McChicken s extra rajčaty a parmazánem, McDonald's

Nudí vás nudná nabídka u McDonald's? Jak už jsem psal v recenzi tam dule, tak nově si u McDonald's můžete přidávat extra suroviny za extra příplatek do skoro všech sendvičů z nabídky. Kdosi tady na blogu zmiňoval McChicken s rajčetem. To zní tak dobře, že by byl hřích to nezkusit. A proč si rovnou nedat rajčata dvě a k tomu parmazán? Jdeme na recenzi McChicken s extra rajčatama a parmazánem.

Nějak takhle by na něj vypadal promo obrázek, kdyby jim grafiku dělal kůň po operaci mozku. Krása.

Hned na úvod podotknu, že jeden plátek rajčete vás vyjde na pětikorunu, dva plátky na desetikorunu a relativně dost parmazánu taky na desetikorunu.

Uvnitř jsem našel všechno, za co jsem si zaplatil. To vždycky potěší. McChicken si raz za čas dávám normálně. Kuřecí placka chutná jak kuře a obal je akorát křupavej a pěkně opepřenej. K tomu lehká majonéza, salát a nic víc, aby to nepřebilo chuť kuřecí placky. McChicken je jednoduchej a dobře ochucenej kuřecí sendvič. Ale přece jen si člověk občas říká, jestli mu něco nechybí. Že by to něco bylo rajče?

Je to rajče! Už při prvním kousnutí se mi v puse rozlinula klasická pepřová kuřecí chuť s nakyslou majonézou, ale v pozadí se ještě krásně válela ovocná chuť rajčete. McChicken to povzneslo o úroveň výš. Vzhledem k tomu, že salát vám z většiny sendviče stejně vypadne do krabičky, tak rajče je přesně ten kus zeleniny, kterej do McChicken padne jak Halinina pěst na zelinářovo oko. Rajčata si doporučuju připlatit rovnou dvě, ať je máte všude.

Tak moc, jak mě rajčata potěšily, tak moc mě parmazán nepotěšil. Bral jsem ho spíš jako takovej pokus. A k tomu kuřeti by se snad i hodil. Spolu s rajčetem by dodal sendviči krásnej italskej nádech. Ale problém s parmazánem mám v jeho kvalitě. Nebo spíš nekvalitě. Trochu mám pochyby, jestli jsem vůbec dostal pravej parmazán. Sýr byl na plátky. Na plátky, který se moc nelámaly tak, jak to parmazán dělá. Na plátky, který po parmazánu voněly jen lehce, spíš ve vůni připomínaly uleženej eidam a to nejhorší byla chuť. Deset procent parmazánu, devadesát procent nakyslýho eidamu. Co je špatně?

Dostal jsem snad nějakou náhražku? Dostal jsem zkaženej parmazán? Moc se mi nechce věřit, že by tohle McDonald's odebíral jako parmazán a s klidným svědomím to ládoval do sendvičů svých zákazníků. Suroviny si McDonald's míval ve zvyku hodně hlídat. No nevadí. Pokud jste fandové italských tvrdých sýrů, parmazán od McDonald's raději vynechejte. Ať nejste zklamaní jako já. A je to škoda, protože k tomu kuřeti by se fakt hodil.

I tak jsem ale hrozně rád, že jsem tenhle sendvič ochutnal. I přes pochybnej parmazán jsem si na něm pochutnal a hlavně jsem objevil nádheru v podobě kombinace klasické chuti McChicken a svěžích rajčat. Až mě příště chytne chuť na McChicken, dva extra plátky rajčat budou jasná volba.

Cena McChicken bez modifikací je 85 korun. Dva plátky rajčat plus deset (přidávají se po jednom za pětikorunu). Celkem dost parmazánu, bohužel pochybné kvality, dalších deset korun. K tomu si vezměte veliký McMenu a jste na krásných 155-ti korunách. Pokud vynecháte parmazán, tak se dostanete na 145 korun a celkem slušně se najíte, pochutnáte si a ještě dostanete skleničku. Za mě proč ne. CBO to není, ale chuť na kuřecí zažene určitě.

