neděle 17. června 2018

Long Big King, Veggie Burger a Kit Kat Fusion, Burger King

Burger King paradox. Objevitel: kavoni, datum: červen 2018. Znění: "Když se výsledek součtu trochy hranolků a malého bezedného kelímku téměř blíží výsledku součtu sendviče navíc s dezertem, výsledkem je ochutnávka více produktů a plný břich". Abych to shrnul v jazyku pro normální lidi. V Burger Kingu si jako příplatek za menu účtujou padesát korun. Za to dostanete trochu tlustých, průměrných hranolků a malej bezednej kelímek, pro jehož naplnění se musíte plahočit přes celej food court (alespoň v Ostravě). Nebo si za těch padesát korun můžete koupit krále měsíce a protože je jaro/léto, tak ještě zmrzku. A pořád zaplatíte míň, než za jejich prémiový burger v menu s rozpadající se houskou. Přesně tak jsem to udělal já. Proto si teďka můžete s chutí přečíst tuhle multirecenzi zakončenou dezertem. To tu dlouho nebylo. Na začátek se podíváme na krále měsíce Long Big King, uprostřed Veggie Burger a na konci Kit Kat Fusion. Tím pádem vegetariánský Veggie Burger bude přesně tam, kam patří. Mezí namletou krávou nahoře a spoustou našlehané kravské laktózy dole.


Big King existuje v Burger Kingu v mnoha verzích. Momentálně jsou to tři. Big King XXL, klasický Big King a Long Big King. Nějaký čtyři roky zpátky tu byla ještě stará dobrá verze klasickýho Big Kinga bez střední housky, která mi chutnala celkem dost. S prostřední houskou už to není ono a velké XXL verzi se rozpadá houska. Takže když jsem zahlídl Long Big King jako krále měsíce za 49 korun, byla to celkem jasná volba na vyzkoušení.


Už po rozbalení jsem zazoufal. Spodní díl housky nebyl vůbec vidět a všechno se posunulo na jednu půlku sendviče. Trocha špinavé práce to spravilo, žádná hrůza. Ale disproporce mezi horním a spodním dílem housky byla opravdu extrémní. Však posuďte sami z ostatních fotek. Asi špatnej kráječ.


No zase žádná hrůza. Tak se člověk trochu víc zašpiní. I přes to, že spodní díl schytal spoustu šťávy z masa, omáček a podobně a byl promočenej durch, tak držel tvar až do konce. Kupodivu se jako větší problém ukázal horní díl housky. Nahoře byl takovej tvrdej a studenej, zatímco spodek horního dílu housky byl naprosto v pohodě. Ještě by to chtělo hodinku na úplný rozmrazení. Ale tím problémy končí. Zbytek byl fajn. Maso mělo svoji typickou Burger King kouřovou chuť. Po té se mi docela stýskalo. V jejich velkých masech už ji tolik není. Možná je to jiným složením nebo jinou přípravou. Každopádně v tomhle mase jde kouřová chuť cítit hodně a ucítíte ji jak v nose, tak na jazyku. King omáčky byla spousta. Asi ji znáte. Kdo ne, tak jde o jakousi kopii Big Mac omáčky od McDonald's. Jen je o něco míň kyselkavá a o něco víc sýrová. Salát je nakrájenej na velký kousky a v sendviči vám bude parádně křupat a dodá vlhkost. Chuťově se samozřejmě moc neprosadí. Kyselý okurky jsou hodně koprový. Hodně kyselý a hodně koprový. Já bych uvítal kopru míň, ale kyselost byla fajn. Tavenej sýr má Burger King docela dobrej. Krásně spojí chuť masa s chutí omáčky. Čerstvá cibule je super. Asi jediná věc, která je v Burger Kingu lepší než v konkurenčním Big Macu.


Celková chuť je zajímavej mix mezi kouřovou chutí masa, chutí sýra a všudypřítomné kyselosti. Tu z okurek, tu z omáčky. Za mě dobrý. A co se různých variant Big Kingu týče, tak tahle je za mě asi nejpovedenější (pokud se nevrátí ta malá bez střední housky). Při jedení se pořádně zašpiníte, ale bude to stát za to. Pokud vám teda nevadí kyselý chutě. Jen na té housce by to chtělo máknout. Každopádně za 49 korun dostanete celkem slušnou nálož dobrýho jídla a to je u Burger Kinga takovej malej zázrak. Dokud je král měsíce, tak můžu jedině doporučit. Až bude zpátky na svoji původní ceně, uvažoval bych spíš o XXL verzi.


Veggie Burger je u Burger Kinga takový malý zjevení. Čistě vegetariánský/veganský produkty u nás moc nefrčí. Ač se půlka internetu bije do prsou, že maso je vražda a kyblík travin nás spasí, tak čistě vegetariánský/veganský podniky krachujou jak houby na suchu a fast foodový řetězce testující vegetariánský burgery je zatím po chvíli testování vždycky stáhly z nabídky. Uvidíme, jak dlouho to vydrží Burger King. Mimochodem v Německu ho najdete pod názvem Country Burger a v Rakousku pod názvem Veggie King. To kdyby si chtěl někdo vyzkoušet, jestli baštíme to samý jako zlí imperialisti nebo ne. U nás Veggie Burger na internetu nenajdete. Ani v aplikaci. Takže jde opravdu nejspíš pouze o testovací produkt. Jestli ho mají i mimo Ostravu tak nemůžu zaručit. Kdyžtak dejte vědět do komentářů.


A jdeme na něj. Veggie Burger obsahuje vegetariánskou placku, cibuli, kyselý okurky, rajčata, salát, King omáčku a to všechno je ve středně velké housce. Samotnej burger je střední velikosti, ale placka je tlustá jak Halinino stehno. A aby taky ne. Během jedení jsem si musel postupně zapisovat, co všechno jsem to v té placce vlastně našel. Placka je obalená ve strouhance a osmažená. Kdosi tady na blog psal, že se to smaží ve stejným oleji jako masitý produkty. To samozřejmě nemůžu ani vyvrátit ani potvrdit, ale pokud vás to hodně trápí, můžete napsat společnosti přímo na email/FB. Třeba se ozvou. Mě osobně to netrápí, takže jedeme dál.


