Big Mac BLT, McDonald's

Je to ještě Big Mac?

A je to tady! Třikrát hurá! Deset let! Deset let jsme na to čekali. Posledních deset let jsem chodil a smutnil. Smutnil a styděl se. Už to bylo beznadějný. Přemýšlel jsem dokonce o odstěhování se z České republiky. Ale už nemusím. Je čas na změnu! Je to tak. McDonald's se konečně chytil za nos a předvedl se s tou úplně nejvíc super akcí. Konečně pořádný promo. Čekání se prostě vyplatilo. Můžete si dát Big Mac se slaninou a nebo Big Mac se slaninou a rajčetem. Velký den pro náš národ!

A nejen, že si můžete dát tenhleten velmi exkluzivní super kousek, ale ještě k tomu máme přímo filozofickou otázku. Je to ještě Big Mac? Ó jaká zábava. Slanina, rajče a hledání odpovědí na otázky. Určitě už jste nervozitou celí nesví, tak jdeme na to.

Ze dvou odvážných kousků jsem si vybral ten odvážnější. Nebojím se totiž ničeho. Takže slanina i rajče. Jó to bude ono. Po usednutí jsem započal zkoumat krabičku a nemohl jsem přehlídnout pořádnýho slaninovýho plejtváka líně visícího z pod deklu. Opravdu jen pro odvážně.

Po rozbalení krabičky mi tenhle slaninovej plejtvák málem vyrazil oko. V tuhle chvíli bylo jasný, že si s tímhle burgerem budu rozumět. A taky že jo. Big Mac mám rád a tohle byl, pořád to trochu nechápu, ale tohle bylo prostě jen jakoby tam někdo jen přidal slaninu a rajče. A já rád slaninu a rajče.

Burger střední velikosti, dvě tenký masa, typická nakyslá omáčka připomínající dresing tisíc ostrovů, salát nasekanej přesně na tak malý kousky, aby vám většina lítala z burgeru všude po krabičce, dva plátky natavenýho čedaru, kousky rehydratované cibule, kterých si ani nevšimnete, kyselý okurky se silnou chutí kopru, a k tomu pár plátku slaniny a plátek rajčete v ikonické dvoupatrové housce.

Kolik plátků slaniny tam má být netuším. Podle promo fotek jsem to viděl na dvě, ale já dostal tři. Tři plátky slaniny veliký jak ten úplně největší plakát na tohle super promo. Slanina byla celkem pěkně vyuzená, celkem pěkně křupavá a vzhledem na fast foodový poměry ji nemám co vytknout. Cítit v sendviči byla dokonce víc než samotný hovězí maso.

Plátek rajčete je na promo obrázku přes celej sendvič. Moje rajče bylo tak v půlce a že by dodalo nějakou extra chuťovou linku, to ne. Dodalo hodně vláhy, ale chuťově si moc nesedlo ke kyselé omáčce a kyselým okurkám. Ať sem v puse dělal, co sem dělal, prostě se mi tam moc nehodilo.

Takže celkově budete baštit klasickej Big Mac, ale nebude to taková ta klasická chuťově vyladěná jízda. Ucítíte hlavně slaninu, nakyslou omáčku a okurky. Mimochodem omáčky se mi tam zdálo být víc než obvykle, ale to by musel potvrdit někdo zevnitř McDonald's, jestli se omáčky dává víc nebo ne. Tak jako tak je Big Mac BLT fajn burger. Milovníky burgerů určitě neurazí. Milovníci Big Macu bacha. Slanina rozhodí to, na co jste zvyklí. Fajn obměna, ale za mě to Big Mac není. Tolik k filozofii.

A teď i vážně. Big Mac BLT stojí o 40 korun víc než samotný Big Mac. To znamená 139 samostatně a 199 ve velkým menu. To je hodně. Sakra hodně za burger, kterej je střední velikosti a jediná jeho přidaná hodnota je super omáčka. K samotnýmu promu se raději vyjadřovat nebudu. Mentální kolonoskopie v přímým přenosu. Ale co, žijeme v demokracii a nikdo nás nenutí nic kupovat. Já Big Mac BLT zkusil kvůli svoji ochutnávací úchylce, ale znova si ho dávat nebudu. Radši klasický Big Mac. A ještě radši o třicet korun levnější Big Tasty. Tam taky máte slaninu a rajče...

Mac&Cheese Grander, KFC

MAC & CHEESE

Nahoře business, dole párty. Dost ujetá párty. I tak může vypadat vaše novinka od KFC, pokud ji dostanete trochu jinak poskládanou tak, jako jsem dostal já. Ano, je to tady. Další recenze na fast foodovou novinku je tady. Po měsíci a něco, ale přece. Nemohl jsem jinak. Kdo by kdy čekal, že se u nás dočkáme ujetých kousků a'la Epic Meal Time v jejich nejlepších letech. Mac & Cheese asi netřeba sáhodlouze představovat. Prostě makárony se sýrem. Po našimu kolínka. U nás kolínka najdete spíš u rajské v kdejaké lokální jídelně, ale v zemi tuku zaslíbené, USA, je zalívají sýrovou omáčkou a zapékají v troubě. Tomu jsem nikdy extrémně na chuť nepřišel. Já radši tu rajskou. Ale možnost vyzkoušet Mac&Cheese ve fast foodu? Ano prosím!

