Chilli Burger, American Grill Bar Restaurant, Olomouc

Jaká je dnes šance, že člověk vleze do náhodné restaurace v náhodným krajským městě a dostane dobrej burger? Dobrá zpráva pro nás všechny. Celkem velká! Vyzkoušeno na vlastní kožku v Olomouci. Kousek od nádraží najdete restauraci American Grill, která už na první pohled člověku naznačí, že jestli někde zhasit chuť na burger, tak je to právě tady.

Vyzkoušel jsem Chilli Burger. Dle menu je v něm majonéza z chipotle papriček, cibule, salát, rajčata, hovězí maso, gouda a chipotle papričky. To všechno vám donesou v povedené domácí housce. Houska je hutná, chuťově dobrá a vydrží naprosto neskutečný množství šťávy, která se po zakousnutí vypraví z masa. K housce teda nemůžu říct žádný špatný.

Maso bylo chuťově dobrý a šťavnatý. Vyloženě růžovej střed nemělo, ale vysušený rozhodně taky nebylo. Šťávy v sobě mělo habaděj. Pro drtivou většinu lidí propečený akorát, já bych snesl víc medium. Soli mohlo být o chlup míň. Celkově ale maso naprosto v pohodě. Gouda byla dost nevýrazná a k pikantnímu vnitřku by se možná hodil nějakej výraznější sýr. Zelenina byla čerstvá, množství super, bez chyby. Chipotle majonéza byla hodně řídká a lehce pikantní. Viděl bych to na domácí kombinaci majonézy, kečupu a Chipotle Tabasco. U nás v kraji tak drsným, že i Vin Diesel se odsud dekloval za pár minut, téhle omáčce říkáme ďábelka a děcka si ji dávaj k hranolkám.

Co bych ale rád vypíchnul byly Chipotle papričky. Chipotle je vlastně uzený Jalapeno. Pálivý tak akorát pro normální smrtelníky, k tomu krásně vyuzený a pokud si občas rádi zapikantníte, tak jsou chipotle to pravý pro vás. A olomoucký American Grill má naprosto perfektní chipotle papričky. Když si ji dáte samostatně, tak ucítíte nejen lehkou až střední pálivost, ale hlavně parádní chuť kouře. Papriček v burgeru najdete tolik, že je máte v puse v podstatě pořád. Za mě naprostá pecka a kdyby všechny pikantní burgery obsahovaly tyhle papričky, tak bych byl nadmíru spokojenej. Samozřejmě pořád se jedná o Jalapeno, takže pro milovníky opravdu ostrých jídel, jídel ostřejších než výraz Semelové, tak tyhle milovníky ostrých jídel Chilli Burger s chipotle se židle nevystřelí. Možná polechtá. Pro nás ostatní je ale pálivost na naprosto akurátní úrovni.

Takže si to shrňme. Máme tady výbornou housku, dobrý a šťavnatý maso, dostatek zeleniny, lehce nevýrazný sýr, řídkou, ale dobrou omáčku a naprosto fantastický papričky, který vás budou provázet celou touhle parádní trasou chutí. Cena je 189 korun. Za dalších 55 korun dostanete ještě hranolky a coleslaw. Já tam byl něco okolo druhé hodiny ve všední den a hranolky s coleslawem zrovna dávali zdarma. Nebo se toho chtěli jen zbavit, těžko říct. Každopádně cena je dost vyšší. Na Ostravu. Na Olomouc předpokládám taky. Ale Chilli Buger za ty peníze stojí, to se musí nechat.

Takže tak. Doby, kdy dobrej burger dělali jen v pražským Dishi, jsou naštěstí nenávratně pryč a fast foody by se měly začít pořádně otáčet, protože pro podobný podniky přestávají být reálnou konkurencí...

PS: Hranolky má American Grill naprosto boží. Domácí a se slupkou. BBQ omáčka byla podle mě kupovaná, dost průměrná, ale nechci soudit. Coleslaw celkem dobrý, ale měl jsem i mnohem lepší. Každopádně pokud nemáte hluboko do kapsy a zrovna vám necpou hranolky zdarma, tak těch pár korun navíc za hranolky stojí. Dostanete jich celkem dost a jsou vynikající.

Vege Double Halloumi King, Burger King

Sýrové prázdniny

Jsou mezi námi. Tváří se jako lidi. Kolikrát se schovávají za fešácky střižený plnovous, ať už jde o jakýkoliv z, podle nich tří, pohlaví. Jezdí na sdílených kolech, případně starým favoritu. Čtou knížky, jejíchž papír začíná recyklovat sám čas a nepohrdnou nábytkem z éry našich babiček. Hlavně aby stál trojnásobek toho normálního. Jejich hlavní devízou je pomlouvání čehokoliv moderního, plastovýho nebo nedejbože vyrobenýho za utrpění zvířátka nebo kubíku vzduchu. A když se jejich mluvčí vydá na moře, tak začnou vylízat z fair trade kaváren a zjišťujou, co by si to mohli dát u globálních, korporátních, megalomanských, zlých a kakaných fast foodových řetězců. Nově třeba Vege Double Halloumi King. Jen je pak nezapomenout na sociálních sítích pořádně napomenout ze špatnýho recyklování!

