Kreveta-shi a Money Bags, McDonald's

Asie v Meká-chi!

Kdo by to byl řekl. Po dlouhých měsících a letech nejen mýho stěžování si na (ne)novinky u McDonald's se někdo nahoře chytnul za nos a McDonald's přinesl akci, která si s ničím nezadá s jejich starýma dobrýma akcema, po kterých se nám, starým a nenažraným třicátníkům, tolik stýskalo. Nový burgery s novýma surovinama, akce zaměřená na nějaký téma, ne jen random Maestra, nový ujetý finger food a jako třešnička na dortu se vrátily i skleničky. Jsem snad v nebi? Mohlo to být lepší?

Jako jediný minus téhle akce jako takové bych viděl snad jen v názvech sendvičů, který mě osobně přijdou opravdu přitroublý. Ale jsou to jen názvy a když chce někdo vylákat půlku kapesnýho i z kapes puberťáků, tak to asi jinak nejde. Čert vem názvy. Nás nezajímá forma, ale obsah. Jako první v hledáčku gastroexperta a kvalitního veřejnoprávního novináře, mně, skončil Kreveta-shi.

Černá houska, hovězí maso, krevety, salátový okurky, rajčata, míchanej salát s rukolou a mrkví a omáčka Sahara. Zajímavá kombinace, která určitě zaujme na první pohled. A ne jen díky černé housce, kterou spíš beru jako takovej bonus. Tím hlavním v tomhle sendviči jsou nepochybně krevety. Nebo by alespoň měly být...

McDonald's se vydal na území pro něj neprobádaný a zkouší barvit housky. Pár let s křížkem po funuse, ale přece. A bohužel selhal. A podle snad všech ohlasů, včetně mýho, celkem fatálně. Černá houska chutná skoro stejně tak hrozně jak vypadá. Podle McDonald's jsou housky barvený kakaem a praženým ječným sladem. Jakožto milovník a milenec whisky nemám absolutně nic proti praženýmu ječmennýmu sladu. Ba naopak. A dokonce nepohrdnu ani ranním teplým kakaem. Ale téhle housce to vyloženě nesedlo. Houska je hořká jak výplatní páska po nemocenské. Chuťově mi hrozně připomíná takový ty chmelový granule, který vám dají ochutnat při prohlídce v pivovaru a budou vám u toho s úsměvem tvrdit, že ty čínský chmelový polotovarový granule jsou o bilión procent lepší než čerstvej hlávkovej chmel. Nejsou a nebudou.

Zpátky k černé housce. Její silná, hořká a podivná pachuť bohužel přebije všechno, čeho se dotkne. Takže budu sice popisovat i chuť ostatních surovin, ale ke všem si automaticky připočtěte nějakých krásných osmdesát procent hořkosti. Trochu mě zaráží, že se tohle dostalo mezi lidi. Určitě se najde někdo, komu hořká chuť sedne a bude spokojenej, ale i ten se musí zčásti rozloučit s ostatníma surovinama a to je vždycky škoda. Zvlášť, když hlavním lákadlem mají být krevety a ne houska. Není to Schwarze-shi, ale Kreveta-shi.

Hovězí maso je klasika. Celkem chutná kráva, dost suchá, dochucená jen solí a pepřem. Zlatý standard McDonald's. Salát s mrkví a rukolou. Asi pokus o nějakou tu asijskou směs, ale proč ne. Množství bylo fajn, burger překypoval zeleným a salát byl nasekanej na akurátní větší kousky. Salátu asi nemám co vytknout. Rajčata jsem tam měl myslím dvě. Do burgeru se hodily perfektně a byla to jedná z mála věcí, která bojovala proti chuťové rozpínavosti housky. Trochu zklamáním byly salátový okurky. Byly nasekaný na hrozně tlustý kousky a vlastní vůlí se poroučely z burgeru hned, jak se poloha sendviče trochu zesvisnaltěla. Když si je tam člověk vrátil zpátky alespoň na zkoušku, tak sendviči dodaly vláhu a zajímavou exotickou chuťovou linku. Tím exotickou myslím to, že mi to připomnělo burgery z exotických hladových oken menších českých městeček, kde jsem měl to štěstí zkusit místní kuchyni. Snad všechny hladový okna salátový okurky z nějakýho, pro mě stále záhadnýho, důvodu používají. Tak proč ne McDonald's...

