Twister Diavola, Twister Hawaii a Twister Texas, KFC

Pizza Twisters

Další dlouhá pauza. Venku hezky, u vody nikdo, protože všechny děcka trčí u McDonald's na nudným kuřeti. A když už k vodě nejdete vy, tak voda přijde za váma. Prostě všude plno srandy. Natož pak v KFC, kde můžete ochutnat pět méně či více ujetých variací na Twister. Původně jsem měl v plánu přinýst recenzi na všechny, ale nejspíš bych to nestihnul. Proč co a jak se dozvíte v recenzích.

Na výběr máte pět rádoby pizzových Twisterů. Diavola, Pepperoni, Hawaii, Texas a Cheezy. Začneme pikantní jízdou, Twister Diavola. To jest kuřecí stripsy v pečené tortille s Pepperoni, rajčaty, Tabasco a omáčkami z rajčat a sýra.

Po rozbalení na mě vykouklo toto. Po zahnání vzpomínek na Eurovizi jsem vzal tenhle výtvor do ruky a zakousnul se.

První a skoro i poslední chuť, která vládne tomuto Twisteru, je pikantní kečup s Tabascem. Od začátku až do úplnýho konce. Pikantní jízda, která rozhodně není pro děcka.

Občas šel ucítit i salám Pepperoni. To je v podání KFC taková lehce pikantní osmažená vysočina. Nějaký italský gurmánský zážitek nečekejte. Ale proti osmažené vysočině nic nemám, tak proč ne. Občas v Twisteru najdete i rajče.

A občas se tam někde v boku bude trochu choulet i sýrová omáčka. Té jsem tam měl tak málo, že nebyla skoro cítit, ale když už jo, tak to příjemně ozvláštnila. Takže prim hrálo pikantní Tabasco, druhý housle kuře se salámem a třetí housle sýrová omáčka. Rajčata triangl. No a to je tak asi všechno. Nebylo to špatný. Ba to byla příjemná změna. Pikantní já rád. Ale Twister Diavola je takovej dost nevyladěnej a ve svý podstatě nudnej sendvič. Pizzu evokuje dobře, ale znova si ho asi nedáte.

Po sáhodlouhé době jsem prubnul i Coleslaw. To abych se vlezl do loňských plavek a ušetřil. A moc odvařenej sem nebyl. Hodně tvrdýho zelí a skoro žádná majonéza. V podstatě baštíte jen nadrcenej košťál. Jediný plus bylo, že to vyrábí místní podnik, takže můžete doma tvrdit, že jste si dali lokální šalátik, ale to je tak asi všechno. Kéž by se vrátila bramborová kaše.

Další Twister na holeni je Twister Hawaii. Ano, Hawaii já rád.

Tak zase potlačíme vzpomínky na Eurovizi, chytneme to do ruky, vložíme do pusy, a kousneme. A voilà, chuť kečupu a ananas. Hawaii pizza na první kousnutí!

Pikantní kuře nesmí chybět a k tomu všemu tam najdete sýrovou omáčku a slaninu. Slanina ale nebyla perfektní. KFC ji nějakým záhadným způsobem spálilo. Jak se dá spálit slanina ve fast foodu nevím, ale byla vypečená až do hořké chuti, což je velká škoda. Za spálení slaniny by se měla kuchaři useknout alespoň jedna ruka a půl nohy. Tak, jak v některých zemích za její pozření. Ale jdeme dál. Někteří už hopsaje.

Další prohřešek proti lidskosti nastal v kuchyni při distribuci omáček. A sice trochu kečupu nahoru, trochu sýrové omáčky nahoru, doprostřed raději nic a většinu omáčky kydnout až úplně dolů sendviče. A to už vám ani pak krásnej a veselej kousek ananasu tu suchost nespraví.

Takže můj Twister Hawaii byla dvousečná bída. Nahoře fajn jedno kousnutí. Pak suchá nuda s kuřetem a spálenou slaninou a spodek byl boží, protože tam bylo všechno. Chuť kečupu, ananasu, sýra, kuřete, ale jen tak na dvě kousnutí a konec. Takže jsem dostal spíš takovou demo verzi toho, jak to mohlo celý vypadat, kdyby v kuchyni uměli prdnout omáčky tak, jak se patří. Celkově ale teda zklamání. Stejně jako Twister Hawaii dva roky zpátky.

Po ne příliš chutným Coleslaw salátku jsem se rozhodl vyzkoušet cibulový kroužky. Ty byly černější než muzeum německých dějin. Další komentáře asi netřeba.

No a do třetice všeho dobrého, Texas!

Tož jako vždy. Potlačit vzpomínky na Eurovizi, vzít obouruč, zavřít oči a olíznout špičku se sýrovou omáčkou. Snad poprvé, co jsem ji pořádně ochutnal, protože v minulých dvou Twisterech nebyla skoro vůbec. A k tomu v Texasu najdete ještě BBQ omáčku, pikantní kuře, slaninu, kukuřici a smaženou cibuli.

Tentokrát výpis složení sliboval celkem nabitou jízdu. A zase mě zklamali. Kuře fajn, slanina tentokrát OK, kukuřice semo tamo byla, ta byla fajn. BBQ omáčka a sýrová omáčka sama o sobě taky super, ale to množství! Zase to celé ztroskotalo na obří suchosti sendviče.

Přitom ta kombinace byla perfektní. BBQ se k sýrové chuti hodí až neobvykle dobře a s kukuřicí a slaninou se jedná o opravdu fajný ozvláštnění Twistera. Ale pokud máte u jedení prostředku sendviče pocit, že se vás snaží zabít pouštní lidé, tak je prostě něco špatně. A u Twister Texas mě to mrzí hodně, protože začátek byl hodně slibnej.

A teď je vám asi jasný, proč na další Twistery nebude recenze. Za mě dvakrát a dost. Dvakrát jsem dostal suchokládu, další ať si nechají. Počkám si, až se obmění studenti v pobočce, kam chodím, ať zase odcházím z KFC spokojenej. A vzhledem k tomu, že letní semestr na fakultách filozofie právě skončil, tak snad to nebude dlouho trvat...

Patatine s pikantním salámem Napoli a mozzarellou, Patatine di Mamma

Byl jsem zneužit. Vizuálně znásilněn. Vedou se tu debaty, jestli jsem v pořádku, že dlouho nebyla recenze. Ano, nebyla. A už znáte důvod. Normálně se to opravdu může stát každýmu. Koukáte na hokej, pijete lahváče, o přestávce přepnete telku na Eurovizi a bum! Nahé pánské pozadí. Brrr. Oklepete se ze šoku, z nevyžádanýho vizuálního sexu, otevřete si další lahváč, přepnete zpátky na hokej. Super. Komerční přestávka. Přepnete zpátky na Eurovizi a bum, pánský snad striptýz nebo co. To už vám pomalu dochází pivo v lednici, protože zvyšujete spotřebu v rámci vymazání paměti. Hokej končí, vy mrknete, kdo že teda vyhrál tu Eurovizi a bylo to nějaké Nemo. Fíha. Tak alespoň že finský pan Windows 95 vzal exhibici svého popředí a pozadí alespoň s humorem... 

Pivo došlo, vizuální zneužití mi zůstane navždy, ale alespoň mám teď perfektní výmluvu, proč se přežírat. Přežírání a traumata jdou ruku v ruce. Děkuji Eurovize! A jako první bod během léčení jsem si zvolil velkou hroudu smažených hranolků s uzeninou a roztaveným sýrem. Mňam.

Jde o Patatine s pikantním salámem Napoli a mozzarellou z ostravskýho stánku Patatine di Mamma, na kterej už tu jednou byla recenze. Minule jsem byl celkem nadšenej, takže další recenze byla otázkou času. A pikantní salám já rád, mozzarella mi taky nevadí, chilli papričky já rád, hranolky já rád, hroudy mám taky rád, prostě jdeme na to.

A takhle ta dobrota vypadá v reálu. Sýr na hranolkách vám paní rozpustí pistolí, stejně jako ve Faency Fries nebo v Eatmeatu. Salám Napoli je taky lehce osmahnutej. Papričky pěkně za čerstva. Hranolky jsou super, úplně stejně jako minule. Krásně křupou, je jich spousta, jen já osobně bych je třeba ještě o chlup dosolil. Ona mozzarella přece jen není nejvýraznější sýr a ostatní suroviny na vidličce s hranolkou nebudete mít pokaždé, ba skoro nikdy.

Samotný salám Napoli je super. Spíš je to taková klobáska s hrozně moc výraznou chutí sušenýho masa. Navinulou, uzrálou chutí. Ne každýmu tohle sedne, protože u nás se podobný uzeniny nevyrábí. Ale pro milovníky různých italských a španělských lahůdek je Napoli jako dělanej. S hrubýma kouskama pepře, aby to mělo říz. K tomu obsahuje i pálivou papriku, takže i samotná klobáska pálí na krásnou čtyřku z desíti. Palec nahoru za kvalitu. Množství je OK.

Kromě salámku a sýra najdete na hroudě ještě nasekaný chilli papričky. Já měl červenou a zelenou. Červená byla taková ta pro amatéry, trojka z desíti. Ale ta zelená, ta už jela obstojný bomby a na takovou krásnou sedmičku z devíti si sáhla dokonale. Skoro jako si na mě něco sáhlo tuhle z Eurovize. Takže chilli papričky vaši hroudu krásně rozpálí, tak jako mě tuhle... Ehm, a dost.