Vegeburgerů (brzy už jen vege kotoučů) nabízí Burger King kupodivu celkem dost. Průměrný Veggie burger, kdovíjaký Camembert King (k tomu jsem se ještě nedostal) a nově právě burger se sýrem Halloumi. Normálně bych byl z podobné novinky nadšenej, ale u Burger Kinga jsem se poslední dobou spálil víckrát jak kde jinde. A k tomu pěkně draze. No i tak je Vege Double Halloumi King něco, co by mi asi uniknout nemělo. Tak se na něj pojďme podívat trochu blíž.

Halloumi je polotvrdej řeckej sýr. Dost slanej a vrže mezi zubama. Jeden z mála sýrů ideálních na gril. V podání Burger Kinga byl trochu slabší, co se typické slané chuti týče, ale jinak byl chuťově fajn. Plátky byly dva. Tenký jak jejich normální maso, takže hodně tenký a z nějakýho důvodu šíleně mastný od oleje. Kdybych je poslal po zemi, dojedou až ke konkurenci. Chuťově vyloženě špatný nebyly. Ale jejich mastnota je celkem zabila.

Rozhodně tomu nepomohla ani jediná omáčka v sendviči. Majonéza. Ta byla nahoře, dole a v množstvím takovým, jakým jsem ho v Burger Kingu ještě nezažil. Obrovským. Takže hafo tatarky na mastných plátcích sýra. Ještě by to mohla odlehčit zelenina, ale to ne. Dva, tři kousky salátu, jeden střední plátek rajčete, jeden prťavej plátek konce rajčete a myslím že i kousek cibule jsem zahlídl. Zeleninou se šetřilo. To by strávník krmen pouze vegetací nadšený nebyl. No a vzhledem k přemíře tuku jsem dokonce nebyl nadšenej ani já. Tuk mám rád. Nosím ho všude sebou víc než dost. Ale co je moc, to je moc. A tady ho moc bylo.

Což je vážně škoda. Burger z Halloumi považuju za dobrej nápad a rozhodně lepší než nějakou vege fazolovou placku. Bohužel provedení celku se vážně nepovedlo. To jsem ještě nedodal, že houska byla příšerně sladká. Takže cítit byl jen olej, sladká houska a občas se ozval slanej sýr. Jednou jsem do toho ucítil i cibuli a to pak bylo celkem fajn. Ale většinu času to prostě bylo takový divný mastný cosi, na čem jsem si nebyl schopnej pochutnat. Ani jsem to nedojedl a nechal asi největší kus burgeru v mým životě nepokořen.

Cena? Astronomická. Nějakých 160 samostatně a 210 v menu. Za tyhle peníze dostanete regulérní burger z čerstvýho masa v nejbližší restauraci. Jako pokud jste ultra vegetarián a milovník Burger Kinga zároveň (zajímavá představa), tak to určitě zkuste. Zbytek musí doufat, že nedostane takovou mastnou nálož a víc zeleniny. Pak by to mohlo být i jedlý. Ale pořád to za ten peníz stát nejspíš nebude. Tak snad se příští akce konečně povede. Třeba takový repete Nightmare Kinga. To bych bral všema deseti!

Kuřecí s tapenádou, Bageterie Boulevard

Portugalské Chef Menu

Ještě mě tuk a sůl nedostaly, ještě jsem tady! Jako důkaz přihodím rychlorecenzi na bagetu! Bohužel mě zastihl akutní nedostatek času. Ale nebojte, svítá na lepší časy. Časy plný krásných slovíček, břitkýho humoru a nálože junk foodu se časem vrátí. Již brzy na vašich monitorech! Zatím si ale musíme vystačit s výplodkem o bagetě.

Chef menu v Bageterii Boulevard umí příjemně překvapit, ale i nečekaně potrápit. Taková loterie, kde jde vyloženě o zdraví. Adrenalin jak má být. Tentokrát jsem ale nešel moc do rizika. Kuřecí prsa, sušená šunka, ovčí sýr, olivová tapenáda dochucená tymiánem a baby špenát. Co by se mohlo pokazit?

Naštěstí nic. Všechno bylo tak, jak má být. Kuřecí prsa byly fajn. Nebyly nějak extra vysušený, chuťově z nich bylo cítit kuře, jen byly obalený nějakou divnou, od pohledu celkem nechutnou, naštěstí naprosto neutrální, vrstvou čehosi. Z prvu jsem se lekl, že je to nějaká nechutná část kuřete. Ale ne. Asi nějakej pokus o kořenící směs nebo tak. No nepovedla se. Ale masu neublížila, takže chuť kuřete zůstala nedotčená. Množství kuřete bylo naprosto dostatečný. A tím nemyslím za čtyři, ale tak za jedna minus.

Dalším světlým masitým bodem bagety byla sušená šunka. Byla nádherně slaná. Taková ta slaná prasečí chuť, která se vám má tendenci rozpustit na jazyku. Chuťově tak výrazná, že ji ucítíte skoro pořád a dokáže držet tempo s olivovou tapenádou. Jestli to bylo přímo Jamon serrano nevím, ale rozhodně k tomu neměla daleko. Množství bylo fajn a potěšilo. Šunka byla skoro všude. Božská ingredience.