Asi největší peckou pro mě v Kreveta-shi byla omáčka. Oficiálně Sahara, někde vedená jako Creamy Exotic, je ve své prosté exotické povaze kari omáčka. Ale taková lehká a svěží kari omáčka. Jako kari říznutý trochou zakysané smetany. Vynikající kombinace a McDonald's zase jednou ukázal, že na omáčky je machr. Za mě je omáčka perfektní a klidně bych ji potkal znova. Nebo spíš rád ji potkám znova, protože v Kreveta-shi ji ubíjí hořkost housky a omáčka se tak nemůže projevit naplno. Škoda.

No a samozřejmě nesmíme zapomenout na krevety. Mořský potvory, který já moc rád. V kombinaci s červeným masem a'la Surf 'n' Turf jakbysmet. I proto byl Kreveta-shi předem předurčen jako první na testovací jízdu. A bohužel mě krevety nepřesvědčily. Ač musely stát celkem balík peněz, protože jsou to jedny z těch větším krevet, tak jejich chuť byla slabá. I při ochutnání zvlášť jsem se musel snažit, abych tam tu mořskou korýší chuť našel. Nosem to nebylo těžký, ale jazyk měl co dělat. Možná kvůli náloži chmelových granulí z housky, možná kvůli kari, ale je to tak. Dost možná je někdo jen zapomněl dochutit. Ono žádný maso se neobejde bez soli. A taky ty krevety byly dost studený. Snad jen množství se dalo pochválit. Dvě velký krevety rozříznutý vejlpůl a položený na motýlka na hovězí maso zabraly větší část sendviče, takže tam problém nebyl. A kdyby se trochu přisolily a daly do jiné housky, tak budu sršet chválou.

Kreveta-shi je jako celek dost rozporuplnej. Ucítíte z osmdesáti procent hořkou pachuť housky, trochu hovězí maso, kari omáčku, salátový okurky a při velké snaze občas ucítíte tu krevetu. Až na tu housku celkem fajn, ale ta houska to kazí tak moc, že tenhle sendvič s klidným svědomím nemůžu doporučit nikomu, kdo se mě zeptá na můj názor. Bohužel tolik k největší novince za posledních několik let. Ohledně barvení housek by se gastroinženýři od McDonald's měli zaučit u konkurence. Cena je 129 korun samostatně a 169 korun ve velkým menu. Za ty peníze se najíte určitě líp jak u McDonald's, tak i jinde. Ale jen u McDonald's k velkýmu menu dostanete krásnou skleničku a to se počítá! A kdyby to někoho zajímalo, tak barvy skleniček se prý střídají náhodně pokaždé, když daná barva dojde. Pro nasbírání všech barev to tak bude chtít chodit okolo McDonald's každej den. Tomu říkám strategie!

Nejen sendviči je živa pořádná akce a McDonald's to tentokrát rozjel i na poli finger foodu. A tak si můžete dát nejen obalovaný krevety (který jsou super), ale i novinku v podobě Money Bags. Jde v podstatě o variaci smažených jarních závitků, který znáte ze svýho lokálního neumím šesky bistra.

A nemají k nim daleko. Což je dobře. Money Bags jsou křupavý, šíleně mastný a mají zajímavou lehkou příchuť sladké sójovky. Obsahujou skleněný nudle, nějakou tu zeleninu a možná i houby. Moc jsem je nezkoumal, takže nic neslibuju. Ono nezkoumat jarní závitky se mi v praxi osvědčilo, takže jsem se svojí strategie automaticky držel i u McDonald's. Chuťově jsou fajn, ale ten tvar mohl být lepší. Takhle máte půlku výrobku super s náplní a druhou baštíte mastný těsto. Takže doporučuju omáčku, do které tu těstovitovou část namočíte. Sám McDonald's doporučuje kombinaci Money Bags s lemon chili omáčkou, takže jsem zkusil tu. A musím ji, stejně jako kari omáčku, pochválit. Lemon chili je přesně to, co byste od omáčky se jménem lemon chili čekali. Jako první na vás vybafne silná citrónová chuť. Ne kyselá, ale sladká. Hodně sladká a silně citrónová chuť. Pak se dostaví jemná pikantnost a'la klasická sladká pikantní asijská chili omáčka. Za mě pecka. A nejen k Money Bags. Cena Money Bags bez omáčky k menu je 39 korun. Ty za vyzkoušení stojí určitě. A ta omáčka za extra desetikorunu taky.

Takže Money Bags fajn. Kreveta-shi spíš propadák. Sklenička pěkná. Celá recenze ve třech větách...

První jarní festivalový pochutiny

Za chvilu nás čeká velká fast foodová recenzová nálož, tak je třeba vyčistit paměťový karty a ohlídnout se za těma pár věcma, co jsem protlačil trávicím traktem za poslední měsíc. Tak snad vám přijde k chuti pár mini recenzí a maxi fotek.


Burger Festival - Nová Karolina Ostrava

Tady jsem samozřejmě nemohl chybět. Vůně grilovanýho masa, občas přeháňka, plno lidí, občas přeháňka, vůně grilovanýho masa a občas přeháňka. Festival jak má být. Jako první jsem neváhal a zamířil k Amici na jejich Level 10 burger, kterej mě naprosto uchvátil minulej rok ve Frýdku-Místku. Byl tak dobrej, že ani moje úchylná úchylka ochutnávat novinky mě nezastavila. A letos? Letos nic moc. Chlapci nevychytali umístění grilu a jak začalo trošku pršet, tak jim do něj pršelo, haprovala teplota a maso jsem dostal vyloženě rare. Kromě krusty to bylo syrový maso. Pojal jsem to jako tatarák s vynikající omáčkou, sýrem a houskou a pochutnal si. Ale pokud to mám hodnotit jako burger, tak to rozhodně nebylo top. Já tataráky rád, ale nepochybuju, že většina lidí by to šla vrátit. Kromě masa to ale top byl. Ta jejich omáčka je prostě boží. Kdybych si s ní pokydal kbelík bobků, nejspíš bych do sebe natlačil i ten. Fotku nemám. Na první letošní festivalovej burger byla větší chuť než ochota mávat s plackou nad stolem.

Další kousek byl na doporučení. Burger od skoro místní Frýdlantské restaurace Imrvére. Ochutnal jsem od nich burger se slaninou a nakládanou červenou cibulkou.

Byl výbornej. Fantastický medium maso, dobrej sýr, něco zelenýho... Příjemným překvapením byla nakyslá červená cibulka, která se rozplývala v puse a chuťově si rozuměla jak s kyselkavou majonézovou omáčkou dole, tak i s barbecue omáčkou. Vyladěná kombinace, která padne k masu jak přibitá. Jedinou výhradu bych měl k housce. Z devadesáti procent byla víc než dobrá, ale v nejtlustším místě byla dost suchá a drobivá. Pokud pojídáte burger stylem okolo dokola a prostředek nakonec, tak jste ty poslední sousta měly sušší. I přesto byl ale tenhle burger výbornej a pokud někdy budu ve Frýdlantu, rozhodně nebudu váhat.

Pak jsem měl tu možnost ochutnat pár soust z burgeru od Bob's Burger. Ti nakonec skončili druzí a to naprosto zaslouženě. Kombinace byla dost klasická. Smažená cibulka, slanina, barbecue omáčka... Ale dovedený k dokonalosti. A houstičku měli krásně měkoučkou. Maso akorát. No prostě burger jak má být. Taky bych mohl jedině doporučit. Snad jen maso bych maličko přisolil.

Nejen burgerama živ je tlustý člověk a tak to chtělo změnu. Tou změnou byl Corn Dog. Bohužel jsem nějak přehlídl, že dělají vegetariánský verze a ta, kterou jsem si vybral, byla zrovna jednou z nich.

Krasavec s mangovým chutney, červenou cibulkou, myšíma bobkama (černým sezamem) a koriandrem měl uvnitř sýr místo masa. Jako nebylo to špatný, ale smažák na špejli je smažák na špejli. Chutney bylo fajn, ale... smažák na špejli je smažák na špejli. Jako dezert OK. Jako hlavní chod zklamání. Poměr cena výkon taky zklamání.

Celkově byl první letošní Burger Festival v Ostravě povedenej. Počasí neovlivní nikdo a spousta nových stánků je vždycky fajn. Už se těším na podzimní nálož. Kdybych měl najít nějaký minus, tak to bude obří reprák v podstatě mezi lidma a stánkama, z kterýho se valí hudba na plný koule a člověk neslyší vlastního slova. To na chuti nepřidá nikomu a starce s kočárama taky nepotěší. Zbytek byl pořešenej na jedničku a hodně mě potěšil stánek American Drinks. Možnost ochutnat exotický příchutě Fant a Dr. Pepperů nikdy neodmítnu.


Ostravský Kompot

Ostravský Kompot má za sebou teprve pár ročníků a vůbec to není poznat. Rodinný festival od Ostraváků pro Ostraváky se vším všudy. Ráno spíš pro rodiny, odpoledne koncerty, během toho spousta serepetiček okolo a samozřejmě nesmí chybět jídlo. Tenhle festival je jedna z mnoha věcí, kvůli kterým se vyplatí bydlet v centru Ostravy a která stojí za návštěvu. Hned na první procházce okolo food trucků jsem potkal místní pikantní legendu Gastona a dostal doporučení na burger z Punk Foodu. Nemusel jsem dlouho váhat.

Než burger připravili, tak jsem dostal slovní výčet původu snad všech surovin a musím smeknout. Punk Food v podstatě bere všechno od lokálních výrobců a i když nabídka ochutnat Halloumi z Moravskoslezskýho kraje byla dost zajímavá, maso je prostě maso. V kombinaci s exkluzivní omáčkou od Gastona vyrobenou přímo pro ně, to se pak nedá odmítnout. Recenze na pár Gastonových omáček se už chystá, tak se zaměřím spíš na samotnej burger. A tomu není co vytknout. Maso medium, chuťově perfektní. Houska měkká, drží tvar, chuťově neruší. Zelenina je zelenina. Řemeslně perfektně zpracovanej burger, kterej nemůže nikoho urazit. Nemá čím. Minusy bych hledal dlouho. Snad jen na vlákna z omáčky, která je z manga. Ale tak už to u manga bývá a neobvyklá ovocně pikantní chuť za těch pár vláken stála bez nejmenších pochyb. Navíc to byla omáčka na přání a vy si tam můžete dát jakou chcete. Co mě ale dostalo do kolen úplně byla cena a servis okolo burgeru. Nejen že za nějakých sto deset korun dostanete perfektní burger, ale dostanete k němu ještě domácí čerstvě připravený belgický hranolky, který si v ničem nezadají těm z Faency Fries. A další obří pecka pro mě byla jejich domácí tatarka a jejich barbecue omáčka. Ta barbecue omáčka byla tak kouřová, že se mi chtělo brečet štěstím a začít potají kouřit, abych si ji připomínal několikrát denně. Tatarka byla krásně kyselkavá a klidně bych si ji koupil na doma. Chlapci od Hellman's by se měli stavit pro recept. Takže skvěle připravenej burger z lokálních surovin, perfektní domácí hranolky a omáčky za cenu menší, než za jakou nabízí svoje menu klasický fast foodový řetězce. Nechci nic říkat, ale pokud někdo nebo něco dokáže kdy ohrozit hegemony typu McDonald's, tak to bude nepochybně Punk Food. Pokud tyhle dvě provozovny postavíte vedle sebe, volba je jasná bez váhání. A to říkám já, jeden z největších fanoušků klasických fast foodů.

Samozřejmě to bylo moje první setkání s Punk Foodem a neméně důležitá je kontinuita kvality. Tyhle pobočky tady rostou jako houby po dešti a tak je třeba sem tam nějakou tu návštěvu udělat a potvrdit moje slova nahoře. Ono když před váma stojí šéf, tak se zaměstnanci snaží jinak. Takže uvidíme. Už se moc těším na testování a určitě tady na blogu o Punk Foodu nečtete naposled. Trochu mě zaráží grafika a logo Chachara všude okolo Punk Foodu, ale to vysvětluje tu rychlou expanzi. Tak snad lokální a kvalitní suroviny budou pořád prioritou a nesklouzne to k něčemu, co se člověk bojí objednat (tím je pro mě bohužel momentálně i Chacharova pizza - možná kdyby se vrátil Radkův tvarůžkový speciál...:) ).

Dalším kouskem na Kompotu byla sázka na jistotu. Hot dog od Eat Meat. Podnik, od kterýho nebydlím daleko a blízkej mi je nejen polohou. Dělají perfektní hot dogy a burgery, u kterých se nemusíte bát, že si na konci řeknete, že za ty peníze nestojí.

Tohle je jejich Chipotle Hot Dog s ruským dresingem místo jejich Chipotle majonézy (rodinný omezení). A samozřejmě není co vytknout. Parádní páreček jen z masa a koření, čerstvá zelenina, spousta kvalitního zapečenýho čedaru, domácí dresing, jejich vlastní speciální barbecue slanina a vymazlený brioškový pečivo. Ten nejvyšší stupeň evoluce hot dogu a zaručuju vám, že lepší hot dog než od Eat Meat neexistuje. Pokud si myslíte něco jinýho, prosím o odkaz v komentářích, protože všechno, co vypadá byť jen z části tak dobře jako toto, rozhodně musí stát za ochutnání.

Ostravský Kompot byl pro mě ještě větší pecka než Burger Festival. Hlavně potěšila příjemná atmosféra bez rušivých zvukových elementů. Alespoň kolem poledne, kdy vyráží na projížďky spíš rodiny než houfy pivochtivých lidí, co ještě můžou v noci spát i víc jak tři hodiny v kuse. Bohužel (bohudík?) už přehlušený akce nemusím a nevyhledávám. Výběr lokálních stánkařů taky potěší a když se tak ohlídnu, tak nemám co vytknout. Povedená akce. Příště zas.

Co zaujalo letos vás? Kam se vydat příště? Pokud máte nějaký lokální tipy, sem s nima.

Zinger Truffle, KFC

Čucháte rádi zapalovače? Pustíte si jen tak ze srandy občas doma plyn? Tak zhruba tušíte, jak voní Zinger Truffle. Je to tak. Dneska to bude o lanýžích. KFC se urvalo ze řetězu a přineslo exkluzivně luxusní novinku s lanýžovou omáčkou. Kdy jsme měli možnost ochutnat něco podobně exkluzivního ve fast foodech? Vzpomínám si snad jen na řadu burgerů s francouzskýma sýrama u McDonald's v roce 2013. Ale lanýže? To tu ještě nebylo. Teď to může trumfnout snad jen kaviár. Ale pěkně popořadě.

Zinger Truffle obsahuje pikantní kuřecí maso, lanýžovou omáčku, houby, karamelizovanou cibulku a špenát. Tolik k popisu z webu. Dost odvážná kombinace a přesto nikterak přeplácaná, jak má KFC kolikrát ve zvyku. A už od pohledu jde vidět, že při vymýšlení tohodle kousku si někdo dal opravdu záležet. No co si budeme povídat, očekávání jsou dost vysoko.

Po rozbalení přišlo menší zklamání pro oči, ale obří potěšení pro nos a mozek. Ta vůně. Opravdová vůně lanýžů. Nebudu tu machrovat, že baštím lanýže k snídani o sobotách, ale párkrát jsem už to potěšení měl. Rád si občas zajdu na fine dining a třeba takovej Grand Restaurant Festival považuju za jednu z nejlepších akcí v ČR, kdy si za lidovou cenu může každej na chvilku připadat jako zazobanej Pražák s bytem v novostavbě a ochutnat věci, který v Albertu nenajde. I když ani to už nebude tak žhavý. A tím nemyslím byty v novostavbách, ale ty lanýže. Nedávno měli v Lidlu mortadellu s lanýžema a i když v sobě měla jen procento lanýže, tak vůní o sobě dávala vědět pořádně. Lanýže totiž smrdí po plynu. Mají takovou extrémní zemitě kořeněnou chuť a rozhodně je to jedna z těch věcí, na kterou si člověk musí prve zvyknout. Asi jako olivy. A buď si na lanýže zvyknete, koupíte si sadu holí na golf a hnusnou bílou golfovou čepici a nebo si nezvyknete a budete si dál doma dělat smaženici na topinku s pivem. Já se přiznám, že jsem tak na půli cesty. Možná ještě pořád trošku blíž té smaženici. Lanýže mi nevadí a vždycky je rád ochutnám, ale taky se pak vždycky přesvědčím, že to není pro mě úplně to pravý ořechový. A když už mám chuť si někde trhnout kus luxusu, tak jdu radši do foie grais než do lanýžů. Lanýže jsou prostě hrozně specifický. Jejich chuť se nedá pořádně popsat a jejich vůně je něco, co napoprvé rozhodí každýho. Pokud znáte, víte. Pokud neznáte, KFC vám nabízí jedinečnou příležitost poznat.

Lanýžová omáčka v KFC je nosem po lanýžích cítit hodně. Jak už jsem psal, nejvíc vůně připomíná plyn ze sporáku. Zemní plyn sám o sobě nemá zápach žádnej, typická vůně je přidaná uměle, aby člověk poznal, že mu plyn uniká. A pokud si svůj Zinger Truffle rozbalíte u někoho cizího doma, tak vám můžu zaručit, se se začne ochomýtat kolem sporáku a čmuchat. Samozřejmě pokud ho rozbalíte u nějakých Pražáků v novostavbě, tak se začnou spíš oblizovat, protože lanýže poznají. Na rozdíl od vůně zemního plynu... Takže vůni omáčky máme. Plyn. A chuť? Ta už tak extrémně výrazná není, ale ani tak se v ní lanýže neschovají. Chuťově je to na devadesát pět procent majonéza a na pět procent lanýže. A to není špatně. Je větší šance, že to bude lidem chutnat. A mě osobně sedla. Její chuť jsem si dokázal užit i přes to, že lanýže pořád nejsou mým největším favoritem.

Další důležitou surovinou je ta horní omáčka. KFC se v popisku ohání karamelizovanou cibulkou, já bych to spíš označil za džem. A ani ne tak cibulový džem, jako prostě džem. Jedná se o totálně rozvařenou cibuli v podivné konzistenci. Bylo to hodně sladký a víc než cibule z toho vyčnívala ovocná chuť. Nejspíš jablek nebo jablečnýho octa. A tak, jak se KFCčku povedla lanýžová majonéza, tak ta horní cibulo-jabko-marmeláda se jim nepovedla. Sama o sobě to až taková hrůza nebyla, ale v tom zbytku byla taková zvláštní. Jako máme tam lanýže, houby a špenát, takže zvláštní marmeládová chuť by asi nikoho překvapovat neměla. Ale moc mi neseděla k pikantnímu kuřeti.

A že to kuře bylo tentokrát opravdu pikantní. V centru Ostravy mají kuře vždycky o něco víc pikantní než jinde. Ale taky nejčerstvější, takže za mě pecka. Kuře bylo krásně křupavý, okořeněný a množství bylo naprosto v pohodě. Co se kuřete týče, není si na co stěžovat. Snad jen, že ta pikantnost trochu utlačovala ostatní chutě. Možná by KFC mohlo začít experimentovat s plackou v klasickém obalu. Ten by sem asi seděl víc.

Další speciální surovinou je špenát. Dobrá volba. Špenát je lehce hořkej a na rozdíl od rukoly není tak výraznej. Hodně se hodí k lanýžové omáčce. Pak tam máme houby. Houby jsou chuťově jednou z nejsilnějších surovin sendviče. A v kombinaci s lanýžovou omáčkou tvoří parádní houbový duo. Duo tak silný, že pokud nejste fanoušci hub, tak vám Zinger Truffle chutnat rozhodně nebude. Je pouze pro milovníky hub. Ony ty samotný houby totiž nejsou nějaký obyčejný žampiony. Vzhledem k jejich silné chuti bych to spíš viděl na lesní hříbky. Takový polosušený, čímž se jejich chuť ještě zvýraznila. Já houby rád, takže za mě parádní houbový kombo.

A dalším příjemným plusem je houska. KFC, stejně jako Burger King, začíná vsázet na máslový briošky místo těch rozpadajících se světlých starých klasik. Obě firmy mají nejspíš stejný dodavatele, ale briošková houska od KFC mi sedla víc než ta, s kterou nedávno přišel BK. Je víc hutná a má o něco lepší chuť. Šla krásně zmáčknout a vrátila se do původního tvaru. A hlavně působila krásně čerstvě. Ne jak vytažená z minulýho dne. Pokud je to přecejen ta stejná, tak by se Burger King měl zamyslet nad rozmrazovacím procesem a hlavně časem uchovávání.

