovná a člověk nebude mít chuť lupnout někoho táckem po hlavě. I přes tuhle docela fatální výtku se ale těším na další návštěvu, protože to jídlo za těch pár minut čekání stojí. Jen se trochu obrňte trpělivostí, ať vás čekací doba na hambáč nepoloží na kachličky jako málem mě. Jinak v tamním KFC mají taky pěkný zmatky. Slečna u pokladny se nás dokonce zeptala, jestli chcem pikantní Kentucky kuře nebo nepálivý. Asi ji nikdo nevysvětlil, že Kentucky je název právě jen a jedině pro nepálivej obal kuřete... Zmatky tam mají zatím ve všech fast foodech a prej dokonce i ve Starbucks. Jediní vysmátí tam sou asiati v asijských fast foodech, u kterých se fronty opravdu netvoří... :)

PS: Za poslední fotku, fotku provozovny, děkuju samotnýmu Burger Kingu, kterýmu sem ji galantně ukradnul z facebooku. Vyfotit to bez lidí před a za pokladnama by byl opravdu výkon a jak jistě víte, tak fotky cizích lidí (obličejů) na internet dávat bez jejich souhlasu nesmíte.

Párky na hot dog a luxusní hořčice, Lidl

AMERICKÝ TÝDEN

Skoro sem zapomněl na pokračování našeho malého seriálu z Lidlu. Dlouhou dobu sem se snažil najít pořádný rohlíky na hot dog. Pořádnej americkej styl pečiva, ne ty naše houskovitý, nemastný, neslaný rohlíky. V Ikei nějaký mají, ale ty sou celozrný (a ještě ten název, KORVBRÖD). To teda ne. No co se dá dělat, už sem se v ledničce nevydržel koukat na lahev plnou párků na hot dogy a obyčejný rohlíky musely stačit. A hlavně sem se do toho pustil i proto, protože zrovna v Lidlu běží "luxusní týdny" a tam sem si vyhlídnul luxusní hořčičný omáčky. Německá hořčice se u nás těžko shání a ochucená se tady na severovýchodě nedá sehnat už vůbec. Ale o tom níž.

Tenhle článek by měl být o těch párcích, tak začneme o těch párcích. Ty párky chutnají tak nějak jak párky. Párky párky párky. Prostě párky. Ale nutno podotknout, že hodně dobrý párky s hodně velkým obsahem masa. Takže chutnaly hodně po vepřovým mase s takovou tou typickou dochutí párků v láku ve skle nebo plechovce. Samotný s rohlíkem by se asi moc nedaly. Ale v kombinaci s rohlíkem, omáčkama a zeleninou sou vynikající. Každopádně si myslím, že zrovna tenhle výrobek z ó mocného amerického týdne se dá sehnat pod jinou značkou v každým supermarketu. Jen si člověk musí hlídat ten obsah masa, aby byl minimálně 80%. Dobrej hot dog si z jemnýho párku 60 za kilo fakt neuděláte. Pokud párky stojí pod stovku za kilo, tak v nich moc masa nenajdete. A pokud ste zvyknutí baštit jen ty levný párky, tak vám tyhle párky z Lidlu chutnat nebudou, protože ona chuť masa je tam celkem výrazná a jak člověk je zvyklej na ty levný párky, tak mu netradiční chuť zpracovanýho masa v těhle párcích asi moc chutnat nebude. A kdo spočítá, kolikrát se v tomhle článku vyskytlo slovo párek, tak měl z matiky na základce maximálně za 4 a prošel nejspíš i devátou třídou.

Ale co mě na tomhle chutnalo snad i víc, jak ty párky, sou právě ty hořčičný omáčky. Koupil sem si tam medovou a pomerančovou hořčičnou omáčku a musím konstatovat, že sou opravdu luxusní. Oni Němci mají vůbec dobrý hořčice a podobný věci, který se daj strčit ke klobáse. Německá kuchyně jako taková snad ani neexistuje (eintopfu se omlouvám). Ono taky kdo kdy slyšel o restauraci s německou kuchyní. Mimo Německo asi nikdo a v Německu jich taky moc nebude. Ale co se jim musí nechat, jsou opravdu, ale opravdu luxusní uzeniny. O pořádným německým wurstu si můžem my Češi nechat jen zdát. K tomu lahodný, silný německý pivečko a právě nějaká dobrá omáčička. A za každou podobnou věc dovezenou z Německa a hlavně vyrobenou v Německu sem já osobně moc rád. Ať si lidi držkujou o Lidlu co chcou. Ono se stačí podívat na složení téhle německé hořčice a české hořčice a člověk hned ví, na čem je. Samozřejmě člověk tam musí hledat výrobky z Německa a ne z Polska. To sou opravdu řádné scheisse. A pokud jste schopni spočítat počet výrazu Německo v tomhle odstavci, přičíst ho k počtu výskytů slova párek v odstavci prvním a udělat z něj druhou derivaci, tak gratuluju. Z matiky ste měli nejspíš jedničku!

