Kuřecí Satay, Bageterie Boulevard

Pamatujete si přesně, kdy začíná kalendářní jaro, léto, podzim nebo rádobyzima? Já ne. Ale když občas projíždím weby fast foodů a potkám nový Chef menu u Bageterie Boulevard, tak je to jasný. Další roční období je tady. A s letošním jarem BB oslovila Kamu. Podle papírovýho ubrusu na tácku jde o kuchařku, co hodně ráda Asii. Asijský restaurace celkem můžu. A tím nemyslím jen bistra, kde se člověk natříská smaženýma závitkama k prasknutí, ale i ty kvalitnější a hlavně autentičtější. Zrovna satay jsem poprvé v životě jedl v indonéské restauraci. V Amsterdamu. Eh. Ale vařili tam Asiati! Každopádně opravdu návyková kombinace marinovanýho a grilovanýho masa s arašídovou omáčkou mě hned dostala do kolen a dodnes je to jedno z nejlepších jídel, co jsem kdy jedl a hrozně rád na něj vzpomínám. A tak, když jsem poprvé viděl jarní nabídku BB, musel jsem si udělat výlet. Teda on ten výlet byl původně na Grand McCountry od McDonald's, ale ti mě vypekli, takže jsem dal další šanci BB. Nutno podotknout, že na tuhle šanci se čekalo dva roky, protože poslední návštěva BB byla hrůza.

Úvodní fotky se neděste. Jen nepotřebuju další výhružnej email od BB ohledně kradení obrázků. Bageta nevypadá na originálních promo obrázcích vůbec špatně. Dokonce se dá říct, že vypadá opravdu luxusně a člověku zaměstná slinný žlázy na devadesát procent. A realita?

Realita je stejně tak pěkná! Bod pro BB. Bageta obsahuje kuřecí maso, arašídovou omáčku, arašídy, koriandr, černý a bílý sezam a smaženou cibulku. Kombinace věru asijská. Hned po rozbalení vás do nosu bouchne vůně koriandru. Opravdu typická a výrazná vůně, která někomu může vadit. Já ji rád. Chuť koriandru se špatně popisuje. Je to taková exotičtější a silnější listová petržel. Třeba v Ostravě se kupodivu špatně shání. A to i v těch velkých hypemarketech. Občas ji mají, většinou ale ne. Přitom se do asijských jídel používá stejně často jako petrželka do českých. Ale zpět do civilizace mimo Ostravu. V bagetě je koriandru požehnaně a tak zvládá dělat svoji dochucovací úlohu dokonale. Další bod pro BB.

Z fotky to asi nepoznáte, ale požehnaně bylo v bagetě i masa. Krásně šťavnatýho. Jedná se o stehenní maso. Spousta lidí bude držkovat, ale když se stehenní kuřecí dobře připraví, nabídne o hodně lepší chuťovej zážitek oproti prsní nudě. Skoro všechny kousky masa byly super, udělaný akorát a nebyly v nich žádný šlachy. Proč skoro všechny? V jednom kousku jsem našel kousek kosti (nebo opravdu tvrdé křupky), což moc fajn nebylo. Ale bavíme se tu o obří produkci a o fast foodu, takže dejme tomu. U stehenního masa se to na sto procent ohlídat snad ani nedá. Celkovej dojem z masa byl dobrej a dávám BB další bod.

Smažené cibulky bylo v bagetě poskrovnu. Vlastně nebýt toho popisku na papírovým ubrusu, tak si ji ani nevšimnu. V bagetě jsem ji našel, ochutnal, uznale pokýval hlavou a to je tak všechno. Byla tam, chutnala jak smažená cibulka, ale proti zbytku surovin měla asi stejnou šanci jako otevřená plechovka sardinek v kočičím útulku. Šanci naprosto nulovou. Ale s tím se při vymýšlení kombinace surovin asi počítalo.

Dál tam najdete bílej a černej sezam. Věc taky spíš naoko, ale na rozdíl od cibulky se sem tam o svoje slovo přihlásí a pří rozkousnutí umí chuťově lehce nakopnout zbytek surovin povalujících se ve vaší žrací díře. Opravdu efektní surovina. Jak na chuť, tak na to oko. Množství naprosto dostačující. Další bod pro BB.