Na výběr máte samotný Mac&Cheese v krabičce, Mac&Cheese s Bites v krabičce, Wrapper s okurkama nebo Grander, ve kterým máte surovin víc než Halina půlnočních svačinek. Normálně bych šel do Wrapperu, protože ten v KFC umí nejlíp. Ale výčet jeho surovin mně až tak neuhranul. U Grandera mi bylo jasný, že to ta houska prostě nedá, ale nešlo to nezkusit.

Mac&Cheese Grander obsahuje, držte si klobouky, kuřecí obalovaný maso, plátek sýra, kolínka se sýrovou omáčkou, ledovej salát, nakládanou cibulku, smaženou cibulku, slaninu, rajčatovou BBQ omáčku a sýrovou nacho omáčku. Devět (!) věcí v housce. I tedy započněme tento sýrový masakr.

Jako první na ochutnávku se samy nabídly kolínka. Nebo makaróny se sýrem, jak zní jejich urozenější název. Z urozenosti v nich ale zbylo asi tolik, co zbylo urozenosti v Henrym. Obyčejný, studený a suchý koleno. Trochu líznutý asisýrem. Taková ta opravdu nejlevnější těstovina a ještě k tomu rozvařená těsně před šlichtovní stav. Inu přesně tak, jak jsem čekal. Cena rýže letí nahoru, tak kluci v KFC dostali za úkol najít náhradu do menu. Ale proč ne. Pořád jsou to jen kolínka se sýrem a jestli jsou rozvařený nebo ne, nebo jestli jsou ze stoprocentní semoliny nebo z vajec, je úplně jedno. Zvlášť, pokud je nacpete do burgeru ve fast foodu, že jo...

Mnohem zajímavějším kouskem v tomhletom skvostu choré mysli kdejakýho prokletýho básníka je ale nakládaná červená cibulka. Kolínka v samotným burgeru moc neucítíte, ale ta cibulka, ta o sobě dá vědět všude tam, kam se nachomýtne. Nakládaná cibulka u KFC není žádná extra novinka. Živě si ji pamatuju třeba z roku 2020 v Halloumi Twisteru. A jsem rád, že se k ní KFC vrátilo. Je to totiž jedna z těch malých věcí, která dokáže posunout jídlo o dvě třídy výš. Je perfektně nakyslá a jakoby navinulá. Buď ji dlouho máčeli v hodně kyselým balsamikovým octu a nebo, a to spíš, v jablečným octu. Buď tak nebo tak, cibulka je super a jakmile ji máte v soustě, dodá pikantní jízdě nakyslej šmak a váš mozek hned zpozorní, protože dostane menší smyslovou facku. Nakládanou cibulí u mně nešetřili a bylo ji dost.

Není to ale cibulka, která jde cítit ze všeho nejvíc. Bavíme se tady o sendviči s kuřetem od pana Sanderse a tak to taky chutná. Hlavní chuťovou linku si bere na starost pikantní smažený kuře a úspěšně bojuje se vším, co se mu postaví do cesty. Na pomoc si často bere horní rajčatovou BBQ omáčku. Ta je hodně rajčatová, trochu kouřová a docela dost pikantní. Ke kuřeti se hodí perfektně. K sýrové složce už tolik ne. Spíš vlastně vůbec. Je to jako dvě nesourodý složky obývající jedno obydlí. Kdo někdy viděl jakýkoliv díl Výměny manželek, tak si to soužití dokáže asi živě představit...

Aneb jak jsem psal nahoře. Nahoře business - BBQ omáčka, smažená cibulka, slanina, plátek sýra, kuře - dole ujetá párty - sýrový těstoviny, nakládaná cibulka, nacho sýrová omáčka a salát. Sýrovou chuť ucítíte ale jen občas. A hlavně díky silně umělé nacho omáčce. Salát se samozřejmě nechytá, těstoviny se nechytají, smažená cibulka taky moc ne a slanina snad jen jednou, když ji tam byl zrovna dost silnej kousek. Jinak je to jízda spíš pikantních složek s kyselou vložkou.

Cirkusová jízda. Pokud je někdo natolik vyšinutej, že si Mac&Cheese Grander objedná, tak asi nic jinýho než cirkus ani nečeká. A cirkus dostane. Bohužel po prvních pár kousnutí se vám v ruce rozpadne laciná KFC houska a jednotlivý suroviny budete potupně sbírat z papíru a odrážet nepochopené pohledy okolních osob. Připravte se teda na špinavou práci a nesmiřte se jen s jedním ubrouskem, kterej k tomuhle krasavci dostanete.

Cena je okolo 135 korun samostatně a 195 korun za menu. Na webu to mají o chlup dražší. Záleží, v jak perspektivní oblasti bydlíte. Za ochutnání to za ty peníze stálo a pokud nemáte nic proti gastronomii pana Babici, smradosýrům a špinavé ruční práci, tak si nejspíš pochutnáte. Podruhé si ho pravděpodobně nedáte, ale tak člověk žije jenom jednou. Čemu bych se ale vyvaroval jsou Mac&Cheese v těch krabičkách, kde jsou kolínka hlavní složkou jídla. To by se vyplatilo leda v situaci, že by to stálo dvacku. Jinak to bude dost bída. I tak ale palec nahoru pro KFC. Teď už jen vylepšit ty laciný housky...