Brambory s cottagem

Moravskoslezská kuchyňa !!!

Další recept od borců ze show "Jak šmakuje Moravskoslezsko". Tentokrát mě zaujal recept na vařený brambory s cottagem. V minulým díle sice dělali ještě lepší věc a sice plněný vepřový kolínko. Bohužel na to není moje trouba v 1+1 stavěná, takže to tady v nejbližší době neuvidíte. Ale ty brambůrky taky vypadají hezky a je to příjemná změna v jídelníčku.

Suroviny:
tučný tvaroh (v té vaničce)
smetana
pažitka
brambory
cibule
sádlo
máslo
sůl

Brambory si umyjeme a dáme do hrnce vcelku i se slupkou. Pořádně uvaříme. Mezitím si připravíme cottage. Tvaroh pomalu smícháme se smetanou a nasypem do něj nasekanou pažitku. Můžete si cottage ochutit i jinak. Třeba přidáte česnek, nebo chilli papričku. Tak, jak to máte rádi. Cibulku si nakrájejte na měsíčky a osmažte na sádle s máslem (půl másla, půl sádla). Až sou brambory uvařený, tak na talíř kydněte cottage, dejte na něj brambory, ty rozkrojte na křivej kříž (pro geometry diagonálně), posypte je solí, pažitkou a dejte do nich osmaženou cibulku. A teď už se můžete pořádně nažrat za málo peněz. Cottage jako takovej můžete jíst místo brambor i s pečivem a podobně. Moc dobrá a univerzální záležitost.

Odkaz na videorecept ZDE.

Spaghetti aglio olio e peperoncino

Máte chuť na špagety a klasický český s rajčatovou omáčkou (nebo kečupem), masem a eidamem vám už lezou krkem? Zkuste italskou klasiku. Těstoviny tak lehký a tak dobrý, že to snad ani možný není. Jedno z mála bezmasých jídel, který si dám i já moc rád.

Suroviny:
špagety
olivovej olej
chilli papričky
bazalka
parmazán
česnek

Prvně si dejte vařit špagety do osolené vody. Doporučuju koupit nějaký kvalitnější špagety, protože je to přecejen základ toho jídla. Z Itálie být nemusí, ale Tesco value nebude to pravý ořechový. Nakrájejte si česnek na tenký plátky (pro dva lidi minimálně celou paličku česneku) a nějakou tu chilli papričku podle chuti na proužečky. Do pánve vlijte větší množství olivovýho oleje (taky doporučuju kvalitnější, bez výraznýho chuťovýho ocasu) a osmažte na něm česnek s papričkama. Až je česnek pěkně zlatavoučkej, přihoďte do pánve uvařený špagety a promíchejte. Špagety se smíchaj s ochuceným olivovým olejem a jejich chuť je pak fantastická. Přidejte na jemno nakrájenou bazalku a můžete dávat na talíř. Pokud chcete, tak si to ještě trochu zasypte parmazánem.

PS: Obrázek je kradenej z internetu. Moje fotky tohodle jídla vypadaly jak přetrávený seno. Asi začnu přemýšlet o novým foťáku, kterej dokáže fotit i v mírným přítmí...

Bigos

Moravskoslezská kuchyňa !!!

V razovitém regionu začala vysílat nová televize a sice Polar. A pokud sledujete pravidelně moje novinky tady vpravo na mojem blogu, tak víte, že součástí vysílání je pořad "Jak šmakuje Moravskoslezsko". V tomto pořadu vaří recepty pro pořádný havíře a dietářkam se smějou do ksichtu. A tak to mám rád. Proto sem musel vyzkoušet hned první recept, Bigos. I když by vzhled tohodle jídla nejspíš poslal moderní gastronomy typu Pohlreich pod kytky, chuťově by je z těch kytek vystřelil tančíce kankán. Prostě bomba jak cyp.

