MIRAI Menu, McDonald's

MIRAI Menu

Dlouho jsem hledal oběd, při kterým bych snědl neuvěřitelných 7 gramů vlákniny. Pak jsem si všiml, že legendární Mirai menu má přesně tohle obří množství vlákniny. A to je prostě bomba. Pokud si tohle menu dáte čtyřikrát, tak máte skoro doporučený množství vlákniny na den. A ostatní atributy vám jediný Mirai Menu zaplní na celej den! Takže je to vlastně takový super jídlo. Pokud si ho dáte na snídani, už byste ten den neměli a nemuseli jíst nic jinýho. A co se cukru týče, tak na ten bacha i den po tom. Prostě bomba. A jedné nejmenované redaktorce z Mirai Menu dokonce začla týct krev z nosu. V tu chvíli bylo jasno, že to taky hecnu. Snědl jsem ho? Pochutnal jsem si? Odkud začala týct krev mě? Čtěte dál.

Kapelu Mirai neznám a pokud se nepletu, tak je to jedna z těch, kvůli které musím furt přepínat rádio v autě, takže jdeme hodnotit spíš jídlo. Mirai Menu obsahuje Big Mac, malý hranolky, dvě nugetky, dva stripsy, sladkokyselou omáčku, velký pití a karamelovou zmrzku s posypkou z Lotusek. To všechno za krásných 299 korun.

Trochu jsem se bál, že to do sebe nezvládnu natlačit během ne zrovna dlouhé pauzy na oběd. No bál jsem se zbytečně. Nejen, že jsem to do sebe nasoukal za pár minut, dokonce jsem se nenajedl o nic víc než v mým oblíbeným asijským bistru Hanoi (Hanoi - dobrá čína!). 

Big Mac sám o sobě je samozřejmě podprůměrně velkej sendvič. Mimochodem už vím, v čem jsou housky rozdílný od těch původních. Nejen barva, ale i výrobce a země původu. Původní byly z Rakouska, teďkom se k nám vozí housky z Polska. A pak že lepší prezentace sendvičů. Ehm...

Hranolky jsou malý, takže zase žádná výzva. Natřikrát hrábnete do pytlíku a máte prázdno jak ve vlastní palici (pokud jste si menu koupili). Dva stripsy potěší, dvě nugety... to je taky jakoby tam nebylo nic. Omáčka je jasná věc, bez ní by nugety nikdo nejedl.

Co tam máme dál. Velký pití, já si vybral Coca Colu. Tu snad nemusím popisovat. A pak už vám zbývá jen karamelová zmrzlina se sušenkovou posypkou. Ta byla celkem fajn a zrovna u té mi ani nevadilo, že byla taky prťavá. Na zmrzliny halt moc nejsem.

Takže tohle všechno sníte, pokud jste sadisti, tak si můžete zahrát i o lístky na koncert s QR kódem na krabičce, vyhodíte asi třicet kilo papíru do odpadu a odejdete. Mirai Menu. Za 299 korun. Tohle menu je blbej vtip, jeho cena je blbej vtip, poměr cena/výkon je blbej vtip. Celý tohle promo je prostě jen blbej vtip. Stejně blbej, jako je blbá tahle recenze. Sorryjako, ale na tohle snad nemůžou utáhnout ani těch pár puberťáků trávících léto na sociálních sítích.

Tohle menu prostě není žádná výzva. Jen pro vaši peněženku. Nedoporučuju nikomu, ani těm největším fanouškům kapely Mirai. Kupte si normální menu za polovinu, zmrzku si dejte za nějakej kupón v aplikaci a ušetříte stovku...

PS: Krev mi netekla odnikud. Paní redaktorka spíš lovila holuby...

Matcha Tea Coconut Latte, Starbucks

Zelené Secret Menu

Nedávno jsem jednomu kámošovi zapnul počítač a vyskočila tam na mě rubrika Expresu Jen Pro Muže. Taková rubrika plná bradavek a pokleslýho humoru. Občas tam... vlastně ten kámoš tam zjevně občas leze. No a jak to na mě vyskočilo, tak jsem automaticky okamžitě scrolloval dolů, abych nějakou náhodou nezahlídnul nějaký prso. No a dole byl inzertní článek na Secret Menu ve Starbucks. Článek byl plnej klasických reklamních keců, nikde žádná bradavka, ale zaujaly mě ty promo obrázky. Tři obrázky, který dohromady nedávají žádnej smysl, jsou prvoplánově stupidní a skrývají v sobě neskutečnou sílu miliónu vlastních příběhů. Posuďte sami ZDE.