Tyhle Patatine v sobě skrývají celkem povedenou kombinaci a hranolky samy o sobě jsou dotažený k řemeslný dokonalosti. Bohužel, co mi vadilo, bylo samotný zpracování sýrové vrstvy. Na začátku super, ale pak mozzarella ztvrdne a hrozně špatně se z toho začnou dolovat hranolky. Pokud jste rychlojedlíci, tak do tohodle bodu asi nedojdete. No já od poloviny jídla doloval hrancle ze sýrovýho oslího šourku. A chuť studené mozzarelly není zase taková hitparáda, aby to dokázalo dotáhnout semotamo kolečko super salámu nebo kousek papričky.

Naštěstí v tom nejste sami a v Patatine di Mamma vám dají k hranolkům omáčku. Já si zvolil Chipotle majo omáčku a ta byla fajn. Pikantní celkem dost, ale ne víc jak papričky a byla jí spousta. Snad jen mohla být o fous hustší.

Cena 149 korun. Tož docela dobrá cena vzhledem k množství. Ale dám si to znova? Asi ne. Přece jen ta verze se slaninou a cheddarovým dipem mi sedla víc. Šourek z mozzarelly přenechám jiným. Ač ten salámek je opravdu exkluzivní. Taky doporučuju nějakou jinou omáčku, která vám pikantnost spíš rozrazí, ať má to jídlo ještě jeden, vyšší level. A to je tak všechno.

TeriyaKing Chicken Burger, Burger King

TeriyaKing

Hubnete do plavek? Ne? Ale měli byste. Kdo se má na ty opálený pytle sádla koukat. Hrůza. A pomoct vám k tomu může třeba novej TeriyaKing Chicken Burger V Burger Kingu, kterej je plnej zeleniny. A zelenina je zdravá. A kuřecí maso taky. A kukuřičná houska? No úplná dieta!

Po ne až tak povedených slepičích koulích jsem se odhodlal prubnout ještě kuřecí verzi TeriyaKing burgeru. Toho burgeru, kterej se objevuje jako první na všech promo obrázcích k TeriyaKing akci. Toho burgeru, z kterýho omáčka přímo stříká jako moje sliny v puse, když vidí tuhle fajn kombinaci barev a pořádné nálože junk foodu. Jdeme na to.

TeriyaKing Chicken Burger obsahuje obalovaný kuřecí maso, sýr, salátový okurky, červenou cibuli, polníček, pomerančovou teriyaki omáčku a to všechno v kukuřičné housce. Jednoduchá kombinace, která dokáže snad jen příjemně překvapit. A taky že jo. První věc, které si člověk všimne, je opravdu nahrubo nakrájená zelenina. Někdo by to nazval na prasáka, jinej zase slovem rustikální. Tak jako tak se s tím obsluha zjevně nemazlila a poslala mi tam plátky okurek tlustý jak Zlatý stránky v jejich nejlepších letech a množství cibule, který by porazilo středně vyvinutou hrošici. A hádejte co. Mně to nevadilo a kopu čerstvé zeleniny jsem si užil od začátku až do konce. I ty salátový okurky, který tady poctivě hejtím od roku 2011, protože evokujou stánkovej burger a ne prémiový žraso z fast foodu. Prostě k tomule burgeru to sedlo. I toho polníčku klidně mohlo být víc.

Kromě zeleniny v sendviči najdete i celkem slušnou porci sýra. Podle popisku na webu se jedná o Cheddar. S pořádným čedarem tyhlety dva plátky taveňáku mají samozřejmě společnou snad jen barvu, ale do burgeru proč ne. Jenom ta chuť mi přišla relativně slabá a s přehledem ji smázla i ta salátová okurka, což je škoda.

Samotný maso bylo tentokrát povedený. Oproti koulím bylo poznat, že se jedná o nahrubo namletý prsní maso, chutnalo to jako čistý kuře a obal taky celkem ušel. Maso je obalený v kukuřičných lupíncích. Svoji křupavost, pokud nějakou mělo, ztratilo pod nánosem omáčky a všeobecné vlhkosti ostatních surovin. I tak je ale placka celkem fajn a pokud jdete na kuřecí burger, určitě nebudete zklamaní.