Po zakousnutí do placky jsem byl příjemně překvapenej. Byla krásně pikantní. Ale jen v tom jednom kousnutí. V dalších už ne. Až pak na konci se pikantost zase ozvala. Zajímavý. A vlastně celá placka takhle funguje celou dobu. Každou chvíli chutná trochu jinak. Opravdu divoký složení. Jedna věc je ale stejná celou dobu. Hrozně tam ruší chuť oleje nasáklá v tlusté strouhance. A chuť samotné strouhanky. Společně s podprůměrnou houskou tak jednu z hlavních chuťových složek sendviče tvoří chuť pečiva. To není nic extra. Ale zpátky k samotné placce.


V důvěrným dokumentu - pouze pro interní účely, který mají volně přístupný na webu (klikněte dole na obrázek kompletní menu ZDE), se placka jmenuje zeleninový plátek - beanburger, pikant. To vysvětluje ty fialový kousky něčeho v placce. Základ placky tak tvoří namletý fazole. Nejsem fanda fazolí, ale tady mi vůbec nevadily. Mimo mačkaný fazole je tam pak spousta zeleniny. Já tam rozpoznal kukuřici, hrášek, mrkev, zelenou papriku, červenou papriku a chilli. Jestli tam bylo chilli ve formě papriček nebo koření nevím, ale ty pikantní kousnutí hrozně připomínaly jejich Chilli Cheese Nuggets. Většinu hmoty ale tvoří fazole a většinu chutě tvoří strouhanka. Samotná zelenina placku spíš občas ozvláštní než aby něco tvořila. Fazole jsou chuťově neutrální. Ohodnotit placku kladně nebo záporně? Asi spíš kladně. Jako změna je to příjemná. Ale rozhodně je co zlepšovat. Minimálně té strouhanky by mohlo být míň (nejlíp žádná) a nemuselo by to tak moc sáknout olej. Jen se mrkněte na fotky na spodní housku. To všechno je olej z placky. I tak je to krok vpřed. Rozhodně pro vegetariány. Mimochodem jestli je tahle placka vegetariánská nebo veganská absolutně netuším. Na jednom německým webu se válí kompletní složení a podle toho to veganský není. Pokud teda tím Eisweissem myslí bílek a ne protein. Burger King samotný pak o vegetariánství nebo dokonce veganství nemluví nikde. Což by naznačovalo, že to možná opradvu smaží v jednom oleji s kuřecím.


Nejen zeleninovou plackou živ je Veggie Burger. Tady máme ještě zeleninu čerstvou a King omáčku. Zeleninu netřeba představovat. Salát je salát, rajče je rajče, okurky jsou okurky a cibule je cibule. Z toho všeho mě ale zaujala právě ta cibule. Ostrá chuť čerstvé cibule se asi jako jediná vyloženě hodila k strouhankovo-fazolové placce. Cibule bych tam příště dal dvakrát tak tolik. Bylo by to mnohem lepší. Rajče se salátem sendviči přineslo jen potřebnou vlhkost navíc a okurky dodaly občasnou kyselou chuť. Ale jen lehce. Strouhankovo-fazolová placka ji dokázala rychle zneutralizovat. Omáčky tam byla trocha. Neprosadila se skoro vůbec.


Jako celek Veggie Burger není špatej. Pokud nejíte maso a nemáte na výběr. Zbytek si asi vybere něco jinýho. Sice má Veggie Burger o něco míň kalorií než ostatní masový sendviče, ale žádná chuťová pecka to není. Hlavně díky všudypřítomné strouhankovo-pečivovité chuti. Taky konzistence byla, pro masožrouty, hodně nezvyklá. Ale pokud pro vás občasná chuť hrášku nebo kukuřice znamená chuťovej orgasmus, Veggie Burger rozhodně zkuste. Mě nejvíc chutnaly ty kousnutí, kde byla cítit pikantní chuť. Ty byly opravdu fajn. Kdyby takový byly všechny, rád si dám Veggie Burger i příště. Bohužel většina kousnutí mi žádnej gastroorgasmus nepřinesly, takže se budu držet masa. Kukuřice, hrášek, fazole nebo papriky mě osobně z letargie nevytrhnou. Cena je vyšší. 89 korun samostatně, 139 v menu.


Jako poslední část multirecenze tu máme dezert. Kit Kat Fusion. To je vlastně zmrzlina s namletýma tyčinkama Kit Kat. Kit Kat já rád, takže výběr mi moc dlouho netrval. Podle webu je to dokonalý mix ledového a smetanové potěšení. Já bych to popsal jako lehce vanilkovou zmrzlinu s kouskama Kit Katu. Za mě dobrá a zajímavá kombinace.


Kit Katu tam bylo celkem dost. U zmrzliny si nejsem jistej, jestli byla čistě smetanová nebo tam byla trocha vanilky. Já bych si vsadil pětikačku na to, že vanilkový aroma by se ve složení našlo. Každopádně hlavní chuťovou složku tvoří tyčinky Kit Kat. Ty asi všichni znáte. Chuť klasických oplatek v dobré mléčné čokoládě nemůže urazit snad nikoho. Za mě je to dobrá zmrzka a určitě se k ní ještě někdy vrátím. Cena je 49 korun. Může se zdát vysoká, ale když mrknete na cenu kopečku průměrné zmrzky v centru města, tak to zase tak hrozný není. Množství je takový střední řekl bych. Po dvou středních sendvičích bodne. Bodne a zaplní. Můžu jedině doporučit.

PS: Celková cena těchhle tří věcí byla 187 korun. Za jejich prémiový sendvič v menu (třeba Whopper s bramborovou plackou) dáte dvě stovky. Co je lepší? Ať žije Burger King paradox!

neděle 10. června 2018

Rozpálená švestka, Gaston Chilli

Mít svůj blog o jídle má svoje výhody. Po večerech se nenudíte, ochutnáváte věci, který byste normálně neochutnali, máte výmluvu, proč je třeba investovat do novějšího telefonu s lepším foťákem, jednou se stanete slavným a od státu dostanete nový Porsche za osvětu národa a podobně. Nebo vám někdo napíše, že vyrábí něco zajímavýho a naláká vás na ochutnávku. A pokud nechce schůzku o půlnoci v parku, tak se na to dá i kývnout. Tentokrát to byl chilli mistr Gaston a statečně se ozval, abych podrobil nějakou jeho omáčku kritické kritice. Bude to znít divně, ale není to první výrobce chilli, co se mě ozval (zdravím Martina a jeho Agenta Orange). Chilli omáček se mě tak doma už pár prostřídalo a čím jsem starší, tím mám větší výdrž. A proto jsem se nebál, vyrazil na ostravský farmářský trhy a jal se ochutnávat plody Gastonovy zahrádky a kuchyně.

Omáčky tam měl seřazený pěkně od "tohle moje děti používají místo kečupu" po... po ten druhej konec. Konec plnej ohňů, lávy a rozpouštědel oceli. Všechny jsem neochutnal (bylo jich tam snad deset), ale chytře jsem to vzal z toho jemnějšího konce. A musím říct, že i jedna paprička na etiketě Cayenne v rajčeti byla znát. Proto bylo jasný, že se budu držet lehčího spektra. Omáček jsem ochutnal dost a nakonec si vybral tu, kterou jsem si vyhlídnul na webu. Rozpálená švestka! Jó švestky, to já rád. Mimochodem jsem ochutnal i tu nejpálivější. Žhavé tropy, pět papriček na etiketě. Ta prve chutnala jako parádní mix sladkých exotických ovocí, úplnej průvod z Ria v puse a pak, pravda, přišla pikantní facka jak od mexickýho prezidenta Machette. Recenzi na Žhavý tropy tak přenechám nějaké plechové hubě a my se spolu podíváme na Rozpálenou švestku. Jen ještě podotknu, že tenhle článek není žádná reklama, ale recenze jako každá jiná.



Složení je opravdu parádní. Švestky, Cayenne a Habanero papričky, jablečná šťáva, vinný ocet, třtinový cukr, růžová sůl, česnek, kmín, koriandr, zázvor, bazalka, cibule, skořice a kardamom. Žádný éčka a podobný voloviny, takže pecka. Pár věci ve složení překvapí. Třeba růžová sůl a bazalka. To by čekal v chilli omáčce asi málokdo. A jak vypadá samotná omáčka?


Rozpálená švestka vzhledově připomíná spíš řidší marmeládu. Po prvním nalití vás to rozhodně překvapí. Hlavně díky barvě a super ovocné vůni by si ji někdo s marmeládou na první pohled splíst mohl. V omáčce jsou rozeznatelný kousky namletých papriček a ostatní zeleniny. Při jedení kousky nijak neruší a občasný zákus do cibule nebo kusu švestky potěší. Konzistence je fajn. Pokud omáčku pořádně protřepete před nalitím, tak se všechno krásně spojí a konzistence je naprosto perfektní. Ani moc řídká, ani moc tuhá. Někdo by ji možná ještě o něco víc zahustil, ale pak by ji zůstávalo na soustu hodně a to by vzhledem k pálivosti nemuselo dělat dobrotu. Za mě teda konzistence akorát. U domácí omáčky bez použití chemie a přemíry cukru to určitě musí být oříšek. Tady se to povedlo. Cukru v omáčce opravdu moc není. A pokud, tak hlavně přírodního ze švestek. Omáčka krásně ovocně voní. Váš nos rozezná prve ovocnou vůni švestek, pak zachytí trochu kyselosti z octa a pak se dostaví klasický kombo skořice/kardamom. Vůně je výrazná a dokáže naplnit menší místnost. Všechno se k sobě ve vůni hodí a nic neruší.

To stejný platí i u chuti. První na řadě jsou švestky lehce políbený skořicí a kardamomem. Pak lehce zázvor, ale to už se z pozadí řítí chilli papričky a rozhodně se toho nebojí. Švestky jsou nuceny ustoupit a v puse vás začne pálet. Tady se to bude lišit osoba od osoby a jídlo od jídla. Když ji chutnám samostatně, tak se pálivost blíží hranici, kdy si ještě pálivost užívám. Taková sedmička z deseti na moji soukromé stupnici. Silnější omáčka se třema papričkama na etiketě by na hranici užívatelnosti byla skoro určitě. Možná i za ní. Ale tyhle dvě papričky na Rozpálené švestce se dají krásně užít beze strachu a přesto jste si naprosto jistí, že opravdu baštíte chilli omáčku. V kombinaci s jídlem je pálivost menší a o to víc se prosazují ovocný tóny omáčky. Díky ovocnosti omáčky je taky nasnadě její použití s masem. No nebyl bych to já, kdybych ji nezkusil snad se vším, co jsem doma za těch pár týdnů vlastnictví omáčky uvařil. Jsem línej, takže zase tak moc toho nebylo. Ale něco přece. Tak třeba špagety a ostatní těstoviny. Na ty se omáčka nehodí. Párky? Taky nic moc. Pikantní švestky a chuť párků k sobě moc nejdou. Pokud se ale budete držet komba maso a Rozpálená švestka, dostaví se výsledky. Tak třeba domácí slidery.


Rozpálená švestka dokázala držet krok s ostatníma surovinama. I přes silnou chuť slaniny, masa a cibule se dokázala prosadit. Nejen pikantností, ale i její ovocností. Pikantnost provázela chuť slideru po celou dobu, na ovocnost jste se museli zaměřit, ale vyplatilo se. S hovězím se kombinovala jedna báseň. Se zeleninou ve slideru si taky omáčka padla do oka. K čemu mi ale omáčka chutnala opravdu nejvíc a k čemu si zaslouží razítko "kavoniho tajný gastrotip", je krůtí maso.