Samozřejmě jsem si pro vás připravil vlastní triptych. Hlavní roli si střihla ta paní ve vytahané košili z osmdesátek s modrýma nehtama. Je to takovej spíš slovní a grafickej průjem. Příběh plnej trapnýho humoru. Tak trapnýho, že vyhlašuju soutěž! Pokud vymyslíte něco lepšího a vtipnějšího než já, což by neměl být problém ani pro kus prošlé šunky, tak mi to pošlete na email nebo vložte někde na internet a ten nejlepší triptych tady zveřejním. A zůstane na internetu navždy. Všem je jasný, že tenhle blog se za chvilku (počítám tak za dalších 11 let psaní) stane součástí českýho Webarchivu a váš nápad může být jeho součástí. A to je nabídka, která se neodmítá. Samozřejmě je tu možnost, že nikdo nic nepošle. I s tím se počítá. Pak si alespoň užijte můj grafickej průjem a následnou recenzi na to nejvíc hipsterský pití, který jsem kdy prohnal mojí trávicí soustavou.

Po podobné reklamě jsem si Matcha Tea Coconut Latte nemohl nechat ujít. Nasoukal jsem se do svých nejvíc skinny džínů, co jsem doma našel, a hurá do Starbucks. Šel jsem z rodinou, takže na zádech jsem nesl děcko a teda dlouho jsem si nikde nepřipadal jako naprostej důchodce. Tuhle po mě chtěli občanku při koupi pár piv, ale ve Starbucks sem už už hledal skleničku na zuby. Větší koncentraci mladých lidi sem naposled zažil akorát ve školce. Jako správnej důchodce jsem si musel objednat pomocí telefonu, protože čtyřslovnej název už je na mě moc. Každopádně svoje Matcha Tea Coconut Latte si můžete objednat buď v teplé nebo v ledové verzi. Já chtěl přesně tu z reklamy, takže jsem šel po ledové. A dostal jsem tohle.

Zajímavý pití, který mi záviděli všichni hipsteři okolo. Tuplem po tom, co zaslechli spojení secret menu. No a jak to chutná? Překvapivě výborně. Nejvíc jde cítit matcha prášek. Koncentrovaná chuť zelenýho čaje. Hodně hořká. To ale parádně doladí sladká chuť kokosu z kokosovýho mlíka. Samotnou kávu jsem tam necítil vůbec. Asi tam někde byla, ale dobře schovaná. Každopádně kombinace matcha čaje a kokosovýho mlíka je opravdu zvláštní, neřkuli extrémní. Jedno z nejzajímavějších pití, co jsem kdy pil. Ke kávě to mělo daleko, ale to při pohledu na obsah kelímku asi nikoho nepřekvapí. Šlehačka nahoře mi přišla jako taková ta levná ze spreje. Ale vlastně čemu se divím, však právě ty levnější jsou ty veganský z oleje. Dodala další přidanou sladkost a spíš než jako u pití kávy si budete připadat jako u baštění dezertu.

Matcha Tea Coconut Latte hodnotím kladně. Bylo to celkem fajn pití a co mě se týče, tak spojený se zážitkem ze samotné objednávky. Už dlouho jsem nebyl víc mimo moji komfortní zónu než v epicentru všech ostravských hipsterů. Cena za střední (Grande) verzi je 149 korun. To bude asi to nejdražší český kafé v moji historii, ale od Starbucks jsem něco podobnýho očekával.

PS: Návštěvu Starbucks si užil i zbytek rodiny. Manželka si objednala horkou čokoládu. Dostala na výběr mezi Classic a Premium. Rozdíl je podle paní za pokladnou v tom, že Premium je z takovýho prášku a měla by být o něco lepší. No manželka zvolila Classic. Po kratší procházce lesem následované tou nejrychlejší jízdou autem po městě, prudkýma brzdama u baráku, sprintem po schodech a velkolepým Grande nášupem do záchoda vám mám od ní předat vzkaz. Rozdíl mezi Classic a Premium je nejspíš akorát v tom, že z Premium se nepose*ete. :) Jó hipster těžkej život má.