Suroviny:
400 g bílého hlávkového zelí
400 g kysaného zelí
400 g vepřového masa (plecko)
200 g uzeného bůčku
100 ml červenýho vína
100 g sušených švestek
1 lžička majoránky
2 lžičky mleté papriky
3 lžíce sádla
1 ks větší cibule
1 klobása
2 bobkový listy
sůl

Prve si spařte zelí. Jak se to dělá? Nalejte do hrnce vodu a až bude vařit, tak ji osolte. Do vody dejte nakrájený bílý zelí a nechte kolem dvou minut vařit. Vytáhněte a dejte si zelí bokem. Dále si doporučuju všecky suroviny pěkně nakrájet, ať se vám to tam pak líp šoupe. Takže cibulku si nakrájejte na kostičky, klobásky na půlměsíčky a bůček taky na kostičky. Než budete krájet bůček, tak si z něho odkrojte kůži, ale nevyhazujte ji! Taky sušený švestky si nakrájejte na menší kousky. Na kostičky si samozřejmě nakrájejte taky vepřový maso. Nejlepší je pořádný plecko. Klidně trošku prorostlejší (tuk se vydusí a přejde do omáčky).

Všecko máme nachystaný a můžeme začít kuchtit. Do hrnce dejte sádlo, pořádně rozpalte a šoupněte na něj cibulku. Až začne sklovatět, přidejte plecko a maso nechte pořádně zatáhnout. Až začne trošku zlatět. Zaprašte mletou paprikou a promíchejte. Podlijte vínem (klidně může být víc jak 1 dcl). Přihoďte bůček (bez kůže) a dva bobkový listy. Potom přidejte vyždímaný kysaný zelí, sušený švestky a spařený zelí. Potom přidejte lžičku majoránky, trochu soli a podlijte vodou (nepřehánět). Nakonec přidejte klobásku a kůži z bůčku, kterou jsme odkrojili při krájení bůčku. Teď už se to bude dělat samo. Nechte to tak hodinku, hodinku a půl pomaličku dusit. Jak bude vepřový masíčko měkoučký a sosík silnej jak noha od kulečníku, vyndejte bobkový listy, kůži od bůčku a můžete podávat. Nejlepší je to s pivem a chlebíkem.

Jako guláš bigos můžete jíst taky druhej den a klidně i třetí a čtvrtej. A dokonce si z něho můžete dělat různý variace. Já například druhej den přidal chilli, povidla a trochu protlaku. Byla to taky bomba. Ale ten původní masitej mi popravdě chutnal víc. Dokonce se do něho prý dá dát i med... Fantazie se meze nekladou. Teda do doby, než o tomhle uslyší Babica...

Odkaz na videorecept najdete ZDE.

Šílenej hamburger

Takhle si lítám po internetu a narazím na článek o jednom českém velikánovi (má minimálně dva metry), Jiřím Babicovi. Tohle jméno ste určitě už zaslechli. Je to takovej českej MacGyver. Z ničeho udělá všechno. A pokud nemáte to nic, tak to nahradíte třeba ještě ničím. Přidáte kapku kečupu a je to dokonalý. No prostě borec. A v tom článku říká, že jeho úžasné recepty ho napadají hlavně, když má hlad. A co se nestalo. Já taky dostal hlad. A když může úžasné a nekonveční recepty vymýšlet on, tak já můžu taky!

Suroviny:
včerejší zrníčková houska
plátek šunkovýho nářezu se sýrem z mrazáku
kostka uleželé nivy ze zadu z lednice
kus národního pokladu, eidamu
otevřená krabice italskýho rajčatovýho protlaku (pomodoro)
sauce na hamburgery z lidlu
paprikáš

Osmažíme si plátek šunkovýho nářezu se sýrem (opravdová lahůdka). Rozkrojíme celozrnou housku. Na spodek nakapem pomodoro, hodíme na housku nářez, poklademe plátkama nivy a eidamu, navrch přidáme kolečka paprikáše a zakryjeme vrchem housky, na kterej sme si namazali sauce na hamburgery z lidlu. A světe div se, máme celkem dobrej a vydařenej oběd a ještě sme se zbavili zbytků v ledničce. Že by na tom Babicovi přecejen něco bylo? :)

Rib-Style Burger, Lidl

AMERICKÝ TÝDEN

A máme tu další, tentokrát třetí, díl seriálu o baštění tak akorát jedovatých jídel, aby se podle směrnic EU ještě daly prodávat. V tomto díle si posvítíme na Rib-Style Burger. Na tenhle výrobek sem se těšil moc. Cílem tohodle výrobku bylo nepochybně napodobit McRib od McDonald's, který se v ČR bohužel zatím neprodává (ale už koluje Evropou, tak snad jednou...). Tenhle sendvič od McDonald's se dokonce dostal do Simpsonových a byl mu věnovanej celej jeden díl, kdy Homer jezdil po USA a baštil žebrouny. A co je takhle slavný, tak to musí být dobrý snad i v podání Lidlu. Je?

Je. Nedá se nazvat vynikajícím, ale dorej je. Složení není vůbec špatný. Za 34,90- dostanete středně velkou podlouhlou housku s hovězím masem, pikantní omáčkou, okurkama a cibulí. Kámen úrazu tohodle sendviče je v té pikantní omáčce. Je opravdu ostrá a naprosto přebíjí ostatní chutě. Třeba chuť masa, která je naprosto vynikající. Podle složení dokonce obsahuje hovězího 87% masa. No kde v ČR seženete mraženou mletou placku hovězího s tímhle obsahem masa? Podle mých zkušeností nikde. Musíte si doma namlít sami. Nebo skočit do McDonalda, ale to si pak připravte dvojnásobnej peníz. Takže maso super, kombinace okurky s cibulkou super, houska taky ujde, ale k čemu vám to všechno je, když jediná chuť je oheň na jazyku. Škoda. Být tam grilovací omáčka, jako v McRibu, tak mě to nadchne asi víc. Taky je tam oproti McRibu, kdoví proč, hovězí a ne vepřový maso. Ale to vůbec nevadí, protože to hovězí je opravdu kvalitní a dobře okořeněný. A co se týká doby přípravy, tak to nechte mikrovlnit o chvilku dýl, než píšou v návodě, nebo to budete mít uprostřed studený.

Jakej je teda závěr? Chuťově i cenou celkem vyvedená kopie sendviče McRib, bohužel přehnaně pálivá. Pokud pálivý jídla nemusíte, tak tohle si opravdu, ale opravdu nekupujte. Pokud vám pálivý nevadí, tak můžu s radostí doporučit. Já osobně Rib-Style Burger od Lidlu beru jenom jako takovou předehru k tolikrát zmiňovanýmu, slavnýmu McRibu, kterej už prodávají například ve Španělsku nebo Bulharsku, takže se máme na co těšit.  Do té doby nám nezbývá nic jinýho, než baštit tuhle napodobeninu a doufat, že nám nepropálí druhou díru do zadku.

Krémová rajská omáčka

Když se mě zeptáte, jaký je moje nejoblíbenější jídlo, tak kupodivu neřeknu Big Tasty Bacon, ale řeknu rajská. Rajskou prostě miluju. Rajčata sou taky jediná zelenina (i když podle botaniků je to vlastně ovoce), kterou můžu jíst po kilech. A protože nejsem žádná svině, tak vám sem napíšu recept na úžasnou rajskou omáčku. Dobrá je s každou přílohou, s každým masem, nebo jen tak místo vody na udržování pitnýho režimu.

Suroviny (pro 2 lidi):
1 lžička hořčičného semínka
8 kuliček nového koření
8 kuliček černého pepře
1 lžička tymiánu
2 ks bobkového listu
2 střední cibule
1 kostka masoxu
4 malý plechovky rajskýho protlaku
olej
jíška
cukr
ocet
sůl

Cibuli si nakrájíme na jemno a osmažíme v hrnci do hněda na oleji. Pozor, ať se vám nepřipálí. Potom do hrnce přidáme obsah 4 plechovek protlaku a směs koření (hořčičný semínko, nový koření, černej pepř v celku, tymián a bobkový listy). Směs chvilku prosmažíme. Potom do hrnce vlijeme vývar, zamícháme a necháme několik minut vařit, aby se chutě koření pěkně propojili s omáčkou. Zahustíme jíškou a necháme zase pár minut provařit. Trochu osolíme. Ochutnáme a podle potřeby přidáme cukr, ocet nebo ještě sůl. Necháme zase chvilku provařit. Potom scedíme přes jemný sítko a můžeme podávat.