Pizza Carbonara s Lay's, Pizza Hut

Křřřupavé až po okraj

Rádi si dopřáváte o Vánocích trochu toho luxusu? Koupíte si máslo, co není v akci? Pořádnou škrabku na sníh na auto? Ne ten nejlevnější hrníček z Ikea, ale ten druhej nejlevnější? Pak tahle recenze není pro vás. Tahle recenze je pro ty, kteří jezdí v obřích Audi SUV, kolik stojí máslo netuší a do Ikea zavítali jednou a naposled. Takže pokud patříte mezi tu šťastnější část populace a z nějakýho zvláštního důvodu se chcete sebetrýznit recenzí na pizzu od nějaké ostravské socky se Škodovkou, tak jdeme na to.

Pizza Hut mám celkem rád. Poměr cena výkon je většinou dost tristní, ale na rychlej menší oběd je to vítaná změna oproti všem těm burgerům a smaženým kuřatům, o jejichž genocidu se často zasluhuju. Takže čas na změnu, máme. Chuť na pizzu, máme. Pořádnou novinku, kvůli které se vyplatí zvednout zadek, máme. Málokdy mě něco zaujme tak, že si řeknu, že to musím zkusit. Ale pizza s chipsovýma okrajema? O to bych nerad přišel. Na co mě ale Pizza Hut zapomněl připravit byla informace, že Lay's okraje platí pouze pro střední a velké pizzy.

Takže takhle vypadá střední Pizza Carbonara s Lay's. Začnu netradičně cenou. Střední Pizza Carbonara stojí 249 korun. Speciální sýrový okraje s Lay's stojí 69 korun. Krabička stojí 15 korun. Sumo sumárum to dělá dohromady celých 333 korun. To bude asi můj fast foodovej obědovej rekord. Střední pizza je ale o velikosti klasické pizzy - 31 centimetrů, takže mi zbylo i na večeři. Ale je mi jasný, že větší jedlíci nebudou mít problém tuhle pizzu zdolat na oběd. Pak se jedná o dost drahou srandu.

Samotná Pizza Carbonara špatná nebyla. Slanina, houby, cherry rajčata, červená cibule, mozzarella, sýr Corregio a smetanový základ. Pokud Italové doteď firmě Pizza Hut nepřísahali vendettu, tak tahle kombinace surovin pod názvem Carbonara je určitě dorazí. Každopádně když nebudu koukat na název, tak kombinace to není zlá. Slaniny byla spousta, žampionů taky, nasládlá červená cibule na pizze nemá co pokazit. Mozzarelly bylo akorát tolik, aby se pizza občas pěkně táhla jako na fotkách, ale zase ji tam nebylo tolik, aby člověka znechutila. Sýr Corregio je nějaká napodobenina parmazánu. Chuť se celkem ztrácela, až na okraje. Ale o těch později. Cherry rajčátka byly fajn. Pečený rajčata jsou vždycky fajn. Bohužel s těma Pizza Hut šetřili. Sice si dali tu práci, aby na každé osmince byla jedna půlka, ale i tak by jich mohlo být víc.

Suroviny obecně by mohly být o něco víc kvalitní. Slanina byla klasická anglická bez výraznějších chutí, cherry rajčata chutnaly jako ty levnější ze supermarketu a mozzarella, tak ta neměla chuť skoro žádnou. Na samotným středu to problém až tak nebyl. Tam byl kopec ostatních surovin. Ale ty plněný okraje... tam ta mozzarella působila jen jako jakási hmota na výplň. Jako když chcete utěsnit okna. Samotný Lay's na okrajích byly starý dobrý chipsy tak, jak je znáte z pytlíku. Nalepený na těsto a posypaný asi tím Corregiem. Mixem mezi cheddarem a parmazánem. Víc než chipsy se chuťově prosadil ten sýr. A že by to byl nějakej super nápad strkat brambůrky na okraj pizzy, to zase ne. Skoro nic navíc to pizze nepřidalo. Snad jen na ceně.

Zatím pizza podle recenze působí spíš průměrným dojmem. Ta největší bomba vás ale teprve čeká. Celkem velkej kousek pizzy jsem měl nedopečenej a měl jsem tu čest ochutnat syrový těsto od Pizza Hut. A dle očekávání, nic moc. Na kousku jim chyběla mozzarella a okraj byl jen samý těsto, takže se nestihl propíct. Žádná srdceryvná katastrofa. Ale za 333 korun? Za tu cenu si představuju spíš neapolskou pizzu s prosciuttem pěkne z kamenné pece...

Samotná Pizza Carbonara od Pizza Hut špatná není. Celkem dobrá volba surovin, sice ne moc kvalitních, ale tak je to pizza. Smetanovej základ se tam taky hodí. Plněný okraje za tučnej příplatek jsou ale krok vedle. A nejen z mozzarellou, ale i s těma chipsama. Připlatíte si za to, že okraje budou jedlí jen s nějakou omáčkou bokem. Co mě se týče, tak to nestojí ani za zkoušku. Na obrázku to vypadá hezky, ale realita vás určitě nenadchne. Radši si kupte tu škrabku na auto...

Texas BBQ Chicken Pocket Wrap, Burger King

Texas BBQ

Zpátky ke kořenům! Aneb jak jinak nazvat opožděnou recenzi na fast food, kterej už se mezitím neprodává a nejspíš ho neochutnáte. Nebo alespoň ne teď. Nepochybně se ještě někdy vrátí, protože Burger King celkem často recykluje. Prostě užitečná recenze jako vždy. Taky jsem šel po dlouhé době naslepo, protože poslední dobou jsem moc nesledoval nabídku fast foodů. Takže jsem se takhle procházel po Nové Karolině a rozhodoval se, co si zrovna dám. Pití jsem měl u sebe, takže sem se mohl přiblížit ke klikacímu panelu Burger Kingu, aniž by se moje peněženka snažila v batohu podřezat a zapálit. Vybral jsem si Texas BBQ Chicken Pocket Wrap.

Pocket Wrapy Burger King celkem umí. A tenhle vypadá moc hezky. Vlastně takovej nabušenej kuřecí cheeseburger v tortille. Velký kuřecí maso, slanina, sýr, okurky, smažená cibulka, rajčata, sušená cibule, salát, majonéza a BBQ omáčka. Před psaním recenze jsem se tenhle kousek snažil dohledat v análech Facebooku a nemohl jsem ho najít. Tak nějak to vypadá, že na tenhle wrap vlastně ani žádný promo nebylo, maximálně obrázek na webu a na pobočkách. Přitom je to škoda.

Tortilla byla nabušená jak Halinina halena, těžká jak vyjmenovaný slova a prostě působila dojmem, že za ty peníze i stojí. U Burger Kinga je to úspěch. A po prvním zakousnutí jsem si nemohl na nic stěžovat.

První dojem, kuře, zelenina, tortilla. Pak se přidal sýr, slanina, omáčky. Občas smažená cibulka. Tenhle Pocket Wrap má všechno. A všeho má tak akorát. A hádejte co. Normálně i ten kuřecí plátek mi v tomhle podání chutnal. V burgrech smažený obalovaný kuře moc nemusím, protože pečiva už máte dost v housce a k tomu ještě strouhanka... To je až moc silná pečivovitá přesila. V podání s tortillou je to pohoda. Kuřecí plátek je pěkně křupavej, dobře ochucenej a nehraje si na nějakou zdravou výživu ze stoprocentního šťastnýho kuřete, který Přemek Forejt hladil při uspávání. Prostě obalovaná placka s dochuceným namletým kuřetem s celkově pepřově pikantním dojmem. Mňam.

Další a další kousnutí jsem vždycky objevil novou a novou chuť. Tolik jich tam bylo. Hodně fajn byly ty kousnutí se slaninou. Slanina nebyla zrovna dvakrát dobře propečená, ale chutnala fajně uzeně a ke kuřeti sedla pěkně. Sýr byl klasickej polotavenej čedar. Zeleniny byl celkem kotel na každým kroku. O občasnej chuťovej kolotoč se postarala okurka. Ta dodala do těžkých, fast foodových, masitých a smažených chutí ten super svěží kyselkavej element. Pro mě možná až s moc koprovitým nádechem. Ale i tak to byl fajný zákus, protože díky okurce zachutnal diametrálně odlišně od ostatních. A pak zase ty masa, sýr, zelenina. A hle, zase okurka!

V pozadí taky budete často registrovat nasládlou smaženou chuť smažené cibulky. O kluznost se stará majonéza a jen raz za čas, hlavně na konci, jsem ucítil BBQ omáčku. Já osobně bych si jí tam dokázal představit víc, ale pak by se zase mohlo stát, že by se ztrácela zelenina a ten zbytek. Prostě vyladěný to bylo na jedničku s hvězdičkou.

A nejen vyladěnost byla na jedničku. I nabitost Pocket Wrapu. Od začátku do konce a přes oba boky byla kapsa našlapaná jak ta nejluxusnější šlapka z Pařížské. Za tohle posílám velký dík obsluze Burger Kinga v Nové Karolině, která mě tímhle zase přesvědčila, že se tam nemusím bát utratit svůj tvrdě vydřený peníz. Cena samotnýho Texas BBQ Chicken Pocket Wrapu činila 149 korun. Cenu menu nevím. U Burger Kinga příplatek za menu absolutně neodpovídá kvalitě, protože mají úděsný hranolky. Alespoň z mýho úhlu pohledu. Každopádně Texas BBQ Chicken Pocket Wrap vydal za samostatný jídlo a za těch 149 korun stál. Normálně a regulérně jsem si na něm pochutnal a užil si ho. Sympatický, nepřeplácaný a přesto chuťově bohatý fast foodový žraso.

