Delish Bacon Burger s Cheddarem, Delish, Plzeň

Raz za čas mi sem do boku blogu někdo doporučí nějakej podnik. A raz za čas se náhodou objevím ve městě, ve kterým se daný podnik nachází. Tentokráte návštěvu mojí veličkosti schytala Plzeň a její Delish byla jasná volba. Hype po internetu byl opravdu velikej a očekávání zrovna tak. Zaslouženě?

Delish Bacon Burger mi doporučili nejlepší čtenáři nejlepšího blogu na světě. A já nebyl proti. Burger s uzenou majonézou a slaninou? Inu, proč ne. Opravdu mě nenapadá jedinej důvod, proč zrovna tohle nezkusit. Burger se skládá z housky, zauzené Delish majonézy, salátu, rajčete, masa, cheddaru, slaniny a červené cibulky. Bylo tam všechno a co možná někoho překvapí, nejsou k němu defaultně hranolky. Musíte si je v případě zájmu přiobjednat. Taky stojí za zmínku, že pokud neřeknete jinak, dostanete burger medium. A za zmínky dvě stojí informace, že burger opravdu dostanete medium!

Tím jsem se pomalu ale jistě dostal k samotné recenzi. A slíbeny byly zmínky dvě o mase na medium, tak ještě jednou. Maso dostanete opravdu medium! Borci z Delish ví jak udělat maso na burger. Takhle šťavnatý maso s parádní chutí masa a... a prostě takhle šťavnatý... Takhle dobrý maso jsem v burgeru ještě nikdy neměl a proto ani slovy nemůžu vyjádřit, jak to maso bylo super. Prostě bylo super a chutnalo přesně tak, jak by mělo. Co na něm zlepšit? Nic. Nic mě nenapadá. Tak bylo dokonalý. Klobouk i se skalpem dolů. Ale co zbytek? V tomhle burgeru jednoznačně hraje prim hovězí maso, ale ani zbytek není k zahození. Tak třeba uzená slanina. Slanina vyuzená k dokonalosti. Opečená mohla být možná o malilinko víc, ale byla výtečná a zaslouží si svoji vlastní část v názvu sendviče. Sendviči dodávala další masovo-zauzenou chuť. Zauzenou chuť sendviči taky dodávala omáčka. Mám moc rád omáčky a tahle mě nadchnula. Samostatně se jednalo o výtečnou omáčku, kterou najdete málokde. V samotným sendviči se ale bohužel trochu ztrácela a nedostala tolik prostoru, kolik by si zasloužila. Taky byla trochu řidší. Zvlášť pak v kombinaci se šťávou z masa. Ale svoji úlohu plnila. Dodala sendviči další zauzenou chuť a zvýšila kluznost, která i díky omáčce dosahovala astronomických výšin. Výšin vyšších než výška klobouku Dana Nekonečného.

Co sem ještě nepopisoval? Tak třeba cheddar. Cheddar v sendviči byl kvalitní cheddar. Žádný tavený polotovar z Kauflandu, ale poctivej plátek cheddaru. Bohužel ho tam nebylo až tolik, aby se nějak moc prosadil proti ostatním surovinám. Zacítit byl jen sem tam, ale když byl, byl to další level extáze v puse, ve které vám tak jako tak už probíhalo zrození novýho chuťovýho Vesmíru. Rajče bylo fajn, cítit bylo a bylo opravdu fajn. Dokonce chutnalo jako rajče. Červené cibule jsem si popravně ani nevšiml. Nejspíš to bylo množstvím. Salátu jsem si všiml. Bohužel. Proč bohužel? Salát se během jedení sendviče mastil a mastil a ke konci z něho byla jen mastná teplá placka pod masem, která nevypadala a nechutnala zrovna lákavě. Poslední a první zároveň je houska. Houska je domácí. Domácí a vynikající. Pevná, chuťově dobrá a ani nepřemýšlí o tom, že by se rozpadla. Opravdu drží od začátku až do konce a to můžete sendvič v rukách různě mačkat, točit a i vrh na stěnu by určitě vydržela. Znova, klobouk dolů. Tuplem pak při uvážení toho množství šťávy z masa, který musí nasát. Tam vzniká pak její jediný malinký minus a to je to, že ke konci je šťávou už opravdu přesáklá a působí lehce slizce. Ale chuť a ostatní vlastnosti si pořád drží jak Briti Falklandy.

Po zakousnutí do tohodle krasavce na vás vybafne šťavnatá masová chuť masa s uzenou chutí slaniny, podporované uzenou majonézou a sem tam zeleninou. Sem tam se ozve sýr. Do toho i houska. Ale maso, maso vás bude provázet celým sendvičem a vzhledem ke geniálnosti placky z tohodle sendviče budete v sedmým nebi. V osmým, devátým, pak přestanete počítat nebe a začnete počítat atmosféry, pak se vám začnou klepat kolena, bělmo vám naplní čirá lidská masová žravost a než se nadějete, bude sendvič pryč. A budete chtít další. Budete ochotni obětovat ďáblu vlastní domácí mazlíčky, abyste mohli ochutnat znova tohle mistrovské dílo. Zkráceně. Delish Bacon Burger s Cheddarem byl ten nejlepší burger, kterej jsem do teďka měl. Opravdu si užiju hledání lepšího, protože bude trvat dlouho a budu během něho muset ochutnat opravdu kopec burgerů, abych našel nějakej, kterej se bude byť jen rovnat tomuhle... A cena? 135,- za menší (normální) verzi. Cena to je více než příznivá. Pokud to s burgerama myslíte vážně, zajděte si do Delishe. Velikej hype si Delish opravdu zaslouží.

