sobota 31. března 2018

Maestro Gucamole, McDonald's

Na tohle jste asi všichni čekali. Ne. Na tohle jsme my všichni čekali! McDonald's se konečně pochlapil a představil opravdovou novinku s opravdu novýma surovinama. Třikrát hurá a šestkrát sláva. Ještě pořád je zajímá skupina pomalu plešatějících, funících skorotlusťochů, která si stěžuje na úpadek novinek kdesi v hloubi internetu. Maestro Guacamole už McDonald's zkoušel v USA (s grilovaným kuřetem zkouší dodnes). A teď máme tu čest i my. Povedl se?


Takhle vypadá. Barevnej jak reklama na Benetton a plnej exotiky stejně tak. Jmenovitě citronová majonéza, dva plátky hovězího masa, sýr White Cheddar, salát, salátek Pico de Gallo a guacamole salsa. Všechno v housce, kterou znáte z klasickýho Maestra. K tomu všemu ještě dostanete klínek limetky. A jak vypadá na živo?


Luxusně. Vlaječka, nová papírová mistička s papírem a tak vůbec. No mě osobně to až tak nevzalo. Vlaječka se špejlí je vzhledem ke složení burgeru dost zbytečná a má vyvolat jen jakýsi wow efekt. Co už, jde vytáhnout. Ale papírová mistička mě už spíš zavazela. Na můj vkus je moc vysoká (hlavně s tím papírem) a moc pohodlně se z ní nejí. Sytě červený barvivo z hranolkovýho obalu otírající se o můj teplej sendvič taky není žádný terno. Když už luxus, tak bych spíš uvítal papírovej talířek. Ale co. Hranolky dáte bokem, burger vezmete do ruky, papírovou misku dáte dozadu tácu a jde se na to.


Popis vezmu pěkně od burgerové podlahy. Podlaha i střecha, čiže houska, je McDonaldovská klasika. Trochu sladší, pevně drží a není ji moc co vytknout. Tuplem při srovnání s konkurencí. Citronová majonéza je hutná hladká majonéza. O něco málo, leč znatelně kyselejší než majonéza běžná. Množství naprosto v pořádku. Ani málo ani moc. Hovězí maso je podle všech zdrojů maso český. Už jsem tu několikrát psal, že mě je původ masa celkem buřt. Spíš mě zajímá kvalita. A tu McDonald's má. Nějaký křupky a podobně opravdu nehrozí. Chuťově je maso silný, ochucený jen solí a pepřem. Ale bohužel je pořád trochu sušší. Halt rozmrazování na šťavnatosti nepřidá nikdy. Mimochodem McDonald's v USA už testuje burgery z masa čerstvýho, tak to do budoucna nejspíš čeká i nás. Do té doby se musíme smířit se sušším, ale jinak dobrý masem. Za mě je to v pořádku, bavíme se tu o fast foodu. Plátky masa byste v Maestru Guacamole měli najít dva, takže masa je taky dost.


Sýr White Cheddar mě nadchnul. Má naprosto parádní smetanovou chuť. Čistě smetanovou. Je to taková Mozzarella dotažená k dokonalosti. No v celkové chuti sendviče se logicky spíš ztrácel. Salátu tam byla spousta. Nasekaná na velký kusy tak, jak je to nejlepší. Chuťově se salát kupodivu celkem prosadil. A jdeme na to hlavní. Salátek Pico de Gallo a samotný guacamole. Začnu Pico de Gallo. Nechutnalo mi. Bohužel. Na můj vkus tam byl přehršel koriandru. Pico de Gallo, neboli Salsa Fresca (čerstvá salsa), by se měla skládat z nasekaných rajčat, nasekané cibulky, koriandru a chilli papriček. McDonald's si to trochu poupravil. Chilli papričky dal pryč a z čerstvé salsy udělal polotovar. Obojí dohromady pak zapříčinilo to, že jejich Pico de Gallo je hořký po koriandru a nemá skoro žádnou jinou chuť. I ty rajčata nasákly chuť koriandru, jak se spolu s ním válely kdesi v pytlíku kdoví jak dlouho. Pokud by se přidaly ty chilli papričky, možná by to chuť trochu zkorigovalo. Ale takhle Pico de Gallo od McDonald's chutná jako jeden velkej koriandr. Proti koriandru nic nemám, ale toto bylo na mě moc. Naštěstí vedle sendviče najdete limetku a pokud si ji na salátek a salsu nakapete, dostane Pico de Gallo kromě koriandrové složky i složku lehce kyselkavou a svěží, která to trochu zachrání.


