úterý 14. srpna 2018

Trojitý sendvič se smaženkou, chilli a čatní

Víte na co mám chuť? Na velkou tlustou babu se stehnama jako hroch to není. Ale na trojitej sendvič se smaženkou, chilli vomáčkou a čatní! Lidl má britský týdny a jak je líp oslavit, než receptem na legendární sendvič z knížky o bakteriologických zbraních a nejlepšího seriálu Červený trpaslík.


Recept není až tak specifickej. V české verzi seriálu máme "trojitý sendvič se smaženkou, s chilli vomáčkou a čatní". V originální britské verzi máme "triple fried egg butty with chili sauce and chutney". Já si ho vyložil následovně. Tři plátky tousťáku jsem opekl v topinkovači, dva z nich namazal švestkovým čatní s jablkama z Lidlu, na namazaný plátky hodil nakrájenou vaječnou omeletu usmaženou na másle, přisolil, připepřil, pořádně zalil Srirachou, přiklopil třetím tousťákem a započal cestu mezi jídlem a operací střev.


A teď se podržte. Ono to bylo dobrý! Fakt dobrý. Prvotní pocity zařídí čatní. Má opravdu vyváženou chuť. Nejdřív menší bombička cukru, pak přijde na řadu ocet a po celou dobu zajímavý ovocný nádech. Končí to exoticky kořeněným ocasem. Čatní jsem doma nikdy nedělal a maximálně ho občas koupil v Tescu. Ale po ochutnání toho z Lidlu se budu zdráhat koupit jakýkoliv jiný. Opravdu super věcička. Do tohodle sendviče padne jak hněď k meruňkové, pokud zrovna krvácíte v nemoderní barvě.


Po exotické chuti čatní na vás vyskočí klasika v podobě vajec. Já bohužel zrovna neměl domácí, takže to byla spíš planější chuť, ale i tak. Vajíčka já mám rád. Všechno je jemně podkreslený kyselýma tónama Srirachie. A trochu pikantníma. Prvních pár kousnutí. Pak se Sriracha začne ozývat víc a víc. Až v jednu chvíli pikantní chuť převáží nad chutí vajec se sladkým čatní a...


A bude vám, jako byste měli rodit! Klidně bych vsadil půlku svojí výplaty (obě pětikoruny), že Rimmer tenhle výraz opravdu nemusel hrát. Prostě se dostavil. Pikantní chuť začne přebírat otěže jak v puse, tak v břichu a přesto si tenhle sendvič dokážete vychutnat. Se všema jeho nuancema. Po dojedení vám zbude v žaludku krásný teplo. Zapíjet tenhle sendvič dovedenej k dokonalosti musíte samozřejmě odporně silným ležákem.


Já si vybral nějakej fotbalovej speciál, kterej taky měli v Lidlu a kterýho se chtěli vyloženě zbavit. Bylo mi těch plechovek líto, tak jsem jich pár vzal. Pivo smrdí po čistým alkoholu, obsahuje kukuřici a nějakou lahůdku propan-1,2-diol-alginát. No, k trojitýmu sendviči se smaženkou, chilli vomáčkou a čatní se hodí perfektně. Že bych si ho ale dal samostatně jen tak na chuť, to snad radši ani ne. Zato čatní má perfektní složení. To se Lidlu povedlo. A pokud máte rádi Červenýho trpaslíka a nebojíte se o stav vaší podlahy, skočte si ho taky koupit a užijte si kousek kultury, kterej vám projde žaludkem. Jen jezte rychle, než vám to rozežere ten chleba!

pondělí 13. srpna 2018

California salát, KFC

California Summer

Chcete si zlepšit karmu? Máte v podstatě jen dvě možnosti. Zvednete zadek a uklidíte někde v okolí v rámci akce Ukliďme Česko nebo zvednete zadek a zajdete si na salát. Já zkusil možnost číslo dva. Udělal jsem dobře?

Ne.


Neudělal. Ale pěkně popořadě. Web říká: "Listy čerstvého salátu, šťavnatá rajčata a křupavé paprikové nachos spolu s guacamole a něčím, bez čeho si KFC ani neumíme představit – kousky grilovaného kuřete! přidejte spicy mango omáčku a víte, že tady jste prostě správně!". Skutečnost?