Polskie smaki 1

                          

                          

Občas se vyplatí vyskočit ze svoji sociální bubliny. Dlouho jsem trčel v bublině bohatých ajťáků, jejichž největší problém je rozhodnutí, jestli dají za grafickou kartu 28 tisíc nebo 16 tisíc. Nuda. Nastal teda čas na výpověď a s ní cesta za novýma zážitkama. Při brouzdání internetem jsem narazil na zcela novou, netušenou a obří sociální bublinu sdružující se okolo Facebookové stránky POLSKO - nákupy, tipy a doporučení. Sociální bublina čítající něco přes 135 tisíc členů. Lidí, jejichž většina nepohrdne hromadným výletem na Václavský náměstí, lidí, kteří žijí dle hesla "Fialova drahota, čeká nás žebrota" a lidí, kteří by pro levnější máslo ubili dva sousedy zmrzlou cihlou polskýho špenátu. Samozřejmě takovou masu lidí nelze ignorovat. Něco na tom musí být a je třeba to prozkoumat. A nebudu lhát. Jde i o čtenost. Kdyby si jen deset procent lidí z téhle skupiny přečetlo tenhle článek, tak mi to vydělá i na jedno český máslo! Bez akční ceny! A to se vyplatí! Takže si vytáhněte z auta filtr pevných částic, zmuchlejte další exekuční příkaz ze schránky, odplivněte si u volební místnosti a hurá na výlet. A protože pro máslo, prací prášky a jablka tam jezdí všichni a nejspíš na vás nezbyde, mrkneme se na starý dobrý polotovary. Ty tam většinou najdete i po ranním nájezdu.

Sajgonki z wieprzowina - vepřový závitky. Pět vepřových závitků a sladkokyselá chilli omáčka za 6,94 zlotých, což je nějakých 36 korun. Neskutečná cena? A teď si představte, že bývají v akci 1+1 za 60% a podobně. Složení?

Za mě pecka. Snad i lepší než originál ve vašem lokálním bistru.

Chutnají přesně tak, jak vypadají. Křupavý těsto, masová náplň, nějaká ta zelenina. Chuťový překvapení se nekoná. Překvapení je v tom, že za prťavý peníz dostanete vlastně normální chlazený závitky, který jsou poctivý a splňujou přesně to, co si člověk představí pod pojmem polotovar. U mě ve vozíku se naskytly v podstatě náhodou, příští nájezd do Polska už sem si je vezl znova a na jistotu. Rychlá večeře jak vyšitá. Omáčky byla trocha, tak na dva závitky a byla to taková ta sladká chilli klasika, kterou koupíte v každým, i českým, krámu.

Po příjemným zážitku se závitkama sem se vydal na další polskej polotovarovej nájezd. U chladniček sem se trochu zalekl lité bitvy šesti armád o bedny másla, ale u polotovarů naštěstí klid, takže byl čas vybírat. Vybral jsem obří rodinou Pizzu z szynka i serem..

Zase chlazená záležitost. Cena 11,66 zlotých, koupena v akci drugi produkt taniej. To tam hodně frčí. Kupte dvě a druhou máte se slevou, třeba i 70 procent. Po přepočtu ta pizza vyšla na nějakých 60 korun. Podle obalu je pro tři lidi. My jsme se tři najedli, ale jednomu účastníkovi experimentu byli tři roky. Věřím tomu, že pořádnej Čech, kterej se zalekne flašky antiperspirantu víc než flašky rumu, by neměl problém celou pizzu spucovat sám.

Složení celkem fajn. Všimněte si mozzarelly a šunky. Žádnej eidam a výrobní salám.

Vzhledově je pizza celkem nudná. Šunka, sýr, oregano a rajčatovej základ. Bohužel jak nudně vypadá, tak ještě nudněji chutná. Pizza neměla skoro žádnou chuť. Šunka jako taková nebyla špatná, ale sýr působil hrozně unylým a mastným dojmem. Samotný těsto nebylo nic moc. Taky bez chuti. Oregano na pizze mám rád. Bohužel tady bylo víc vidět než cítit a to je co říct, protože oregano je jedna z nejvíc aromatických bylin. Tohle zjevně nebylo to drahý italský. Celá pizza se táhla jako velká mastná nuda. Levná nuda. 

Pamatujete ještě dobu, kdy se před Vánocema u pokladen supermarketů prodávaly CDčka za padesát korun různých interpretů z devadesátek? Tak tahle pizza je vlastně to samý, ale přetavený v jídlo. Pár důchodců asi naláká cenou, ale po prvním puštění se do přehrávače znova nepodívá...

Další polotovar, co mi padl do oka, byly Krokiety z kapustą i pieczarkami. Tady sem se parádně nachytal. Jakožto člověk neznalý polské mluvy sem čekal krokety z bramborovýho těsta plněný zelím a houbama. Nakonec to byla jakási zelná omeleta obalovaná v trojobalu plněná houbama a zelím. Cena 5,99 zlotých, 31 korun českých za pět kroket.

