Lagavulin 16yo

Dámy a pánové. Záměrně ne děti, pro ty tahle recenze není. Dlouho jste si o to říkali, prosili mě na kolenou, posílali mi cukrbliky o půlnoci... ale až počínající konec jedné parádní láhve mě konečně donutil napsat recenzi na nějakej ten tvrdší alkohol. Byla by škoda nešířit dobrého slova o dobrých věcech. Je tu pro vás recenze na skotskou whisky Lagavulin 16yo.

Tuhle láhev už mám doma pár měsíců. Jakožto alkoholik stojím za prd a místo toho, abych pil doma tvrdý, tak většinou nasávám někde po vinárnách nebo restauracích. A na takový ty domácí přípitky mám domácí slivovici (tož su přece z Moravy). Ale raz za čas člověk dostane večer chuť na něco ostřejšího. Opravdu ostřejšího. A pak přijde whisky vhod. Zvláště pak whisky ze skotskýho ostrova Islay. Milovníci whisky vědí, ostatní zasvětím. Islay je oblast známá pro výrobu hodně, ale opravdu hodně rašelinových a kouřových whisky. To se takhle pod sladem z ječmene zapálí dřevo, nechá se pořádně nakouřit a pak se vypálí. No a dalších pár let whisky leží v sudu v drsným skotským pobřeží, kde nasaje všechny ty parádní aroma místního klima a moře. Nakonec se ještě naředí místní vodou na požadovaný procenta. A to by v tom byl čert, aby z tohodle krásnýho procesu nevznikla nějaká dobrota.

Hned na začátek upozorním, že Lagavulin a whisky z Islay obecně nejsou pro každýho. Rozhodně nejsou pro whisky amatéry nebo pro lidi, co do sebe bouchaj Božkovy v parku nebo křídla na dýze (fungujou ještě diskotéky?). Whisky z Islay jsou opravdu silně kouřový, silně rašelinový a na první počich naprosto nepřijatelný pro lidi, co se k nim pomalu, ale jistě nepropili. Ač na webu najdete tak krásný a skoro romantický popisky. Však posuďte sami:

Barva : sytě jantarová.
Aroma : všechny prvky, ale silněji sherry.
Chuť : suchost zpočátku vyrovnává sladkost charakteru sherry. Jak se chuť postupně vyvíjí , vynořují se tóny olejové, trávové a slané chuti. Důstojná, ale plná života.
Dokončení : obrovské, silné, medvědí objetí rašeliny.

S tím se dá celkem souhlasit. Ale je to takovej nic neříkající, snobskej popis. Já bych ji popsal následovně. Představte si, že jdete na podzimní večer po pláži. Fouká vítr, je takovej ten hnusnej vlezlej déšť s malýma, ale rychlýma kapkama a do toho vám někdo do ksichtu vrazí obří černej nasolenej kámen. Pak se pomalu probouzíte (v nemocnici) a cítíte tu sůl, kámen, písek, zaschlou krev a celkem dost nemocniční dezinfekce. Tak takhle chutná Lagavulin 16yo. Zvláště pak, pokud použijete při pití i nos. Tohle je jedna z nejtvrdších whisky a rozhodně to o sobě dává znát. Pokud ji necháte stát na stolku nějakých dobrých patnáct minut, tak se její vůně rozvine po celým pokoji a můžu vám zaručit, že vaše žena bude hledat, kdo vám to zase kouří pod oknama.

Pokud do skleničky kápnete trochu vody, její chuť se rozvine do trochu širší palety a kromě kouře, soli a kamení ucítíte i dřevěnej sud. Mimochodem kápnout si do whisky vodu není žádnej přestřel. Na rozdíl od vyfintěných žabožroutů Skoti nemají žádný předsudky a pokud vám whisky chutná s ledem, klidně si tam dejte led. Já osobně led nedoporučuju (až moc vody, změní chuť whisky), ale když tam kápnete trochu vody, zamícháte a počkáte, tak se vaše whisky otevře a nabídne vám ještě o něco lepší zážitek. Samozřejmě se tady bavíme o single malt lahvích a těch lepších blendech. Pokud máte láhev Tullamorky, tak ta nejlíp chutná se spoustou ledu, v zázvorovým toniku a podobně. Což je mimochodem super kombinace, někdy zkuste.

No a jak už to u podobných snobských recenzí bývá, čeká nás i párování s jídlem. Ke kouřové whisky se hodí hořká čokoláda, čokoládový dezerty, kdesi dokonce psali haggis, ale to je nuda. My rádi fast foody, tak bylo třeba najít něco tam. Prvně jsem přemýšlel o Big Tastym. Ač by se k sobě logicky hodili, chuť umělýho kouře by se prala s chutí pravýho kouře. Taky mě tam neseděla syrová cibule. To asi není věc, kterou chcete párovat s tekutinou a pak si výsledek vychutnávat na jazyku. Proto jsem musel vyřadit i King Rib. Taky mě napadla sladkokyselá omáčka od McDonald's. Kombinace supersladké a superkyselé s kouřem... No ale vzadu v hlavě na mě pořád volal hlásek. Potichu, ale čím dál tím víc vehementně. Poslech jsem ho. Byl to hlas kuřecích křidýlek. Ale ne z KFC, jak by jste asi čekali (moc pikantní), ale od McDonald's! A dobře jsem udělal.

BBQ Wings od McDonald's totiž nejsou překořeněný, ale chutnají přesně tak, jak vypadají. Jako spečená kuřecí tučná kůže s lehkým kuřecím masem. A přesně ta lehce přepálená, přepečená chuť bez výraznýho koření se snoubí s rašelinou a kouřem z whisky. A do toho dává Lagavulinu snad tu jedinou chuť, která Lagavulinu chyběla. Chuť masa a tuku. Prostě bomba. Žádná chuť není o moc silnější než druhá a obě se dokážou vzájemně překrýt a rozšířit paletu chutě druhé. Trochu snahy na jazyku se v tomhle případě opravdu vyplatí.

A to je vše z první recenze na tvrdý tekutý potěšení. Chutná vám rašelinná whisky (Laphroaig, Ardbeg, ...), ale Lagavulin 16yo jste ještě nezkoušeli? Neváhejte. Máte něco vypito z ostatních skotských oblastí a rádi byste zkusili trochu kouře? Lagavulin 16yo vás může zaujmout a zachutnat. Klidně zkuste, ale ještě radši popřemýšlejte o nějaké lehčí whisky. Whisky nepijete, ale nalákal jsem vás a dostali jste na Lagavulin 16yo chuť? Zajděte si do lepší knajpy, kde mají pěkný výběr whisky a zkuste nějakou whisky z Islay. Nejspíš si odfrknete a budete rádi, že jste nekoupili celou lahev. Ale dejte si nějakou lehčí a třeba časem ve vaší skleničce začnete objevovat svět, kterej budete chtít prozkoumat a pak budete připraveni. S přibývajícím stářím se většina lidí přesune z kvantity chlastu na kvalitu a pak se vyplatí si najít nějakou tu svoji oblíbenou lahev. Lagavulin 16yo je zatím tou mojí. I když hledání samozřejmě nekončí. :)

Cena lahve Lagavulin 16yo je cca 1300 korun. Pro ostravský násosky doporučuju shop ZDE. Na Heurece sice najdete i levnější, ale osobní odběr u alkoholu je prostě osobní odběr. Na dobrý pití se nedá čekat několik dní. Za kvalitní šestnáctiletou whisky je nějakých třináct/čtrnáct stovek víc než příznivá cena. Navíc je doba slabé libry a silné koruny, takže podobný věci z dovozu jsou za fajn ceny. Snad se to po brexitu zase neotočí. Pár let zpátky stával Lagavulin i 1600 korun...

Caesar Tendercrisp, Burger King

Caesar's Weeks

Nejen McDonald's je živ recyklací. I na krále burgerů dolehly temné recyklační časy. A stejně jako u konkurence, i u krále jsem tentokrát prubnul kuřecí variantu něčeho, čeho jsem kdysi měl variantu hovězí. Steakhouse Caesar mě v roce 2015 nezaujal. Až na omáčku. Ta mi chutnala hodně, to si pamatuju. A zbytek? No škoda mluvit. Jak dopadla kuřecí varianta?

Caesar Tendercrisp obsahuje kuřecí maso, parmazán, smaženou cibulku, slaninu, caesar omáčku, salát, rajčata a housku. Nebudu to nijak protahovat, protože tenhle sendvič si to až tak nezaslouží. Přesně tak. Za moc nestojí. Má spoustu mínusů a moc málo plusů. Jak tak na něj vzpomínám, tak mě napadá plus jediný a tím je slanina. Ta byla boží, jak jinak. Ale ten zbytek...

Kuřecí maso bylo divný. Kuřecí bylo vcelku, ale zároveň nebylo. Jako Schrödingův paradox. Pod obalem se nacházelo někdy opravdu kuřecí vcelku, někdy nějaký divný houbový mazlavý lepenec. Dopředu jste nevěděli, jakej kus na vás číhá. Přitom pro oddělení marketingu to přesto bylo pořád stoprocentní kuřecí tak, jak to píšou u nich v mobilní aplikaci (web jim nefunguje). Obal kuřete taky za moc nestál. Chutnal spíš jako olej než jako nějaký fajný koření. Prostě tohle kuře si moje srdce nezískalo. Každý kousnutí byla loterie, jestli budete mít v puse kuře nebo mazlavou hmotu. Brrr...

Dál jsem tam měl vzorek salátu. Tak nějak akorát, abych poznal, že tam byl. Ale zároveň tam vlastně nebyl... Rajčata tam byly. Nezaujaly. Už vůbec ne vůči zbytku. Sýru tam bylo hodně. Opravdu. A na rozdíl od roku 2015 letos i chutnal jako parmazán. Byl fajn. Ale tak nějak se nehodil k žádné surovině v sendviči. Smažené cibulky tam byl kopec. Cítit šla často. Taky se mi tam moc nehodila. A to, na co jsem se těšil nejvíc? Tak to měla být omáčka. A byla by, kdyby tam byla. A ona tam byla. Ale v takovým množství, že tam vlastně nebyla... No prostě to bylo suchý jak spodek koberce.

Celkovou chuť tak tvořilo divný kuře nekuře a občas sýr, trochu slaniny, dost smažené cibule. K sobě se to vůbec nehodilo. Omáčku jsem pak cítil přesně jednou, když jsem ji vypreparoval. A byla výborná. Jen za to množství by se styděli i v africké kantýně. Zelenina cítit nešla vůbec. Houska tomu dodávala nějakou takovou tu chuť nechuť. Jó kdyby tam byl kopec omáčky a kopec zeleniny, tak to k sobě půjde dokonale a i ten sýr budete kvitovat s radostí. Ale takhle se vám jen spojí jeho chuť s divným kuřetem a smaženou cibulí a ruku na srdce, kdo z vás si dává parmazán na suchou smaženou cibulku?

Caesar Tendercrisp jsem si neužil. Možná za to může spíš personál než kombinace samotná, ale tak to je. A i tak by tam pořád bylo to divný maso. A smažená cibulka, která se tam prostě nehodí. Zkoušet? Za mě rozhodně ne. Ušetříte a nepřijdete o nic. Cena 129,- samostatně nebo 169,- v menu. Víc nemám co dodat.

Clubhouse Chicken, BBQ Wings, McDonald's

"Omlouváme se, že musíte zapomenout na salát." Tak takhle velkolepě představoval McDonald's svoji novinku Clubhouse minulý léto. A letos? "Salát jsme dotáhli úplně k dokonalosti a nasadili mu pořádnou korunu." Hah! McDonald's opravdu srší originalitou. :) No alespoň se do Ostravy konečně podívala i kuřecí verze Clubhousu. Minulej rok mě jeho absence v obyčejných restauracích opravdu nakrkla a letos si to vyžerou jinde, chudáci. Je to tak. I letos si kuřecí variantu sendviče Clubhouse můžou vychutnat jen vyvolení, co mají ve městě novou klikací restauraci. Taky můžou ochutnat Clubhouse Beef s dvojitým hovězím. Já si vybral tu kuřecí, protože jsem se na ni těšil a protože ji někteří recenzenti hodnotili výš než verzi hovězí.

Jak tak čtu recenzi na hovězí Clubhouse z minulýho roku, tak jsem si i postěžoval, že na webu se nedá dohledat složení burgeru. Tím složením myslím výčet surovin. Letos je to lepší. Takže podle webu Clubhouse Chicken obsahuje kuřecí maso, omáčku Big Mac, čedar, slaninu, salát Batavia, cibuli i rajčata. Tomu bych i věřil. A dokonce na tom webu mají i kalorie. Clubhouse Chicken 624 kilokalorií, Clubhouse Beef 647 kilokalorií a Clubhouse Double Beef 647 kalorií. Je to tak. Druhý plátek hovězího masa má přesně 0 kalorií. Takže web sice zlepšily, ale pořád je co dohánět. Na druhou stranu, koho zajímají kalorie? Nás, pravidelný návštěvníky fast foodů a sexy mozky, určitě ne. Takže jdeme na recenzi jako takovou.

