Hodně lidí psalo, že mám ochutnat Chef menu z Bageterie Boulevard. To tam bylo nějaký studený vepřový, hovězí s perníkem a podobný gastro experimenty. No a než jsem se k tomu dostal, máme tu Chef menu nový. Tentokrát italský od Itala. A nutno podotknout, že se konečně zase jedná o jednoduchý bagety a nic extra přeplácanýho. To se mi u baget zamlouvá o chlup víc.
Vybral jsem si Kuřecí Arrabbiatu. Kombinace kuřecích stehen, pasty ze sušených rajčat s chilli, baby špenátu a zapečený je to se sýrem Scamorza. Maso, rajčata, sýr a něco zelenýho. Stačí? Stačí!
Na první pohled reálná bageta vypadala hodně smutně. Z boku plandal sýr, navrchu zelený kusy potravy pro vegany, krávy, králíky a jinou divou zvěř a víc nic. Maso nikde, pasta nikde. Při bližším ohledání se naštěstí zbytek našel. Schovanej jak smysl pro humor v mozku feministky. Ale nutno podotknout, že toho masa tam nakonec byla opravdová kopa. Však posuďte sami podle fotek.
Jakmile bylo dokončeno ohledání bagety, započala degustace. První kousnutí byla suchá bageta, takže se jde hodnotit bageta. Klasická bílá francouzská bageta. Nic víc, nic míň. Proč ne. Dost křupavá. Poprvé v životě jsem v BB dostal pořádně zapečenou bagetu. To já rád. Pak přišlo na řadu maso. Maso byly celkem velký kusy vykostěných kuřecích stehen. Maso bylo šťavnatý, akorát dochucený (jen solí), měkký a prostě udělaný tak dobře, že líp by to snad ani nešlo. Taky jsem za celou dobu jedení bagety nenašel žádnej kus, kterej bych se štítil pozřít. U kuřecích stehen z fast foodu? Skoro zázrak.
Dál bych popsal pastu ze sušených rajčat. A kupodivu měla stejně jednoduchou chuť, jako mělo maso. Prostě chuť sušených rajčat. Taková ta krásně ovocná, silná a vtíravá rajčatová chuť. A malilinko chilli. To k rajčatům sedlo parádně. Jednoduchost se ukázala jako velký plus. A zbytek? Baby špenát chutnal jako tráva. A tím nemyslím trávu veselou, ale trávu nudnou. Prostě jetel. Samostatně. V soustech se zbytkem se samozřejmě moc neprosadil a spíš potěšil oko než jazyk.
A co sýr Scamorza? Znáte slovenský Oštiepok? Chutná hodně podobně. Obojí je lehce zauzený tvrdý sýr. Oštiepok je takový víc obyčejný, chuťově kulatější, vyváženější a víc do mlíka. Scamorza je naopak taková chuťově hrubší a v pozadí chutná trochu jako mramorová deska. Pokud jste někdy měly nutkání olíznout mramor, tak víte. Pokud ne, tak třeba pomůže whisky antologie. Oštiepok je jako whisky z Midlands a Scamorza jako whisky z Islay. Obojí je whisky, ale jedna z nich je taková drsnější a přírodnější. A přesně taková je i Scamorza. Množstvím ji tam mohlo být o něco víc. Pokud jste Scamorzu neochutnali samostatně, tak vám ji celkem slušně přebilo kuře se sušenýma rajčatama.
Tím jsme se nenásilně dostali k celkové chuti. Kuřecí stehna, sušený rajčata, bílá bageta, trochu chilli, trochu sýra. V tomhle pořadí. A protože všechno z jmenovaných chutná dobře i výsledek chutná dobře. K tomu se žádný chutě neperou, ale spíš se k sobě hodí a navzájem si pomáhají. Po pravdě jsem u Bageterie Boulevard dlouho neměl opravdu dobrou chef bagetu a tahle to je. Povedla se. Cena v menu je 169 korun. Samostatně to bylo něco přes stovku, přesně už nevím. V tom menu (s bramborama) jsem se nacpal celkem slušně a za ten peníz to stálo. Ale tak tak. Pořád to byla bageta s kuřetem. Vyšší cenu beru jen kvůli sušeným rajčatům a speciálnímu sýru. Za exkluzivní suroviny se bohužel musí připlatit. A na rozdíl od konkurence (mrk na Burger King) těchhle pár extra desetikorun litovat nebudete.
Žádné komentáře:
Okomentovat