Arašídy a arašídovou omáčku jsem si schválně nechal na konec. Arašídů se v bagetě povalovalo celkem dost a kromě chuti dodaly bagetě sem tam ten krásnej tlumenej křup. Ale hlavní je ta omáčka. Sytě žlutá omáčka, která je všude a zabarví všechno v bagetě, byla pro mě trochu zklamáním. Byla hodně řídká, byla studenější než by mohla být, ale hlavně byla moc kurkumová a málo arašídová! Z indonéské restaurace si omáčku k satay pamatuju jako hustou (stejně jak na promo fotce), lehce pikantní a opravdu super arašídovou omáčku, která by vyhladila celou legii alergiků na ořechy. Kurkuma by měla být spíš na naloženým mase než v omáčce. Arašídová omáčka v podání BB není špatná a chutná mi. Ale prostě jsem si ji představoval trochu jinak. Ale berme v potaz, že se bavíme o bagetě od českýho fast foodu.

Omáčka je, jak už jsem psal výše, super žlutá a trochu řidší. Hlavní chuťovou složku tvoří arašídy s kurkumou a opravdu sladkým pozadím. Někde vzadu klepe na dveře hutná, jakoby smetanová dochuť. To bude kokosový mléko. Omáčka je dobrá. Pokud máte rádi satay, tohle vás určitě urazit nemůže. Možná bych přidal na arašídech a ubral na kurkumě, ale každý má jiný chutě. Taky pikantnost byla spíš symbolická a dostavila se až na konci bagety a v super lehké formě. Ale to je v pořádku. Arašídová omáčka k satay ani nijak výrazně pálit nemusí. Taky bych rád sataychtivý čtenáře rád upozornil, že omáčka je opravdu sladká a pokud někdo čeká slaný jídlo, bude zklamanej. Přestože očekávání byly vyšší, celkově omáčku hodnotím kladně a dávám BB další bod.

Pojďme si bagetu rozebrat jako celek. Celkovou chuť tvoří kombinace všech surovin (kromě cibulky). Nejvíc ucítíte maso s omáčkou. Pokud budete mít v puse koriandr, ucítíte maso s omáčkou a koriandrem. Pokud u toho kousnete i do sezamovýho semínka, budete mít v puse chuť omáčky, masa, koriandru a sezamu. Prostě vyladěná bageta. Pečivo neruší a ani jsem si o něj tentokrát nedořezal horní patro. Další bod pro BB. Všech surovin byl dostatek a všechny suroviny můžu označit za kvalitní a chuťově výborný. Bageterie Boulevard si u mě šplhla. Ale...

Ale k bagetě jsem v menu dostal tyhlety přepálený a přesto studený, gumový až tvrdý a hnusný americký brambory. U pultu jsem stál sám a když slečna v kuchyni nandávala brambory, hodila hlášku "Poslední brambory!" na celej lokál. Takže jsem nejspíš dostal poslední brambory z várky, což by bylo jedno. Ale nejspíš se jednalo o várku z brzkýho rána a opravdu se nedaly moc jíst. Já je střískal skoro celý jen díky vynikající česnekové majonéze, obřímu hladu a faktu že jsem hovado, ale nechybělo málo a šel jsem jim je vrátit. A to já dělám jen u opravdu špatných a nejedlých jídel. Jinak vyhazování jídla nepodporuju. Těžko říct, jestli byla chyba v kuchyni nebo v procesech, ale vzhledem k luxusně připravené bagetě bych to viděl spíš na procesy. Od konkurence bych tohle na tácek nedostal. Pracně nasbíraný body pro BB pomocí bagety se tak třepou jak puding v autě na D1čce. Naštěstí jsem přišel na bagetu a ne na brambory. Příště si ale místo nich dám radši polívku.

Celkový dojem z návštěvy? Hnusný brambory a chutná bageta. To všechno za 149 korun českých. Samostatná bageta stojí 99 korun českých. Při srovnání s konkurencí burgerovou i bagetovou je to cena vyšší. Big Tasty Bacon stojí jen o korunu víc. Na druhou stranu bageta je opravdu povedená, s exotickou chutí a množství náplně je taky OK. V menu jsem se najedl na celej den. Sice i díky hnusným bramborám, ale co už. Pokud vám satay chutná nebo ho rádi ochutnáte, směle do Bageterie Boulevard. Jen nesmíte mít alergii na arašídy a nesmí vám vadit sladký jídla. Já se teď nebojím další návštěvy a nejspíš zamířím v brzké době i na hovězí tamarind.

PS: Při troše googlení jsem se dostal na Facebook blogu od autorky bagety, Kamu. A našel sem jednu věc, co se mi hodně líbí. "Nic není finální, takže pokud vám něco nechutná, společně s BB týmem zamakáme na tom, aby jste si při konzumaci mých baget šmákli." Tohle vypadá na opravdu nadstandardní spolupráci a ochotu BB dělat jídlo opravdu dobrý a podle kuchařů. Tenhle přístup se mi líbí a fandím mu. Pokud budou svoji práci dělat dobře i kuchaříci za pultem, asi zase zařadím Bageterii Boulevard do mýho návštěvního portfolia.

PPS: Ode mě FB účet nečekejte. Nemám náladu, nervy ani energii na odpálkovávání stáda přemalovaných rádobyveganek a jejich komentářů o lepku, halal mase, palmovým oleji a podobně. Halt recenzuju z větší části sračky a nestydím se za to. Ale virtuální sociální sítě na mě ještě nejsou připraveny. Momentální situace s těžkým underground blogem, kde ani lišky nedávají dobrou noc, protože jsou dávno namletý v klobásách a z jejich kožichů jsou krásný šály, mi vyhovuje víc. :)

Pit Happens, Texas Pit Sauce

Jen dvě recenze dneska? Pfff. Přidám ještě jednu. Pamětníci jistě pamatují na můj výlet na Bohemian BBQ Festival a hlavně na moje úlovky, s kterýma jsem tak okatě machroval. Kdo se pamětníkem býti necítí, nechť čte a slintá nad TÍMTO článkem. Skoro rok se se skoro rokem sešel a je třeba napsat první skoro recenzi na první BBQ omáčku. Tak dlouho jsem čekal, ale dneska jsem vykydlal poslední kapku ke klobáskám, tak je třeba to sepsat. Dokud ji mám při ruce a vím, jak že vlastně chutná...

Jako první jde na přestřel BBQ omáčka od Pit Happens a sice Texas Pit Sauce. Omáčka ve stylové, těžké a skleněné lahvi budí respekt už od pohledu. Hodit ji po někom, nejspíš ho zabijete. Ale nedělejte to. Kdybyste ho náhodou nezabili, omáčku vám vezme a uteče. Protože co si budeme povídat, tohle je zatím ta nejlepší BBQ omáčka, kterou jsem kdy jedl!

Z téhle fotky to asi nepoznáte. Ale co už. Omáčka je krásně červeno-hnědá a nádherně voní. Voní jako hořící třešeň politá cukrem a balzamicem. Přestože omáčka je z Texasu, není skoro vůbec pálivá. Její příjemnou palčivost zajišťuje spíš ocet. Ale hlavně jde cítit kouř. Kouř je to, co tuhle omáčku opravdu doprovází na každým kroku. Při prvním koštu si budete připadat, jak kdybyste olízli komín. Tlustým požitkářům, jako jsem já, bude hodně připomínat skotskou Single Malt Whisky z oblasti Islay. Prostě kouřový granát do krku. Ale na rozdíl od Whisky se tahle omáčka rozvine v příjemně nakyslou rajčatovou chuť doprovázenou vlnou cukru. Podle mýho skromnýho názoru velmi váženého (váha by mohla povídat) experta na problematiku grilování, jídla, burgerů a světového klimatu by přesně takhle měla BBQ omáčka chutnat. Tleskám ve stoje u rozpálenýho grilu.

Co víc dodat. Tahle BBQ omáčka je setsakramentsky kouřová a je na tom založená. Pokud si pod slovem BBQ představíte vůni kouře, tohle vám doma nesmí chybět. Pokud máte radši větší ovocnost a pikantnost, bez téhle omáčky se klidně obejdete. Výborně se hodí k masu. K masu pečenýmu a hlavně grilovanýmu. Naprosto ideální je k pomalu grilovaným žebírkům. K čemu se naopak nehodí jsou uzeniny. Taky jsem ji ze zajímavosti zkoušel se šílenostma jako jsou vajíčka, ale tahle omáčka je opravdu dělaná hlavně jako omáčka k masu. Dokonce ani do burgeru se až tak extra nehodí, protože přebije chuť zbytku surovin. Ale k těm žebírkům... ach.... to byla bašta.