Samotná guacamole salsa se povedla víc. Chuťově je opravdu jemná. Jde z ní cítit hlavně avokádo, což je určitě fajn a účel. Guacamole ve fast foodu není žádná extrovertní novinka. Už ji mělo i KFC a v Subway je myslím dodneška. Problém téhle suroviny obecně je její nevýraznost. Avokádo nepatří mezi chuťově nejvýraznější suroviny. Proto se míchá třeba zase s koriandrem, česnekem a podobně do máslově jemné salsy guacamole. A ta může jídlu dodat zajímavej rozměr. V Maestru Guacamole se bohužel nějak extra neprosadila. Já osobně bych do ni dal trochu česneku a trochu víc dosolil. Pak by se podle mě prosadila víc. Ale i tak mě chutnala a pokud ji ochutnáte samostatně, tak je dobrá a ucítíte hlavně to avokádo. Sendviči dodá spíš zajímavou strukturu horního patra než cokoliv jinýho.

Celková chuť sendviče? Ta bohužel svoji exotičností zdaleka nedosahuje exotičnosti vzhledu. Prostě to není žádná vyložená pecka. Celkově Maestro Guacamole chutná hlavně po mase, trochu míň jde cítit hořká pachuť koriandru a proti tomu bojuje svěžest z limetky a citronové majonézy. Do toho salát a malilililinko smetanovýho sýra. Burger není špatnej. Dá se říct, že mi chutnal. Je hodně svěží. Na jaro jak dělanej. Jen nejsem fanda bylinek a radši mám chuť suroviny samotné než toho, v čem ji obalíte. Proto bych v Picu de Gallo uvítal míň koriandru a víc čerstvé zeleniny. Hned by ten burger podle mě dostal úplně jinou chuť a kdyby koriandrovou složku vystřídala svěží zeleninová složka, byla by to naprostá paráda. Takhle je burger sice svěží a zajímavej, ale znova si ho dávat asi nebudu.

Verdikt? Pokud máte rádi koriandr, rozhodně ho zkuste. Třeba vám sedne víc než mě. Za mě se jedná o novinku, která je svým způsobem revoluční, ale lehce nedotažená. Cena samostatně 119,- a ve velkým menu 159,-. To je cena vyšší než obvykle, ale taky dostanete mnohem jiný a exotičtější suroviny než jindy. A co si budeme povídat, na cenový ambice konkurence to pořád ještě nemá. Cenu teda beru, ale výš už bych nešel.


Jako finger food taky máme horkou novinku. Sýrový kolečka s chřestem a holandskou omáčkou. Holandskou omáčku si musíte objednat zvlášť, nedávají ji k tomu automaticky. A co chuť? No. Máte rádi chřest? Ano? Tak pro vás asi fajn. Já chřest nevyhledávám. Za mě je to fádní surovina, která zničila steaky. Opravdu. Dneska si nemůžete dát v restauraci steak, aniž by jako příloha nebyl chřest ve slanině. Škoda masa obého. A teď chřest zkazil i sýr. Byl opravdu cítit jak v nose tak na jazyku. A to i dlouho po tom, co dojíte celý menu a snad i svačinu po několika hodinách. Holandská omáčka tuhle pachuť dokáže úspěšně přebít, ale to je tak všechno. S pravou holandskou omáčkou samozřejmě tahle nemá skoro nic společnýho. Snad jenom smekám, že podle složení je z čerstvých žloutků. To je celkem odvaha. Omáčka chutná spíš jako kvalitní majonéza než jako holandská omáčka (ta chutná víc máslově). Na hranolky se moc nehodí, protože dost hrudkuje. Ke kolečkům s chřestem se asi hodí víc. No mě brát nemusí. Sýrový kolečka rád vynechám, dokud je chřest neopustí. Cena 35,- k menu plus 10,- za omáčku.