Na první pohled se musí tenhle sendvič pochválit. Vypadá jako na obrázku a možná ještě o chlup líp. Maso všude, na oko parádní sýr, dost cibule, salát na velký kousky, pěkná houska, koketně vyhlížející slanina a spousta omáčky. Prostě bomba. Radost pohledět a ještě větší radost se do něj zakousnout. A pak bohužel přijde ta slabší stránka. Ale pěkně popořadě. Houska je super. Drží celou dobu, sladší, přesto chuťově neruší a vypadá dobře. Chuťově je víc do vánočky než do klasické bílé housky. Někdo by ji nazval brioškou. Určitě super výběr. Dál je tam třeba salát Batavia. Originalitou sršící reklamní agentura se o něj sice opírá, ale za mě je to nuda. Prostě salát. Je tam, je to dobře, je to díky němu barevný, je na velký kousky, což chválím hodně, ale jinak je to prostě jen salát. To taková červená cibule tam udělá práce mnohem víc. Dost tlustý kolečka se chuťově prosadí a občas burgeru dodají parádní šmrnc. A protože je to červená cibule a ne bílá, tak sebou nemusíte nosit ani kyblík mentolek. Stejně jak u housky a salátu, palec nahoru. Rajčata klasika. Hodí se tam. Dodají vláhu a další barvu.

Pak třeba sýr. McDonaldovská klasika dotažená za ty léta k dokonalosti. Rozteče se, má hezkou barvu a dokonce sebou nese i nějakou tu chuť. Chuť, která se sem tam i prosadí. Zase parádní výběr. A slanina? Potřebuje komentář slanina? Potřebuje snad komentář něco, co je naprosto dokonale vyuzený, voňavý a dotažený k dokonalosti? Nepotřebuje. Palec nahoru. A special Sauce a'la Big Mac omáčka? Asi takhle. Ovládnout svět se pokoušelo hodně lidí. Alexandr Veliký, Napoleon nebo třeba Hitler. Všichni pohořeli. Big Mac omáčce se to podařilo. Ovládla svět a dáte si ji od New Yorku přes Ouagadougou až po Hanoj. Tu parádně nakyslou verzi na dresing tisíc ostrovů. Tak nějak si myslím, že její chuť všichni znáte a netřeba nějak víc popisovat. Snad jen jednu zajímavost. McDonald's ČR "odtajnil" její recepturu a šoupnul na zvrácený web McDonald's 360. Já vám ulehčím hledání na tomhle naprosto nepřehledným, šíleným a mladé generaci určeným webu a šoupnu ho sem:

Ale nějak tam postrádám všechny ty zlepšovače chuti, stabilizátory, barviva a podobně, takže bych ten recept bral s velkou rezervou. Na Youtube kanálu kanadskýho McDonald's taky najdete jeden recept na Special Sauce a nutno podotknout, že dost rozdílný od toho českýho. Takže asi tak. No pokud nějaký z nich zkusíte, podělte se o výslednej zážitek do komentářů. Já sem líná ruka, holý neštěstí, takže si raději zajedu do McDonald's na originál. Každopádně za omáčku i recept palec nahoru. To už máme nahoře snad všechny palce. Pozornej sexy mozek zpozorní. Tak proč mi teda Clubhouse Chicken oko potěšil víc než pusu? Ještě pozornější sexy mozek ví, že jsem zatím vynechal jednu surovinu. Maso.

Maso je tam z McChickena. Jedná se o smažený kuřecí maso v ochuceným těstíčku. Dřív bych napsal mletý, ale tenhle plátek nebyl z mletýho masa. Spíš takovej slepenec velkých kuřecích částí, aby se dosáhlo kýženýho tvaru. Něco jako u zmraženýho rybího filé. No proč ne. V tom by problém nebyl. Problém byl v chuti. Nebo spíš v její síle. Maso chutnalo jako kuře. Ale museli jste si rozebrat sendvič, urvat kus masa od zbytku plátku (to šlo dost těžko), zbavit to těstíčka a pak teprve ochutnat. A pak znovu, protože ta chuť kuřete je tam opravdu dobře schovaná. Líp než čest u Babišů doma. Za celou dobu jedení sendviče jsem kuře ucítil jen jednou  to opravdu až po tom, co jsem to maso doslova vykuchal a začal jíst samostatně. Jinak nemá šanci. A dokonce ani to těstíčko jako takový nemá šanci. A to se třeba u McChickena o sobě dát vědět opravdu nebojí. Clubhouse Chicken by se měl přejmenovat jen na Clubhouse. Chicken opravdu ne. Ucítíte v podstatě jen parádní omáčku, slaninu, cibuli, občas housku, občas sýr a tím to končí. Vaše zuby tam tužší hmotu zaznamenají, ale chuťový pohárky ne. Špatný to není, ale lepší než hovězí varianta teda určitě ne. Jak to mohl někdo hodnotit výš než verzi hovězí? Napadá mě jediný vysvětlení a sice rozdíl v chuti kuřecího plátku. Respektive v jeho kvalitě. To maďarský kuřecí, co baštíme my, asi není to pravý ořechový. Na McChickena to stačí, ale proti Big Mac omáčce, slanině a červené cibuli neobstojí.

Koupit? Nekoupit? Já si pochutnal. Ale hovězí varianta je mnohem lepší. Ta chuť krávy se k Big Mac omáčce hodí víc a hlavně si s ní může chuťově notovat. Kuře to tentokrát nedalo a odkuřilo se pryč (chicken out - anglisti vědí a za břicho se popadají). Takže spíš nekoupit. Zkuste kraví variantu. Cena 140 za malý menu mi přijde lehce vyšší. Za velký menu by to bylo tak tak akorát. V potaz beru i nižší kvalitu kuřete.

Letos si ke Clubhousům dle chuti můžete přihodit i BBQ Wings. Spouta lidí je z toho možná odvařená, jakože konečně konkurence ke KFC a podobně. My pamětníci, co máme doma televizi (taková ta krabice s programama jako ČT 1 nebo Nova - vaše babičky vám vysvětlí) si křidýlka od McDonald's pamatujeme. Já je naposled ochutnal v roce 2012. V té době byly šíleně pikantní. Až my plameny z děr šlehaly. Tentokrát nejsou pikantní vůbec. Jsou celkem fajn. Jemně dochucený, takže převažuje chuť pečlivě zabitýho kuřete (konečně). Kůžičky jsou fajně spečený, křupou a uvnitř na vás čeká šťavnatý masíčko. Jen místy byly přesmahnutý a byla cítit hořká spálenina. No jako celek hodnotím kladně, ale konkurenci vlastně žádnou opravdovou konkurenci nedělají.

Jinak doporučit to můžu jen lidem, co rádi bonsaje, trpaslíky a podobný miniatury. Mrkněte na fotku nahoře a vězte, že ty hranolky jsou střední velikosti. Taková ta normální hranolka. A to kuřecí křidýlko je největší z těch třech v krabičce. Opravdová miniatura. Za 29 korun dostanete tři tyhle miniatury k menu. Ale já vám je i tak doporučím. Zvláště pak, pokud jste si i přes moje varování vybrali kuřecí variantu Clubhouse a teď vám schází kuřecí chuť. BBQ Wings vám ji dodají. Ale jen kuřecí, BBQ se někde zatoulala...

Bacon Burger, Country Burger, Brno

Znovu jsem se vydal do údolí bot. Do údolí, kde mají botu snad pro každýho obyvatele České republiky. Opravdu. Kdo tam byl, ten pochopí. Je to tak. Byl jsem znova v podchodu brněnskýho hlavního nádraží a znova jsem zavítal do Country burgeru! Pár dní zpátky jsem psal recenzi na jejich Cheese Burger. A byl z toho o něco lepší průměr. Ale to maso mi prostě zachutnalo. K tomu mi ještě neznámý čtenář od nich doporučil Bacon Burger. Inu, zkusil jsem.

Zase jsem volil menší verzi. Takže tam bylo sto gramů masa, propečená slanina, ledový salát, rajče, červená cibule, nakládaná okurka a pepřový dresink. Složení fajn. A hned na začátku řeknu, že tentokrát jsem si i docela pochutnal. Minule mi moc neseděl jejich francouzskej dresing, kterej nijak nechutnal a jen klouzal a plnil. No tentokrát mi dresing, jakási pepřová jogurtomajonéza, sedl víc. Pořád bylo poznat, že to nebude ta nejvyšší kvalita, ba ani ta střední, ale mělo to alespoň nějakou chuť. Trochu do kysela a'la majonéza a maliličko pepře. Opravdu maličko. Ale skvěle se to hodilo k zelenině. I k masu.

Maso pořád super. Hodně kořeněný, docela dost pikantní. Sice polotovar, ale na rozdíl od omáček opravdu kvalitní. Prostě to maso chutná fakt dobře. Psal jsem to minule a napíšu to i teď. Tohodle masa bych si domů klidně koupil krabici. Pak si zbytek sendviče udělal podle sebe a vlastně bych byl asi spokojenější. Ono narvat tam zeleninu dokážu taky. A k tomu bych volil kvalitnější omáčku a lepší housku. V Country Burgeru mají ty klasický levný fabriko-housky. No a slanina? Ta tam samozřejmě nesmí chybět, je to Bacon Burger! Slaninu mají v Country Burgeru dobrou. Byla opečená, chuťově se prosadila a vypadala hezky. To já rád.