PS: Ochutnány taky BBQ křidýlka. BBQ marináda byla boží, ale samotný křidýlka byly spíš průměr. Málo masa a trochu sušší. Ochutnány taky cibulový kroužky, těm není co vytknout. A Dr. Pepper v plechu taky určitě potěší. Točená Plzeň v Plzni asi nepřekvapí. Každopádně k sendviči asi nejlepší volba.

Red Leicester, Burger Inn, Brno

V Brně je hodně podniků, který dělají dobrý burgery. Dokonce hodně podniků, který se specializují jen na burgery. O tom si Ostrava může ještě nechat jenom zdát. A k tomu v Brně nedávno proběhlo i hlasování o nejlepší burger v Brně. Projel jsem si weby všech třech podniků a po pravdě mě ničím nezaujaly. Určitě dělají vynikající burgery, ale neobjevil sem v nabídce žádný opravdu ujetý a speciální (rybí nepočítám, to není burger). Pak sem narazil na podnik Burger Inn a hned mi padl do oka. Tři stálé burgery v nabídce plus jeden speciální. Ani u jednoho se nedá říct, že by byl obyčejný. Takže moje volba podniku byla jasná. Volba burgeru už byla těží. Tolik možností a tak málo místa v žaludku. Nakonec vyhrál Red Leicester.

Red Leicester obsahuje hovězí maso, sýr Red Leicester, slaninu, whisky majonézu, nakládanou červenou cibulku a nakládaný okurek. To všechno je v, samozřejmě domácí, briošce. K tomu máte automaticky v ceně hranolky. Protože Burger Inn se specializuje, a teď se podržte, na burgery, moje očekávání byly vskutku obrovský a bylo mě jasný, že se bude srovnávat s Delishem. Ten v mých očích dodneška nemá konkurenci. Ohrozil ho Burger Inn? Jenom jeden způsob, jak to zjistit. Teda vlastně dva. Ale pokud se vám nechce pendlovat mezi Brnem a Plzní, asi bude jednodušší číst dál.

Burger Inn je prťavý podnik a jakožto takový má jednu super výhodu. Koukáte se na to, jak se váš burger dělá přímo před vašima očima. Já seděl u baru, takže samotný koukání bylo minimálně stejně zábavný, jako samotný baštění. A musím uznat, že chlapci to mají opravdu vychytaný. Jako byste se dívali na Youtube na profíky z Ameriky. Během toho se snažíte nezadusit se slinama.

Na první pohled je burger trochu menšího vzrůstu. Ale společně s hranolkama bych se nebál, že se člověk nenají. V restauracích specializujících se na burgery je tohle standardní velikost. V Delish burger nebyl o nic větší. Takže tady remíza. No teď už zbývalo se jen zakousnout. Teda hned, jak si člověk vybral, z které strany začne. Jestli z té se slaninou, nebo té s okurkou, nebo té s whisky majonézou... No samozřejmě vyhrála strana se slaninou a nebyla to špatná volba. Slanina byla boží. Opravdu povedený výběr masa na slaninu jako takovou a ještě byla nařezaná na tlustší plátky. Byla super. Možná by mohla být o chlup dýl na grilu, ale byla super. No když se v puse zamíchalo surovin víc, slanina se začala trochu ztrácet. To je škoda, ale vzhledem k množství surovin se to dalo čekat.

Ale slanina není to hlavní maso v tomhle orchestru. První housle v pořádným burgeru hraje maso hovězí. Maso v Burger Innu taky umí. Tlustší plátek kvalitního hovězího automaticky propečenej přesně na medium. Co víc si přát. Možná by to maso mohlo být jen o chlup chuťově výraznější. Těžko říct, jestli to chtělo o maličko víc soli, jiný výběr části krávy nebo dodavatele, ale v kolonce hovězí placka vyhrává Delish. Ten měl maso tak vynikající, že i nevěřící člověk měl chuť všeho nechat a běžet do kostela poděkovat Ježíšovi. Burger Inn měl hovězí výborně zpracovaný, chutný a šťavnatý, ale kolena se mi z něj dozadu nepřelomily.

Dál bych popsal třeba housku. Houska nebo spíš brioška byla naprosto super. Konzistence super, pochytala šťávu z masa a nerozpadala se. Přesně takhle má vypadat pečivo na burgery. Chuťově je taky dobrá i když její chuť budete vnímat opravdu minimálně. To je samozřejmě účel. Takže houska naprosto v pořádku. Dál můžem třeba na zeleninu. Nakládaný okurky nikoho asi nepřekvapí. Chutnaly jako nakládaný okurky a sem tam sendviči dodaly ten parádní štiplavo-kyselý náboj. Přesně proto se nakládaný okurky do burgerů strkají. Potom tam byla nakládaná cibulka. Ta byla super. Samostatně. V celkové chuti sendviče se moc neukázala. Díky naložení ztratila svoji typickou surovou sílu a to je trochu škoda. Cibulku tam tak máte spíš jen na oko. To je ze zeleniny všechno. Tady má plus Burger Inn oproti Delish. Ukázal, že mastnej plátek salátu pod masem opravdu není v dobrým burgeru třeba.

To hlavní nakonec. To, co z tohodle burgeru dělá Red Leicester burger. Je to sýr a speciální whisky majonéza. Sýr, nečekaně Red Leicester, je hodně zajímavý sýr. V chuti krásně tučný s pikantním nádechem. Tenhle sýr se dá sehnat ve speciálních sýrárnách a určitě stojí za to ho ochutnat. Je to takovej silnější, barevnější a pikantní cheddar. Do burgeru opravdu vynikající volba. A co je na tom sýru nejlepší je jeho opravdu silná chuť. Chuť sýra se nenechala ničím přebít a společně s chutí hovězího tvořila hlavní profil celýho sendviče. Do toho všeho se krásně roztekl. Prostě parádní kousek. Další malý plus oproti Delish. Jejich cheddar se tak prosadit nedokázal.