Krůtí plátky, bramborová kaše a Rozpálená švestka. Chuťový orgasmus zajištěn. Jemná chuť masa, jemná ovocnost omáčky, jemný koření v pozadí obojího a do toho parádní, akurátní pikantnost. S jídlem omáčka není tak moc pikantní, jako když ji chutnáte samostatně, a tak si můžete naplno vychutnat všechny plejády hlavního chodu na jazyku. Pikantnost vás provází od začátku do konce. Pikantnost je ale v tomhle spojení natolik decentní, že ustupuje mezi sousty, aby se s každým dalším zase vrátila. Tak si můžete gastroorgasmus užívat opravdu často a kombinace je to návyková. Švestky společně s krůtím masem se u mě v kuchyni určitě neukázaly naposledy.

Gaston dělá spoustu různých příchutí a musím podotknout, že je opravdu super, že tam vždycky cítíte i to ovoce/hlavní složku z etikety. Výběr omáčky je proto dost snadnej. Jaký máte rádi ovoce/hlavní složku plus kolik papriček na etiketě jste ochotni vydržet. Jakmile máte tohle rozhodnutý, máte vybráno. Za mě osobně jsou ideál pálivosti papričky na etiketě dvě, k výraznýmu jídlu možná tři. Ale já jsem víkendovej chilližrout. Osoby, pro který je peklo jen chalupa na letní víkendy, se nemusí bát jít do vyšších pálivostí. Pokud jste z Ostravy, zajděte si na farmářský trhy a zkuste sami. Na webu pak mají i další prodejní místa/způsoby. Určitě si vybere každej. Snad jen jedno varování. Pokud vás nesnesitelně pálí i pálivej kečup z obchodu, tak se držte při zemi a bez ochutnání nad dvě papričky nechoďte. I ta jedna vám bude možná stačit. Pokud ale víte, která bije, s chutí do ochutnávání. Cena Rozpálené švestky je 149 korun. Ostatní stojí podobně. Cena je to odpovídající. Lahvička je plná dobrých surovin, domácích papriček, domácí výroby a prostě fair trade. A to se v dnešní hipsterské době cení víc než cokoliv jinýho.

Hot Dog Classic, Mutant Fast Food

Už dlouho se na Ostravsku pohybuje jeden food truck (teda spíš food karavan) a už dlouho si na něj brousím zuby. Na dnech NATO jsem ho zahlídl, ale pozdě. Bylo vyprodáno. Na jakýmsi ostravským festivalu (minulý Ostravský kompot asi?) měli být taky. Ale nenašel jsem je. Asi měli vyprodáno. A tak běžel čas a Mutanti si jezdili sem a tam a najednou se zjeví kousek od moji práce. Dlouho jsem se rozmýšlet nemusel. Zrovna měli Hot Dogy a Quesadilly. Zvolil jsem Hot Dog Classic. Na klasice poznáte nejvíc. Čekal jsem, že se bude srovnávat s Eatmeatem nebo třeba s Arrows. A hned jak mi ho dali do ruky, tak bylo jasný, že srovnávat nemá moc cenu. No sami posuďte.


Obyčejnej párek v obyčejným, no možná trochu větším, rohlíku. Eh. No co. Třeba ten párek bude naprosto geniální, říkám si. Nebyl. Průměrný vídeňský, kvalita a'la supermarket. U každýho řezníka seženete lepší. Škoda. A co zbytek? Hot Dog Classic měl obsahovat kari zelí s libečkem, kyselý okurek, cibuli, hořčici a kečup. Na kari zelí jsem se těšil. Nenašel jsem ho. Okurky nebyly špatný. Nasekaný na malý kousíčky. Červená cibulka byla v pohodě. Možná ne úplně ideální do práce. Ale alespoň vám dají lidi po obědě pokoj. Kečup a hořčice byla ta levnější v plastové láhvi.


Celkovou chuť si asi většina z vás dokáže představit. Kyselost z kečupu, hořčice a okurek doplňuje palčivost cibule a chuť průměrnýho vídeňáku. Cena 60 korun. Nejsou to žádný extra peníze, ale uprostřed města seženete podobnej za poloviční cenu. Napadá mě třeba POE POE. V nabídce měli ještě další, surovinama bohatší Hot Dogy za 90 korun. Ale dávali do nich úplně stejný párky. To už za ty peníze asi nepotěší nikoho. Co říct závěrem? Od vyhlášených "Mutantů" jsem čekal víc. Mnohem víc. Ale až je někde potkám a budou mít burgery, určitě jim dám ještě šanci mě přesvědčit. Přesvědčit mě, že nejsou jen obyčejnej pojízdnej stánek s průměrným jídlem.

středa 6. června 2018

Tennessee cheesy sliders & Cheyenne cheesebacon sliders, Sweet & Pepper DAYS, Praha

Burgery jsou dneska všude. Vlevo, vpravo a i nahoře se nějakej najde. Je jich tu tolik, že už to pomalu není hipster. Naštěstí existuje alternativa. Slider! Co je slider? Maso v menší housce. Nějaká ta zelenina, třeba sýr, omáčky a podobně. Že vám to něco připomíná? Ne, není to burger, ba ani mini burger. Je to prostě slider... Takže teď, když už v tom máme jasno, se pojďme podívat na dva takový slidery v pražským podání.


Začal jsem tím vpravo. Tennessee cheesy slider. Obsah opisovat nebudu. S laskavým poděkováním si ho rovnou zkopíruju z jejich webu: "2 x 60 g hovězí mleté maso, čedar, grilovaná slanina, žlutá hořčice, kečup, burger sauce, nakládaná červená cibule, ledový salát, kyselá okurka, máslové bulky". Běžně se prodávají po dvou a za cenu 199 korun. Na Prahu cena dobrá. A jak tak pozoruju už delší dobu, tak ostravští hipsteři cenově začali převyšovat pražský hipstery. Konkurence je krásná věc, tak snad v Ostravě pořádně naroste, ať to tu máme taky levnější. Ale zpátky k jídlu.

