Opravdu si McDonald's myslí, že možnost přidat si rajče a okurku do burgeru je o dost lepší možnost než si zajít na oběd na nějakou ujetou nezdravou novinku, kterou jinde nenajdete? Opravdu si myslí, že může kvalitou masa ve zmraženým plátku konkurovat podnikům specializovaným na burgery? Opravdu si myslí, že se lidi potrhaj z možnosti dát si zakydaný hranolky na svačinku za šest pětek místo parádních bramborových spirál ke kompletnímu menu? Opravdu si myslí, že výběr ze dvou hovězích burgerů ve stálým menu je to, co k nim nažene horu fanoušků? Asi ano. A tak tu máme vrchol evoluce burgeru tak, jak si ho představuje McDonald's. Maestro s novým, tlustým masem. Jako první jsem si zašel na verzi Maestro Pepper.
Maestro Pepper obsahuje velký hovězí maso, plátek ementálu, dva plátky slaniny, dva plátky rajčete, červenou cibuli, smaženou cibuli, salát a omáčku tří pepřů. Všechno je to v hladké housce a'la brioška. Na obrázku Maestro Pepper vypadá hezky. Hodně hezky. Spousta omáčky, spousta zeleniny, krásně roztavenej sýr, velký tlustý maso... Co skutečnost?
Skutečnost není o nic pozadu. Maso působí na fast foodový poměry opravdu masivním dojmem. Zeleniny v něm bylo víc než obvykle sním za celej týden a celkově prostě pecka na oko. Nepamatuju burger ve fast foodu, kde by houska byla tak nicotná oproti nabitýmu zbytku. Klobouk dolů. Chyby by se ale samozřejmě našly i tak. Sýr se neroztekl, smaženou cibulku aby člověk pohledal (byla tam vůbec?), slanina nebyla krásně vypečená, plandala tam jak oslí chobot a omáčka mi z burgeru taky vyloženě netekla. Jsou to maličkosti, ale alespoň jde vidět, že vždycky je co zlepšovat. I tak je to ale rozhodně jeden z nejhezčích (nejen) fast foodových burgerů, který jsem držel v ruce.
Bohužel ale nejde o to, co máte v ruce, ale o to, co máte v puse. A tam už se hrála na můj vkus dost ohraná písnička. Začnu masem. Vrchol fast foodové evoluce? Zcela nepochybně. Maso bylo opravdu macatý a dost kvalitní. Takhle kvalitní mraženej plátek jsem v obchodě ještě neviděl. A to jsem baštil i nějaký ten mražený Angus z Makra. Chuťově taky není co vytknout. Ucítíte jen dobrý hovězí maso. Jen kráva, trochu soli, pepře a nic víc. A dobrá kráva. Když si koupíte hovězí maso, sami umelete a opečete, bude to nejspíš chutnat stejně. Jenže! Jenže doma si ho, pokud máte vkus hodný mistra světa amoleta, uděláte na medium. To od McDonald's nečekejte. Maso sice není vyložené suchý, ale je propečený až až. Je to rozhodně lepší volba než dva tenčí plátky masa ve starým Maestru, ale známka růžové nikde. Tady totiž McDonald's naráží na svoje mražený hranice a prostě to maso nebude mít nikdy tak dobrý, jako profi burgrárny. Samozřejmě nikdy neříkej nikdy, ale trochu mě mrzí, že se McDonald's snaží konkurovat zrovna masem, kterým prostě konkurovat nemůže. Přidaná hodnota McDonald's oproti profi burgrárnám nikdy nebude lepší burger jako takový. Tam vždycky prohrajou. Měli by se soustředit na to okolo a to nedělají. Proto ten úvod. Nerad bych viděl, jak můj oblíbený řetězec skončí v propadlišti dějin, protože si manažeři myslí, že do McDonald's se chodí na kvalitní a fresh burgery za pořádný peníze. Ne. Do McDonald's lidi chodí kvůli junk foodu a když nemají moře času někde vysedávat. Na kvalitní a fresh drahý burgery si lidi vždycky zajdou do místní burgrárny (pokud ve svým městě tu možnost mají).
Ale tak jako maso dobrý. Proti tomu nic nemám. Z mražené placky víc nevykouzlíte. Plátek ementálu si na nic hrát taky nemusel. Byl to ementál, za kterej by se nestyděl kdejakej Švýcar. Žádný polotavený cosi, prostě poctivej kus sýra. Bohužel ementál ve svoji mladé formě není nic, co by sílou svoji chuti vyhrávalo silový soutěže. Takže když ochutnáte sýr samostatně, tak uznale pokýváte hlavou a tím vaše interakce skončí. Občas sýr v puse ještě zaregistrujete, ale hlavní chuťovou linku opravdu netvoří.