Hot Dog, Lidl

AMERICKÝ TÝDEN

A máme tu pokračování romantického seriálu o jídle z Lidlu. V minulém díle jsme mohli sledovat dvojici saucu a housky, kteří se do sebe zamilovali a stvořili krásné hamburgery. Dnes si budeme povídat o jejich ne tak vzdálenýh příbuzných, hot dozích (hot dogách, hot dogých?). Už z krabice na nás kouká socha svobody, americký symbol vyrobený ve Francii na německé krabici amerického jídla vyrobeného v Německu prodávajíce se v Česku. Omlouvám se za chybějící čárky v předchozí větě, ale diplom z češtiny opravdu nevlastním. Ochutnání zrovna tohodle výrobku sem se docela bál a něco mi říkalo, že hot dog z mikrovlnky, kterej byl zmraženej kdovíkolik dní, přece nemůže být dobrej. Musím přiznat, že sem byl opravdu mile překvapen.

Po otevření krabice na vás čeká šok. A sice šok z velikosti samostatného hot dogu. Krabice o dýlce třiceticentimetrovýho pravítka, výšky pomalu úhloměru a uvnitř sou dva hot dogy velikosti průměrnýho penisu Američana. Nic moc. No aspoň vím, co čekat od jarních závitků v asijských týdnech. Takže z jedné krabice se nejspíš nenajíte. Aspoň já sem se teda musel dorazit jogurtem s rohlíkem a to se nepovažuju za nějakýho výraznýho jedlíka. Právě naopak. A to je za 49,90- sakra málo. Jak sem si minule pochvaloval cenu, tak teď je to jednoznačný minus.

Co se týče vzezření samotnýho výrobku, tak to mě taky docela překvapilo. A i když člověka trochu zamrazí při pohledu na totálně (ale fakt totálně) zamraženej párek v rohlíku s kydama, tak to vlastně paradoxně člověka trochu i zahřeje, protože ví, že to stačí rozbalit, šoupnout do mikrovlnky a spapat. A nemusí se obtěžovat žádnou přípravou a v podstatě se to jídlo dá udělat z gauče. Spíš proto se celá akce jmenuje Americký týden. :) Jen bych si rád postěžoval na okurku, která v mikrovlnce snad fungovala jako izolant a i když boční strany hot dogu praskaly teplem, tak na ní (a pod ní) se ještě držel led. Takže doporučuju nechat v mikrovlnce o minutu dýl, než doproručuje návod.

A chuť? Chuť tohodle výrobku je jeho velký plus. S chutí obyčejnýho párku v rohlíku za 13,- se to srovnávat nedá. A to hlavně díky stěžejnímu prvku, párečku. Takhle dobrej páreček u nás v supermarketu neseženete (aspoň ne tady na východě). Dokonce v něm byla cítět chuť vepřovýho masíčka. To člověk u nás aby párek s chutí masa pohledal. Zbytek hot dogu byl celkem normální. Hořčice, kečup, jakejsi roztavenej rádobysýr. Ale nad těmahle obyčejnýma chutěma dominovala zase jedna parádní a to byla chuť smažené cibulky, kterou v hot dogu nešetřili. Každopádně to není nic, co by člověk doma nenapodobil za zlomek ceny. Chuť okurky taky nebyla na párku špatná, i když pro nás pro Čechy kombinace celkem neobvyklá. Co se týče rohlíku, tak to nebyl klasický český rohlík, ale byl z takovýho toho těsta na hamburgerový housky. Konzistencí i chutí mi hodně připomínal ten rohlík, co dostanete s párkem v Ikei. Smícháním všech těhle chutí se člověku vytvoří v puse to, co si představí pod pojmem hot dog. Co se mě týče, tak se to německým kuchařům celkem vyvedlo.

