sobota 9. září 2017

Cheese Re-Fresh a Chicken Re-Fresh

RE-FRESH

Událost roku! Obrovský oznámení! Změna budoucnosti pro nás pro všechny! Lepší zítřky! Oznámení tak důležitý, že se musí streamovat živě na internetu. Ano. Dva! Dva nové sendviče! Malé, barevné a roztomilé, nové sendviče! To je ta událost. Událost roku. Pfffft. No dejme tomu. Ale já mám pro vás větší bombu! Podle všeho McDonald's vzdal snahy o zmenšený Big Tasty Bacon a zůstavá v nabídce už jen ve svojí celé královské velikosti. Král žije dál. Tohle je pro mě událost roku. Ne nějaký nový školní svačinky. Samozřejmě jsem rád za každou novinku. Ale nazvat to událostí roku je opravdu přestřel.


A proč Re-Fresh? Kreativní tým po dlouhé době předvedl kus kreativity a vytvořil slovní hříčku mezi slovem refresh (občerstvit, obnovit) a odkazem na bývalé Fresh sendviče jako Cheeseburger Fresh nebo Chickenburger Fresh. Po pravdě tyhlety drobotiny moc nesleduju, takže netuším, kdy přesně byly zrušeny. Ale pamatuju si spoustu naštvaných puberťáků plakajících na Facebooku. Já se mohl jen smát. No a pak zrušily McCountryho a plakal jsem já. Naštěstí Facebook nevedu, tak se to obešlo bez vulgarit. No čert to vem. Teď tu máme zpátky Freshe (Re-Freshe) a bylo třeba je prubnout. Zkusil jsem oboje varianty. S hovězím i s kuřecím.


Až na maso oba obsahujou to samý. Plátek sýra, rajče, salát, čerstvou cibuli, Sendvič omáčku a Tomato grill omáčku. To všechno je v pidihousce. Když bych neznal velikost těchhle sendvičů a slyšel jen to složení, klidně bych to tipnul na prémiovej velkej burger. Spousta zeleniny a dvě omáčky? To zní opravdu slibně. Za cenu 35 korun samostatně nebo za 49 s malýma hranolkama nebo malým pitím je to hodně lákavá nabídka. Já si dal od každýho jedno. Jeden s pitím a druhej s hranolkama. Celková cena 98 korun. Schválně si tipněte, jestli jsem se najedl a na konci článku najdete odpověď. Chuť je důležitější a dostane přednost.


Začal jsem paradoxně kuřecím, začnu i tady. První kousnutí... dobrý. Moc dobrý. Povedená kombinace. Chuť kuřete se dopředu nedrala, ale opravdu kladným překvapením byla kombinace dvou omáček. Tomato grill omáčka (dřív zvaná Chargrill omáčka) je super už sama o sobě. Pozorní čtenáři mýho blogu, pamětníci a labužníci si ji vybaví ve spojení se sendvičem Steakhouse Classic. Jeden z těch povedených prehistorických sendvičů, kterej se raz za čas vracel na scénu dřív, než ji na věčné časy zaplácnul Maestro a Clubhouse. Omáčka Chargrill je pikantní, rajčatová a trochu kouřová. Přesně v tomhle sledu ucítíte její chutě. Pikantnost vede prim. Není přehnaně pálivá, ale pikantní je. Pokud si uděláme osu pikantnosti, kde nula je kojenecká voda a desítka rozbitá láhev Tabasca zaražená do oka, tak Chargrill omáčka bude na čísle šest. Pokud pikantní jídlo rádi nemáte vůbec, omáčka vás nenadchne. Pokud do společnosti zásadně vyrážíte s rozbitou lahví Tabasca v oku, taky vás nenadchne. No a pokud jste součástí většiny a pikantní jídla si občas dáte, omáčka vás neurazí. Samozřejmě vám nesmí vadit taky rajčata a lehká chuť kouře. A barvy. Sytý barvy. Tahle omáčka je barevná jak fronta na pracák. Vemte si extra ubrousky, jinak vám na bradě bude omáčka svítit ještě půlku dne. S tím souvisí její množství, který je opravdu extra. Nešetří se. Palec nahoru.


A co je na ní nejlepší je její přátelství se Sendvič omáčkou. To je ta kyselkavá majonéza, co se dává do McChickena. Společně s Chargrill omáčkou se tváří jako dva staří přátelé, co se znají od školy a za padesát let jeden zajde druhýmu na pohřeb. Sendvič omáčka se chuťově jakoby ztratí, ale to se jen vpila do omáčky Chargrill, které zjemní pálivost a dodá kyselkavej nákop, kterej pozvedne ovocnou složku Chargrill omáčky. Prostě ideální duo. Tohle se někomu hodně, ale hodně povedlo.

No a zbytek je spíš normálka. Salát neurazí, čerstvá cibule dodá další chuťovou linii (hodí se k omáčkám) a rajčata dodají svěžest. Sýr je ta tavená klasika, kterou všichni dobře z McDonaldu známe. A co to kuřecí maso? Tam dostanete to, co asi čekáte. Chuť vnitřku se blíží chuti levných kuřecích nuget ze supermarketu. I šedou barvou. Obal chutná víc po oleji než po koření. Ale bavíme se tady o sendviči za 35 korun a popravdě mi to maso pořád přišlo lepší než placka od konkurence v Caesar Tendercrispu. A ten stál beze srandy čtyřikrát tolik. Takže asi tak.

Celkovou chuť Chicken Re-Freshe tak tvoří hlavně omáčky. Zjemněná pikantní složka a nakopnutá ovocná rajčatová chuť, podpořená svěží zeleninou a když se budete snažit, tak i ten sýr a trochu kuřecího masa ucítíte. Do toho špetka kouře. Není vyladěnej na sto procent, ale na nějakých devadesát jo. Za ty peníze jasná koupě. Kdyby...


Kdyby neexistoval ještě Cheese Re-Fresh. Tam, kde Chicken Re-Fresh měl malý mínus (slabší maso, vyladěnost na devadesát procent), tam ho Cheese Re-Fresh nemá. Je to tak. Hovězí chuť se snoubí se sýrem mnohem líp než to kuřecí a hlavně se dokáže chuťově prosadit proti omáčkám. Slovo proti mi ale moc nesedí. On se neprosazuje proti nim. On s něma koexistuje na stejné chuťové rovině a všechno to do sebe zapadá jak konspirační teorie do chorých hlav. S Cheese Re-Freshem si dal někdo hodně záležet (nebo se podařila parádní náhoda) a prostě se povedl. Škoda, že je to jen malej sendvič. Taková ta svačinka na volnou hodinu ve škole. Být to prémiový sendvič, jdu do něho všema deseti. Má všechno. Chuť masa a sýra. Parádní omáčky. Čerstvou zeleninu. Je vyladěnej. Prostě všechno, co sendvič má mít. Určitě ho zkuste. Za ty peníze nic lepšího nekoupíte. McDonald's má u mě dvě malý plus. Dvě malý plus samozřejmě neznegují obrovský minus v podobě recyklace prémiových sendvičů, ale pořád je to krůček tím správným směrem.

PS: Najedl jsem se! A opravdu. Bokem jsem měl ještě klasický Cheeseburger, ale po dojedení obou Refreshů, malých hranolek a pití jsem byl příjemně sytej a Cheeseburger skončil svůj životní cyklus až někdy před večeří. Pravda, že na oběd toho většinou moc nepojím, takže to neberte jako dogma, ale byl to příjemnej oběd a na nasycení to stačilo. Mimochodem malý hranolky od McDonald's mi přišly stejný jako velký od KFC a jen o chlup menší než klasický u BK. Další palec nahoru. No mám chuť si to brzo zopáknout. Kombinace chutí v Re-Freshi je halt lepší a zajímavější než v jejich současných prémiových sendvičích. Ale nebuďme smutní. Pomalu se blíží zima a s ní TA sezóna. Však vy víte... ;)

PPS: Dle šikovnýho zdroje s náma bude nabídka Re-Freshů až do konce ledna.

středa 30. srpna 2017

Lagavulin 16yo

Dámy a pánové. Záměrně ne děti, pro ty tahle recenze není. Dlouho jste si o to říkali, prosili mě na kolenou, posílali mi cukrbliky o půlnoci... ale až počínající konec jedné parádní láhve mě konečně donutil napsat recenzi na nějakej ten tvrdší alkohol. Byla by škoda nešířit dobrého slova o dobrých věcech. Je tu pro vás recenze na skotskou whisky Lagavulin 16yo.


Tuhle láhev už mám doma pár měsíců. Jakožto alkoholik stojím za prd a místo toho, abych pil doma tvrdý, tak většinou nasávám někde po vinárnách nebo restauracích. A na takový ty domácí přípitky mám domácí slivovici (tož su přece z Moravy). Ale raz za čas člověk dostane večer chuť na něco ostřejšího. Opravdu ostřejšího. A pak přijde whisky vhod. Zvláště pak whisky ze skotskýho ostrova Islay. Milovníci whisky vědí, ostatní zasvětím. Islay je oblast známá pro výrobu hodně, ale opravdu hodně rašelinových a kouřových whisky. To se takhle pod sladem z ječmene zapálí dřevo, nechá se pořádně nakouřit a pak se vypálí. No a dalších pár let whisky leží v sudu v drsným skotským pobřeží, kde nasaje všechny ty parádní aroma místního klima a moře. Nakonec se ještě naředí místní vodou na požadovaný procenta. A to by v tom byl čert, aby z tohodle krásnýho procesu nevznikla nějaká dobrota.


Hned na začátek upozorním, že Lagavulin a whisky z Islay obecně nejsou pro každýho. Rozhodně nejsou pro whisky amatéry nebo pro lidi, co do sebe bouchaj Božkovy v parku nebo křídla na dýze (fungujou ještě diskotéky?). Whisky z Islay jsou opravdu silně kouřový, silně rašelinový a na první počich naprosto nepřijatelný pro lidi, co se k nim pomalu, ale jistě nepropili. Ač na webu najdete tak krásný a skoro romantický popisky. Však posuďte sami:

Barva : sytě jantarová.
Aroma : všechny prvky, ale silněji sherry.
Chuť : suchost zpočátku vyrovnává sladkost charakteru sherry. Jak se chuť postupně vyvíjí , vynořují se tóny olejové, trávové a slané chuti. Důstojná, ale plná života.
Dokončení : obrovské, silné, medvědí objetí rašeliny.


S tím se dá celkem souhlasit. Ale je to takovej nic neříkající, snobskej popis. Já bych ji popsal následovně. Představte si, že jdete na podzimní večer po pláži. Fouká vítr, je takovej ten hnusnej vlezlej déšť s malýma, ale rychlýma kapkama a do toho vám někdo do ksichtu vrazí obří černej nasolenej kámen. Pak se pomalu probouzíte (v nemocnici) a cítíte tu sůl, kámen, písek, zaschlou krev a celkem dost nemocniční dezinfekce. Tak takhle chutná Lagavulin 16yo. Zvláště pak, pokud použijete při pití i nos. Tohle je jedna z nejtvrdších whisky a rozhodně to o sobě dává znát. Pokud ji necháte stát na stolku nějakých dobrých patnáct minut, tak se její vůně rozvine po celým pokoji a můžu vám zaručit, že vaše žena bude hledat, kdo vám to zase kouří pod oknama.


Pokud do skleničky kápnete trochu vody, její chuť se rozvine do trochu širší palety a kromě kouře, soli a kamení ucítíte i dřevěnej sud. Mimochodem kápnout si do whisky vodu není žádnej přestřel. Na rozdíl od vyfintěných žabožroutů Skoti nemají žádný předsudky a pokud vám whisky chutná s ledem, klidně si tam dejte led. Já osobně led nedoporučuju (až moc vody, změní chuť whisky), ale když tam kápnete trochu vody, zamícháte a počkáte, tak se vaše whisky otevře a nabídne vám ještě o něco lepší zážitek. Samozřejmě se tady bavíme o single malt lahvích a těch lepších blendech. Pokud máte láhev Tullamorky, tak ta nejlíp chutná se spoustou ledu, v zázvorovým toniku a podobně. Což je mimochodem super kombinace, někdy zkuste.

No a jak už to u podobných snobských recenzí bývá, čeká nás i párování s jídlem. Ke kouřové whisky se hodí hořká čokoláda, čokoládový dezerty, kdesi dokonce psali haggis, ale to je nuda. My rádi fast foody, tak bylo třeba najít něco tam. Prvně jsem přemýšlel o Big Tastym. Ač by se k sobě logicky hodili, chuť umělýho kouře by se prala s chutí pravýho kouře. Taky mě tam neseděla syrová cibule. To asi není věc, kterou chcete párovat s tekutinou a pak si výsledek vychutnávat na jazyku. Proto jsem musel vyřadit i King Rib. Taky mě napadla sladkokyselá omáčka od McDonald's. Kombinace supersladké a superkyselé s kouřem... No ale vzadu v hlavě na mě pořád volal hlásek. Potichu, ale čím dál tím víc vehementně. Poslech jsem ho. Byl to hlas kuřecích křidýlek. Ale ne z KFC, jak by jste asi čekali (moc pikantní), ale od McDonald's! A dobře jsem udělal.


BBQ Wings od McDonald's totiž nejsou překořeněný, ale chutnají přesně tak, jak vypadají. Jako spečená kuřecí tučná kůže s lehkým kuřecím masem. A přesně ta lehce přepálená, přepečená chuť bez výraznýho koření se snoubí s rašelinou a kouřem z whisky. A do toho dává Lagavulinu snad tu jedinou chuť, která Lagavulinu chyběla. Chuť masa a tuku. Prostě bomba. Žádná chuť není o moc silnější než druhá a obě se dokážou vzájemně překrýt a rozšířit paletu chutě druhé. Trochu snahy na jazyku se v tomhle případě opravdu vyplatí.

A to je vše z první recenze na tvrdý tekutý potěšení. Chutná vám rašelinná whisky (Laphroaig, Ardbeg, ...), ale Lagavulin 16yo jste ještě nezkoušeli? Neváhejte. Máte něco vypito z ostatních skotských oblastí a rádi byste zkusili trochu kouře? Lagavulin 16yo vás může zaujmout a zachutnat. Klidně zkuste, ale ještě radši popřemýšlejte o nějaké lehčí whisky. Whisky nepijete, ale nalákal jsem vás a dostali jste na Lagavulin 16yo chuť? Zajděte si do lepší knajpy, kde mají pěkný výběr whisky a zkuste nějakou whisky z Islay. Nejspíš si odfrknete a budete rádi, že jste nekoupili celou lahev. Ale dejte si nějakou lehčí a třeba časem ve vaší skleničce začnete objevovat svět, kterej budete chtít prozkoumat a pak budete připraveni. S přibývajícím stářím se většina lidí přesune z kvantity chlastu na kvalitu a pak se vyplatí si najít nějakou tu svoji oblíbenou lahev. Lagavulin 16yo je zatím tou mojí. I když hledání samozřejmě nekončí. :)

Cena lahve Lagavulin 16yo je cca 1300 korun. Pro ostravský násosky doporučuju shop ZDE. Na Heurece sice najdete i levnější, ale osobní odběr u alkoholu je prostě osobní odběr. Na dobrý pití se nedá čekat několik dní. Za kvalitní šestnáctiletou whisky je nějakých třináct/čtrnáct stovek víc než příznivá cena. Navíc je doba slabé libry a silné koruny, takže podobný věci z dovozu jsou za fajn ceny. Snad se to po brexitu zase neotočí. Pár let zpátky stával Lagavulin i 1600 korun...

pondělí 28. srpna 2017

Caesar Tendercrisp, Burger King

Caesar's Weeks

Nejen McDonald's je živ recyklací. I na krále burgerů dolehly temné recyklační časy. A stejně jako u konkurence, i u krále jsem tentokrát prubnul kuřecí variantu něčeho, čeho jsem kdysi měl variantu hovězí. Steakhouse Caesar mě v roce 2015 nezaujal. Až na omáčku. Ta mi chutnala hodně, to si pamatuju. A zbytek? No škoda mluvit. Jak dopadla kuřecí varianta?


Caesar Tendercrisp obsahuje kuřecí maso, parmazán, smaženou cibulku, slaninu, caesar omáčku, salát, rajčata a housku. Nebudu to nijak protahovat, protože tenhle sendvič si to až tak nezaslouží. Přesně tak. Za moc nestojí. Má spoustu mínusů a moc málo plusů. Jak tak na něj vzpomínám, tak mě napadá plus jediný a tím je slanina. Ta byla boží, jak jinak. Ale ten zbytek...


Kuřecí maso bylo divný. Kuřecí bylo vcelku, ale zároveň nebylo. Jako Schrödingův paradox. Pod obalem se nacházelo někdy opravdu kuřecí vcelku, někdy nějaký divný houbový mazlavý lepenec. Dopředu jste nevěděli, jakej kus na vás číhá. Přitom pro oddělení marketingu to přesto bylo pořád stoprocentní kuřecí tak, jak to píšou u nich v mobilní aplikaci (web jim nefunguje). Obal kuřete taky za moc nestál. Chutnal spíš jako olej než jako nějaký fajný koření. Prostě tohle kuře si moje srdce nezískalo. Každý kousnutí byla loterie, jestli budete mít v puse kuře nebo mazlavou hmotu. Brrr...


Dál jsem tam měl vzorek salátu. Tak nějak akorát, abych poznal, že tam byl. Ale zároveň tam vlastně nebyl... Rajčata tam byly. Nezaujaly. Už vůbec ne vůči zbytku. Sýru tam bylo hodně. Opravdu. A na rozdíl od roku 2015 letos i chutnal jako parmazán. Byl fajn. Ale tak nějak se nehodil k žádné surovině v sendviči. Smažené cibulky tam byl kopec. Cítit šla často. Taky se mi tam moc nehodila. A to, na co jsem se těšil nejvíc? Tak to měla být omáčka. A byla by, kdyby tam byla. A ona tam byla. Ale v takovým množství, že tam vlastně nebyla... No prostě to bylo suchý jak spodek koberce.

Celkovou chuť tak tvořilo divný kuře nekuře a občas sýr, trochu slaniny, dost smažené cibule. K sobě se to vůbec nehodilo. Omáčku jsem pak cítil přesně jednou, když jsem ji vypreparoval. A byla výborná. Jen za to množství by se styděli i v africké kantýně. Zelenina cítit nešla vůbec. Houska tomu dodávala nějakou takovou tu chuť nechuť. Jó kdyby tam byl kopec omáčky a kopec zeleniny, tak to k sobě půjde dokonale a i ten sýr budete kvitovat s radostí. Ale takhle se vám jen spojí jeho chuť s divným kuřetem a smaženou cibulí a ruku na srdce, kdo z vás si dává parmazán na suchou smaženou cibulku?


Caesar Tendercrisp jsem si neužil. Možná za to může spíš personál než kombinace samotná, ale tak to je. A i tak by tam pořád bylo to divný maso. A smažená cibulka, která se tam prostě nehodí. Zkoušet? Za mě rozhodně ne. Ušetříte a nepřijdete o nic. Cena 129,- samostatně nebo 169,- v menu. Víc nemám co dodat.

sobota 12. srpna 2017

Clubhouse Chicken, BBQ Wings, McDonald's

"Omlouváme se, že musíte zapomenout na salát." Tak takhle velkolepě představoval McDonald's svoji novinku Clubhouse minulý léto. A letos? "Salát jsme dotáhli úplně k dokonalosti a nasadili mu pořádnou korunu." Hah! McDonald's opravdu srší originalitou. :) No alespoň se do Ostravy konečně podívala i kuřecí verze Clubhousu. Minulej rok mě jeho absence v obyčejných restauracích opravdu nakrkla a letos si to vyžerou jinde, chudáci. Je to tak. I letos si kuřecí variantu sendviče Clubhouse můžou vychutnat jen vyvolení, co mají ve městě novou klikací restauraci. Taky můžou ochutnat Clubhouse Beef s dvojitým hovězím. Já si vybral tu kuřecí, protože jsem se na ni těšil a protože ji někteří recenzenti hodnotili výš než verzi hovězí.


Jak tak čtu recenzi na hovězí Clubhouse z minulýho roku, tak jsem si i postěžoval, že na webu se nedá dohledat složení burgeru. Tím složením myslím výčet surovin. Letos je to lepší. Takže podle webu Clubhouse Chicken obsahuje kuřecí maso, omáčku Big Mac, čedar, slaninu, salát Batavia, cibuli i rajčata. Tomu bych i věřil. A dokonce na tom webu mají i kalorie. Clubhouse Chicken 624 kilokalorií, Clubhouse Beef 647 kilokalorií a Clubhouse Double Beef 647 kalorií. Je to tak. Druhý plátek hovězího masa má přesně 0 kalorií. Takže web sice zlepšily, ale pořád je co dohánět. Na druhou stranu, koho zajímají kalorie? Nás, pravidelný návštěvníky fast foodů a sexy mozky, určitě ne. Takže jdeme na recenzi jako takovou.


Na první pohled se musí tenhle sendvič pochválit. Vypadá jako na obrázku a možná ještě o chlup líp. Maso všude, na oko parádní sýr, dost cibule, salát na velký kousky, pěkná houska, koketně vyhlížející slanina a spousta omáčky. Prostě bomba. Radost pohledět a ještě větší radost se do něj zakousnout. A pak bohužel přijde ta slabší stránka. Ale pěkně popořadě. Houska je super. Drží celou dobu, sladší, přesto chuťově neruší a vypadá dobře. Chuťově je víc do vánočky než do klasické bílé housky. Někdo by ji nazval brioškou. Určitě super výběr. Dál je tam třeba salát Batavia. Originalitou sršící reklamní agentura se o něj sice opírá, ale za mě je to nuda. Prostě salát. Je tam, je to dobře, je to díky němu barevný, je na velký kousky, což chválím hodně, ale jinak je to prostě jen salát. To taková červená cibule tam udělá práce mnohem víc. Dost tlustý kolečka se chuťově prosadí a občas burgeru dodají parádní šmrnc. A protože je to červená cibule a ne bílá, tak sebou nemusíte nosit ani kyblík mentolek. Stejně jak u housky a salátu, palec nahoru. Rajčata klasika. Hodí se tam. Dodají vláhu a další barvu.


Pak třeba sýr. McDonaldovská klasika dotažená za ty léta k dokonalosti. Rozteče se, má hezkou barvu a dokonce sebou nese i nějakou tu chuť. Chuť, která se sem tam i prosadí. Zase parádní výběr. A slanina? Potřebuje komentář slanina? Potřebuje snad komentář něco, co je naprosto dokonale vyuzený, voňavý a dotažený k dokonalosti? Nepotřebuje. Palec nahoru. A special Sauce a'la Big Mac omáčka? Asi takhle. Ovládnout svět se pokoušelo hodně lidí. Alexandr Veliký, Napoleon nebo třeba Hitler. Všichni pohořeli. Big Mac omáčce se to podařilo. Ovládla svět a dáte si ji od New Yorku přes Ouagadougou až po Hanoj. Tu parádně nakyslou verzi na dresing tisíc ostrovů. Tak nějak si myslím, že její chuť všichni znáte a netřeba nějak víc popisovat. Snad jen jednu zajímavost. McDonald's ČR "odtajnil" její recepturu a šoupnul na zvrácený web McDonald's 360. Já vám ulehčím hledání na tomhle naprosto nepřehledným, šíleným a mladé generaci určeným webu a šoupnu ho sem:


Ale nějak tam postrádám všechny ty zlepšovače chuti, stabilizátory, barviva a podobně, takže bych ten recept bral s velkou rezervou. Na Youtube kanálu kanadskýho McDonald's taky najdete jeden recept na Special Sauce a nutno podotknout, že dost rozdílný od toho českýho. Takže asi tak. No pokud nějaký z nich zkusíte, podělte se o výslednej zážitek do komentářů. Já sem líná ruka, holý neštěstí, takže si raději zajedu do McDonald's na originál. Každopádně za omáčku i recept palec nahoru. To už máme nahoře snad všechny palce. Pozornej sexy mozek zpozorní. Tak proč mi teda Clubhouse Chicken oko potěšil víc než pusu? Ještě pozornější sexy mozek ví, že jsem zatím vynechal jednu surovinu. Maso.


Maso je tam z McChickena. Jedná se o smažený kuřecí maso v ochuceným těstíčku. Dřív bych napsal mletý, ale tenhle plátek nebyl z mletýho masa. Spíš takovej slepenec velkých kuřecích částí, aby se dosáhlo kýženýho tvaru. Něco jako u zmraženýho rybího filé. No proč ne. V tom by problém nebyl. Problém byl v chuti. Nebo spíš v její síle. Maso chutnalo jako kuře. Ale museli jste si rozebrat sendvič, urvat kus masa od zbytku plátku (to šlo dost těžko), zbavit to těstíčka a pak teprve ochutnat. A pak znovu, protože ta chuť kuřete je tam opravdu dobře schovaná. Líp než čest u Babišů doma. Za celou dobu jedení sendviče jsem kuře ucítil jen jednou  to opravdu až po tom, co jsem to maso doslova vykuchal a začal jíst samostatně. Jinak nemá šanci. A dokonce ani to těstíčko jako takový nemá šanci. A to se třeba u McChickena o sobě dát vědět opravdu nebojí. Clubhouse Chicken by se měl přejmenovat jen na Clubhouse. Chicken opravdu ne. Ucítíte v podstatě jen parádní omáčku, slaninu, cibuli, občas housku, občas sýr a tím to končí. Vaše zuby tam tužší hmotu zaznamenají, ale chuťový pohárky ne. Špatný to není, ale lepší než hovězí varianta teda určitě ne. Jak to mohl někdo hodnotit výš než verzi hovězí? Napadá mě jediný vysvětlení a sice rozdíl v chuti kuřecího plátku. Respektive v jeho kvalitě. To maďarský kuřecí, co baštíme my, asi není to pravý ořechový. Na McChickena to stačí, ale proti Big Mac omáčce, slanině a červené cibuli neobstojí.

Koupit? Nekoupit? Já si pochutnal. Ale hovězí varianta je mnohem lepší. Ta chuť krávy se k Big Mac omáčce hodí víc a hlavně si s ní může chuťově notovat. Kuře to tentokrát nedalo a odkuřilo se pryč (chicken out - anglisti vědí a za břicho se popadají). Takže spíš nekoupit. Zkuste kraví variantu. Cena 140 za malý menu mi přijde lehce vyšší. Za velký menu by to bylo tak tak akorát. V potaz beru i nižší kvalitu kuřete.


Letos si ke Clubhousům dle chuti můžete přihodit i BBQ Wings. Spouta lidí je z toho možná odvařená, jakože konečně konkurence ke KFC a podobně. My pamětníci, co máme doma televizi (taková ta krabice s programama jako ČT 1 nebo Nova - vaše babičky vám vysvětlí) si křidýlka od McDonald's pamatujeme. Já je naposled ochutnal v roce 2012. V té době byly šíleně pikantní. Až my plameny z děr šlehaly. Tentokrát nejsou pikantní vůbec. Jsou celkem fajn. Jemně dochucený, takže převažuje chuť pečlivě zabitýho kuřete (konečně). Kůžičky jsou fajně spečený, křupou a uvnitř na vás čeká šťavnatý masíčko. Jen místy byly přesmahnutý a byla cítit hořká spálenina. No jako celek hodnotím kladně, ale konkurenci vlastně žádnou opravdovou konkurenci nedělají.


Jinak doporučit to můžu jen lidem, co rádi bonsaje, trpaslíky a podobný miniatury. Mrkněte na fotku nahoře a vězte, že ty hranolky jsou střední velikosti. Taková ta normální hranolka. A to kuřecí křidýlko je největší z těch třech v krabičce. Opravdová miniatura. Za 29 korun dostanete tři tyhle miniatury k menu. Ale já vám je i tak doporučím. Zvláště pak, pokud jste si i přes moje varování vybrali kuřecí variantu Clubhouse a teď vám schází kuřecí chuť. BBQ Wings vám ji dodají. Ale jen kuřecí, BBQ se někde zatoulala...

sobota 5. srpna 2017

Bacon Burger, Country Burger, Brno

Znovu jsem se vydal do údolí bot. Do údolí, kde mají botu snad pro každýho obyvatele České republiky. Opravdu. Kdo tam byl, ten pochopí. Je to tak. Byl jsem znova v podchodu brněnskýho hlavního nádraží a znova jsem zavítal do Country burgeru! Pár dní zpátky jsem psal recenzi na jejich Cheese Burger. A byl z toho o něco lepší průměr. Ale to maso mi prostě zachutnalo. K tomu mi ještě neznámý čtenář od nich doporučil Bacon Burger. Inu, zkusil jsem.


Zase jsem volil menší verzi. Takže tam bylo sto gramů masa, propečená slanina, ledový salát, rajče, červená cibule, nakládaná okurka a pepřový dresink. Složení fajn. A hned na začátku řeknu, že tentokrát jsem si i docela pochutnal. Minule mi moc neseděl jejich francouzskej dresing, kterej nijak nechutnal a jen klouzal a plnil. No tentokrát mi dresing, jakási pepřová jogurtomajonéza, sedl víc. Pořád bylo poznat, že to nebude ta nejvyšší kvalita, ba ani ta střední, ale mělo to alespoň nějakou chuť. Trochu do kysela a'la majonéza a maliličko pepře. Opravdu maličko. Ale skvěle se to hodilo k zelenině. I k masu.


Maso pořád super. Hodně kořeněný, docela dost pikantní. Sice polotovar, ale na rozdíl od omáček opravdu kvalitní. Prostě to maso chutná fakt dobře. Psal jsem to minule a napíšu to i teď. Tohodle masa bych si domů klidně koupil krabici. Pak si zbytek sendviče udělal podle sebe a vlastně bych byl asi spokojenější. Ono narvat tam zeleninu dokážu taky. A k tomu bych volil kvalitnější omáčku a lepší housku. V Country Burgeru mají ty klasický levný fabriko-housky. No a slanina? Ta tam samozřejmě nesmí chybět, je to Bacon Burger! Slaninu mají v Country Burgeru dobrou. Byla opečená, chuťově se prosadila a vypadala hezky. To já rád.

Celkovou chuť tvoří výborný maso, lehce pepřový, né úplně špatný, dresing, čerstvá zelenina, dobrá slanina a dokonce i tu levnou housku ucítíte. Chutě Bacon Burgeru jsou vyvážený a musím říct, že tenhle burger jsem si vychutnal. Jen mě pořád mrzí ta levná houska a podprůměrný omáčky. Tak jako tak, pokud půjdete okolo, boty už nakoupený a budete mít hlad, Bacon Burger je rozhodně dobrá volba. Stojí 79 korun samostatně, o něco víc v menu. Účtenku jsem kdesi zatoulal. Ale za ty peníze rozhodně stojí. Už jen kvůli tomu masu.


Tentokrát jsem prubnul i hranolky s nekonečnýma omáčkama. Nápad nekonečných omáček je super a za mě všechny palce nahoru. Jen zase musím pohanit jejich kvalitu. Kečup je to takovej ten kyselej a řídkej a'la ARO. Tatarka měla taky divnou chuť. Hrozně slabou a zase po nějakým plnidle. Nevím, z jakýho oleje ji dělají, ale kvalitu v něm bych hledal asi tolik co v jejich kečupu. No a samuraj omáčka? Ta byla hodně pikantní. Pikantní a v pozadí zase prázdná. Opravdu by nešel vyměnit dodavatel omáček? Hranolky jako takový pak byly fajn. Tlustší, akorát osolený a usmažený do zlatova v čerstvým oleji. To se musí pochválit. Takže stejně jak burger, i hranolky s omáčkama jsou plný protikladů. Něco je naprosto dokonalý a u zbytku jde poznat, že se šetří jak u Ládi doma. No ale všehovšudy spokojenost. Alespoň máte ty hranolky s čím baštit.

Zajdu do Country Burgeru i potřetí? Dost možná jo. To jejich maso mi prostě jede. Pokud byste někdo věděl, kde ho sehnat, nestyďte se napsat. Budu moc vděčný a pošlu pěknou písničku přes Šlágr. :)

Hovězí burger, Pizzerie Toscana, Odry

Je tu někdo z Oder? Ne? Tak tahle recenze asi nikoho zajímat nebude. Ale stejně ji napíšu! Tak.


Hovězí burger v pizzerii Toscana není na stálým lístku. Je tam jako specialita, nejspíš na celý léto. A slibují domácí housku a domácí mletý maso. Na domácí housku slyším, takže jsem šel do toho. No a vlastně to dopadlo tak, jak to v podobných podnicích po celé republice většinou dopadne...

Houska domácí byla. Na pohled super. Chuťově to bylo horší. Byla z takovýho těsta chuťově spíš do těsta na pizzu než do těsta na briošky. Byla taková tvrdší, dost mastná (z oleje, ne z másla) a hodně slaná. No ale nejhorší taky nebyla. Pořád lepší než ty průmyslový drobitý zvěrstva.

Maso? Chuťově špatný nebylo. Ale suchý, suchý, suchý, vysušený a suchý. Rozpadalo se na suchý velký kusy. Meh. Sýr? Tak to bylo klasický tavený cosi bez pořádné chuti. Zelenina v pohodě. Taková hospodská klasika. Nějaký to rajče, salát a kyselá okurka. Jo a smažená cibulka, šíleně sladká. Asi pokus o karamelizovanou cibuli. Moc se nepovedla. A taky spousta majonézy. Zacítil jsem pokus a jakousi česnekovou majonézu, ale chutnala spíš do majonézy obyčejné a byl ji tam opravdu kopec. Ke konci už jsem měl majonézy po krk a to mám majonézu opravdu rád. Celková chuť burgeru je vlastně majonéza se salátem a trochou suchýho masa.

Tenhle burger prostě fandy nenadchne. Rozhodně ne ty fandy, kteří za svůj krátký, cholesterolem napuštěný život pořádnej burger měli. Alespoň stál jen 109 korun i s hranolkama, takže se člověk nezlobí. Nají se a odejde. Toť vše.

PS: Točená desítka Radegast bomba. Pizza nic moc. Geniální noky s hříbkama. Takže pokud se tam náhodou objevíte, dejte si jejich domácí noky.

neděle 23. července 2017

Vepřový McWrap s vajíčkem, McDonald's

Čeká na vás den plný hladování, hladomoru, hladových her nebo prostě máte po ránu ukrutnej hlad? Můžete vyzkoušet Vepřový McWrap s vajíčkem. Já to udělal.


Tahle snídaňová bomba, tenhle hřebík do rakve oběda a energie sbalená na cesty obsahuje vajíčka, rajčata, salát, sýr, vepřový maso, majonézu a to všechno v tortille. Velikostí si nezadá s normálním McWrapem. Váhou a naplněním je na tom dokonce o něco líp.


Po rozbalení na vás vykoukne míchaný vajco a kus mletýho prasete. Vajec tam bylo opravdu hodně. Osobně to tipuju na alespoň 3 vajíčka nebo dokonce 4 nějaký menší. Udělaný byly spíš víc než míň a rozhodně bych je neoznačil za moc povedený míchaný vajca. Já je mám rád tak poloudělaný-poloneudělaný, polotekutý-polotuhý a slaný. Tyhle byly už dost tuhý (udělaný) a na můj vkus hodně málo osolený. Na jednu stranu má člověk větší jistotu, že se nebude muset vyprazdňovat půlku dne třeba kdesi ve vlaku, na stranu druhou si až tak moc nepošmákne. Snad ve všech hotelech, kde dělají na snídani vajíčka, ty vajíčka dostanete v lepším stavu. Ve vajíčkách je taky nějaká šunka nebo co, ale v puse ji moc nepostřehnete. Naštěstí vajíčka jsou zabalený v tortille jen jako jedna z mnoha surovin.


A tou další surovinou je třeba vepřový maso. To bylo samozřejmě vynikající. Miluju tohle maso a na školách by se o něm měly děcka učit a ochutnávat ho, aby nikoho z nich pak nesváděly společensky nebezpečný veganský tendence. Plátek má ideální poměr vepře a koření, ideální složení koření, je parádně opečenej, prostě bomba. Bylo ho tam taky celkem dost. Dva malý, přepůlený plátky. Nebo jeden velkej na víc kousků? Těžko říct takhle od boku. Ale bylo ve většině tortilly, takže palec nahoru. Bohužel s jeho chuťovým prosazením to už tak slavný nebylo. Tak nějak ho přehlušily neutrálně nedochucený vajca. Přišlo mi, že tyhle dvě suroviny k sobě prostě moc nesedí. V takové Vepřové bagetě De Luxe to byla jiná jízda. Nejspíš i kvůli boží omáčce. To majonéza z Vepřovýho McWrapu s vajíčkem žádná exotika opravdu není.

No a zbytek? Klasika. Salát v pohodě. Rajčata v pohodě. Celkem bez chuti (dnešní standard) a dodají vláhu vajíčkům i zbytku. Sýru tam moc nebylo. Ucítit sem tam šel, ale kdyby tam nebyl, rozdíl dost možná nepoznáte. A majonéza funguje snad jen jako kluzadlo. Bylo jí tam poskrovnu, ale víc ji nebylo potřeba. Takže si nestěžuju.


Celkově tenhle McWrap chutná tak, jak vypadá. Taková snídaňová slátanina. Nevýrazný vajíčka, vynikající maso, ale moc se neprosadí, zelenina, občas sýr. I tu pšenici z tortilly ucítíte. No ale dohromady je to všechno takový nevýrazný, obyčejný, fádní. Jakoby tomu chyběla duše. Špatný to není, nejspíš si pochutnáte, ale prostě to za těch 85 korun nestojí. Množství i kvalita surovin je v pořádku, ale ta kombinace nenadchne. Příště bych rozhodně volil již zmiňovanou Vepřovou bagetu De Luxe. Ta je geniální a má o něco míň kalorií, takže ten den budete ochotni i obědvat. Jinak k McWrapu si můžete za desetikorunu přikoupit i pití. Já to udělal a dostal jsem ubohý dvě deci džusu. Být to nějaký fresh přímo z pomerančů, tak samozřejmě neremcám. Ale dostanete ten stejný džus, kterýho v normálních lidských odpoledních hodinách dostanete čtyři deci k menu. Přihodit alespoň ještě jednu deci ke snídani by určitě neuškodilo.

středa 19. července 2017

Cheese Burger, Country Burger, Brno

"Podepsáno venkovem." Tak zní motto společnosti Country Burger v Brně. A kde jinde hledat podpis venkova než na tom nejvíc urbanistickým místě, jaký si dokážete představit. A sice v podchodě hlavního nádraží, který je zároveň podzemní patro obchodního centra a jen kousek vedle od jezdících schodů. Úplná vesnice! No proč ne. Já mám rád sarkasmus. Tož a když už jde člověk okolo. A pak znova. A znova. A pak znova, když už mají konečně otevřený, tak proč se tam nestavit. A samozřejmě okoštovat. Vzhledem k tomu, že už jsem byl po snídani a pořád bylo nějakých deset hodin, tak jsem šel jen do malýho Cheese Burgeru. I na tom šlo hodně poznat. Tak jdeme na to.


Na první pohled zaujmou dvě věci. Parádní obaly. Pevná papírová krabička, fajně vypadající papír na samotný burger a vůbec celej design podniku je hodně povedenej. Veselá, ale neagresivní žlutá barva s všudypřítomnýma namalovanýma krávama, konvema a podobně je fajn. Druhá věc už tak moc fajn není. Vy, moji věrní čtenáři, čtenářky a lidé neurčitého pohlaví (politická korektnost musí být!), určitě tušíte. Je to ta houska! Prefabrikovaná a zrovna ta levnější, ne-li nejlevnější. Brrr. To pak taková věta z webu: "COUNTRY BURGER je vybudován na prvotřídní kvalitě všech vstupních surovin, jejich přísné kontrole, perfektním zpracování...", vypadá jen jako další sarkasmus. Ale mě na tom jejich webu zaujala hlavně věta: "Naše hlavní konkurenční výhoda tkví ve spojení kvalitních surovin, zejména poctivého hovězího masa dle vlastní receptury z irských chovů,...". Něco podobnýho mají i na dveřích nebo někde okolo, protože právě tohle mě zaujalo a donutilo vkročit. Přecejen na testování každýho rychlýho občerstvení na nádražích nemám dostatek let ve zbytku života. Ale irský maso? Sem s tím!


Masa tam bylo sto gramů (velký Cheese Burger má sto padesát). K tomu rajčata, nakládaný okurky, salát, cheddar a francouzský dresing. A začnu u toho irskýho masa. Dobrý bylo. Opravdu dobrý. Když vidíte ten plátek na fotce, tak je jasný, že medium být nemohlo. Je to takovej placek o váze masa z Royalu. Ale tenčí a poloměrovatější. A oproti McDonald's o dost chutnější. Je to hodně pevný maso, není moc tučný a je hodně okořeněný. Dokonce mi přišlo celkem dost pikantní. Na začátku ne, ale ke konci mě pusa celkem pálila. Hodně mi chutnalo a kdyby podobný maso prodávali v obchodech (což někde v Makru dost možná dělají), rád si ho koupím. Čerstvý maso namletý pár hodin před přípravou a pěkně ručně připravený to samozřejmě nebylo. Byl to polotovar. Ale chuťově vydařenej polotovar.


Další hlavní složkou byla omáčka. Francouzský dresing je v jejich podání sytě oranžová omáčka s celkem říznou chutí, trochu kyselkavou, trochu slanou, ale přesto v pozadí tak nějak prázdnou. Jako plnidlo a klouzadlo funguje dokonale, chuť taky nějakou dodá, ale žádná hitparáda to není. Ty prvotřídní suroviny v ní prostě nevidím. Spíš se někde šetřilo. Každopádně k hodně okořeněnýmu masu se hodila dobře a rozhodně nerušila, ale ani se vyloženě neschovávala. Nazval bych to průměrem na podobný podniky. Emerická konkurence má lepší omáčky.

A zbytek? Ten všichni znáte a nejspíš máte v ledničce. Obyčejný rajčata, obyčejnej salát a obyčejný nakládaný okurky. Rajčat jsem tam měl spoustu a i s bubákem. Zelenina byla jinak čerstvá, svěží a množství rozhodně neurazí. Sýr cheddar byl dobrej. Celkem kvalitní a ostudu jménu burgeru neudělal.

Celková chuť záleží na tom, kam se zrovna zakousnete. Maso ucítíte pořád a díky pikantnosti čím dál víc. Omáčku taky pořád, ale celkovou chuť sendviče nekazí ani nepřebíjí, ale pomáhá ji. Sýr ucítíte občas, stejně tak zeleninu. Houska byla opečená a silou vůle vydržela do konce a chuťově se naštěstí moc neprosadila. No prostě takovej průměr s lepším masem.

Country Burger má obrovskej potenciál. Parádní místo, parádní prostory, parádní výzdobu a super maso. Jen ten zbytek se řítí do šedýho průměru. Omáčka není nic extra a houska taky neuchvátí. Za 79 korun to není špatný. Pokud Cheese Burger posadíme vedle váhově a cenově srovnatelnýmu Big Macu, pořád vyhraje Big Mac. Mít lepší jenom maso je málo. Každopádně jak říkám, ten potenciál tam je a věci jako bezedná Kofola/malinovka nebo hranolky s nekonečnou tatarkou/kečupem jsou bomba. V tom by měla být budoucnost fast foodů a jsem rád, že někdo jde i u nás touhle cestou. Takže držím palce při výběru nové housky, zlepšit omáčky a hurá na steč celou republikou. Takovej Country Burger bych pak v Ostravě uvítal. V momentálním provedení se ale jedná jen o něco lepší hladový okno. Na nádraží dobrý, ale doprostřed města vedle zavedené značky bych zatím nemířil...

čtvrtek 6. července 2017

Twister Guacamole, KFC

California Summer

60 deka kuřecích prsou, 1 střední cibule nakrájená na céčka, 3-5 stroužků nakrájených na plátky, 10 deka anglické slaniny nakrájené na nudličky, jeden Hermelín na kostičky, kelímek sladké smetany, koření podle chuti, například grilovací a olej. Pamatujete si tenhle recept? Kalifornie od Jendy. Osm surovin. Přesně osm. A přesně osm surovin vzalo KFC a narvalo je do tortilly. To nemůže být náhoda... A já tu tortillu ochutnal. Recenze na Twister Guacamole je tady!


Opravdu osm surovin v tortille. Počítejte se mnou. Nachos, rajčata, nakládaná cibule, rukola, salát, guacamole, podivná žlutá omáčka a pikantní kuře. Na českým webu je kuře u samostatnýho sendviče označený jako nepikantní, ale u menu jako pikantní, na polským webu je všude jako pikantní a ve skutečnosti bylo taky pikantní. Takže pikantní. To jen aby nevznikla mýlka. Takže osm surovin. Se samotnou tortillou dokonce devět. Marně přemýšlím, kdy jsem měl takhle přeplácanou tortillu nebo jinej sendvič. A nic mě nenapadá. Klobouk dolů. Přednost tortille před verzi s houskou jsem dal samozřejmě kvůli samotné housce. Než riskovat další rozmočený cucky pečiva na mastným papíru, tak jsem šel do jistoty. Podle promo obrázku má sice Zinger Guacamole jinou housku než Summer Zinger, ale i ta se podle komentářů některým lidem rozpadla. A některým ne. Jo život je risk. Já riskovat chuť neměl.


A takhle jsem Twister Guacamole dostal zabalenej. Z kterýho konce byste vy osobně začali? Z toho vlevo? Chyba! Taky jsem se nechal nachytat. Správně je ten vpravo. Tam byl začátek. Pokaždé se nechám nachytat. Pokaždé... Tortilla samotná byla nabitá, těžká a celkem velká. Rozhodně fajn kus a za menší peníz než kalifornskej bratr Summer Zinger. Rozhodně palec nahoru.


A tady ho máte po rozbalení. Ač moc krásy nepobral, tak při srovnání s konkurencí a jejich prázdnýma wrapama se člověk musí pousmát. KFC to umí zabalit. To se musí nechat. A teď recenze na všech osm surovin. Začnu kuřetem. Klasický KFC kuře v pikantním obalu. Většinou dobrý. Já tenhle kus bohužel testoval v provozovně v Nové Karolině v Ostravě a kuřecí maso bylo, jako vždy na tomto místě, vysušený. Vzhledem k tomu, že to je jejich devíza už několik let, tak problém asi nebude v lidech, ale ve vedení nebo procesech. Při pohledu na množství předpřipravených kuřecích kousků je jasný, odkud vítr vane. V ohřívači měli tolik kuřete, že z jejich prodeje si Babiš mohl postavit další hnízdo. A fronty nikde. Takže tam to kuře mohlo pár desítek minut poležet. Naštěstí zrovna v Twisteru Guacamole je tolik vlhkých, mokrých a čvachtavých ingrediencí, že se to kuře dalo přežít. Ale objednat si stripsy nebo hot wings a dostat takhle vyschlý a tvrdý maso, tak radostí skákat určitě nebudu. Ale jdeme na ostatní suroviny.


Hodně mě zaujala jejich nakládaná cibule. Když jsem četl popis na webu a viděl tam nakládanou cibuli, tak jsem pochyboval. Taky obrázek spíš inklinuje k obyčejné cibuli. Ale držte si klobouky. Ta cibule je fakt nakládaná! Ale tak, že se úplně rozpadá a chuťově má k obyčejné cibuli dál než Halina k fitku. Je naložená v silně octovým nálevu. Trochu do balsamica. Od KFC opravdu originální surovina a nepamatuju si, že bych někde ve fast foodu viděl něco podobnýho. A to je jen jedna z mnoha nových surovin! Tady si s tím dal někdo opravdu záležet. Cibuli doporučuju ochutnat samostatně. Se zbytkem surovin se v sendviči moc neprosadí, ale přecejen mu tam trochu toho šmrncu dodá. Další novou surovinou je třeba ta žlutá omáčka. Nechci tvrdit, že to je ta samá, jako u Summer Zingeru. Nepřišla mi tak pikantní. To mohlo být tím, že se zředila se zbytkem surovin, ale těžko říct. Když jsem tu omáčku samostatně ochutnal, tak jsem necítil skoro nic. Olej s vajcama, ale pořádná chuť nikde. Fungovala spíš jako klouzadlo. Ale i to je třeba, takže proč ne.

Tou hlavní surovinou by mělo být guacamole. Guacamole je salsa z avokáda. To je taková ta fialová věc, která je uvnitř zelená a mazlavá. Má celkem typickou sladkou a lehce nahořklou chuť. Těžko se popisuje. Kdo neochutnal, ať se nebojí. Není to zase až taková exotika. Ve fast foodu už ho třeba delší dobu používá Subway. V podání KFC je guacamole omáčka s jemnou chutí avokáda. Moc jemnou na to, aby v sendviči dominovala. Přesto tam ale to guacamole bylo sem tam cítit. A zlehka podkreslovalo ostatní suroviny.

Rajčata byly fajn. Bylo jich tam dost, dodávaly vláhu a chuťově se dokázaly prosadit. S guacamole a ostatní zeleninou to byla fajn kombinace. Salát to samo. Bylo ho tam dost a vyplnil tortillu tak, aby nebyla smutně prázdná. Rukolu jsem nepostřehl. A jak se tak dívám na fotky, tak jsem ji tam nejspíš ani neměl. Osobně mi to nevadí. Surovin tam bylo dost a hořká chuť mi tam nechyběla.


A málem bych zapomněl na to druhý hlavní a tím jsou nachos. Nachos byly v sendviči snad všudypřítomný. A byly vynikající. Dodávaly sendviči naprosto parádní křupnutí a chuťově byly hodně silný. Kukuřičný a pikantní. Opravdu fajn nachos. Klidně bych si jich koupil pytel a zvalil na posezení. Třeba s tou guacamole omáčkou.

No a to jsou všechny suroviny. Kuře, pikantní, suchý. Žlutá omáčka, prapodivná. Guacamole, fajn, chuť jemná, ale dobrá. Salát, klasika. Rajčata, moc se tam hodily. Nakládaná cibule, parádní super překvapení. Nachos, chuťově silný, jsou všude, parádně křupou. Rukola, nenalezena. Kopec nesourodých surovin. A dohromady to funguje. Funguje to geniálně. Je to jako hodit ozubený kolečka do záchoda, spláchnout a z odpadu vytáhnout hodinky. Jak může fungovat kyselá cibulka s nachos a guacamole omáčkou? S pikantním kuřetem? No prostě může. Twister Guacamole jsem zbaštil jedním dechem a každý sousto pro mě byla malá Mardi Gras. Oslava plná různorodých barev, vůní a chutí. Jak moc se Summer Zinger nepovedl, tak moc se Twister Guacamole povedl. Rozhodně doporučuju. Platil jsem 141 korun za menu s kaší, takže s hranolkama to bude nějakých 135 korun. Za takhle nabitou tortillu plnou zajímavých a dobrých surovin to určitě stojí.

PS: Nevím, jestli je to globálně lokální v celé ČR, ale k menu dávají půllitrovku Pepsi Max. Já sice umělým sladidlům nefandím, ale darovanýmu koni na zuby nehleď, takže proč ne. Chuťově špatná není. I když cukr je samozřejmě cukr... :)

pondělí 3. července 2017

Summer Zinger, KFC

California Summer

60 deka kuřecích prsou, 1 střední cibule nakrájená na céčka, 3-5 stroužků nakrájených na plátky, 10 deka anglické slaniny nakrájené na nudličky, jeden Hermelín na kostičky, kelímek sladké smetany, koření podle chuti, například grilovací a olej. Takhle si představuje Kalifornii kuchař Jenda a jeho sestra Tánička. Samozřejmě nesmí chybět spousta krásné oblohy. A jak vidí Kalifornii KFC? Avokádo, mango, citrón, nachos... a taky spoustu krásné oblohy. Jako první jsem si vybral na prubnutí Summer Zinger.


Na webu píšou jenom něco o citronové omáčce, rukole a rajčatech. Já přidám obalovaný kuřecí maso a jakousi prapodivnou pikantní omáčku. Tu rozebereme později. Hned na začátku tohodle sendviče mě zaujala jeho váha. Jeho muší váha. Buď se začaly projevovat léta trávený v posilovně nebo tenhle sendvič prostě nic neváží. A protože v posilovně jsem byl naposled šest let zpátky a všehovšudy pětkrát, obávám se, že chyba nebude u mě...


Po rozbalení jsem byl v lehčím šoku i z množství masa. Na můj vkus si tam vzadu hověl dost malej kousek. K tomu byl i tenkej. Ale to pořád nebylo to, co mě vrtalo hlavou. Něco chtělo na povrch. Něco špatnýho. Něco, co tam mělo zůstat, ale nemohlo. Zlý a špatný vzpomínky. Padající letadla, vybuchující zákopy, hořící tanky... A pak mi to došlo. Ta houska! To je ta houska, co se mě minule a několikrát předtím tak rozpadala a co mi zničila nejeden chuťovej zážitek. A hádejte co, ono se to stalo zase. My tlustí šprti víme, že dělit se dá do nekonečna. Minimálně v reálných číslech. A tahle houska je sakra reálná. Sama je živoucí důkaz nekonečnýho dělení. Kousnete a máte dvě půlky. Kousnete znova a z půlek máte další půlky, teď už čtvrtiny a tak dál a tak dál a najednou sbíráte suroviny z papírovýho sáčku. Za mořem se pro podobný výsledky ustálil pojem fail. Pro tuhle housku to celkem sedí.


Takže housku máme rozebranou. Nebo se spíš rozebrala sama. Prostě houska na prd. Chuťově i funkčně. Chutná jako nejlevnější houska ze supermarketu. K tomu byla studená a na okrajích oschlá. Trochu mi přišla jako stará. Už dlouho mě žádnej sendvič z KFC nezaujal a zrovna tahle houska na tom bude mít asi vliv největší. Snad si to někdo z vedení KFC přečte nebo uvědomí a zkusí s tím něco udělat. Ale jdeme dál. Třeba na rajčata. Měl jsem tam dva opravdu obří kousky. Tlustší než samotný maso. Jako rajčata moc nechutnaly, ale to se bohužel dá dneska očekávat. Rukola byla fajn. Tu mám rád. Bylo ji tam akorát. K tomu ledovej salát. Ten taky neurazil.


Trošku delší rozbor věnuju omáčkám. Jsou tam dvě. Citronová a pikantní. Obě jsou... takový nějaký divný. Citronová je opravdu citronová a taková hodně svěží. Od pohledu tam jsou nějaký černý kousky, možná pepř, ale chuťově je naprosto dominantní citrón. Trochu složitější je ta druhá omáčka. Konzistencí stejná jako kdysi ta sýrová. Ale spíš než sýrová je pikantní a taková nějaká nijaká. Možná trochu toho sýra tam jde zacítit. Do toho lehká pikantnost. No nuda. Ta citronová omáčka je celkem zajímavá s rukolou, ale jinak mi tam moc nesedí. Už vůbec ne ke kuřeti. Smysl té pikantní omáčky jsem pak nepobral vůbec. Pikantní už je to kuře, proč tam rvát ještě zrovna tuhle omáčku? Abych to zkrátil. Tenhle výtvor mi připomíná recept od kuchaře Jendy nahoře. Akorát on z těch šílených nesourodých surovin vytvořil jídlo, který se od pohledu dá alespoň sníst. KFC vzalo nesourodý suroviny a díky katastrofální housce se možná ani nenajíte.


Výsledek? Ucítíte citrón, pikantní kuře, sem tam rukolu a do toho supermarketovou housku. K sobě se to moc nehodí. Tohle se prostě nepovedlo. Proč je nahoře ta omáčka? Proč používají tuhle příšernou housku? Proč tam byl tak malej kousek kuřete? Moc otázek a za 149,- v menu bych čekal nějaký odpovědi. Nedostal jsem žádnou. Mimochodem tentokrát mi ani to samotný kuře moc nejelo. Přišlo mi hrozně suchý. Snad jediná povedená věc byla ta kombinace citrónu a rukoly. Ale to je za podobný peníze málo. Nedoporučuju.

PS: Máte jiný zkušenosti? Napište do komentářů. Celkem by mě zajímalo, jestli jsem jedinej, komu se ta houska pořád rozpadá nebo ne.

sobota 1. července 2017

Farmářský salát s kuřetem, UGO

Manželství se sexy ženskou má dvě nevýhody. Nemůžete tahat těžký věci v levé ruce nebo se vám zařízne snubák do kůže a celkem to bolí. A ta horší nevýhoda, zvýšená frekvence návštěv podniků se "zdravou" výživou. A tak to po několika letech návštěv všech těch vynikajících, amerických, nezdravých, tučných a jednoduše fantastických fast foodů muselo přijít. Frekvence se zvýšila z nuly na jeden Hertz. Byl jsem zatažen do Ugovi salaterie. Ale na webu a v reklamě mají fousatýho motorkáře, takže se mi nesmějte! Je to podnik pro drsný chlapy! Vybral jsem si Farmářský salát s kuřetem.


Podle jejich webu obsahuje kuře, grilovaný brambory a kukuřici, restovanou cibulku a smetanovo-jogurtovou zálivku se savora hořčicí a pažitkou. K tomu jsem tam našel ještě kus chleba a samozřejmě samotnej salát. První, co vás na tomhle jídle zaujme, je způsob jeho podání. Donesou vám to v míse, za kterou by se nemusela stydět kdejaká japonská automatická záchodová mušle. Je to tak. Ať si objednáte polívku, teplý jídlo nebo salát, vždycky vám to donesou v nádobě připomínající více čí méně exotický pisoár. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Mě osobně víc sedí plastovej tácek a papírová krabička na burger.


Další zajímavá věc je množství jídla. Na fotce to možná není tak vidět, ale tenhle pisoár byl celkem rozměrnej a plnej jídla, takže se opravdu nají i člověk, co má celkem hlad. Samozřejmě tak na dvě hodiny, pak hlad zase dostanete, ale jako lehčí oběd to určitě stačí. Jdeme na rozbor jednotlivých surovin. Začnu masem. Trochu teplý, hodně vysušený a jen zlehka dochucený kuřecí maso. Nečekal jsem víc, takže pohoda. Bylo to kuře a chutnalo to jako kuře. Jen dobu grilování by to chtělo vychytat. Brambory mě moc nezaujaly. Byly studený, hodně škrobnatý, rádoby grilovaný, ale chutnaly spíš jako vařený, no prostě takový divný. Asi se dopředu kdesi uvaří, pak zchladí a za pár dnů hodí na gril nebo jinou rozpálenou plochu. Nebo se ještě hůř komplet někde připraví, zchladí a pak jen šoupnou do mikrovlnky. Netuším. Ale rozhodně to není žádná hitparáda. Smažená cibulka to samo. Byla ledová, jak kdyby zrovna vytažená z ledničky. Nemusela být vyloženě horká, ale příště bych radši alespoň pokojovou teplotu. Chuťově byla v pohodě a byla to jedna z těch lepší složek salátu. Kukuřice to samo. Naprosto studená i když na ni byly známky grilu. Chuťově cajk. Kukuřici v téhleté formě já rád. Kus chleba byl... kus tmavýho chleba. Postarší, tvrdý okraje. Já si rád křupnu, starší spoluobčané si vylomí zub.


V burgrech je to hlavní maso a salát je tam jen kvůli barvě. Tady je to naopak. Jako v Austrálii na den opaků opačně. Takže salátu budu věnovat největší část recenze. Dokážu to? Nedokážu. Salát byl prostě salát. Takový ty zelený listy, občas červený listy a jiný listy. S listama. A dalšíma listama. Samotnej salát nebyl špatnej. Chlazenej, občas křupnul, byl nepochybně čerstvej. Bylo ho dost. I když samotnýho salátu se stejně nenajíte. Je to jako vypít trochu vody. Teda pokud nesníte celou hlávku. Jediný minus bylo to, že jsem tam našel i velkej kus košťálu. Kdyby dávali salát na váhu na porci, tak by mě to asi naštvalo, protože ten kus košťálu tvořil třicet procent váhy porce. Ale vzhledem k plné míse/pisoáru jídla se na váhu asi nehledí, takže cajk. No a k salátu tam je samozřejmě zálivka. Válí se hlavně dole v míse, takže si to nezapomeňte pořádně promíchat. A zálivku musím pochválit. Na webu píšou něco o smetanovo-jogurtové se savora hořčicí a pažitkou. Slovo savora zaměňte za slovo dijonská a můžu s webem souhlasit. Savora hořčice prý podle Googlu existuje, ale netřeba to řešit. Zálivka chutná jako klasickej dresink, do kterýho dáte dijonskou hořčici. Má to takovej ten hodně pikantní a kyselej říz. K salátu se hodí dokonale. A ke zbytku surovin vlastně taky. Snad jen kukuřici si v tom nemáchejte.  

Takže výsledek? Celkem to ušlo. Má to svoje minusy. Suchý kuře, studená smažená cibule, divný brambory... Ale jako celek to neurazí. To hlavní je salát se zálivkou a to mi chutnalo hodně. Kukuřici mám taky rád, cibule se tam hodila, na kuře v tomhle provedení jsem zvyklej z jídelny v práci, brambory jsem měl taky i horší. Není to až tak zlý. Burger to samozřejmě není a rozhodně je co zlepšovat, ale pokud se v Ugově salaterii zjevíte, tak tímhle salátem vyloženej krok vedle určitě neuděláte. Cena 125 korun odpovídá.

PS: Měl jsem tu možnost ochutnat i hráškovej krém a hráškový lusky na curry s rýží. Polívka byla v pohodě. Ale hráškový lusky na curry katastrofa. Mimochodem lusky tam chyběly úplně a o obarvené vodě kari kořením s divnou rýží ani nemluvě. Když už tam musíte, držte se salátu. Věřte mi.

pátek 23. června 2017

Blue Cheese Hot Dog, Eatmeat, Ostrava

Žer maso! Tak bych já přeložil název podniku Eatmeat. A já odpovídám ano! Ano budu! Vegani všech zemí, vyližte si... no třeba matcha pudink. Já si vybral Blue Cheese Hot Dog.


A takhle vypadá. Vypadá nádherně. Kam se hrabe luna cestující po nebeské klenbě za doprovodu tisícero hvězd při teplé jarní noci za vání svěžího větříku. Tenhle hot dog, to je poezie! Nádhera. Ale to pravý potěšení na vás čeká až po zakousnutí. Tak třeba ten párek. Ten párek! Tohle, dámy a pánové, je ten nejlepší párek, kterej sem kdy jedl. Podle lístku je to vepřový smíchaný s hovězím. Podle mě je to smíchaná radost se štěstím a vyuzená k dokonalosti. Jakmile do něj kousnete, tak po parádním křupnutí střívka na vás čeká silná masová nálož a silná uzená chuť. Kdyby všichni řezníci dělali takovýhle párky, svět by byl bez válek a Babiš bez práce.

A houska? Tak ta není o nic horší! Je naprosto stejně dokonalá. Krásně měkká, nadýchaná, lehká a přesto dokáže vydržet obrovskou nálož tekutin a zachovat si tvar a chuť. Chuť má silně sladkou, ale protože hlavní suroviny v tomhle hot dogu mají taky opravdu silný chutě, tak to nevadí a ke zbytku sedí. Svoji funkci bude plnit od začátku do konce a od toho samýho začátku do toho samýho konce si tuhle housku (rohlík?) budete užívat. Za to vám ručím.

Další naprosto dokonalou surovinou je omáčka. Doteďka mi tahle omáčka vrtá hlavou. Má hutnou a plnou chuť modrýho sýru. Jako infuze roquefortu přímo do chuťových pohárků. Přitom je omáčka řídká a hrozně lehká. Vůbec nepůsobí takovým tím těžkým majonézovým dojmem. Prostě lehoučká omáčka, která sebou nese opravdu silnou chuť a dostane se všude. Jak do ní mohli narvat tolik chutě? Záhada. Moc příjemná záhada.

Zbytek surovin už hrál spíš druhý housle. Třeba smažená cibulka. Té tam byla spousta a zase byla dotažená k dokonalosti. Nebyla vůbec mastná, takže v hot dogu dělala jen chuťovou vložku a kluznost nechala hlavně na omáčce. Parádní zpracování. Dole pod párkem byla rukola. Ta šla sem tam zacítit, ale většinou ji přebil párek s omáčkou. Každopádně chuťově se k omáčce hodí dokonale. Na webu ji tam nemají napsanou, tak snad tam nebyla náhodou, protože bych ji tam moc rád viděl i příště. Další surovinou je pažitka. Ta byla víc vidět než cítit. Asi o devadesát devět procent. Vidět šla krásně, ale v puse ji horko těžko postřehnete. No a to je vlastně všechno.

Zdálo se vám, že je v tomhle článku slovo dokonalost citovaný až moc často? No není divu. Tenhle hot dog prostě dokonalej je. Po pravdě jsem nikdy hot dogům moc na chuť nepřišel. Byla to pro mě spíš svačina ve formě párku v rohlíku na nádraží. Trochu víc se snažil Parky's, ale oproti Eatmeat to pořád byla jen parodie na pravej hot dog. Až díky Eatmeat jsem pochopil, co za mořem všichni na tomhle jídle mají. Parádní uzená chuť masa, to krásný křupnutí, silná omáčka, fantastická houska a vůbec celková kombinace všech chutí v Blue Cheese Hot Dogu mi otevřela oči. Začíná doba hot dogů! A já se na ni sakra těším.

Samozřejmě i všechno dobrý má svůj nejslabší článek. Tím je v tomhle případě poměr najedení ku ceně. Blue Cheese Hot Dog stojí 109 korun. To není moc a kvalitě zpracování surovin a celku naprosto odpovídá. Ale zrovna tenhle hot dog je i přes jeho velkou velikost celkem lehkej. Váží asi jako Big Mac. Čiže si naprosto dokonale pochutnáte, ale těžko se ho samotnýho najíte. Jako lehčí večeře možná. Ale pokud jste jeden z takových těch pořízků, co zbaští sedm knedlíků, na najedení byste potřebovali tyhle hot dogy minimálně dva. Nebo si přiobjednat pečený brambory, který tam taky mají.

Tak jako tak Blue Cheese Hot Dog stojí za každou korunu, kterou za něho dáte. Pokud máte rádi modrý sýry a pomyšlení na kombinaci párku s modrým sýrem se vám zamlouvá, Blue Cheese Hot Dog určitě zkuste. Nedokážu si představit, že byste odcházeli zklamaní. Jen si přiobjednejte brambory v případě, že máte velkej hlad. Mimochodem ty brambory jsou celkem fajn. Hranolky to sice nejsou, ale změna je život. Taky jsem ochutnal slaninovou majonézu. Ta mě popravdě až tak extra nezaujala. Už jen kvůli tomu, že chvíli před ní jsem měl v jiným podniku slaninovou majonézu naprosto perfektní. Ale špatná nebyla. Celkem se na ni těším v burgeru. Je to tak. Určitě si v Eatmeat ještě zajdu na burger. I když bude těžký odolat objednávce geniálního hot dogu...

středa 21. června 2017

Twister Orient, KFC

Orient menu

Dejte šanci okurkám! Ať žijí okurky! Okurka na hrad! Okurky mají taky duši! Za zelenější svět! ... Nějak takhle si představuju demonstraci na podporu téhle zeleniny před centrálama fast foodů. A stejně jako prezidenti a více či méněprezidenti těchhle úžasných nadnárodních korporací, i já jsem dal šanci téhle zelenině. Naposled u konkurence. A celkem chutnalo. Proto mi nedělalo ani ten nejmenší problém si objednat další tortillu si okurkama. A dobře jsem udělal. Tahle recenze je sice tak trochu s křížkem těsně před funusem (akce končí za cca týden), ale Orient Twister se nepochybně vrátí a hned se bude tahle recenze zase hodit.


Twister Orient podle webu obsahuje křupavé bites smíchané s čerstvou zeleninou - okurkou, salátem a jarní cibulkou, teriyaki omáčkou a praženými sezamovými semínky. Já bych to doplnil o majonézu, kterou jsem tam nečekal. Příště si pořádně prostuduju obrázek. Ale já rád majonézu, takže cajk.


Jakmile jsem se pohodlně usadil, začal jsem zkoumat obsah rudýho tácu. A na sendviči mě zaujaly dvě věci. První jeho velikost. Tohle byl opravdovej macek. Kdyby vlezl Ronald McDonald a Colonel Sanders do jedné sprchy, bude to Ronald, kdo se bude červenat až za ušima. Na váhu a na šířku je Twister Orient snad dvojnásobnej oproti McWrapu. Druhou věcí, co mě zaujala, byla nálepka s nápisem "sweet chilli". To ve mě hrklo. Já chci teriyaki, žádnou sweet chilli! Naštěstí tam byla teriyaki tak, jak měla být. Chvalme pobočku na Masarykově náměstí v Ostravě!


No koukejte na to. Není to macek? Je to macek! Napadá mě spousta sprostých vtipů, ale určitě jich znáte dost, tak to vynechám a začnu rozebírat suroviny. Začnu tortillou. Pořádně nacpanou, ogrilovanou, pšeničnou, macatou tortillou. Je dobrá. Trochu křupne, chutná po pšenici, nelepí! Ronald se zase červená. Mohla být tortilla lepší? Ne, nemohla. Po dalším kousnutí tam máme taky nějakej ten obsah. Moje druhý kousnutí bylo kuře s majonézou a okurkama. Zajímavá kombinace. A ono to bylo dobrý. Pikantní kuře, vodnatá okurka a majonéza. Fungovalo to. Taková salátová lehká kombinace s pikantním šmrncem. No proč ne.


Níž jsem narazil na teriyaki omáčku, sezamový semínka a jarní cibulku. Kuře s teriyaki? Ano prosím. Jarní cibulka s teriyaki? Ano prosím. Teryiaki s okurkama? Ano prosím. Teriyaki s teriyaki? Ano prosím. Já tuhle omáčku mám prostě rád. Zatím jsem ji chválil ve všech produktech od KFC, ve kterých jsem ji našel a pochválím ji i tady. Někomu přijde moc sladká, někomu moc ovocná, mě přijde boží. Jako kdyby Chuck Norris dělal ovocnáře v cukrovaru, vy ho urazili a on vám zmaloval ksicht. Taková je to bomba.


Tak si to shrňme. Máme tam spoustu parádního kuřete, hodně zeleniny a pořádně omáček. Kombinace chutí je taky výjimečná. Šmrnc tomu dává hlavně teriyaki omáčka. Další patronou v téhle náloži je jarní cibulka. Dodává sendviči další nečekanej rozměr. Okurky taky občas zacítíte, ale fungujou spíš jako osvěžovač než jako chuťová bomba. Salát je výplň a majonéza tomu všemu dodá klouzavej a tučnej rozměr. Po pravdě? Twister Orient jsem si užil od začátku až do konce. A od toho začátku až do toho konce jsem měl pořád co chutnat, co jíst, čím se nacpat. Dobře jsem se nacpal. Za 95,- samostatně a 135,- v menu je to jasná volba. Pokud vám u KFC chutná a nevadí vám ta jejich teriyaki omáčka, zkuste Twister Orient. Nebudete litovat. Já lituju jedinýho. Že jsem se ho tolik let vyhýbal kvůli okurkám...