A whisky majonéza? Ta pro mě byla trochu zklamáním. Samostatně se jednalo o nakyslou a řídkou majonézu se štiplavým nádechem a zajímavým šmrncem. Whisky jsem z ní ale necítil. Kdyby se použila pořádně rašelinová whisky z Islay, tak by výsledek chutnal asi jinak. Na druhou stranu bych to pak nemohl jíst. Ta představa, jak někdo lije whisky za dvanáct stovek do majonézy... To je šílená představa. To už bych ty peníze radši poslal na charitu pro absolventy filozofických fakult. Kromě slabší chuti měla majonéza i slabší zastoupení. Poslední třetinu sendviče jsem měl bez majonézy a musel jsem si pomáhat omáčkama k hranolkům. Sousta bez majonézy nebo s jejím menším množstvím byly opravdu suchý. Minus oproti Delish.

Celkovou chuť sendviče tvořila hlavně kombinace hovězího masa a pikantního tučnýho sýra Red Leicester. Tomu sem tam dodala šmrnc majonéza s okurkou a sem tam šla cítit slanina. Kombinace chutí to byla parádní a rozhodně je to jeden z těch nejlepších burgerů, který jsem kdy jedl. Ale dokázal bych si představit chutě i trochu víc vyladěný. Já rád sosíky, takže bych přidal víc whisky majonézy a zkusil její chuť nějak nakopnout. Červená cibulka by se taky mohla nakládat o chvilku míň. K tomu trochu víc ogrilovat slaninu, aby se prosadila její božskost. Ale to už jen rýpu. Red Leicester je vynikající burger, řemeslně zpracovaný na jedničku a kluci z Burger Inn ukázali, že burgery opravdu umí a jejich restaurace rozhodně stojí za návštěvu. Pokud teda máte chuť na pořádnej burger.

Hranolky si až takovou pozornost bohužel nezaslouží. Byly fajn, ale sem tam trochu přepálenější a sem tam trochu víc nasáklý olejem. Ale devadesát procent z nich bylo dobrých a svoji úlohu, vedlejší roli, zvládnou na jedničku. Maximálně na dvojku. Co si ale pozornost opravdu zaslouží jsou samotný domácí omáčky. Ochutnal jsem jejich domácí kečup, domácí BBQ omáčku a i majonézu. Všechny tyhle tři omáčky byly bezchybný a naprosto boží. Parádní kečup, v kterým bylo cítit mnohem víc než jen rajčata. Parádní BBQ omáčka. Až nehorázně uzená a přesně taková, jakou si člověk představuje ve snech (nejsem snad jedinej, komu se zdají sny o BBQ omáčkách). A majonéza? Taky super. Lehce nakyslá, trochu pikantní. Prostě super. Nebojte si k vašim hranolkům nějakou omáčku objednat. Nebudete litovat. Nejvíc doporučuju asi kečup. Ten má opravdu speciální chuť a kupovaným kečupům se vysmívá snad až nehezkým způsobem. Lepší kečup jsem nejedl. Klobouk dolů.

Cena burgeru Red Leicester s hranolkama je 179 korun. Některým lidem se to vzhledem k velikosti sendviče může zdát hodně, ale není. Ve srovnání s konkurencí, ať už burgerovou nebo obyčejnou, je to naprosto ospravedlněná částka. Red Leicester za ty peníze rozhodně stojí.

A co to srovnání s Delishem? Nebudu to protahovat. Obojí má svoje plusy i minusy. No Delish je pořád o píď lepší. Hlavně kvůli masu. Ale Red Leicester byl víc než schopný soupeř a pokud bydlíte v Brně a chcete někomu ukázat, jak mají burgery vypadat, s Burger Inn chybu rozhodně neuděláte. Taky se tam nekouří a berou karty. Takhle má vypadat moderní restaurace. Jen tak dál.

Juicy Lucy, Delish, Plzeň - rychlorecenze

A tohle mě hodně mrzí. Na tuhle recenzi jsem se opravdu, opravdu těšil a dost mě mrzí, že ji teďkom odfláknu. Přecejen jsem tenhle burger měl měsíc a půl zpátky. Takže to zase zrychlím. Plzeňský Delish v mých očích byl nejlepší burgrárna v republice, takže očekávání byly naprosto astronomický. No a po ochutnání Juicy Lucy se nic nemění. Delish je pořád špička. Klobouk dolů.

Pro burgerový amatéry vysvětlím pojem Juicy Lucy. Juicy Lucy není jméno ukrajinský pornoherečky, ale burger, kde je maso naplněný sýrem. A je třeba si zapamatovat jednu věc. Jakmile vám tenhle burger přistane na stole, je lepší chvilku počkat s jedením. Rozteklým horkým sýrem po jazyku dostat určitě nechcete. No a to je tak všechno. Juicy Lucy v podání Delishe obsahuje maso plněný cheddarem (290 gramů), cheddar navíc, relish, okurky, cibulku, hořčici a kečup.

Zase to urychlím. Maso bylo prostě bomba, bylo parádně ochucený, parádně šťavnatý, opravdu chutný, opravdu šťavnatý. Spousta sýra. Dobrýho cheddaru. Výbornýho (lehce uzenýho) cheddaru. Maso a sýr... Prostě boží kombinace. K tomu parádně ladila třetí linie chutí a sice linie kyselkavá. O tu se postaral relish s okurkama, cibulkou a hořčicí. Relish jsou nasekaný okurky s cibulkou a podobně. Kdo nezná, ať si vezme lahev nakládaných okurek s cibulkou od svojí moravské babičky, naseká robotem s trochou cukru a je to. Parádní kyselkavá chuť se šmrncem je na světě. K tomu ještě cibulky a okurky navíc na hořčici a máte parádní základnu pro vaši masovo-sýrovou nadílku. K tomu k dokonalosti dotažená houska...