Blížíme se k závěru. I když chuť tohodle hot dogu opravdu není špatná, naopak je chuťově povedená, tak ho můžu jen stěží doporučit. A může za to právě ta cena. 280g (jeden hot dog 140g) za 49,90-. Pokud si to příští americkej týden koupím, tak jen jako chuťovku a to ještě pokud budu mít naditou peněženku, protože za padesát korun se dají koupit lepší věci. Ale sem moc rád, že sem to ochutnal, protože tuhle kombinaci surovin si zapamatuju a budu ji doma používat na svoje hot dogy, co si doma připravím sám i bez mikrovlnky. Jen mě trochu mrzí, že se u nás nedá sehnat to parádní pečivo. Naše rohlíky se na hot dog přecejen moc nehodí. Pokud ste to pečivo někdo někde viděl ke koupi, tak mi prosím napiště do komentářu. Udělali byste tím nejednomu jedlíkovi radost. :)

PS: Pokud vás americká receptura hot dogu nezaujala, můžete zkusit echt germánskou recepturu z tohodle moc povedenýho receptu.

Hamburger sauce a housky, Lidl

AMERICKÝ TÝDEN

Protože plním sliby (většinou), tak je tu první díl ze seriálu Americký týden, kterej nám přinesl všemi oblíbenej německej řetězec Lidl. A protože je německej a Merklová už spřádá plány na ovládnutí minimálně Evropy, tak bysme si měli rychle na jídlo z Lidlu zvyknout. A proč tolikrát zmínka o Němcích na tak málo řádcích? No protože americkej hamburger sauce z americkýho týdne z německýho řetězce se vyrábí v Německu. Tak, to jenom pro pořádek. Mezi náma sem rád, že není z Polska. Posypové soli sem se už dost najedl jako malej. Mimochodem housky sou taky z Německa.

Co se týká složení housek nebo toho sosu, tak tam není nic extra nezdravýho a dokonce na fotce můžete vidět logo "no preservatives". Ony německý výrobky sou přecejen o třídu výš než ty naše. Hamé, který nesmí prodávat marmeládu, protože v ni je málo ovoce a trumfne ho i marmeláda kaufland classic, by mohlo vyprávět. Ale to by bylo na jinej článek. Takže co se týká kvality, tak tu nějaká je. Snad si to přečtou i lidi, podle kterých sou výrobky z tohodle týdne důvod světové obezity, rakoviny zadku a nevím čeho ještě, jak vesele píšou na svoje rádobyrektorský blogy. Ale mně složení netrápí a i kdyby tam byl konzervant olovo, kadmium nebo nějakej ten vzácnej plyn, tak je mi to jedno a stejně to ochutnám. Rád ochutnávám divný a kontroverzní hmoty všeho druhu. Proto sem se taky pustil do tohodle seriálu.

A jak je to teda s tou chutí? Co se týče housek, tak chuťově naprostá klasika. Chutnají skoro jako každý jiný housky na hamburgery. Chuťově sou trošku víc mdlý, než jejich dražší konkurence. Taky konzistencí se trochu odlišujou. Víc se drobí. Ale jinak si není na co stěžovat. A už vůbec ne za 18,90-. A hamburer sauce? To je věc, kterou si kupuju alespoň jednou za rok když sou zrovna americký týdny. Chuťově je to taková kombinace hořčice s kečupem a nasekanýma okurkama. S tím, že kyselkavá chuť okurek hraje hlavní roli. Takovejhle popis vám asi moc nepomůže, ale věřte, že chuť téhle omáčky se docela hodně podobá chuti speciální omáčky z Big Maca od McDonald's (pokud z ní nevytáhnete okurku). Určitě to není nic, co by se doma nedalo nějak napodobit. Ale když vám to někdo nabízí parádně zahuštěný v parádní praktické lahvi za 29,90-, není co řešit.

Takže verdikt? První díl seriálu o americkým týdnu dopadl dobře. Housky dobrý a hamburger sauce určitě stojí za vyzkoušení, pokud máte rádi chuť Big Macu a podobných věcí. Ale zase stačí jedna, dvě lahve ročně. Určitě to zase není věc, kterou by člověk mohl jíst pořád. Chuť je hodně výrazná a lehce přebije, nebo aspoň vážně zraní ostatní chutě. A jíst celej život hamburgery jenom s jednou chutí by byla škoda, i kdyby to byla úžasná chuť téhle omáčky. Takže koupit jednu, ochutnat, vychutnat si pár úžasných burgerů a pak si to za rok zopakovat.

Pár povedených fotek...

Dělal sem si zálohu karty na mobilu a co všechno sem tam nenašel...