pátek 30. března 2018

Slaninová a pikantní pizza, POE POE

V Ostravě, v místě, který si nezadá s kdejakým podchodem, kde se člověk štítí pořádně otočit hlavou, hlídá si kapsy a jedna starší paní vám bude vnucovat její zaručeně domácí kremrole, se nedávno otevřel jeden zajímavý podnik. A protože já se nebojím ničeho, hlavou tam otáčím jedna radost, v kapsách mám prd a zaručeně domácí kremrole jsem ochutnal s radostí (bez trvalých následků), tak jsem zavítal i do tohoto novýho podniku. Normálně bych asi chodil jen okolo dodneška, protože "stánková" pizza mě moc nebere. Ale když dostanete osobní tip osobně od osobního fanouška, tak to se zkusit prostě musí.

POE POE je řetězec restaurací, kterej se svým počtem poboček rozhodně nemusí stydět a pokud dobře počítám, tak je jich v naši malé, horami obehnané české zemi deset a něco málo i v Západním Maďarsku. A jejich hlavní devizou je nízká cena a za danou cenu vyšší kvalita. V Ostravě je jedna pobočka u zastávky Most M. Sýkory. V takovým tom skoro podchodu, kde seženete nudle do ruky stejně rychle jako vzorek cizí moči. Možná tomu místu trochu křivdím, ale tenhle roh mi prostě nevoní. Druhá pobočka se podle všeho bude brzo otvírat v Nové Karolině, tam už to bude o něco málo lepší.


Líbí se vám tahle pizza? Celkem jo? Že by mohla vypadat i o něco líp? No samozřejmě. Ale teď si podržte gatě, abyste se z nich nevystřelili. Tahle celá pizza mě vyšla na 64 korun. Slovy šedesát čtyři korun. Prodává se po čtvrtkách a jedna ta čtvrtka stojí 16 korun. Slovy šestnáct korun. Neskutečný! Ostrava není zrovna nejdražší město. Když je tu něco zdarma, tak se do fronty postaví půlka města a druhá půlka se tu první snaží předběhnout. Ale ani tady za šestnáct korun normální jídlo neseženete. Dneska snad už ani ten párek v rohlíku. A teď si přijde POE POE a nabízí za tuhle cenu čtvrtku pizzy. A do toho mají i ty hot dogy, lasagně, nějaký pizza rolky, palačinky a podobně. No nasaďte si vystřelený gatě, jdeme dál a sice na chuť. Přecejen nejen cenou živ je produkt.


Vybral jsem si dva vzorky, slaninovou a pikantní pizzu. Vybíral jsem očima a názvy přidělil až podle účtenky, takže za názvosloví ruku do ohně dávat nebudu. Ale to hlavní. Ta pizza je normálně dobrá. Opravdu dobrá. Samozřejmě to není italská pizza, na kterou si zajdete o líném nedělním poledni do pizzerie, ale je opravdu dobrá. Tuplem na fast food. Spousta lidí na Ostravsku zná Chacharovu pizzu. To je taková obyčejná východočeská klasika. No a pizza od POE POE chutná úplně stejně. Se dvěma rozdíly. Má o 6,31 % menší obvod a je o 54 % levnější...

Těsto má přesně jako od Chachara. Tak středně vysoký a chuťově spíš neutrální. K italské klasice má daleko, ale jako držák a sytič funguje dobře. Na těstě je kečup nebo salsa hodně kečupu podobná. Občas jsem zahlídl kus rajčete, tak těžko soudit. Je to spíš do sladka. Sýr je gouda, pokud si dobře pamatuju a množství není nikterak přehnaný, což mám rád. No a navrchu dle gusta. Slaninová pizza měla obyčejnou slaninu s cibulí. Pikantní měla opravdu pikantní salám s kozíma rohama. Suroviny neurazí a za danou cenu dokonce potěší. A popravdě mi chutnala víc než ta od Chachara.