Po zakousnutí do Zinger Truffle na vás čeká pikantní chuť kuřete, plynově zemitá chuť lanýže, divně sladký džem na mase a pokud jste zrovna kously do hub, tak silná chuť hříbků. Chuťová kombinace je to dobrá, jen ta pikantní chuť trošku leze do houbovýho rajónu, kterej by si vystačil sám o sobě. Sladká chuť džemu by taky šla nějak doladit. To jsou ale menši mínusy. Lanýžová majonéza, houby nahoře, nová dobrá houska a padnoucí špenát jsou plus, který za tu jízdu stojí. Nebudu lhát. Zinger Truffle trefil to, co mi ve fast foodech dlouhý léta chybělo. Je to odvážná novinka, která snad rozvíří stojatý vody českých fast foodů. KFC má u mě velký významný plus a pokud jste blázni do nových chutí, tak Zinger Truffle je svatá povinnost. Takovouhle novinku tu nemusíme mít dalších pět let... Cena je 105 samostatně a 165 v menu. Za ty peníze a za tu zkušenost rozhodně stojí. Pokud nemáte nic proti houbám a zemnímu plynu. Taky se dopředu připravte na opravdu specifickej odér. Co víc dodat. Jen tak dál KFC!

Chilli Spicy Italian s marinovanými rajčaty, Subway

Když chce člověk do fast foodu a jíst zdravě, má jen dvě možnosti. Salát nebo bagetu. A protože apríl už byl, mrkneme se na další bagetu. A není to ani tak kvůli tomu, že bych chtěl jíst zdravě (pffff), ale spíš kvůli marinovaným rajčatům. Už od té doby, co Subway zavedla pár novinek v čele s Kuře Mango Habanero, jsem ty rajčata nemohl dostat z hlavy. Rajčata mám tak moc rád jak nesnáším kopr. Hodně. Opravdu hodně. Bohužel už pár let bydlím uprostřed města a o domácích rajčatech si můžu nechat zdát. Takže jedinej způsob, jak z rajčat dostat tu úžasnou sladkokyselou chuť, která vám sevře krk, je rajčata nějak mučit a tu chuť z nich dostat. A Subway se to rozhodla udělat za nás a nabídla nám jejich verzi marinovaných rajčat. No a když už jsem byl v tom, tak jsem prubnul i nový chilli pečivo.

Co by se tak mohlo hodit k chilli bagetě a nakládaným rajčatům? Že by nějaký pikantní salám? Nějakej ten italskej šmrnc? Jó to by mohlo klapnout. Takže tady máte recenzi na můj italskej chilli výtvor. Spicy Italian v chilli pečivu, čerstvý sýr, zapéct, salát, olivy, nakládaný cherry rajčata, medová hořčice, zasypat parmazánem a hurá do sáčku.

Prve se mrkneme na pečivo, jakožto to, co bude zajímat asi nejvíc lidí. Chilli pečivo je... je pikantní. Celkem dost pikantní. Ale ne ovocně pikantní a'la Jalapenos nebo to jejich nový Kuře Mango Habanero. Je pikantní po chilli koření. Jsou tam i vidět sušený vločky chilli papriček. Zabarvení je taky dost výrazný. Já mám radši tu ovocnou pikantní chuť než tu agresivní z koření, takže mě nový pečivo až tak nezaujalo. Stupeň pálivosti je taková pětka z desíti. Žádná hrůza, přežije to každej, ale pokud pikantní rádi nemáte, nebude to pro vás. Co mě spíš trochu zamrzelo bylo stáří pečiva. Bagetka tam musela dobrých pár, nejspíš desítek, hodin ležet. Rozpadala se, drobila a celkově působila hodně suchým dojmem. Možná to bylo zapečením, který jsem si nemohl odpustit (sýru a rajčatům to prospělo). Tak jako tak to bylo rozhodně jedno z těch slabších pečiv, co jsem kdy od Subway měl. Příště vynechám.

