pondělí 16. ledna 2017

Steakhouse Royal, Burger King

Zimní království

Znovu jsem navštívil Zimní království (heh), abych si u Burger Kinga dal Steakhouse Royal, přímou konkurenci Swiss Kinga od McDonald's. Burger King a Royal... McDonald's a King... tomu říkám konkurence. I v názvosloví! No a protože minulej burger ze Zimního království (hehehe) Cheesy Angus XT mě absolutně nenadchnul, neměl jsem až tak velký očekávání ani tentokráte. Ale kdyby mě proklouzl mezi prstama a nestihl ho, taky by mě to asi mrzelo. Tak jdeme na to.


Steakhouse Royal obsahuje podle webu bramborový rösti, uzenou slaninu a sýr čedar. Já bych to doplnil o hovězí maso, smaženou cibuli, salát, rajčata, majonézu a BBQ omáčku v kukuřičné housce. Srovnání se Swiss Kingem (6 let stará recenze ZDE) se nabízí kvůli bramborové placce. I když Swiss King hraje na sýrovou notu i díky omáčce, zatímco Royal se drží osvědčené kombinace majonézy a BBQ omáčky. Co mi sedlo víc? Čtěte dál.


A nebudu vás napínat jak banda sadistů v porotě sadistických televizních soutěžích. Víc mi sedl Swiss King a jeho jednoduchá kombinace. Proč? To se dozvíte za chvíli! :)

Z jednoho sprostýho důvodu. Steakhouse Royal je přeplácanej jak špatně vyjetá pracovnice u silnice. Maso, placka, dvě omáčky, slanina, smažená cibule, zelenina, sýr... A další průser. Bramborová placka je tlustší než maso. A nemá žádnou příjemnou chuť. Chutná jen a jenom jako olej, v kterým se pár minut topila. A funguje jako chuťová houba. Nasaje do sebe ostatní chutě, nasadí jim roubík a umlátí je pálkou na kriket. Jediný chutě, který unikly, jsou BBQ omáčka a slanina. Opravdu. Kousnete do sendviče a neucítíte nic. Pak trochu BBQ omáčku, pokud ji tam zrovna máte, a slaninu, pokud ji tam zrovna máte. Ale pusu máte plnou věcí. Mazlavých, někdy teplých, někdy studených... Koukáte na maso, ale necítíte ho. Je to takový... nijaký.


Smíchat majonézu, rajčata a smaženou bramborovou placku asi nebyl nejlepší nápad. No popravdě. Vy byste si namazali doma bramborovou placku majonézou a dali na ni rajčata? Asi ne co. A dost možná se vám při té představě trochu nadzvedl kufr. Tenhle sendvič musel vymyslet počítač s Windows Vista a ne někdo s jazykem a alespoň dvěma chuťovýma buňkama.

Swiss King funguje na svoji těžkotonážní jednoduchosti. Je jako starej tank. Pár těžkých smontovaných věcí do kupy, který do sebe skvěle zapadnou a hurá do boje. Ten se povedl. Ale Steakhouse Royal? Ten je jak nejdražší černej Mercedes vytuněnej o obří zelený přítlačný křídlo a velký lesklý růžový ráfky. Tak nějak to k sobě nepasuje. Bod pro konkurenci, minus bod pro Burger King. Bohužel tahle akce nevyšla. Ale pořád chválím inovaci. Lepší se o něco snažit a a šlápnout vedle než nedělat nic...

Cena 149,- samostatně a 189,- v menu. Ale i kdyby byl o třicet korun levnější, stejně vám ho nedoporučím. Dejte si normální Steakhouse, ten je špica. Steakhouse Royal jen pokud vám dlouho nebylo těžko a chybí vám to.

sobota 14. ledna 2017

Cibulák, Scansen, Ostrava

Co bych všechno pro svoje čtenáře neudělal. Tak třeba nedávno jsem se vydal do jedné z nejlepších ostravských restaurací, abych ochutnal jejich nový burger. Vůbec ne kvůli tomu, že bych ho opravdu chtěl ochutnat. Vůbec ne kvůli tomu, že jsem koukal na fotku asi dva měsíce a slintal. Vůbec ne. Vše a všechno jen a jen kvůli vám! Abyste měli co číst!


