Mardi Gras
Každý kuřecí fast food má svoje malý tajemství. V KFC mají tajnou recepturu a v Popeyes měli Mystery Sandwich k příležitosti svátku Mardi Gras. Karneval na tři krále v New Orleans. Ten nám může být celkem ukradanej, ale pokud to znamená novou baštu ve fast foodu, tak sem s tím. Byla to tajná limitka, kterou si teď už nedáte a kterou jste měli "zakázanou" sdílet na sociálních sítích. Alespoň podle vtipnýho letáčku se soutěží, kterej jste k jídlu dostali. Já nejsem žádnej sociál, takže tady na blogu jsem měl složení a fotky v plánu provalit. Ale zase sem strašně strašlivý lenoch, takže jsem se k recenzi dostal až teď. Nuž dlouho tady nebyla naprosto zbytečná recenze, která vám už k ničemu není. I když vlastně trochu ano. Zjistíte, jestli se už konečně vyplatí zajít si do ostravskýho Popeyes, kde to doteď byla samá suchá jízda. Jdeme na to.
A proč zrovna kombinace těchhle surovin? Mám teorii. Barevnou teorii. Tradiční barvy Mardi Gras jsou podle internetu fialová (inteligence), zelená (víra) a zlatá (moc). Stejně barevný vlaječky jste našli i na výzdobě na pobočkách Popeyes. No a suroviny? Fialová cibule? Zelený salát? Zlatá sýrová omáčka? Ha! Na kavoniho si nepřijdou.
Ale to hlavní bylo, je a vždycky bude chuť. A té je tady požehnaně. Kuře jsem dostal pořádně macatý a konečně i šťavnatý. Je to tak. Poprvé jsem seděl v ostravským Popeyes a pochutnal si. Křupavý kuřecí obal byl pořád chuťově slabší a ten od KFC mi prostě sedí víc, ale samotný kuře bylo fajn. A dokonce z toho všeho byla cítit i kuřecí chuť. Prostě jdete na kuře a cítíte kuře. Zní to blbě, ale ne vždycky tomu tak ve fast foodech bývá.
Nakládanou červenou cibuli už jsem v Popeyes měl ve Spicy Red Hot Honey a tam byla boží. A stejně boží byla i teď. Dost do kysela, lehký křupnutí, trochu sladká, s jemným řízem. Přesně takhle bych si ji udělal, kdybych si ji dělal doma sám. Jediný mínus bylo to, že ji v sendviči mohlo být víc. Klidně násobně víc. Salát komentovat asi nebudu. Ono ho tam nebylo ani tolik, aby v sendviči něco dokázal.
Bodejť by taky salát mohl něco dokázat, když se topil v omáčce. A to doslova. Omáčky bylo tolik, že kapala. Ne! Stříkala do všech stran a zacákala všechno okolo! Úplný umělecký dílo. A chuťově taky. Omáčka není vyloženě jen supersýrová. Sýr ucítíte tak středně. Těžký, hutný a tavený. Do toho trocha jemně pikantního chilli. Pokud jíte omáčku samotnou, tak její štiplavost vás dožene u druhýho sousta. Prostě povedená omáčka.
Celkovou chuť Mystery Sandwiche tvoří o chlup nejvíc omáčka, pak kuře a následuje nakládaná cibulka no a tam kde máte málo masa, tam ucítíte i housku. Samotná houska chuťově není žádná hitparáda. Chutná tak nějak podprůměrně pečivovitě. Taky působila ne úplně nejčerstvějším dojmem. Prostě z housky do kolen určitě nepůjdete.
Ale z Mystery Sandwiche jako celku jsem do kolen málem šel. Šťavnatý kuře a opravdu obří kýbl omáčky je opravdu ten správnej základ, kterej si zaslouží každej kuřecí sendvič. K tomu cibulka a člověk je v sedmým nebi. Dokonce i ta kombinace surovin se nějakým zajímavým způsobem povedla a suroviny k sobě sedly. Ač nejspíš vybraný jen díky barvám, tak spolu prostě hrajou a Mystery Sandwich je jeden z těch burgerů, který si užíváte od začátku do konce. Opravdový král slavností.
Co trochu zamrzí kupodivu není cena, ale fakt, že Mystery Sandwich nešel pořídit v menu. Cena samotnýho sendviče byla 135 korun. To je za mě fér cena vzhledem k obří porci kuřete, kterou jsem v něm našel. Ale nutit lidi buď zaplatit extra za pití, který mimo menu bývá cenově neskutečně přestřelený, nebo sušit hubu, to mi přijde jako nehoráznej kravinec. Ale asi šlo spíš o nějakou chybu, protože k tomu osobně opravdu nevidím důvod. Na meníčku Popeyes určitě netratí. Ba naopak. No tak jako tak Mystery Sandwich ve mě zanechal hluboký otisk a to hlavní, víru v ostravský Popeyes, kterou jsem nemohl najít. Teď ji mám. Ó jak je život krásný. Mňam.
Žádné komentáře:
Okomentovat