Celkovou chuť tvoří výborný maso, lehce pepřový, né úplně špatný, dresing, čerstvá zelenina, dobrá slanina a dokonce i tu levnou housku ucítíte. Chutě Bacon Burgeru jsou vyvážený a musím říct, že tenhle burger jsem si vychutnal. Jen mě pořád mrzí ta levná houska a podprůměrný omáčky. Tak jako tak, pokud půjdete okolo, boty už nakoupený a budete mít hlad, Bacon Burger je rozhodně dobrá volba. Stojí 79 korun samostatně, o něco víc v menu. Účtenku jsem kdesi zatoulal. Ale za ty peníze rozhodně stojí. Už jen kvůli tomu masu.

Tentokrát jsem prubnul i hranolky s nekonečnýma omáčkama. Nápad nekonečných omáček je super a za mě všechny palce nahoru. Jen zase musím pohanit jejich kvalitu. Kečup je to takovej ten kyselej a řídkej a'la ARO. Tatarka měla taky divnou chuť. Hrozně slabou a zase po nějakým plnidle. Nevím, z jakýho oleje ji dělají, ale kvalitu v něm bych hledal asi tolik co v jejich kečupu. No a samuraj omáčka? Ta byla hodně pikantní. Pikantní a v pozadí zase prázdná. Opravdu by nešel vyměnit dodavatel omáček? Hranolky jako takový pak byly fajn. Tlustší, akorát osolený a usmažený do zlatova v čerstvým oleji. To se musí pochválit. Takže stejně jak burger, i hranolky s omáčkama jsou plný protikladů. Něco je naprosto dokonalý a u zbytku jde poznat, že se šetří jak u Ládi doma. No ale všehovšudy spokojenost. Alespoň máte ty hranolky s čím baštit.

Zajdu do Country Burgeru i potřetí? Dost možná jo. To jejich maso mi prostě jede. Pokud byste někdo věděl, kde ho sehnat, nestyďte se napsat. Budu moc vděčný a pošlu pěknou písničku přes Šlágr. :)

Hovězí burger, Pizzerie Toscana, Odry

Je tu někdo z Oder? Ne? Tak tahle recenze asi nikoho zajímat nebude. Ale stejně ji napíšu! Tak.

Hovězí burger v pizzerii Toscana není na stálým lístku. Je tam jako specialita, nejspíš na celý léto. A slibují domácí housku a domácí mletý maso. Na domácí housku slyším, takže jsem šel do toho. No a vlastně to dopadlo tak, jak to v podobných podnicích po celé republice většinou dopadne...

Houska domácí byla. Na pohled super. Chuťově to bylo horší. Byla z takovýho těsta chuťově spíš do těsta na pizzu než do těsta na briošky. Byla taková tvrdší, dost mastná (z oleje, ne z másla) a hodně slaná. No ale nejhorší taky nebyla. Pořád lepší než ty průmyslový drobitý zvěrstva.

Maso? Chuťově špatný nebylo. Ale suchý, suchý, suchý, vysušený a suchý. Rozpadalo se na suchý velký kusy. Meh. Sýr? Tak to bylo klasický tavený cosi bez pořádné chuti. Zelenina v pohodě. Taková hospodská klasika. Nějaký to rajče, salát a kyselá okurka. Jo a smažená cibulka, šíleně sladká. Asi pokus o karamelizovanou cibuli. Moc se nepovedla. A taky spousta majonézy. Zacítil jsem pokus a jakousi česnekovou majonézu, ale chutnala spíš do majonézy obyčejné a byl ji tam opravdu kopec. Ke konci už jsem měl majonézy po krk a to mám majonézu opravdu rád. Celková chuť burgeru je vlastně majonéza se salátem a trochou suchýho masa.

Tenhle burger prostě fandy nenadchne. Rozhodně ne ty fandy, kteří za svůj krátký, cholesterolem napuštěný život pořádnej burger měli. Alespoň stál jen 109 korun i s hranolkama, takže se člověk nezlobí. Nají se a odejde. Toť vše.

PS: Točená desítka Radegast bomba. Pizza nic moc. Geniální noky s hříbkama. Takže pokud se tam náhodou objevíte, dejte si jejich domácí noky.

Vepřový McWrap s vajíčkem, McDonald's

Čeká na vás den plný hladování, hladomoru, hladových her nebo prostě máte po ránu ukrutnej hlad? Můžete vyzkoušet Vepřový McWrap s vajíčkem. Já to udělal.

Tahle snídaňová bomba, tenhle hřebík do rakve oběda a energie sbalená na cesty obsahuje vajíčka, rajčata, salát, sýr, vepřový maso, majonézu a to všechno v tortille. Velikostí si nezadá s normálním McWrapem. Váhou a naplněním je na tom dokonce o něco líp.