Omáčka je ta stejná, co byla na koulích. Lepivá, sirupovitá, sladká, nakyslá, ovocná, středně pomerančová, míň sójová a taková dost exotická. Jenomže tentokrát netvoří hlavní chuťovou linku sendviče. Spíš jen doplňuje a podporuje chuť zeleniny a kuřete. Po zakousnutí a lehkým požvýkání nejvíc ucítíte chuť zeleniny, pikantnost z cibule, k tomu chuť kuřete a někde v pozadí exotickej šmrnc z omáčky a příjemnou chuť housky. Housku vůbec musím pochválit. Tady ta kukuřičná, kterou u Burger Kinga používají přes deset let, je za mě top fast foodová houska. Měkoučká, nadýchaná, přesto se nerozpadá, poctivě drží všechny suroviny a chuťově je hrozně příjemná. Tahle houska je vlastně taky důvod, proč jsem se vůbec odhodlal TeriyaKing Chicken Burger ochutnat. Ostatní housky od Burger Kinga bývají těžkej podprůměr.

Takže si to shrňme. TeriyaKing Chicken Burger chutná hlavně po zelenině, po mase, trocha omáčky, trocha sýra, dobrá houska. V puse budete mít příjemnou pálivost z cibule. Nemám co vytknout. Jarní klasika dotáhnutá k dokonalosti díky výměně profláklé majonézy za rafinovanou exotickou omáčku. TeriyaKing Chicken Burger taky působí mnohem víc "fresh" než všechny pokusy konkurence. Jen bacha na cibulový aroma, který se kolem vás bude ještě chvíli po obědě motat.

Cena je 159 korun samostatně. To je celkem dost, ale pokud máte chuť na fresh kuřecí hambáč, zklamaní nejspíš nebudete. Za menu si připlatíte celých 80 korun, což je naprostej úlet a to za ty nejlevnější ARO hranolky a post mix limču nemůžu doporučit nikomu. Ale samotnej burger na menší a relativně zdravej oběd v pohodě stačí. Palec nahoru pro Burger King a dost možná prubnu ještě Wrap...

Teriyaki Chick'n Pops, Burger King

TeriyaKing

TeriyaKing Chick'n Pops. Chick.. co? Pop. Co to. Moment. Mrknu do slovníku. Pop je "dát do frcu", "estrády", "zastavárna", "šampaňské", "taťka", "vklouznout" nebo třeba "přijít náhle"... Hm... Tak co si vybrat. Asi dát do frcu. Takže Teriyaki Kuřecí Dát Do Frcu. Jdeme na ně!

Burger King, poslední mohykán opravdových novinek ve fast food světě. Tak nějak. No rozhodně jeho akce chodí jako blesk z čistýho nebe a vzhledem k cenovým kolotočům konkurence už ani tak nevyčnívá svoji předražeností. Momentálně se tam usadila akce TeriyaKing, kde si můžete dopřát pomerančovou Teriyaki omáčku v kombinaci s čímkoliv, co tam máte rádi. Hovězí, kuřecí, kytičky, wrap... Mě zaujala ta pravá novinka, Chick'n Pops.

Takhle vypadá ta střední porce. V zátiší se Schwipp Schwappem a středníma hranolkama. Vtipná trhací krabička zaujme každou slečnu, co mívala ráda má mě rád, nemá mě rád během škubání kopretiny. Nás borce spíš zaujmou lepivý kulky uvnitř. Hned jsem jednu napíchnul a ochutnal.

A hned zkraje se dostavily dost rozporuplný pocity. Jako kuře není špatný. Burger King se dušuje, že se jedná o 100% kuřecí prsní maso. Silná to slova. Já bych to viděl tak na 99% plus koření, ale budiž. Každopádně hmota koule uvnitř chutná jako kuře. Namletý kuře. Jednou mi i cosi křuplo v puse, takže o ručně vyřezávaný bio kuřátko tady nepůjde. Spíš o nějakou velkovýrobnu kuřat, kde jim prsa seká nějakej automat, když kuře visí za nohy hlavou dolů na pásu jak ve fabrice. Jestli jsou v tom jen prsa nebo i jiný části kuřat netuším, ale ke starýmu dobrýmu kuřecímu separátu to má daleko, takže za mě fajn. Každopádně kvalitou hmoty je konkurence popředu.

Omáčka je super. Lepivá, sirupovitá, sladká, nakyslá, ovocná, středně pomerančová, míň sójová a taková dost exotická. Dost nejspíš je to ta samá, co občas dostanete v KFC. Díky sirupovité konzistenci omáčka proteče až dolů a více či méně lízne snad všechny koule. Takže maso OK, omáčka super, proč teda rozporuplný pocity?

Strouhanka! Nebo čím jsou ty koule obalený. Chuťově opravdu zvláštně neutrálně nijaká, unylá a staře odpudivá strouhanka. Nejde v tom cítit žádný koření, ba ani sůl. Jen staroba. Takřka hned to ve mě evokovalo můj zážitek s All you can eat v Asia Buffet. Samozřejmě to nebylo až tak příšerný, ale je to obrovská škoda. Maso celkem ujde, omáčka je fajn, ale celkovou chuť každé jednotlivé koule se snaží utlouct opravdu nepovedenej obal. Kde udělali soudruzi chybu?