McRoyal s extra slaninou, čedarem a jalapenos, McDonald's

Dlouho předlouho na nás, urputný novinkochtíče, McDonald's prděl z vysoka. A když už pořádný novinky předvede, tak jim po dvou týdnech dojdou suroviny. A přesto našli způsob, jak mě tam donutit vejít a utratit peníze. Skleničky stranou, ty teď nemyslím. Pokud čtete občas novinky v okýnku napravo, tak víte, že už nějakou chvíli jdou upravovat v klikacím panelu téměř všechny sendviče z nabídky. Snad jen Big Mac zůstal ušetřen. A tím upravovat nemyslím odebrat suroviny, ale nějaký i přidat. U každýho sendviče se liší, takže si to musíte projít sami. Buď přímo na pobočce nebo to jde prý i na Dáme Jídlo. Já mám rád vůni přepálenýho oleje, takže já si to tam šel prubnout osobně. No a vylezl z toho McRoyal s extra slaninou, čedarem a jalapenos.

Normálně bych asi nebyl tolik odvařenej z možnosti přidat si pár obyčejných surovin do obyčejnýho burgeru, ale ty dlouhý léta Maester, zprznění srdcovky Big Tasty Bacon, absence bramborových mřížek a spirálek a pouhý slibování rozmanité nabídky novinek člověka vyprázdní. Po těch letech ve mně zůstala díra a tu se teď McDonald's alespoň trochu snaží zaplácnout možností tvořit svoje výtvory. Samozřejmě nelze nezmínit, že z dobroty klaunskýho srdce to nedělá, protože každá extra surovina vás vyjde na extra peníz. V mým případě byla každá za extra desetikorunu.

No co by člověk neudělal pro skleničku zadarmo. Takže jdeme na recenzi. McRoyal jako takovej je vlastně větší Cheeseburger. Chtěl jsem napsat velkej Cheeseburger, ale nemůžu. McRoyal je pořád takový střední tintítko. Pro zajímavost Cheeseburger má 119 gramů a McRoyal 204 gramů. A to není váha masa, ale váha sendviče. Pokud se snažíte žít zdravě a trhat rekordy v tuhosti stolice, tak vás negativně zaujme i obsah vlákniny. V Cheeseburgeru je jí 1,9 gramů a v McRoyal 2,2 gramy. Dost bylo nudné statistiky. Kvůli zdravýmu jídlu lidi do McDonald's opravdu nechodí. Jdeme na chuť.

Chuť, vzhled i vůně byly perfektní. Žádná ze surovin nechyběla. Nevím teda přesně, kolik se má čeho přidávat, ale sýra jsem tam opravdu přehršel, slaniny dva plátky a jalapenos tak akorát, aby si člověk vychutnal i chuť ostatních surovin. A že bylo co vychutnávat. Kombinace sýra, masa a kečupu je natolik silná, že se nezbavíte dojmu, že opravdu baštíte větší Cheeseburger. A na tom není nic špatnýho. Cheeseburgery se baští po celým světě z dobrýho důvodu.

Trošku smutný na tom bylo to, že ta chuť masa pocházela spíš ze slaniny než z hovězího. Samotná hovězí chuť byla obalená sýrem natolik, že se ji nechtělo ven se sýrové peřiny a ozvala jen raz za čas. Slanina to naštěstí vzala na sebe. Hodně se prosadil i ten kečup. Kyselá okurka se taky nenechala zahanbit se svojí hodně koprovou chutí, jak je to u McDonald's zvykem.

No a samozřejmě byly cítit i jalapeno papričky. Ani ne tak jejich ovocnost, jako spíš kyselost a pikantnost. Normálně si baštíte Cheeseburger se slaninou a najednou ucítíte trochu kyselosti a příjemně vás začne pálit pusa. Opravdu příjemně polehoučku. Limita trojky zleva z deseti. Zbytek surovin drží jalapeno hodně na uzdě. Čerstvá cibule je krásnej křupavej bonus, ale chuťově si ji nějak extra nevybavuju.