Po rozbalení na vás vykoukne míchaný vajco a kus mletýho prasete. Vajec tam bylo opravdu hodně. Osobně to tipuju na alespoň 3 vajíčka nebo dokonce 4 nějaký menší. Udělaný byly spíš víc než míň a rozhodně bych je neoznačil za moc povedený míchaný vajca. Já je mám rád tak poloudělaný-poloneudělaný, polotekutý-polotuhý a slaný. Tyhle byly už dost tuhý (udělaný) a na můj vkus hodně málo osolený. Na jednu stranu má člověk větší jistotu, že se nebude muset vyprazdňovat půlku dne třeba kdesi ve vlaku, na stranu druhou si až tak moc nepošmákne. Snad ve všech hotelech, kde dělají na snídani vajíčka, ty vajíčka dostanete v lepším stavu. Ve vajíčkách je taky nějaká šunka nebo co, ale v puse ji moc nepostřehnete. Naštěstí vajíčka jsou zabalený v tortille jen jako jedna z mnoha surovin.

A tou další surovinou je třeba vepřový maso. To bylo samozřejmě vynikající. Miluju tohle maso a na školách by se o něm měly děcka učit a ochutnávat ho, aby nikoho z nich pak nesváděly společensky nebezpečný veganský tendence. Plátek má ideální poměr vepře a koření, ideální složení koření, je parádně opečenej, prostě bomba. Bylo ho tam taky celkem dost. Dva malý, přepůlený plátky. Nebo jeden velkej na víc kousků? Těžko říct takhle od boku. Ale bylo ve většině tortilly, takže palec nahoru. Bohužel s jeho chuťovým prosazením to už tak slavný nebylo. Tak nějak ho přehlušily neutrálně nedochucený vajca. Přišlo mi, že tyhle dvě suroviny k sobě prostě moc nesedí. V takové Vepřové bagetě De Luxe to byla jiná jízda. Nejspíš i kvůli boží omáčce. To majonéza z Vepřovýho McWrapu s vajíčkem žádná exotika opravdu není.

No a zbytek? Klasika. Salát v pohodě. Rajčata v pohodě. Celkem bez chuti (dnešní standard) a dodají vláhu vajíčkům i zbytku. Sýru tam moc nebylo. Ucítit sem tam šel, ale kdyby tam nebyl, rozdíl dost možná nepoznáte. A majonéza funguje snad jen jako kluzadlo. Bylo jí tam poskrovnu, ale víc ji nebylo potřeba. Takže si nestěžuju.

Celkově tenhle McWrap chutná tak, jak vypadá. Taková snídaňová slátanina. Nevýrazný vajíčka, vynikající maso, ale moc se neprosadí, zelenina, občas sýr. I tu pšenici z tortilly ucítíte. No ale dohromady je to všechno takový nevýrazný, obyčejný, fádní. Jakoby tomu chyběla duše. Špatný to není, nejspíš si pochutnáte, ale prostě to za těch 85 korun nestojí. Množství i kvalita surovin je v pořádku, ale ta kombinace nenadchne. Příště bych rozhodně volil již zmiňovanou Vepřovou bagetu De Luxe. Ta je geniální a má o něco míň kalorií, takže ten den budete ochotni i obědvat. Jinak k McWrapu si můžete za desetikorunu přikoupit i pití. Já to udělal a dostal jsem ubohý dvě deci džusu. Být to nějaký fresh přímo z pomerančů, tak samozřejmě neremcám. Ale dostanete ten stejný džus, kterýho v normálních lidských odpoledních hodinách dostanete čtyři deci k menu. Přihodit alespoň ještě jednu deci ke snídani by určitě neuškodilo.

Cheese Burger, Country Burger, Brno

"Podepsáno venkovem." Tak zní motto společnosti Country Burger v Brně. A kde jinde hledat podpis venkova než na tom nejvíc urbanistickým místě, jaký si dokážete představit. A sice v podchodě hlavního nádraží, který je zároveň podzemní patro obchodního centra a jen kousek vedle od jezdících schodů. Úplná vesnice! No proč ne. Já mám rád sarkasmus. Tož a když už jde člověk okolo. A pak znova. A znova. A pak znova, když už mají konečně otevřený, tak proč se tam nestavit. A samozřejmě okoštovat. Vzhledem k tomu, že už jsem byl po snídani a pořád bylo nějakých deset hodin, tak jsem šel jen do malýho Cheese Burgeru. I na tom šlo hodně poznat. Tak jdeme na to.

