Vítězná bageta ze soutěže MasterChef
Pavlína Lubojatzky, jméno asi nejvíc hejtované prsatice českých televizních a internetových luhů a hájů. Její osobu a dekolt ale nechme stranou a mrkněme se na její bagetu, s kterou vyhrála jedno kolo soutěže MasterChef. Loni byla bageta přeplácaná a bylo tam tolik surovin, že ji dokázal správně poskládat málokdo. Strhla se obří lavina nespokojených zákazníků a na Facebooku měla Bageterie co dělat. Letos tak soutěžící měli jasně daný maximální počet surovin. A? A vlna na Facebooku je ještě větší. Bageta má momentálně přes šest tisíc komentářů a článků o autorce je plnej internet. Takovej ohlas nemělo ani zmenšení Big Tastyho... Stojí ten humbuk za to?
Bageta se jmenuje Kuře & salsa a obsahuje kuřecí maso, nakládanou cibuli, čedar, omáčku z paprik guajillo, salsu pico de gallo a zakysanou smetanu. V televizi byla bageta původně v tmavým pečivu, ale na promo obrázcích je bageta ve světlým pečivu. Já volil světlý. Taky na začátek musím podotknout, že bagetu jsem si bral domů. Cesta ji dala zabrat, takže fotky berte trochu s rezervou.
Takhle bageta vypadala po rozbalení a lehké zpětné redistribuci surovin. Za mě asi v pohodě. Bageta byla pěkně nacpaná a barevná jak izraelský příspěvek do Eurovize. První zakousnutí do bagety mně překvapilo. Bohužel nemile. Bylo v něm maso a to maso bylo... bylo obalený v nějaké divné šedohnědé směsi naprosto neurčité chuti. Nějaký kmín, drcený koriandr nebo nějakej kořen. Opravdu netuším, ale směs to byla nedobrá a dost pochybuju, že přesně tohle jedli porotci. Maso teda nezaujalo.
Zbytek už je ale o dva řády lepší. Nakládaná červená cibule je jemně nakyslá a parádně křupne. Pico de gallo, směs rajčat a koriandru, přidává bagetě super svěží rozměr a dobře si rozumí se zakysanou smetanou. Omáčka z paprik guajillo se bohužel celá vcucne do bagety (minimálně pokud pár minut poleží v sáčku). Cítit ve zbytku ale jde. Hlavně díky její jemné pikantnosti, která pak provází celou bagetu společně s chutí klasické papriky. Čedaru si tam všimnete spíš očima. I když je ho tam dost, tak chuť cibule se salsou ho celkem snadno přebije. Škoda, že cibule se salsou nedokázala přebít i tu chuť masa. Hlavní chuťovou linku bagety tvoří rajčata, koriandr, pikantnost, divný koření z masa a cibule se zákyskou.
Kombinace surovin je docela povedená. Pavlína tuhle kombinaci měla určitě promyšlenou dopředu a jde to znát. Bohužel ji Bageterie Boulevard zabila jejím provedením masa, který se válí v čemsi, co mi opravdu nesedlo. Znova si tak tuhle bagetu dávat nebudu. Což je škoda, protože zbytek byl celkem fajn. Cena je 129 samostatně a skoro dvě stovky v menu. Být tam lepší maso, tak samostatně za ty peníze stojí. Příplatek 60 korun za ledovej čaj a pečený americký brambory za ty peníze stát nebude asi nikdy. Celkově bagetu můžu doporučit snad jen fandům fast foodu a MasterChefa. Přecejen málokdo chce dát 129 korun za bagetu s prapodivným masem.
neděle 31. května 2020
Caesar Beef, McDonald's
Maestro BURGERS
Dámy, pánové a osoby neurčitého pohlaví. Udělal jsem vám to, co nám všem udělalo oddělení inovací u McDonald's. Sprostě jsem se na vás vysmolil. Takže recenze na Caesar Beef bude asi tak skvělá, jako jejich nový promo aka přidej slaninu.
Byl dobrej. Konec recenze.
Dámy, pánové a osoby neurčitého pohlaví. Udělal jsem vám to, co nám všem udělalo oddělení inovací u McDonald's. Sprostě jsem se na vás vysmolil. Takže recenze na Caesar Beef bude asi tak skvělá, jako jejich nový promo aka přidej slaninu.
Byl dobrej. Konec recenze.
neděle 26. dubna 2020
Hot Chilli, McDonald's
Maestro BURGERS
Chilli papričky mají jednu úžasnou vlastnost. Pominu-li spoustu vitamínů a léčivých účinků, tak tou úžasnou vlastností je cestování časem. Když sníte něco opravdu, ale opravdu pikantního, máte v blízké budoucnosti dvě jistoty. Vyjde slunce a chvíli po tom (u někoho později) budete cestovat časem do minulosti a přemítat, co že jste to snědli. Vaše útroby budou otevřeny a ucítíte je tak, jak při žádné meditaci. Tuto vlastnost má částečně už jen mák a červený víno. Ale intenzivní zážitek slibuje jen chilli. A protože bychom všichni v zájmu našeho zdraví a zdraví ostatních měli zůstat doma a číst kvalitní literaturu, tak i já otevřu své útroby blogu a připomeneme si největší vypalováky od McDonald's.
Rok 2011
Big Chili - Dlouhou dobu rozhodně to nejpálivější z fast foodů. Velikost původního Big Tastyho, omáčka pořádně říznutá Tabascem, pikantní sýr Pepper Jack a prostě zážitek, na kterej vzpomínám dodneška. Ne až v tak dobrým. V roce 2012 jsem ještě nedokázal docenit pořádně ohnivou facku s cestou časem a dneska by mě tenhle burger asi zaujal víc. Tak jako tak se McDonald's od téhle stupnice pálivosti dalších několik let držel v uctivé vzdálenosti a ani se ji nesnažil překonat.
Rok 2012
Steakhouse Classic - Klasika steakových domů. Omáčka Chargrill, v té době inovativní použití dvou mas bez mezihousky, červená cibule a prostě poctivá novinka. Omáčka zaujala tehdy, určitě by zaujala i dnes. Vymazlenej mix uzených rajčat a chilli papriček v omáčce zaujal natolik, že i po osmi letech si na tu chuť vzpomínám.
Rok 2014
Big Jalapeno - Na tohodle borce jsem napsal recenzi v roce 2014, ale pravdou je, že to byl jeden z prvních sezónních burgerů, do kterýho se McDonald's odvážil dát chilli papričky, byť jen jalapeno. Po republice se začali zjevovat chilli žrouti a McDonald's jim chtěl mít co nabídnout. Rok uvedení cca 2010. Od té doby se ukázal několikrát a vždycky stejnej. Velikost původního Big Tastyho, pikantní omáčka a Jalapenos nesměly chybět. Kombinace jednoduchá, lehce pálivá. Pikantnost pro masy.
Picante Grill - Picante Grill jsem zařadil ani ne tak kvůli jeho pikantnosti, která byla tak na dvojce z desíti, ale zařadil jsem ho spíš pro to, aby jsme si připomněli, jak to dřív McDonald's s novinkama uměl. Chorizo, nachos, salsa, ochucená houska, nic jim nebylo v burgeru svatý. Výsledkem bylo vlastně tacos uprostřed burgeru. Vynikající nápad, vynikající novinka, lehce pikantní, prostě pecka, na kterou si člověk rád zavzpomíná.
Rok 2017
Big BBQ Bacon - Asi největší pikantní překvapení od McDonald's. Zajdete si na BBQ Burger a dostanete něco tak pikantního, že dodneška nevím, co od McDonald's čekat od věcí s přídomkem BBQ. Ne, že by to bylo pikantnější než Big Chili z roku 2011, ale pikantnost, která přebije i chuť slaniny? U BBQ omáčky? To jsem nečekal. Snad šlo jen o ojedinělý lapsus.
McRoyal Hot - Zase jeden z burgerů o pálivosti pro masy, ale tenhle mi utkvěl v paměti díky omáčce. Lehce nazelenalá barva byla zajímavá, ale to nejzajímavější bylo množství. Tolik omáčky, kolik v tomhle sendviči, jsem v žádným jiným burgeru od McDonald's ještě nikdy neměl. Měl sem to všude. Na rukách, na bradě, na triku... Kdyby tenhle burger použil Mič Bjůkemen na konci tohodle videa, tak by po vás Youtube chtělo login kvůli nepřístojonstem.