Scansen (foto z jejich facebooku) je celkem nová restaurace otevřená v centru Ostravy. Patří stejné společnosti jako Zámek Zábřeh, Comedor nebo třeba Loft, kde jsem měl burger pár měsíců zpátky (recenze tady). Už to je jistá záruka kvality a očekávání byla veliká. Tuplem po přečtení tohodle: "nový “cibulák” - burger (150 g hovězí svíčkové) není v housce, ale v tmavém křehkém chlebu opečeném na dřevěném uhlí v Josperu, stejně jako maso v něm, majonéza…a cibule - jedna červená pečená a nakládaná, druhá karamelizovaná s morkovým máslem a tymiánem, 48 týdnů zrající gouda, salát s bylinkami a dva dny tažený jus z hovězích kostí a červené řepy". Co dodat? Z popisu vám musí být jasný, že tahle restaurace se nesnaží o obyčejný jídlo. Snaží se o dokonalost a moderní pojetí. Však si podle fotek na webu udělejte vlastní obrázek. Bylo mi jasný, že tenhle burger nebude ani tak pokus o ten nejlepší klasický burger, ale o opravdu originální burger od surovin, přes zpracování až po vzhled. Nevšední zážitek zajištěn, jdeme na to.


Fotka možná nevypadá moc vábně, ale na nějaký dlouhý focení, nastavování a aranžování nebyl čas. Topil jsem se ve vlastních slinách. První vás zaujme houska. Nebo spíš chleba (chlebík? chlebánek?). Krásná křupavá kůrčička, vláčný, chuťově vynikající, jemný, na grilu opečený celozrnný chleban. Určitě super nápad. Bohužel jen pokud burgery rádi jíte příborem. Scansen sice asi není ten druh restaurace, kde se jdete zaprasit, ale etiketa tlustých upocených Američanů mluví jasně. Burger se baští rukama. Proto jsem ho chytnul, párkrát si kousnul no a za chvilu jsem neměl na výběr. Musel jsem rezignovat a vzít si příbor. Spodní díl chlebanu nasál hrozně moc šťáv a omáček a vzdal to. Vznikla z něho vlhká chlebová hmota, kterou člověk v rukách prostě nemohl udržet. A ani nechtěl. Vrchní díl taky nebyl dokonalej. Sem tam byla na housce opravdu černá čára z grilu, která kazila chuťovej vjem svoji spálenou hořkostí. Ale to tak na dvou místech. K dokonalosti tak kousek chyběl. Chuťově bomba, ale úlohu chleban splnil napůl.

Dál bych rád pohovořil o mase. To bylo, jak psáno výše, ze svíčkové. Maso bylo super. Trochu sušší samozřejmě (svíčková je svíčková), ale ta chuť! Ta byla fantastická. Parádní masitá chuť s náznakem kouře. Uprostřed lehoulinko narůžovělý, ale po pravdě mohlo být udělaný míň. O dost. Zvlášť u té svíčkové. Takže chuťově super, ale zpracování zase tak napůl.

Dál se vrhneme třeba na sýr. Podle webu je tam 48 týdnů zrající gouda. To je skoro rok. Já rád uleželý a vyzrálý sýry. Takovej pořádně uzrálej kozí sýr je prostě boží. No tahle gouda... nevím nevím. Gouda obecně nemá zase až tak silnou chuť. Ale takhle uleželá by měla být extra třída. Po pravdě mi nepřišla. Byla taková planější a i když člověk ochutnal jen maso se sýrem, ten sýr to nedával.