Udělat tenhle burger určitě není jednoduchý, ale v Delishy prostě umí a jejich Juicy Lucy stála za to. Víkend strávenej v Pendolinu se vyplatil a už teď se těším na další jízdu. Stejně jako jejich Bacon Burger s Cheddarem i Juicy Lucy můžu směle zařadit mezi nejlepší burgery, který jsem v životě ochutnal. Jestli budete mít cestu okolo nebo jste v epicentru tisíc kilometrů od Plzně, Delish je jasná volba.

PS: Pro ty šťastlivce, co nejsou barvoslepí a na třetí fotce pozorují určitý rozdíly ve srovnání s fotkou první a druhou. Takhle to vypadá, když vám dojde baterka pro blesk...

Western Burger, Buffalo Burger Bar, Plzeň

Další důkaz toho, že mě vaše názory zajímají je tady! A samozřejmě další recenze na burger zrovna tak. Inu v mých očích jasná jednička Delish podle mnohých už není jednička a prý v Plzni existují i lepší podniky na burgery. A protože já rád zkouším novoty, nebylo nazbyt a po projíždění facebookových fotek mě zaujal jeden z tipů a sice plzeňský Buffalo Burger Bar. Chutnalo mi? Byl Delish poražen? Dostal jsem maso medium? Co finger food? Jaký byly omáčky? Existuje dimenze, ve které je Halina hubená? Jak asi vypadá cibulový vězení? Odpovědi na tyhle otázky a ještě mnohem víc se dočtete v téhle recenzi!

Ze všech možných dobrot v menu jsem si jako hlavní chod vybral Western Burger. Posuďte sami. Kombinace slaniny, cheddaru, cibulových kroužků, BBQ omáčky a zauzené majonézy v housce. To nezní vůbec špatně. Jednoduchá kombinace surovin a žádný zbytečný saláty. To já rád. K burgeru dostanete ještě jejich domácí hranolky a coleslaw salátek, ale o tom až později. Jdeme na samotnej burger.

Burger vám přinesou na dvě poloviny, jak vidíte na fotce. Přednes a'la slož si sám nějak extra nemusím, ale taky mě nijak vyloženě neuráží. Lidem, co rádi baští příborem (bašťouní!), to ulehčí práci a ostatní si ho můžou složit sami. U téhle kombinace to šlo celkem snadno. Ale být tam salát, rajčata a jiný plody hlíny, tak to asi bude horší.

No po složení vás zaujme perfektní houska. Jestli je vyloženě domácí nevím. Naspodu byl takovej ten pásovej vzor. Ale byla vynikající. Chuťově se blížila spíš vánočce než bílýmu pečivu, což vůbec nevadí. A hlavně opravdu držela tvar. Od začátku do konce si držela perfektní konzistenci. Což taky mohlo být daný tím, že burger byl trochu sušší. Takže housku můžu jedině pochválit. I taková maličkost, jako že byla rozříznutá přesně v polovině, člověka prostě potěší.

Dál se vrhněme třeba na slaninu se sýrem. U těch není moc co řešit. Cheddar byl cheddar. Chuťově fajn, určitě všichni dobře znáte. Množství nic moc, takže chuťově se vyloženě neprosadil. Slanina byla vypečená obyčejná slanina. Slovo obyčejná zní trochu urážlivě, ale na obyčejné slanině není vůbec nic špatnýho. Takže slanina byla fajn a dokázala se prosadit hodně. Po pravdě někdy až moc. Ne, že by mě vadila chuť samotné slaniny, jen se mi zdála trochu přesolená. Jakože kde byla zrovna slanina, tam to sousto bylo opravdu dost slaný. Slaně slaninový. Jasný, žádná katastrofa. My, do schodů funící tanky, slanou slaninu rádi.

Hurá na maso. Po kousnutí do masa přišlo lehký zklamání. Medium? Nope. Jako pokus byl, ale nepovedl se. Jemně namletý? Nope. Jako pokus byl, ale nepovedl se. Parádní jemná chuť kravičky? Nope. Jako pokus byl, ale nepovedl se... Pokud si dobře pamatuju, na lístku psali něco o Angus masu v kombinaci s US Prime Beef. Proč ne (i když cenově mi ten US Prime Beef k burgeru nesedí). Ale hlavní je chuť a ta mě prostě ze židle nenadzvedla. Ani se mnou neotřásla. Možná kdyby bylo pěkně šťavnatý a medium, tak by tam ta chuť byla. Ale zrovna moje placka se extra nevyvedla a byla pro mě lehkým zklamáním. Opravdu geniální maso z Delishe (jak zpracováním tak chutí) nebo z ostravskýho Hogo Fogo to prostě není a k téhle špičce Buffalo Burger Baru kus chyběl. Placka nechutnala špatně, ale spíš se blížila k průměru než k nebeským výšinám.

Co se ale blížilo k nebeským výšinám byly omáčky. BBQ omáčka byla vynikající a přesně takhle by BBQ omáčka měla chutnat. Bohužel houska jí byla víc obarvená než ochucená, takže se člověk musel hodně hodně soustředit, aby ji v tom celku pak cítil. Trochu lepší už to bylo u zauzené majonézy. Ta byla chuťově taky vynikající a bylo jí víc. Burgeru tak dodávala zajímavej nádech. No a při ochutnání omáčky samotné se člověku zatřásly kolena. Opravdu špica. Takový omáčky já moc rád. Jen by jí tam zase mohlo být ještě o chlup víc.