Pokud máte zájem, prachy na větší poštovný a nevadí vám delší dodací lhůta, můžete si ji koupit třeba TADY (z UK). Cena za půl kilovou lahev je cca 240 korun. To je celkem dost. V Praze na festivalu byla kupodivu levnější. Každopádně za ty prachy, pro milovníky kouře a BBQ, rozhodně stojí. Taky díky její silné chuti a větší řídkosti opravdu dlouho vydrží.

PS: Během psaní recenze jsem do omáčky namáčel prst a koštoval a i po dvaceti minutách mi prst voní po kouři. A to nekouřím už drahno let. Tak je ta omáčka silná panečku!

Mr Sýrovej a Herr Germán, Parky's

Máte chuť na pořádnej junk food oběd a přijde vám, že McDonald's ani KFC už není ten pravej junk? Můžete být trochu alternativní (jen to nepřežeňte, ať neskončíte s plnovousem na Favoritu) a dát si na oběd párek v rohlíku. A protože jeden párek je málo, proč si nedat rovnou dva. A proč se držet při zemi a nedat si rovnou každej jinej! To je ta pravá machrovina!

Já se nechal zlákat na párky od Kostelce. Pokud vlastník masokombinátu vlastní i ZOO, tak si můžete být jisti, že budete baštit opravdový maso ze zvířat. A to já rád! Jako první jsem koštoval pana sýrovýho.

Číst určitě umíte i z obrázku, ale když si to přečtete podruhé i tady, dostanete větší hlad. A to je účel. Určitě máte doma spoustu jídla a byla by škoda ho vyhodit. Takže Mr Sýrovej obsahuje grilovaný debrecínský párek, sýrovou omáčku, nachos, jalapenos a křupavou housku. Že mají párky v Parky's celkem dobrý už jsem vyzkoušel minule. Debrecínskej páreček je pořád stejnej. Dominuje chuť masa nad chutí papriky, párek je pomletej víc nahrubo, ale bez křupek, zato parádně šťavnatej. Rozhodně jeden z těch lepších supermarketových párků. Houstička byla krásně rozpečená a křupavá. Chutnala jako pořádnej rohlík. Určitě ji můžu taky pochválit. Co už bylo slabší byla omáčka. Normálně tyhlety umělý sýrový omáčky smrdí jak sauna v německým hotelu pro důchodce, ale tahle voněla po sýru jen lehce. A jak lehce po sýru voněla, tak snad ještě míň po sýru chutnala. Bohužel byla slabá. Konzistence byla bombová. Jako nezaschlý lepidlo pro modeláře, ale prostě ta chuť, ta byla slabá. Dokonce ji chuťově přeprali drobky nachos. Který byly mimochodem celkem fajn. Chutnaly jako klasický kukuřičný nachos.

Jalapenos papričky byly taky fajn. Nebyly nijak extrémně pálivý, i když paní za pultem tvrdila opak. Ale paní za pultem vypadala, jako by dva dny zpátky dělala někde na recepci v hotelu, takže možná jí opravdu tak pálí. Navíc pochybuju, že vůbec ty párky kdy okoštovala. Ale to je jedno. Zpátky k papričkám. Papričky jsou klasický naložený jalapenos s jemně až lehce středně pikantní chutí a ovocným podtónem. Tím jsem probral veškerý suroviny a mohlo by se zdát, že to není nic moc. Hlavně kvůli slabší omáčce. Ale nebyla by to pravda. Ve skutečnosti mě Mr Sýrovej celkem nadchnul. Pevná opečená houska s dobrým párkem, k tomu kombinace sýru s nachos a neustálá ovocná pikantnost v puse. Je to kombinace jednoduchá a stejně jako u Curry Wurstu od Parky's má něco do sebe. Je to takový to, že se podíváte, uděláte eh... Kousnete si, uděláte hmmm... Budete dojídat a v tu chvíli si uvědomíte, že jste právě snědli celkem dobrý jídlo. Proč ne? Příště ho klidně ochutnám znova a rád. No a pokud jste lehce alternativní jako já, čeká na vás ještě Herr Germán!

