TATABAZAR
Jak si v roce 2005 lidé z českých zemí představovali pizzu? O tom se vede nespočet sáhodlouhých debat. Někteří dokonce tvrdí, že se místo názvu pizza používalo spojení italský koláč. Většina dobových reálií byla zničena při vlnách velkých vod v Praze a na Moravě. Zbytky původních receptur poté byly nenávratně smáznuty příchodem pizzozvěsta Emanuela. Nebyl bych to však já, gastroarcheolog kavoni, abych se nedopídil jedné z posledních světových kopií dobových předpisů na italský koláč. A protože gastroarcheologové musí mít pro strach uděláno, jal jsem se vyzkoušet obsah knihy.
Z neskutečně dlouhého obsahu, který čítá třeba deset variací na pizzu s Hermelínem, deset variací na pizzu se salámem nebo deset variací na pizzu s paprikou, bylo těžké si vybrat. Autor knihy, pan Höfler, se nepochybně inspiroval panem Boccacciem a jeho Dekameronem. Deset od každého a eidam navrch, ať je v tom italském závanu i trocha té české hrdosti.
Nakonec jsem si vybral jednu pizzu italskou a jednu českou. Italskou "Pizza Solle Mio" na počest pana Babici, nejslavnějšího současného expresionistického gastroumělce. A "S tvarůžky V", protože tvarůžky mám doma vždycky a nebojím se je použít. Většinou si jich všimnu, až když už se ze spodního šuplíku v lednici začínají plížit oblečený ven, že si zajdou na pracák. Pak je tepelná úprava jediný bezpečný způsob krmě.
Začneme ale receptem na samotný těsto, který původní svazek popsal jako "Těsto na pizzu obyčejné (2 porce pizzy)".
Suroviny:
Těsto na pizzu obyčejné
350 g polohrubé mouky
20 g droždí
0,2 l mléka
špetka soli
špetka krupicového cukru
Pokud máte domácí pekárnu, všechno hoďte do pečící nádoby, zapněte program těsto a počkejte. Vznikne vám těsto, z kterýho uděláte dva krásný bochánky, který si rozválíte na dva pizza základy. Ozdobte podle libosti nebo dvou receptů tady dule. Pečte je ve středně předehřáté troubě po dobu 20ti minut. Ano, takhle se kdysi v českých zemích pekla pizza. Pěkně pomalu, ale jistě.
Pizza Solle Mio
1 lžíce rajčatového protlaku
4 plátky anglické slaniny
1 vejce
špetka soli
2 lžíce kukuřice sterilované v mírně sladkém nálevu
50 g tvrdého sýra na strouhání
1 lžička sušené bazalky
Na těsto natřete protlak, na okraje dejte plátky slaniny, doprostřed vyklepněte vajíčko, vejce osolte, celou pizzu posypte kukuřicí, jemně nastrouhaným sýrem a nakonec sušenou bazalkou. Jako sýr jsem zvolil goudu. Dobově by asi víc seděl eidam, ale ten je v moravskoslezských zemích méně dostupný než gouda, která se za levno dováží z polských vojvodství.
Vznikne vám takováhle dobová nádhera. Úplně z téhle pizzy sálá genius loci přelomu milénia v našich zemích. Úplně jako když si sednete to jedničkové Octavie a zapnete kazetu. Kdybych měl pizzu Solle Mio hodnotit očima dnešní doby, tak bych místo protlaku použil rajčatový základ. A klidně i raději kečup, než protlak. Protlak je hodně kyselej a rychle se spálí. Goudu bych klidně nechal. Ta mi osobně sedí víc než mozzarella. Sušenou bazalku místo oregana jsem nepochopil. Oregano se u nás pěstuje staletí, jen se mu tady říká dobromysl. Kynutý těsto, který v troubě potrápíte dvacet minut, taky není žádná hitparáda. Kdyby vám podobnou pizzu dovezli z pizzerie dneska, nejspíš jste si tam objednali naposled. Z roku 2005, když sem svět brázdil v rudé Felicii, si tohle těsto ale pamatuju snad z každé restaurace snažící se dělat pizzu. A nestýská se mi po něm. Samotná kombinace surovin ale neurazí a klidně ji potkáte i dneska.
S tvarůžky V:
1 lžička olivového oleje
2 stroužky česneku
1/2 nožičky ostré klobásy
2 olomoucké tvarůžky
špetka mleté pálivé papriky
Česnek rozetřete a smíchejte s olivovým olejem. Tím potřete pizzu. Na to dejte na tenký kolečka nakrájenou klobásku, kousky tvarůžků a trochu posypte pálivou paprikou.
Už od pohledu je jasný, že tady jde spíš o jakousi dobovou variaci na dnešní pizza chleba. A kupodivu tohle chuťově nebylo špatný a taky k tomu trochu víc sedlo buchetovitý rádoby pizza těsto. Kombinace česneku, tvarůžků a klobásky je fajn. Pikantní paprika to celý krásně doladí. Tohle beru. V restauracích podobný počin dnes nenajdete. A je to asi dobře, protože celej byt vám po tomhle bude smrdět do další velké vody. Ale chuťově je to fajn.
Spolu jsme se teda vydali do dob minulých, kdy pizza byla stejná exotika jako dneska levný obecní bydlení. Do dob, kdy k demisi premiéra stačila nevysvětlená půjčka na byt za 4 milióny. Do dob, kdy NATO a Rusko podepsali dohodu o vojenské spolupráci. Do dob, kdy teprve vznikal Youtube. Jó to byly časy! Ale na pizzu z té doby s láskou asi vzpomínat nikdo nebude... Ať žije pizzozvěst!
Žádné komentáře:
Okomentovat