Pár kousků suchýho kuřecího masa. Ugrilovanýho do mrtva. Poplácaný divným a pikantním kořením. Kousky nebyly ani pořádně rozkrájený, takže se maso nedalo pořádně sníst přiloženou vidličkou. Po odkrytí masa jsem mrknul na salát. Obyčejnej salát byl dost unavenej. To bych ještě bral. Ale ta rukola? Stonků víc než lístků. Takových kousků, který by se k zákazníkovi dostat asi neměly. Doma byste je nepochybně hodily do koše.


Zbytek až taková hrůza nebyla. Nachos s guacamole byly fajn. Kvalitní, křupavý a paprikový nachos společně s guacamole dochuceným trochu do česneku tvořily parádní kombinaci. Množství slabší, ale chuťově fajn. Rajče tam bylo. Minimálně jedno si pamatuju. To všechno si můžete zalít spicy mango omáčkou. Ta byla výborná. Lehce pikantní, sladká jak cecek včelí královny, řídká akorát, ovocná a trochu nakyslá. Do toho všeho je tam chuť nějakýho hodně výraznýho koření. Prostě super. Hodí se do salátu? Ani moc ne. Ale chutná parádně!


Tak si to shrňme. Nachos s guacamole fajn, ale málo. Dresink super, ale zrovna do salátu to to pravý ořechový nebylo. Rukola katastrofa. Salát průměr. Maso suchostrofa. Prostě to hlavní stálo za prd a trocha nachos s guacamole to nezachrání. Balení samo o sobě taky moc nenadchne. Cena? Krásných 119 korun jen a pouze za tohoto krasavce. Doporučit rozhodně nemůžu. Tohle byl nepochybně ten nejhorší salát, jakej sem kdy jedl ve fast foodu. Dost možná jakej sem kdy jedl obecně. Takže pokud si chcete zlepšit karmu, radši jděte uklízet. A můžete začít v KFC na Masarykáči v Ostravě, protože jako bonus tam nahoře byly všude cítit jen a jen záchody. Chuťovka.

PS: Ještě jsem chtěl zrecenzovat mangový shake, ale bohužel. Dostal jsem shake, kterej voněl jak vanilka, chutnal jak vanilka (s kyblíkem cukru) a vypadal jak vanilková zmrzka. Takže asi záměna. Nebo má opravdu chutnat jako vanilka? Těžko říct. Pokud jste ho měli a nechutnal jak vanilka, dejte vědět. Zkusím si ho objednat příště znovu. Ono je totiž dost těžký odolat a nekoupit si arašídovej shake, kterej mají fakt boží... Tahle vanilka mě nějak extra nezaujala.

čtvrtek 2. srpna 2018

Burger CBO a Chicken Strips, McDonald's

Recept na to nejlepší retro

V tomhle případě je recept na to nejlepší retro jednoduchej. Kuře, slanina a cibule. Nic víc? Moc vobyč? Jak to vytunit? Hranatá houska? Jóóóóó!


CBO je klasika, která projížděla i naše luhy a háje s železnou pravidelností. V dobách, kdy kuřecí promo sendviče byly cool a Youtube nemělo reklamy. V dobách, kdy hranatá houska byla dnešní černá houska a kdy prwvpřevr novinky byly častější než periodicky vracející se burgery. Pak přišla doba temna. Doba Maestra. Naštěstí snad svítí na lepšího Nečase a relativně pořádnou novinku střídá navrátivší se klasika. Poslední recenze z roku 2011 už patří do análu internetu, tak vám tu sesmolím novou.


Na první pohled i pochuť chutná jako kdysi. Proto se nebudu zabývat rozdílama dnes/kdysi jako u recenze na letošní Burger 1955. CBO je prostě retro a je zpátky takovej, jak si ho pamatuju. Bohužel to nikdy žádná vyložená pecka nebyla. 1955 jo. CBO býval spíš lepší průměr. Ale jak jsem psal, bylo to v dobách, kdy se nový burgery z bývalýho kreativního týmu McDonald's sypaly rychleji než variace na Maestro z toho současnýho. Proto může CBO dneska i zazářit. Ale pěkně od začátku.

Houska mi přišla celkem vtipná. Těžko říct, jestli to bylo jen u mě, ale spodek byl krásně hranatej, zatímco vršek spíš do kulata. Maso pak jasně hranatý. Vznikla z toho jakási takási nepovedená hvězdice. A nakonec proč ne. Nabízely se tím pádem moc zajímavý masitý kousnutí bez housky. Fajná změna. K CBO jsem si objednal taky Chicken Strips. To abych mohl krásně porovnávat kvalitu a chuť toho hlavního. Kuřete.


A rozdíly byly. Byly přímo propastný. Začnu u CBO. Placka z CBO bylo obalovaný kuřecí maso. Kvalitní asi dost. Konzistence kuřeti odpovídala. Ale chuť kuřete? Byla tam. Tak nějak. Zčásti. Prostě slabší kuřecí chuť. Že by to zachránila chuť těstíčka? Už vůbec. Těstíčko chutnalo jen po oleji. Čistým a kvalitním, ale pořád jen oleji. A Chicken Strips? Ty byly docela dobrý. Silná kuřecí chuť uvnitř, silná pepřová chuť těstíčka na povrchu... Ale zase haprovala konzistence. Pod těstíčkem to bylo takový rozplizlý cosi a kuře až o chlup níž. Půjde tak o nějakej slepenec kuřecích částí a pořádně dochucenej, aby se neřeklo.


A teď dědku raď. Co je lepší? Asi kvalitní, ale chuťově slabý kuře nebo chuťově silnej slepenec, ale dochucenej kdoví čím a vyrobenej z kdovíčeho? Já bych rád nějakej kompromis. No kdybych si musel vybrat jedno kuře z těch dvou, bral bych Stripsy. Naštěstí ale CBO není jen o kuřeti. Je tam i slanina. Slanina byla super. Velký plátky, uzený k dokonalosti, propečený k ještě větší dokonalosti. Bohužel tam byly jen dva plátky (v 1955 jsou tři). Ony by ty dva možná i stačily, ale za tu cenu... No o tom později. Trochu slaniny najdete i na housce. Ta je ale spíš na oko a jako zábava, abyste měli co sbírat z papíru.


Další slovo z názvu je cibule. Cibule je tam smažená. Kdysi bývalo u McDonald's zvykem, že se na smažené cibulce šetřilo. Buď se časy mění nebo jen ta jedna provozovna, ale tentokrát jsem smažené cibulky měl dostatek. Ne přehršel, ale dostatek určitě. Cítit byla krásně. A co si budeme povídat, chuť křupavé smažené cibulky parádně sedne ke slanině. I ke kuřeti by sedla, ale chuť kuřete tak nějak postávala v pozadí a odmítala se s cibulí a slaninou socializovat. Salát byl super a bylo ho dost. Nejvíc se hodil asi k omáčce. Omáčka CBO je vlastně majonéza. Chuťově dost neutrální, aby nepřebíjela ostatní chutě. To je u sendviče s kuřecí plackou více než rozumný počin. Omáčka mi chutnala. Bylo ji hodně a byla všude.


Sýr se tam ztratil a dal o sobě vědět spíš díky asociaci oči-mozek než díky samotným podnětům z jazyka. Takže si to shrňme. Máme tu kvalitní placku z kuřete, bohužel pořádně nedochucenou. Máme tu dva plátky parádní slaniny, plátek sýra, smaženou cibulku, majonézu, salát a hranatou housku. Za 119,- samostatně a 159,- ve velkým menu je to málo. Ucítíte hlavně smaženou cibulku, slaninu a majonézu. Je to určitě nadprůměrný sendvič. Ale za tyhle peníze by toho měl umět víc. Nacenění je špatný. Tuplem, když stojí stejně jako větší a nabitější 1955. Jsem rád, že jsem měl možnost CBO po letech okusit, ale do půlky září mám já osobně jasno. 1955!


Celkově se mě ale akce Recept na to nejlepší retro líbí a oceňuju, že se konečně vrátily nějaký ty klasický sendviče. Plus recept na domácí 1955 omáčku taky potěšil. Třeba se do ní pustím. Ke konci září na nás bude čekat další akce. Snad to bude nějaká pecka. Já osobně bych bral nějaký variace na Big Tasty. Nebo starý dobrý americký týdny. Co vy?

Caesar bageta, Bageterie Boulevard

Přišel, viděl, chtěl ochutnat Flank Steak & Comté bagetu. Vyprodáno. I ty, Krůto Provencale, její bratrobageto? Vyprodáno. A tak Caesar bageta byla vržena!


Po dvou předchozích kladných zkušenostech s Bageterií Boulevard jsem se osmělil a zašel ochutnat promo. Ale zjevně jsem byl předběhnut kilokopou dalších zákazníků (nebo jednou a půl Halinou) a nezbylo na mě. Dost možná už mají doskladníno, ale já si musel vybrat jinou. Vybral jsem si Caesar. Caesar salát je takovej ten mexicko-americkej salát, co nesmí chybět v žádným hotelu. Dá se dát to bagety? Dá! Dá se to pak jíst?


Dá! Obsahuje kuřecí steaky, parmezán, salát, slaninu a caesar dresink. Dal jsem si ji ve světlým pečivu. První šok. Ta bageta je studená! Ale ona tak má být, zahlásil mozek. Tož dobrá tedy. Bageta byla dobrá. Měkká, takže neřeže patro. Salátu tam bylo hodně. Byl nasekanej na velký kusy. A takovej nějakej flekatej a hořkej. Jíst se dal v pohodě. A taky to bylo asi jediný reálný minus téhle bagety.


Slanina byla parádně vypečená. Chutná, uzená, chutná a uzená. Parmezán byl opravdovej parmezán. Krásná a silná slaně-sýrová chuť a konzistence rozplývající se na jazyku nenechává lidi na pochybách. Obého tam dosti bylo. Caesar dresink je kapitola sama o sobě. Ohromně hutná majonéza dochucená tu trochu ančovičkou, tu trochu řízu dijonskou hořčicí, tu trochu do kysela. Za mě super. Budu machrovat. Doma umím lepší, ale jakožto polotovar bych si ten jejich dresink z Bageterie v lahvi klidně koupil. Chutnal.


Kuřecí steaky aneb kuřecí prsíčka nasekaný na menší kousky byly taky celkem fajn. Nebyla to ta top surovina téhle bagety, ale cítit ve zbytku šla. Prsíčka na sobě neměly žádný bláznivý koření. Chutnaly jako kuřecí prsa. Krása téhle bagety spočívá v pár jednoduchých surovinách a stejně jako v tolik oblíbené salátové variantě, v jejich vyladění. Caesar majonéza se chuťově hodí perfektně ke všemu. Ke kuřeti, slanině, sýru i salátu.


Za mě tahle bageta byla další příjemný překvapení. Přebila i lehký rozpoložení z nedostatkových promo baget. Cena je 89 korun za samostatnou bagetu. Menu bude stát okolo 149 korun. Osobně si myslím, že ten jejich čaj a brambory za takovej příplatek nestojí. Ale nechám to na vás. Bageta jako taková ta ty peníze stojí.

sobota 28. července 2018

Burger 1955 (2018), McDonald's

Recept na to nejlepší retro

Rok 1955. Ray Kroc se domluvil s bratry McDonaldovými a otevřel první frančízu McDonald's. Tím započala pořádná expanze, která vyústila v to opravdu nejlepší. V tenhle parádní blog. A na počest toho roku, jenž za to všechno může, v Německu roku 2010 přišli s burgerem 1955. V roce 2011 pak udělal kolečko po Evropě a stavil se i u nás. A protože roku 2011 vznikl tenhle blog, nemohl jsem si nechat tehdá burger 1955 ujít a udělal na něj recenzi. V roce 2011 jsem ale neuměl psát a byl jsem snad jedinej člověk, kterej si v restauracích fotí jídlo. Ale časy se mění. Dneska fotí všichni.


Takže je čas na novou a snad lepší recenzi na tenhle retro burger. Mimochodem, že prý je inspirovaný opravdovým burgerem z roku 1955. Co na to pamětníci? Že by to byla ta nejšílenější kombinace a nic takovýho McDonald's neprodával. Pokud vás zajímá víc, klikněte zde. Vy ostatní zůstaňte tady, čtěte dál a dozvíte se, jestli je opravdu stejnej jako kdysi (2011), jak McDonald's tvrdí.


Jako první věc, co opravdu není jako kdysi, je ten jejich novej papírovej tácek. Není nad to, když vám burger chládne na tácku před očima pět minut, zatímco se čeká na finger food, kterej jste si za těžce vydělaný peníz ráčili taky objednat. Pak vám o burger opřou hranolky ve zdravě červené krabičce, zatímco na plastovým tácu máte tři čtvrtiny nevyužitýho prostoru. Sorry jako, ale ten jejich papírovej tácek ještě pořád neberu jako nějaký vylepšení. Spíš naopak. Tuhle jsem byl v klasickým McDonald's, objednal si Tastyho a když jsem ho dostal klasicky v krabičce, tak mě zahřálo u srdce. To bylo to pravý retro!


Ale zpátky k 1955. Má velký maso. Opravdu velký. Velikostí shodný s masem z Tastyho. A to je ta nejtěžší fast foodová liga. Houska je pak o něco menší. Takže vám maso dost výrazně leze z housky. Tím se McDonald's tak trochu střelil do vlastní nohy, protože tu máme první rozdíl mezi verzí 2011 a 2018. Tentokrát taky máme stoprocentní hovězí maso z České republiky. To taky nebývalo. Budeme si ale stěžovat? Nebudeme. Suroviny McDonald's za těch pár let udělaly krok dopředu a český hovězí si osobně dám radši než polský hovězí. Chuťově jde v placce cítit kráva, trochu soli, trochu pepře a je na fast foodový poměry i celkem šťavnatý. Takže hovězí placka za mě na jedničku.


Houska už dost možná jako kdysi je. Jak tvarem, tak chutí. Chutná jako loupák. Takovej ten sladkej rohlík, na kterej se dává mák. Tahle sladká chuť housek bývala pro McDonald's hodně typická. A v trochu menší míře je vlastně i dodneška. V housce byly ještě tři plátky slaniny, dva plátky rajčete, salát, grilovaná cibulka, omáčka 1955 a kečup. Salát je nasekanej na malý kousky/proužky. Jako kdysi. Takže většinu salátu si pěkně vychutnáte z tácku až po dojedení samotnýho sendviče. Jako kdysi. Tolik vzpomínek! Chuťově pak salátu nemám co vytknout.


Co se rajčat týče, tak posuďte sami z fotky. Vyhrál jsem jackpot a dostal dva konce! Podobnej jackpot bych ale příště rád přenechal ostatním (nebo nejlépe koši). Nejenže vrchní houska kvůli tomu dost jezdila, ale hlavně tyhle kousky prostě nemají tu správnou chuť a vláhu rajčat, na kterou se tak moc těšíte. Slaniny tam byly tři plátky. Tři plátky krásně propečené, křupavé, voňavé, vyuzené, božské slaniny. Mňam. Slanina v sendviči cítit byla pořádně a byla to jedna z těch chutí, která vás chytne a nepustí. Občas se vám vkrade do mozku při spaní a probudíte se s chutí na pořádnej burger. Taková je to slanina.


Co tam máme dál? Grilovanou cibulku třeba. To je hodně speciální surovina z pohledu McDonald's. Není smažená, je grilovaná. Nakrájená na větší kousky a jen tak trochu zesklovatělá. Chuťově si zanechává lehkou chuť cibule a je trochu nasládlá. Konzistence perfektní. Docela mastná. Samotnou ji moc neucítíte, ale do sendviče se hodně hodí a hlavně ke slanině padne perfektně. V roce 2011 si pamatuju, že se na cibulce dost šetřilo. Podle současné odezvy na FB se někde šetří doteď. Já měl cibulky dost a byla v podstatě po celým povrchu. Takže s grilovanou cibulkou naprostá spokojenost.


Kečup má McDonald's dost dobrej. Chutná hodně po rajčatech, má takovou přirozenější konzistenci a do sendvičů je jako dělanej. Byl pod masem a bylo ho tam akorát. Akorát na to, aby byl všude. Akorát na to, aby byl pořád cítit a přesto nepřebíjel ostatní chutě. Prostě akorát. Super. To se bohužel nedá říct o omáčce 1955. Množství bylo možná v pořádku, ale distribuce pokulhávala. Omáčku jsem měl jen ve dvou třetinách sendviče. V první třetině sendviče omáčka 1955 nebyla a byla to smutná třetina. Smutná a suchá. Ale pak jsem se dostal k omáčce a bylo to labůžo. Omáčka 1955 je taková přírodnější a lehčí verze Tasty omáčky. Je lehce kouřová a docela dost nakyslá. Na internetu se McDonald's chlubí receptem. Najdete ho tady pod tím komiksem. V podstatě je to majonéza s trochou rajčatové pasty, bbq omáčky a zakysané smetany. To souhlasí. V receptu mají ještě česnek. Ten jsem v omáčce nepostřehnul. Ale tak jako tak je ta omáčka super. Jestli máte rádi Tasty omáčku, 1955 omáčka vám bude rozhodně chutnat. Jestli ne, tak vám možná bude taky chutnat. Je totiž přirozenější a míň uzená. Už v roce 2011 jsem si ji nemohl vynachválit a dneska nemůžu říct jinak. Takže za mě super a nebojím se říct, že je jako kdysi. Při nejmenším k ní má sakra blízko. Prostě ideální omáčka.

Celková chuť? U mě to byly dva různý zážitky. První třetina bez omáčky byla suchá a bylo cítit jen maso s houskou, slaninou, trochou salátu a kečupu. Nebylo to špatný, ale bylo to obyčejný a bylo to zklamání. Pak ale přišla plná palba. Maso, slanina, omáčka 1955, kečup, trocha grilované cibulky. Parádní suroviny, který dohromady vytvořily super junk mišmaš nezdravých chutí. Výborných, slaných, uzených, tučných chutí. Prostě junk food klasika. Jako kdysi. Tehle burger je přesně jeden z těch burgerů, který dřív dělaly McDonald's tím, čím kdysi byl. A třeba v Německu je dodneška. 1955 si na nic nehraje. Dvě omáčky, který se k sobě hodí, mastná cibule, slanina, velký maso, zeleniny tak akorát, aby se neřeklo. Všechno v akurátním množství. A že chybí sýr? Tady vám chybět opravdu nebude. Jsem rád, že českej McDonald's konečně udělal něco pro svoje starší fanoušky, kteří ocení pořádnej junk food a od McDonald's neočekávají bio salátek, fresh juice, fair trade zmrzku. Bohužel se taky tak nějak spolíhá na to, že tito starší fanoušci junk foodu už jsou v pracovním procesu a není jím líto pořádně hrábnout do peněženky. Cena sendviče je 119 korun, ve velkým menu pak 159 korun. Cena na fast food dost vysoká. Ale zrovna Burger 1955 za ty peníze stojí. Pokud čtete tenhle blog, pak jste nejspíš fanoušci junk foodu. Pokud vůbec čtete a nekoukáte jen na Youtube, tak už asi i něco vyděláváte. Tenhle burger by měl každej postarší vydělávající pamětní fanoušek junk foodu ochutnat. Zklamanej bude odcházet asi málokdo. Snad jen ta cena by mohla být o chlup nižší.

PS: Jsem moc rád, že to tentokrát McDonald's nepodělal jako kdysi s novým McCountrym a nabídl nám opravdu starou dobrou klasiku... Jen tak dál!


Jako finger food máme Sýrové hvězdičky se šunkou. Trochu škoda, že McDonald's nevyužil parádní retro příležitosti a nepřinesl i bramborový mřížky nebo spirály, který k McDonald's těch pár let zpátky patřily jako cukrovka k důchodcům tlačícím zákusky v cukrárně. No máme jen hvězdičky, tak jdeme hodnotit hvězdičky. Po prvním zakousnutí jsem měl jasno. Šunková tavená Pribina v těstíčku. Pribina (teď už Savencia Fromage & Dairy) je ještě pořád dodavatel do McDonald's, takže by to sedělo. Pokud máte rádi tavenej sýr, tak vám hvězdičky budou určitě chutnat. Kousků šunky tam moc není, ale chuť šunky se tam najít dá. Cena je 35 korun k menu a 45 korun samostatně. K tomu menu je to celkem fajn přídavek. Jen se připravte na to, že budete pár minut smutně koukat na chladnoucí burger za pultem, protože na finger food se snad vždycky čeká pár minut extra.

neděle 22. července 2018

Burger s tvarůžkou, Boule za ušima, Ostrava

Bistro Boule za ušima. Jedno z ostravských hipsterských bister. Přímá konkurence Hogo Fogo. Nevaří tam špatně. Párkrát jsem tam byl, ale burger si nedával. Až jednou...


Takhle vypadá jejich Burger s tvarůžkou. Na lístku mají složení pěkně napsaný, tak to použiju: "mleté hovězí, olomoucký tvarůžek, karamelizovaná červená cibule na portském víně, majonéza, maminčina máslová houska, hranolky". Plus něco zelenýho, o čem nepíšou. Asi rukola. Na burger z Boulí jsem se těšil hodně. Slýchával jsem o něm jen samou chválu. K tomu dole ve sklepě u nich běží Food Porn Academy, takže o moderní gastronomii musí mít znalosti jako nikdo jiný. No bohužel. Bohužel se ukázalo, že i mistr kuchař se někdy utne. Bohužel se uťal zrovna na mým burgeru.


Maso jsem měl suchý. Propečený až na samotnou hranici možností masa. Chápu, že jsou kousek od Husova sadu, ale vzdávat mu čest takhle divně... No prostě se opravdu nezdařilo. Podle lístku ho mají dělat na medium. Houska byla taky trošku divná. Jakoby pořádně nevykynula. Ostatní suroviny potom ale byly super. Všudypřítomná lehká chuť tvarůžku. Naložená červená cibule, která byla opravdu parádní. Měla ještě konzistenci cibule, ale chuťově převládalo portský víno a lehká kyselost. S malým zbytkem cibulové palčivosti.  Do burgeru chuť jako dělaná. Majonéza byla super. Chuťově hodně výrazná. Řidší, ale zase se tak dostala všude. Dost možná si ji dělají sami. Rukola normálka. Takže suroviny kvalitní. Příprava pokulhávala.


Nejen suchost masa působila problém. Jeho kulovitější tvar měl za následek vyklouznutí surovin z housky hned, jakmile jste ho vzali do ruky a chtěli se zakousnout. Někdo by mohl navrhnout příbor. To ne. Burger se vychutnává rukama. Tenhle se tomu ale sakra bránil. No zdolal jsem ho a pochutnal si. Ale to maso... to maso to přizabilo. V Mama's jsem růžovej střed taky nenašel, ale pořád to maso bylo vynikající a šťavnatý. Tady bohužel ne. Někde ve sklepní hospodě, kam lidi chodí na svých deset denně, tam bych to čekal a nepozastavil se nad tím. Od Boulí mě to ale prostě zamrzelo u srdce.

Celkový zhodnocení? Tenhle burger beru jako chvilkovou slabost a "zrovna se nepovedlo". V Boulích umí a já to vím. Určitě jim dám ještě šanci. Ale tentokrát mě nějak extra nezaujali. Cena 205 korun i s hranolkama. Hranolky připomínaly spíš vařený brambory a asi se nestanou tím, kvůli čemu tam budete chodit. Nebo se taky zrovna nepovedly? Jak to s Boulema máte vy? Piště do komentářů.

sobota 21. července 2018

Big Beef Melt se slaninou, Subway

O čem sním, když náhodou spím? O slanině. Znáte ty vlhký sny. Takový ty když se vzbudíte a máte úplně promočenej celej polštář. Tak přesně ty mívám, když se mě zdá o slanině. A určitě nejsem sám. Už jen ten název. Slanina. Tak krásný slovo slanině musel dát někdo, kdo slaninu taky opravdu moc rád. Krásný libozvučný slovo pro krásnou a oku i nosu lahodící slaninu. A teďkom Subway přidalo slaninu do jejich původního American Big Beef Meltu. Ten byl fajn, ale žádná super hyper pecka to taky nebyla. No když se do něčeho přidá slanina, tak se to zkusit musí. Na to jsou zákony. Zákon. Můj zákon.


A teď zase trochu vážně. Big Beef Melt obsahuje plátek mletýho masa, slaninu a zbytek. Zbytek si volíte dle libosti. Já volil sezamovou bagetu, strouhaný sýr, salát, rajče, červenou cibuli, kečup, majonézu, sůl a pepř. Obyčejný kombo pro obyčejnýho člověka.


Nějak takhle to vypadalo. Slušná nálož zeleniny, celkem pěknej kousek masa, usměvavá slanina a parádně rozpečená sezamová bageta. Musím ale podotknout, že na za studena to na oko byla celkem bída. Když jsem viděl během nakládání to bledý studený hovězí maso a divně barevnou slaninu s nějakým bílým povlakem, tak jsem se lekl. Naštěstí zapečení surovinám vrátilo barvu a mě chuť na ně. Proč to vůbec píšu? Abyste se zbytečně nelekli jako já. Jdeme na chutě.


Chuť hovězí placky mi přišla o chlup lepší než minule u American Big Beef Melt. A po pravdě jsem z toho celkem v rozpacích. Změnilo se složení hovězí placky? Dělají to jen jiný suroviny okolo? Měl jsem ten den zrovna jiný chutě? O čem sní Halina, když spí? Otázky, na který asi nikdo nenajde odpověď. Ale tentokrát z masa bylo víc cítit maso. Pořád to nebyla ta pravá chuť samotné čisté kravičky. Pořád tam bylo cítit trochu nějaké té strouhanky nebo jiných plnidel. Ale těch tam podle mě bylo maximálně pár jednotek procent. Zbytek bylo maso. Celkem slušný a dobrý maso. Dokonce s přehledem přebilo chuť slaniny. Nebo se s ní spojilo a dohromady vytvořilo iluzi dokonalýho masa. Tak jako tak hlavní chuťovou složkou tohodle sendviče je chuť citlivě zabitýho zvířete. Mňam. Konzistence mletýmu masu taky odpovídala.


Další věc, co šla hodně cítit, byla červená cibule. Já mám červenou cibuli rád, takže maximální spokojenost. Zbytek dělal spíš křoví. Až na sýr. Strouhanej sýr. Při nakládání ho tam slečna narvala opravdu spoustu. Až jsem si v hlavě říkal: "Sakra, tolik sýra, to přebije všechny ostatní chutě!". A ono nic. Po sýru zbyl doslova a do písmene jen mastnej flek. Mastnej flek vpuštěnej do bagety. Chuť nikde. Trochu zvláštní. Rád bych ho ochutnal samostatně a za studena. V bagetě jako takové už k nalezení v nějakým větším celku nebyl. Rajčata a salát byly moc fajn. Čerstvý, chutný, vodnatý. A co mě překvapilo nejvíc? Kombinace kečupu a majonézy. Ne nějakou explozivně exotermickou extrémní chutí, ale tím, jak se k sobě parádně napasovaly a jak tuhle bagetu proměnily v...  v burger! Je to tak. Subway se podařilo vytvořit bagetu, která burger už opravdu připomíná. Dost možná je to jen přesnou kombinací těchhle surovin a sezamovýho pečiva, ale po dojedení téhle bagety jsem měl v hlavě jedinou myšlenku. Celkem fajn burger. Celkový hodnocení je tak více než kladný. Minimálně co se té mojí kombinace týče. Bavilo by vás si někdy poskládat ve fast foodu opravdu vlastní burger? Teď máte možnost! I přes těch pár malých mínusů (maso nebude stoprocentní kráva, strouhanej sýr bez chuti, cena) mám sto chutí tam vlítnout a poskládat si další verzi. Takhle mě Subway ještě nenadchla. Jen zase škoda té ceny. Patnáct centimetrů stojí 95 korun. To je celkem dost. Taková ta horní hranice, kdy vám to za to ještě stojí. Každopádně pokud máte někde okolo Subway, tuhle bagetu můžu rozhodně doporučit.


Spolu s novou bagetou dělají na tabulích promo i pro novej 7up. Alespoň v ostravské Nové Karolíně. Normálně nad promem tekutin a podobně mávnu rukou. Ale 7up je moje druhá nejoblíbenější limonáda už od dětství (první je Dr Pepper). Takže novou verzi jsem si nemohl nechat ujít. A upřimně jsem rád. Rád za to, že jsem prve koupil půl litra než rovnou dva litry v supermarketu. Tenhle novej 7up asi míří na vousatý cyklisty s koženýma hranatýma baťohama za patnáct stovek. Je zdravější. Má míň cukru (4,4 g na 100 ml), 4 procenta citronové šťávy, něco se stévií a tak podobně. A chutná jako... no chutná jako když si citronovou šťávu zalijete sodovkou. Nic víc, nic míň. Asi je to eko human friendly fair trade limča, o tom žádná. Ale už to není ono. Kyselá voda za 39 korun půl litr to ne. Ani za deset korun by mi nechutnala. Originál 7up je pecka. Snad ho tahle nová verze nehodlá nahradit.