Hovězího mletýho masa byl tenkej plátek. Přesto udělanej akorát, růžovějíce se uprostřed a krásně šťavnatej. Chuťově nemám co vytknout. Chuť dobrýho hovězího neomrzí. Žádný bylinky a podobný voloviny. Jen sůl a pepř. Mňam. Pod masem byla anglická hořčice. Žlutá jak plakát na Kill Bill a s minimálně stejným řízem. Hodně do octova. Parádní kyselost taky provázela celej burger. Nad masem bylo dost kyselých okurek. Dobře naložených a křupavých. Červená cibulka byla taky dobrá. Nebyla palčivá díky naložení. Ve slideru ji ale moc neucítíte. Chuťově tak silná, aby přebila zbytek, není.


I zbytek omáček je spíš do kysela. Rozhodně Heinz kečup. Ten asi znáte. Z nějakýho záhadnýho důvodu je Heinz mnohými považovanej za jakýsi Svatý grál všech kečupů. Já ho moc nemusím. Je řídkej, kyselej a chutná jak kdyby byl naředěnej. Tak. Ve slideru byla ještě třetí omáčka. Burger sauce. To bude ta béžová na salátu. Její chuť si popravdě moc vybavit nedokážu. Nejspíš zapadla ve zbytku a byla taky trochu do kysela. Salát byl fajn a do sendviče se hodil. Snad jediná věc, která opravdu vybočovala, byla slanina. Slanina byla zvláštní. Nakrájená na nějaký menší proužky. Nebo se na ně rozpadla během opíkání. Protože opečená byla opravdu durch. Někdo by použil porovnání na škvarek. Hodně křupala a sem tam už se přehupovala od slaninové chuti k chuti hořké spáleniny. Čedar byl pravej čedar. Proti kyselejšímu zbytku to ale spíš tak trochu zabalil. Houska byla super. Chuťově neutrální, nerušila, parádně držela tvar, vypadala hezky a tak vůbec. Kdyby podobná houska šla koupit v obchodě (jde?), tak ji budu kupovat s ocelovou pravidelností.

Verdikt nad Tennessee cheesy sliderem? Oba palce nahoru. Výborný maso, parádní houska, svěží zelenina a omáčky, který to všechno poslaly do kyselejších tónů. To já rád. Jen kdyby tu slaninu trochu míň mučili na pánvi. Pokud vám není cizí kyselá chuť anglické hořčice a okurek, tak můžu Tennessee jedině doporučit. Za dvě stovky dostanete dva slidery, ze kterých se v pohodě najíte.


Druhým testovacím vzorkem byl Cheyenne cheesebacon slider. Obsah: "2 x 60 g hovězí mleté maso, domácí BBQ omáčka, čedar, grilovaná slanina, smažené cibulové kroužky, máslová bulka". Jednoduchost sama. Kroužky byly super. Nasládlá chuť akorát udělané cibule uvnitř, křupavý a slaný těstíčko venku. Není co vytknout. Čedar byl zase kvalitní čedar. Tentokrát se i prosadil. Teda pokud jste zrovna neměli v puse moc omáčky. Jejich domácí BBQ omáčka celkem pálí. Bude to taková dobrá pětka z desíti. Dá se to v pohodě sníst, ale celou dobu vás bude provázet pálení v puse. Pro někoho příjemný, pro jinýho už to může být za hranou. Já si to užil. Ale je to kousek za hranou toho, co by mělo být na lístku označený slovem "pikantní". Pokud někdo pikantní nejí vůbec, na Cheyenne si asi moc nepochutná. Název slideru tak asi nebude podle základny slavné SG-1, ale podle papriček, který z Cheyenne pochází. Kromě pikantnosti ta jejich BBQ omáčka byla taky šíleně kouřová. O použití tekutýho kouře tady není pochyb. Proč ne. Mě omáčka zaujala hodně a pochutnal jsem si na ni. Slanina pak trpěla stejným neduhem jako v prvním slideru. Přepečená.

Celkově tak chuť Cheyenne tvoří hlavně chuť chilli papriček. Trochu masa, trochu kroužků a přepálená slanina. Nebylo to špatný. Ale oproti Tennessee byl rozhodně slabší. Pro pikantní fajnšmekry pikantních pikantností to je ta správná volba. Pokud ale rádi rozpoznáte všechny chutě i na konci svýho sendviče a máte obecně radši svěžejší jídla, tak jděte do Tennessee. Cena je stejná. 199 korun za dva kousky a kvalitou a množstvím rozhodně odpovídá.

A něco málo k samotnýmu podniku Sweet & Pepper DAYS. Všude píšou o rodinným bistru. Já bych slovo rodinný prohodil za slovo hipsterský a trefa to bude větší. Už jen ty popisky na webu: "Eklektismus je náš další rys. Rádi, nejen jídlo, kombinujeme napříč více styly, a proto i náš interiér je kombinací severského moderního stylu s vintage antique kousky, které se akcentově v bistru objevují.". Ano. Vintage antique kousky. Během mojí návštěvy jste si tam mohli zakupit žabky z blýskavýma kamínkama. To vypadá hodně vtipně, ale celkově je to super bistro. Čistý a tak. Jen obsluha by mohla být o něco rychlejší. Ale návštěvu můžu doporučit. Pokud vás burgery začínají pomalu nudit a jsou pro vás moc mainstream, zkuste tyhlety slidery. Je to příjemná změna a už se těším, až to dorazí do Ostravy.

čtvrtek 31. května 2018

Schwarzwald Burger, McDonald's

Summer Lovin'

Když jsem byl tuhle na exkurzi v pražské pobočce McDonald's a pár vysoce postavených manažerů se mě snažilo uplatit jídlem (ví jak na mě, co si budeme povídat), tak jen tak bokem nadhodili, jak že se to vlastně vymýšlí nový akce. To se psal rok 2014, akční týdny měly hlavu a patu a věci jako #MeToo nebo růžová pánská košile prostě neexistovaly. Proto věta: "Tenhle burger je pro chlapy a tenhle pro ženský." vyzněla zcela logicky a nikdo nepohnul ani obočím. Prohlásit to dneska, tak se zvedne vlna hejtů na eMiminu a ženský vyjdou od sporáků do ulic. A to nechceme nikdo. Přesto McDonald's chodí po tenké hraně a podobnou věc se snaží naznačit na novým promo artu. Posuďte sami. Dva produkty. Schwarzwald burger se siláckýma rukama (pro chlapy) a Krevetový McWrap s růžovýma brýlema (pro ženský). A ještě k tomu Summer Lovin'. Takže LGBT taky ostrouhali! Proč tam nejsou dva chlapský burgery nebo dva růžový wrapy zaklesnutý do sebe? Jó McDonalde, tak se snažíš být hyperkorektní hipster friendly a pak takovej přešlap... :)

Jinak inspirací pro McDonald's 2018 je zcela jasně McDonald's 2012. Pamětníka, jako jsem já, nikdo neošálí. Schwarzwaldská šunka v burgeru? Únor 2012. Letní lásky (Summer Lovin')? Léto 2012. Jó na mě si nepřijdou. A Krevetový McWrap? To je samozřejmě navrácenina jak vyšitá. Ale za to se nezlobím. Krevetový McWrap patří k tomu nejlepšímu, co si můžete u McDonald's dát. Viz recenze z roku 2015 ZDE. Schwarzwald burger má složení přecejen dost inovovaný, tak si zaslouží recenzi zbrusu novou, trefnou a vtipnou. Kecám. Vtipná nebude.


Letošní Schwarzwald Burger obsahuje hovězí maso, pepřovou majonézu, rukolu, smaženou cibulku, plátek ementálu, schwarwaldskou šunku a to všechno je v nové housce. Začnu tím nejzajímavějším. Novou houskou! Spousta lidí si stěžuje, že McDonald's nedělá žádný prwvpřevr novinky. Ale zrovna Schwarzwald Burger by mohla být ta vlaštovka. Jasně. První vlaštovka jaro nedělá. Ale nová houska? To tu dlouho nebylo. Nová omáčka? Super. Schwarzwaldská šunka? Další nečekaná surovina. Předtím to Gucamole... Dámy a pánové, McDonald's se snad pomalu vrací na starý dobrý koleje. Ještě skleničky k menu a bramborový mřížky a sme doma.


Ale zpátky k té housce. Tahle nová houska má interní jméno McRib Round. Znamená to něco? Snad jo. Musíme doufat. Houska jako taková je dobrá. Není tak výrazně pečivovitá a sladká jako houska/brioška na Maestra a podobně. Posypaná je nějakou namletou kukuřicí nebo něčím podobným. Chuťově ty drobky nejsou nějak extra výrazný, ale něco málo tam do víru chutí přihodí. Houska držela tvar celou dobu, nerozpadala se a je na jedničku. Nejmenovaná konkurence může leda tak v rohu někde závidět.

Maso byla stará dobrá klasika. Velikostí bych ho přirovnal k Royalu. Chuťově bylo naprosto v pořádku. Silná chuť hovězího masa, trochu soli a trocha pepře. Kvalita taky klasika. Žádný šlachy vám v zubech po dojedení nezůstanou. Jen ta suchost je vyšší. Medium ho halt nedostanete. Naštěstí se suchost neprojeví tak moc, jako v dvojitých verzích (Maestro a spol). Chuťově se prosadí hodně a bude to to, co ucítíte nejvíc.


Rukoly tam bylo dost. Její hořkou chuť asi všichni dneska znáte. Netřeba představovat. Cítit šla de facto jen tam, kde jí bylo opravdu hodně. Smažená cibulka na tom byla ještě o chlup hůř. V podstatě jsem ji zacítil až na konci sendviče, kde ji bylo větší množství. Možná chyba redistribuce, možná ji bylo prostě málo. Sýr byl fajn. Když ho ochutnáte samostatně, tak ucítíte fakt dobrou chuť ementálu. Samozřejmě to není ta silná smradlavá chuť pravýho švýcarskýho ementálu, ale je to rozhodně ta nejvydařenější tavená podoba ementálu, jakou si můžete momentálně dát. Samostatně. V sendviči se taky moc neprosadí.


Tolik surovin, co se moc neprosadí. Kdo za to může? Může za to omáčka. Pepřová majonéza má naprosto fantastickou majonézovou konzistenci. Je taková krémová a jemná. Chuťově v sobě majonézu nezapře. Ale k tomu má opravdu hlubokou pepřovou chuť. Ne takovou tu pikantní pepřovou. Takovou tu ovocně pepřovou. Jako třeba zelenej pepř. Omáčka je super. Konzistencí majonéza a chutí po příjemným pepři. Co víc chtít od pepřové majonézy? Nenapadá mě nic. Jen nějakým zajímavým způsobem tahle, ač ne nějak extrémně výrazná, omáčka dusí zbytek chutí. Rukola se sýrem a cibulkou se přes tuhle omáčku ne a ne prosadit.

Trochu líp je na tom schwarzwaldská šunka. Už jen kvůli jejímu skutečnýmu přesahu. A teď nemluvím o přesahu chuťovým, ale o přesahu fyzickým. Ty první kousnutí, kde máte nejvíc schwarzwaldské šunky, jsou prostě fantastický. Z jednoduchýho důvodu. Schwarwaldská šunka od McDonald's je jedna z těch kvalitnějších. A uzeniny jsou jedna z věcí, kde se kvalita fakt projeví. Jejich schwarzwaldská šunka je nakrájená na tenký plátky, takže se dobře kouše. Ale hlavně ta chuť. Nebeská chuť odleželýho pašíka kombinovaná s intenzivní chutí ovocnýho kouře. Takovýho toho pravýho kouře z domácí udírny. Žádný chemický potírání a uzení. McDonald's si umí vybrat. No a tahle šunčička vám v několika bodech sendviče přečuhuje. A jakmile se do jednoho z těchto bodů zakousnete a v puse máte v podstatě jen hovězí se schwarzwaldskou šunkou, tak ta kombinace chutí je dokonalá. Masožroutská mana. Bohužel jakmile se dostanete ke zbytku, schwarzwaldská šunka začne trochu ztrácet a nedrží krok s ostatníma surovinama. Asi zase ta omáčka. Nějakým zajímavým způsobem dokáže negovat zbytek.