Složení kroket je naprosto luxusní. Kdyby jste se s kroketama plácali doma, tak budete mít skoro, ne-li úplně, stejný složení. A chuťově? Naprostá pecka. Trochu nakyslá chuť zelnýho těsta a zelí se perfektně hodí k houbám. Trojobal byl fajn a i když sem krokety dodělával v horkovzdušné fritéze, tak krásně křupaly a prostě asi nemám co vytknout. Za 31 korun si u nás nekoupíte ani chleba a v Polsku za to máte hotovou večeři s kvalitním složením. Další věc, kterou můžu s klidným svědomím doporučit a jakmile se tahle recenze dostane k českým důchodcům, tak máselný lednice už nebudou jediný místo velkolepých bitev. Pokud teda nebudou v akci i vajíčka...

A na řadě je další pizza. Tentokrát mražená klasika z krabice.

Bistro pizza podlasiak z kindziukiem i czubryca zielona. Já ji měl za šunkovou pizzu s červenou cibulí. Po dlouhým lingvistickým a geografickým výzkumu můžu přinýst exkluzivní novinky. Je to nějaká speciální pizza založená na regionálních chutích polskýho území Podlaskie. Obsahuje nějakou litevskou typickou klobásku Kindziuk, šunku, červenou cibuli a čubricu.

Po rozbalení mně překvapila tloušťka těsta. Žádný rádobyitalský tenký těstíčko, ale pořádná macatá základna americkýho typu. Tloušťkou i konzistencí mi hodně připomínalo pizzu Guseppe. Rozdíl? Tak možná v ceně. Guseppe u nás koupíte okolo 80 korun. Polská Bistro pizza vás vyjde na 7,99 zlotých, což je nějakých 41 korun. Bez mála polovina.

Pizza je bohatě obložená a na první pohled se od nějaké té rádobyprémiové Guseppe nijak neliší. Vlastně ani na druhej pohled. A dokonce ani po upečení a na první šmak.

Je to normální kvalitní pizza americkýho typu. Teda tak kvalitní, jak jen mražená obložená placka může být. Těsto bylo krásně křupavý a nadýchaný. Červené cibule bylo dost. Rajčatovej základ měl i nějakou chuť. Ale nejvíc překvapila ta klobáska se šunkou. Vlastně to spíš působilo jako dva druhy šunky. Každopádně opravdové šunky z opravdovýho masa. Když jste ji ochutnali samostatně, normálně to chutnalo jako výborná uzenina. Taková ta, co si odnesete z farmářských trhů. Prostě pecka. Sýr byl nevýraznej a mohlo ho být o dost víc. Celkově ale pizza působila dost dobrým dojmem a pokud jste fanoušci mražených pizz, tak tohle by klidně mohl být vás novej svatej grál. A za 41 korun? V akci klidně okolo dvacky? Nemám co dodat.

A vlastně mám. Pamatujete na moji Bulharskou etudu? Když si v Bulharsku objednáte pizzu do ruky, nenechte se rozhodit otázkou na omáčku a nějakou si vyberte. Paní vám ji na pizzu nakydá a jdete. A tenhle zvyk mi zůstal do dneška. K Bistro pizze z Podleska jsem zvolil Sos Cezar, mimochodem taky z Polska (4,49 zlotých, 23 korun). Vynikající záležitost s výraznou a kořeněnou chutí. Ještě sem nenašel věc, kterou by s tím nešlo vylepšit.

Zazvonil konec, a multirecenze je konec! A výsledek? Polský polotovary nemají daleko k našim. Složení mají o chlup lepší. Všimněte si, že všude mají řepkový nebo slunečnicový olej, žádný palmový a podobně. K tomu celkem málo zbytečně chemie. Chuťově to záleží kus od kusu. Ze všech těch věci si dokážu představit, že si zase koupím závitky a ty zelný krokety. Pizzu seženete stejné kvality a o stejných chutí i u nás. Ale ta cena! Všechno stojí polovinu toho, co by to stálo nebo co to stojí u nás. A to už je nějakej rozdíl.

Pokud bydlíte u hranic, tak můžu občasnej výlet pro pořádný krowky a pár těch polotovarů jedině doporučit. Jen se obrňte trpělivostí. Pokud se vyhýbáte středečnímu Kauflandu, tak za hranice raději nejezděte. Pokud nemáte problém odhodit dva, tři seniory do škarpy u výdeje vozíků, nemusíte se ničeho bát. Samotní Poláci jsou sympatičtější než kdejaká paní z Hrušky a v případě problému rádi poradí. A pokud platíte kartou, nezapomeňte si zvolit platbu ve zlotých, vyjde vás to ještě o chlup levněji. Tak nájezdům do polských obchodů zdar! Je třeba šířit českou kulturu i k našim severním sousedům...

Clash of the Cheese Stars

Řekni sýýýr

Máte chuť se umazat? Nevadí vám smradlavý prsty? Schmutzig sein? Ja? Tak se pojďte zúčastnit jednoho z největších klání dvou extrémních smraďochů letošního roku! Bitka Swiss Kingu s extra porcí omáčky versus Eatcheese Burgeru z lokální ostravské burgrárny je tady!

Začněme Eatcheese Burgerem z Eatmeat v Ostravě. Eatmeat ostravským fanouškům burgerů určitě nemusím představovat. Malej podnik uprostřed Ostravy, do kterýho si já zajdu nejradši, když mám chuť na normální pořádnej burger udělanej tak, jak se má. A když jsem tuhle na jejich vyhajpovaným supr dupr instáči zahlídnul jednodenní speciál Eatcheese Burger, nemohl jsem odolat. Mimochodem, tenhle speciál se od té doby minimálně dvakrát opakoval a určitě ne naposledy.