Jawohl! Z Německa k nám toho zatím moc dobrýho nepřišlo. Třeba Němci. Ale pokud něco Němci umí, tak jsou to uzeniny, Blitzkrieg a pořádný hořčice. Herr Germán obsahuje grilovaný bratwurst, kysané zelí, kyselou okurku, hořčici a křupavou housku. Už minule jsem si bratwurst od Kostelce pochvaloval. Značku jako takovou nevyhledávám, ale kurňa ten jejich bratwurst patří k těm nejlepším, jaký jsem kdy jedl. Pořádná chuť vepřovýho s pořádnou dávkou koření. K tomu střívko propečený tak akorát, aby páreček krásně křupnul v zubech. O tom by se mě mohlo i zdát. Lahoda. Na bratwurst dostanete pořádnej kýbl hořčice. Teda na jedné straně párku kýbl a na druhé nic moc. Tak jsem to měl já. Ale nevadí. Hořčice byla slabší. Prostě obyčejná plnotučná hořčice. Žádnej německej speciál nečekejte. Okurky jsou taky naprostá klasika. Ale chutnaly mi. Mám radši tyhlety český okurky než ty překopřený od fast foodové konkurence. Kysaný zelí asi taky všichni znají. Jedná se o zelí ve sladkokyselým nálevu, takže se vám huba vyloženě nezkřiví, ale kyselý je to dost.

Tahle kombinace chutí mi celou dobu něco připomínala. A pak jsem si vzpomněl! Podobný párky v rohlíku jsem si pár let zpátky dělal a dokonce jsem si na ně ukládal i recept. Najdete ho ZDE. Místo okurek je tam cibulka plus kečup, ale základní kombinace chutí je stejná. A je to bomba stejná jako Herr Germán. Grilovací klobáska s hořčicí a kyselým okurkem s kyselým zelím je prostě věc, kterou správnej echt Moravák nebo echt východoněmčour nemůže odmítnout. Tímhle se mi Parky's trefili do nosu.

Tož co dodat na závěr. Ceny se budou po ČR nejspíš lišit, ale v Ostravě v Karolině stojí tyhle speciály 45,- za kus. Cena to není špatná. Párek je to opravdu kvalitnější než ve většině hladových oken. A kombinace taky fajn. Mr Sýrovej nadchne fandy do nachos se sýrovou omáčkou (i když zrovna ta omáčka je tak za trojku) a Herr Germán nadchne milovníky vepřovýho s kysaným zelím. Pokud sníte tyhle dva krasavce najednou, tak se celkem najíte i na oběd a oproti ostatním fast foodům celkem ušetříte. Oba párky můžu s klidem doporučit a oba určitě ještě někdy polechtají můj žaludek pěkně zevnitř.

PS: Pořád v Nové Karolině v Parky's chybí tácy. Proč? Já se ptám proč? Na rozdíl od minule jsem nebyl statečnej a připlatil si za krabici, abych si měl svůj oběd jak odnýst ke stolku ve food courtu. Ale opravdu si člověk musí zaplatit za možnost najíst se pár metrů od pultu? Ne že by ta pětikoruna zruinovala něčí rozpočet, ale je to celkem ostuda...

Istanbul Kebab - Stodolní, Ostrava

Raz za čas se člověk kolíbá po centru a dostane hlad. A pokud jste zrovna v Ostravě a někde v okolí Stodolní (nebo jste Pražáci a chlastáte přímo na Stodolní), tak je jen jedna volba. No teda dvě. Istanbul Kebab I a Istanbul Kebab II. Obě provozovny jsou naproti sobě a v obojích dostanete ten nejlepší kebab do ruky v okolí.

Obě hladový okna (vitríny) jsou hned na začátku Stodolní (pokud jdete od tramvaje). Já v drtivé většině volím druhej stánek. Ten novější a bílej, ve kterým je pořádný světlo. Jinak bych si asi ani nevybral.

Po chvilce ostření (záleží na stavu, můj stav se dá srovnat s kvalitou fotky -> ostření středně dlouhé) si můžete objednat. Já zásadně volím kebab do tortilly za devadesát korun. Peněz to na hladový okno není věru málo, ale jste na Stodolní a dostanete pořádnou porci ne až tak špatnýho masa a zeleniny. A to nejlepší, zeleninu a omáčky si můžete navolit sami! Taková opilecká Subway.

Na výběru omáček hodně záleží, protože pak tvoří většinu chutí vaši pozdní večeře/brzké snídaně. Jejich případná kombinace se taky hodně odvíjí od vašeho stavu. Moje poslední návštěva se nesla v duchu kečupu a kari. Proč, to nevím. Ale v tu chvíli vám vaše kombinace přijde nejlepší a rozhodně si nebudete stěžovat. Na výběr (pokud se nepletu) je ještě tatarka, hořčice, bylinková a chilli omáčka. Nejspíš jsem na nějaký zapomněl. Pokud je tomu tak, hoďte komentář pod článek. Zeleninu nemá moc cenu rozebírat. Zelí, cibule... Nic speciálního.

Po prudkém výronu vaší kuchařské geniality a matematické kombinatoriky ve dvě v noci dostanete do ruky pořádnýho macka v alobalu. Stačí jen rozbalit a ponořit se do toho nejlepšího, co vás ten den před postelí čeká. Parádní propečený maso, ani suchý, ani hodně tučný. Do toho zelenina a omáčky. Krásně propečená tortilla... Co víc dodat. Ostraváci asi znají, ostatní nechť si tuhle rádobyrecenzi vezmou na srdce, až dostanou chuť zdolat naši černou hvězdu. Ráno se vám bude rozhodně líp vstávat.

Vajíčkový Bagel, McDonald's

Snídaně u McDonald's? Pro mě celkem sci-fi. Ve všední dny jsem rád, že stihnu před prací skočit do pekárny a o víkendech vstávám, z pohledu McDonald's, po snídaňové době. A protože nejsem Michael Douglas s taškou plnou bouchaček, mám na fast foodový snídaně smůlu. Teda nejspíš ne na dlouho, protože v USA už přešli na celodenní snídaně. Ale tak jednou za čas se vyskytnu na správným místě ve správnou dobu (cca jednou za dva roky) a mám možnost okoštovat i něco krapet jinýho. A protože se můžu utlouct po pořádné porci tuků a soli a mám rád novinky, moje oko padlo na Vajíčkový Bagel.

"Bagel má standartně tvar torusu, tedy zvláštního případu toroidu." Tolik citace o Bagelu z Wikipedie. Tento torus hodně frčí v Americe a už delší dobu pofrčuje i u nás. Po dnešku nevidím důvod, proč by ne. Bagel v podání McDonald's má pořádnou hutnou konzistenci (hutnější než jejich pečivo na burger), parádně pšeničnou chuť (bezlepci a hipíci musí na snídani do Kliniky) a není ani tak sladká. Tvar drží celou dobu a nenasává do sebe tekutiny. Ideální pečivo.

V torusu jsou míchaný vajíčka se šunkou, dva plátky sýra a dva plátky slaniny. To je víc sýra a víc slaniny než ve většině sendvičích z jejich nabídky. Vajíček tam bylo opravdu požehnaně. Já bych to tipoval tak na dvě celý. Udělaný byly akorát. Nebyly vysušený, naopak byly krásně šťavnatý. K tomu celkem hodně osolený a hlavně hodně opepřený. Takže chuť vajec zazdil pepř. Ony ale dnešní vejce ani žádnou chuť nemají. Už vůbec ne pro lidi, kteří jsou zvyknutí na domácí.

V míchaných vajíčkách byly kousky šunky. V pepřovým návalu ze celkem ztrácely, ale pokud jste je dali do pusy cíleně a samostatně, celkem ušly. Vlastně byly i dobrý. Nebojím se tvrdit, že se opravdu jednalo o nějakou lepší šunku. A co slanina? Slanina... Slanina byla božská. Vypečená, masitá, uzená... Slanina byla plná krásných vzpomínek pašíka a chutnala přesně tak, jak by slanina měla. Prostě bomba. A byly tam rovnou dva plátky. Chuťově byla cítit skoro v každým soustu. Tleskám. K tomu ten sýr. Toho tam bylo taky dost, byl dobrej a byl taky cítit skoro v každým soustu. Další chuťová bomba.