Po letech bádání a průzkumu krabičky jsem se odhodlal odtrhnout nedbale nalepenou nálepku, kde na mně vyskočil slogan německýho Burger Kinga "Rühr mich!", který podle všeho frčel v roce 2021. Jestli jsou z té doby i Chick'n Pops netuším, ale vůbec bych se nedivil. 

Poměr cena množství pak kupodivu celkem ujde. Za střední porci chtějí 109 korun a koulí tam bylo celkem dost. V kombinaci s dubnovým Whopper Jr. Menu za 99 korun se středníma hranolkama a bezedným kelímkem to je celkem slušnej oběd za 208 korun, což je na Burger King pohodová cena. Doporučit Teriyaki Kuřecí Estrády ale můžu jen fandům do fast foodů, protože obyčejný lid tohle zažít asi nemusí. Tak snad to bude příště se strouhankou z Chicken Fries, který se jim kdysi celkem povedly. Do té doby jsme odkázáni na lepivý koule se stařeckým šmrncem.

Cheeseburger Pizza, Vosíme

Americká sezóna

"Ještě to stihneš!", přišlo mi na email od Vosíme. Od 8.4. končí jejich Americká sezóna a začíná nová. A mají pravdu. Já to stihnu. Vy už asi ne. Teda pokud nemáte upozornění na nový články nebo tak. Tak jako mohl jsem tu recenzi napsat týden zpátky. Ale nenapsal. Hlavní je, že jsem to stihl!

Vosíme má spoustu poboček po celé Moravě. Zbytek republiky plnej veganů, abstinentů a voličů fyjalové drahoty je nezajímá. Takže nemoraváci nemusí číst dál, Moraváci štamprlu do ruky a jdeme na to. Součástí Americké sezóny ve Vosíme je/byla Hot Dog Pizza a Cheeseburger Pizza. Já chtěl prve Hot Dog Pizzu, ale v Ostravě v centru z nějakýho důvodu nebyla k dostání. Na Porubě byla. Na Jihu taky... Tož s pocitem méněcennosti jsem vybral Cheeseburger Pizzu.

Tomato, mozzarella, cheddar, vysočina, nakládaná okurka, burgerová omáčka. Jůesej bejby! Jes! Teda jez! Prostě to sežereš. A teď trochu vážně. Nebylo to špatný. Těsto tenký, klasicky gumovitější a tahavější bo dovoz. Sýra akorát, aby byl cítit, ale nepřekážel. Vysočina dobrá, pěkně pustila tuk a občas křupla. Okurky fajn. Víc kyselý než koprový. Nahoře najdete oregáno. Za to oba palce nahoru. Rajčatovej základ tam byl a byl ok. Teda oukej. Burgerová omáčka, tož ta mě ale zklamala. Byla to taková ta nejlacinější omáčka podobná spíš francouzskýmu dresingu než čemukoliv americkýmu. Taková ta hodně olejovitá, nahnananá kdovíčím. Krom sladkokyselosti žádná přidaná úroveň. Podobně kvalitní omáčky dneska koupíte v obchodech pro socky, jako je Action nebo Pepco. Jakožto člověk s dětmi uvhrnutý do chudoby fyjalové drahoty sem v Actionu nedávno byl, ze zajímavosti koupil tohleto a kvalita je asi na stejné úrovni. Halt ne všeci jsou zazobaní jako důchodci a mají na omáčky Heinz nebo ty střední řady z Kauflandu, ale když už si na něčem založím Americkou sezónu, tak bych čekal něco trochu lepšího.

Každopádně celkově pizza nebyla vůbec špatná a člověk si pochutná. Vysočina s okurkama je dobrý kombo, sýra akorát a když se přenesete přes lacinější chuť omáčky, tak vám nic nebrání v tom tuhle pizzu spucovat jak Šilerka rozpočet. Takových osm z deseti klidně. Na dovezenou pizzu dobrý vyšší průměr. Cena 199 za malou, z které se jeden člověk v pohodě nají.

Co se mojí nejbližší pobočce ale moc nepovedlo, byl dovoz. K pizze si mimo jiné můžete/mohli jste objednat i bramborový spirálky. Ty se do auta podívaly ale až při druhé jízdě, protože při první byly zapomenuty. Tím pádem i přes vychytanou krabičku přijely v gumovým stavu a stály za lejno. K tomu byla ta jejich slavná burgerová omáčka, která ač těžce podprůměrná, tak jen díky ní jsem byl schopnej tu bramborovo spirálovitou gumu pozřít. Chyba se stane, chápu, ale tak snad si alespoň nějak vyladí procesy, aby se nestávala opakovaně. Si pak člověk rozmyslí, jestli to za 59 korun riskne nebo si radši koupí pět Bruncvíků.

