Cheese fries se slaninou a jahodová taštička, McDonald's

Stačilo koupit bramborový mřížky nebo spirálky! To je to, o co tady žebráme tak drahnou dobu. Ne. McDonald's radši nakoupí nový nádobí, nový odměrky, nový pistole na omáčku a všechno možný, jen aby nemusel kupovat ten pytel úžasných, vypečených, kořeněných a polobožských bramborových mřížek. No nic. Jak chutnají hranolky "vytuněné jako nikdy"?

Cheese fries se slaninou obsahují sto dvacet gramů hranolek (o šest gramů víc než je jejich všední střední porce), sýrovou omáčku a kousky slaniny. Tenhle produkt, ač pro ostatní fast foody naprosto běžná věc (něco podobnýho mělo i KFC, Burger King má pikantní verzi ve stálé nabídce), způsobil na Facebooku McDonald's poprask jako dlouho nic. Někdy zjevně stačí málo. Já vytuněný hranolky samozřejmě vítám. Vítám každou novinku. Ale mřížky jsou mřížky.

Vezmu to od začátku. Tyhle hranolky jsem se jal vyrazit do mé oblíbené provozovny s klikacíma panelama. Jako první jsem si je zkusil nějak přihodit k menu. Nešlo to. Zjevně je lze objednat jen jako samostatný produkt. Což celkem zamrzí. Chtěl jsem si dát burger, vytuněný hranolky, taštičku a pití. Pěkně za příplatek v menu bych se vešel do nějakých sto padesáti korun. Takhle jsem musel objednat všechno samostatně a atakoval jsem hranici dvou set korun. Ony vytuněný hranolky totiž stojí padesát pět korun. Je to hodně nebo málo? Je to dost. A rozhodně se jich samostatně nenajíte. Pamatuju doby, kdy restaurace prodávaly přílohy pouze k hlavním jídlům. Ve spoustě to frčí dodnes. Co by pak pan kuchař dělal, kdyby všechny děcka do sebe plácaly dvojitý hranolky s kečupem místo smažáku... Ale že McDonald's půjde přesně opačnou cestou a nabídne vám buď svačinkový vytuněný hranolky, menu s obyčejnýma hranolkama a nebo díru do peněženky, to bych fakt nečekal. No jedeme dál.

Uprostřed poprasku na Facebooku se McDonald's tu dušuje, že je na hranolkách přesně ta omáčka ze Swiss Kinga a tu se dušuje, že je to "upravená" omáčka ze Swiss Kinga. Působí to dost zmateně a ve výsledku spíš humorně. Asi by společnost měla vědět, čím krmí svoje zákazníky. A kdo to ochutnal, tak má jasno, že to opravdu není Ta omáčka. A věřte mi. Já omáčku ze Swiss Kinga jedl tři měsíce v kuse se vším možným. S kebabem, s párkama, na pizze. Prostě se vším.

Už podlé té barvy to opravdu není ta samá omáčka. Jestli z ní vychází? Možná. Ale má k ní hodně daleko. Omáčka ze Swiss Kinga je hodně tučná, dost kyselá a supersýrová. Omáčka na Cheese fries je spíš tekutá, světlá, chuťově lehká a dost smrdí. Smrdí po sýru. Ale ne po čedaru nebo českým univerzálním eidamu. Smrdí spíš po francouzských nebo švýcarských sýrech. Osobně bych ten smrad přirovnal k lehkýmu Romaduru. Chuťově je jím jen lehce líznutá. Takže omáčka má k omáčce ze Swiss Kinga skutečně dost daleko. Pokud si je někdo má možnost dát vedle sebe a ochutnat, tak ať tak udělá. Rád bych to taky zkusil, ale i tak bych za svoji chuťovou paměť dal cizí levou kouli do ohně. Možná je ta omáčka ze Swiss Kinga tak naředěná a zjemněná, že vyšla na světlo její pravá smradlavá pravda. Takový vysvětlení bych už bral.

No omáčka jako taková mi chutná. Je jemná, lehce opravdovo-sýrová, nepřebije chuť hranolek a dá možnost i slanině. Originální Swiss King omáčka byla schopná přebít všechno, co nebylo ve sloním množství a ohraničený množstvím tuku a oleje. Takže volbu omáčky beru jako dobrou. Množství by mohlo být větší, ale podle informací od insiderů tady na blogu (díky za všechno podobný info!) by ji měli od teďka dávat dvakrát tolik. Tak ještě dvakrát tolik hranolek a bude to pecka... :)

Slaniny bylo celkem dost. Byla nadrcená na mikro kousky a jíst se dala v podstatě jen nalepená na omáčku. Lovit zbytky slaniny tou pidividličkou byla pak spíš hra než krmě. Ale vidličku chválím. Připomnělo mi to starý dobrý časy, kdy jsem jako děcko dlabal hranolky podobnou vidličkou z plastovýho kelímku na starým, rozmláceným a komunistickým koupališti. Samozřejmě ty koupaliště jsou pořád stejně starý, většinou i stejně rozmlácený a na jistých místech i stejně komunistický, takže se to dá zopakovat i dneska. Ale od McDonald's, společnosti, která se vymezuje proti odpadu a snaží se být zelená jak to jen jde, použití milionů malých plastových vidliček představuje opravdu prazvláštně progresivní krok. Ale tak čert vem oceány. U Mácháče taky dobře.

Takže hranolky jsou dobrý, omáčka je dobrá, slanina je samozřejmě dobrá. Přesto s Cheese fries se slaninou nejsem spokojenej. Vadí mi politika samostatnýho produktu. Já si je chci dát k menu. Místo obyčejných hranolek. Nechci platit zvlášť za hranolky skoro šedesát korun a dalších čtyřicet za pití. Prostě nechci. To už je stovka a ještě nemáte to hlavní, burger. A to mám na stravenkové kartě peněz pomalu víc jak na debetní. Chci si připlatit třeba dvacku a dát si je s burgrem a pitím v menu. Taky nejsem spokojenej s porcí. Pokud už je to samostatnej produkt, tak sto dvacet gramů je slabota. Slabota umocněná o dost větší krabičkou než je množství hranolek. Chuťově Cheese fries se slaninou můžu pochválit, marketingově ne.

Jahodová taštička to měla o dost jednodušší. Moc jsem od ní nečekal, ale dostal jsem celkem fajn taštičku. Tvarohová náplň byla slabší, ale ta jahodová byla naprostá pecka. Překvapila mě opravdu svěží jahodová chuť a na jazyku se mi objevilo instantní léto. Dokonce byly uvnitř kousky jahod. Za dvacet devět korun? Ano prosím.

Zakončím to zvoláním ze začátku. Stačilo koupit pytel bramborových mřížek!