Už jen kvůli tomu, že si pro něho nechali vytisknout vlastní leták do menu. Složení je primitivní jak průměrnej čečenskej prezident. Hovězí maso, spousta čedaru a karamelizovaná cibule. Naprosto geniální záležitost z toho dělá až miska tekuté čedarové omáčky, kterou dostanete bokem na... na ukojení všech vašich nejvlhčejších sýrových snů a skrytých sýrově úchylných tužeb.

Takhle krasavec vypadá shora.

A takhle z boku. Teče to z něho hned po tom, co vám ho donesou. Zakousnete se a cítíte sýr. Sýr, sýr, maso, sladkou cibulku, sýr a sýr. V krásné, nadýchané a čerstvé houstičce. Kvalitní tučnej čedar a do toho naprosto boží akorát řídkohustá čedarová omáčka s ne až tak umělou chutí, jak by člověk čekal. Naopak to má chuťově nejblíž k opravdovýmu čedaru. Mňam.

No a po prvním zakousnutí si ten burger do omáčky začnete namáčet, pak si omáčku vezmete do ruky a začnete si ji lít přímo na burger před kousnutím. Můžete si i trochu přihnout bokem. Všechno, co vás napadne. Snad jediná nevýhoda jsou okolní lidi, takže svoje sýrový úchylárny musíte trochu krotit. Ale je to tanec. Exotický, vzrušující, sýrový tango. Souhra dvou věcí tak dokonalá, že vám v mozku naruší časoprostor a nebudete chtít, ať tahle chvíle skončí. Je to láska. Láska k sýru přetavená do burgerové formy. Tleskám.

Cena je 229 korun, což není málo. Ale dostanete burger s místním vyzrálým hovězím, dokonale na medium, karamelizovanou cibulkou, domácí houskou a kyblíkem omáčky. Omáčka to domácí asi nebude, ale nevadí. Protože tohle je přesně to, za co chcete utratit 229 korun. Za sýrovou slast slastnou jak čtrnáctej plat před vyúčtováním elektřiny. Máte rádi sýr? Máte rádi medium burgery? Bydlíte v Ostravě a okolí? Ano? Tak tohle chcete. Jakože chcete. Opravdu.

A nějak takhle si představuju tu omáčku v původním stavu. :)

A v protějším rohu ringu už se klepe soupeř. Starý dobrý Zrzek. Swiss King s extra porcí omáčky. Zástupce starých dobrých fast foodů. McDonald's se snaží po většinu roku ze sebe dělat něco, co není. Zdravý saláty, všude samý kuře a přírodní barvy. V mých očích by měl ale McDonald's vypadat jinak. Červená a žlutá. Laciný koženkový sedačky pro tlusťochy. Velký hovězí burgery s taveným sýrem a velkou kydou přesolené omáčky. Kopec křupavých hranolek a smažených příloh všude tam, kam se podíváš. Swiss King je snad poslední zastánce starýho světa, kde se ve fast foodu nehraje na kalorie, ale na chuť pořádně se zprasit.

Je to tu. Ten pocit, kdy vám začne slinit pod jazykem. Stačí k tomu jedna fotka. A co teprve ten pocit, když si s tímhle táckem sednete ke stolečku. Jo je to tam. Sice už to není Ta původní Swiss King omáčka, která tu s náma byla snad patnáct let (od minulého roku je trochu míň sýrová a kyselejší), ale pořád je to ono. Sýrový nebe se smaženou bramborovou plackou, hovězím masem a slaninou ve velké housce.

Oproti lokálním burgrárnám má McDonald's jednu velkou nevýhodu a to je množství omáčky. Posledních několik let omáčky dávají míň a díky pistolím, kterým ji na housku stříkají, je taky dost blbě redistribuovaná. Většinou ji tak máte někde spoustu a zbytek sendviče máte suchej. Pořádný množství omáčky po celé ploše Swiss Kingu jsem nedostal ani nepamatuju. Proč? Aby líp vynikla chuť mražené hovězí placky? Těžko říct. Každopádně pokud jste milovníci smradlavých tekutých sýrových pokladů, tak si můžete připlatit extra omáčku. A kolikrát chcete. Já si nechal přidat extra jednu porci.

A bylo to fajn. Omáčky bylo konečně dost. Zase nebyla všude, ale pokrývala většinu plochy. Po lehčím splácnutí sendviče se dostala do většiny míst. A pak stačilo tlačit. Tlačit do sebe umělou sýrovou omáčku, která vládla celýmu sendviči. Občas slaná chuť perfektní slaniny a náznak suchýho hovězího. K tomu kluzká chuť oleje a.k.a bramborová placka. Prostě správná vánoční dieta.

Bystřejší čtenáři si všimnou jedné věci. Swiss King jsem tentokrát dostal špatně poskládaný s plackou dole. A upřímně to vůbec nebylo na škodu. Na jazyk vám padne mastná placka dřív než suchý hovězí a dostanete o chlup mastnější a bramborovější feeling než obvykle. Za mě spokojenost.

Swiss King s extra omáčkou je dobrá volba. Momentálně asi nejlepší volba od McDonald's. Pokud máte rádi jejich sýrovou omáčku, tak není nad čím váhat. Cena je 155 korun samostatně plus 5 korun za extra porci omáčky. V případě Swiss Kingu je to dobře utracená pětikoruna, i když bych samozřejmě radši, aby se nešetřilo ani v základu. Mimochodem už jsem stihnul letos prubnout i Swiss King s klasickou porcí omáčky a byla to chyba. Omáčky sice bylo možná dost, ale jen v půlce Swiss Kinga. Zbytek nic moc. Takže když už Swiss King, nezapomeňte na extra porci majdy!

Když už Swiss King... Ale chcete Swiss King, pokud bydlíte v Ostravě a zrovna je den Eatcheese Burgeru v Eeatmetu? Nechcete. Swiss King je fajn. Je to McDonaldovská topovka. Jeden z mála posledních velikánů, pro který je zelenina sprostý slovo. Ale pořád je to jen slepenec polotovarů. Pochutnáte si, zaplácnete se, zaženete prasící choutky a možná ještě nějakej ten den dostanete ponožky. Ale pokud chcete opravdu něco, co vám zajistí sýrovou poluci na příštích několik nocí, volba je jasná. Pořádně ho chytnout do ruky, zmáčknout, vymáchat v omáčce a šup do pusy. To vám dovolí jen Eatcheese Burger. Vítěz bitvy je jasnej!

Ale aby recenze byla k něčemu i pro mimoostravský milovníky burgerů, mrkneme se i na pár novinek u McDonald's. První jsou McShakers Fries, který si můžete zadarmo vyměnit za hranolky v McMenu. Že to je super výhodná nabídka? Na první pohled možná, na druhej je v tom háček s hvězdičkou. McShakers Fries jsou střední hranolky s pytlíkem a kořením. Takže chcete vyměnit 150 gramů hranolek za 114 gramů hranolek s kořením?

Za mě ne. Koření je v podstatě takovej ten umělej smradosýrovej prášek s petrželí, ale hrozně sladkej. Na prvním místě ve složení je vlastně cukr a jde to znát. Slaná a sladká kombinace obvykle nezklame, ale já si prostě nemohl pomoct a ta sladkost mi na hranolkách vadila. Vadilo mi to pět let zpátky v Radegastovně, vadí mi to i teď. Navíc vám pak po tom budou lepit prsty a obyčejnej papírovej ubrousek vám na očištění už stačit nebude. Smradu z prstů se taky jen tak nezbavíte. Takže před pracovním pohovorem, pokud po cestě nemáte umyvadlo, si je nedávejte. A já si je nedám ani tak, protože já radši víc hranolek a se solí. Tahle bramborová novinka se mi do noty halt netrefila, ale i tak jsem rád za jakoukoliv inovaci.

Další novinkou je možnost samostatně si objednat sýrovou omáčku. Třeba k hranolkám, nugetkám nebo jen tak. To je za mě pecka. Místo McShakers Fries zainvestovat pár korun a raději si objednat sýrovou omáčku. Na hranolky se sice nehodí až tak moc jako do sendviče, ale je sýrová sezóna, takže nepřemýšlet, platit a baštit. Asi tak nějak. A co je hlavní, McDonald's tím pádem musel odtajnit složení. Dle očekávání je to pěkná chemka, ale tak do fast foodu většina lidí nechodí na raw koláčky z místních farem, takže za mě je to v pořádku a omáčku si rád prubnu i příště.

Cena je 15 korun. Za ty peníze stojí. Ale nasčítá se vám to. Swiss King McMenu letos stojí 209 korun, k tomu extra porce omáčky do sendviče za 5 korun, Cheese King omáčka za 15 korun a jste na 229 korunách za oběd u mekáče. A chcete se trochu rozšoupnout a dát si tři sezónní hermelínky s omáčkou? Tak to jste na 284 korunách. 284 korun za oběd v mekáči... 

Jako všechno zdražuje. A víc než kdy jindy ze začíná vyplácet kupovat lokální, čerstvý a kvalitní potraviny v malých obchodech než průmyslově zpracovaný a dovezený přes dvoje, troje státní hranice. Dáte za to jen o chlup víc, ale kvalita bude násobně výš. A McDonald's s jejich novou cenovou politikou tomuhle trendu jen pomáhá. Cenově roste víc a rychleji než lokální bistra a začíná se přibližovat jejich cenám, zatímco kvalitou a chutí je pořád úplně jinde. Mraženou plackou neoslníte. Toť můj pohled na věc. Zvláštní to doba, kdy si raději zajdete na kvalitní burger z lokálních surovin a dáte za něj stejný peníz, co za jídlo ve fast foodu. Obojí bude drahý, ale to jedno za ty peníze prostě stojí víc. Jak to bude vypadat za pět let si netroufnu tipovat, ale rozhodně to bude zážitek sledovat. Jako zákazníci na tom můžeme jen vydělat. Teda pokud za těch pět let ještě budeme mít možnost volby a nebudeme muset stát ve frontě na hajzlpapír... :)