S celkovou chutí tohodle torusu se to má asi takhle. Pořádná porce hodně opepřených vajec s uzenou slaninou a sýrem. Do toho parádní pečivo. Popravdě to bylo moc dobrý. Negativa se hledají těžko, přesto by se nějaký najít daly. Vajíčka by mohly být kvalitnější. Tady ze mě možná mluví moje rozmazlenost domácích vajec v lednici, ale prostě mi tam chybí ta sytě žlutá barva a chuť pořádné ranní slepičí ovulace. Množství pepře by někomu mohlo vadit, mě přišlo fajn. Mám rád pepř. Ke konci torusu jsem se cítil hodně přesolenej. Což u mě je celkem neobvyklý. Rád si dám raz za čas pytlík soli jen tak na chuť. I když to byl taky asi jen můj pocit, protože podle nutričních hodnot je tam "jen" 35 procent denní dávky soli. Od McDonald's bych čekal mnohem víc. Taky je tam víc bílkovin než tuků, takže se vlastně jedná nutričně vyvážený (!) jídlo. To bych od McDonald's nečekal už vůbec. Asi začnu vajíčka baštit víc, zjevně jsou kouzelný.

Cena je 55,- samostatně nebo 69,- s nápojem. Cena možná pro někoho vysoká, ale pro pracující lid, kterej potřebuje obří ranní dávku energie, je to cena ospravedlnitelná. Hlavně kvůli opravdu parádní celkové chuti. Tahle snídaně byla pro mě moc příjemným překvapením a moc rád si ji zopakuju. I když musím uznat, že vepřový sendviče s omáčkou McCountry všude na cedulích byly taky obrovským lákadlem...

Grand Big Mac, McDonald's

Před několika lety, když jsem byl zatažen do Prahy na pochůzku tamním McDonaldem na Václaváku, jsem se manažerů poptal, jestli někdy budou dělat "velkej Big Mac". Koukali na mě jak na nějakýho vocasa. On totiž Grand Big Mac zrovna frčel ve Francii a mě to přišlo jako skvělej nápad. To manažeři netušili. Asi neměli v práci tolik času, jako jsem měl já, a nesjížděli všechny weby evropských McDonald's co dva dny. No odpovědí mi bylo určitě ne a hele, o dva roky později ho tu máme. Tak snad se podobně dočkáme i toho McRib... Prozatím si představme Grand Big Mac.

Tak jako tak je Grand Big Mac opravdu super nápad. Jedinej důvod, proč si Big Mac moc často nekupuju, je jeho velikost. Když přijdu do krásně voňavé pobočky McDonald's, můj mozek si vzpomene na úžasnou kombinaci soli a tuku a řekne si o pořádnej přežírací sendvič. A Grand Big Mac takovým sendvičem je. Už jsem ho měl pár dní zpátky a původně jsem ani tu recenzi na něho psát nechtěl. Ono taky proč. Chuť Big Maca zná asi každej. Ale volnej víkend je volnej víkend a hlavně bych rád napsal něco o věci, která mě opravdu zarazila a zaujala.

Ještě před samotným uvedením velikána jsem našel v Ostravě tenhle "billboard". Ta věc, která mě zarazila, je právě na něm. Vidíte to taky? Dám vám ještě půlsekundu, než vaše oči najdou odpověď. Je to tak. McDonald's machruje s burgrem, jehož maso je skoro stejně tlustý jako plátek kyselé okurky. Pfff. Nebo jako pidikostička rehydrované cibule. Pffffff. Ale nakonec proč ne. To obrovský makro člověku sliny vystřelí, ale prostě jsem si tenhle postřeh nemohl odpustit.

Popis jednotlivých surovin a chuť sendviče Big Mac najdete ve staré recenzi TADY. Nic se po těch letech nezměnilo, takže popíšu jen rozdíly. Hlavním rozdílem je samozřejmě velikost. Velikostí dosahuje sendviče Big Tasty. A to je všechno. Na žádnou jinou změnu jsem nenarazil. Dokonce sendvič souhlasil s obrázkem a tloušťka masa se skoro rovnala tloušťce okurky...

Můj sendvič byl krásně půl na půl. Půlka byla trochu bez omáčky, ale byla víc cítit chuť masa. Mňam. V druhé půlce pak byla většina zbylé omáčky a Big Mac chutnal hlavně po parádní omáčce. Mňam. Takže spokojenost? Maximální. Grand Big Mac si ponechává opravdu parádní poměr parádních surovin, který tvoří parádní celkovou chuť. Cena je 100 korun samostatně a 140 ve velkým McMenu. Díky jeho velikosti stačí i menu malý za 130 korun. Cena ujde. Teda pokud zrovna nejsou kupóny a nemůžete si koupit dva Big Macy za 75 korun. Pokud kupóny jsou, tak má člověk asi jasno. Pokud nejsou a máte hlad a chuť na Big Mac, Grand Big Mac je dělanej přesně pro vás. A teď už konečně ten McRib prosím!

Bacon Cheeseburger, East Village Bar & Diner, Brno

Všechno je jednou poprvé. A všechno je jednou i naposled. A něco je obojí. Třeba Halina se zeleninovým salátem nebo Halina na kole. A nebo moje návštěva podniku East Village Bar & Diner v Brně. Poprvé v životě jsem nechal půlku burgeru na stole a to ne kvůli velikosti porce...

East Village má na internetu hafo pozitivních reakcí. I proto jsem se rozhodl, že můj další brněnskej burger bude právě tady. Měla by to být restaurace ve stylu klasických amerických dinerů. A taky je. Ale dineru někde v Bronxu o půl druhé v noci. Hip hop na plný pecky a k tomu obsluha, která byla vyloženě po celonočním tahu a nedělalo jim problém si říhnout na celej lokál. Opravdová klasa. A jídlo?

Vybral jsem si Bacon Cheeseburger a cibulový kroužky. Kroužky můžete klidně zhodnotit i vy od pohledu. Přepálený, hořký a hnusný kousky něčeho, co možná byla kdysi shnilá cibule ve sklepě. Mňam. Vyloženě povzbudí k chuti na burger. Samozřejmě jsem jen ochutnal, dál je nejedl. Burger už tak hrozně nevypadal. Kupovaná houska sice nepotěší nikdy (hlavně, že na Facebooku mají fotky domácích), ale zbytek na pohled celkem klasika. Po bližším zkoumání mě ale sranda přešla. Sýr byl eidam, signature sauce, kterej je ve všech burgrech, byla vlastně majonéza s kapkou kečupu (pálit to, tak tomu u nás na severu říkáme ďábelka a mají ji v každé nejzapadlejší putyce) a maso taky nevypadalo zrovna dvakrát nejlíp. Po zakousnutí mě zůstalo v puse pár křupek. O kvalitě masa tak rozhodně padly všechny iluze. Propečení bylo taky šílený. Růžový sem tam u okraje, uprostřed propečený. Na kyselé okurce není co zkazit a dobrá byla snad jen slanina. A i ta byla spíš tvrdá. Ale to nejhorší byla jakási hořká pachuť, která se táhla každým kousnutím. Jal jsem se teda zkoumat, kde se stala chyba.

Po "rozbalení" tohodle dárku mě natáhlo. Spousta hnusných a odporných spálených zbytků po předešlých jídlech z grilu na housce a všude na mase je opravdovej eklhaft. Nevyčistit si ráno gril v restauraci zaměřující se na burgery je opravdová paráda. Asi mají smlouvu s tamním onkologickým centrem a snaží se šířit mez lidi rakovinu. Jinak si to vysvětlit nedokážu. No nebudu plýtvat svojí energií na tenhle hnus. Prostě hnusná pachuť z přepálenin celej burger pohřbila. Burger jsem složil zpátky, dopil pivo, zaplatil a odešel. Odešel na vlak zpátky do Ostravy a po cestě z centra jsem si dal Cheeseburger v McDonald's, na kterým jsem si pochutnal jako nikdy. East Village Bar & Diner byl krok vedle a silně doufám, že dalších podobných kroků se letos vyvaruju.

Jediná dobrá věc na tomhle podniku byla vynikající točená dvanáctka od Poličky. Samozřejmě vzhledem k prostředí ale ani na tu tam chodit nedoporučuju. Kdyby někoho zajímaly ceny, ty jsou opravdu lidový. Burger s rakovinou navíc za 105 korun a Onion Rings s rakovinou za pouhých 35 korun. Dobrou chuť.