Všechno ostatní ale byla klasicky pecka. Hodně jsem se bál, že nepůjde cítit salám. Přecejen pár koleček salámu versus nadupanej zbytek. Opak byl ale pravdou. Salámek, jak pikantní tak ten druhej, byl cítit celou dobu a společně se ve zbytku sendviče prosazovaly jak levičácký pokusy na pražské radnici. Oba spojovala krásná, silná, mocná a jazyk potěšující vepřová chuť. Na salámech Subway nešetří a to je dobře. Když už chce takový peníze za kus bagety, tak to musí být znát a u Spicy Italian to znát jde. Nemám co víc dodat. Jdeme na sýr. Čerstvej sýr jsem měl u Subway minule a natolik mi zachutnal, že bylo těžký vyslovit nějakej jinej. Původně jsem chtěl strouhanej, ale prostě ne. Nešlo to. Takže zase čerstvej a zase bomba. Krásně osvěží bagetu a dodá jak vláhu, tak parádní mléčnou chuť s náznakem sýra. Tenhle sýr se vždycky parádně hodí k zelenině. A já ho mám rád i k salámu. Pokud jste ten typ lidí, co si dává pomazánkový máslo i na rohlík s vysočinou, tak kombinace Spicy Italian a čerstvýho sýra je to pravý pro vás.

Kromě kombinace masa a sýra byla hodně cítit ještě jedna věc. Rajčata. Přesněji marinovaný cherry rajčata. Jedno to rajče jsem vytáhnul a ochutnal vůbec jako první věc. Aby ne, nejvíc jsem se na ni těšil. A objevil se mě úsměv na rtech. Rajčata jsou mimo jiný marinovaný ve spoustě oregana. To je to koření, co většině z vás bude po vůni evokovat pizzu. Takže sázka na italskou kombinaci se ukázala jako přímo geniální tah. Geniální tah geniálního gastrogénia. Kromě oregana měly rajčata silnou chuť... rajčat. Přesně tu, na kterou jsem se tak těšil. Takže marinovaný rajčata mají za mě velkej palec nahoru a pokud máte rádi chuť rajčat, tak je můžu jedině doporučit. Dostanete jich dost do celé bagety, nešetří se.

Rajčata si perfektně padly do noty se zbytkem. Hlavně s olivama, který do téhle kombinace zapadly jako poslední dílek do obřího puzzle. Salát byl taky super. Čerstvej, křupavej, množství dobrý. Co se mi nepovedlo úplně na sto procent byla volba omáčky. Medovou hořčici jsem volil kvůli zjemnění pikantního salámu a chilli bagetě. Taky jsem si myslel, jak se med nebude hodit k rajčatům. Nakonec se očekávání nenaplnila. Omáčka sama o sobě byla super, jen bych příště volil asi Caesar sýrovou nebo Bylinkovou ranch. Ta medová hořčice se dost ztrácela a nedala bagetě nic, co by vyloženě potřebovala. K salámu se hodila hodně, ke zbytku už míň.

Naopak jako další geniální tah geniálního gastrogénia se ukázala volba parmazánu na konci místo soli a pepře. Sůl a pepř je super na zeleninu, pokud ji máte hodně a takové, který si dochucení zaslouží. V mým případě salátu, oliv a marinovaných rajčat nebylo soli a pepře třeba. Takže parmazán byla jasná volba. K olivám a rajčatům trefa do šedýho (musíme být politicky korektní!).

Celkovou chuť tvořila hlavně vepřová chuť ze salámu, pikantnost z bagety a salámu, čerstvej sýr, rajčata a olivy. Kombinace chutí to byla fajná. Jen bych příště zvolil bagetu sýr a oregáno a jinou omáčku. Jinak to byla pecka a marinovaný rajčata můžu jedině doporučit. V kombinaci s olivama a trochou parmazánu dostanete klasickou kombinaci, kterou si vyplatí narvat do pusy. Chilli bageta mě nezaujala. Ale to je čistě kvůli mým chutím. Sušený chilli moc nemusím. Pokud to máte jinak, rozhodně ji zkuste. Třeba se stane vašim favoritem. Jen doufejte, že ji dostanete čerstvější. Účtenku jsem někde zatoulal, ale za bagetu to byla myslím pětikoruna navíc a za rajčata o něco víc. Pár drobných, který nemá cenu řešit.