Co šlo cítit víc byla slanina. Slanina se v mým případě tentokrát dost táhla, šla hůř pokousat, byla studená a celkově žádná hitparáda. Rozhodně bych od slaniny čekal víc. Možná to bude tím, že od slaniny vždycky čekám maximum, ale tentokrát mě prostě nepřesvědčila. Chuťově si s masem celkem rozuměla. Rajčata dodaly sendviči vlhkost a svěžest. Měl jsem dva krásný plátky, kterým nebylo co vytknout. Červené cibule bylo akorát. Tak akorát, že občas dokreslila sousto svojí nenásilnou palčivostí a dodala příjemný křupnutí. Smaženou cibulku si popravdě absolutně nepamatuju. Kdybych nezkoumal promo obrázek, tak ani nevím, že tam nějaká byla. A jak tak koukám na fotky, tak asi fakt byla. No chuťově ani ň. Asi za to mohlo její množství. Podle fotek jsem tam mohl mít všeho všudy tak gram té smažené cibulky. Což je celkem škoda. Smažená cibulka dokáže burgerům dát zajímavej rozměr a k pepřové omáčce se mohla hodit dokonale.
Tím jsem se nenásilně dostal k omáčce. Omáčka tří pepřů, jak zní její velkolepý český název, je vlastně pepřová majonéza. Je dost dobrá a dost pepřová. Omáčku možná znáte z cibul cheese a cibul chicken (Safi burgery). Tam byla snad to jediný dobrý. V Maestro Pepper ji najdete trošku pod masem a o něco větší trošku pod střechou burgeru. Na můj vkus je ji tam ale žalostně málo. Její chuť je silná, takže se dost prosadí i přes všechen ten obsah, ale já mám halt rád, když se v té omáčce člověk může rochnit. Takhle ji ucítíte a občas najdete na zelenině, ale burger vám klouže do krku díky zelenině a ne díky omáčce.
A to ještě jen díky tomu, že jsem tam měl opravdu gigantický množství salátu. Kdybych ten salát vytahal a nakrájel si do něj do maso, tak mám regulérní salát kdesi z nějakýho veganskýho stánku u filozofické fakulty. Málem jsem z toho množství dostal hypervitaminózu. Čert vem hypervitaminózy, ale hořká chuť toho salátu (!) se dokázala prosadit a to tak silně, že jsem salát cítil víc než to maso. A to je špatně milí přátelé. To je velký špatný. To nechcete. Samozřejmě jsem v tu chvíli zavedl nutná protiopatření a spoustu salátu vytahal a zbaštil samostatně. Pak zajedl hranolkama, abych se zbavil té zdravé, hořké pachuti a pak až pokračoval v sendviči. No bez půlky toho salátu ale pak bylo vidět, že ten Maestro Pepper vlastně není žádnej odvar. Být tam víc omáčky a víc smažené cibulky, asi by mě seděl víc.
Chuť Maestro Pepper tvoří hovězí maso, pepřová omáčka a zelenina. Zhruba stejným dílem. Občas slanina, superobčas (o devadesát čtyři procent méně než normální občas) sýr. Není to vůbec špatnej burger. Jen trochu nudnej. Pokud máte rádi pepř, asi vám bude chutnat. Ale dáte si ho znova? Zajdete si znova na tenhle burger za 165 v menu (125 samostatně)? Asi ne. Já určitě ne. Nedávno jsem manželce nesl domů burger z ostravskýho Eat Meat a když si uvědomím, že cena je skoro stejná, tak ne. Opravdu ne. Tohle McDonald's opravdu nemá šanci vyhrát. Měl by se o to přestat snažit a vrátit se k tomu, co mu šlo nejlíp. K junk foodu. Pořádný novinky, pořádně pestrý menu, spousta výborných omáček, speciální akce a normální ceny. Diverzita je klíčem k úspěšné evoluci a McDonald's ten klíč zapekl do tlustýho masa...
PS: Mimochodem tlustý maso taky není žádná extra novinka. V takovým Polsku už ho mají pár let jako samozřejmost... Kdysi se o našich novinkách u McDonald's psalo i v amerických médiích. Kdo pamatuje geniální I Love NY akci z roku 2010, tak ví, o čem mluvím. Dneska se musíme smířit s tím, co vymyslí jinde a s trochou štěstí se to dostane i k nám. A někdy ani to ne (McRib). Smíříme se s tím? Já určitě ne. Nepřestanu remcat a nepřestanu, dokud zase nebude McDonald's super jako kdysi. Make McDonald's great again! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat