Bigos

Moravskoslezská kuchyňa !!!

V razovitém regionu začala vysílat nová televize a sice Polar. A pokud sledujete pravidelně moje novinky tady vpravo na mojem blogu, tak víte, že součástí vysílání je pořad "Jak šmakuje Moravskoslezsko". V tomto pořadu vaří recepty pro pořádný havíře a dietářkam se smějou do ksichtu. A tak to mám rád. Proto sem musel vyzkoušet hned první recept, Bigos. I když by vzhled tohodle jídla nejspíš poslal moderní gastronomy typu Pohlreich pod kytky, chuťově by je z těch kytek vystřelil tančíce kankán. Prostě bomba jak cyp.

Suroviny:
400 g bílého hlávkového zelí
400 g kysaného zelí
400 g vepřového masa (plecko)
200 g uzeného bůčku
100 ml červenýho vína
100 g sušených švestek
1 lžička majoránky
2 lžičky mleté papriky
3 lžíce sádla
1 ks větší cibule
1 klobása
2 bobkový listy
sůl

Prve si spařte zelí. Jak se to dělá? Nalejte do hrnce vodu a až bude vařit, tak ji osolte. Do vody dejte nakrájený bílý zelí a nechte kolem dvou minut vařit. Vytáhněte a dejte si zelí bokem. Dále si doporučuju všecky suroviny pěkně nakrájet, ať se vám to tam pak líp šoupe. Takže cibulku si nakrájejte na kostičky, klobásky na půlměsíčky a bůček taky na kostičky. Než budete krájet bůček, tak si z něho odkrojte kůži, ale nevyhazujte ji! Taky sušený švestky si nakrájejte na menší kousky. Na kostičky si samozřejmě nakrájejte taky vepřový maso. Nejlepší je pořádný plecko. Klidně trošku prorostlejší (tuk se vydusí a přejde do omáčky).

Všecko máme nachystaný a můžeme začít kuchtit. Do hrnce dejte sádlo, pořádně rozpalte a šoupněte na něj cibulku. Až začne sklovatět, přidejte plecko a maso nechte pořádně zatáhnout. Až začne trošku zlatět. Zaprašte mletou paprikou a promíchejte. Podlijte vínem (klidně může být víc jak 1 dcl). Přihoďte bůček (bez kůže) a dva bobkový listy. Potom přidejte vyždímaný kysaný zelí, sušený švestky a spařený zelí. Potom přidejte lžičku majoránky, trochu soli a podlijte vodou (nepřehánět). Nakonec přidejte klobásku a kůži z bůčku, kterou jsme odkrojili při krájení bůčku. Teď už se to bude dělat samo. Nechte to tak hodinku, hodinku a půl pomaličku dusit. Jak bude vepřový masíčko měkoučký a sosík silnej jak noha od kulečníku, vyndejte bobkový listy, kůži od bůčku a můžete podávat. Nejlepší je to s pivem a chlebíkem.

Jako guláš bigos můžete jíst taky druhej den a klidně i třetí a čtvrtej. A dokonce si z něho můžete dělat různý variace. Já například druhej den přidal chilli, povidla a trochu protlaku. Byla to taky bomba. Ale ten původní masitej mi popravdě chutnal víc. Dokonce se do něho prý dá dát i med... Fantazie se meze nekladou. Teda do doby, než o tomhle uslyší Babica...

Odkaz na videorecept najdete ZDE.

Šílenej hamburger

Takhle si lítám po internetu a narazím na článek o jednom českém velikánovi (má minimálně dva metry), Jiřím Babicovi. Tohle jméno ste určitě už zaslechli. Je to takovej českej MacGyver. Z ničeho udělá všechno. A pokud nemáte to nic, tak to nahradíte třeba ještě ničím. Přidáte kapku kečupu a je to dokonalý. No prostě borec. A v tom článku říká, že jeho úžasné recepty ho napadají hlavně, když má hlad. A co se nestalo. Já taky dostal hlad. A když může úžasné a nekonveční recepty vymýšlet on, tak já můžu taky!

