sobota 15. září 2018

Burger Festival 2018, Frýdek-Místek

Volal Aštar Šeran, že tu dlouho nebyl nějakej článek. Dlouho jsem totiž nebyl ve fast foodu a nebo na něčem, co by stálo za námahu ve psané formě. Takže sem hodím jen jeden takovej mezičlánek, aby se fanoušci nejlepšího blogu na světě společně s Aštarem nenudili a mohli se pokochat dvojpárem nekvalitních fotek a kvalitních recenzí.

Vinou nevlastní vůle jsem se ocitl na Burger Festivalu ve Frýdku-Místku. Díky rozumným velikostem burgerů jsem ochutnal dva. Výběr prvního byl těžkej. Druhýho ještě víc. Stánků s burgerama tam bylo okolo dvaceti a každej stánek měl dva, tři burgery. Burger se slaninou, burger s vajíčkem, burger s BBQ omáčkou, burger s jalapenos... klasika vedle klasiky. Nepochybně parádně vyladěná, ale pro prostřílený specialisty naší úrovně už je to trochu ohraná písnička. Já vyhlížel exotičtější kousky. První stánek, kterej splňoval moje úchylný představy, byl stánek Amici. Konkrétně Level 10 Burger.


Tenhle krasavec vypadá obyčejně, ale někdy člověk musí poslouchat svůj instinkt a ten můj mě tentokrát nezklamal. Tenhle burger byl famózní! Hovězí maso, domácí Buffalo omáčka deseti chutí, karamelizovaná cibulka, strouhaný cheddar a domácí houska s černým sezamem. Houska na jedničku s hvězdičkou. Nadýchaná, chutná, neruší zbytek, drží tvar i přes neskutečný kilokvanta omáčky a tekutin a prostě na jedničku. Strouhanej cheddar je geniální vynález. Krásně se rozteče, je všude a v pořádné vrstvě tak, aby byl krásně cítit. A hlavně kvalita toho cheddaru mě dostala do kolen. Takhle krásně chuťově plnej a hutnej cheddar, aby člověk pohledal. Zase nemám co víc dodat. Karamelizovaná cibulka byla karamelizovaná cibulka. Akorát udělaná, trochu sladká, trochu cibulatá. Dobrá. Maso bylo tenčí. To je na festivalu určitě lepší než dvou set gramový flákoty. Chuťově taky vynikající. A hlavně i přes tenčí plátek bylo naprosto perfektně medium! Všechny klobouky ve foyer Tonaku dolů. Takhle si představuju maso ve svým burgeru.


Ale to opravdu nejlepší. To nejlepší opravdu a opravdu nejlepšejší opravdovo opravdový nej byla omáčka. Jejich domácí Buffalo omáčka deseti chutí byla jedna z nejlepších omáček, jakou měl můj jazyk tu čest ochutnat. Jen se bude hrozně špatně popisovat. Oni si tam těch deset chutí asi nějak okecají, ale já jich tolik do kupy nedám. Je lehounce nakyslá na jedné straně, sladká vedle toho, dost pikantní, ale tak akorát napříjemno, hodně uzená a vzadu lehce vykukuje ovocitá chuť, asi rajčat. Svoji uzeností mě hodně připomněla omáčku z Royal Bacona. Ale je o triliardu procent víc komplexní. Komplexní a vyvážená. Konzistence je taky naprosto perfektní. Ani řídká, ani hustá. Do burgeru akorát. Množství musí uspokojit i ty největší milovníky omáček. Co si budeme povídat. Tahle omáčka je na Nobelovu cenu za fyziku a chemii dohromady. A pokud někdo dokáže vypsat všech deset chutí, tak i na Nobelovu cenu za literaturu. Level 10 Burger je o perfektní omáčce a ani ten zbytek se rozhodně nemá za co stydět. Tenhle burger si budu pamatovat hodně dlouho.

Po podobným kousku bylo jasný, že to ten druhej nebude mít jednoduchý. A protože nejsem profi jedlík padesátky ovocných knedlí najednou, tak ani ten hlad už nebyl nějak extrémní. Hledal jsem nějakou lehčí variantu na burger. Samozřejmě ne vegetariánský, kterých tam bylo kupodivu až až. Kolik vegetariánů chodí na burger festy? Vege festy plný okurek, chřestu a stánků filozofických fakult na ně! No po chvíli hledání jsem našel otevřenej burger od Hospůdky u bobra.


Přesný složení se mi bohužel nepodařilo dohledat, ale takhle z paměti a paměťových médií tam byl plátek černýho chleba, Harissa, salát, hovězí maso, pěna z artyčoku, slanina, smažená cibulka, sýr Grana Padano a obří list bazalky. Vlastně takovej salát s masem a pečivem v jednom. Open-faced burgery a sendviče za velkou louží dneska docela frčí, takže tohle zjevení ve Frýdku-Místku beru jako první, ale rozhodně ne poslední. Na podobný otevřený monstrum potřebujete příbor a protože má ke klasickýmu burgeru docela daleko, tak se to tím příborem ani nebudete stydět sníst. První sousto chleba se salátem. Chleba vynikající. Byly v něm nějaký zrníčka. Byl hutnej a všechno, co do něj nateklo, přežil se ctí. I přes černou barvou chutnal klasicky po pečivu. Za mě super. Salát klasika. Další sousta už toho měly víc včetně masa. Maso bylo bohužel propečený až moc.


Šťávy v něm moc nezůstalo, ale chuti ano. A ta chuť byla super. Super chuť kravičky. Akorát slaná, namletá a mrtvá kráva. Mňam. Škoda toho propečení. Naštěstí díky kvalitě masa se to dalo přežít i tak. Silná chuť masa se hodně hodila k pikantní Harisse. Ajvar asi všichni znáte. A Harissa je taková ostřejší, svalnatá a víc opálená ségra ajvaru. Parádní omáčka k jakýmukoliv masu. Nahoře na mase a omáčce byl opravdu gigantickej list bazalky. Ano děti, to je bazalka. Takový listy by vám stačily tři na celou Margheritu. Bazalka dodala taky zajímavou chuťovou vložku. Sár Grana Padano byl nastrouhanej na super jemno na celým sendviči. Dost se ztrácel. Omáčka z artyčoku byla hodně řídká a nikde ji nezůstalo takový množství, aby dokázala něco dochutit a sama o sobě taky neměla moc výraznou chuť. Harrisa ji válcovala. Sušená cibulka byla taková ta kupovaná klasika, co se dá koupit i v Ikea. Občas se prosadila. Slaninu jsem baštil bokem. Mohla být víc křupavá. Jinak klasická slanina.

Celek jako takovej byl příjemný překvapení. Hlavně díky formě. Dát si maso s pečivem, salátem a omáčkama v jednom může vypadat jako kravina, ale pokud je tohle inovace salátů a jednou si pod slovem salát člověk představí něco podobnýho, vřele rád začnu saláty baštit po tuctech. Povedená fúze mezi českým chlebíčkem, americkým burgerem a salátem. Tenhle kousek sám o sobě pak mimo formu ničím moc šokovat nebude. Maso je sušší, ale chuťově výborný a budete ho cítit hlavně s pikantní Harrisou. Mimo maso ucítíte pak to, co máte a vidíte na vidličce. Velký plus je plátek kvalitního a hutnýho pečiva. Otevřenej burger z Hospůdky od Bobra jsem rád ochutnal, ale vzpomínat na něho budu spíš díky tomu, že je to první open-faced burger, kterej jsem v ČR ochutnal, než díky čemukoliv jinýmu.

Toť vše z Frýdecko-Místeckýho Burger Festu. V podstatě ten stejnej byl i v Ostravě u Nové Karoliny. Jen o chlup větší a v létě. No ve Frýdku zase měli stánek American Drinks, což je pro mě plus. Taková plechovka Mountain Dew Pitch Black k burgerům patří víc než Birell Pomelo a Kingswood Cider nebo co to tam všude propagovali. A jeden tip za pět praček Whirpool. V pátek ráno na těchhle festivalech nikdo není a na frontu nenarazíte.

pátek 7. září 2018

Luky Cheese & Luky Chicken, McDonald's

Hlas lidu promluvil a stvořil Luky Cheese. Teda Lukáš Kaláb promluvil a stvo... Ne? Facebooková kampaň promluvila? Stvořila? E? No prostě tu máme nový malý sendviče, který nahradily docela dobrý Tasty Chicken a Tasty Cheese. Přesnou historii Luky burgerů neznám, protože kampaň (až na finále) podle všeho byla pouze na Facebooku. Každopádně snažit se sesadit Tasty omáčku nějakou novou kombinací dvou omáček? Velký sousto na tak malý sousto.


Mimochodem na těchhle sendvičích jsem byl už po začátku školního roku. V době oběda. A jaký bylo moje překvapení, když na pobočce byla doslova stovka puberťáků. Byla taková fronta, že v tom novým objednávkovým systému mizely čísla, aniž by objednávka byla připravená k výdeji. Prý se to stává, když se to přetíží. Celkem zajímavá chyba. Ale ještě zajímavější je... od kdy končí škola před obědem? Za mých mladých let, když neexistoval Youtube a naši rodiče ještě věřili ve světlý zítřky české demokracie, nás ve škole mučili tak to dvou, třech hodin. No nic. Omladina v restauracích mi nevadí. Ale když vám vaše číslo zmizí z tabule, tak je na vás zapomenuto a dokud se neozvete, tak část vaši objednávky někde chládne a čeká na znovuobjevení. Tohle by měl McDonald's vychytat. Já po dvaceti minutách čekání dostal studenej Luky Chicken a teplej Luky Cheese. Džus lovili kdesi u zmrzlin, protože po zmiznutí čísla ho odsunuli ze stolku pro nápoje a odkud se vzaly hranolky radši vědět nechci, ale horký zrovna taky nebyly...


Jako první jsem ochutnal Luky Cheese. Hovězí maso, plátek cheddaru, rajče, salát, čerstvá cibule a to hlavní, dvě omáčky. Medovo-hořčičná a Rustic Red Onion. Web McDonald's prve mluvil pouze o Rustic Red Onion omáčce doplněné o rozmarýn a drcený pepř. Teď mluví o Sandwich omáčce a Rustic Red Onion omáčce. Není náhodou Sandwich omáčka ta z McChickena? Takže zase špatně. Ta druhá omáčka je opravdu medovo-hořčičná. Minimálně já ji v obou sendvičích měl. A v Luky Cheese dokonce pod masem.


Nebudu tu popisovat chuť jednotlivých surovin jako u prémiových burgerů. Chuť cibule a rajčete si určitě každej v mozku doplní i sám. Ale vezmu na přestřes gró sendviče, omáčky. Medovo-hořčičnou omáčku si možná pamětníci vybaví. Naposledy si ji pamatuju v sendviči Grilled Chicken Club z roku 2015. Ale po zakousnutí do sendviče se mi okamžitě vybavil sendvič jinej. Pamatujete na rok 2010 a památnou akci I Love NY? V této akci byl Manhattan Grilled Chicken. V té době revoluční sendvič v revoluční akci. Krásný vzpomínky. Trochu mě teda děsí, proč si pamatuju zrovna takový věci, ale je to tak. Luky Cheese a jeho medovo-hořčičná omáčka ve mě vyvolala krásnou vzpomínku na zlatý časy českýho McDonald's. A to je tak všechno.


Pak se totiž začala ozývat omáčka druhá. Rustic Red Onion s rozmarýnem a drceným pepřem a začala okolo sebe kopat a drtit všechny ostatní chutě. Rozmarýn mám rád, ale musí se ho použít jen troška. Je to taková ta super výrazná bylina, jejíž chuť a vůni má v hlavě uloženej snad každej, kdo někdy stál u plotny s větvičkou rozmarýnu v ruce. A je to právě rozmarýn, kterej vévodí chuťové paletě Luky Cheese. A tím u mě McDonald's moc nezabodoval. Ucítíte trochu i tu cibuli, medovo-hořčičnou omáčku a i to maso, ale ten všudypřítomnej rozmarýn mě osobně zavazel. A vůbec se podle mě nehodil ani k samotné medovo-hořčičné omáčce. Obě omáčky mají dost sladkej základ a jejich vzájemný spojení je na instantní cukrovku. Občas to rozbil pepř, ale opravdu jen občas. Tenhle burger mi připomněl pohádku o pejskovi a kočičce. Rozmarýn, pepř, med, hořčice, cibule, maso... Ale hlavně je to hrozně nevyvážený. No reakce se různí. Někdo si Luky Cheese vychvaluje, někdo ho rád nemá. Já inklinuju spíš k druhé skupině. To ale neznamená, že nebude chutnat zrovna vám. Luky Cheese je dost rozporuplnej sendvič, kterej ale stojí za ochutnání. On totiž moc nestojí. Cena klasicky 39 korun samostatně a o pětku víc s malým pitím nebo hranolkama. Jako svačina velikostí stačí. Mě osobně se ale bude stýskat po Tasty Cheese.


Luky Chicken jsem dostal studenej a po pravdě se hned přiznám, že těm "value" kuřecím plackám od McDonald's neholduju. Takže v rychlosti.


Trochu jsem doufal, že díky medovo-hořčičné omáčce, která se ke kuřeti přecejen hodí víc než k hovězímu, bude tenhle kousek lepší než Luky Cheese. Nebyl. Byl horší. Zatímco v Luky Cheese se proti armádě rozmarýnu snažilo bojovat hovězí maso a občas nějakou tu bitvu alespoň remizovalo, kuřecí placka v Luky Chicken si zahrála na francouzskou armádu a o nějaké bitvě nemůže být řeč. V Luky Chicken hraje prim Rustic Red Onion s rozmarýnem. A přílišná sladkost. Po sladkých omáčkách a sladké housce mi přišla sladká snad už i ta placka.


Prostě mi tahle kombinace nesedla a trochu jsem doufal, že se odněkud vyřítí zlý pes a dorazí to za mě. Ale to by pak mohl v houští hekat a naříkat. Někomu to sedne. Někomu ne. Kdybych si už musel vybrat, radši bych si znova dal Luky Cheese.


Jinak tyhle dva borci s náma budou až do února. Takže máte dost času na to si udělat vlastní názor. Jak sedly vám?

sobota 1. září 2018

New York Double Whopper a Bramborové mřížky, Burger King

Kam nemůže (nebo nechce) McDonald's, tam s radostí skočí Burger King. Ať už jde o King Rib, Veggie Burger a nebo teď nově Bramborové mřížky. Roky se těším, až přijde McRib, nic. Burger King zaskočí. Další roky se těším, až McDonald's vrátí do oběhu svoje bramborový produkty, jako jsou mřížky nebo spirály. Nic. Burger King zaskočí. Chvála kapitalismu, konkurenčnímu prostředí a Burger Kingu. Jakmile jsem v jejich nové akci viděl bramborový mřížky, další věc na recenzi byla jasná. Teď si jen vybrat burger a modlit se, aby za něco stála houska.


Vybral jsem si New York Double Whopper. Vzhledem k počtu surovin mě bylo jasný, že to bude klasicky pálka jako prase a obsluha zapomene půlku věcí. Čekalo na mě příjemný překvapení. Pálka to byla, to jo. Ale burger byl poskládanej perfektně. Nechybělo nic a všeho byla hojnost. Takže příjemný překvapení. A co že to všechno New York Double Whopper vlastně obsahuje? Buď si to můžete vyčíst z obrázku nebo věřit mně. Ono totiž na webu mají popis ještě k Summer Steakhouse a aplikace o téhle akci taktně mlčí.


Takže jedeme. Dva plátky hovězího masa, nejspíš dva plátky cheddaru, slanina, smažená cibulka, rajčata, bramborový mřížky, salát, majonéza a BBQ omáčka. Takže taková klasika plus bramborový mřížky. Proč ne. To všechno je v housce se zapečeným sýrem. Ten byl nahoře i dole.


A to byl kámen úrazu. No spíš kamínek. Houska jako taková byla konečně dobrá. Držela tvar až do konce (!) a sama o sobě byla i chutná. Ale občas jsem v puse ucítil takovou hnusnou hořkou pachuť spáleniny. Po chvíli jedení jsem vyzkoumal, že to dělá přepálenej sýr na spodu housky. Když jsem ze spodku sýr odloupal, pachuť zmizela a houska byla na jedničku. Takže pokud dostanete stejnou housku a ucítíte spáleninu, nemusíte zkoumat a dejte se do oddloubávání. Ale i tak housku hodnotím kladně. Po předchozích zážitcích ani nemůžu jinak. Konečně jsem se u Burger Kinga najedl, aniž bych svůj burger musel sbírat z papíru, neměl ušpiněný všechny prsty a nervy v kýblu.


A co zbytek surovin? Klasika. Dva plátky masa byly rozhodně lepší než jeden. Masa jsou celkem tenký plátky, takže jeden by se asi neprosadil. Díky dvěma plátkům na vás čeká grilovaná chuť masa při každým kousnutí. Smažené cibulky jsem měl dost a byla taky cítit skoro pořád. Slanina se taky ozvala, pokud jste ji zrovna měli na jazyku. Sýr se trochu ztrácel v masné náloži, ale svoji práci jakýhosi smetanovýho zjemnění odvedl dobře. Salát a rajčata dodaly vláhu. Salát moc pochválit nemůžu. Jeden obří kus z prostředku hlávky salátu jsem musel vytáhnout a sníst samostatně a ostatního salátu tam až tak extra moc nebylo. Rajčata pochválit můžu. Chutnaly jako rajčata a byly vyzrálý akorát. A co mřížky, ptáte se?


Ty jsou samozřejmě to extra, který z tohodle sendviče dělají sendvič prémiovej a pro dost lidí cenově nepřijatelnej. Takže prve samostatně.


Mřížky si můžete objednat v kyblíku za 49 korun. Cena je to na pár brambor dost vysoká, ale kyblík nebo krabička nebo jak to nazvat je celkem veliká. Je to stejná krabička, do které vám dají XXL hranolky, pokud během objednávání menu odpovíte kladně na otázku o větších hranolkách. A stojí ty mřížky za pět pětek? Stojí! Jsou jemně kořeněný, krásně vysmažený, vyrobený z jemnýho bramborovýho těsta a prostě jsou perfektní. Chutnají přesně tak, jak si člověk přeje a skoro stejně tak, jako kdysi chutnaly mřížky od McDonald's. Bohužel k nim Burger King nenabízí smetanovou DeLuxe omáčku. Ta by se k nim hodila jak řiť na pekáč. Každopádně mřížky jsou super a jsem moc rád, že Burger King často zaplní ty fast foodový skulinky, který se konkurence z nějakýho důvodu stydí zaplnit sama. Jen k mřížkám doporučuju objednat nějakou omáčku. Ke konci kyblíku, až budete najedení, vám začnou připadat mřížky dost suchý a omáčka bodne.


No a v sendviči tyhle mřížky najdete ve skoro každým kousnutí a kupodivu se, i přes jejich jemnou chuť, dokážou docela prosadit. To znamená jediný. New York Double Whopper je překvapivě vyladěnej burger. Ucítíte to, co zrovna budete mít v puse a žádná chuť nevyčnívá dost na to, aby zabila zbytek. Až na spálený kousky sýra na spodní housce. Ale těch se můžete snadno zbavit během pár sekund. Taky vám raz za čas díky bramborové vložce tenhle sendvič připomene Swiss Kinga, kterej se k nám pomalu, ale jistě blíží. A s ním bohužel sdílí i jedno minus. Suchost. V New York Double Whopperu jsou sice dvě omáčky, majonéza a BBQ omáčka. Bohužel obého je tam pomálu a přes kopec sušších surovin (mřížky, smažená cibule, dva plátky masa) je celková suchost vyšší než průměrná. Žádná katastrofa se nekoná, ale omáček bych rozhodně přidal.

Tak si to shrňme. S New York Double Whopperem dostanete burger, ve kterým ucítíte přesně to, co máte v puse. Takže mrkněte na obrázek a máte jasno. Cítit bude hlavně nálož masa, slanina, smažená cibulka a lehce mřížky, občas omáčky a zelenina. Prostě všechno. Celkem fajn vydařený kombo. A houska drží! Jen ten sýr na spodní straně je třeba odstranit (pokud ho dostanete připečenej jako já). Jo a ještě jedna maličkost. Je třeba zaplatit 159 korun za samotnej sendvič nebo 209 (myslím) za celý menu. Já si koupil sendvič samostatně plus kyblík mřížek a nacpal jsem se k prasknutí. Jen mi chybělo pití kvůli vyšší suchosti sendviče a k mřížkám by bodla nějaká omáčka. Takže pokud do toho půjdete, nechte si poradit a těch pár dalších korun investujte. Nebo si dejte jinej sendvič. Ale ty bramborový mřížky, ty doporučuju všema deseti!

úterý 14. srpna 2018

Trojitý sendvič se smaženkou, chilli a čatní

Víte na co mám chuť? Na velkou tlustou babu se stehnama jako hroch to není. Ale na trojitej sendvič se smaženkou, chilli vomáčkou a čatní! Lidl má britský týdny a jak je líp oslavit, než receptem na legendární sendvič z knížky o bakteriologických zbraních a nejlepšího seriálu Červený trpaslík.


Recept není až tak specifickej. V české verzi seriálu máme "trojitý sendvič se smaženkou, s chilli vomáčkou a čatní". V originální britské verzi máme "triple fried egg butty with chili sauce and chutney". Já si ho vyložil následovně. Tři plátky tousťáku jsem opekl v topinkovači, dva z nich namazal švestkovým čatní s jablkama z Lidlu, na namazaný plátky hodil nakrájenou vaječnou omeletu usmaženou na másle, přisolil, připepřil, pořádně zalil Srirachou, přiklopil třetím tousťákem a započal cestu mezi jídlem a operací střev.


A teď se podržte. Ono to bylo dobrý! Fakt dobrý. Prvotní pocity zařídí čatní. Má opravdu vyváženou chuť. Nejdřív menší bombička cukru, pak přijde na řadu ocet a po celou dobu zajímavý ovocný nádech. Končí to exoticky kořeněným ocasem. Čatní jsem doma nikdy nedělal a maximálně ho občas koupil v Tescu. Ale po ochutnání toho z Lidlu se budu zdráhat koupit jakýkoliv jiný. Opravdu super věcička. Do tohodle sendviče padne jak hněď k meruňkové, pokud zrovna krvácíte v nemoderní barvě.


Po exotické chuti čatní na vás vyskočí klasika v podobě vajec. Já bohužel zrovna neměl domácí, takže to byla spíš planější chuť, ale i tak. Vajíčka já mám rád. Všechno je jemně podkreslený kyselýma tónama Srirachie. A trochu pikantníma. Prvních pár kousnutí. Pak se Sriracha začne ozývat víc a víc. Až v jednu chvíli pikantní chuť převáží nad chutí vajec se sladkým čatní a...


A bude vám, jako byste měli rodit! Klidně bych vsadil půlku svojí výplaty (obě pětikoruny), že Rimmer tenhle výraz opravdu nemusel hrát. Prostě se dostavil. Pikantní chuť začne přebírat otěže jak v puse, tak v břichu a přesto si tenhle sendvič dokážete vychutnat. Se všema jeho nuancema. Po dojedení vám zbude v žaludku krásný teplo. Zapíjet tenhle sendvič dovedenej k dokonalosti musíte samozřejmě odporně silným ležákem.


Já si vybral nějakej fotbalovej speciál, kterej taky měli v Lidlu a kterýho se chtěli vyloženě zbavit. Bylo mi těch plechovek líto, tak jsem jich pár vzal. Pivo smrdí po čistým alkoholu, obsahuje kukuřici a nějakou lahůdku propan-1,2-diol-alginát. No, k trojitýmu sendviči se smaženkou, chilli vomáčkou a čatní se hodí perfektně. Že bych si ho ale dal samostatně jen tak na chuť, to snad radši ani ne. Zato čatní má perfektní složení. To se Lidlu povedlo. A pokud máte rádi Červenýho trpaslíka a nebojíte se o stav vaší podlahy, skočte si ho taky koupit a užijte si kousek kultury, kterej vám projde žaludkem. Jen jezte rychle, než vám to rozežere ten chleba!

pondělí 13. srpna 2018

California salát, KFC

California Summer

Chcete si zlepšit karmu? Máte v podstatě jen dvě možnosti. Zvednete zadek a uklidíte někde v okolí v rámci akce Ukliďme Česko nebo zvednete zadek a zajdete si na salát. Já zkusil možnost číslo dva. Udělal jsem dobře?

Ne.


Neudělal. Ale pěkně popořadě. Web říká: "Listy čerstvého salátu, šťavnatá rajčata a křupavé paprikové nachos spolu s guacamole a něčím, bez čeho si KFC ani neumíme představit – kousky grilovaného kuřete! přidejte spicy mango omáčku a víte, že tady jste prostě správně!". Skutečnost?


Pár kousků suchýho kuřecího masa. Ugrilovanýho do mrtva. Poplácaný divným a pikantním kořením. Kousky nebyly ani pořádně rozkrájený, takže se maso nedalo pořádně sníst přiloženou vidličkou. Po odkrytí masa jsem mrknul na salát. Obyčejnej salát byl dost unavenej. To bych ještě bral. Ale ta rukola? Stonků víc než lístků. Takových kousků, který by se k zákazníkovi dostat asi neměly. Doma byste je nepochybně hodily do koše.


Zbytek až taková hrůza nebyla. Nachos s guacamole byly fajn. Kvalitní, křupavý a paprikový nachos společně s guacamole dochuceným trochu do česneku tvořily parádní kombinaci. Množství slabší, ale chuťově fajn. Rajče tam bylo. Minimálně jedno si pamatuju. To všechno si můžete zalít spicy mango omáčkou. Ta byla výborná. Lehce pikantní, sladká jak cecek včelí královny, řídká akorát, ovocná a trochu nakyslá. Do toho všeho je tam chuť nějakýho hodně výraznýho koření. Prostě super. Hodí se do salátu? Ani moc ne. Ale chutná parádně!


Tak si to shrňme. Nachos s guacamole fajn, ale málo. Dresink super, ale zrovna do salátu to to pravý ořechový nebylo. Rukola katastrofa. Salát průměr. Maso suchostrofa. Prostě to hlavní stálo za prd a trocha nachos s guacamole to nezachrání. Balení samo o sobě taky moc nenadchne. Cena? Krásných 119 korun jen a pouze za tohoto krasavce. Doporučit rozhodně nemůžu. Tohle byl nepochybně ten nejhorší salát, jakej sem kdy jedl ve fast foodu. Dost možná jakej sem kdy jedl obecně. Takže pokud si chcete zlepšit karmu, radši jděte uklízet. A můžete začít v KFC na Masarykáči v Ostravě, protože jako bonus tam nahoře byly všude cítit jen a jen záchody. Chuťovka.

PS: Ještě jsem chtěl zrecenzovat mangový shake, ale bohužel. Dostal jsem shake, kterej voněl jak vanilka, chutnal jak vanilka (s kyblíkem cukru) a vypadal jak vanilková zmrzka. Takže asi záměna. Nebo má opravdu chutnat jako vanilka? Těžko říct. Pokud jste ho měli a nechutnal jak vanilka, dejte vědět. Zkusím si ho objednat příště znovu. Ono je totiž dost těžký odolat a nekoupit si arašídovej shake, kterej mají fakt boží... Tahle vanilka mě nějak extra nezaujala.

čtvrtek 2. srpna 2018

Burger CBO a Chicken Strips, McDonald's

Recept na to nejlepší retro

V tomhle případě je recept na to nejlepší retro jednoduchej. Kuře, slanina a cibule. Nic víc? Moc vobyč? Jak to vytunit? Hranatá houska? Jóóóóó!


CBO je klasika, která projížděla i naše luhy a háje s železnou pravidelností. V dobách, kdy kuřecí promo sendviče byly cool a Youtube nemělo reklamy. V dobách, kdy hranatá houska byla dnešní černá houska a kdy prwvpřevr novinky byly častější než periodicky vracející se burgery. Pak přišla doba temna. Doba Maestra. Naštěstí snad svítí na lepšího Nečase a relativně pořádnou novinku střídá navrátivší se klasika. Poslední recenze z roku 2011 už patří do análu internetu, tak vám tu sesmolím novou.


Na první pohled i pochuť chutná jako kdysi. Proto se nebudu zabývat rozdílama dnes/kdysi jako u recenze na letošní Burger 1955. CBO je prostě retro a je zpátky takovej, jak si ho pamatuju. Bohužel to nikdy žádná vyložená pecka nebyla. 1955 jo. CBO býval spíš lepší průměr. Ale jak jsem psal, bylo to v dobách, kdy se nový burgery z bývalýho kreativního týmu McDonald's sypaly rychleji než variace na Maestro z toho současnýho. Proto může CBO dneska i zazářit. Ale pěkně od začátku.

Houska mi přišla celkem vtipná. Těžko říct, jestli to bylo jen u mě, ale spodek byl krásně hranatej, zatímco vršek spíš do kulata. Maso pak jasně hranatý. Vznikla z toho jakási takási nepovedená hvězdice. A nakonec proč ne. Nabízely se tím pádem moc zajímavý masitý kousnutí bez housky. Fajná změna. K CBO jsem si objednal taky Chicken Strips. To abych mohl krásně porovnávat kvalitu a chuť toho hlavního. Kuřete.


A rozdíly byly. Byly přímo propastný. Začnu u CBO. Placka z CBO bylo obalovaný kuřecí maso. Kvalitní asi dost. Konzistence kuřeti odpovídala. Ale chuť kuřete? Byla tam. Tak nějak. Zčásti. Prostě slabší kuřecí chuť. Že by to zachránila chuť těstíčka? Už vůbec. Těstíčko chutnalo jen po oleji. Čistým a kvalitním, ale pořád jen oleji. A Chicken Strips? Ty byly docela dobrý. Silná kuřecí chuť uvnitř, silná pepřová chuť těstíčka na povrchu... Ale zase haprovala konzistence. Pod těstíčkem to bylo takový rozplizlý cosi a kuře až o chlup níž. Půjde tak o nějakej slepenec kuřecích částí a pořádně dochucenej, aby se neřeklo.


A teď dědku raď. Co je lepší? Asi kvalitní, ale chuťově slabý kuře nebo chuťově silnej slepenec, ale dochucenej kdoví čím a vyrobenej z kdovíčeho? Já bych rád nějakej kompromis. No kdybych si musel vybrat jedno kuře z těch dvou, bral bych Stripsy. Naštěstí ale CBO není jen o kuřeti. Je tam i slanina. Slanina byla super. Velký plátky, uzený k dokonalosti, propečený k ještě větší dokonalosti. Bohužel tam byly jen dva plátky (v 1955 jsou tři). Ony by ty dva možná i stačily, ale za tu cenu... No o tom později. Trochu slaniny najdete i na housce. Ta je ale spíš na oko a jako zábava, abyste měli co sbírat z papíru.


Další slovo z názvu je cibule. Cibule je tam smažená. Kdysi bývalo u McDonald's zvykem, že se na smažené cibulce šetřilo. Buď se časy mění nebo jen ta jedna provozovna, ale tentokrát jsem smažené cibulky měl dostatek. Ne přehršel, ale dostatek určitě. Cítit byla krásně. A co si budeme povídat, chuť křupavé smažené cibulky parádně sedne ke slanině. I ke kuřeti by sedla, ale chuť kuřete tak nějak postávala v pozadí a odmítala se s cibulí a slaninou socializovat. Salát byl super a bylo ho dost. Nejvíc se hodil asi k omáčce. Omáčka CBO je vlastně majonéza. Chuťově dost neutrální, aby nepřebíjela ostatní chutě. To je u sendviče s kuřecí plackou více než rozumný počin. Omáčka mi chutnala. Bylo ji hodně a byla všude.


Sýr se tam ztratil a dal o sobě vědět spíš díky asociaci oči-mozek než díky samotným podnětům z jazyka. Takže si to shrňme. Máme tu kvalitní placku z kuřete, bohužel pořádně nedochucenou. Máme tu dva plátky parádní slaniny, plátek sýra, smaženou cibulku, majonézu, salát a hranatou housku. Za 119,- samostatně a 159,- ve velkým menu je to málo. Ucítíte hlavně smaženou cibulku, slaninu a majonézu. Je to určitě nadprůměrný sendvič. Ale za tyhle peníze by toho měl umět víc. Nacenění je špatný. Tuplem, když stojí stejně jako větší a nabitější 1955. Jsem rád, že jsem měl možnost CBO po letech okusit, ale do půlky září mám já osobně jasno. 1955!


Celkově se mě ale akce Recept na to nejlepší retro líbí a oceňuju, že se konečně vrátily nějaký ty klasický sendviče. Plus recept na domácí 1955 omáčku taky potěšil. Třeba se do ní pustím. Ke konci září na nás bude čekat další akce. Snad to bude nějaká pecka. Já osobně bych bral nějaký variace na Big Tasty. Nebo starý dobrý americký týdny. Co vy?

Caesar bageta, Bageterie Boulevard

Přišel, viděl, chtěl ochutnat Flank Steak & Comté bagetu. Vyprodáno. I ty, Krůto Provencale, její bratrobageto? Vyprodáno. A tak Caesar bageta byla vržena!


Po dvou předchozích kladných zkušenostech s Bageterií Boulevard jsem se osmělil a zašel ochutnat promo. Ale zjevně jsem byl předběhnut kilokopou dalších zákazníků (nebo jednou a půl Halinou) a nezbylo na mě. Dost možná už mají doskladníno, ale já si musel vybrat jinou. Vybral jsem si Caesar. Caesar salát je takovej ten mexicko-americkej salát, co nesmí chybět v žádným hotelu. Dá se dát to bagety? Dá! Dá se to pak jíst?


Dá! Obsahuje kuřecí steaky, parmezán, salát, slaninu a caesar dresink. Dal jsem si ji ve světlým pečivu. První šok. Ta bageta je studená! Ale ona tak má být, zahlásil mozek. Tož dobrá tedy. Bageta byla dobrá. Měkká, takže neřeže patro. Salátu tam bylo hodně. Byl nasekanej na velký kusy. A takovej nějakej flekatej a hořkej. Jíst se dal v pohodě. A taky to bylo asi jediný reálný minus téhle bagety.


Slanina byla parádně vypečená. Chutná, uzená, chutná a uzená. Parmezán byl opravdovej parmezán. Krásná a silná slaně-sýrová chuť a konzistence rozplývající se na jazyku nenechává lidi na pochybách. Obého tam dosti bylo. Caesar dresink je kapitola sama o sobě. Ohromně hutná majonéza dochucená tu trochu ančovičkou, tu trochu řízu dijonskou hořčicí, tu trochu do kysela. Za mě super. Budu machrovat. Doma umím lepší, ale jakožto polotovar bych si ten jejich dresink z Bageterie v lahvi klidně koupil. Chutnal.


Kuřecí steaky aneb kuřecí prsíčka nasekaný na menší kousky byly taky celkem fajn. Nebyla to ta top surovina téhle bagety, ale cítit ve zbytku šla. Prsíčka na sobě neměly žádný bláznivý koření. Chutnaly jako kuřecí prsa. Krása téhle bagety spočívá v pár jednoduchých surovinách a stejně jako v tolik oblíbené salátové variantě, v jejich vyladění. Caesar majonéza se chuťově hodí perfektně ke všemu. Ke kuřeti, slanině, sýru i salátu.


Za mě tahle bageta byla další příjemný překvapení. Přebila i lehký rozpoložení z nedostatkových promo baget. Cena je 89 korun za samostatnou bagetu. Menu bude stát okolo 149 korun. Osobně si myslím, že ten jejich čaj a brambory za takovej příplatek nestojí. Ale nechám to na vás. Bageta jako taková ta ty peníze stojí.