Neméně boží byl ovčí sýr. Vlezle intenzivní, přesto nenásilnej. Jemná kozí chuť a lehký závan sýrosmradu vás nemine. Další ingredience, kterou v obyčejné večerce určitě nenajdete. Sázka na kvalitní zahraniční suroviny, stejně jako u Salsiccie a lanýže, se mi u Bageterie Boulevard začíná líbit. Ovčí sýr si naprosto perfektně rozuměl se sušenou šunkou. Měl zajímavou konzistenci. Takovou rozteklou. Jemný zapečení v podstatě zařídilo, že sýr byl všude. Parádní tah. Takže za volbu sýra dávám Bageterii palce nahoru a kdybych měl Facebook, tak jim to tam snad i lajknu.

Olivová tapenáda dochucená tymiánem byla dobrá. Tipl bych to spíš na černý olivy. Jejich typická chuť tapenádu a celou bagetu provázela od začátku až do konce. Zato tymián se ztratil někde v překladu. Buď mi selhaly chuťový poháry nebo ho tam bylo jen málo, ale z tapenády byly cítit jen olivy. Což vůbec nevadilo. Kdo má olivy rád, určitě si pochutná. Já si pochutnal moc.

No a pak tam byl baby špenát. Tak na okrasu a na přibarvení celé situace. Že by dodal nějakou chuť, to ani ne. Světlá bageta byla opečená akorát a rozhodně neurazila.

Bageta byla plná silných chutí. Parádní slaná a masitá chuť sušené šunky, intenzivní chuť sýra, silná chuť oliv z tapenády a v neposlední řadě kuře. Všechno k sobě ladilo a bylo vidět, že nad touhle bagetou někdo přemýšlel jak mozkem, tak i jazykem. Není to něco, co vás překvapí a vystřelí do vesmíru, ale pokud máte rádi kvalitní španělskou šunku a sýry, rozhodně vás tahle kombinace neurazí a dobře se najíte. Samozřejmě tomu odpovídá i cena. Přesnou částku si nepamatuju, ale byla to jedna z těch dražších baget, takže před výplatou tam nechoďte. Na druhou stranu to taky nebyla žádná pálka jak již zmiňovaná Salsiccia a lanýž. Tak jako tak za ty peníze stála a pokud se někomu z vás zamlouvá složení, nemusí se bát ji vyzkoušet.

Bánh Xèo s krevetami, Ngochan

Mysleli jste si, že recenze na půlnoční kebab ze Stodolní je ta nejvíc junk fast food recenze tady na blogu? Tak to musím přihodit konkurenci. Jídlo z asijskýho bistra Ngochan by mělo stačit.

Ngochan je taková trochu víc autentická odnož řetězce Guty. Z Guty mi kdysi psali, jestli nechci jezdit po republice, baštit jejich jídlo zdarma a radit, co kde zlepšit. Ale protože nejsem zaprodaný Youtuber a mám rád svoji pouze lehce obtloustlou postavu, tak jsem slušně odmítl. Přecejen baštit v asijských bistrech víckrát jak jednou týdně může být dost o zdraví. No a i možná proto vznikl Ngochan. Už při pohledu na jejich menu je jasný, že tady se snaží o o něco zdravější kousky. A protože v Nové Karolině jsou přesně uprostřed food courtu, je nemožný kolem jejich cedulí chodit a nehodit po nich očkem. Po několika letech koukání jsem se odhodlal, zastavil a objednal si. Objednal jsem si jejich plněnou vietnamskou placku plněnou krevetama.

V reálu to vypadalo takhle. Takový žlutý naplněný sloní šourek. Vedle ležel salátek, kterej v reálu vypadal víc 2D než na fotce a zálivka. Dech mi vyrazila velikost. Pokud tu mluvím o sloním šourku, tak opravdu o moc nepřeháním. Placka byla větší než celej můj sporák a naplněná byla taky celkem slušně. V tomhle směru si opravdu není na co stěžovat.

Co už je horší je porovnání surovin z obrázku a v reálu. Na obrázku vidím klíčky, mrkev a hlavně spoustu bylinek včetně máty nebo čeho. Autentická Banh Xeo placka je podle všeho dost tradiční a patří tam spousta věcí, v každým regionu jiných, ale ta máta se opakuje všude. No v Ngochan na nějakou mátu nebo čerstvý bylinky zapomeňte. Dostanete placku plnou salátu, košťálu ze salátu, cibule, cibule, košťálu ze salátu a cibule. Mrkve a krevet tam je tak akorát. Klíčky a bylinky nikde. Takže to není jako na obrázku, ale i tak je to celkem fajn. Pokud vám nevadí cibule a salát, tak jste za vodou. A hlavně všechna zelenina je udělaná tak akorát na skus. Krásně křupe, je svěží, přesto udělaná a chutná přesně tak, jak má. Za mě teda super. Cibule ztratí palčivost, získá trochu na sladkosti a přesto krásně křupe. Velký kusy košťálu ze salátu jsou hrozně osvěžující, jen lehce dochucený. Krevet je tam dost, dobře udělaných a výborných. Dokonce to nejsou ty nejmenší krevety, ale takový ty střední. Za mě teda super. Náplň placky je sice dost fádní, zato ale dovedená k dokonalosti tak, jak to u cibule se salátem jen jde. Taky se šetřilo glutamátem, což je v asijských bistrech malej zázrak.

Škoda absence těch čerstvých bylinek, ty by se tam hodily hodně. Placka jako taková je v podstatě omeleta s kurkumou. Dost vajíčková. Celkově ale fádní a nudná. Na druhou stranu co víc čekat od sloního šourku. U Banh Xeo v podání Ngochanu jde teda spíš o náplň než placku samotnou.

A pokud vás fádnost náplně a placky začne nudit, je na čase zkusit zálivku. Zálivka trochu smrdí. Nepochybně po ústřicové a/nebo rybí omáčce. Taky je krásně nakyslá. Tyhlety zálivky já rád, takže jsem ji zvalil celou. Prve jsem do ní namáčel sousta a pak si ji rovnou vylil do placky. To placku dost rozmočilo, ale dodalo to náplni ten exotickej švih, kterej ji jinak chyběl. Salátek vedle placky byl totálně neochucenej, takže ten to taky schytal zálivkou a pak byl vynikající. K rybí zálivce se mimochodem perfektně hodily i krevety.

Ngochan absolutně nezklamal. Nečekal jsem opravdu autentický vietnamský jídlo jako v Happy Banh Mi u Stodolní. Čekal jsem klasický asijský junk food bistro líznutý trochou vietnamské autentičnosti a přesně to jsem dostal. Dobrou placku s fádní, ale dokonale připravenou náplní, výbornou zálivkou a nudným salátem. Množství a kvalita krevet příjemně překvapila. Plastový příbory překvapily nemile. Ty používám nerad. Porce, z jaké se nají snad každej. Odpovídající cena 106 korun... Jo. Za mě je to příjemná změna od burgerů. Pokud nebudete mít přehnaný očekávání, dobře se najíte. Zatím jen v Ostravě a v Žilině. Zbytek se zatím musí smířit jen s Guty. Nebo s lokálním asijským bistrem, kterých je v ČR asi pět na každých dvacet obyvatel...

PS: Co se ostravských klasických asijských bister týče, tak u mě zatím vede Hanoi.

Single Big Tasty Bacon, McDonald's

Big Tasty Bacon. Burger, kterej jsem hrdě nosil na tričku dřív, než se většina současných PR specialistů pracujících pro McDonald's vůbec narodila. Nejlepší burger ze všech fast foodů. Král nezdravé výživy. Prezident dělené stravy (půl tuk, půl sůl). A tenhle burger se změnil. Měl jsem spoustu možností, jak se s tím vyrovnat. Skočit z okna, založit protestní hnutí NE 2019, dostat se do politiky, znárodnit McDonald's a vrátit ho zpátky, pindat na Facebooku (kterej ještě pořád nemám) a nebo nad tím prostě mávnout rukou, protože na blbosti a skákání jsem starej a mám lepší věci na práci. A tak jsem nad tím mávl rukou, počkal až se "vrátí", zkusil ho a udělal si vlastní názor. A pokud vás zajímá, tak čtěte dál.

Prve si rýpnu do oficiálního názvu Single Big Tasty Bacon. Spojení slov single a big je podle mě oxymóron jako prase. Pak si rýpnu do oficiálních důvodů. Sjednocení postupů? Jinde to jde, proč by těch pár postupů navíc nešlo přežít dál? Prý to umožní víc inovací do budoucna. Pokud někdo sleduje dění v McDonald's v Německu, tak tam jsou králové inovací a nepotřebujou k tomu omezovat nabídku (viz McRib). Mimochodem to byl taky důvod vyřazení McCountryho (aby si uvolnili gril) a jediná inovace byly roky strávený s Maestrem. Tak snad tou další inovací nebude další sezóna s Maestrem. Jediný reálný plus zatím vidím možnost bezlepkové housky. No a pokud máte hlad, máte si dát většího Double Big Tasty Bacona. Ale velikost není jen o váze. Když ženská chce velkýho chlapa, určitě tím nemyslí těžkýho. Big Tasty Bacon byl prostě kotouč masa s úctyhodnou houskou, geniální omáčkou, kombinací surovin a na rozdíl od Big Macu byl opravdu Big. Už není. Spadl do střední kategorie a všechny obědový burgery, který McDonald's od teď nabízí ve stálé nabídce, mají jen jednu velikost. To je za mě krok vedle, ale třeba přijde nějaká ta slibovaná inovace a zase se to změní. Naštěstí nám alespoň zůstala ta kombinace surovin, tak jedeme dál.

Svýho Single Big Tasty Bacona jsem dostal v krabičce a sáčku, což je za mě plus. Lepší než ten tácek. Krásně se tak roztekl sýr, prohřál vnitřek sendviče a to já rád. Takže tuhle "inovaci" nebo spíš krok zpět chválím. Další pochvala je za množství surovin. Klidně bych i věřil, že zůstalo veškerý množství omáčky, cibule, sýru a slaniny jako v původní verzi, protože v téhle zmenšené byla všeho opravdu hojnost. Takže v tomhle směru si není na co stěžovat. Ze surovin (kromě housky a masa) se tak žádná opravdu nezměnila. Omáčka je pořád krásně kouřová, trochu pepřová, dost tučná, má super konzistenci a nechybí ji švih, kterej je prostě nezaměnitelnej. Osobně podezřívám McDonald's (nebo spíš výrobce Develey), že tak dva nebo tři roky zpátky tu omáčku trochu změnili. Ne moc, ale trochu jo. Ale současná omáčka je taky super a je to ta, co tu byla před dočasným zrušením Tastyho. A já tu omáčku mám moc rád. Opravdu moc rád. A Single Big Tasty Bacon se v ní přímo utápí, takže z toho jsem přímo nadšenej.

Na obrázku mají dva plátky sýra, ale já bych přísahal, že jsem tam měl tři. Dole dva a nahoře jeden. Sýr je taky super. Ementál od McDonald's má krásnou smetanovou a ničím nerušivou chuť. V tomhle množství se dokázal prosadit a hlavně s masem se parádně kombinoval. Pecka. Rajčata jsem dostal krásný plátky. Jako z plakátu. A byly všude. Pokud máte rádi rajčata a ještě radši je vidíte mezi masem a houskou, tak budete velmi potěšeni. Další palec nahoru.

Salátu tam zrovna moc nebylo, ale tak o salátu Big Tasty Bacon nebyl nikdy, takže není ani teď. Naprosto v pořádku. A slanina. Té slaniny přátelé. Té tam bylo požehnaně (viz poslední fotka). Tipuju to na minimálně tři plátky krásně uzenýho vepřovýho, pro který se vyplatí žít. Společně s omáčkou, sýrem, rajčatama, cibulí a masem tvoří srdce Big Tastyho, který tak zůstalo zachováno. Samozřejmě ta cibule je tam taky hodně důležitá. Tam, kde končí švih omáčky, tak tam to ještě o kus dál nakopne cibule. Pro někoho by ji na tak malej prostor mohlo být hodně, ale mě se trefili do vkusu. Dává o sobě znát a to je dobře.

Kombinace surovin se nemění, množství taky ne, jen se shluklo na menší prostor a dává tak víc vyniknout geniální kombinaci. Potud všechno v pohodě. Ale mám trochu problém s masem. Zdá se mi, že se chuťově už tak moc neprosadí oproti zbytku. A není to jen o dost změněným poměru surovin, ale podle mě je to maso i z jiné linky nebo jak to říct. Není to ono. Je o dost sušší a není z něho tak moc cítit kráva. Naštěstí za kvalitním masem do McDonald's asi moc lidí opravdu nechodí. Medium s krásně růžovým vnitřkem tak, jak se burgery mají dělat, ho tam stejně nikdy nedostanete a o kvalitě vstupních surovin si nějak přehnaný ideály taky nedělám. O to víc neberu argument dvojitýho masa na velkej hlad jako argument pádnej. Plátek suchýho masa navíc vás možná víc zaplácne, ale není to ta správná cesta. A už vůbec ne za extra třicet korun. Jestli si McDonald's potřebuje vydělat, měl radši nechat původní velikost a trochu zdražit. Takže maso v Single Big Tasty Bacon můžu ohodnotit přinejlepším slovíčkem průměr.

Single Big Tasty Bacon stojí 95 korun samostatně a 135 korun ve velkým menu. O 60 gramů větší původní Tasty stál o 5 korun víc. No... Vzhledem k tomu, že cena Tastyho se neměnila opravdu dlouho a pokud chodíte nakupovat suroviny do obchodu, tak víte, že za posledních pár let opravdu vehementně rostou ceny potravin, tak to zdražení dokážu akceptovat. Vzhledem k množství surovin za ten peníz asi stojí. Ale! Ale už to není ten exkluzivní burger, na kterej se tak moc těšíte ve tři hodiny odpoledne z práce, kdy jste nestihli oběd a máte hlad jako prase. Protože jakmile ho vezmete do ruky (ano, do jedné ruky), tak vám bude smutno. Je malej. Suroviny fajn, kombinace boží, ale velkej hlad nezažene jako dřív. Už to není burger, kvůli kterýmu jste se do McDonald's chodili zprasit, ucpat si tepny a utišit nezdolný volání někde zezadu mozku.

A to je škoda. To jsem dělal často a rád. McDonald's mi tak na tenhle zážitek už nemá ze stálé nabídky co nabídnout a budu se muset poohlídnout jinde na ukojení mých zprasovacích fast foodových choutek. Škoda. Single Big Tasty Bacon je dobrej burger, ba přímo výbornej burger, ale už to není TEN Big Tasty Bacon. Není to facelift, je to nový produkt. Produkt v segmentu, kterej spoustě lidem nebude stačit. Na velkej hlad a řízenou sebevraždu tak budeme muset jinam. Já si to asi pojistím kyblíkem kuřat... Škoda. Nebo ne?

Double Cheddar Beef, Burger King

Sýrové prázdniny (nebo tak nějak)

Ač mám k McDonaldu spoustu výhrad a od pondělka s jejich zmenšeným Big (Medium) Tasty Baconem asi přibude další, tak jedno se jim musí nechat. Jejich web, Facebook i aplikace jsou aktualizovaný v podstatě okamžitě od začátku nové akce. O jednotlivých cenících pro každou pobočku zvlášť ani nemluvě. Tohle mají zmáknutý na jedničku. No a pak je tu Burger King, kterej má novou akci několik dní, ale dozvíte se to jen na živo nebo z polskýho webu. Online servis kvalitou připomínající kvalitu jejich pobočky na hlavním nádraží v Praze. Kdo tam kdy byl, pochopí. No takže mi musíte věřit, že Burger King přišel s novou akcí. Jakási sýrová sezóna, jejíž název si přesně nevybavím (v Polsku jsou to Cheese Summer Vibes). Součástí téhle nové akce je hovězí a kuřecí se spoustou čedaru. Tož proč ne, jdeme na to.

Double Cheddar Beef má dost jednoduchý složení. Dva plátky z kravské mrtvoly (ano milí vegani, víme že baštíme mrtvoly a chutnají nám, nemusíte to psát křídou po parcích), spoustu plátků čedaru, pár plátků slaniny, dva plátky rajčete, salát a sýrovou omáčku. Všechno je to v kukuřičné housce, kterou znáte z jejich Anguse. Složení na první pohled nenásilný a celkem povedený.

Začnu houskou. Burger King naštěstí zvolil housku z Anguse, která patří k těm jeho kvalitnějším houskám a hlavně k houskám s větším poločasem rozpadu. Pamatujete na Double Bacon King? Ten v podstatě nešel ani sníst a pro lidi s nižší stresovou toleranční hranicí to byla přímo rozbuška. Houska z Anguse je ale pevnější a ač se v půlce tvářila, že to hodlá vzdát, tak poctivě držela až do konce. Chuťově je to taky jedno z těch lepších pečivovitých pečiv. Má nenásilnou chuť, která neruší zbytek sendviče. Jedno minus bych ale našel. Nějakou záhadou do sebe vcucnula veškerou omáčku.

A teď starší občanko raď. Je to chyba housky nebo použité omáčky? Já bych v tomhle případě obvinil omáčku. Je hrozně řídká a jemná. Ideální kandidátka na procházku v porézní housce. A je to škoda. Škoda škoda veleškoda. Ta omáčka má totiž opravdu extrémně zajímavou chuť. Jestli si někdo kdy stěžoval na chemii v sýrových omáčkách, tak z téhle mu vypadne oko. Je supersýrová a zároveň s obřím taveným dozvukem. Ale tak taveným, že člověk chvilku neví, jestli v puse válí tavící soli nebo rychlosůl z uzenin. Prostě zase něco, co tu ještě nebylo. Nějak takhle budou chutnat ty slavný sýry ve sprejích v USA, bez kterýho si tamní texaský obézní obyvatelstvo neumí představit ranní toust.

Což je fajn možnost a zážitek ochutnat. Bohužel se vám všechna tahle omáčka vsákne do housky a od rozbalení máte tak třicet sekund na to nějakou odchytit a ochutnat samostatně, abyste svoje zážitky mohli předat dál pomocí blogu moderního vzhledu s vtipnými články od experta na dělenou stravu a zdravé stravování. Pak už totiž o omáčce neuslyšíte. Z housky cítit není, na mase cítit není, prostě ji najednou není. A to i přes její opravdu silnou, steroidama nahnanou chuť. Takže omáčka dobrá, ale tak na postříkání hranolek. Do burgeru moc ne. Nebo možná kdyby ji bylo třikrát, čtyřikrát víc, tak by to byla pecka. Taková pecka, že by se ten burger mohl po čedaru třeba i jmenovat. Moment...

Zbytek nic extra. Salát ušel, ale bylo ho málo. Dva plátky starýho rajčete, který svoji vláhu nechalo někde jinde, nenadchnou. Slaniny bylo dost. Dodávala krásnou uzenou chuť. Ale taky tak nějak umělou. Spousta čedaru na mase a mezi masama se popravdě taky trochu ztrácela. Což je vzhledem k jeho velkýmu množství opravdu husarský kousek. A maso má za mě dva body z deseti. Bylo hrozně suchý. Jako sníst pytel písku. Jestli ho dělali dvě hodiny dopředu nevím, ale rozhodně tak chutnalo. Takže kromě zajímavé omáčky mě vlastně nic nepotěšilo. A vzhledem k množství omáčky vlastně ani ta ne. Celkovou chuť tvoří suchý maso, trocha sýra a nic jinýho. Slabota.

Jo a cena? 159 samostatně a 209 v menu se středníma hranolkama a pidi bezedným kelímkem (0,35l). To abyste z těch hranolek náhodou neztloustli a malej kelímek vám pomohl v pohybu při běhání sem a tam pro pití. Double Cheddar Beef je propadák, poměr cena/výkon je propadák, padesát korun za pár hranolek a pidi kelímek je propadák. Tímhle si u mě Burger King plusový body nezískal. Kdyby tam bylo několikrát, a to doslova několikrát víc omáčky. Tolik omáčky, že by z toho tekla a byla všude, tak by ten burger byla pecka. Pecka, jaká tu dlouho nebyla a která by možná smázla sýrovku u konkurence. Takhle je to jen krádež peněz za bílého dne.