Nakládaná červená a pečená cibule. Podle webu. Ta byla super. Nakládaná určitě, pečená chvilku asi taky. Cibulka byla chuťově silná. Té není co vytknout a můžu ji leda pochválit. Ta byla navrchu. Dole byla, podle webu, cibule karamelizovaná s morkovým máslem a tymiánem. Ta byla taky fajn. I když byla nejspíš hlavní důvod poločasu rozpadu spodního dílu chlebanu. Každopádně díky téhle cibuli v tandemu s červenou tenhle burger dostál svýho názvu cibulák a v kombinaci s masem šlo o fajn zážitek. Salát s bylinkama byl taky fajn. Hodně dobře se snoubil s karamelizovanou cibulkou. Celý burger byl zalitý hovězím jusem z hovězích kostí a červené řepy. Nevíte, co je to jus? Nevadí, taky jsem neměl tuchy. No je to v podstatě hodně dlouho taženej vývar. Taková super silná masová omáčka. Další díl do skládačky nutnosti použití příboru. Každopádně ten jus byla jedna z těch věcí, která se z tohodle burgeru snažila udělat něco extra. Dochutil všechno od salátku přes cibule až po maso. Bomba.

Používání příboru při jedení burgeru nemám rád. Člověk vždycky cítí, co si zrovna napíchne, ale pro celkovou chuť se musí hrozně nadřít, aby měl na vidličce od všeho trochu. A v tomhle množství surovin je to skoro i nemožný. A když už se zadařilo, suroviny spolu nestvořily takovej koncert chutí, kterej by si člověk po přečtení popisku představoval. Salátek se sýrem se ztratil, k tomu rozporuplná cibule (nakládaná vs karamelizovaná)... Hovězí omáčka a samotná chuť hovězího masa se prosadila a bylo to to, co za to stálo. Ale celkově spolu ty chutě prostě moc nespolupracovaly. Čemuž ale paradoxně pomoha vidlička. Člověk si vzal fajn karamelizovanou cibuli s chlebem. Pak si napíchl třeba kus fajnýho masa s nakládanou cibulí atd. Bylo to fajn, ne že ne, jen to nebyl až takovej odstřel ze židle. A člověk to nesměl hodnotit jako celek, ale jako souhrn jednotlivých surovin vložených do chlebu. To možná byl výsledek moderny, no u mě nejspíš vítězí konzervatismus a radši bych burger, kterej se dá zbaštit rukama a kterej je vyladěnej jako celek.

Recenze zní trochu rozporuplně. A on cibulák na mě taky tak působil. Že se rozpadl, dejme tomu. Přecejen je to spíš moderní pojetí burgeru než pokus o burger samotnej. Ale měl jsem asi až moc vysoký očekávání nebo si to kuchař nedal tak, jak by rád. Na pár místech přepálená houska, maso udělaný na medium well, možná dokonce víc a tak podobně. Cibule byly fajn, salátek taky... Pochutnal jsem si. Ale že by to bylo až tak extra, že bych si na něj zašel znova nebo vám ho doporučil všema deseti, to asi ne. Na burger si zajděte si spíš do Loftu, tam se jim povedl lepší kousek. Jinak cena je celkem příznivá. 220,- za tenhle kousek není moc a už vůbec ne v podobným podniku. On ten cibulák je taky pořádná nálož, co se gramáže týče. Jen škoda těch maličkostí, který tenhle burger neposouvají na příčky top ostravských bašt. Ale Scansen jako takový doporučit určitě můžu. Brambory s rozmarýnem byly upečený naprosto dokonale a ochucený zrovna tak, lepší brambory jsem v životě nejedl. Radegast natočenej tak, že by v tom člověk Radegast ani nepoznal a taky jsem lepší neměl (a to jsem byl pár hodin zpátky v Radegastovně). Prostě Scansen je fajn, jen cibulák nedosahuje kvalit zbytku. Třeba příště...

čtvrtek 12. ledna 2017

Cheesy Angus XT, Burger King

Zimní království

Zimní království... ehm. Spojení akce s názvem Zimní království a dvou velkých burgerů založených na sýru a bramborové placce mi hlava moc nebere. Zimní království... Ne, pořád nic. Je to stejně ujetý jako ta nová pohádka Slíbená princezna. A tam ve středověku honil Zlatovlásku pirát s bouchačkou. Neptejte se mě proč, kdy a jak jsem viděl pohádku, radši se ptejte, proč zrovna Zimní království? To je ta záhada! Zimní záhada! Že by název příští akce? :)


Dost bylo blbých keců. Pojďme se podívat na novinku Cheesy Angus XT od Burger Kinga. Je to odpověď na konkurenci a jejich sýrovou sezónu. A trochu netradičně začnu cenou. Tenhle krasavec stojí 159,- samostatně a 199,- v menu. To jen tak na začátek, aby se někdo nedivil přílišné a ostré kritice. Halt pokud fast food chce peníze srovnatelný nebo dokonce i vyšší než specializovaný burgerový restaurace, je třeba burger podle toho hodnotit. Jdeme na to.