Čičidort

Ať žije demokracie a volby! A tím nemyslím nedávný volby do parlamentu, ale ty opravdu důležitý. Ty z Instagramu! Tuhle jsem vyfotil nezáživnou kočku, která mi vlezla na varnou desku, pak jsem na stejné varné desce vyfotil vynikající, křupavý, voňavý a domácí rohlíky a nechal vás hlasovat. Hlasovat, jestli chcete recept na Čičidort nebo domácí rohlíky. Inteligentní vtip plný kvalitního humoru, kterej ovládám jenom já, se nečekaně obrátil proti mně a záhy jsem už vymýšlel recept na Čičidort... 

Možností bylo několik. Sežrat kočku, nafotit králíka a tvrdit, že je to kočka a nebo to vzít z jinýho soudku. Kočku si vykrmuju několik let, ta musí vydržet na horší časy. Králíka mám v mrazáku, ale bez hlavy. Nuda. Takže vyhrál jinej soudek. A teď Babico raď. Nebo radši ne. O další masovej kopačák asi taky nikdo nestojí. No neptejte se mě jak, nakonec vyhrála kombinace vodky a masa. Přesněji kombinace Chi Chi koktejlu a čevabčiči. To je dost čiči na Čičidort.

Suroviny:

Ruská vodka, kterou vám kdysi kdosi daroval

Ananasovo-kokosový džus

Čubrica

Mletý maso - 80% kráva, 20% prase

Čerstvá smetana ke šlehání z K-Jarmarku nebo SPD Jarmarku

Dva balíčky želatiny

Olej, sůl, pepř a ostatní hovadiny, co má každý doma

Nejprve si připravte Chi Chi dortovej základ. Chi Chi je vlastně taková Pina Colada pro socky, co nemají na bílej rum. Takže smíchejte 4 panáky vodky a 4 panáky smetany. Zbytek vodky vypijte nebo si schovejte. Směs nalijte do malýho hrnce. K tomu nalijte asi 3 deci džusu. Ve směsi rozmíchejte oba balíčky želatiny a pomalu zahřívejte za stálýho míchání. Do směsi si dejte teploměr, protože musíte hlídat teplotu. Jakmile bude mít směs těsně nad 60°C, tak směs odstavte od zdroje tepla. Nalijte ji do připravené formičky. Nechte zchládnout a pak dejte do ledničky. Tvrdnout to bude pár hodin.

Na tu teplotu během přípravy bacha. Nad 70°C se vám začne odpařovat alkohol a nad 80°C vám přestane fungovat želatina. Já použil tu nejlevnější želatinu z Kauflandu. Pokud máte nějakou jinou nebo nedejbože nějakou hipsterskou veganskou z kytiček, tak za výsledek neručím. Výsledkem by měl být obří želatinovej panák s pořádným vodkovým řízem a ananasovo-kokosovým pozadím.

Dekorujeme čevabčičim. To si připravíme splácáním mletých mas, čubrici a dalšího koření dle chuti. Já tam ještě dal opravdu na jemno nastrouhanou cibulku, trochu sodovky a hodně dlouho jsem si s tím masem hrál. Čím dýl to budete hňácat, tím líp vám to pak bude držet tvar. Tady je to třeba, protože z želatiny musí čevabčiči pořádně trčet. Ať to nějak vypadá. Ze směsi udělejte válečky a opečte prudce na grilu.

Finální Čičidort aneb Čevab-Chi-Chi dort by měl vypadat nějak takto:

Dort jak z Master Chefa!

Kompletní jídlo. Maso, dezert a ještě se k tomu líznete... Ideální na osamělý večery nebo naopak na pořádnou párty. A vy si snad příště rozmyslíte, pro co budete hlasovat... :)

Prezidentské řízky

TATABAZAR 

Dámy a pánové. Dlouho tu nebyl žádnej recept. A je mi jasný, že všichni toužebně a netrpělivě čekáte, kdy se tady zase objeví nějaká perla domácí české kuchyně. Ač se to čteností stránek s receptama (skoro čistá nula shlédnutí) zatím bojíte dávat najevo. Statistiku sice tak trochu kazí recept na Tyrolský špecle z roku 2013, kterej si přečetlo skoro tři tisíce lidí, ale to je jedno. Prezidentský řízky budou mít větší úspěch! Očekávám minimálně 2 853 390 shlédnutí! Prostě recept pro dolních deset miliónů...