Asi až moc chválím, ale nemůžu si pomoct. Tohle je pro studenty zlatej grál. A taky pro důchodce. Těch jsem tam viděl snad ještě víc. Aby ne. Dobře se najíst za dobrej peníz je pro mnoho z nich přímo splnění životních cílů. Já byl taky spokojenej. Není to pizza, na kterou pozvete svoji ženu na výročí, ale rozhodně je to pizza, která bodne po cestě z přednášky do hospody. Víc od ní nečekejte a rozhodně nebudete zklamaní.

neděle 25. března 2018

Kuřecí Arrabbiata, Bageterie Boulevard

Chef menu z Apulie

Hodně lidí psalo, že mám ochutnat Chef menu z Bageterie Boulevard. To tam bylo nějaký studený vepřový, hovězí s perníkem a podobný gastro experimenty. No a než jsem se k tomu dostal, máme tu Chef menu nový. Tentokrát italský od Itala. A nutno podotknout, že se konečně zase jedná o jednoduchý bagety a nic extra přeplácanýho. To se mi u baget zamlouvá o chlup víc.


Vybral jsem si Kuřecí Arrabbiatu. Kombinace kuřecích stehen, pasty ze sušených rajčat s chilli, baby špenátu a zapečený je to se sýrem Scamorza. Maso, rajčata, sýr a něco zelenýho. Stačí? Stačí!


Na první pohled reálná bageta vypadala hodně smutně. Z boku plandal sýr, navrchu zelený kusy potravy pro vegany, krávy, králíky a jinou divou zvěř a víc nic. Maso nikde, pasta nikde. Při bližším ohledání se naštěstí zbytek našel. Schovanej jak smysl pro humor v mozku feministky. Ale nutno podotknout, že toho masa tam nakonec byla opravdová kopa. Však posuďte sami podle fotek.


Jakmile bylo dokončeno ohledání bagety, započala degustace. První kousnutí byla suchá bageta, takže se jde hodnotit bageta. Klasická bílá francouzská bageta. Nic víc, nic míň. Proč ne. Dost křupavá. Poprvé v životě jsem v BB dostal pořádně zapečenou bagetu. To já rád. Pak přišlo na řadu maso. Maso byly celkem velký kusy vykostěných kuřecích stehen. Maso bylo šťavnatý, akorát dochucený (jen solí), měkký a prostě udělaný tak dobře, že líp by to snad ani nešlo. Taky jsem za celou dobu jedení bagety nenašel žádnej kus, kterej bych se štítil pozřít. U kuřecích stehen z fast foodu? Skoro zázrak.


Dál bych popsal pastu ze sušených rajčat. A kupodivu měla stejně jednoduchou chuť, jako mělo maso. Prostě chuť sušených rajčat. Taková ta krásně ovocná, silná a vtíravá rajčatová chuť. A malilinko chilli. To k rajčatům sedlo parádně. Jednoduchost se ukázala jako velký plus. A zbytek? Baby špenát chutnal jako tráva. A tím nemyslím trávu veselou, ale trávu nudnou. Prostě jetel. Samostatně. V soustech se zbytkem se samozřejmě moc neprosadil a spíš potěšil oko než jazyk.


A co sýr Scamorza? Znáte slovenský Oštiepok? Chutná hodně podobně. Obojí je lehce zauzený tvrdý sýr. Oštiepok je takový víc obyčejný, chuťově kulatější, vyváženější a víc do mlíka. Scamorza je naopak taková chuťově hrubší a v pozadí chutná trochu jako mramorová deska. Pokud jste někdy měly nutkání olíznout mramor, tak víte. Pokud ne, tak třeba pomůže whisky antologie. Oštiepok je jako whisky z Midlands a Scamorza jako whisky z Islay. Obojí je whisky, ale jedna z nich je taková drsnější a přírodnější. A přesně taková je i Scamorza. Množstvím ji tam mohlo být o něco víc. Pokud jste Scamorzu neochutnali samostatně, tak vám ji celkem slušně přebilo kuře se sušenýma rajčatama.