A pokud už jste si Double Cheddar Beef náhodou koupili a v půlce vás začala ta suchost obtěžovat, zabalte si ho, doneste domů, ohřejte v mikrovlnce a nakydejte na něj svoji oblíbenou omáčku. Já si na něj nakydal Street Spirit od Gastona, kterou jsem poprvé baštil u stánku Punk Food v Kompotu. Mangovo-švestková pikantní chuť si s masem rozumí a najednou se ten burger dal sníst. Po pravdě mám chuť se na Burger King příště vyprdnout úplně a rovnou si zajít na čerstvýho burgera. Cena bude stejná a zážitek mnohem lepší. Je sice fajn, že Burger King nabízí ve čtvrtky 1+1 Whopper zdarma, ale začíná to být jediná chvíle, kdy se tam člověku vyplatí zajít. Ale tak třeba mě Cheddar Chicken přesvědčí o opaku...

No ale aby nebyla tahle recenze jen negativní slepenina, tak Burger Kingu se jedna věc povedla. Jsou to ty jejich nový Kuleczki Mozzarella z pomidorami. Jedna kulička vás vyjde na desetikorunu, ale na rozdíl od Double Cheddar Beefu za ty peníze, alespoň na ochutnání, stojí. Není to totiž jen Mozzarella v trojobale z friťáku, ale jsou to komplet Arancini. Arancini jsou smažený plněný kuličky z rýže. Takový opravdu vytuněný rizoto vyfiltrovaný přes friťák. Do teď jsem měl Arancini jednou v životě ve fine diningovým Bamboo v Ostravě a žádná pecka to nebyla. Ale nikdy by mě nenapadlo, že je příště potkám ve fast foodu. Takže za tohle má u mě Burger King plus, díky kterýmu na něj ještě úplně nezanevřu.

Arancini v podání Burger Kinga jsou z rýže ochucené rajčatama a nějakým asi oregánem, uvnitř kus mozzarelly a celý je to obalený v bylinkovým trojobalu a osmažený. Chuťově je to dost silný a dobrý. Pořád je to jen rýže s rajčatama, bylinkama a sýrem, ale mě to sedlo. Sedlo mi to víc než několikanásobně dražší Arancini v klasické restauraci. Takovej finger food si nechám líbit a klidně těch pár extra peněz za jeho vyzkoušení uvalím. Ale za suchý maso bez omáčky ne. Takže Double Cheddar Beef za zkoušku nestojí (ledaže by jste si řekli o čtyřnásobnou porci omáčky a obsluha s tím neměla problém), ale ty jejich mozzarellový koule klidně zkuste. Ty za ten zážitek stojí. Jen je berte jako něco opravdu extra. Pokud máte hluboko do kapsy, tak si za těch padesát korun radši zajděte na velkej b-smart. To je asi momentálně nejlepší poměr cena/výkon ve fast foodech...

Krava-shi, McDonald's

Asie v Meká-chi!

Je na čase zkompletovat asijskou nabídku u McDonald's. Po nevydařeným Kreveta-shi a celkem vydařeným Kuřecí-mo tu máme další názvovou ujetinu a sice Krava-shi. Mimochodem chtěl jsem ho zkusit i v kombinaci s extra sýrem a extra krevetama, ale nějaký mocipán ve vedení rozhodl, že krevety půjdou cpát jen do extrémně hnusné černé housky. Bohužel pro nás všechny. Místo bujaré duorecenze nás tak čeká obyčejná a nudná recenze jen na Krava-shi tak, jak byl zamýšlen a na promo fotky vyfocen. Škoda. Ale netřeba plakat nad rozpadlou růžičkou brokolice. Jdeme na to.

Krava-shi obsahuje hovězí maso, salátový okurky, salát s mrkví, bílou čerstvou cibuli, sezamovou omáčku a honey mustard omáčku. To všechno je v experimentální bíle housce.

Nejvíc čtenáře bude zajímat asi houska. Je to stejná hrůza jako ta černá? Není. Ta bílá je dost dobrá. Dokonce možná o něco lepší než jejich klasický housky. Nepřišla mi tak sladká a byla lehčí. Barvu docílili prý nižší teplotou při pečení. Co je na tom pravdy netuším a upřímně je mi to i celkem buřt. Hlavní je, že bílá je lepší než černá. Transparenci International, Romeu, ostatní osvětové organizace a paní Šabatovou, nepochybně věrnou čtenářku tohoto blogu, ujišťuju, že lepší hodnocení bílé od černé opravdu není založený na nějakých předsudcích. Předsudky mám jen a pouze k zelenině.

A naštěstí žádný z předsudků se tentokrát projevovat nemusel. Salát s mrkví, nebo jak ho vznešeně nazývá McDonald's, "Mix salát", je super. Svěží větší kousky zelenýho, něčeho fialovýho a občas zahlídnete oranžovou. Děti mají radost, ženy mají radost a tím pádem všichni, včetně mně, můžeme mít taky radost. Volbu salátu chválím. Z čeho budou mít ženy menší radost je bílá cibule, ale já bych se ji nevzdal. Celkem se tam hodí a společně se silným kombem omáček dodá sendviči potřebnej švih. Jen její množství by mohlo být větší. V mým sendviči byly tak dva kroužky cibule, což je škoda. Víc cibule prosím.