Další a poslední položkou jsou cibulový kroužky. U těch si budu rýpat asi nejvíc. Měl jsem je jak samostatně, tak i v tom burgeru. Obojí byly ty samý kroužky a bohužel mě nenadchly ani v jednom podání. Samostatně jsem si je dal jako předkrm.

Na fotce nevypadají špatně, ale zase pokulhávalo zpracování. Byly spíš gumový, nekřupaly, byly hodně nasáklý olejem a na můj vkus podivně dochucený. Nejspíš je někdo hodil do ne moc rozpálenýho oleje a pak ještě čekaly dlouho na výdej. Nebo nevím, jak se jim to povedlo. Ale jejich jedení rozhodně nemůžu označit za fajn zážitek. K tomu všudypřítomná silná chuť bylin (tymián nebo tak něco), co totálně přebíjelo samotnou cibuli. Naštěstí tuhle malou katastrofu celkem solidně zachraňovala zase vynikající a excelentní Chipotle majonéza. Tak akorát pikantní, parádní konzistence... No omáčky tady prostě umí.

Zpátky k tomu hlavnímu. Takže tyhlety kroužky byly i ve Western Burgeru. A? A ta jejich divná bylinková chuť se prosadila i tam. Byla to po slanině druhá nejsilnější chuť. Přebila i BBQ omáčku, ve které se válela. I když ono vzhledem k množství BBQ omáčky to možná až takový překvapení není.

Výsledná kombinace chutí v tomhle burgeru není až tak špatná, jak by se z mýho rýpaní mohlo zdát. Ucítíte sladkou housku, slaninu, trochu uzené majonézy, hodně divný těstíčko z kroužků a někde vzádu maso. Bohužel zrovna to maso bylo největším kamenem úrazu tohodle burgeru. V Delishi jsem zatím měl maso jako božskou manu. Tady jsem dostal maso (na burgery specializovaný podnik) průměrný. Rozhodně to bylo lepší než všechno, co dostanete ve fast foodech a obyčejných hospodách, ale tady srovnáváme špičku a v té jsem prostě měl mnoho lepších kousků. K tomu všemu byl burger celou dobu sušší.

Cena byla fajn. 185 korun i s hranolkama a coleslaw salátkem by i odpovídala. Odpovídala, kdyby se k burgeru přinesený hranolky daly jíst. No ty moje se nedaly. Byly to spíš velký hranoly, který se někdo rozhodl vařit v oleji rozpáleným na sedmdesát stupňů. Nasáklý olejem, rozpadající se a kašovitý hranolky asi nemá nikdo rád. Dost možná ještě z mikrovlnky. Bleh. Naštěstí jsem si objednal i tenký hranolky navíc (klasický kupovaný julienne) a k nim Ranch omáčku. Jak hranolky tak omáčka byly super. Bohužel ve většině podniků mají kupovaný hranolky stokrát lepší než jejich domácí. Já proti kupovaným nic nemám (pokud jsou kvalitní, ne ARO z Makra). Kéž by energii, kterou vložili do výroby divných domácích hranolek, radši využili líp. Coleslaw byl na můj vkus podivně dochucenej. Ale u toho bych to viděl tak, že to může lidem i vyhovovat. Já jen nejsem fanda celeru a zeleniny obecně.

Co dodat závěrem? Doporučit? Jak co. Burger asi klidně. Ten neurazí. Na Delish nemá. Kvůli masu. Třeba omáčky mají opravdu super, housku super, ale zpracování a chuť toho masa vás do kolen nepošle. Cibulový kroužky a jejich domácí hranolky pak vyloženě nedoporučuju. Bohužel kroužky hodně ovlivnily i burger. Obsluhu normálně nehodnotím, ale tady si rýpnu. Když se vás někdo zeptá, jak vám chutnalo, otočí se, odejde a nepočká na odpověď ani když zrovna odpovídáte na jejich otázku, tak to nevypadá moc hezky. Co bylo fajn byl výběr limonád, jejich podání do velkých sklenic a ani cena nebyla špatná. Pivo taky super. A co mě opravdu dostalo byly ty omáčky. BBQ, zauzená majonéza, Chipotle majonéza i Ranch. Všechny čtyři byly boží a ať se snažím jak se snažím, není jim co vytknout. Pokud už tam budete, zkuste jich co nejvíc.

Já osobně příště navštívím zase Delish. Tam jsem si pochutnal víc.

PS: A abych dodal všechny slíbený odpovědi. Ne, neexistuje dimenze, ve které je Halina hubená. Existovala, ale pohltila ji samotná Halina. A jak vypadá cibulový vězení? Na to vám odpoví quadriptych ze života cibulovýho kroužku:

Ano, i takhle může vypadat "kroužek". Takových tam bylo víc. Kuchařům se o sobotě opravdu asi nechce moc makat. :)

Stračena hovězí burger, Stračena Pub, Ostrava

Vlna burgerů úspěšně obráží Ostravu a už i Výškovice, kde kližky dávají dobrou noc (a asi pětkrát mi tam vykradli auto), se můžou pochlubit vyhlášeným burgrem. A kde se dobrej burger vyhlásí, tam se kavoni dřív nebo později zjeví. A zjevil se.

Vybral jsem si rovnou jejich vlajkovou loď pojmenovanou po samotným podniku. Menu můžete zkouknout zde. Pro lidi mající fóbii klikat na odkazy složení popíšu pěkně postaru, ručně. Žádný ctrl+c a ctrl+v, tak moc si vás vážím. Takže burger obsahuje sezamovou bulku, gratinovaný kravský sýr, restovanou zeleninu, zastřené vejce, salátové lístky, cibulku, rajčata, nakládaný okurky, domácí majonézu a bokem dostanete smažený hranolky.