Suroviny:

5 kuřecích prsíček

2 cibule

200g gothaje

150g eidamu

4 vajíčka

mletá paprika

olej

sůl

láska k vlasti

Rozpalte troubu na 200°C. Trochu vymažte pekáček olejem. Prsíčka překrojte podélně, aby nebyly tak tlustý, naskládejte do pekáčku, osolte, posypte mletou paprikou. Cibuli nakrájejte na půlkolečka, nasypte na maso. Poklaďte maso s cibulí nakrájeným gothajem. Nastrouhejte eidam, smíchejte s čtyřma rozkvedlanýma vajcama a směs nalijte do pekáčku na maso. Nahoru dejte dva plátky másla. V originále je Hera, ale tu jsem v ledničce nenašel. Pečte v troubě na 200°C asi 30 minut.

Jakmile je to upečený, rozdělte na jednotlivý porce a podávejte s kaší ke zvláštním a slavnostním příležitostem. Mně osobně to chutnalo, ale už si to nikdy znova neudělám.

Mňam!

Změna je život

Čau lidi. Změna je život a pár změn se událo i v mým životě. Změn, které ovlivní i tenhle blog. Přestěhoval jsem se do Prahy, přestal jsem jíst maso, začal studovat filozofickou fakultu, založil si Instagram a úředně jsem se přejmenoval na Halina Kavoni. Jo a jen mimochodem. Jedna z těch změn opravdu není apríl. Která? To si zjistěte sami. :)

Caesar Beef, McDonald's

Maestro BURGERS

Dámy, pánové a osoby neurčitého pohlaví. Udělal jsem vám to, co nám všem udělalo oddělení inovací u McDonald's. Sprostě jsem se na vás vysmolil. Takže recenze na Caesar Beef bude asi tak skvělá, jako jejich nový promo aka přidej slaninu.

Byl dobrej. Konec recenze.

Clubhouse Beef Naked a Sýrová kolečka s liškami, McDonald's

"Dle McDonald's si mohou teď zajít vyznavači tvrdého fitness režimu do restaurace McDonald's i jindy, než když mají svůj „cheat day“.  Tento předpoklad samozřejmě zakládají na tom, že bez housky spadne výrazně u celého pokrmu množství sacharidů a kalorií, které obsahuje. Daný počin je zároveň odpovědí na  „gluten free“ vlnu, kdy na bezlepkovou dietu přechází i lidé, co nemají přímo alergii na lepek. A existují i další masožravci. Například influencer z Apple komunity, Petr Mára, přiznal v podcastu Brocast, že chodí do McDonald's na burger, kdy sní maso a housku nechá. Je totiž vyznavačem carnivore diety a živí se primárně masem. Jemu a zástupcům podobných stravovacích režimů tak může Naked burger udělat radost."

Tolik z článku tady. A protože pro tvrdý fitness přímo žiju a s lidma bez Apple telefonu se ani nebavím, tak jsem si nemohl nechat tuhle novinku ujít. No kdo jinej než fanoušek Applu by dal za burger bez housky naprosto stejný peníze jako za burger s houskou, to dá rozum.

Podle již zmíněnýho článku nás naháči budou oblažovat pravidelně a Clubhouse je taková první vlaštovka. A bez mučení se přiznám, že já z toho nějak odvařenej nejsem. Burger bez housky je pro mě jako burger bez housky. Kdybych měl chuť na salát, dám si jejich Caesar salát, kterej není vůbec špatnej. Ale vytvořit tohle by mě nikdy nenapadlo. No ale zkusit se má všechno, tak proč se nezakousnout do naháče...

Po usednutí ke stolu jsem chvilku přemýšlel, jak to mám vlastně sníst. Příbor nikde a rukama... to by bylo moc i na mě (nebylo, ale čistý triko, znáte to). No zvedl jsem zadek a pro příbor si zašel. Podle všeho by ho měli dávat automaticky, takže jen zapomněli. Nevadí. No pak jsem zjistil, že to mám poskládaný naopak než je na obrázku. Masem hore, omáčkou dule. To je podle jejich interních předpisů ale taky správně. Takže v pohodě. No ale i tak jsem se při pohledu na obsah papíru nemohl zbavit myšlenky, že si ze mě někdo jen robí řiť.