Na první pohled zaujmou dvě věci. Parádní obaly. Pevná papírová krabička, fajně vypadající papír na samotný burger a vůbec celej design podniku je hodně povedenej. Veselá, ale neagresivní žlutá barva s všudypřítomnýma namalovanýma krávama, konvema a podobně je fajn. Druhá věc už tak moc fajn není. Vy, moji věrní čtenáři, čtenářky a lidé neurčitého pohlaví (politická korektnost musí být!), určitě tušíte. Je to ta houska! Prefabrikovaná a zrovna ta levnější, ne-li nejlevnější. Brrr. To pak taková věta z webu: "COUNTRY BURGER je vybudován na prvotřídní kvalitě všech vstupních surovin, jejich přísné kontrole, perfektním zpracování...", vypadá jen jako další sarkasmus. Ale mě na tom jejich webu zaujala hlavně věta: "Naše hlavní konkurenční výhoda tkví ve spojení kvalitních surovin, zejména poctivého hovězího masa dle vlastní receptury z irských chovů,...". Něco podobnýho mají i na dveřích nebo někde okolo, protože právě tohle mě zaujalo a donutilo vkročit. Přecejen na testování každýho rychlýho občerstvení na nádražích nemám dostatek let ve zbytku života. Ale irský maso? Sem s tím!

Masa tam bylo sto gramů (velký Cheese Burger má sto padesát). K tomu rajčata, nakládaný okurky, salát, cheddar a francouzský dresing. A začnu u toho irskýho masa. Dobrý bylo. Opravdu dobrý. Když vidíte ten plátek na fotce, tak je jasný, že medium být nemohlo. Je to takovej placek o váze masa z Royalu. Ale tenčí a poloměrovatější. A oproti McDonald's o dost chutnější. Je to hodně pevný maso, není moc tučný a je hodně okořeněný. Dokonce mi přišlo celkem dost pikantní. Na začátku ne, ale ke konci mě pusa celkem pálila. Hodně mi chutnalo a kdyby podobný maso prodávali v obchodech (což někde v Makru dost možná dělají), rád si ho koupím. Čerstvý maso namletý pár hodin před přípravou a pěkně ručně připravený to samozřejmě nebylo. Byl to polotovar. Ale chuťově vydařenej polotovar.

Další hlavní složkou byla omáčka. Francouzský dresing je v jejich podání sytě oranžová omáčka s celkem říznou chutí, trochu kyselkavou, trochu slanou, ale přesto v pozadí tak nějak prázdnou. Jako plnidlo a klouzadlo funguje dokonale, chuť taky nějakou dodá, ale žádná hitparáda to není. Ty prvotřídní suroviny v ní prostě nevidím. Spíš se někde šetřilo. Každopádně k hodně okořeněnýmu masu se hodila dobře a rozhodně nerušila, ale ani se vyloženě neschovávala. Nazval bych to průměrem na podobný podniky. Emerická konkurence má lepší omáčky.

A zbytek? Ten všichni znáte a nejspíš máte v ledničce. Obyčejný rajčata, obyčejnej salát a obyčejný nakládaný okurky. Rajčat jsem tam měl spoustu a i s bubákem. Zelenina byla jinak čerstvá, svěží a množství rozhodně neurazí. Sýr cheddar byl dobrej. Celkem kvalitní a ostudu jménu burgeru neudělal.

Celková chuť záleží na tom, kam se zrovna zakousnete. Maso ucítíte pořád a díky pikantnosti čím dál víc. Omáčku taky pořád, ale celkovou chuť sendviče nekazí ani nepřebíjí, ale pomáhá ji. Sýr ucítíte občas, stejně tak zeleninu. Houska byla opečená a silou vůle vydržela do konce a chuťově se naštěstí moc neprosadila. No prostě takovej průměr s lepším masem.

Country Burger má obrovskej potenciál. Parádní místo, parádní prostory, parádní výzdobu a super maso. Jen ten zbytek se řítí do šedýho průměru. Omáčka není nic extra a houska taky neuchvátí. Za 79 korun to není špatný. Pokud Cheese Burger posadíme vedle váhově a cenově srovnatelnýmu Big Macu, pořád vyhraje Big Mac. Mít lepší jenom maso je málo. Každopádně jak říkám, ten potenciál tam je a věci jako bezedná Kofola/malinovka nebo hranolky s nekonečnou tatarkou/kečupem jsou bomba. V tom by měla být budoucnost fast foodů a jsem rád, že někdo jde i u nás touhle cestou. Takže držím palce při výběru nové housky, zlepšit omáčky a hurá na steč celou republikou. Takovej Country Burger bych pak v Ostravě uvítal. V momentálním provedení se ale jedná jen o něco lepší hladový okno. Na nádraží dobrý, ale doprostřed města vedle zavedené značky bych zatím nemířil...