Snad jen dodám, že maso, sýr a nejspíš i vejca si přímo sami pěstujou/poráží/vyrábí, protože Stračena Pub má společně s masnou U Stračeny farmu v Klokočově. Takže očekávání byly opravdu velký a bylo celkem jasný, že se bude srovnávat s tím nejlepším (Burger Inn, Delish, Hogo Fogo a podobně). Tak jdeme na to.

Houska byla domácí, držela tvar, byla čerstvá (v Arrows by se mohli učit) a chuťově dobrá. Prostě housce nebylo snad co vytknout. Zastřený vejce se jim taky povedlo. Žloutek se krásně rozlil po celým burgeru a bílek byl akorát udělanej. Ještě se trochu táhl a nebyl suchej. Taky ho musím pochválit. V burgeru se válela i "opečená" slanina (psaná na papírovým menu, na webu se o ni mlčí). Slanina jako taková byla chuťově vynikající. Jednalo se o parádně vyuzenej prasečí bok, takže člověk tam měl i kus špeku. To já rád. No bohužel opečená mohla být trochu víc. Byla spíš jen teplem líznutá než opečená. Tam by se to dalo trochu zlepšit.

Zelenina, podle webu restovaná, podle mě prostě zelenina, taky nebyla špatná a nenapadá mě nic, co bych ji vytknul. Snad jen okurky bych dal nahoru a ne dolů. Chápu, že drtivá většina lidí vezoucí se na moderní burgerové vlně baští burgery decentně (dementně?) příborem a je jim skladba burgeru ukradená. Ale my, burgerový mazáci, si burger umíme vychutnat. Burger je třeba pořádně obchytnout, pootočit po stranách, najít tu nejlepší stranu na první zákus, laškovně na burger mrknout, zmáčknout ho a vložit do pusy. Zkousnout, žvýkat, rozplývat se a opakovat. Takhle se jí burgery. Ale díky okurkám dole burger obchytnete a než stihnete laškovně mrknout, tak vám maso jede na okurkách pryč rychleji než cikán na zaručeně vlastním kole. Takže burger musíte trochu přeskládat, případně okurky potupně vytáhnout. Asi tak. Chuťově byly fajn. Zbytek restované nerestované zeleniny byl dobrej a nenapadá mě žádnej kloudnej komentář.

Domácí majonéza byla krásně hladká, hutná a chuťově jemná. Nějak takhle by omáčka měla chutnat. Na papírovým menu byla, myslím, psaná jako pikantní, na webu o pikantnosti není ani slovo. Ve skutečnosti tam náznak pikantnosti možná byl, ale pořád převládala tučná chuť majonézy. Super byla. Není zase co vytknout. Gratinovaný kravský sýr byl boží. Samostatně ochutnán. V burgeru se bohužel chuťově ztratil. Byl někde mezi čerstvým sýrem a tvrdším vyzrálým. Jak konzistencí, tak hlavně chutí. Byl jemnej, přesto plně kyselkavej. Prostě fajn. Mimochodem si ho můžete u nich koupit buď přímo v hospodě nebo v řeznictví na Svinově.

A proč se i tak dobrej sýr v burgeru ztrácel? Kvůli, bohužel, kámenu úrazu sendviče a sice masu. Na papírovým menu mají větičku, která zní asi takto: "burger vám na požádání připravíme medium nebo well done". Inu, požádal jsem o medium. Bylo mi obsluhou řečeno, že je dělají normálně medium a netřeba žádat. Super. No a samozřejmě burger přišel propečenej. Nebyl úplně vysušenej, ale po růžovým vnitřku ani stopy. Jednalo se o jednolitou, všude stejně propečenou hmotu. Přitom maso bylo opravdu kvalitní! Druhá vražda eko kravičky z eko farmy. Trochu si myslím, že obsluha udělala chybu a burger měla nahlásit do kuchyně jako medium tak, jak káže menu. A nevymýšlet si, že medium je u nich standard. Obsluha byla vůbec šíleně zmatená. Číšníci a číšnice tam byly čtyři a vystřídali se u nás všeci dvakrát. Včetně provozovatele (majitele?). Ale to vem čert, mě šlo o můj burger a ten byl sušší než bych rád. Bohužel to není jediný minus masa. Parádní chuť kvalitního masa byla přebitá bylinkama. Nějaká ta saturejka nebo majoránka tam byla a v množství větším než malém. Nic proti bylinkám a ozvláštnění masa, ale když mám superkvalitní maso z eko farmy, tak ho přece nesmíchám se dvěma hrstma bylinek...

Celá celková chuť sendviče se tak vezla ve znamení bylinkovýho masa. A spíš těch bylinek než masa. Chuť sýru? Ne. Chuť vajca? Možná maličko žloutku ucítíte. Chuť majonézy? Leda v soustu bez masa. Zelenina? Bez šance rozpoznat. Ani tu úžasnou slaninu přes maso neucítíte. Burger nebyl špatnej, nechápejte mě špatně. Dokonce se opravdu dá srovnávat se špičkama, jako je Delish. Ale souboj byl to byl krátkej a pro Stračenu fatální. Domácí housku si dělají, domácí omáčky si dělají, vlastní krávy si poráží, ale pak tohle všechno zamlží propečeným a přechuceným masem. Škoda škoda. Stračena Burger je nadprůměrnej burger, kvůli kterýmu se i do Výškovic vyplatí zajet. Ale pokud se potulujete v centru, můžete si dát lepší. No třeba jednou do Stračeny zajedu znova a pokud dostanu burger medium a nenarvanej k prasknutí bylinkama, tak budu o ostravské špičce na žebříčku přemýšlet. Do té doby není moc co řešit.