McRoyal s extra slaninou, čedarem a jalapenos není moc vyladěnej sendvič. Hovězí maso se trochu ztrácí i přes jeho váhovou převahu a kyselý okurky společně s jalapenos taky nejdou až tak extra dohromady. Ale jakožto celek jsem si tenhle burger užil. Užil jsem si ho tak, jako už dlouho žádnej burger od McDonald's. Stačila k tomu jen kopa sýra a slanina. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale já jsem za to rád. Když už si nemůžu dát pořádnou novinku, tak si aspoň splácám něco, na čem se nešetří surovinama a na čem vím, že si pochutnám.

Trochu problém pak nastává u placení. Stejně jako Burger King si i McDonald's nenechá ujít příležitost si za změny ve složení nechat pořádně zaplatit. Takže tenhle McRoyal s extra slaninou, čedarem a jalapenos vás vyjde samostatně na krásných 115,- a ve velkým menu (to je to, k čemu teď dostanete skleničku) vás vyjde na 165,-.  Poměr cena/váha je to dost tristní, ale u konkurence by vás podobný tunění vyšlo asi ještě o něco dráž.

Každopádně já si tenhle McRoyal opravdu užil. Spousta sýra, masa, nějaká ta pikantnost, dobrej kečup... Byl to druhý nejlepší McRoyal, co si pamatuju. První je pořád Royal Bacon, ten neporazí asi nic. Na třetí místo bych zařadil McRoyal Hot. A už se nemůžu dočkat, až se pustím do modifikací Fillet-O-Fishe. Toho mám rád, ale půl plátku sýra by opravdu chtělo změnu.

PS: Pokud jste přišli na nějakou opravdu ultimátní nebo jen šílenou kombinaci, dejte vědět. Rád vyzkouším. :)

Crispy Chicken Deluxe, McDonald's

Čau lidi. Protože na pasece motýle, tak já som tu, tady ty recenze priniesol. Na Crispy Chicken Deluxe.

McDonald's se po dlouhé době odvážil lovit v kuřecích vodách konkurence. Většinou to bývá dost fiasko, ale občas trefí do černýho. Takový Kuřeci-mo jsem měl víckrát než spočítám na prstech jedné ukradené ruky na pile. Crispy Chicken Deluxe asi nebude ten případ, protože už nějak není k nalezení na oficiálním webu. V ceníku ale ještě je. Možná je vyprodanej, možná není. Možná došly suroviny, možná došli ajťáci na správu webu. Těžko říct. Recenzi se ale stejně nevyhnete.

Uvnitř Crispy Chicken Deluxe najdete obalovaný kuřecí maso, plátek čedaru, červenou cibuli, salát, omáčku ze zkaramelizované cibule a pikantní omáčku Pimento. Začneme pěkně od podlahy, od masa. Maso je novinka. Takovej kuřecí pokus tu ještě nebyl. Je to obyčejný kuřecí maso (podle mě stehenní) obalený v extra hyper křupavým obalu. Žádný mletí, žádný mělnění, žádný nastavování, napouštění, napichování a podobně. Prostě vzali maso, dost ho opepřili a šoupli do těstíčka. Za mě dobrej počin. Některý části masa byly hodně šťavnatý. Některý byly dost suchý. Jak už to u normálního nehomogenního masa bývá.

Trochu problém ale vidím v tom těstíčku. Je určitě křupavý, jak název napovídá, ale někde až moc. Takový tvrdý, spíš sušší těstíčko. Jde poznat, že se tu bavíme o zmrzlým polotovaru. Díky tomu, že je každej kousek jinej, tak muselo být docela peklo spočítat, kolik minut se to bude smažit. Já bych volil kratší čas. Placka mi někde přišla až přesušená. Chuťově to ale byla celkem pecka. Teda pokud máte rádi pepř. Prim v téhle placce hraje pepř a pak až kuře. Já rád pepř. Kuřecí placka z McChicken mi přijde lepší, ale pokud se McDonald's snaží o nemletou kuřecí placku, jde tím správným směrem. Ještě je co dohánět, ale to je vždycky. S použitím masa vcelku se taky pojí nepravidelná velikost. Placka vám nezakryje celou housku. Stejně jako u kuřecí konkurence.