Co jsem tím vším chtěl říct? Nic. Vůbec nic. Jen tak abyste se doma nenudili. No a taky jsem to psal trochu kvůli srovnání různých stupňů pálivosti. Protože tentokrát McDonald's použil něco, co ještě nikdy nepoužil. Čerstvý a syrový chilli papričky... Tak jdeme na to.
Kromě čerstvých chilli papriček obsahuje Hot Chilli ještě rukolu, čedar, nakládaný okurky, jogurtovou omáčku, hot spicy tomato omáčku a všechno je to v mexické žemli. Slovo žemle jsem neslyšel pár let, ale tak proč ho zase nezačít používat, když už to má McDonald's i na webu. No a než se podíváme na samotný maso v žemli, tak zlehka popíšu dovoz. Dnes máte na výběr mezi McWalk, McDrive a McDelivery. Já si vybral McDelivery, protože lenost je moje druhý příjmení. A čekalo na mně překvapení...
Moc příjemný překvapení! Dvě velký menu, dva finger foody, dvě omáčky, salát místo hranolek, zálivka, dvě různý pití a hádejte co, nechybělo nic! To jsem nečekal. Všechno bylo poskládaný tak, jak mělo a jako třešnička na dortu doba rozvozu. Asi dvacet minut! Pomalu jsem si nestihl ani natáhnout tepláky. Obří palec nahoru a velká pochvala provozovně v ostravským Futuru. Cena dovozu je 39 korun. Moc dobře utracených 39 korun. Burgery teplý akorát, pití studený akorát, salát, no salát. Bohužel hranolky stihly ztratit svoji křupavou úžasnost a trochu zgumovatěly. Což je asi úděl dovozu. Nedokážu si představit, že by ten dovoz mohl být o něco rychlejší. Kromě hranolek ale dovoz můžu hodnotit jen a jen kladně a i když se těším na čerstvý burgery v restauraci, tak za dané situace je dovoz fajn alternativa.
Po vybalení Hot Chilliho z krabičky a rozbalení z papíru se na mě usmálo cosi hodně zakydanýho od omáčky a se spoustou papriček na jednom místě. To chillimísto mě trochu vyděsilo, takže jsem si je redistribuoval rovnoměrně do burgeru. Mezi tím jsem ochutnal omáčky. Jogurtová byla taková lehce nevýrazná. Pokud po něčem chutnala, tak lehce po pepři. Taková řídká, lehká, trochu pepřová majonéza.
Hot spicy tomato omáčka už měla jinačí grády a musím uznat, že byla celkem dost pikantní. Pořád to byl takovej level, aby to snesla masa lidí a nikdo s pláčem neutekl od McWalk okýnka, ale rozhodně se dá nazvat spojením slov hot a spicy. Další věc, kterou jsem začal registrovat, bylo maso. Bohužel ne v tom nejkladnějším slova smyslu. Maso bylo sice krásně tlustý a macatý jak Halinin kalendář, ale suchý jak parkety. Chuťově hodně výrazný, žádný chrupavky nebo tak, ale ta suchost ho srazila na hranici průměru. Normálně bych z toho asi mohl obvinit dovoz, ale vzhledem ke špičkovýmu času dovozu a hlavně vědomí, že takhle suchý si ho pamatuju i z minulýho Maestra, co jsem měl, tak prostě palec dolů. Milovníky pořádných burgerů krásně na medium tahle Maestro placka nikdy nenadchne (jako všechny ostatní placky z klasických fast foodů).
Na zbytek si ale nemůžu stěžovat. Spousta omáček, celkem dost dobrýho sýra, akorát chilli papriček, nějaká ta rukola, která to dovozem schytala. Ale zrovna u rukoly je to tak nějak jedno. Dost okurek. Největší devizou tohodle burgeru je ta jeho pikantnost. Tu většinu času tvoří dost ostrá hot spicy tomato omáčka, která se ale krásně zjemní tou jogurtovou. Omáčky se přirozeně spolu v burgeru zamíchají, vytvoří krásnou oranžovou barvu a budou vás provázet celým sendvičem. K téhle kombinaci omáček nejhlasitěji promluví asi čerstvý chilli papričky. Nejsou to nějaký morugy a podobně, ale klasický chilli papričky, který koupíte v supermarketu. Pálivost nemají až tak vysokou, ale ve spojení s omáčkou dokážou zatopit průměrnýmu člověku. Pokud už jste v chilli trochu zběhlejší, tak vám do sousta taky dodají krásnou ovocnost, kterou jinak kombo omáček trochu postrádá. Stupeň pálivosti bych dal na stupnici od nuly do desíti na krásnou šestku. Pro naprostý amatéry hodně pikantní, pro většinu lidí pikantní o trochu víc než akorát a pro chilli žrouty krásná letní snídaně.
Tím, že pálivost není až tak přehnaná, ucítíte i spoustu ostatních surovin. Hodně se prosadí třeba nakládaný okurky. Až překvapivě hodně. Jako by v puse měly vlastní frontu u chuťových pohárků a kolem chilli papriček jen tak procházely. Taky to může být daný tím, že chutnají hodně po kopru a na kopr mám vytříbenej jazyk. Kopr býval mým úhlavním nepřítelem a zaregistroval jsem ho i nosem tři zahrady daleko. Nedávno jsem ho vzal na milost, takže k síle okurek musím uznale pokývnout. Kdyby byly míň koprový, nejspíš by se ztratily a to by byla škoda. Další věc, co se dokázala prosadit i přes značně nehostinný okolí, byla rukola. Její hořká chuť se k chuti pikantní hodila víc než dost. Sýr se trochu ztrácel. Mexická žemle byla v podstatě obyčejná houska posypaná kukuřičnou moukou a trochu vyčpělým chilli. Povedená obyčejná houska. Chuťově, konzistencí i výdrží. Žádnej náznak po drobení, omáčku nevcucla a chuťově nerušila. Není ji co vytknout. Housky má McDonald's vychytaný (až na tu černou z Kreveta-shi).
Hot Chilli je vynikající burger. Parádně vyladěná kombinace omáček, parádní výběr chilli papriček tak, aby burger byl jedlej i pro obyčejný lid, dobře zvolený ostatní suroviny jako okurky a rukola, dobře zvolená a kvalitní houska. Bohužel nejslabší místo je maso. Maso bylo sice dobrý, ale suchý. Žádná katastrofa se nekoná, ale pokud cenově útočím na ty lepší burgerový restaurace, tak bych měl nabídnout i podobnou kvalitu. A tam se McDonald's moc nechytá. Omáčky, housky, kombinace, to je jejich. Ale ze zmraženýho masa se za pár minut na grilu zázrak asi nestane. Každopádně Hot Chilli je jedna z těch lepších věcí, co si u McDonald's můžete dát a s klidným svědomím ho můžu doporučit všem milovníkům fast foodů a pikantních jídel zároveň. A když píšu pikantním, tak myslím pikantním. Pokud si na chilli nepotrpíte, tenhle burger si nedávejte. Pálí tak na šestku z deseti a chlazený nápoj dle chuti se bude při jídle hodit. Možná i nějakej ten kapesníček.
Kapesníčkem si pak můžete i otřít čelo při placení. Velký menu vás vyjde na 169 korun a burger samostatně na 129 korun. McDonald's atakuje strop. Předpokládám, že nacenění se dělalo před budoucí krizí. Další zdražování letos už nejspíš nepřijde. Každopádně tenhle burger za ty peníze stojí. I když už mi přijde trochu absurdní za dva lidi na oběd nechat ve fast foodu částku atakující pětistovku (dvě menu, dva finger foody, dvě omáčky, dovoz, 475 korun). Kdybych zvedl zadek a naše vláda se rozhodla hodit přes palubu pár tisíc svých voličů, tak si za stejný peníze dám čerstvý burgery a k tomu nějaký fajný místní nefiltrovaný pivko.
K "novým" Maestro burgerům si můžete dát i gouda kolečka. Kolečka goudy přijely ještě celkem teplý a rozteklý. Ale ani tak to nebyla žádná hitparáda. K sýru jako takovýmu mají celkem daleko. Je to jakási hmota se sem tam hrudkou. Chuťově OK, ale nazývat to po sýru musí být na hraně zákona. Taky jsem dostal zaručený tip od zaručenýho fandy na jejich kombinaci s DeLuxe omáčkou. Tahle omáčka se kdysi pravidelně objevovala v akcích společně s bramborovýma mřížkama a bramborovým finger foodem obecně. Je to takový Ranch dresing po česku, říznutej majonézou. Svěží, kyselkavá, bylinková, super čerstvá, omáčkovitá a smetanovitá tatarka. Omáčku DeLuxe mám rád, ale její tučná chuť mi až tak moc neseděla k tučnýmu rádobysýru. Moc tuku už na mě. Byla to rozhodně zajímavá kombinace, ale vedle jsem měl i kari omáčku a ta mi svojí ovocností ke kolečkám sedla víc. Samozřejmě co se mě týče. Každej ať si zkusí a zjistí sám co mu sedne nejvíc. Každopádně mě návrat omáčky DeLuxe potěšil, protože k hranolkám je fantastická. Vylepší i ty gouda kolečka, ale ty si za 39 korun příště dávat nebudu. Svoji kvalitou mě nepřesvědčily. Bramborový mřížky bych viděl asi raději.
PS: Pálí Hot Chilli z roku 2020 víc než Big Chilli z roku 2011? Já bych to nazval remízou. Big Chilli jsem nemohl skoro dojíst, ale dřív jsem měl prd výdrž. Dnes bych si vychutnal obojí, ale musí se nechat, že obojí pálí celkem dost. Takže to nazvu remízou. Hot Chilli je ale rozhodně to nejpálivější, co tu McDonald's hodil mezi lid za posledních 8 let.
Chilli papričky mají jednu úžasnou vlastnost. Pominu-li spoustu vitamínů a léčivých účinků, tak tou úžasnou vlastností je cestování časem. Když sníte něco opravdu, ale opravdu pikantního, máte v blízké budoucnosti dvě jistoty. Vyjde slunce a chvíli po tom (u někoho později) budete cestovat časem do minulosti a přemítat, co že jste to snědli. Vaše útroby budou otevřeny a ucítíte je tak, jak při žádné meditaci. Tuto vlastnost má částečně už jen mák a červený víno. Ale intenzivní zážitek slibuje jen chilli. A protože bychom všichni v zájmu našeho zdraví a zdraví ostatních měli zůstat doma a číst kvalitní literaturu, tak i já otevřu své útroby blogu a připomeneme si největší vypalováky od McDonald's.
Rok 2011
Big Chili - Dlouhou dobu rozhodně to nejpálivější z fast foodů. Velikost původního Big Tastyho, omáčka pořádně říznutá Tabascem, pikantní sýr Pepper Jack a prostě zážitek, na kterej vzpomínám dodneška. Ne až v tak dobrým. V roce 2012 jsem ještě nedokázal docenit pořádně ohnivou facku s cestou časem a dneska by mě tenhle burger asi zaujal víc. Tak jako tak se McDonald's od téhle stupnice pálivosti dalších několik let držel v uctivé vzdálenosti a ani se ji nesnažil překonat.
Rok 2012
Steakhouse Classic - Klasika steakových domů. Omáčka Chargrill, v té době inovativní použití dvou mas bez mezihousky, červená cibule a prostě poctivá novinka. Omáčka zaujala tehdy, určitě by zaujala i dnes. Vymazlenej mix uzených rajčat a chilli papriček v omáčce zaujal natolik, že i po osmi letech si na tu chuť vzpomínám.
Rok 2014
Big Jalapeno - Na tohodle borce jsem napsal recenzi v roce 2014, ale pravdou je, že to byl jeden z prvních sezónních burgerů, do kterýho se McDonald's odvážil dát chilli papričky, byť jen jalapeno. Po republice se začali zjevovat chilli žrouti a McDonald's jim chtěl mít co nabídnout. Rok uvedení cca 2010. Od té doby se ukázal několikrát a vždycky stejnej. Velikost původního Big Tastyho, pikantní omáčka a Jalapenos nesměly chybět. Kombinace jednoduchá, lehce pálivá. Pikantnost pro masy.
Picante Grill - Picante Grill jsem zařadil ani ne tak kvůli jeho pikantnosti, která byla tak na dvojce z desíti, ale zařadil jsem ho spíš pro to, aby jsme si připomněli, jak to dřív McDonald's s novinkama uměl. Chorizo, nachos, salsa, ochucená houska, nic jim nebylo v burgeru svatý. Výsledkem bylo vlastně tacos uprostřed burgeru. Vynikající nápad, vynikající novinka, lehce pikantní, prostě pecka, na kterou si člověk rád zavzpomíná.
Rok 2017
Big BBQ Bacon - Asi největší pikantní překvapení od McDonald's. Zajdete si na BBQ Burger a dostanete něco tak pikantního, že dodneška nevím, co od McDonald's čekat od věcí s přídomkem BBQ. Ne, že by to bylo pikantnější než Big Chili z roku 2011, ale pikantnost, která přebije i chuť slaniny? U BBQ omáčky? To jsem nečekal. Snad šlo jen o ojedinělý lapsus.
McRoyal Hot - Zase jeden z burgerů o pálivosti pro masy, ale tenhle mi utkvěl v paměti díky omáčce. Lehce nazelenalá barva byla zajímavá, ale to nejzajímavější bylo množství. Tolik omáčky, kolik v tomhle sendviči, jsem v žádným jiným burgeru od McDonald's ještě nikdy neměl. Měl sem to všude. Na rukách, na bradě, na triku... Kdyby tenhle burger použil Mič Bjůkemen na konci tohodle videa, tak by po vás Youtube chtělo login kvůli nepřístojonstem.
Co jsem tím vším chtěl říct? Nic. Vůbec nic. Jen tak abyste se doma nenudili. No a taky jsem to psal trochu kvůli srovnání různých stupňů pálivosti. Protože tentokrát McDonald's použil něco, co ještě nikdy nepoužil. Čerstvý a syrový chilli papričky... Tak jdeme na to.
Kromě čerstvých chilli papriček obsahuje Hot Chilli ještě rukolu, čedar, nakládaný okurky, jogurtovou omáčku, hot spicy tomato omáčku a všechno je to v mexické žemli. Slovo žemle jsem neslyšel pár let, ale tak proč ho zase nezačít používat, když už to má McDonald's i na webu. No a než se podíváme na samotný maso v žemli, tak zlehka popíšu dovoz. Dnes máte na výběr mezi McWalk, McDrive a McDelivery. Já si vybral McDelivery, protože lenost je moje druhý příjmení. A čekalo na mně překvapení...
Moc příjemný překvapení! Dvě velký menu, dva finger foody, dvě omáčky, salát místo hranolek, zálivka, dvě různý pití a hádejte co, nechybělo nic! To jsem nečekal. Všechno bylo poskládaný tak, jak mělo a jako třešnička na dortu doba rozvozu. Asi dvacet minut! Pomalu jsem si nestihl ani natáhnout tepláky. Obří palec nahoru a velká pochvala provozovně v ostravským Futuru. Cena dovozu je 39 korun. Moc dobře utracených 39 korun. Burgery teplý akorát, pití studený akorát, salát, no salát. Bohužel hranolky stihly ztratit svoji křupavou úžasnost a trochu zgumovatěly. Což je asi úděl dovozu. Nedokážu si představit, že by ten dovoz mohl být o něco rychlejší. Kromě hranolek ale dovoz můžu hodnotit jen a jen kladně a i když se těším na čerstvý burgery v restauraci, tak za dané situace je dovoz fajn alternativa.
Po vybalení Hot Chilliho z krabičky a rozbalení z papíru se na mě usmálo cosi hodně zakydanýho od omáčky a se spoustou papriček na jednom místě. To chillimísto mě trochu vyděsilo, takže jsem si je redistribuoval rovnoměrně do burgeru. Mezi tím jsem ochutnal omáčky. Jogurtová byla taková lehce nevýrazná. Pokud po něčem chutnala, tak lehce po pepři. Taková řídká, lehká, trochu pepřová majonéza.
Hot spicy tomato omáčka už měla jinačí grády a musím uznat, že byla celkem dost pikantní. Pořád to byl takovej level, aby to snesla masa lidí a nikdo s pláčem neutekl od McWalk okýnka, ale rozhodně se dá nazvat spojením slov hot a spicy. Další věc, kterou jsem začal registrovat, bylo maso. Bohužel ne v tom nejkladnějším slova smyslu. Maso bylo sice krásně tlustý a macatý jak Halinin kalendář, ale suchý jak parkety. Chuťově hodně výrazný, žádný chrupavky nebo tak, ale ta suchost ho srazila na hranici průměru. Normálně bych z toho asi mohl obvinit dovoz, ale vzhledem ke špičkovýmu času dovozu a hlavně vědomí, že takhle suchý si ho pamatuju i z minulýho Maestra, co jsem měl, tak prostě palec dolů. Milovníky pořádných burgerů krásně na medium tahle Maestro placka nikdy nenadchne (jako všechny ostatní placky z klasických fast foodů).
Na zbytek si ale nemůžu stěžovat. Spousta omáček, celkem dost dobrýho sýra, akorát chilli papriček, nějaká ta rukola, která to dovozem schytala. Ale zrovna u rukoly je to tak nějak jedno. Dost okurek. Největší devizou tohodle burgeru je ta jeho pikantnost. Tu většinu času tvoří dost ostrá hot spicy tomato omáčka, která se ale krásně zjemní tou jogurtovou. Omáčky se přirozeně spolu v burgeru zamíchají, vytvoří krásnou oranžovou barvu a budou vás provázet celým sendvičem. K téhle kombinaci omáček nejhlasitěji promluví asi čerstvý chilli papričky. Nejsou to nějaký morugy a podobně, ale klasický chilli papričky, který koupíte v supermarketu. Pálivost nemají až tak vysokou, ale ve spojení s omáčkou dokážou zatopit průměrnýmu člověku. Pokud už jste v chilli trochu zběhlejší, tak vám do sousta taky dodají krásnou ovocnost, kterou jinak kombo omáček trochu postrádá. Stupeň pálivosti bych dal na stupnici od nuly do desíti na krásnou šestku. Pro naprostý amatéry hodně pikantní, pro většinu lidí pikantní o trochu víc než akorát a pro chilli žrouty krásná letní snídaně.
Tím, že pálivost není až tak přehnaná, ucítíte i spoustu ostatních surovin. Hodně se prosadí třeba nakládaný okurky. Až překvapivě hodně. Jako by v puse měly vlastní frontu u chuťových pohárků a kolem chilli papriček jen tak procházely. Taky to může být daný tím, že chutnají hodně po kopru a na kopr mám vytříbenej jazyk. Kopr býval mým úhlavním nepřítelem a zaregistroval jsem ho i nosem tři zahrady daleko. Nedávno jsem ho vzal na milost, takže k síle okurek musím uznale pokývnout. Kdyby byly míň koprový, nejspíš by se ztratily a to by byla škoda. Další věc, co se dokázala prosadit i přes značně nehostinný okolí, byla rukola. Její hořká chuť se k chuti pikantní hodila víc než dost. Sýr se trochu ztrácel. Mexická žemle byla v podstatě obyčejná houska posypaná kukuřičnou moukou a trochu vyčpělým chilli. Povedená obyčejná houska. Chuťově, konzistencí i výdrží. Žádnej náznak po drobení, omáčku nevcucla a chuťově nerušila. Není ji co vytknout. Housky má McDonald's vychytaný (až na tu černou z Kreveta-shi).
Hot Chilli je vynikající burger. Parádně vyladěná kombinace omáček, parádní výběr chilli papriček tak, aby burger byl jedlej i pro obyčejný lid, dobře zvolený ostatní suroviny jako okurky a rukola, dobře zvolená a kvalitní houska. Bohužel nejslabší místo je maso. Maso bylo sice dobrý, ale suchý. Žádná katastrofa se nekoná, ale pokud cenově útočím na ty lepší burgerový restaurace, tak bych měl nabídnout i podobnou kvalitu. A tam se McDonald's moc nechytá. Omáčky, housky, kombinace, to je jejich. Ale ze zmraženýho masa se za pár minut na grilu zázrak asi nestane. Každopádně Hot Chilli je jedna z těch lepších věcí, co si u McDonald's můžete dát a s klidným svědomím ho můžu doporučit všem milovníkům fast foodů a pikantních jídel zároveň. A když píšu pikantním, tak myslím pikantním. Pokud si na chilli nepotrpíte, tenhle burger si nedávejte. Pálí tak na šestku z deseti a chlazený nápoj dle chuti se bude při jídle hodit. Možná i nějakej ten kapesníček.
Kapesníčkem si pak můžete i otřít čelo při placení. Velký menu vás vyjde na 169 korun a burger samostatně na 129 korun. McDonald's atakuje strop. Předpokládám, že nacenění se dělalo před budoucí krizí. Další zdražování letos už nejspíš nepřijde. Každopádně tenhle burger za ty peníze stojí. I když už mi přijde trochu absurdní za dva lidi na oběd nechat ve fast foodu částku atakující pětistovku (dvě menu, dva finger foody, dvě omáčky, dovoz, 475 korun). Kdybych zvedl zadek a naše vláda se rozhodla hodit přes palubu pár tisíc svých voličů, tak si za stejný peníze dám čerstvý burgery a k tomu nějaký fajný místní nefiltrovaný pivko.
K "novým" Maestro burgerům si můžete dát i gouda kolečka. Kolečka goudy přijely ještě celkem teplý a rozteklý. Ale ani tak to nebyla žádná hitparáda. K sýru jako takovýmu mají celkem daleko. Je to jakási hmota se sem tam hrudkou. Chuťově OK, ale nazývat to po sýru musí být na hraně zákona. Taky jsem dostal zaručený tip od zaručenýho fandy na jejich kombinaci s DeLuxe omáčkou. Tahle omáčka se kdysi pravidelně objevovala v akcích společně s bramborovýma mřížkama a bramborovým finger foodem obecně. Je to takový Ranch dresing po česku, říznutej majonézou. Svěží, kyselkavá, bylinková, super čerstvá, omáčkovitá a smetanovitá tatarka. Omáčku DeLuxe mám rád, ale její tučná chuť mi až tak moc neseděla k tučnýmu rádobysýru. Moc tuku už na mě. Byla to rozhodně zajímavá kombinace, ale vedle jsem měl i kari omáčku a ta mi svojí ovocností ke kolečkám sedla víc. Samozřejmě co se mě týče. Každej ať si zkusí a zjistí sám co mu sedne nejvíc. Každopádně mě návrat omáčky DeLuxe potěšil, protože k hranolkám je fantastická. Vylepší i ty gouda kolečka, ale ty si za 39 korun příště dávat nebudu. Svoji kvalitou mě nepřesvědčily. Bramborový mřížky bych viděl asi raději.
PS: Pálí Hot Chilli z roku 2020 víc než Big Chilli z roku 2011? Já bych to nazval remízou. Big Chilli jsem nemohl skoro dojíst, ale dřív jsem měl prd výdrž. Dnes bych si vychutnal obojí, ale musí se nechat, že obojí pálí celkem dost. Takže to nazvu remízou. Hot Chilli je ale rozhodně to nejpálivější, co tu McDonald's hodil mezi lid za posledních 8 let.
pátek 3. dubna 2020
Ryzlink vlašský Klentnice 2016, Nové vinařství
Milé dámy, vážení pánové,
Již dlouhou dobu uvažuji, že je třeba tento, takříkajíc blog, posunout ve společenském žebříčku o stupínek, či dva, nahoru. Již nepoužívat vulgární a hovorová slova. Pouze výrazivo nejvytříbenějšího vkusu. K tomuto účelu se již nehodí recenzovati jídlo nevalné kvality z takzvaných rychlých občerstvení, výdejových okének nebo budky s obsluhou u nechvalně proslulých nádraží. K účelu opravdu kvalitní a společensky přínosné recenze je třeba podívati se na to nejlepší, co dnešní vyšší třídě dělá radost. Tedy výborné a kvalitní víno. S chotí jsme oslavovali kulaté jubileum a co jiného si k takovéto velké životní události otevřít než opravdu to nejlepší z českých luhů a hájů. Vybral jsem lahev Šampiona Salonu vín České republiky 2018, Ryzlink Vlašský, ročník 2016 od Nového Vinařství.
Titul Šampion naší nejvyšší vinařské soutěže tomuto vínu propůjčuje tu nejvyšší možnou míru exkluzivity. Po udělení titulu nejlepšího českého vína roku 2018 tyto lahve nejenže okamžitě zmizely z pultů a začaly se prodávat pouze v samotném Salonu vín, ale i tam mizely rychleji než kaviár na císařském dvoře. Troufnu si tvrdit, že doma tuto lahev má již jen pár vyvolených, jestli vůbec někdo. Cena se pohybovala od pěti do sedmi set padesáti korun za lahev. Vzhledem k ročníku vína již nelze déle čekat. Vychladit a započít degustaci!
Po vychlazení na dvanáct stupňů Celsiových a po nalití do sklenice rozline se krásná, ovocná, lehce kořenitá a zemitá vůně. Až chce se zvolati "klasický Vlašák!". Ovšem udržíme se, ve jménu vyšší třídy a nadšení dáme najevo znaleckým pokynutím hlavy. Samozřejmě před nalitím vína do sklenice spolusedící je třeba víno náležitě odprezentovati. Nezapomene zvýraznit, že se jedná o Ryzlink vlašský, ročník 2016, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr, vinařská oblast Morava, podoblast mikulovská, obec Klentnice, viniční trať Bavorsko. Víno má 2 gramy zbytkového cukru na litr a 7,4 gramů kyselin na litr. Kvůli alkoholu samozřejmě víno nepijeme, ale je třeba zmínit jeho množství, tedy 12,5 procenta obsahu.
Po tomto zcela nezbytném seznámení se s vínem je teprve na čase nalít sklenici i lidem okolo vás. Za současné situace maximálně jedné osobě s výjimkou rodinných příslušníků. Vůni má víno svěží, ovocnou, lehce zemitou. Tělo střední, odpovídající zbytkovému cukru. V chuti je víno ovocné, živé, s lehkým náznakem rynglí, broskví a koření. Čtyři roky archivace se u vína jeví jako ideální, Po několika dalších letech by vínu došla síra a nebylo by živé tak, jak to Ryzlinku vlašskému sluší nejvíce. Víno je to opravdu exkluzivní, všem smyslům lahodící a rozhodně zasloužený Šampion roku 2018.
Dále se podíváme na párování s jídlem. K tomuto živému Ryzlinku by se nejvíce hod... hodil ko... koz... eeehhh... kozí.... sýýý.. eeeeee CIBULOVÝ KROUŽKY! Jo! Tohle žlutý, lehce kyselý a ovocný víno si nejvíc vychutnáte s cibulovýma kroužkama. Ovocno kořenitá chuť přímo vybízí ke kombinaci s BBQ omáčkou. A vzhledem ke karanténě, kdy už není in si odskočit do mekáče na hambáče, je třeba využít železných zásob z mrazáku. A obří pytel cibulových kroužků z Makra značí sakra dobrý a povedený výročí.
Co by ovšem byly cibulový kroužky bez majonézy. Takže jsem tam taky nakydal ještě Pommes Frites Sauce od Heinzu. Ano, přesně tu, kterou můžete dostat i v Burger Kingu k menu. Cibulový kroužky vínu dodají přímo animální rozměr a BBQ omáčka se snoubí s chutí snad jakýhokoliv alkoholu, ať exkluzivního či nikoliv.
V rozverné karanténní náladě si můžete vytvořit i velmi nezbedný koktejl.
Nic menšího než takto krásně ozdobená sklenice se k lahvi vína za sedm set korun snad ani nehodí. Toto víno samozřejmě už neseženete. Pokud jo, tak nechci ani vidět cenovku. Samozřejmě pro vás mám ale tip. Na webu Nového vinařství mají víno ze stejné vinice, ročník 2018, za věru dobrý dvě stovky (halt to není šampion). Víno to bude skoro stejný. S větším obsahem cukru (tentokrát je polosuché), ale určitě bude stát za to. K tomu Metro Chef Breaded Onion Rings a výborný snack k televizi zajištěn. Jen už to nebude tak exkluzivní snack s obří příměsí snobství a buržoazie...
Již dlouhou dobu uvažuji, že je třeba tento, takříkajíc blog, posunout ve společenském žebříčku o stupínek, či dva, nahoru. Již nepoužívat vulgární a hovorová slova. Pouze výrazivo nejvytříbenějšího vkusu. K tomuto účelu se již nehodí recenzovati jídlo nevalné kvality z takzvaných rychlých občerstvení, výdejových okének nebo budky s obsluhou u nechvalně proslulých nádraží. K účelu opravdu kvalitní a společensky přínosné recenze je třeba podívati se na to nejlepší, co dnešní vyšší třídě dělá radost. Tedy výborné a kvalitní víno. S chotí jsme oslavovali kulaté jubileum a co jiného si k takovéto velké životní události otevřít než opravdu to nejlepší z českých luhů a hájů. Vybral jsem lahev Šampiona Salonu vín České republiky 2018, Ryzlink Vlašský, ročník 2016 od Nového Vinařství.
Titul Šampion naší nejvyšší vinařské soutěže tomuto vínu propůjčuje tu nejvyšší možnou míru exkluzivity. Po udělení titulu nejlepšího českého vína roku 2018 tyto lahve nejenže okamžitě zmizely z pultů a začaly se prodávat pouze v samotném Salonu vín, ale i tam mizely rychleji než kaviár na císařském dvoře. Troufnu si tvrdit, že doma tuto lahev má již jen pár vyvolených, jestli vůbec někdo. Cena se pohybovala od pěti do sedmi set padesáti korun za lahev. Vzhledem k ročníku vína již nelze déle čekat. Vychladit a započít degustaci!
Po vychlazení na dvanáct stupňů Celsiových a po nalití do sklenice rozline se krásná, ovocná, lehce kořenitá a zemitá vůně. Až chce se zvolati "klasický Vlašák!". Ovšem udržíme se, ve jménu vyšší třídy a nadšení dáme najevo znaleckým pokynutím hlavy. Samozřejmě před nalitím vína do sklenice spolusedící je třeba víno náležitě odprezentovati. Nezapomene zvýraznit, že se jedná o Ryzlink vlašský, ročník 2016, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr, vinařská oblast Morava, podoblast mikulovská, obec Klentnice, viniční trať Bavorsko. Víno má 2 gramy zbytkového cukru na litr a 7,4 gramů kyselin na litr. Kvůli alkoholu samozřejmě víno nepijeme, ale je třeba zmínit jeho množství, tedy 12,5 procenta obsahu.
Po tomto zcela nezbytném seznámení se s vínem je teprve na čase nalít sklenici i lidem okolo vás. Za současné situace maximálně jedné osobě s výjimkou rodinných příslušníků. Vůni má víno svěží, ovocnou, lehce zemitou. Tělo střední, odpovídající zbytkovému cukru. V chuti je víno ovocné, živé, s lehkým náznakem rynglí, broskví a koření. Čtyři roky archivace se u vína jeví jako ideální, Po několika dalších letech by vínu došla síra a nebylo by živé tak, jak to Ryzlinku vlašskému sluší nejvíce. Víno je to opravdu exkluzivní, všem smyslům lahodící a rozhodně zasloužený Šampion roku 2018.
Dále se podíváme na párování s jídlem. K tomuto živému Ryzlinku by se nejvíce hod... hodil ko... koz... eeehhh... kozí.... sýýý.. eeeeee CIBULOVÝ KROUŽKY! Jo! Tohle žlutý, lehce kyselý a ovocný víno si nejvíc vychutnáte s cibulovýma kroužkama. Ovocno kořenitá chuť přímo vybízí ke kombinaci s BBQ omáčkou. A vzhledem ke karanténě, kdy už není in si odskočit do mekáče na hambáče, je třeba využít železných zásob z mrazáku. A obří pytel cibulových kroužků z Makra značí sakra dobrý a povedený výročí.