Suroviny:
včerejší zrníčková houska
plátek šunkovýho nářezu se sýrem z mrazáku
kostka uleželé nivy ze zadu z lednice
kus národního pokladu, eidamu
otevřená krabice italskýho rajčatovýho protlaku (pomodoro)
sauce na hamburgery z lidlu
paprikáš

Osmažíme si plátek šunkovýho nářezu se sýrem (opravdová lahůdka). Rozkrojíme celozrnou housku. Na spodek nakapem pomodoro, hodíme na housku nářez, poklademe plátkama nivy a eidamu, navrch přidáme kolečka paprikáše a zakryjeme vrchem housky, na kterej sme si namazali sauce na hamburgery z lidlu. A světe div se, máme celkem dobrej a vydařenej oběd a ještě sme se zbavili zbytků v ledničce. Že by na tom Babicovi přecejen něco bylo? :)

Rib-Style Burger, Lidl

AMERICKÝ TÝDEN

A máme tu další, tentokrát třetí, díl seriálu o baštění tak akorát jedovatých jídel, aby se podle směrnic EU ještě daly prodávat. V tomto díle si posvítíme na Rib-Style Burger. Na tenhle výrobek sem se těšil moc. Cílem tohodle výrobku bylo nepochybně napodobit McRib od McDonald's, který se v ČR bohužel zatím neprodává (ale už koluje Evropou, tak snad jednou...). Tenhle sendvič od McDonald's se dokonce dostal do Simpsonových a byl mu věnovanej celej jeden díl, kdy Homer jezdil po USA a baštil žebrouny. A co je takhle slavný, tak to musí být dobrý snad i v podání Lidlu. Je?

Je. Nedá se nazvat vynikajícím, ale dorej je. Složení není vůbec špatný. Za 34,90- dostanete středně velkou podlouhlou housku s hovězím masem, pikantní omáčkou, okurkama a cibulí. Kámen úrazu tohodle sendviče je v té pikantní omáčce. Je opravdu ostrá a naprosto přebíjí ostatní chutě. Třeba chuť masa, která je naprosto vynikající. Podle složení dokonce obsahuje hovězího 87% masa. No kde v ČR seženete mraženou mletou placku hovězího s tímhle obsahem masa? Podle mých zkušeností nikde. Musíte si doma namlít sami. Nebo skočit do McDonalda, ale to si pak připravte dvojnásobnej peníz. Takže maso super, kombinace okurky s cibulkou super, houska taky ujde, ale k čemu vám to všechno je, když jediná chuť je oheň na jazyku. Škoda. Být tam grilovací omáčka, jako v McRibu, tak mě to nadchne asi víc. Taky je tam oproti McRibu, kdoví proč, hovězí a ne vepřový maso. Ale to vůbec nevadí, protože to hovězí je opravdu kvalitní a dobře okořeněný. A co se týká doby přípravy, tak to nechte mikrovlnit o chvilku dýl, než píšou v návodě, nebo to budete mít uprostřed studený.

Jakej je teda závěr? Chuťově i cenou celkem vyvedená kopie sendviče McRib, bohužel přehnaně pálivá. Pokud pálivý jídla nemusíte, tak tohle si opravdu, ale opravdu nekupujte. Pokud vám pálivý nevadí, tak můžu s radostí doporučit. Já osobně Rib-Style Burger od Lidlu beru jenom jako takovou předehru k tolikrát zmiňovanýmu, slavnýmu McRibu, kterej už prodávají například ve Španělsku nebo Bulharsku, takže se máme na co těšit.  Do té doby nám nezbývá nic jinýho, než baštit tuhle napodobeninu a doufat, že nám nepropálí druhou díru do zadku.

Krémová rajská omáčka

Když se mě zeptáte, jaký je moje nejoblíbenější jídlo, tak kupodivu neřeknu Big Tasty Bacon, ale řeknu rajská. Rajskou prostě miluju. Rajčata sou taky jediná zelenina (i když podle botaniků je to vlastně ovoce), kterou můžu jíst po kilech. A protože nejsem žádná svině, tak vám sem napíšu recept na úžasnou rajskou omáčku. Dobrá je s každou přílohou, s každým masem, nebo jen tak místo vody na udržování pitnýho režimu.

Suroviny (pro 2 lidi):
1 lžička hořčičného semínka
8 kuliček nového koření
8 kuliček černého pepře
1 lžička tymiánu
2 ks bobkového listu
2 střední cibule
1 kostka masoxu
4 malý plechovky rajskýho protlaku
olej
jíška
cukr
ocet
sůl

Cibuli si nakrájíme na jemno a osmažíme v hrnci do hněda na oleji. Pozor, ať se vám nepřipálí. Potom do hrnce přidáme obsah 4 plechovek protlaku a směs koření (hořčičný semínko, nový koření, černej pepř v celku, tymián a bobkový listy). Směs chvilku prosmažíme. Potom do hrnce vlijeme vývar, zamícháme a necháme několik minut vařit, aby se chutě koření pěkně propojili s omáčkou. Zahustíme jíškou a necháme zase pár minut provařit. Trochu osolíme. Ochutnáme a podle potřeby přidáme cukr, ocet nebo ještě sůl. Necháme zase chvilku provařit. Potom scedíme přes jemný sítko a můžeme podávat.

Hot Dog, Lidl

AMERICKÝ TÝDEN

A máme tu pokračování romantického seriálu o jídle z Lidlu. V minulém díle jsme mohli sledovat dvojici saucu a housky, kteří se do sebe zamilovali a stvořili krásné hamburgery. Dnes si budeme povídat o jejich ne tak vzdálenýh příbuzných, hot dozích (hot dogách, hot dogých?). Už z krabice na nás kouká socha svobody, americký symbol vyrobený ve Francii na německé krabici amerického jídla vyrobeného v Německu prodávajíce se v Česku. Omlouvám se za chybějící čárky v předchozí větě, ale diplom z češtiny opravdu nevlastním. Ochutnání zrovna tohodle výrobku sem se docela bál a něco mi říkalo, že hot dog z mikrovlnky, kterej byl zmraženej kdovíkolik dní, přece nemůže být dobrej. Musím přiznat, že sem byl opravdu mile překvapen.

Po otevření krabice na vás čeká šok. A sice šok z velikosti samostatného hot dogu. Krabice o dýlce třiceticentimetrovýho pravítka, výšky pomalu úhloměru a uvnitř sou dva hot dogy velikosti průměrnýho penisu Američana. Nic moc. No aspoň vím, co čekat od jarních závitků v asijských týdnech. Takže z jedné krabice se nejspíš nenajíte. Aspoň já sem se teda musel dorazit jogurtem s rohlíkem a to se nepovažuju za nějakýho výraznýho jedlíka. Právě naopak. A to je za 49,90- sakra málo. Jak sem si minule pochvaloval cenu, tak teď je to jednoznačný minus.

Co se týče vzezření samotnýho výrobku, tak to mě taky docela překvapilo. A i když člověka trochu zamrazí při pohledu na totálně (ale fakt totálně) zamraženej párek v rohlíku s kydama, tak to vlastně paradoxně člověka trochu i zahřeje, protože ví, že to stačí rozbalit, šoupnout do mikrovlnky a spapat. A nemusí se obtěžovat žádnou přípravou a v podstatě se to jídlo dá udělat z gauče. Spíš proto se celá akce jmenuje Americký týden. :) Jen bych si rád postěžoval na okurku, která v mikrovlnce snad fungovala jako izolant a i když boční strany hot dogu praskaly teplem, tak na ní (a pod ní) se ještě držel led. Takže doporučuju nechat v mikrovlnce o minutu dýl, než doproručuje návod.

A chuť? Chuť tohodle výrobku je jeho velký plus. S chutí obyčejnýho párku v rohlíku za 13,- se to srovnávat nedá. A to hlavně díky stěžejnímu prvku, párečku. Takhle dobrej páreček u nás v supermarketu neseženete (aspoň ne tady na východě). Dokonce v něm byla cítět chuť vepřovýho masíčka. To člověk u nás aby párek s chutí masa pohledal. Zbytek hot dogu byl celkem normální. Hořčice, kečup, jakejsi roztavenej rádobysýr. Ale nad těmahle obyčejnýma chutěma dominovala zase jedna parádní a to byla chuť smažené cibulky, kterou v hot dogu nešetřili. Každopádně to není nic, co by člověk doma nenapodobil za zlomek ceny. Chuť okurky taky nebyla na párku špatná, i když pro nás pro Čechy kombinace celkem neobvyklá. Co se týče rohlíku, tak to nebyl klasický český rohlík, ale byl z takovýho toho těsta na hamburgerový housky. Konzistencí i chutí mi hodně připomínal ten rohlík, co dostanete s párkem v Ikei. Smícháním všech těhle chutí se člověku vytvoří v puse to, co si představí pod pojmem hot dog. Co se mě týče, tak se to německým kuchařům celkem vyvedlo.

Blížíme se k závěru. I když chuť tohodle hot dogu opravdu není špatná, naopak je chuťově povedená, tak ho můžu jen stěží doporučit. A může za to právě ta cena. 280g (jeden hot dog 140g) za 49,90-. Pokud si to příští americkej týden koupím, tak jen jako chuťovku a to ještě pokud budu mít naditou peněženku, protože za padesát korun se dají koupit lepší věci. Ale sem moc rád, že sem to ochutnal, protože tuhle kombinaci surovin si zapamatuju a budu ji doma používat na svoje hot dogy, co si doma připravím sám i bez mikrovlnky. Jen mě trochu mrzí, že se u nás nedá sehnat to parádní pečivo. Naše rohlíky se na hot dog přecejen moc nehodí. Pokud ste to pečivo někdo někde viděl ke koupi, tak mi prosím napiště do komentářu. Udělali byste tím nejednomu jedlíkovi radost. :)

PS: Pokud vás americká receptura hot dogu nezaujala, můžete zkusit echt germánskou recepturu z tohodle moc povedenýho receptu.

Hamburger sauce a housky, Lidl

AMERICKÝ TÝDEN

Protože plním sliby (většinou), tak je tu první díl ze seriálu Americký týden, kterej nám přinesl všemi oblíbenej německej řetězec Lidl. A protože je německej a Merklová už spřádá plány na ovládnutí minimálně Evropy, tak bysme si měli rychle na jídlo z Lidlu zvyknout. A proč tolikrát zmínka o Němcích na tak málo řádcích? No protože americkej hamburger sauce z americkýho týdne z německýho řetězce se vyrábí v Německu. Tak, to jenom pro pořádek. Mezi náma sem rád, že není z Polska. Posypové soli sem se už dost najedl jako malej. Mimochodem housky sou taky z Německa.

Co se týká složení housek nebo toho sosu, tak tam není nic extra nezdravýho a dokonce na fotce můžete vidět logo "no preservatives". Ony německý výrobky sou přecejen o třídu výš než ty naše. Hamé, který nesmí prodávat marmeládu, protože v ni je málo ovoce a trumfne ho i marmeláda kaufland classic, by mohlo vyprávět. Ale to by bylo na jinej článek. Takže co se týká kvality, tak tu nějaká je. Snad si to přečtou i lidi, podle kterých sou výrobky z tohodle týdne důvod světové obezity, rakoviny zadku a nevím čeho ještě, jak vesele píšou na svoje rádobyrektorský blogy. Ale mně složení netrápí a i kdyby tam byl konzervant olovo, kadmium nebo nějakej ten vzácnej plyn, tak je mi to jedno a stejně to ochutnám. Rád ochutnávám divný a kontroverzní hmoty všeho druhu. Proto sem se taky pustil do tohodle seriálu.

A jak je to teda s tou chutí? Co se týče housek, tak chuťově naprostá klasika. Chutnají skoro jako každý jiný housky na hamburgery. Chuťově sou trošku víc mdlý, než jejich dražší konkurence. Taky konzistencí se trochu odlišujou. Víc se drobí. Ale jinak si není na co stěžovat. A už vůbec ne za 18,90-. A hamburer sauce? To je věc, kterou si kupuju alespoň jednou za rok když sou zrovna americký týdny. Chuťově je to taková kombinace hořčice s kečupem a nasekanýma okurkama. S tím, že kyselkavá chuť okurek hraje hlavní roli. Takovejhle popis vám asi moc nepomůže, ale věřte, že chuť téhle omáčky se docela hodně podobá chuti speciální omáčky z Big Maca od McDonald's (pokud z ní nevytáhnete okurku). Určitě to není nic, co by se doma nedalo nějak napodobit. Ale když vám to někdo nabízí parádně zahuštěný v parádní praktické lahvi za 29,90-, není co řešit.

Takže verdikt? První díl seriálu o americkým týdnu dopadl dobře. Housky dobrý a hamburger sauce určitě stojí za vyzkoušení, pokud máte rádi chuť Big Macu a podobných věcí. Ale zase stačí jedna, dvě lahve ročně. Určitě to zase není věc, kterou by člověk mohl jíst pořád. Chuť je hodně výrazná a lehce přebije, nebo aspoň vážně zraní ostatní chutě. A jíst celej život hamburgery jenom s jednou chutí by byla škoda, i kdyby to byla úžasná chuť téhle omáčky. Takže koupit jednu, ochutnat, vychutnat si pár úžasných burgerů a pak si to za rok zopakovat.

Pár povedených fotek...

Dělal sem si zálohu karty na mobilu a co všechno sem tam nenašel...