Co jsem ale pořád moc nepochopil jsou salátový okurky. V Krava-shi máte tentokrát rovnou tři opravdu tlustý kolečka, takže horní část sendviče se vám zaručeně zkusí podívat daleko od části spodní. Pokud jste v pobočce starýho střihu, tak máte papír, kterej vám to zachytí. Pokud jste v pobočce novýho střihu a svůj burger máte na tácku, tak se připravte na pořádnou jízdu vnitřností sendviče a následný znovuskládání. Být ty kolečka tenčí, tak se to možná nestane. Okurky jsem se snažil držet v sendviči, takže se i celkem dost prosazovaly v celkové chuti. Dodávaly, stejně jako v ostatních asijských sendvičích, jistou exotickou příchuť nádražního hladovýho okna. Přijal jsem je s respektem a pochopením, ale příště už prosím novinky bez salátových okurek...

Ještě jsem nepopsal ani maso. No jestli jsem mluvil o nudné recenzi, tak maso se k ní náramně hodí. Suchá placka krávy. Celkem dobrá, ale ta suchost je znát a nebýt tam tolik zeleniny a dvě omáčky, tak do stropu skákat nebudete. Nemůžu si pomoct, ale ještě tak rok zpátky mi maso od McDonald's přišlo šťavnatější. Poslední kousky, co jsem u nich měl, šťávu neviděly snad ani před zmražením. Takže maso taková fast foodová klasika. Neurazí, ale ani nenadchne. V době vzrůstající konkurence (mrk mrk na Punk Food) to může být brzo dost málo.

A na konec to nejlepší. Omáčky. Sezamová omáčka od McDonald's je naprosto boží. Alespoň mě opravdu sedí. Má silnou, nefalšovanou, intenzivní a exotickou chuť sezamu. Možná si ji budete pamatovat z krevetovýho McWrapu, kterej byl neméně boží a to i právě díky omáčce. Bohužel si do Krava-shi nemůžete krevety z Kreveta-shi přidat, což je vzhledem k tomu, že jsou v nabídce a stačilo by jen trochu upravit software objednávacích panelů, naprostá hereze. Samozřejmě si můžete koupit ty obalovaný finger food krevety a do Krava-shi si je narvat. Ale i tak je to zabitá příležitost. Trochu víc kreativity a volné ruky by neuškodilo. Zato si to Krava-shi můžete přidat třeba Jalapeno papričky... Kdo o tom rozhoduje?

No a další omáčka je Honey Mustard neboli miláček-medíček hořčice (taky umím vymýšlet blbý názvy McDonalde!) :). Tu fanoušci nezdravýho stravování znají, protože ji McDonald's posledních pár let používá dost často. Je sladká a hořčicová a sama o sobě tak lehce nadprůměrná. Ale v kombinaci se sezamovou omáčkou se až nebezpečně doplňujou. Sladká a lehce pikantní chuť se k silné chuti sezamu opravdu hodí a kombinaci omáček hodnotím hodně dobře. A celkem závidím tomu, kdo má vymýšlení kombinací omáček na starosti. Takhle si s tím vyhrávat musí být super zábava a když se k tomu ještě povede výsledek, tak to musí být parádní šichta.

Celkově během pozřívání Krava-shi ucítíte hovězí maso, salátový okurky, kombinaci silných omáček a občas salát nebo housku. Pokud máte hodně cibule, tak nejspíš ucítíte i tu. Taková celkem vydařená kombinace, která vás ze židle určitě nevystřelí, ale dovolí vám si sendvič v klidu vychutnat. Z šedýho průměru tak Krava-shi dostane spíš povedená kombinace omáček než bílá houska. Za mě je to nadprůměrnej kousek a pokud máte chuť na krávu od zlatých oblouků, tak Krava-shi stojí za ochutnání. Cena je 119 korun samostatně a 159 korun v menu se skleničkou. Tuhle cenu obhájí snad jen ta sklenička, protože sendvič je to velikostí ne o moc větší než McRoyal, takže poměr cena výkon bohužel dost pokulhává. I tak ale za to ochutnání stojí.

PS: A jestli chcete můj osobní žebříček asijských týdnů, tak na prvním místě to bude Kuřeci-mo, pak Krava-shi, linoleum, výplň žíněnky na severočeské základní škole a pak Kreveta-shi. Ta houska je opravdu ryzí fail a zajímaly by mě statistiky, kolik lidí si na Kreveta-shi zašlo víc než jednou. Celkově se mě ale tyhle asijský týdny hodně líbí a návrat skleniček beru jako malou osobní výhru. Už jsem doma pomalu přestával mít z čeho pít a radši si k nové skleničce dám burger než švédský masový koule. Tak snad příští kolo skleniček neuvidíme za dalších sedm let nebo kolik to bylo... A finger food taky můžu jedině pochválit. Jen tak dál.

PPS: Taky jsem zkusil novej milk shake černý rybíz a ten je fajn. Chuť rybízu je opravdu silná a přesto díky spoustě cukru není kyselá. Dost svěží. Za mě povedená a na současný vedra jak dělaná příchuť. Taštičku jsem ještě neměl, ale to jejich černý těsto mě moc netáhne (opět bez předsudků, paní Šabatová)...