Jak popsat celkovou chuť sendviče? Krajní kousnutí jsou boží. Schwarzwaldská šunka si s hovězím krásně hraje a je to radost převalovat na jazyku. Ale ta větší část sendviče, střed a okolostřed, kde je zbytek surovin, je takovej nějakej nevýraznej. Jednotlivý složky jsou fajn, ale dohromady jim to moc neklape. Rukola a majonéza s pepřem? Ementál a schwarzwaldská šunka? To normálně asi nekombinujete. Celkově tak v sendviči ucítíte hlavně hovězí maso a pak občas něco z vršku. Občas šunku, občas rukolu, dokonce jednou i tu cibulku. Ale celkově to na top ten není. Někdo se to snažil vyvážit, to je jasný, bohužel se to moc nepovedlo. Možná, kdyby to bylo naskládaný jako na obrázku (šunka a sýr pod masem), mohlo to být lepší. Ale v kuchyni se chyba nestala, protože podle interních dokumentů opravdu všechno patří nahoru. Nehledě na promo obrázek. Asi se jednotlivý oddělení nějak nedohodly. Moje návrhy na zlepšení? Když už pepřovou omáčku, tak spíš rajče se salátem a trochou cibulky místo rukoly. Nebo pepřovou majonézu nahradit lehce řidší, pikantní hořčicovou omáčkou. Ta by se víc hodila jak k rukole, tak k šunce. Možností je spousta a snad se s jednou z nich někdy potkáme. Už jen kvůli té schwarzwaldské šunce, která je opravdu fantastická a určitě by se pro ni v nějakým burgeru našlo místo.

Mimo celkovou nevyváženost má tenhle burger ještě jeden vroubek a sice cenu. Samostatně stojí 110 korun. To je o deset korun víc, než stojí o dost větší (a lepší) Big Tasty Bacon. Kvalitní schwarzwaldská šunka stojí majlant, to víme. Ale že by ty dva průhledný plátky vyšouply tenhle sendvič nad cenu Tastyho? To si nemyslím. V menu stojí Schwarzwald Burger 150 korun. Obr to sice není, ale v menu se najíte. Každopádně si cenovku menší o desetikorunu dokážu živě představit. Psychika je neúprosná a malej a drahej burger bude vždycky vyvolávat otázku, jestli za ty peníze stojí. Mě stál. Moc rád jsem ochutnal. Hlavně kvůli tomu, že po čase tu máme zase nějakou tu novinku. Ale budu si ho dávat znovu? Nebudu. Nepřesvědčil mě natolik, abych za něj znovu dal víc peněz než za mýho favorita ze stále nabídky.


Jako novinku na poli finger foodu tu máme parmazánové kolečka. Ty jsou za mě celkem propadák. Po parmazánu chutnají, to jo. Ale většinu vnitřku tvoří neurčitá tuková hmota, která i čerstvě vysmažená má divnou konzistenci a člověk začne přemýšlet, co a proč že to vlastně jí. A to asi není cíl McDonald's a fast foodů obecně. Chválím to, že chuť parmazánu přebila chuť oleje a těstíčka. Ale pořád je to jakási hmota s příchutí. Tři kousky k menu dostanete za 39 korun. Pokud jste fanoušci sýrových koleček nebo parmazánofilové, jděte do toho. Zbytek se nemusí obtěžovat. Příště si nechám na tác radši naložit krevetky.

pátek 25. května 2018

Classic Burger, Eatmeat, Ostrava

Žermaso! Naposledy jsem v Eeatmeatu ochutnal ten nejlepší Hot Dog, jakej jsem kdy měl. Ochutnávka burgeru tak na sebe dala nečekaně dlouho čekat. Tak se pohodlně posaďte, svoje veganský kamarády pošlete na dušenou kapustu s tofu, řasou a semínky a začtěte se do pokračování o hledání ostravskýho top burgeru.


Takhle vypadá jejich Classic Burger. Srovnejte s obrázkem na jejich webu. Poprvé a dost možná naposled jsem dostal burger, kterej vypadá líp ve skutečnosti než na obrázku! Co dodat. Prostě bomba. Složení odpovídá názvu. Classic. Hovězí maso z Klokočova, kečup, hořčice, jejich okurky, rajče, BBQ slanina, karamelizovaná cibulka, čedar a polníček. To všechno v jejich housce. V burgeru bylo všechno z popisku, tak si můžeme pěkně všechno rozebrat.

Začnu nečekaně zeleninou, ať držím nějaký to napětí. A rovnou tím nejnudnějším. Rajčata. Rajčata byly... rajčata. Chutnaly taky tak. Trochu mi vadilo jejich spodní umístění. Ale o tom později. Dál se mrknem na okurky. Podle popisku to jsou "jejich" okurky. O tom bych polemizoval. Když si od nich koupím burger, zaplatím ho, mám ho před sebou, tak jsou to snad "moje" okurky né? Ale teď vážně. Tomu, že si je nakládají sami, tomu bych uvěřil. Byly super. Aniž bych tušil něco o jejich, teda teď mojich, okurkách, tak jsem jednu z nich po chvíli vytáhnul, ochutnal samostatně a obdivoval. Jemná nakyslá chuť, parádní křupnutí i přes to, že okurky byly nakrájený na tenoučký proužky a to nejdůležitější, nebyla tam ta otravná koprová chuť. Prostě nakládaný okurky přesně dle mýho gusta. Chválím a pochvaluji. Snad jen jedna výtka. Umístění. Stejně jako u rajčat se okurky válely dole pod masem. A problém? Všichni burger žrouti vědí. Jezdilo to sem a tam a tam a sem. Nepomohl ani polníček, kterej schytal dávku šťávy z masa.