Podle webu Cheesy Angus XT obsahuje sýr Grana Padano, čedar a jogurtovo-pepřovou omáčku. Já bych popis doplnil o Angus hovězí maso, račata, salát, cibuli a kukuřičnou housku. Úplně špatně to nezní, tak proč neochutnat.


Po ochutnání mě jako první zaskočila vlhkost masové placky, de facto její suchost. Většinou jsem ten plátek Angus dostal celkem šťavnatej, ale tentokrát byl hodně suchej. Tlustej, dobrej, masovej, ale suchej. Další překvapení po prvním kousnutí byla chuť cibule. Silná chuť. To bylo díky nepřebernýmu množství materiálu. No ke konci jsem ji už začal vytahovat. Dalším překvapením byla omáčka. No omáčka... spíš kombinace omáčky se salátem. Ta kombinace byla skvostná. Omáčka jako taková už tu jednou byla a sice v Chicken Favorite roku 2013. A stejně jako tehdy i letos jsem se musel pousmát konzistenci. Ta je prostě... no jak bych to... vtipně řídkohustá. Chlapi vědí, některé ženy se červenají... Ale až na divokou konzistenci je ta omáčka boží. Lehká jogurtová, trochu majonézová a hlavně tak akorát pepřová. Chuť pepře nepřebije ostatní chutě, přesto každý sousto parádně okoření. A opravdu každý sousto, protože díky konzistenci, která je teplem řidší a řidší (ehm) se dostane všude. No a tahle omáčka v kombinaci se salátem, rajčetem a i tou cibulí tvoří naprosto fantastickou kombinaci chutí. Chuť čerstvou, svěží, kořeněnou, díky majonéze lehce nezdravou a přesto zdravou. Prostě tuhle omáčku by měli dávat do salátů a pak bych je i já začal dobrovolně baštit. No bohužel s hovězím si už tak dobře nerozuměla (s kuřecím v Chicken Favorite ji to šlo líp).


A co říct k sýrům? Čedar nebudu komentovat, protože si jeho chuť nijak extrémně nevybavuju. Ztratila se. Ale Grana Padano? Ten si vybavuju. Sýr je to dobrej. Takovej ten tvrdej italskej, kterej najdete na pastě v těch lepších restauracích. Jestli to byl opravdu Grana Padano, parmazán nebo Gran Moravia těžko říct, ale chuťově byl opravdu silnej a klidně to mohl být i ten originální Grana Padano. A že ho tam bylo minimálně stejně tolik jako cibule a betonu ve vile Haliny můžete sami vidět na fotce. Ale že by to byl nějakej bonus? Po pravdě ani ne. Sice se asi jen díky množství chuťově prosadil, ale popravdě mi ta chuť neseděla ani k hovězímu, ani k výbornýmu pepřovýmu zeleninovýmu vršku. Taky suchost sýra v kombinaci se suchým masem nebyla žádná pecka.

Takže celek? Hodně rozporuplnej. Ucítíte maso, ucítíte sýr Grana Padano a ucítíte parádní ochucenou zeleninu. Ale opravdu odvaření budete jen z té zeleniny nahoře s vynikající omáčkou. Maso ani sýr a už vůbec ne samotná jejich kombinace vás nenadchne. A za ty peníze by sakra měla. Takže koupit? Snad radši ani ne. Ale až zase bude v Burger Kingu nějakej kuřecí sendvič s touhle omáčkou tak neváhejte a skočte tam.

neděle 1. ledna 2017

Cheese King s hermelínem - rychlorecenze

A poslední rychlorecenze bude na další "naklikanou" specialitu, kterou můžete dostat pouze na diskriminačních nových pobočkách McDonaldu. Jde o asi tu největší inovaci, kterou se McDonald's rozhodl udělat za poslední dva roky. Je to tak. Nová surovina ve starým sendviči! Woohooo!