Tím jsme se nenásilně dostali k celkové chuti. Kuřecí stehna, sušený rajčata, bílá bageta, trochu chilli, trochu sýra. V tomhle pořadí. A protože všechno z jmenovaných chutná dobře i výsledek chutná dobře. K tomu se žádný chutě neperou, ale spíš se k sobě hodí a navzájem si pomáhají. Po pravdě jsem u Bageterie Boulevard dlouho neměl opravdu dobrou chef bagetu a tahle to je. Povedla se. Cena v menu je 169 korun. Samostatně to bylo něco přes stovku, přesně už nevím. V tom menu (s bramborama) jsem se nacpal celkem slušně a za ten peníz to stálo. Ale tak tak. Pořád to byla bageta s kuřetem. Vyšší cenu beru jen kvůli sušeným rajčatům a speciálnímu sýru. Za exkluzivní suroviny se bohužel musí připlatit. A na rozdíl od konkurence (mrk na Burger King) těchhle pár extra desetikorun litovat nebudete.

středa 21. března 2018

Royal Burger, Bistropen, Ostrava

Kde je ten prďola, co tu píše ty recenze na hospody? Tady jsem! A udělal jsem si výlet na Landek do podniku Bistropen. Celkem nová a moderní restaurace, která má menu dle mýho gusta a veškerý reference na ni jsou více než kladný. Co víc dodat. Mají spoustu miniburgerů a pak jeden velikostí normální Royal burger. Volba byla jasná.


Bistropenský Royal burger obsahuje 160 gramů vyzrálého hovězího masa s dvojitým čedarem, briošku, slaninu, nakládané zelí, hořčičnou mayo, švestkový kečup, cibulový džem, smaženou cibulku a 200 gramů hranolek. Burger vám donesou v malé dřevěné bedýnce společně s hranolkama. Talíře jsou zjevně pasé jako klobouky. Nechtěl bych to potom umývat. Zvlášť, když už od pohledu je burger nacpanej omáčkama a šťavnatým masem. K těm omáčkám. Jsou tam dvě. Dole hořčičná mayo a nahoře švestkový kečup.

Má to svoji logiku. Spodní hořčičná mayo se dělí o místo s nakládaným zelím. Kyselkavá mayo plus kyselkavý zelí? Fajný kombo. A vrchní patra nezůstávají pozadu. Penthouse těsně pod houskovou střechou obsadil cibulový džem se švestkovým kečupem. Cibulový džem byl hodně sladkej. Což u džemu asi není žádný minus. Kečup byl taky docela sladkej. Trochu ovocnější, ale nějakou super intenzivní švestkovou chuť jsem nezaznamenal. Od masa tuhle sladkou nálož pak drží slaný patro. Smažená cibulka se slaninou a sýrem. Smažená cibulka tak nějak zapadla do cibulovýho džemu, takže se moc neprosadila. Slaniny by mohlo být mnohem víc a cheddar? Ten byl super. Parádně rozteklej, pořádná porce, krásně tučnej, lehce aromatickej. No prostě kvalitní čedar. A vůbec. Všechny suroviny jsou od pohledu a od chuti kvalitní, omáčky domácí, domácí cibulovej džem... No jen jestli nakonec těch surovin není nakonec zbytečně moc...

Ale jdeme dál na to hlavní, na maso. Masíčka je velká porce. Na menu píšou, že ho dělají s růžovým středem. Obsluhu jsem teda o medium nežádal a čekal, jak to dopadne. Občas se růžová ukázala, ale medium to nebylo. V řeči steaku bych to nazval spíš medium well. Však posuďte sami podle fotek. Mohlo by být růžovější. Naštěstí je maso, stejně jako zbytek surovin, kvalitní a opravdu nejspíš vyzrálý, jak tvrdí menu. Takže je šťavnatý a plný krásných vzpomínek masnýho plemene. Ochucený jenom solí, možná lehce pepřem. Žádný bylinky a podobný blbosti. Jen maso s masem a masem. Mňam. Jen si neodpustím jednu další menší výtku. Maso by mohlo být namletý víc na jemno. Nebo líp očištěný. Bylo docela hrubý a k tomu mi párkrát v puse zůstala nějaká ta křupka. Ale co se chutí týče, tam není co vytknout.