Co by ovšem byly cibulový kroužky bez majonézy. Takže jsem tam taky nakydal ještě Pommes Frites Sauce od Heinzu. Ano, přesně tu, kterou můžete dostat i v Burger Kingu k menu. Cibulový kroužky vínu dodají přímo animální rozměr a BBQ omáčka se snoubí s chutí snad jakýhokoliv alkoholu, ať exkluzivního či nikoliv.
V rozverné karanténní náladě si můžete vytvořit i velmi nezbedný koktejl.
Nic menšího než takto krásně ozdobená sklenice se k lahvi vína za sedm set korun snad ani nehodí. Toto víno samozřejmě už neseženete. Pokud jo, tak nechci ani vidět cenovku. Samozřejmě pro vás mám ale tip. Na webu Nového vinařství mají víno ze stejné vinice, ročník 2018, za věru dobrý dvě stovky (halt to není šampion). Víno to bude skoro stejný. S větším obsahem cukru (tentokrát je polosuché), ale určitě bude stát za to. K tomu Metro Chef Breaded Onion Rings a výborný snack k televizi zajištěn. Jen už to nebude tak exkluzivní snack s obří příměsí snobství a buržoazie...
úterý 24. března 2020
Süss-Sauer Sauce & BBQ Sauce, Develey
Ani omezení základních lidských svobod vás neochrání před další recenzí plnou třeskutýho humoru a spoustou svérázných slovíček. Protože ještě furt držím suchý jaro (kvůli nudě u McDonald's a z malé části kvůli celonárodní karanténě), tak recenzovat nějakou tu novinku v blízké budoucnosti asi nebudu. Tím pádem je třeba sáhnout do archivu a análů lednice a vytáhnout něco, co tam na mě čeká už nějakou tu dobu. Ano, uhodli jste správně. Kromě starýho knedlíku a Ramy připravené na tu pravou karenténu jsem tam našel i pár omáček. Dva páry.
Sladkokyselá a BBQ omáčka od Develey z volnýho prodeje plus Sladkokyselá a BBQ omáčka od McDonald's. Dvě omáčky, další dvě omáčky a dvě otázky. Jsou shodný s těma od McDonald's? Jak chutnají? To všechno se dozvíte po pár dalších obrázcích a odstavcích. Že to moc natahuju? No tak kdovíkdy bude další recenze. Musíte si to užít...
A začneme BBQ.
Rauchig-Würzig
Rauchig-Würzig hlásá obal. Po vyčerpávajícím překladu za použití nejmodernější výpočetní techniky lze s velkou přesností určit, že nápis znamená "zakouřený a kořenitý". To zní přímo delikátně. Co složení?
Ja! Ujde. Zaujme hlavně takzvaný Ananassaft aus Ananassaftkonzentrat neboli Ananasová šťáva z koncentrátu ananasové šťávy. To nebývá častá složka BBQ omáčky. Doslova hřejivá vzpomínka na Rozpálený ananas od Gastona mě příjemně naladila na ochutnávku a očekávání byly vysoký. A právem.
Už po nalití/nakydání se ukáže krásná zakouřená vůně. Ne tak moc uzená jako u White BBQ, ale taková doslova kouřová. Jako zrovna dohořelý dřevo. Nemá daleko od rašeliny z pořádné Islay Whisky. Za množstvím kouře se ve vůni skrývá kyselost octa a rajčat. V chuti převládá kyselost nad kouřem, v pozadí pak dávka řiznutivšího koření. Nějakej ten pepř, možná špetka pálivé papriky, cibule a tak. Do toho trocha cukru. Všechny čtyři složky - kyselost, kouř, kořenitost (především pepř) a cukr jsou krásně vyvážený. Je to parádně vyladěná BBQ omáčka od lidí, kteří rozhodně ví, co dělají. Jak kouř tak koření tak kyselost spolu krásně kooperujou a lehce sladký závěr s pikantním ocáskem tomu dodají korunu. Nemám moc co vytknout. Jedna z nejlepších BBQ omáček, co si lze koupit. Snad jen konzistence působí až moc dokonale, což svědčí o použití nějaké té chemie. Za tu cenu ale v klidu odpouštím. V Kauflandu nedávno byla za 29 korun. Za ty peníze opravdu lepší BBQ nepořídíte a jakmile ji tam zahlídnu znova, tak ji beru do zásoby.
BBQ omáčka od McDonald's, leč taky od Develey, má už na první pohled jiný složení. Chybí Ananassaft aus Ananassaftkonzentrat. Zbytek by se dal říct, že plus minus sedí. Chuť je ale trochu rozdílná. U omáčky od McDonald's ve vůni převládá ocet a až pak trochu kouře. Oproti originálu je tak čuchově o dost míň výrazná. Po letmým ochutnání ucítíte jako první věc kyselý rajčata s octem, pak trochu kouře. Zakončení má omáčka prázdný a chybí nějaký výrazný koření nebo sladkej dozvuk. Omáčka to není špatná. Ale chybí ji to něco, za co bych ji nazval výbornou. Je to prostě dobrá BBQ, ale nezaujme. Kromě faktu, že ji prodávají v McDonald's, na ni není nic zajímavýho. Obyčejná, nevýrazná, spíš nakyslá než kouřová, BBQ omáčka. Pokud bych měl teda porovnat originál BBQ od Develey s McDonaldovskou BBQ od Develey, tak vyhraje originál. Na celé čáře.
Jdeme dál.
Fruchtig-Würzig
Ovocná a kořenitá. To už dává větší smysl. Složení?
Cukr, meruňková dužina, zasecukr a trocha sójovky. Takhle nějak by vypadal výcuc českýho překladu. A vlastně tak nějak to i chutná. Vemte meruňkovej kompot od babičky (potají, ať ji nenakazíte), rozehřejte ho v hrnci a jakmile se bude táhnout, nacpěte ho do lahvičky. Ani tu sójovku tam dávat nemusíte. V originále taky moc výrazná není. Takže se vlastně jedná o ztekutělou a hodně oslazenou chuť meruněk. Proč ne. Meruňka je sama od sebe sladkokyselá, tak proč ji nepoužít do sladkokyselé omáčky. Kdybych píchal hnidy, tak někde úplně, ale úplně v pozadí se skrývá nějaký to koření, který vás bude maličko hladit na patře. Omáčka je sice celkem povedená, ale její použití kvůli přespřílišné sladkosti je dost omezující.
Kam s ní? K párkům? Fuj. Vajíčka s knedlíkem? Fuj. Burger? Fuj. Tak leda ke krevetám. Možná nějaký ten jarní závitek nebo kuřecí nugeta. Ale tam to končí. Tahle omáčka není špatná a zase za těch pár kaček v akci v Kauflandu lepší sladkokyselou nekoupíte. Ale mě osobně její sladkost až moc limitovala a znova si ji kupovat nehodlám.
Sladkokyselá omáčka od McDonald's má zase trošku jiný složení. Nebo spíš poměr surovin. Od McDonald's dostanete na prvním místě meruňkový protlak místo cukru a jde to znát. Omáčka není tak moc sladká, je živější, víc nakyslá a v pozadí se odehrává hra koření. Tohle je ta omáčka, kterou já osobně si představím při pojmu sladkokyselá omáčka. Ovocný meruňky ve vůni vévodí stejně jako v chuti. V chuti se po meruňkách objeví i kyselost vzadu v krku společně s lehkým kořenitým švihem. Pořád to není omáčka na běžný domácí použití, ale při pomyšlení na kuřecí nugety nebo ty krevety bych se na tuhle omáčku vyloženě těšil. Škoda, že tuhle si jen tak nekoupíte.
Toliko ke srovnání. BBQ omáčka je mnohem lepší přímo od Develey a Sladkokyselá zase od McDonald's. Ač stejný výrobce, jedná se tak o rozdílný omáčky. Jestli bych poznal rozdíl o půlnoci za týden? U BBQ asi ano, u sladkokyselé dost možná ne. Vyznění recenze je ale jasný. Pokud půjdete obchodem a uvidíte omáčky Develey za 29 korun, berte. Berte je všechny, však doma si je už přeberete...
Recenze na ostatní vás nejspíš neminou. Připravte se!