A pokud máte po letních bonusech a máte chuť rozhazovat, můžete si za dvacku objednat i jejich limitovanou magnetku. A pokud máte štěstí jako já, dovezou vám magnetku ze staré akce. Jako chtěl jsem émerickou včelu, mejd in jůesej, jako mají na webu. No dostal jsem jinou, starší. Ale po tom, co manželka z kuchyně na mě volá "Proč máme na ledničce letící hov*o?!" to tam vidím taky a tu magnetku miluju. Posuďte sami:

Takže abych to shrnul. Cheeseburger pizza je fajn. Vosíme stojí za to vyzkoušet, je to ta lepší dovozová pizza. Burgerovou omáčku příští rok vylepšit. Jezdit jednou místo dvakrát. Magnetky jsou fantastickej nápad... 

A teď si jdu pustit Bailadora, ať vím, jak se vyhnout žabám a fyjalové drahotě! Práci a Moravě zdar!

Maestro Deluxe Chicken a Maestro Deluxe Beef, McDonald's

Maestro by Přemek Forejt

Hroch se s brokem sešel a máme tady nový burgery od Přemka Forejta. Přemek se snaží a snaží. Vaří kde může, zpívá a tančí, ale TOHLE prostě nepřekoná. I tak ho beru na milost, protože díky němu máme alespoň raz za čas pořádný novinky u McDonald's. Nejspíš by jeho výplata od McDonald's pokryla celoroční práci vícero kuchařů tvořící novinky, ale McDonald's je dneska halt jinde a stěžovat si na současnou generaci a jak to všechno dřív bylo lepší, nehodlám. Člověk pak vypadá staře. Současné nevděčné generaci je to stejně jedno. Bolí mě záda. Dřív to bylo lepší. Jdeme na to.

Minulej rok to bylo o kyselosti. Přemek rád kyselo. Letos se držel o chlup víc při fast foodové zemi a nový sendviče jsou tak spíš o omáčkách. Ujetá surovina v podobě sušenýho rajčete nesmí chybět. No a kýbl okurek pro milovníky kysela taky ne. Vybrat si můžete z kuřecí nebo hovězí varianty. K tomu máme nově čedarový trojúhelníčky, rustic fries s deluxe omáčkou a jako třešnička na dortu je meruňka. Já okolo McDonald's poslední týden chodil až podezřele často, takže vám přinesu recenzi na všechno. A to zadarmo!

Začneme Maestro Deluxe Chicken. Oblíbenější varianta samotnýho Přemka. Obsahuje obalovaný kuřecí maso, salát, kyselý okurky, čedar, kousky cibule, slaninu, Chargrill omáčku, McBacon omáčku, sušený rajčata a to všechno je v Chilli housce. Proč zrovna tyhle suroviny? „Vybral jsem si do nich věci, co mi v McDonald’s samotnému chutnají. Ale úplně nejvíc mě baví dvě omáčky, sušená rajčata a jemná pikantnost. Chtěl jsem vymyslet burger, který je postavený na mekáčovských klasikách, jež mám sám rád. Takže jsem vybral třeba slaninu. Anebo dva plátky čedaru, já si totiž vždycky přidávám sýr navíc." To tvrdil Přemek třeba tady. S dovětkem, že suroviny vybíral a zkoušel ve svém volnu. To jen tak kdyby někdo snad narážel na to, že dělá placenou spolupráci nebo tak. Ne ne, pěkně ve svým volnu. No nic, určitě už se oblizujete, tak jdeme na to.

Na první pohled Maestro Deluxe Chicken vypadá hezky. Pěkná houska, dobře nabitá surovinama, hodně barev, hodně textur, hodně všeho. Po prvním kousnutí ze mě nadšení lehce opadlo. Zaprvé jsem v prvních asi dvaceti procentech sendviče neměl žádnou omáčku, takže to bylo suchý, ale hlavně po prvním kousnutí v podstatě byly cítit jen dvě suroviny. Slanina a sýr. Hutná chuť čedaru a krásně uzená chuť slaniny v podstatě válcovala jemnou chuť kuřete. Hodně mi to připomnělo kdysi oblíbený CBO, kterej býval každoroční stálicí před Maestrem. To se psal rok 2011 a můžete si na něj přečíst i recenzi, pokud jste třeba v tu dobu nebyli ani na světě. I CBO byl hlavně o kuřeti, slanině a uzené omáčce. Zjevně si na něj vzpomněl i Přemek při skládání jeho sendviče.