Zbylo nám něco? Houska! Tak na tu nenajdu asi nic. Chutnala jako vánočka, jak už to u briošek bývá. Byla čerstvá, parádně opečená a hlavně držela tvar od začátku až do konce. A protože tenhle burger byl jeden z těch nejšťavnatějších, tak klobou dolů před houskou. Neměla to lehký, ale úkol zvládla na jedničku.

Tím jsme vyčerpali tu ohromnou spoustu surovin a jdeme do finále. Celková chuť. Celkovou chuť tvoří hlavně maso. K tomu lehce kyselej spodek a docela dost sladkej vrch. Občas chuť sýra. Když chutnáte samostatně, jste nadšeni. Ale dohromady to popravdě k sobě moc nejde. Sladká a kyselá by k sobě šla asi dobře. Ale jakmile se to spojí se slaným masem, slanou slaninou a slaným sýrem, tak to přestává trochu klapat. Do toho díky housce má sladká chuť nadvládu a já osobně bych třeba radši tu chuť kyselkavou. Tenhle burger zbaštíte s gustem a ve vaší bedýnce zbudou brzo jen hranolky. A spousta omáček a šťáv. Ale zachytíte svýma chuťovýma pohárkama zároveň cibulový džem se smaženou cibulkou a zelím? No nevím. Spíš se vám to slije do sladké velechutě, občas kyselkavé velechutě a nejčastěji to bude masochuť. Ochutnat? Tak určitě. Ale prostor pro zlepšení by tam ještě byl. Cena 195 korun i s hranolkama je cena vzhledem ke kvalitě a velikosti přiměřená.

Zmínil jsem hranolky, tak něco málo k nim. Jsou domácí. Bohužel. Bohužel, protože křupavý hranolky umí málokdo a Bistropen to není. Jejich hranolky chutnají spíš jako vařený brambory a když takovou hranolku vezmete do ruky, schlípne vám v ní jakoby v sobě měla šest piv, tři rumy a litr vína. Povzbudit se dá jen v některé z jejich domácích omáček, který si můžete z menu objednat. A ty jsou pro změnu boží. Jalapeno mayo (nebo chilli, obsluha byla lehce zmatená) byla pekelně ostrá a rozhodně jste dostali to, co jste čekali. A BBQ mayo? Ta byla bombastická. Nasládlá a hodně uzená mayo. Je třeba dodávat víc?

Bistropen ve mě zanechal moc kladnej dojem. Dostanete tam šťavnatej parádní burger z kvalitních surovin, kterej se může směle zařadit do ostravské špičky. Jen těch surovin je možná zbytečně moc, maso by mohlo být růžovější a líp namletý. Ale to jsou tři malý mínusy v záplavě plusů, takže Bistropen rozhodně můžu s klidným svědomím doporučit. Jen pozor, protože od dubna do podzimu bude jiný menu. Burgery v něm nejspíš zůstanou, ale i tak doporučuju prve mrknout na net.

PS: K burgeru jsem si dal parádní jedenáctku Koníček Ryzák a sedla jako vyšitá. Piv tam mají větší výběr, takže další, zvlášť v Ostravě nezanedbatelný, plus.

sobota 10. března 2018

Tasty Cheese & Tasty Chicken, McDonald's

Minulý rok jakýsi Jirka Král z jakéhosi webu Youtube udělal pro jakýsi McDonald's Burger Jirky Krále. Bohužel ho donutili burger okleštit a místo omáčky z Tastyho měl omáčku z McChickena. A to, jak jistě uznáte, není úplně to samý. A letos jako blesk z čistýho nebe přichází Tasty Cheese a Tasty Chicken přesně tak, jak si to Jirka přál. Kdo nebo co je Jirka Král si přečtěte v minulé recenzi a nebo použijte svůj oblíbený vyhledávač, třeba Seznam. Já se pustím do těch dvou malých masito-sýrových krasavců s omáčkou pro dospělý sendviče.