A tak nějak jsem se z toho pocitu nevykřesal po celou dobu. Baštit příborem maso se salátem by mě ani nevadilo. Ale do toho lovit sýr, pižlat slaninu, honit po papíru omáčku... No nevím. Nejvíc mě ale zklamalo maso. Maso bylo suchý a přinejlepším vlažný.

Pod masem už to bylo o chlup lepší. O chuťovej chlup. Omáčka z Big Maca je pořád stejně super kyselkavá, slanina celkem kvalitní, sýr ušel v kombinaci s masem, červená cibulka a rajčata dodávaly naháčovi ten správnej salátovej pocit a salát samozřejmě jakbysmet.

Ale pořád pižláte jen suchý maso s dvouma plátkama slaniny, plátkem sejra a trochou zeleniny. V čem je problém, říkáte? Za mě v ceně. 119 korun samostatně a 149 v menu. Stejná cena jako u verze s houskou. Samozřejmě pokud si dáte hranolky, tvrdej fitness bude muset být ještě tvrdší a sacharidů do sebe dostanete nejspíš dvakrát tolik. Pokud si jako přílohu dáte salát, máte vlastně salát k salátu. A samostatně si to dát, to máte tak na svačinku. Za 119 korun...

Nevím no. Prostě si z nás asi fakt začínají střílet. A to jsem ještě nevytáhnul to, že Tastyho prý zmenšili kvůli fantastickým novinkám, který nás zaručeně čekaly. Víc místa na housky v kuchyni a tak.... Takže to nechám na vás. Clubhouse je jeden z těch lepších burgerů a jeho nahatá verze možná není špatná, ale že bych to potřeboval zkoušet znova, to teda fakt rozhodně ne. Nejenže se skoro nenajíte, ale ani o dietě nemůže být řeč. O klasické dietě vůbec (dresink, slanina, sýr, hranolky) a ani o carnivore. To by tam zase nesmělo být nic kromě masa.

Nezlobte se na mně, ale suchý maso s omáčkou nakydanou na papíru za 119 korun bych od lídra trhu nečekal. Asi nemám co víc dodat.

Směs sýrů s liškami ale překvapila příjemně. Houbová chuť je stejná jako u houbových instantních jídel. Taková ta silná hříbková příchuť, kterou nejspíš znají všichni studenti bydlící na kolejích. Je stejná napříč výrobci a přestože je nepochybně silně umělá, tak je boží. Tyhle kolečka mají úplně tu stejnou silnou hříbkovou příchuť plus je tam samozřejmě obří sýrová nálož. Ladí to k sobě. Jsou v nich i kusy hub, nejspíš proklamovaných lišek, ale takhle chuťově silný lišky jsem ještě neviděl. Takže bych to opravdu viděl na kombo lišky plus chemie. Ale ta chuť za ten hřích stojí. Cena je OK. 39 korun za tři kousky k menu. Pro milovníky hub a instantní houbové příchutě povinnost.

Takže kolečka ano, naháč ne. Za mě. Nahatý verze tak přenechám bezlepkům, kteří si musí potupně platit stejnou částku za míň jídla, protože... protože nevím. Asi toho mají celiaci málo na bedrech, tak je třeba je trochu podojit. Český McDonald's zase jednou ukázal, jakou cestou se nevydávat.

Nightmare King, Burger King

Minule jsme si zavzpomínali na již odešlé ve stylu starší generace a teď si užijem podzim ve stylu té mladší generace. Ve stylu strašení, nočních můr a vyhazování peněz za všechno, co je zelený, fialový a nebo oranžový. Když jsem viděl Nightmare King na Facebooku českýho Burger Kinga, tak jsem si nejdřív posteskl. Zase něco jen pro Pražáky... No pak jsem si vzpomněl na cesty přeplněným metrem a přál jsem jim to. A o pár dní později jdu okolo Burger Kinga v Ostravě a co nevidím... Nightmare King! Kráva, slepice a prasátko dohromady v zelené housce? Ano prosím!