Tím jsem se dostal k masu. Hovězí z Klokočova. Krásně uleželý a chuťově perfektní. Cítit jde to nejlepší, co z krávy můžete vytáhnout. Udělaný krásně do růžova. Ale zase bych našel jedno minus. Mohlo být víc šťavnatý. Výběr kousků krávy na mletí bylo nejspíš v pořádku. Problém byl v tom, že všechna šťáva z masa vytekla okamžitě po zakousnutí. Na tácku zůstala dobrá decka šťávy (viz fotky níže). Nechci ani přemýšlet, kolik šťávy musela schytat houska. Nejspíš by pomohlo maso nechat chvilku odstát, než se dostane ke svýmu novýmu majiteli. Maso bylo i tak moc dobrý. Ale pokud srovnáváme se špičkou, což s klidným svědomím můžeme, tak tady Eatmeat trochu ztrácí. Taky na jedné půlce bylo o něco víc pepře, než bych rád.


Karamelizovaná cibulka byla fajn. Sladká, smažená... karamelizovaná. Prostě fajn. Chuťově tvořila zajímavý kombo s kyselkavou hořčicí a okurkama. Co tam máme víc. Třeba sýr. Tomu není co vytknout. Čedar nikdy neurazí. A co slanina? Podle popisku by se mělo jednat o BBQ slaninu. Člověk by si hned představil takovou tu klasickou chuť BBQ omáčky. Chyba lávky. BBQ tady znamená spíš uzená. Uzená kouřem. Pravá slanina. Ne taková ta přesolená chemicky uzená slanina z obchodu. Ale opravdu domácí uzená slanina. Cítíte maso a zlehka kouř ovocnýho stromu. Takhle nějak chutná slanina, pokud si ji uděláte v domácí udírně. Eatmeat má super dodavatele, o tom žádná. Bohužel dva plátky slaniny se kvůli lehčí chuti oproti zbytku moc neprosadily a byly převálcovány krávou. Pochvalu si zaslouží i houska. Chuťově spíš neutrální než cokoliv jinýho. A ta výdrž. Spolkla menší kyblík šťávy z masa a stejně držela tvar až do konce. Snad by mohla být jen o něco víc foremná a měkoučká. Ale i tak je to houska na jedničku. Dokonale plní svůj houskový úděl.

Tím jsme si rozebrali všechny suroviny. Všechny jsou fajn, jen by to chtělo doladit některý maličkosti. Šťáva by měla být víc v mase než na tácku. Klouzavá zelenina vám přidá práci při jedení. I ta houska by šla ještě o ty dvě procenta víc dotáhnout. Celkově je ale Classic Burger parádní burger. Silná chuť masa uprostřed, sladkokyselá kombinace dole, nahoře klasika v podobě hořčice a kečupu. Slušná houska. Co víc dodat. Tenhle burger dostál svýmu názvu Classic. Jeden z nejlepších klasických burgerů, který si můžete dát uprostřed Ostravy. Není nejlepší. Hogo Fogo má jejich burgery víc dotažený. Na stranu druhou Eatmeat za tenhle parádní kousek chce 149 korun. Což je krásná cena. Classic Burger od Eatmeat tak můžu s klidným svědomím doporučit všem, kteří mají burgery rádi. Zklamaní rozhodně nebudete. Na ostravský top tam ale ještě kousek chybí.


Hranolky Eatmeat nevede. Místo toho mají tyhle nový brambory dotažený k dokonalosti. Slupka trochu křupne, vnitřek je udělanej akorát. Super koření. Já osobně radši hranolky, ale co se brambor týče, tak těžko bych někde hledal lepší. Lepší jsem jedl snad jen jednou a sice ve Scansenu, ale ten už je zavřenej. Takže asi tak. Slaninovou mayo jsem už měl taky lepší, ale rozhodně neurazí. Cena brambor je 29 korun a domácí omáčky podle výběru 19 korun. To jsou zase krásný ceny a pokud máte velkej hlad, rozhodně si obojí k burgeru/hot dogu přihoďte. Ostatní maličkosti taky potěší. Třeba výběr amerických limonád. Extra ubrousky na každým stole a podobně. Eatmeat je sakra povedenej podnik a jeden z těch, vedle kterých chcete bydlet a na který jste ve městě hrdí. Doporučuju.

středa 23. května 2018

Trojitý Whopper, Burger King

Čas od nečasu přijde tip od čtenáře. A nečas od času ten tip stojí za to. Do konce května má Burger King kupóny a na rozdíl od těch minulých, tyhle stojí za to. Kdo má BK aplikaci, ať se mrkne sám. Já bych vypíchnul Dvojitý Steakhouse za 99,- nebo Trojitý Whopper za stejnou cenu. Já si vybral Trojitý Whopper.

A lituju jen jedné věci. Teda dvou. Svýho výběru a toho, že nepoužívám podtitulky. Tady by se třeba hodilo "Trojitý Whopper aneb tragédie jedné housky", "Trojitý Whopper a houska, který byla i nebyla" nebo "Trojitý Whopper a elementární rozklad" a podobně. No řeknu to asi takhle. Maso klasika. Bylo ho moc (nečekaně), ale kupodivu nebylo nějak přehnaně suchý. Asi jediný plus tohodle sendviče. Množství majonézy a kečupu bylo průměrný. Zelenina byla průměrná. Celková kombinace chutí fádní. A houska? Škoda slov. Užijte si virtuální tapisérii.


Část jedna - rozbalení:




Část dvě - kousnutí první:



Část tři - pár dalších kousnutí:




Část čtyři - závěrečný boj.



Milý Burger Kingu. Tohle je houska na prémiový sendviče? Na vaši vlajkovou loď? Na sendviče, za který chcete klidně i víc jak 150 korun? Co víc dodat. Snad radši nic.