Původní Cheese King je s náma každoročně už od roku 2013. Recenzi na něj můžete najít zde. V životě jsem ho měl jednou a stačilo. Nějak mi k srdci nepřirostl. Ale hermelín místo smažáku zněl moc dobře na to, abych si tenhle burger nechal ujít. On taky hamburger s hermelínem patří mezi moje oblíbený junk jídlo ze stánku, když se plazím večer/v noci domů a mám hlad. Tam je to sice maso z kuřecího separátu, nic moc houska a kýbl zelí (proč v každým hladovým okně dávají do burgerů zelí?), ale většinou jsem ve stavu, že je mi to šumafuk a vždycky si pošmáknu. No McDonald's slibuje přecejen o chlup lepší verzi. Tak jdeme na ni. A pěkně po rychlu, protože jsem ho měl měsíc zpátky a na regulérní recenzi mi v mozku zůstalo málo dat. Tak jako tak si užijte alespoň fotky.


Jde o hovězí maso se slaninou, hermelínem, salátem, smaženou cibulkou a sýrovou omáčkou v housce. No nezní to dobře? Zní to dobře! Maso je fajn. Celkem šťavnatý a dobře okořeněný. Slanina byla parádní, salát netřeba komentovat, smaženou cibulku si absolutně nevybavuju, ale foťák si na ni vzpomíná. Sýrovou omáčku netřeba komentovat. Jde o druhou nejlepší omáčku na světě. První je pořád slaninová z legendárního Royal Bacon (ten by se měl konečně vrátit, když už nejsou prachy na nový burgery!). No a hermelín?


Opravdu zajímavej počin. Nejspíš speciálně vyrobenej pro McDonald's, protože ve formě jako dělané do burgeru jsem ho nikde jinde neviděl. Jedná se o opravdovej hermelín s plísní po celým povrchu. Od pohledu se zdá být malej, ale během jedení burgeru byl všude a byl cítit. V kombinaci s hovězím, slaninou a sýrovou omáčkou šlo o parádní počin.


Jediný, ale celkem vážný negativum tohodle mýho krasoburgeru byl nedostatek omáčky. Kuchař zaškudlil a tak jsem měl sendvič o dost sušší a ta kyselkavá sýrová nálož mi tam prostě chyběla. Sice byla o to víc cítit kombinace masa a hermelína, ale já bych si příště prosil víc omáčky. Tak jako tak je tenhle burger super a rozhodně lepší než původní Cheese King se smažákem. Ale je lepší než Swiss King? Není. Ale pokud už jste se Swiss Kinga přejedli, máte panelovou pobočku McDonald's poblíž a chuť na hermelín, jděte do Cheese Kinga s hermelínem. Zklamaní určitě nebudete.

PS: Zaregistroval jsem tady debatu ohledně množství omáčky ve Swiss Kingu. Já jich měl už pár a zatím jsem měl omáčky akorát. A co se toho Cheese Kinga týče, tak moje drahá spolustolující tam měla omáčky zase až moc (viz poslední foto jako důkaz). Ale šíleně suchý maso. Kuchaři měli asi slabší období.


PPS: Příště bude už regulérní recenze. Jen nějak pořád nevím na co, protože McDonald's hibernuje, KFC furt točí nějaký kyble a Burger King s jeho menu za dvě stovky mě vždycky zaručeně pošle jinam. Ale tak jíst se musí, takže se něco určitě najde...