Tahle abominace přírody frčí po celým vyspělým světě. Za velkou louží má akorát maličko jinou housku. To je moc sympatický. Udělat speciál, kterej ve stejnou chvíli seženete na skoro celým světě. A k tomu ještě ta reklama. Proč Nightmare? Protože vám způsobí noční můry! V USA vzali pár dobrovolníků, před spaním je nacpali tímhle sendvičem a sledovali/zjišťovali, jestli mají v noci noční můry. Výsledek? Tři a půl krát větší šance na noční můru po pozření Nightmare King. Vědecky dokázáno. Takhle na Halloween marketingová trefa do černýho. Ponechme stranou zbytečnou debatu jestli slavit Halloween nebo ne, jestli byste měli větší šanci na noční můry i z Tastyho zbaštěným před spaním, jestli to bylo opravdu vědecký vzhledem k jednomu kolu pokusu a dost omezenýmu vzorku účastníků nebo jestli zelená houska není už přes čáru. Prostě nechme kecy stranou a jděme na věc!

Nightmare King si podle všeho můžete koupit buď jen samostatně nebo v XXL menu. Pokud zvolíte XXL menu, dostanete kbelík hranolek a pořádně velkej bezednej kelímek. Speciální design i papíru na sendvič potěší. Fakt si s tím vyhráli. Začíná se mi líbit styl marketingu BK a i to, že se český pobočky zapojují do těchhle globálních akcí. To mi u McDonald's dost chybí. Ten si hraje jen na vlastním československým písečku. To by nevadilo. Kdyby západní pobočky McDonald's nebyly už o kousek dál a neměly lepší písečky. No věci se mění, tak snad. Ale zpátky k Nightmare King.

Na první pohled určitě zaujme houska. Je zelená. Na povrchu spíš tak přírodně hnědozelená, uvnitř pak hodně a nepřirozeně zelená. Prý byla použita jen přírodní barviva. Pochybný zdroje mluví o melounu, ale oficiální zprávy konkrétní nejsou. Čert to vem. Dokud to není primalex a splňuje to normy, tak ať si tam narvou třeba škodováckou zelenou. Co mě osobně zaujalo víc byla konzistence housky. Burger King to měl s houskama všelijaký. Buď byly plesnivý (a pak že je zelená novinka) a nebo se rozpadaly. Tak jako tak vždycky stály za prd a i ty nejlevnější supermarketový chutnaly líp. A tahle zelená houska z Nightmare King? Ta byla fantastická! Po všech směrech. Byla nadýchaná a měkoučká, jako peřinka. Chuťově výrazná. Dost sladká, maliličko do hořka, asi kvůli barvivu. Držela tvar celou dobu a i kdybych s ní hodil o zem, tak se nerozpadne. Prostě houska na jedničku s hvězdičkou. I bez toho zelenýho barviva by byla super. A stejnou housku mají v celé Evropě. Mám to chápat tak, že stejně dobrou housku mají třeba ve Španělsku běžně, zatímco my tu máme běžně ty z odpadovýho hospodářství? Nebo nás podobně kvalitní housky teďkom čekají pokaždý? Kéž by správně byla možnost číslo dvě...

Takže houska super. A zbytek? Hovězí maso, kuřecí placka, slanina, sýr, cibule, majonéza. Hovězí maso z Whopperu. Lehce kouřový aroma Burger King nezapře. Dřív bývalo kouřový víc, ale teďkom mi zase přijde o chlup kvalitnější samotný maso. Plátek masa je sice tenčí, ale pořád je celkem šťavnatý. Samo o sobě je výborný a v kombinaci se sýrem ještě víc. Sýr do sendvičů od BK mě vždycky chutnal a tenhle není výjimka. Hutná a smetanová chuť sýra je fajn a dva plátky tuhle chuť jen podpoří.

Kuřecí maso taky neurazí. Je to nějaký křehčený kuřecí prso v obalu, kterej je dochucenej solí a pepřem. Spíš než chuť samotnýho kuřete ucítíte chuť těstíčka a hlavně oleje. Být tam jen tohle kuřecí, žádná pecka to nebude. Ale v kombinaci s hovězím, sýrem, slaninou a cibulí to není vůbec špatný. Kuřecí placku ucítíte v sendviči asi nejvíc, ale hodit se bude ke všemu. Slanina dodala sendviči slanou chuť a třetí masovej level. Tenhle sendvič obsahuje maso tří zvířat a všechny tři druhy jdou cítit. Těžko představitelný takhle od stolu, ale v praxi to prostě funguje. A i díky výběru toho zbytku.

Cibule všemu tomu masu dodá švih a křup a majonéza je asi ta nejlepší omáčka, jakou BK mohl zvolit. Spousta lidí by určitě raději barbecue nebo nějakou šílenou novinku. Ale jemná chuť majonézy nepokazí žádnou párty, nepřebije žádný z mas a hodí se ke všemu. Kluznost taky zvýší. Další zajímavej fakt Nightmare Kinga. Mohl by se zdát extrémně suchej. Ale ono ne. Bude do vás padat bez jedinýho problému. Takže si to shrňme. Máme tady sendvič, kterej má tři druhy mas. Ucítíte všechny. A vlastně všechno. I tu cibuli a majonézu. Takže extrémně vyváženej a přesto naprosto nesourodej sendvič. S parádní houskou. Zelenou a opravdu famózní. Cena je 149 korun samostatně a 219 korun v XXL menu. Malý/normální menu prý nedávají. Já si dal velký menu, ale hranolky jsem dojížděl v práci ještě na večeři. Cena je vyšší, ale dobře se najíte. Nightmare King můžu směle doporučit všemi deseti a pokud jste fandové junk foodu, tak tohle je jasná volba. Letos možná dokonce volba číslo jedna. Co víc dodat. Snad jen kéž by takhle kvalitní housky dávali alespoň do prémiových sendvičů už nadobro.

A určitě vás všechny zajímá, jestli vás tenhle sendvič opravdu v noci vystraší. Mě nevystrašil. Noční můry sem neměl. Ale pořádně se nacpat fast foodem a pak si dát dvacet je moje představa ideálně strávenýho víkendu, takže na mě si nějaký můry ze spousty bílkovin nepřijdou. Ale ráno vás tenhle sendvič vyděsí rozhodně. Ono to barvivo totiž zjevně barví i po tom, co projde vaším tělem. Halloween jak má být! Jestli chcete mít i vy zelenýho hovňouse, tak si pospěšte. Podle všeho u nás bude Nightmare King jen do konce měsíce a nebo do vyprodání zásob. Mě osobně Burger King potěšil a získal u mě plusový body, který tolik potřeboval.

Trojitý sendvič se smaženkou, chilli a čatní

Víte na co mám chuť? Na velkou tlustou babu se stehnama jako hroch to není. Ale na trojitej sendvič se smaženkou, chilli vomáčkou a čatní! Lidl má britský týdny a jak je líp oslavit, než receptem na legendární sendvič z knížky o bakteriologických zbraních a nejlepšího seriálu Červený trpaslík.

Recept není až tak specifickej. V české verzi seriálu máme "trojitý sendvič se smaženkou, s chilli vomáčkou a čatní". V originální britské verzi máme "triple fried egg butty with chili sauce and chutney". Já si ho vyložil následovně. Tři plátky tousťáku jsem opekl v topinkovači, dva z nich namazal švestkovým čatní s jablkama z Lidlu, na namazaný plátky hodil nakrájenou vaječnou omeletu usmaženou na másle, přisolil, připepřil, pořádně zalil Srirachou, přiklopil třetím tousťákem a započal cestu mezi jídlem a operací střev.

A teď se podržte. Ono to bylo dobrý! Fakt dobrý. Prvotní pocity zařídí čatní. Má opravdu vyváženou chuť. Nejdřív menší bombička cukru, pak přijde na řadu ocet a po celou dobu zajímavý ovocný nádech. Končí to exoticky kořeněným ocasem. Čatní jsem doma nikdy nedělal a maximálně ho občas koupil v Tescu. Ale po ochutnání toho z Lidlu se budu zdráhat koupit jakýkoliv jiný. Opravdu super věcička. Do tohodle sendviče padne jak hněď k meruňkové, pokud zrovna krvácíte v nemoderní barvě.

Po exotické chuti čatní na vás vyskočí klasika v podobě vajec. Já bohužel zrovna neměl domácí, takže to byla spíš planější chuť, ale i tak. Vajíčka já mám rád. Všechno je jemně podkreslený kyselýma tónama Srirachie. A trochu pikantníma. Prvních pár kousnutí. Pak se Sriracha začne ozývat víc a víc. Až v jednu chvíli pikantní chuť převáží nad chutí vajec se sladkým čatní a...

A bude vám, jako byste měli rodit! Klidně bych vsadil půlku svojí výplaty (obě pětikoruny), že Rimmer tenhle výraz opravdu nemusel hrát. Prostě se dostavil. Pikantní chuť začne přebírat otěže jak v puse, tak v břichu a přesto si tenhle sendvič dokážete vychutnat. Se všema jeho nuancema. Po dojedení vám zbude v žaludku krásný teplo. Zapíjet tenhle sendvič dovedenej k dokonalosti musíte samozřejmě odporně silným ležákem.

Já si vybral nějakej fotbalovej speciál, kterej taky měli v Lidlu a kterýho se chtěli vyloženě zbavit. Bylo mi těch plechovek líto, tak jsem jich pár vzal. Pivo smrdí po čistým alkoholu, obsahuje kukuřici a nějakou lahůdku propan-1,2-diol-alginát. No, k trojitýmu sendviči se smaženkou, chilli vomáčkou a čatní se hodí perfektně. Že bych si ho ale dal samostatně jen tak na chuť, to snad radši ani ne. Zato čatní má perfektní složení. To se Lidlu povedlo. A pokud máte rádi Červenýho trpaslíka a nebojíte se o stav vaší podlahy, skočte si ho taky koupit a užijte si kousek kultury, kterej vám projde žaludkem. Jen jezte rychle, než vám to rozežere ten chleba!

SPAM SPAM SPAM SPAM and SPAM with SPAM, SPAM and SPAM!

SPAM SPAM SPAM!

Milé děti, co znáte disketu jen jako ikonku na uložení ve Wordu, mám pro vás historický okénko tak akorát dlouhý, aby udrželo vaši krotkou digitální pozornost. Když vznikal internet a elektronická pošta, lidi si jako vždycky začali posílat pytel zbytečných a nechtěných emailů. A protože v té době hodně frčel Monty Python a v jedné z jejich geniálních scének na sebe všeci řvou SPAM a Vikingové tam zpívají SPAM (kdo nezná, shlídne ZDE) a protože ajťáci vždycky měli ujetej smysl pro humor, tak tu otravnou a nevyžádanou poštu pojmenovali po kořeněné šunce (Spiced Ham -> SPAM), o které je celá ta scénka. Proto SPAM nejsou jen emaily ohledně zvětšení penisu, hubnutí, výher v peruánské loterii, ale hlavně originální britskej luncheon meat. Konec krátkýho historickýho okýnka.

No a když se mě tahle plechovka dostala do ruky, těšil jsem se na ni jako brigádník na první výplatu. Jako první věc mě zaujala velikost plechovky. Na fotce se zdá možná velká, ale je prťavá a je tak na jednu porci. Čemuž odpovídá obsah těch dvě stě gramů. A když jsem ji otočil...

Takže Vikingové v téhle plechovce mají opravdu prsty! Stejně jako ve videu od Monty Pythonů. Konspirace Zednářskýho spolku? Energie z pyramid? Může za to Obama? Náhoda? Nemyslím si... No a když jsem tu plechovku otevřel...

Asi takhle jsem vypadal. Jen na ty natáčky jsem ráno zapomněl. No a když jsem to nařezal, hodil na pánev a osmažil?

Dámy a pánové, opravdová paráda. Trochu přesolená, ale parádní plná šunkovo-vepřová chuť. Absolutně to drželo tvar a ani kousek se nerozpadl. Pár plechovek bych poslal do Hamé, aby se tam naučili dělat jejich slavnej luncheon meat, protože drtivá většina jejich výrobků se doslova nedá žrát. Ale ten SPAM byl prostě fajn. Furt to bylo podřadný maso z plechovky, ale bylo super. Jen na našince a jídlo z plechovky celkem předražený. Ale to se u výrobku vyrobenýmu v Dánsku, koupenýmu ve Velké Británii a dovezenýmu do Česka není čemu divit. A radši nechci vědět, kde se vyrábí ty plechovky. Ale pochutnal jsem si. Takže SPAM? SPAM SPAM SPAM SPAM and SPAM!

Ochutnat můžete třeba tady.

Vtípek

Už brzo tu bude něco víc k věci, ale tenhle komiks sem tu prostě musel dát. :)