Cena je 159,- i s porcí domácích hranolek. Ty nejsou špatný, ale k hranolkům mají daleko. Připomínají spíš pečený americký brambory a porce je spíš degustační. Ale vzhledem k dvousetgramové porci masa to vůbec nevadí a rozhodně se najíte. Takže závěr? Stračena Pub má parádní a obří potenciál. Zajděte, zkuste a uvidíte sami. Revoluce se nekoná. Každopádně na Výškovice je to celkem bomba restaurace a ani v Ostravě celkově se neztratí. To se spíš ztratí číšníci ve vlastní restauraci...

PS: Vepřový žebra mají boží a pokud nejste zrovna fanoušci burgerů, bežte do žeber. Pivo a jejich rotující pípa s pokaždé jiným speciálem za návštěvu taky stojí. Taky se tam nekouří, což je na de facto sídlištní hospodu malej zázrak.

Chilli burger a Poutine Klasik, Saily Burger, Kopřivnice

Ola! Mám na vás, moje věrný i nevěrný fanoušky, asi tolik času, co na nás má oddělení novinek u McDonald's. Nula nula nic mínus osm. Snad se blýskne na lepší časy. Do té doby nabízím jednu malou a pro Pražáky, Plzeňáky, Mostečáky, Budějovičáky, Třebíčáky a podobnou nářečně nevyvinutou českou větev, naprosto zbytečnou recenzi na další malý beskydský poklad v Kopřivnici. Když nevím co by, natankuju plnou nádrž, abych podpořil zchudlý šejky a fičím ochutnat něco novýho ze Saily Burgeru. Tentokrát to schytal burger Chilli a na doporučení čtenáře padl i jeden Poutine Klasik.

Krasavec jako vždy. Obsah budiž 140 gramů hovězího masa, jalapeno, chilli omáčka, BBQ, salát, nakládaná cibule a hořčičná omáčka. Pomalu víc druhů omáček než samotných pevných surovin. To se vidí málokdy. A pikantním švihem pohrdnout nedokážu. Plus to maso... Dámy a pánové, to maso. Klikněte sem. Teda sem. To je maso co? Maso, který vám namelou a podávají lehce osolený, opepřený a opečený krásně na medium. Saily Burger je jedinej podnik, kde jsem zatím dostal vždycky maso na medium. Mňam.

Nakládaná červená cibulka chutná tak, jak vypadá, šťavnatě. Salát nebudu komentovat. Chilli papričky, podle menu jalapenos, jsou super, všech barev duhy, pikantní tak na čtyři body z deseti a množství je naprosto akurátní, aby byl cítit zbytek surovin. Občas člověk v puse ucítil hodně zvláštní koření. Takový dost exotický, který se mi bohužel nepodařilo identifikovat. Já si myslím, že bylo někde u nakládaných papriček. Tak jako tak se občas stalo, že se v puse mimo chilli a BBQ rozvinula ještě exotická kořeněná linka. Za mě super a palec nahoru.

Jak už tady padlo, hlavní chuť tvoří pikantní vlna chilli papriček společně s chilli omáčkou a notná dávka BBQ omáčky. Fantastické, kouřové, akorát sladké a akorát kyselé BBQ omáčky. Lahodná kombinace. Do toho všeho se občas podepsal i kyselej hořčičnej spodek, kterej se až neobvykle hodil ke zbytku. Mně osobně by nikdy nenapadlo smíchat chilli, BBQ a hořčici dohromady v jednom sendviči. A hle, ono to funguje dokonale. Do toho cibulka, perfektní maso... Nebudu to zbytečně zdržovat, tenhle burger byla pecka. Stejná pecka, jako ostatní burgery od Saily. Pár let zpátky jsem nedal dopustit na plzeňský Delish. Teď to mám do svojí oblíbené burgrárny notně blíž!

Cena? V dnešní době těžko uvěřitelných 163 korun českých. Za perfektní maso, perfektní domácí housku, geniálně vyladěnou kombinaci surovin... K tomu si můžete přihodit domácí hranolky, domácí omáčky, vanilkovou colu a podobný pochutiny. Já zkusil Poutine Klasik za 83 korun.

Kanadská specialita, klasický Putin, u nás ještě není nikterak profláklá. Češi svoje hranolky halt radši křupavý a s tatarkou. Pěkně po belgicku. Ale já, stejně jako král, císař a prezident české gastroscény, pan Babica, nepohrdnu žádnou novinkou. A upřímně? Poutine v podobně Saily Burger mě teda vůbec nezaujal. Čekal jsem takzvanou gravy omáčku. Takovou tu, co najdete na bramborové kaši od KFC. No dostal jsem takovou spíš italskou verzi. Rajčatovou omáčku, sýr podobnej mozzarelle nebo nějaké tučnější goudě a šnytlichem nahoře. Omáčka nebyla špatná, ale společně s rozmočenýma hranolkama to prostě nebylo něco, co bych si dal podruhé. Ale milerád jsem ochutnal.

Asi jste to pochopili. Návštěvu Saily Burgeru můžu, jako vždy, doporučit všema deseti. Z burgeru nemůžete být zklamaní. Poutine by pak měli volit jen ti odvážnější nebo ti, kterým nevadí rozmočený hranolky po italsku. Co mě se týče, tak očekávám další tipy od vás!

Hovězí burger, HogoFogo, Ostrava

Dlouho jsem to odkládal. Dlouho jsem si dával na čas. Dlouho jsem čekal. Ale už dál nemůžu. Ne. Opravdu ne. Muselo to přijít. Už to přichází! A je to tu! Recenze na současnou ostravskou burger jedničku!

HogoFogo v Ostravě funguje už pár let a byl to jeden z těch podniků, který pomalu ale jistě nastartovaly gastrorestart ostravskýho centra. Mezitím se podniky zavíraly (hlavně vege a bezlepkový) a otevíraly (maso maso maso) a HogoFogo a jejich top burger tady zůstal. Dokonce se momentálně stěhujou do většího, takže si snad budete moct vychutnat tohodle jejich krasavce i bez rezervace. A že je o co stát.