čtvrtek 12. března 2020
Bavorák, Bageterie Boulevard
Když jsem v minulé recenzi psal o suchým jaru, tak to byla sranda. Ne návod, pánové z krizovýho štábu. No nic. Food courty si dávají na chvíli pauzu a v centru Ostravy tak zůstane otevřený jen KFC. A na Porubu kvůli Maestru jezdit nebudu. Takže suchý jaro bude sušší, než by kdo čekal. Jako malou náplast nabídnu recenzi na Bavoráka od Bageterie Boulevard. Je to limitka, která už má po svým limitu, takže recenze úplně na prd a zbytečná jak salátový bary.
Echt Bavorák Schmeckt Gut! Ja! Bavorák už tu jednou byl. V menší verzi, ale byl. Recenzi z roku 2016 najdete tady. V podstatě celkem dost srandy za pár korun. Velkýmu bráchovi téhle srandy jsem tak nemohl odolat. Složení je až brutálně jednoduchý. Bavorská sekaná, okurky, hořčice, bageta, tečka.
Začněme sekanou. Sekaná byla studená, málo opečená a chuťově dost otřesná. Minule tam byl solidní průměr se sýrem. Taková ta klasická bavorská sekaná. Žádnej zázrak, ale zázraky člověk nečekal. A teď? Jakási lepivá hmota, ve které je víc mouky než kuřecího separátu. Chuť dohnaná kdoví čím. Pořád mám rád junk food a pořád si rád dopřeju levnej tlustej párek. Nebo slovenskej točenej za 60 za kilo. Ale tahle sekaná, ta byla ještě o třídu níž. Od BB jsem čekal víc.
Okurky překvapily mile. Byly to takový ty naprosto klasický český nakládačky, který zná každej z nás. Na chlebíčkách, ve vlašáku, jen tak k pivu. V bagetě jich byla spousta a co se okurek týče, tak tam si není na co stěžovat. Byly akorát kyselý, akorát sladký, krásně křupaly. Klidně bych si je koupil na doma.
Hořčice byla hrozně zvláštní. Pořád jsem přemýšlel, proč a jak. Barva je jasná. Žlutá jak ranní moč po transplantaci ledvin. Ale bylo tam něco víc. Šílená sladkost a pak mi to došlo. Med. Tohle byla klasická medová hořčice. Prve mi myšlenky cestovaly v mozku zleva doprava a zprava doleva ve snaze pochopit, proč někdo cpe medovou hořčici k sekané a kyselým okurkám. Mimo jiný jsem si vzpomněl na můj krásný pokus Leberkäs-Krapfen. No a doma při pročítání starých recenzí mi došlo, že stejnou hořčici tam dali i minule. Že se tam nehodila jsem psal minule a napíšu to i teď. Ta přeslazená medová hořčice se tam nehodí.
Pečivo jako takový bylo v pohodě. Celkově tak dostanete kopu dobrých okurek, přeslazenou hořčici a sekanou pochybné chuti, původu i teploty. I kdyby tahle bageta byla ještě v prodeji, centra byly otevřený a cena byla krásných 70 korun (což byla), tak ji nedoporučím. Na téhle sekané si člověk prostě nepochutná.
Schmeckt es gut? Nein. Příště prosím pokus o restart Vídeňáku. Ten by ve velké velikosti mohl být více než epesní.
Echt Bavorák Schmeckt Gut! Ja! Bavorák už tu jednou byl. V menší verzi, ale byl. Recenzi z roku 2016 najdete tady. V podstatě celkem dost srandy za pár korun. Velkýmu bráchovi téhle srandy jsem tak nemohl odolat. Složení je až brutálně jednoduchý. Bavorská sekaná, okurky, hořčice, bageta, tečka.
Začněme sekanou. Sekaná byla studená, málo opečená a chuťově dost otřesná. Minule tam byl solidní průměr se sýrem. Taková ta klasická bavorská sekaná. Žádnej zázrak, ale zázraky člověk nečekal. A teď? Jakási lepivá hmota, ve které je víc mouky než kuřecího separátu. Chuť dohnaná kdoví čím. Pořád mám rád junk food a pořád si rád dopřeju levnej tlustej párek. Nebo slovenskej točenej za 60 za kilo. Ale tahle sekaná, ta byla ještě o třídu níž. Od BB jsem čekal víc.
Okurky překvapily mile. Byly to takový ty naprosto klasický český nakládačky, který zná každej z nás. Na chlebíčkách, ve vlašáku, jen tak k pivu. V bagetě jich byla spousta a co se okurek týče, tak tam si není na co stěžovat. Byly akorát kyselý, akorát sladký, krásně křupaly. Klidně bych si je koupil na doma.
Hořčice byla hrozně zvláštní. Pořád jsem přemýšlel, proč a jak. Barva je jasná. Žlutá jak ranní moč po transplantaci ledvin. Ale bylo tam něco víc. Šílená sladkost a pak mi to došlo. Med. Tohle byla klasická medová hořčice. Prve mi myšlenky cestovaly v mozku zleva doprava a zprava doleva ve snaze pochopit, proč někdo cpe medovou hořčici k sekané a kyselým okurkám. Mimo jiný jsem si vzpomněl na můj krásný pokus Leberkäs-Krapfen. No a doma při pročítání starých recenzí mi došlo, že stejnou hořčici tam dali i minule. Že se tam nehodila jsem psal minule a napíšu to i teď. Ta přeslazená medová hořčice se tam nehodí.
Pečivo jako takový bylo v pohodě. Celkově tak dostanete kopu dobrých okurek, přeslazenou hořčici a sekanou pochybné chuti, původu i teploty. I kdyby tahle bageta byla ještě v prodeji, centra byly otevřený a cena byla krásných 70 korun (což byla), tak ji nedoporučím. Na téhle sekané si člověk prostě nepochutná.
Schmeckt es gut? Nein. Příště prosím pokus o restart Vídeňáku. Ten by ve velké velikosti mohl být více než epesní.
neděle 8. března 2020
Single Big Tasty Chicken, McDonald's
Nejradši mám Big Tasty!
Jak chutná kuřecí Big Tasty? Jdeme to zjistit. Ještě před tím bych tu mohl lkát nad tím, že McDonald's už nedělá skoro žádný novinky, pořád samý Maestro, zmenšenej Tasty, plnej Facebook blbostí místo pořádných informací a podobně. Ale nebudu. Pro McDonald's už halt nejsme cílová skupina. Ta je teď o něco mladší a preferuje formu nad obsahem. A já to respektuju. Třeba to Maestro jednou omrzí i mladší generace. Do té doby si pojďme užít těch pár drobků, co se objeví pro nás, fanoušky pořádných novinek, přátel tuku, soli, cukru a morbidní obezity.
Single Big Tasty Chicken obsahuje (nečekaně) to stejný, jako Single Big Tasty. Kromě (nečekaně) kuřecího (nečekaně) masa. Takže zbytek tvoří kouřová omáčka, cibule, rajčata, salát, slanina, sýr a houska. To všechno ve střední (na Big už zapomeňte) housce.
Po rozbalení vypadá hezky. Spousta surovin v menší housce oku lahodí. A jazyku taky. Po zakousnutí má největší slovo omáčka. Krásně vyuzená a fantasticky okořeněná omáčka lepší než třináctej plat prostě vládne světu. V sendviči ji najdete přehršel. Ale přesto se vám bude zdát, že by ji mohlo být ještě o malej chlup víc.
Důvod je prostší než syn vesnickýho idiota a televizní rosničky. Kuřecí plátek je všehoneutralizátor a ke všemu dost suchej. Chutě neutralizuje mastná strouhanka chutnající lehce po oleji. To by nebyla žádná hrůza. Ale smažený pečivo uprostřed normálního pečiva je silnej soupeř pro ostatní suroviny. Samotný kuřecí maso bylo chuťově v pořádku, ale přišlo mi dost suchý. Buď si poleželo dýl v ohřívači nebo ve friťáku. Vzhledem k opravdu dlouhé čekací lhůtě, která začíná být delší než bez objednávkových systémů, jsou dost možný obě varianty.
Zbytek surovin je pak přesně ten parádní koncert, kterej očekáváte a kterej dostanete. Uzené omáčka s lehkým pepřovým švihem, rajčata, slaná masitá slanina, trocha salátu, čerstvá cibule s řízem a i ta houska je sama o sobě hodně povedená. Ementálu tam bylo taky dost, ale v boji s kuřecím plátkem a jeho všepohlcující strouhance přinesl asi největší oběť.
Single Big Tasty Chicken není špatnej sendvič. Je vlastně docela dobrej. Maso není špatný, omáčka je tak geniální, že kdyby byla ještě o chlup geniálnější, tak by převzala vládu na českým McDonald's a zrušila Maestro, zelenina je čerstvá, slanině nemám absolutně co vytknout a prostě všechno je fajn fajnový. Ale hovězí varianta je ještě o dvanáct kilometrů lepší. Lepší a nejlepší. Ač ho McDonald's zmenšil, tak pořád je Big Tasty Bacon to nejlepší, co si tam můžete dát. A kuřecí verze téhle zmenšené modly je sice nadprůměrná, ale není to ono. Nepasuje to k sobě až tak dobře.
Samozřejmě pokud patříte mezi těch pár bláznů, kterým třeba chuťovka Tasty Chicken chutná víc jak Tasty Beef, tak přesně pro vás je Single Big Tasty Chicken. Zbytku doporučuju ochutnat čistě ze zajímavosti. Pokud ale nevlastníte úchylku ochutnat všechno, co v Maďarsku označují krásným slůvkem "Új", tak Single Big Tasty Chicken klidně vynechte a dejte si hovězí verzi. Ta je lepší. Cena obou variant je 95 korun samostatně a 135 korun ve velkým menu. Cena to, vzhledem ke konkurenci, není až tak vysoká. Bohužel se díky zmenšení možná nenajíte. Pokud jste zvyklý na pořádný porce, tak doporučuju ještě něco přibrat.
Třeba tyhle Chicken Wings za 49 korun k menu. Křidýlka u McDonald's už nejsou žádná rarita a rotujou s ocelovou pravidelností. Většinou to byl naprosto šedý průměr až tmavě šedý podprůměr. Tentokrát mě překvapily parádní šťavnatostí. Asi víc podkožního tuku nebo co. Bohužel tím končí všechny klady. Chuť obalu nestála za moc. Vlastně za nic. Strouhanka s olejem plus lehký náznak pikantnosti dneska prostě nestačí.
Ale chválím šťavnatost. Ani bych nepoznal, že jsou to zmražený polotovarový polotovary. Už jen zapracovat na chuti a třeba si je příště objednám nejen ze zvědavosti, ale i s radostí a slinama u pusy. Každopádně pokud máte velkej hlad a do fast foodu si chodíte zvětšovat mastnej břišní polštář, tak si je k menu přihoďte. Ať máte nějakou tu zásobu tuku. Nikdy nevíte, kdy skončíte v karanténě...
PS: Příští sezónu u McDonald's má být prý zase Maestro, takže si od McDonald's dám nejspíš pauzu. Takzvaný suchý jaro. Navíc mám pocit, že mi celou dobu sezení u stolu někdo koukal do jídla...
Jak chutná kuřecí Big Tasty? Jdeme to zjistit. Ještě před tím bych tu mohl lkát nad tím, že McDonald's už nedělá skoro žádný novinky, pořád samý Maestro, zmenšenej Tasty, plnej Facebook blbostí místo pořádných informací a podobně. Ale nebudu. Pro McDonald's už halt nejsme cílová skupina. Ta je teď o něco mladší a preferuje formu nad obsahem. A já to respektuju. Třeba to Maestro jednou omrzí i mladší generace. Do té doby si pojďme užít těch pár drobků, co se objeví pro nás, fanoušky pořádných novinek, přátel tuku, soli, cukru a morbidní obezity.
Single Big Tasty Chicken obsahuje (nečekaně) to stejný, jako Single Big Tasty. Kromě (nečekaně) kuřecího (nečekaně) masa. Takže zbytek tvoří kouřová omáčka, cibule, rajčata, salát, slanina, sýr a houska. To všechno ve střední (na Big už zapomeňte) housce.
Po rozbalení vypadá hezky. Spousta surovin v menší housce oku lahodí. A jazyku taky. Po zakousnutí má největší slovo omáčka. Krásně vyuzená a fantasticky okořeněná omáčka lepší než třináctej plat prostě vládne světu. V sendviči ji najdete přehršel. Ale přesto se vám bude zdát, že by ji mohlo být ještě o malej chlup víc.
Důvod je prostší než syn vesnickýho idiota a televizní rosničky. Kuřecí plátek je všehoneutralizátor a ke všemu dost suchej. Chutě neutralizuje mastná strouhanka chutnající lehce po oleji. To by nebyla žádná hrůza. Ale smažený pečivo uprostřed normálního pečiva je silnej soupeř pro ostatní suroviny. Samotný kuřecí maso bylo chuťově v pořádku, ale přišlo mi dost suchý. Buď si poleželo dýl v ohřívači nebo ve friťáku. Vzhledem k opravdu dlouhé čekací lhůtě, která začíná být delší než bez objednávkových systémů, jsou dost možný obě varianty.
Zbytek surovin je pak přesně ten parádní koncert, kterej očekáváte a kterej dostanete. Uzené omáčka s lehkým pepřovým švihem, rajčata, slaná masitá slanina, trocha salátu, čerstvá cibule s řízem a i ta houska je sama o sobě hodně povedená. Ementálu tam bylo taky dost, ale v boji s kuřecím plátkem a jeho všepohlcující strouhance přinesl asi největší oběť.
Single Big Tasty Chicken není špatnej sendvič. Je vlastně docela dobrej. Maso není špatný, omáčka je tak geniální, že kdyby byla ještě o chlup geniálnější, tak by převzala vládu na českým McDonald's a zrušila Maestro, zelenina je čerstvá, slanině nemám absolutně co vytknout a prostě všechno je fajn fajnový. Ale hovězí varianta je ještě o dvanáct kilometrů lepší. Lepší a nejlepší. Ač ho McDonald's zmenšil, tak pořád je Big Tasty Bacon to nejlepší, co si tam můžete dát. A kuřecí verze téhle zmenšené modly je sice nadprůměrná, ale není to ono. Nepasuje to k sobě až tak dobře.
Samozřejmě pokud patříte mezi těch pár bláznů, kterým třeba chuťovka Tasty Chicken chutná víc jak Tasty Beef, tak přesně pro vás je Single Big Tasty Chicken. Zbytku doporučuju ochutnat čistě ze zajímavosti. Pokud ale nevlastníte úchylku ochutnat všechno, co v Maďarsku označují krásným slůvkem "Új", tak Single Big Tasty Chicken klidně vynechte a dejte si hovězí verzi. Ta je lepší. Cena obou variant je 95 korun samostatně a 135 korun ve velkým menu. Cena to, vzhledem ke konkurenci, není až tak vysoká. Bohužel se díky zmenšení možná nenajíte. Pokud jste zvyklý na pořádný porce, tak doporučuju ještě něco přibrat.
Třeba tyhle Chicken Wings za 49 korun k menu. Křidýlka u McDonald's už nejsou žádná rarita a rotujou s ocelovou pravidelností. Většinou to byl naprosto šedý průměr až tmavě šedý podprůměr. Tentokrát mě překvapily parádní šťavnatostí. Asi víc podkožního tuku nebo co. Bohužel tím končí všechny klady. Chuť obalu nestála za moc. Vlastně za nic. Strouhanka s olejem plus lehký náznak pikantnosti dneska prostě nestačí.
Ale chválím šťavnatost. Ani bych nepoznal, že jsou to zmražený polotovarový polotovary. Už jen zapracovat na chuti a třeba si je příště objednám nejen ze zvědavosti, ale i s radostí a slinama u pusy. Každopádně pokud máte velkej hlad a do fast foodu si chodíte zvětšovat mastnej břišní polštář, tak si je k menu přihoďte. Ať máte nějakou tu zásobu tuku. Nikdy nevíte, kdy skončíte v karanténě...
PS: Příští sezónu u McDonald's má být prý zase Maestro, takže si od McDonald's dám nejspíš pauzu. Takzvaný suchý jaro. Navíc mám pocit, že mi celou dobu sezení u stolu někdo koukal do jídla...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)










