Crown Royal Fine De Luxe

Chodíte hrát deskový nebo karetní hry typu Magic, Pokémon a tak? Pak určitě víte, že pořádnej pytlík na kostky a žetony je to, co dělá chlapa chlapem. A pokud chcete mít ten nejlepší a nejstylovější pytel ze všech nerdů okolo, tak si musíte koupit jednu známou kanadskou whisky, která se v jednom krásným a velkým pytlíku prodává.

Je to tak! Párování z minulé recenze vyhrála Crown Royal. Teda spíš Crown Royal Fine De Luxe, jak zní její celý název. Kdo neví, o čem je řeč, ať si projde minulou recenzi. Hledal jsem nejlepší whisky k Bourbon BBQ Granderu. A vlastně není až takový překvapení, že vyhrála právě kanadská whisky. Všichni ostatní soupeři byli totiž rodilí Skoti. A kanadská whisky má k bourbonům mnohem, mnohem blíž než skotská, jak se dneska přesvědčíme.

Prve trochu faktů ohledně Crown Royal, ať tahle recenze zní správně nabubřele a snobsky tak, jak by recenze na whisky měla znít. Je to míchaná whisky, pálí se v palírně Gimli na břehu jezera Winnipeg a pak se míchá kdesi v Ontariu. Stvořená byla na počest návštěvy krále blá blá blá... Příběh prodává, ale nás zajímá chuť. Konec snobských faktů a jdeme na to hlavní.

Tahle whisky je jedna z těch obyčejných, který seženete v každým lepším obchodě s chlastem a nedáte za ní celodenní mzdu. Takový obyčejný pití pro obyčejný poddaný lid. Na zahraničních velkých whisky webech ji chválí do nebes, čeští samozvaní odborníci (něco jako já), v čele s legendou Netharem, ji strhali jako zájezd důchodců čtvrteční Kaufland. Ono když si zvyknete na to nejlepší, tak si horko těžko vychutnáte průměr. Já ale vypiju všechno, takže si rád čas od času koupím i něco obyčejnýho, u čeho se dobře žehlí (asi mi právě upadla koule).

Prve jsem si ji dal čistou. Tak, jak to výrobce určitě nezamýšlel, ale když už ostrý a tvrdý, tak ostrý a tvrdý. Takže moje poznámky k vůni. Alkohol, dřevo, voda, trocha vanilky, pečený lískový oříšky, stará buková skříň dědy alkoholika. Drsná vůně, ale i přes to všechno přímo vybízí k napití. Pak vás čeká chuť. Tvrdý dřevo, vanilka, karamel. Je to taková ostrá a přímá chuť, jako skalpel. Lehce nevyvážená, taková tvrdá. Pak chvilku počkáte a dostaví se dochuť, neboli ocas. Dřevitý cukr, mořidlo na dveře a čistý alkohol.

Není to žádný pitíčko pro slečinky. Hodně dřevitá whisky s nevkusně sladkým pozadím a všudypřítomnou chutí alkoholu. Pro milovníky dobré staré skotské to opravdu není. Spíš potěší milovníky bourbonů. A ona se vlastně i míchá z různých whisky, který se vyrábějí ze sladu s podílem kukuřice, stejně jako bourbony. Jen díky kanadským zákonům se to může jmenovat whisky. Ve Skotsku by takový složení neprošlo. Takže tak. Je to něco mezi Four Roses a Tullamore Dew. Já bourbonem nepohrdnu. Jak už jsem psal, vypiju všechno. A třeba ten Four Roses mám i celkem rád. Takže Crown Royal mě taky neurazil. Taková lepší míchaná whisky. Na skotský nemá, ale pořád lepší než většina produkce ze zámoří.

Pokud si ji nedáte čistou, ale šoupnete do ní trochu vody nebo kostku ledu, tak se Crown Royal krásně zjemní, vystoupí víc sladký tóny a naopak se zahladí chuť alkoholu. Rozhodně tak doporučuju tuhle whisky spíš s ledem než bez. Ale i tak je ta sladkost pořád taková nepřirozená. Crown Royal je samozřejmě dobarvovaná karamelem, jako všechny whisky ze stejnýho cenovýho segmentu, ale zrovna tady u této možná někdo s karamelem maličko ujel. Taky ji dost nejspíš staří v čerstvě vypálených sudech, jak bývá za mořem zvykem.

Tahle whisky má jedno nesporný plus. Pokud hrajete deskovky, tak pytlíček. Pokud ne, tak je to cena. Tuhle krasavici seženete za dobrých čtyř sta korun. Za cenu, kterou si rozhodně dokáže obhájit a pokud ji prominete trochu toho dřeva, neumětelé sladkosti a ostrýho alkoholu, tak nebudete zklamaní. Já si tuhle láhev vychutnal víc jak většinu věci za podobný peníz a kdybych ji někdy dostal znova darem, zlobit se nebudu. Vychutnám si ji i podruhé. A když si do ní šoupnete led, bude o chlup lepší a vzhledem k ceně jednoho panáku nad tím nemusíte ani sáhodlouze přemýšlet.

A teď krátký vysvětlení, proč že to vlastně tahle whisky vyhrála párování z minulé recenze. Není to samozřejmě jen o tom, že má nejblíž k bourbonům a Bourbon BBQ Grander má bourbon přímo v názvu. Ne. Je to o tom, že Crown Royal svojí nevyvážeností nemá nikterak dlouhou dochuť a celkem dobře se páruje s jídlem. A taky nemá přehnaný množství kouře, který by vám vynulovalo jazyk na dalších patnáct minut. Je to celkem nenáročná whisky a ve spojení s Bourbon BBQ Granderem se krásně doplní. Kousnutím do burgeru do pusy dostanete kouřovou a sladkou chuť z omáčky, trochu tučnosti ze sýra a dávku pikantnosti z kuřete. Napijete se whisky a spláchnete si pusu nenáročným alkoholem bez postranních pachutí. Dobře si rozumí s kouřem z burgeru. Celý jazyk vás příjemně pálí z pikantního kuřete, ale uprostřed jazyka se udělá jakási dálnice, kde vám chuťový pohárky pročistí a prohřeje alkohol. Trochu jako skalpel, o kterým jsem psal v chuti. Pak si znova kousnete a tuhle alkoholem pročištěnou dálnici zase zanesete tukem a cukrem. Zbytek jazyka pálí příjemně dál. Napijete se znova, zase příjemný vyčištění pouze prostředku jazyka a tak dál a tak dál. Ani jedna z chutí nemá vyloženě navrch, že by vám rušila příští sousto/douško a přesto vás příjemně pálí v puse. Tahle kombinace je fajn. Vyhrála právem. Teď jen vymyslet další výmluvu, abych si doma mohl souběžně nalít dalších pět panáků... :)