sobota 31. prosince 2016

Maestro Oštiepok, McDonald's - rychlorecenze

A další nouzová rychlorecenze. Ostrava se dostala na seznam evropských velkoměst a díky tomu máme konečně McDonald's pobočku s novým objednávkovým systémem, kterej bude brzo (až na pár vyjímek) prý všude. Nu což teda. Velký svítící tabule mě vždycky přitahovaly a když si pomocí ní můžu naklikat obsah svýho oběda, stěžovat si nebudu. Co se čekání na jídlo týče, to po důsledných návštěvách a sledování personálu hodnotím následovně. Pro větší objednávky čekáte kratší dobu než předtím, ale pokud chcete jenom cheeseburger, počkáte si dýl než předtím. Já sem většinou ve skupině první, takže fajn. Samozřejmě musí být sehranej personál. Ze začátku se čekalo strašně dlouho na všechno, ale to se dá s přivřeným okem pochopit. Co se pochopit nedá je razantně snížená kvalita hranolek. Od novýho systému v ostravské Nové Karolině jsem tam byl asi pětkrát a pokaždé jsem dostal hranolky tmavší než bych rád. Žádná zlatavá barva, ale barva blížící se hnědé a z hranolek šel cítit postarší olej. Škoda. Hranolky od McDonald's byly špička, tak snad se na to někdo podívá.

Ale jdeme na samotnej sendvič. No a proč vůbec píšu o tom novým systému. Pokud už jste ho potkali, tak víte, že si díky němu můžete naklikat i věci, co si ve starých prodejnách nedáte. Sprostá diskriminace. Ale pokud mají být ty panely za chvilu všude, asi je to OK. Ale pořád bych radši, kdyby se prachy investovaly spíš do samotnýho menu. On ten panel je fajn. Jen s tou nabídkou pěti klasických menu vypadá spíš komicky. O recyklovaných akčních nabídkách nemá ani cenu moc mluvit.


Maestro Oštiepok je obyčejný Maestro Bohemia, akorát s jiným sýrem. S lepším, o tom žádná. Ale že by v celkové chuti byl rozdíl se říct moc nedá. Oštiepok lidi z drsnýho východu republiky asi znají. Pro ten zbytek republiky, kde si lidi jezdí v hogo fogo autech a mají peníze v bankocetlematech, se jedná o slovenskej uzenej sýr. Dneska ho koupíte snad i v Albertu. Po pravdě to není žádnej zázrak a spojení uzený sýr asi stačí jako popis. No a v burgeru se ten pláteček samozřejmě chuťově ztratil. Zbytek burgeru nuda stejně jako Maestro Bohemia. Neurazí, nenadchne. Sníte a jdete.


Pamětníci si možná pamatují anketu ohledně "citronové" majonézy v loňským Maestru Bohemia. 83 procent inteligentní populace národa českého, tedy čtenáři tohodle super blogu, se shodlo, že to byla prachsprostá majonéza. Nuž i letos jsem chutnal a chutnal a po citrónu ani stopy. Prostě majonéza. Ale letos se s tím citronem nikde nechlubili, takže vyčítat to nemůžu. No nudnost burgeru můžu. Dnes už ho v nabídce nenajdete. Ale s recyklačním trendem McDonaldu se nejspíš objeví příští rok. Já osobně ho vynechám.

Juicy Lucy, Delish, Plzeň - rychlorecenze

A tohle mě hodně mrzí. Na tuhle recenzi jsem se opravdu, opravdu těšil a dost mě mrzí, že ji teďkom odfláknu. Přecejen jsem tenhle burger měl měsíc a půl zpátky. Takže to zase zrychlím. Plzeňský Delish v mých očích byl nejlepší burgrárna v republice, takže očekávání byly naprosto astronomický. No a po ochutnání Juicy Lucy se nic nemění. Delish je pořád špička. Klobouk dolů.


Pro burgerový amatéry vysvětlím pojem Juicy Lucy. Juicy Lucy není jméno ukrajinský pornoherečky, ale burger, kde je maso naplněný sýrem. A je třeba si zapamatovat jednu věc. Jakmile vám tenhle burger přistane na stole, je lepší chvilku počkat s jedením. Rozteklým horkým sýrem po jazyku dostat určitě nechcete. No a to je tak všechno. Juicy Lucy v podání Delishe obsahuje maso plněný cheddarem (290 gramů), cheddar navíc, relish, okurky, cibulku, hořčici a kečup.