Další novinkou jsou omáčky. Obě. Jako první jsem ochutnal tu cibulovou. Jestli to byla karamelizovaná cibule nevím, ale omáčka chutnala jako lepší, uzenější a dochucenější majonéza. Nebyla špatná, ale že by to byla nějaká pamětihodnost, to asi taky ne. O dost víc mě zaujala Pimento omáčka. Pimento jsou takový lehounce pálivý španělský papričky. Pálivostí tak na dvojce z deseti. O nic víc pálivější než pepřový maso, ale rozhodně víc ovocný. Dodávají celýmu sendviči takovej lehkej, ovocnej a svěží nádech. Konzistence omáčky je něco mezi salsou a omáčkou. Díky tomu se dostane všude. Hodně mě připomíná omáčku z Maestro Fresh, což je jedno z mála Maester, na který vzpomínám v dobrým. Obě omáčky mají ode mě palec nahoru. Na omáčky je McDonald's machr. Omáčky se vzájemně nějak nerušily. Že by k sobě pasovaly jak vytahanej svetr k filozofickým fakultám, to asi ne, ale být tam jen jedna z nich, nebude to ono.

Další důležitou surovinou je červená cibule. Ta udělala kus práce a hodila se jak k masu, tak k oběma omáčkám. Salát neudělal práci žádnou. Jen tam tak ležérně ležel a nechal se zcákat omáčkama. Sýr byl hodně fajn v místech, kde nebylo maso. Ve zbytku dodal leda trochu smetanové jemnosti. Každopádně volba čedaru byla dobrá. Čedar udělal víc práce, než by udělal třeba ementál nebo nedejbože mozzarella a měl šanci se alespoň trochu prosadit. Poslední surovinou je houska. Té nebylo absolutně co vytknout. Sladká klasika od McDonald's, na kterou jsme díky posledním Maestrům zvyklí. Drží tvar a nerozpadá se. Co víc chtít.

Crispy Chicken Deluxe beru jako pokus McDonald's o moderní kuřecí sendvič s pořádným obalovaným masem vcelku. Moje srdce si ale upřímně nezískal. Kuřecí konkurenci pořád nedohání. McDonald's má určitě lepší omáčky, lepší housku a i té zeleniny dává víc. Ale to kuře prostě není tak vymazlený, jak ho dostanete o pár kroků dál u pána v bílém obleku. Už to ale není o kvalitě nebo o chuti, teď je to jen o šťavnatosti. Trochu vyladit procesy a možná budeme příště srovnávat vyrovnaný kuřecí sendviče.

Crispy Chicken Deluxe chutná hlavně po pepři, po lehounce pikantní omáčce, po vytuněné cibulové majonéze a občas ucítíte kuře a cibuli. Na oběd dobrý. Jsem rád, že jsem jej zkusil a pokud fandíte McDonald's a chcete ochutnat jejich nejnovější kuřecí počin, směle do něj. Zklamaní asi nebudete, ale z kalhot vás tenhle sendvič asi taky nevystřelí. Kdybych byl ujetej matematik, co moc rád procenta, nebo nedejbože nějakej rádobykritik kdesi na blogu na internetu, tak bych Crispy Chicken Deluxe dal šedesát devět procent. Lepší průměr.

Cena je 129 korun samostatně a 169 korun ve velkým menu. Co mě se týče, tak je ta cena na fast food vysoká. Bavíme se tu o kuřeti z mrazáku, třech prdech omáčky a troše zeleniny. Být tam nějaká trochu exkluzivní surovina nebo tak, ale tohle je ve své podstatě celkem obyčejnej kuřecí sendvič. No za ten pokus to ještě stálo. Ale ruku na srdce, za 169 (i 129) korun dneska dostanete jídlo z čerstvých surovin z jakýhokoliv místního bistra. Třeba takový Bun Bo Nam Bo od Happy Banh Mi v Ostravě vyjde na 140 korun. Najíst se u McDonald's se pomalu ale jistě stává luxusem, jako tomu bylo v devadesátkách. Snad ví, co dělají. Mně osobně rychlost zdražování fast foodů za posledních pár let dělá vrásky na čele. Nerad bych se dočkal doby, kdy začnou fast foody zavírat a zůstanou tu jen zdravý životní volby. Brrr.

PS: Z nových dezertů jsem měl tu možnost ochutnat Milk shake slaný karamel a borůvkový Grand McSundae. Milk shake dost nuda. Karamel cítit trochu šel, slanost jsem nepostřehl. Grand McSundae je naproti tomu úplná pecka. Spousta šlehačky, dobrá zmrzlina, křupavej prostředek ze sušenek a ta borůvková část, ta je boží. Kombinace toho všeho je pak přesně to, co si člověk představí pod pojmem dezert. Cena je skoro padesát korun, ale příště do něj bez rozmyslu půjdu znova. Grand McSundae mě hodně zaujal a je čas hodit taštičky a milk shaky přes palubu (a asi i pár kalhot, protože budu muset nakoupit větší).

Krevetový McWrap, McDonald's

McDonald's se s příchodem léta snaží propagovat svoje pipiní sendviče. Pipina sem, pipina tam. Skoro až díky detektivní práci se člověk dozví, že kromě pipin přibyla v nabídce ještě jedna položka. Krevetový McWrap je zpátky! Nevím, jestli ve všech restauracích nebo jen těch super moderních s obrazovkou o velikosti Halininy dortové porce, ale návrat krevet je super zpráva. Má to ale jeden háček. Kam čert nemůže, nasadí inovační tým českýho McDonald's. A tak si místo božskýho krevetovýho McWrapu z let minulých musíte dát nový McWrap. Stojí za to?

Od pohledu je změna jasná. Místo krevet v těstíčku v McWrapu nově najdeme krevety bez obalu, rozříznutý a přejetý parním válcem (druhej vtip o Halině hned na úvod už by byl moc). Tyhlety krevety jsme mohli ochutnat v Kreveta-shi loni. To byla ta asi nejvíc ujetá sezónní akce let minulých a na chvilku se zdálo, že se blýská na lepší časy. No zrovna Kreveta-shi byl ale dost hroznej a nejen díky odporné housce. Studený, gumový, rozpláclý a chuťově slabší krevety taky nepotěšily. No a jaký jsou v novým McWrapu?

Jsou studený, gumový, rozpláclý a chuťově pořád slabší. Pokud ji ochutnáte samostatně, tak krevetu ucítíte. Takovou tu jemnou krevetí rybí chuť. Tu mám rád a krevety si dávám celkem běžně všude, kde je nabízí. Ale z jejich zpracování u McDonald's je mi trochu smutno. Kdyby je nechali v obalu a usmažili, udělali by líp. Tam se sice kreveta musí prát s chutí těsta, ale alespoň si zachová uvnitř i svoji chuť a hlavně je udělaná přesně tak, jak má být. U McWrapu v její nahé formě mi přišla dost přepečená (gumovější) a nedochucená. A hlavně studená. Já bych rád svoje jídlo teplý. Aspoň vlažný. Ne studený.

Krevety byly podél celýho McWrapu, ale stejně to okem byla bída. Zeleniny tam nebylo o moc víc než v Big Macu a kousky cibule, o kterých se zmiňuje web, jsem nezaznamenal vůbec. Tortilla byla prázdná, studená a lepivá. Chutnala jak pytel bílé mouky s trochou dešťově vody. Takže za mě dobrá. Neuškodilo by McWrap po zabalení trochu propíct. Ale to by jim pak mohl propadnout grilem... Snad jediný velký plus tohodle sendviče byla omáčka. Sezamová omáčka je super. Svěží, opravdu hodně sezamová a s parádní konzistencí. Množství více než OK. Bohužel omáčka, jakkoliv boží, tenhle McWrap zachránit nedokázala. Břicho se najedlo, oči plakaly a mozek byl v šoku. Proč má McDonald's pořád tendenci pošlapávat svoje nejlepší počiny? Hanobení a hereze povídám! Příště prosím krevetový McWrap se smaženou klasikou. Děkuju.

Cena 99,- samostatně a 145,- v McMenu se skleničkou. S tou skleničkou to za ten peníz snad i stojí. Pokud máte rádi krevety, stojí tenhle McWrap za vyzkoušení. Třeba vás chytne. Pokud jste ale měli moc rádi tu předchozí verzi, tak z téhle "novinky" vám spíš pukne srdce. Příště radši zkusím tu pipinu.

Burrito Grande s hovězím masem, Los Capolitos, Ostrava

Damas, caballeros y los bomberos con sombreros. Dlouho jsem se chystal okoštovat něco v Los Capolitos. A dlouho mě v tom bránila nechuť k fazolím, který tam dávají snad do každýho jídla. Jednou jsem si střihnul otravu jídlem z plechovky fazolí. Nic příjemnýho. Spousta křečí, horeček, průtoku tělesných tekutin v místech, který na podobnej průtok dělaný nejsou a podobně. Naštěstí čas všechno spraví (pokud to ještě víc nerozbije), takže stačilo jednou k plechovce fazolí přidat slaninu a vzal jsem je na milost. Dnes si fazole dávám dokonce i rád. Takže Los Capolitos byla jasná volba. Snad vás tenhle úvod s vsuvkou fyziky kapalin naladil. Jdeme na recenzi Burrito Grande!

Los Capolitos je po Angel Grill další podnik vzniknutvší ve městě zvaném Frýdek-Místek. Dnes mají i pobočky v Ostravě, Olomouci a Opavě. Další města se chystají plus shánějí frančízanty. Kdo má plnou prkenici nebo je mu banka ochotna půjčit nemalý peníz, mrkněte sem. Prostě burgery jsou už zjevně ohraný, dneska frčí Mexiko. A proč ne. Ochutnat se musí všechno. No a pokud máte zákaz vycházek od hygieny, všude musíte tahat pišišvora, co vás nenechá v klidu najíst nebo máte jen línou zadnici, tak si můžete nechat jídlo i dovízt. To jsem udělal já.

A takhle vypadá velký zabalený půl kilový burrito. Ten talíř je obyčejnej talíř na druhý. Takovej ten, co vám dá tchýně, když se nastěhujete do novýho bytu. Takovej ten docela velkej talíř.

Po rozbalení burrito ještě nabude na impozantnosti. Nevím proč, ale hned mi hlavou projela myšlenka na Hvězdnou pěchotu. Asi nic moc do soutěže krásy. Každopádně jak už o sobě tlustý věci rády tvrdí, krásu je třeba hledat uvnitř. A ono fakt.

Nádhera. Pro pořádek vyjmenuju suroviny. Spoutu z nich si můžete vybírat, odebírat, přidávat a až na guacamole vám to nehne s cenou. Za mě super počin. Takže já si dal Burrito Grande s hovězím masem, Pico de gallo, ostrou zauzenou Chipotle salsou, zakysanou smetanou, nakládanou cibulkou, salátem a sýrem. K tomu tam ještě najdete fazolky pinto, fazolový krém a limetkovou rýži. Začnu masem. Maso bylo perfektní. Šťavnatý trhaný hovězí, exoticky okořeněný, chuťově jemný, přesto ostrý po zauzené chipotle salse. Ta zauzená ostrá chuť byla šíleně osvěžující a všudypřítomná. Pálivostí tak na sedmičce z deseti pro lidi, co si pikantní občas dají. Pokud máte rádi jen maličko ostrý jídla nebo absolutně neostrý, rozhodně si nevybírejte ostrou salsu, ale jděte do jemné. Já si rád občas vypálím buňky v těle, takže ostrou zauzenou chipotle salsu můžu jedině doporučit. A k hovězímu se hodí dokonale. Množství masa bylo naprosto v pořádku. Váhově si troufnu tvrdit, že tvoří většinu sendviče.

Další asi nejpočetnější složkou je limetková rýže. Nějakou extra limetkovou chuť jsem ve spojení se zbytkem nerozpoznal, ale možná tam byla a jen jsem si ji přiřadil k Pico de gallo. Každopádně rýže to byla taková ta klasická nelepivá sypká. Já osobně dávám přednost jasmínové a pořádně slepené rýži. Ta ale do burrita a mexické kuchyně nepatři, takže sypkou beru. Rýže byla uvařená akorát a do burrita prostě patří. Ač lehce nudná, tak bez ní by to nebylo ono. Další chuťově nepřehlédnutelnou surovinou je salátek Pico de gallo. Naposled jsem o něm psal v bagetě od Pavlíny, na kterou internet zapomněl rychleji než na Čapí hnízdo. Jde o takovej rajčatovej salátek. Ideální k pikantnímu masu.

A pak jsem tam cítil spoustu koriandru. Koriandr je jedna ze surovin, kterou si můžete přidat. Já si ho schválně nebral, protože má opravdu silnou chuť a já se spíš těšil na nakládanou cibulku v kombinaci se zakysanou smetanou. Koriandru bylo v burritu opravdu dost, takže si nemyslím, že by byl všechen z Pico de gallo. Spíš se seňor kuchař nebo seňorita kuchařka spletla a šoupli mi ho tam nechtěně extra. Což o to. Mně koriandr chutná. Ale znám hodně lidí, kteří ho vyloženě nesnesou a vzhledem k jeho množství by tohle burrito museli vyhodit, protože bylinka se vytahuje z podobnýho jídla opravdu špatně. Já to samozřejmě normálně snědl, ale příště bych ho radši bez extra koriandru, abych se mohl soustředit na zajímavější chutě. Koriandr je taková chuťová šikanózní entita. Lebedí si v burritu a když najde surovinu okolo, tak ji utluče do bezvědomí. Na uzený chilli si ale naštěstí netroufl.

Z toho vyplývá, že nakládanou cibulku a zakysanou smetanu jsem v celku necítil tak moc, jak bych rád. A že bylo o co stát. Nakládaná cibulka byla krásně nakyslá a bez typické palčivosti. Asi naložená v nějakým balsamikovým octu nebo tak. Nějak takhle jsem si její chuť představoval během objednávání. Nezklamala. Množství mohlo být o chlup vyšší, ale jinak OK. Množství zakysané smetany se bude hodnotit dost těžko. Nějaká tam byla na sto procent, ale vzhledem k obsahu se do něho de facto vpila, chutě zjemnila a pak dělala že nic. Dám si ji tam znovu? Určitě! Trochu zklamáním byl sýr. Cítit nešel vůbec a až jsem našel nějaký divný nudličky, tak jsem si ho vlastně všiml. Po jeho samostatným ochutnání bych vsadil pětikorunu, že šlo o nějakej obyčejnější eidam nebo goudu. Možná to bylo něco lepšího, ale tak jako tak by si burrito zasloužilo o dvě stě procent výraznější sýr. Zbytek burrita by to povýšilo na vyšší level.

Občas zahlídnete i kukuřici. Nejen očima, ale dokonce se dokáže projevit. Samotný fazolky pinto mají klasickou fazolovou chuť. Nebyly rozvařený, což oceňuju víc, než by se mohlo zdát. Množství naprosto v pohodě. Na fazolovou pastu jsem se nějak extra nesoustředil, ale nepochybně tam byla. S masem, uzeným chilli a koriandrem byla chuť fazolí všudypřítomná a příjemná. Do toho občas zelenina, rýže nebo nakyslá cibulka...

Burrito od Los Capolitos je geniální počin. Obří a surovinama naprosto přeplácaná hrouda jídla v tortille, která je ale neuvěřitelně svěží a sytá zároveň. Nejsem chodící zdravověda, ale tohle jídlo mi přišlo až překvapivě zdravý a nějakým podivným způsobem i lehký, ač si z fotek člověk udělá názor opačnej. Všechny suroviny mají samy o sobě vyladěnou chuť a dohromady celkem fungujou. Extra neobjednanej koriandr mi trochu zabil cibuli se zákyskou a sýr by to chtělo vylepšit, ale jinak jsem si pochutnal dokonale. Tak dokonale, že nemám ani nejmenších pochyb si od Los Capolitos objednat znova. Potěší i rozumný nacenění. Za tenhle obří přescelotalířovej mexickej kokon si účtujou (v Ostravě centru) 165 korun. Jedny z nejlíp utracených peněz za oběd. V případě dovozu připočtěte něco za obaly a dovoz. Máte rádi mexickou kuchyni? Nalákal vás obrázek? Tak směle do Los Capolitos. S jejich burritem chybu neuděláte.

PS: Na pobočkách si k jídlu můžete dát speciální omáčky, který pro ně dělá kdo jiný než legendární Gaston. To je obří a nekompromisní plus. Omáčky si můžete i objednat v eshopu.