Hovězí burger v podání HogoFogo obsahuje hovězí maso, slaninu, sýr, rukolu, smaženou cibulku, ajvar, jejich majonézu a to všechno je v domácí housce. Dalo by se říct, že složením je to takovej lepší standard, kterej nijak extrémně nevybočuje z průměru. A je to pravda. Tenhle burger není geniální, protože obsahuje něco extra. Tenhle burger je geniální, protože těch pár pečlivě vybraných surovin je připravených k dokonalosti a k sobě vyladěných tak dokonale, že francouzští šéfkuchaři blednou závistí. Něco žvatlají francouzsky, rozhazujou rukama, třískaj poklicema a pálí Michelinovi průvodce. Fakt.

Ale pěkně popořadě. Masíčko je namletý na jemno a vždycky je šťavnatý. Naprosto perfektní výběr jak druhu skota, tak jeho částí a jejich poměr je tady samozřejmost. Šťáva z masa nevyteče hned po zakousnutí, ale drží se v mase celou dobu. Okořeněný jen solí a pepřem. Musím dodávat víc? Slanina. Opečená k dokonalosti. Kvalitní. Uzená. Množstvím dostačující i milovníkům slaniny, takzvaným slaninářům (ochráncům tučného a slaného dobrého jídla, tímto se prohlašuju za jejich předsedu).

Dál sýr. Tam mám malej otazník. Je to sýr nebo nějaká čedarová omáčka? Těžko říct. Buď vezmou hodně tučnej nastrouhanej čedar a nechají ho ještě v kuchyni roztéct na mase nebo tam dávají jakousi čedarovou omáčku. Tak jako tak tam padne jak Halinino pozadí na Macochu. Chuťově taky nemám co vytknout. Smaženou cibulku, jak už to bývá, registruju spíš díky fotkám než díky jazyku. Zeleninová zelená složka v podání rukoly je parádní volba. Dobře se zmáčkne, nejezdí všude v burgeru a v neposlední řadě dodá burgeru parádní chuťovou složku.

Na omáčky taky budu pět samou chválu. Vrchní ajvar. Ajvar snad českýmu národu netřeba představovat. Vždyť půlka republiky se v létě zvedne a rozjede na Balkán. A tam se ajvar válí všude. Ale tak radši pro ty, co si pořád vozí řízky a májky a k místnímu jídlu se nedostanou. Ajvar je taková zeleninová omáčka. Jde cítit hlavně po paprice a lilku. Občas je tam trocha česneku a pikantní říz. V HogoFogo ajvar asi není domácí, ale jeho lehce pikantní říz dodává burgeru další vrstvu chuťovýho modelu a perfektně se hodí k rukole. A spodní omáčka? Domácí majonéza. Boží dílo. Hodně do sladka a jemně jde cítit říz hořčice, nejspíš dijonské. Dá se objednat i k hranolkům nebo domácím cibulovým kroužkům. Můžu jedině doporučit.

Houska si zaslouží samostatnej odstavec. HogoFogo byla jedna z prvních restaurací v Ostravě, kde začali dělat domácí housky. Rozhodně byla jedna z prvních, kde se jim housky vždycky povedly a umí je dodnes. Houska není vyloženě sladká a jde cítit víc samotná mouka než cukr. A hlavně je v ní spousta másla nebo tak. Houstička z HogaFoga je hutná, máslová, měkká, dobrá, pružná, drží až do konce a prostě je to kapitola sama o sobě. Momentálně rozhodně to nejlepší, v čem jsem měl tu čest baštit burger.

Tak si to shrneme. Všechny suroviny jsou super. Udělaný na super super. A spolu? Super super super. Ucítíte hlavně šťavnatý maso, slaninu, ajvar s rukolou, housku, sladší majonézu s hořčičným řízem... no prostě to, co zrovna budete mít v puse a na co se zaměříte. Žádná extravagance, ale jedinečná dokonalost.

Jde něco vytknout? Samozřejmě. Vždycky se něco najde. Housku bych o něco víc opekl na řezu. Míň by pak nasála omáčky. No takhle se trocha omáčky smíchala s máslem z housky a na škodu to vůbec nebylo. Maso mohlo být víc růžový. Na fotce vypadá spíš propečeně. Ve skutečnosti bylo těsně za medium. Ale díky jemnýmu namletí a parádnímu výběru částí zvířete bylo šťavnatější a chutnější než spousta medium rare kousků, co jsem měl. Takže zase žádná škoda. No a už mě nic nenapadá.

HogoFogo dělá zatím to nejlepší, co v Ostravě seženete. To nejlepší, co jsem tu zatím ochutnal. V ČR to top není. Lepší kousek jsem měl například v Delish v Plzni. Ale je to rozhodně srovnatelnej kousek s tím nejlepším v ČR a liší se jen v detailech, který u každýho jedince mají jinou váhu. Někdo by třeba rád hrubší mletí masa. To už je čistě o preferencích jednotlivce. Cena je 206 korun i s tenkýma kupovanýma hranolkama. Jednu chvíli vozili hranolky z Faency Fries, ale co mě se týče, tak mám radši ty tenký. Cena je naprosto adekvátní tomu, co dostanete. Ochutnat? Umíte číst?! Tak na co čekáte...

PS: Nesouhlasíte se mnou? Máte jinej názor nebo jinýho favorita? Spoustu peněz a nevíte co s něma? Napište do komentářů. Budu rád za každej názor a hlavně za každej tip, kam si zajít. HogoFogo je moje osobní momentální top, ale ta největší zábava není chodit na top burger, ale hledat novej top! Vzhůru na zikkurat! Výš jen výš! Tam já mířím!