Znudění lidi bez života a náctiletý influencerky díky Instagramu už dávno vědí, že jsem se toulal po Bulharsku a baštil všechno, co jsem zahlídnul na obrázku nebo za okýnkem. Jakožto člověk, co se neštítí teplé tatarky ležící od rána (v lepším případě) na slunku, jsem byla ta pravá osoba na tuhle svatou misii. Misie byla úspěšná a abych neprudil jen na Instagramu, tak budu prudit i tady. Protože pokud máte rádi mletý maso, stánkový jídlo a žaludek z oceli, je pro vás Bulharsko tou pravou zemí! Za předpokladu, že nemáte nic proti kyselým okurkám a čubrici... Pohodlně se usaďte, namíchejte si oblíbenou směs mletých mas a jdeme na to.
Zbytečná recezne první, obyčejnej bulharskej burger ze stánku. Houska kupovaná nuda jako u nás, omáčka něco jako burger sauce z Lidlu (Lidl tu mají taky, takže možná to nude i ona), salát, výborná kyselá okurka (který strkají všude), plátek obyčejnýho sýra, pár tlustých vypečených kousků slaniny a perfektní domácí hovězí placka, ve které nesmí chybět čubrica. Celkově těžkej průměr, ale ochucený hovězí byla příjemná změna. Cena v přepočtu asi 40 korun. K tomu hrancle s balkánským sýrem za příplatek.
Zbytečná recenze číslo čtyři, bulharský grilovaný kuře. Žádný elektrický solárko jako u nás, ale poctivej plyn a kuřata na ohni. Ugrilovaný k dokonalosti. Snad jen prsíčka by mohly být o chlup šťavnatější, ale zase oheň je oheň. Kůžička byla křupavá a celkově kuře nebylo ani nikterak přesolený, což byl malej zázrak, protože solí Bulhaři většinou nešetří. Marináda byla lehce do kysela, což jsem nečekal a byl to nezvyk. Pomalu mi začalo docházet, že Bulhaři na kyselý okurky a kyselý chutě obecně nedají dopustit. Cena za půlku byla v přepočtu asi 78 korun. Fajná večeře, ale upřímně u mně vede mošnovský Křup křup (fotka kdesi dole na mým vymakaným profilu). Halt jsem moc konzervativní na to, abych vyměnil papriku a česnek za trochu octa...
Zbytečná recenze číslo pět, bulharskej kebab. Asi nejpříjemnější bulharský junk food překvapení. Žádná mražená šiška z Polska, ale poctivý, okořeněnený, podomácku napíchaný a pomalu grilovaný maso. Tentokrát žádná čubrica, zato člověk uvnitř našel (nečekaně) kyselý okurky, zelí v kyselkavé zálivce, hranolky, nějaký to rajče a na výběr byla jediná omáčka, takova kyselejší jogurtová majonéza. Celý to bylo v nadýchané, lehce ohřáté pitě. A upřímně tohle byl nejlepší kebab, jakej jsem kdy jedl. Všechny chutě se doplňovaly, všeho bylo akorát a tentokrát mi ty kyselý chutě sedly. Tenhle kebab bylo asi nejprodávanější jídlo u místních. Ve frontě si ho dávali tři lidi ze čtyř a ví proč. Nabízeli tři velikosti. Tenhle byl velkej a v přepočtu asi za 65 korun. Perfektní večeře! Tohle mi bude chybět...
Zbytečná multirecenze číslo šest, bulharský mořský potvory. Chobotnice byla super. Chapadla byly měkký, nasekaná hlava (nebo co to bylo) se moc nepovedla a byla tužší. Chuťově to připomínalo krabí tyčinky. Lehká chuť rybiny a nic víc. Nejvíc mě zaujala "greek sauce" k rybě. Tekutější, hořčicová, bylinková a lehce nakyslá omáčka k rybě sedla jak prd*l na hrnec a musím to doma zkusit nasimulovat. V životě by mě nenapadlo dát hořčičnou omáčku k rybě a přitom je to taková pecka. Flan (ten dezert) byl taky fajn a dost mě překvapilo, že tenhle původem španělskej dezert najdu v bulharské restauraci. Krevety byly božský. Snad jako vždycky u moře, kde je mají čerstvý a většinou je umí dobře udělat. Cenově tam podobný jídla už vyjdou o dost hůř než junk food. Třeba krevety stály v přepočtu cca 240 korun. Mořský plody tam stojí zhruba dvojnásobek oproti klasickýmu vepřovýmu. Samozřejmě se bavíme o restauracích v letoviscích, kam místní moc nechodí. Ono i točený pivo tam stává okolo 40ti korun, což je pro místní dost. Navíc ty piva nejsou nic moc...
Poslední zbytečná recenze číslo osm, bulharský kebabčety. Pár příspěvků zpátky jsem se rozplýval nad bývalou ostravskou Astorkou, kde dělali vynikající kebabčety, i když to podle všeho byly spíš kjofty. Pokud jsem dobře rozluštil taje a skrytý souvislosti mezi azbukou a geometrií, tak kebabčety jsou válečky a kjofty koule. Cokoli mezi tím zase kjofty. Od bulharských kebabčet jsem dostal přesně to, co jsem čekal. Perfetkně vytvarovaný a tvarodržící šťavnatý váleček vepřovýho s čubricou v hlavní roli. Nic víc a nic míň. Upřímně mi tyhle kebabčety ze stánku chutnaly o něco míň než kjofty z restaurace jak v Bulharsku, tak v ostravské Astorce. Bylo znát, že maso není úplně top z bio farmy od šťastných vepříků. Nebo alespoň z lepší části smutnýho bulharskýho prasete z prasečárny. Nic překvapujícího, když jeden váleček stál 13 korun... Tak jako tak tohle bylo moje rozloučení s Bulharskem a ruku na srdce, o čubrici nechci chvilku slyšet. :) Ale kyselý okurky si na pizzu asi dávat začnu. :)
A tyhle dvě poslední jsou bonusový. Ty na Instagramu nejsou. Z téhle parádní uličky jsem bral většinu recenzovaných pochutin. Taková ulička, to je hotovej ráj na zemi! Kam se hrabe All inclusive...
Žádné komentáře:
Okomentovat