Tasty burgers shodně obsahujou sýr cheddar, dva malý plátky slaniny, trochu salátu, sušenou cibuli a omáčku Tasty. Potom samozřejmě maso. Buď hovězí nebo obalovaný kuřecí. Prve jsem ochutnal hovězí, tak ho jako první zrecenzuju.


Je to prcek. Takový zmenšený Big Tasty Bacon. Ale bez rajčete, s jiným sýrem, s jinou cibulí a to hlavní, s jiným poměrem surovin. A přesně proto nedostanete přesně ten parádní zážitek, jakým Big Tasty Bacon je. To je třeba říct hned na začátek. Chuťově je blízko, ale pořád to není Big Tasty. A to dokazuje jen jednu věc, kterou jsem předtím absolutně přehlížel a kterou jsem nečekal, že objevím. Big Tasty Bacon není nejlepší sendvič z fast foodů jen díky omáčce, ale díky parádně vyladěným poměru surovin, kdy cítíte opravdu všechno a všechno to k sobě ladí jak cimbál k vínu. Taky to rajče zjevně dělá víc, než bych kdy čekal.


Takže chuťgasmus a'la Big Tasty Bacon se nedostaví, ale i tak je Tasty Cheese asi ta nejlepší verze miniburgeru, kterou kdy McDonald's vyrobil. Už jen kvůli té omáčce. Ta omáčka je fantastická. Je to jedna z těch omáček, se kterou se chcete oženit, se kterou chcete zestárnout a na stáří s ní objíždět karavanem Holandsko. Prostě bomba. Středně vyuzená majonéza s trochou kečupu, asi mletou paprikou a trochou pepře. Plná chuť, královská konzistence všech konzistencí a budu se opakovat, prostě je bomba.


Zbytek sendviče je tak trochu v pozadí. Jak sýr, tak maso a i ta slanina (schovaná pod sýrem) mají problém se proti omáčce prosadit. O salátu a neviditelné cibuli ani nemluvit. I když tu slaninu a maso občas ucítíte, tak většinu času je bude válcovat omáčka. A to není špatně. Dá se předpokládat, že kvůli omáčce jste do toho šli. Ale celkově se dá říct, že to není až tak extra vyladěnej burger. Tasty Cheese vévodí Tasty omáčka a zbytek se jen veze. Ale je to sakra dobrej burger. Co mě se týče, rozhodně top ze současné nabídky jejich "dětských" sendvičů.


Zkusit? Nezkusit? Rozhodně zkusit. Ale jako svačinu před kinem nebo tak. Pokud se chcete nadlábnout, jděte do dospěláckýho Big Tasty Bacona. Čeká na vás mnohem vyladěnější sendvič. Přecejen Big Tasty Bacon je vedle omáčky i o mase. Tasty Cheese je hlavně o té omáčce.


A co kuřecí varianta? Ta se podle mýho názoru moc nepovedla.


Už od pohledu jsem tam měl mnohem víc omáčky než u hovězí varianty. No podle oficiálních zdrojů má být v obou omáčky stejně, takže zjevně náhoda. Což by na první pohled rozhodně nebylo špatně. Víc omáčky, víc tasty. Ale k té kuřecí variantě se ta omáčka tak nějak nehodila.


A možná to nebyla jen ta omáčka. Ani ten sýr mi zrovna třikrát ke kuřeti neseděl. Snad jen ta slanina, ta ke kuřeti bodla. Ono s tou omáčkou se to má tak, že je uzená. A uzená omáčka halt chutná líp s grilovaným masem než se smaženou strouhankou. Celej ten sendvič byl takovej nějakej divnej. Omáčka super, slanina super a pak tam byla divná chuť placky se sýrem. K sobě to prostě nejelo.


Ono samotný to kuře není žádná hitparáda. Určitě lepší než má Burger King (Kink) a za určitě lepší cenu. Ale pořád je to takový neslaný divně mazlavý kuře v těstíčku, co jde cítit hlavně po oleji. Vyloženě špatný to není. Ale asi nic pro mě. A když si za stejnou cenu můžete dopřát lepší variantu s hovězím, dopřejte si hovězí. Toť můj názor.


Celkově tyhle dva malý krasavce hodnotím hodně kladně. McDonald's v tomhle value segmentu udává tempo a za malý peníz dostanete přiměřený množství dobrýho jídla. Oba sendviče můžete koupit za 39 korun samostatně nebo za 49 korun ve spojení s malýma hranolkama nebi pitím. Já si koupil jeden Tasty Cheese samostatně, druhej Tasty Cheese s malýma hranolkama a Tasty Chicken s malým pitím. Celková cena 139 korun. Nažral jsem se k prasknutí. No za 145 korun máte Big Tasty Bacon velký menu a z toho se najíte stejně a kvalitněji. A budete to mít čím zapíjet až do konce. Ale jak jsem říkal. Jako svačina je Tasty Cheese super. No a Tasty Chicken klidně vynechejte. A jak dlouho s náma budou? Podle všeho až do konce léta. To je spousta času na nacpání se Tasty omáčkou. :)

Crispy Chicken, Burger King

Čekali jste na recenzi nových Tasty sendvičů od McDonald's? Ha! Mám vás! Ta samozřejmě bude. Ale prve něco málo od Burger Kinga. Ať máme nějaký srovnání a ať se můžeme podívat, jak to opravdu nedělat...



Crispy Chicken byl minulej měsíc takzvaným králem měsíce. To znamená dočasnou cenovku 49 korun českých. Kolik stojí dneska netuším, ale jak poznáte za chvíli, je to úplně jedno.


Tenhle sendvič středně malé třídy obsahuje kuřecí maso obalený ve speciálním křupavým těstíčku, salát, rajče a majonézu v housce. Prvně bych se mrknul na housku. Ta je stejně odporná jako na posledním Whopperovi s bramborovou plackou, co jsem měl. S jediným rozdílem. Díky velikosti Crispy Chickena se tahle jeho houska aspoň nestihla natrhat na trilión kousků. Ale pořád je taková oschlá, hrozně suchá a má hnusně moučnou chuť. Když ji stlačíte, tak nepruží a nezmáčkne se, ale propadnou se vám do ní prsty. Burger King má momentálně ty nejhorší housky ze všech fast foodů. A podle všeho mu to vůbec nevadí...


Dál si vezmu na paškál jejich kuřecí ve speciálním křupavým obalu. Speciální to opravdu bylo. Bohužel ne v kladným slova smyslu. Obal byl opravdu dost tvrdej. Jedná se v podstatě o mletý kuřecí stehenní maso smíchaný s kdovíčím obalený v "corn flakes" a usmažený do mrtva ve friťáku. Nechutnalo mi to. Krusta byla moc tvrdá, chutnala jen po oleji a vnitřek nebyl skoro vůbec cítit. Konzistence vnitřku byla taková divná a ne moc přirozená. Prostě podprůměrná placka do kuřecího sendviče. Být to "value" sendvič za třicet korun, beru. Ale plnohodnotnej kuřecí sendvič bych si představoval s lepší plackou. A Burger King umí lepší.


Salát normálka. Plátek rajčete byl za zenitem dva týdny předtím, než mi ho tam vložili. Majonézy tam bylo dost. Byla lehce nakyslá tak, jak majonéza být má. Konzistenci měla trochu víc mazlavou než je majonézový ideál. Možná by neuškodilo víc vajec nebo kvalitnější olej. Majonéza byla jak nahoře tak dole.


Celková chuť sendviče? Dám vám sekundu na tipování, co šlo cítit nejvíc. V recenzi jsem moc vodítek nenechal. Sekunda uběhla. Majonéza s hnusnou houskou. Občas salát. Jo jo. Za několik desetikorun dostanete divnou housku se zeleninou, kopou laciné majolky a kuřecí plackou, která se chuťově neprosadí ani proti salátu. A ještě je šedivá. Škoda škoda. Ke Crispy Chickenu jsem si dal spoustu kuřecích nuget a ty byly o tři třídy lepší než celej sendvič do kupy. Takže pokud máte menší mozkovou příhodu a dostanete chuť na kuřecí od Burger Kinga tak, jako jsem dostal já, držte se hlavně těch nugetek. Ty jsou fajn. Crispy Chicken fajn není.