Ale doba i Přemek jsou jinde, takže je potřeba surovinově přitlačit a nespolíhat se jen na starý dobrý chutě.  Při dalších a dalších kousnutí začnete objevovat krásu i ostatních surovin. Hlavně Chargrill omáčky. Ta je výrazná, rajčatová, lehce zauzená, se šmrncem pálivé papriky. Hodně povedená omáčka. Taky docela profláklá. Naposled si ji pamatuju třeba z West Coast Bacon. A tady se projevilo kouzlo v tom, když burger skládá někdo s vytříbeným jazykem. Ač je Chargrill hodně silná omáčka, k omáčce McBacon se hodí dokonale. Nebo hodí. Tyhle dvě omáčky se slijou v jedno a McBacon předá svoji uzenou majonézovitost rajčatové lehce pikantní omáčce a vznikne z toho na jazyku jeden homogenní celek, kterej je vynikající, přesto neruší a sedí s ostatníma surovinama. Hodně povedená kombinace. Asi poprvé, co jsem u McDonald's měl dvě omáčky v jednom sendviči a sedly k sobě opravdu dokonale. A jak jsem měl začátek sendviče sušší, tak obě omáčky najely později a byla to jízda. Konečně něco trochu víc šťavnatýho než obvykle.

Takže zatím to táhne hlavně chuť slaniny, sýra a rajčatovo uzená duochuť z omáček. Jakmile k tomu všemu kousnete do okurky, kterých je tam spousta, tak otěže přebírá kyselá tanková brigáda s koprovým dělostřelectvem za zády. Okurky tam jsou asi čtyři, takže pokud vám vadí koprový okurky od McDonald's, tenhle burger si nedávejte. Nebo si ho dejte bez nich, ale zase přijdete o to kouzlo. Okurky nejen že dělají velkou chuťovou práci, ale dodají i ten pověstnej křup, kterej by tam jinak chyběl. Já nejsem kdovíjakej milovník okurek od McDonald's, ale jako osvěžující prvek se do tohodle sendviče hodí dokonale. Přemek to prostě rád kyselý.

Co jsem moc nepochopil, bylo sušený rajče. Miluju sušený rajčata, aby nedošlo k mýlce. Ale dát celý sušený rajče do burgeru mi jako dobrej nápad zrovna nepřijde. Hlavně z důvodu toho, že nejde překousnout. Takže jakmile do rajčete kousnete, začnete s ním bojovat, pak to vzdáte a skončí vám v puse jako celek. Pak si ho vychutnáte, protože sušený rajčata jsou super, no a pak zase jíte zbytek sendviče bez sušených rajčat. Jakože takový rajčatový intermezzo, ale celkovou chuť nijak neovlivní. Spíš ovlivní jen cenu. Taky jsem tam měl mít rajčata dvě a dostal jsem jen jedno. Sice velký ale i tak. Pokud se měla chuť rajčat nějak víc projevit, měli by je příště nasekat na menší kousky. K uzené chuti, sýru, slanině a okurkám mi sušený rajčata taky moc neseděly. Tady se naše chuťový cesty s Přemkem neprotnuly.

Samotnou housku Přemek taky nepobral jen jako nudnej držák zbytku, ale udělal z ní chuťovej komponent. Navrchu housky je trocha chilli koření, takže celou dobu jedení vám budou lehounce a příjemně brnět rty. Sice jde o takovou jedničku z desíti, ale určitě je to příjemná změna a ke zbytku v sendviči se lehká pikantní nota hodí, takže proč ne.

Celkově se Maestro Deluxe Chicken za mě hodně povedl. Kuřecí placka sice netvoří hlavní chuťovou linku, ale je příjemně šťavnatá a nechutná špatně. Do toho silná chuť slaniny, čedaru a dvou omáček, kterých je tam dost a perfektně k sobě ladí. Sousta okurek jsou hlavně o okurkách no a sušený rajče vám zajistí minimálně pozdvihnutý obočí. A mi to chutnalo. Po dlouhé době můžu říct, že jsem si u McDonald's pochutnal. Dostanete to, co McDonald's kdysi uměl dobře a dneska je to vzácnost. Vyladěnou novinku, kterou stojí za to ochutnat. Nečekejte nějakej výstřel z gatí, ale milovníci kysela, fast foodů a silných chutí zklamaní nebudou.

Cena je přestřelená, ale to už zjevně nikomu nevadí a stává se to novým standardem. Samotnej burger stojí 184 korun, v McMenu 229 korun. Když už hodláte utrácet nekřesťanský peníz za junk food, tak bych doporučoval rovnou McMenu a k tomu Rustic Fries s Deluxe omáčkou. To s pitím za ten příplatek určitě stojí.

A komu nevoní obalená pipina, ten si může objednat namletou krávu. Maestro Deluxe Beef obsahuje úplně to samý, jen v něm místo kuřecí placky najdete placku hovězí.

Já v něm tentokrát našel dvě poctivý sušený rajčata a stejně jako u kuřecí varianty, ani tady jsem je moc nepochopil. Zase nešly z větší části překousnout, takže zase skončily skoro celý v puse a pak to sousto bylo sice hrozně super, ale vůbec nesedělo ke zbytku. Hlavně k okurkám a k uzené chuti dvojomáčky. Každopádně sušený rajčata já rád, takže proč ne.

Celková chuť Maestro Deluxe Chicken a Maestro Deluxe Beef se kupodivu hodně liší. Zatímco u kuřecí varianty kraluje slanina se sýrem, u hovězí varianty patří slanina a sýr k té slabší chuťově lince. Hravě ji přebíjí hovězí chuť masa a to hlavně díky pepři na mase. Hned vedle masa ucítíte nejvíc omáčky. Nebo spíš omáčku, jelikož McBacon a Chargrill omáčka se spojí na subatomární úrovni a rozeznat je od sebe je pak úkol přímo nemožný. Každopádně hovězí varianta je víc o mase a o omáčkách, kuřecí varianta dala hodně vyniknout i slanině se sýrem. Jakmile kousnete do okurky, je to celý o okurce nehledě na masovou placku. Lehounkou pikantnost díky housce najdete i u hovězí varianty.

Cena je taky stejná. 229 korun za McMenu s Rustic Fries a Deluxe omáčkou. Jakej sendvič z těch dvou si vybrat? To záleží na vás. Pokud s láskou vzpomínáte na CBO, pak určitě kuřecí variantu. Pokud nedáte dopustit na hovězí placky, tak vemte hovězí. Obojí je dobrý a i to hovězí tentokrát nebylo nijak vysušený a dalo se sníst i s radostí. I tak mi ale v tomhle kyselouzeným případě víc sedl Maestro Deluxe Chicken. Byl o chlup víc vyladěnej. A kdybych si měl vybrat, kterej si dám znova, bude to ten kuřecí. A jakože bude. A pak možná ještě hovězí a znova kuřecí. Přemkovi se to povedlo, tak snad si ho u McDonald's ještě chvíli nechaj nebo se alespoň od něho něco naučili.

Dvakrát jsem zmínil Rustic Fries s Deluxe omáčkou a nebyla to náhoda. Pokud si objednáte McMenu, můžete si místo hranolek nechat naložit V-čkový hranolky s omáčkou v ceně a to vřele doporučuju. Bramborový přílohy McDonald's poslední roky úspěšně ingoruje (nepočítám trochu smradoprachu do pytlíku) a Deluxe omáčka patří mezi jedny z nejlepších omáček od McDonald's. Za ty léta ušla kus cesty, ale kyselkavá a bylinková nálož k hranclím prostě sedne. Omáčky by mohlo být víc, abyste s ní nemuseli šetřit, ale to bysme za skoro čtvrt tisícovky chtěli asi až moc.

A ať to máme komplet, střihneme si i recenzi na Nacho čedarové trojúhelníčky. Tři kousky stojí 55 korun. Po zakousnutí se buď popálíte nebo ucítíte krásnou chuť hodně tavenýho čedaru. Nebo spíš tavenýho sýra s příchutí čedaru. S lehkou příchuti čedaru. Na rovinu. Prostě taveňák a od čedaru nabral spíš barvu. K tomu je tam zase trocha té pikantnosti. Já si na tom pochutnal. Celkem povedená věc a pokud máte rádi tady tyhlety taveniny, tak vás trojúhelníčky asi nezklamou. Pokud máte hluboko do kapsy, v kapsy máte díru nebo na tepláky s kapsama nemáte, pak trojúhelníčky klidně vynechte a raději si naspořte na McMenu kvůli Rustic Fries s Deluxe omáčkou.

A ať ten komplet máme kompletní, tak si z papírovýho obalu vystřihneme ještě meruňkovou taštičku. Ta nebyla nic moc. Od meruňkové náplni jsem čekal svěžest jara a pocit kvetoucích luk a hájů a dostal jsem unylou spadlou meruňu obalenou v cukru. Slaný karamel nepřekonán. Meruňková taštička není vyloženě špatná, ale znova si ji neobjednám. Cena 45 korun.

No a to je všechno. Maestro Deluxe se Přemkovi povedlo. Vyplatí se ho ochutnat. Tuplem když další slušná novinka bude beztak až Swiss King...