Zase to urychlím. Maso bylo prostě bomba, bylo parádně ochucený, parádně šťavnatý, opravdu chutný, opravdu šťavnatý. Spousta sýra. Dobrýho cheddaru. Výbornýho (lehce uzenýho) cheddaru. Maso a sýr... Prostě boží kombinace. K tomu parádně ladila třetí linie chutí a sice linie kyselkavá. O tu se postaral relish s okurkama, cibulkou a hořčicí. Relish jsou nasekaný okurky s cibulkou a podobně. Kdo nezná, ať si vezme lahev nakládaných okurek s cibulkou od svojí moravské babičky, naseká robotem s trochou cukru a je to. Parádní kyselkavá chuť se šmrncem je na světě. K tomu ještě cibulky a okurky navíc na hořčici a máte parádní základnu pro vaši masovo-sýrovou nadílku. K tomu k dokonalosti dotažená houska...



Udělat tenhle burger určitě není jednoduchý, ale v Delishy prostě umí a jejich Juicy Lucy stála za to. Víkend strávenej v Pendolinu se vyplatil a už teď se těším na další jízdu. Stejně jako jejich Bacon Burger s Cheddarem i Juicy Lucy můžu směle zařadit mezi nejlepší burgery, který jsem v životě ochutnal. Jestli budete mít cestu okolo nebo jste v epicentru tisíc kilometrů od Plzně, Delish je jasná volba.

PS: Pro ty šťastlivce, co nejsou barvoslepí a na třetí fotce pozorují určitý rozdíly ve srovnání s fotkou první a druhou. Takhle to vypadá, když vám dojde baterka pro blesk...

Koleno Munster, Bageterie Boulevard - rychlorecenze

Cože? Já mám nějakej blog? Hmmm. Ne, chvilu vážně. Spousta povinností se seběhlo v jeden čas a nebyl čas na koníčky, počítač mi odešel do křemíkovýho nebe a ostatní kýbl výmluv. Nebudu si vylívat srdíčko, ale vyleju si foťáček, abyste se na konec roku nenudili. Hodím sem pár věcí, co jsem měl v plánu zrecenzovat regulérně. Samozřejmě to budou spíš rychlorecenze, protože přesný chutě dva měsíce starý bagety se z mozku tahají dost těžko. Každopádně díky věrným fanouškům za trpělivost a za parádní komentáře vpravo ve sloupku. Sem tam jsem se i zasmál. :) A teď jedeme dál!

Jako první a nejstarší relikt ve foťáku je bageta Koleno Munster z Bageterie Boulevard. A protože je pořád v nabídce, můžete ho ochutnat taky. I když si prve radši projděte tuhle recenzi (varování), než se vydáte na cestu.


Tuhle "chuťovku" vymyslel pan Kalina. Pokud máte rádi dramatický televizní show plný namyšlených a protivných brunet, tak ho asi znáte. Pán je gastroprofík (stejně jako já, viz můj letitý recept na buřty s tvarglema) a tak jsem si od bagety sliboval celkem dost. Obsahuje uzený koleno, sýr Munster, zelný salátek a cibulku. A nebudu to dál protahovat, protože jsem sliboval krátkou recenzi. Tahle bageta byla jedním slovem odporná. Ale opravdu. Fuj.


Studený uzený koleno možná ještě nebylo tak strašný, ale v kombinaci s opravdu smradlavým sýrem Munster to chutnalo jak podlaha z kadibudky. Cibulku ani salátek si moc nepamatuju. Jen ten divnej sýr v obřím množství. A to mi smradlavý sýry nevadí (viz můj recept na zapečený buřty s tvarglema). No Munster mě nezaujal. Svoje fanoušky si najde určitě. Ale já tu pachuť cítil ještě půl dne na jazyku a bylo mě vyloženě zle. Tahle bageta brzo končí díky zimnímu menu a to je podle mě jedině dobře. Už nikdy víc. Pokud máte nějakou divnou úchylku a smrad masovýho hrobu zalitýho mlíkem vás vzrušuje, zajděte si do bagetérky. Pokud jste normální, zajděte si jinam...

PS: Takhle vypadá jejich medová máslová dýně v tortille: