Lagavulin 16yo

Dámy a pánové. Záměrně ne děti, pro ty tahle recenze není. Dlouho jste si o to říkali, prosili mě na kolenou, posílali mi cukrbliky o půlnoci... ale až počínající konec jedné parádní láhve mě konečně donutil napsat recenzi na nějakej ten tvrdší alkohol. Byla by škoda nešířit dobrého slova o dobrých věcech. Je tu pro vás recenze na skotskou whisky Lagavulin 16yo.

Tuhle láhev už mám doma pár měsíců. Jakožto alkoholik stojím za prd a místo toho, abych pil doma tvrdý, tak většinou nasávám někde po vinárnách nebo restauracích. A na takový ty domácí přípitky mám domácí slivovici (tož su přece z Moravy). Ale raz za čas člověk dostane večer chuť na něco ostřejšího. Opravdu ostřejšího. A pak přijde whisky vhod. Zvláště pak whisky ze skotskýho ostrova Islay. Milovníci whisky vědí, ostatní zasvětím. Islay je oblast známá pro výrobu hodně, ale opravdu hodně rašelinových a kouřových whisky. To se takhle pod sladem z ječmene zapálí dřevo, nechá se pořádně nakouřit a pak se vypálí. No a dalších pár let whisky leží v sudu v drsným skotským pobřeží, kde nasaje všechny ty parádní aroma místního klima a moře. Nakonec se ještě naředí místní vodou na požadovaný procenta. A to by v tom byl čert, aby z tohodle krásnýho procesu nevznikla nějaká dobrota.

Hned na začátek upozorním, že Lagavulin a whisky z Islay obecně nejsou pro každýho. Rozhodně nejsou pro whisky amatéry nebo pro lidi, co do sebe bouchaj Božkovy v parku nebo křídla na dýze (fungujou ještě diskotéky?). Whisky z Islay jsou opravdu silně kouřový, silně rašelinový a na první počich naprosto nepřijatelný pro lidi, co se k nim pomalu, ale jistě nepropili. Ač na webu najdete tak krásný a skoro romantický popisky. Však posuďte sami:

Barva : sytě jantarová.
Aroma : všechny prvky, ale silněji sherry.
Chuť : suchost zpočátku vyrovnává sladkost charakteru sherry. Jak se chuť postupně vyvíjí , vynořují se tóny olejové, trávové a slané chuti. Důstojná, ale plná života.
Dokončení : obrovské, silné, medvědí objetí rašeliny.

S tím se dá celkem souhlasit. Ale je to takovej nic neříkající, snobskej popis. Já bych ji popsal následovně. Představte si, že jdete na podzimní večer po pláži. Fouká vítr, je takovej ten hnusnej vlezlej déšť s malýma, ale rychlýma kapkama a do toho vám někdo do ksichtu vrazí obří černej nasolenej kámen. Pak se pomalu probouzíte (v nemocnici) a cítíte tu sůl, kámen, písek, zaschlou krev a celkem dost nemocniční dezinfekce. Tak takhle chutná Lagavulin 16yo. Zvláště pak, pokud použijete při pití i nos. Tohle je jedna z nejtvrdších whisky a rozhodně to o sobě dává znát. Pokud ji necháte stát na stolku nějakých dobrých patnáct minut, tak se její vůně rozvine po celým pokoji a můžu vám zaručit, že vaše žena bude hledat, kdo vám to zase kouří pod oknama.

Pokud do skleničky kápnete trochu vody, její chuť se rozvine do trochu širší palety a kromě kouře, soli a kamení ucítíte i dřevěnej sud. Mimochodem kápnout si do whisky vodu není žádnej přestřel. Na rozdíl od vyfintěných žabožroutů Skoti nemají žádný předsudky a pokud vám whisky chutná s ledem, klidně si tam dejte led. Já osobně led nedoporučuju (až moc vody, změní chuť whisky), ale když tam kápnete trochu vody, zamícháte a počkáte, tak se vaše whisky otevře a nabídne vám ještě o něco lepší zážitek. Samozřejmě se tady bavíme o single malt lahvích a těch lepších blendech. Pokud máte láhev Tullamorky, tak ta nejlíp chutná se spoustou ledu, v zázvorovým toniku a podobně. Což je mimochodem super kombinace, někdy zkuste.

No a jak už to u podobných snobských recenzí bývá, čeká nás i párování s jídlem. Ke kouřové whisky se hodí hořká čokoláda, čokoládový dezerty, kdesi dokonce psali haggis, ale to je nuda. My rádi fast foody, tak bylo třeba najít něco tam. Prvně jsem přemýšlel o Big Tastym. Ač by se k sobě logicky hodili, chuť umělýho kouře by se prala s chutí pravýho kouře. Taky mě tam neseděla syrová cibule. To asi není věc, kterou chcete párovat s tekutinou a pak si výsledek vychutnávat na jazyku. Proto jsem musel vyřadit i King Rib. Taky mě napadla sladkokyselá omáčka od McDonald's. Kombinace supersladké a superkyselé s kouřem... No ale vzadu v hlavě na mě pořád volal hlásek. Potichu, ale čím dál tím víc vehementně. Poslech jsem ho. Byl to hlas kuřecích křidýlek. Ale ne z KFC, jak by jste asi čekali (moc pikantní), ale od McDonald's! A dobře jsem udělal.

BBQ Wings od McDonald's totiž nejsou překořeněný, ale chutnají přesně tak, jak vypadají. Jako spečená kuřecí tučná kůže s lehkým kuřecím masem. A přesně ta lehce přepálená, přepečená chuť bez výraznýho koření se snoubí s rašelinou a kouřem z whisky. A do toho dává Lagavulinu snad tu jedinou chuť, která Lagavulinu chyběla. Chuť masa a tuku. Prostě bomba. Žádná chuť není o moc silnější než druhá a obě se dokážou vzájemně překrýt a rozšířit paletu chutě druhé. Trochu snahy na jazyku se v tomhle případě opravdu vyplatí.

A to je vše z první recenze na tvrdý tekutý potěšení. Chutná vám rašelinná whisky (Laphroaig, Ardbeg, ...), ale Lagavulin 16yo jste ještě nezkoušeli? Neváhejte. Máte něco vypito z ostatních skotských oblastí a rádi byste zkusili trochu kouře? Lagavulin 16yo vás může zaujmout a zachutnat. Klidně zkuste, ale ještě radši popřemýšlejte o nějaké lehčí whisky. Whisky nepijete, ale nalákal jsem vás a dostali jste na Lagavulin 16yo chuť? Zajděte si do lepší knajpy, kde mají pěkný výběr whisky a zkuste nějakou whisky z Islay. Nejspíš si odfrknete a budete rádi, že jste nekoupili celou lahev. Ale dejte si nějakou lehčí a třeba časem ve vaší skleničce začnete objevovat svět, kterej budete chtít prozkoumat a pak budete připraveni. S přibývajícím stářím se většina lidí přesune z kvantity chlastu na kvalitu a pak se vyplatí si najít nějakou tu svoji oblíbenou lahev. Lagavulin 16yo je zatím tou mojí. I když hledání samozřejmě nekončí. :)

Cena lahve Lagavulin 16yo je cca 1300 korun. Pro ostravský násosky doporučuju shop ZDE. Na Heurece sice najdete i levnější, ale osobní odběr u alkoholu je prostě osobní odběr. Na dobrý pití se nedá čekat několik dní. Za kvalitní šestnáctiletou whisky je nějakých třináct/čtrnáct stovek víc než příznivá cena. Navíc je doba slabé libry a silné koruny, takže podobný věci z dovozu jsou za fajn ceny. Snad se to po brexitu zase neotočí. Pár let zpátky stával Lagavulin i 1600 korun...