Cheezy Crunch Zinger, KFC

Dvě české lásky

Dlouho jste čekali. Vy, já, on, ona, ono, celý národ na to čekal. Ano, je to tak. Konečně máme šunku přesně do rohlíku! Revoluce! Jo a taky jsem konečně ochutnal Cheezy Crunch Zinger. Ten přišel do KFC v rámci akce zvané Dvě české lásky. To moc nechápu. Největší český lásky jsou podle mě pivo a slevový akce v supermarketu. K pikantnímu smaženýmu kuřeti a čedaru mi to moc nesedí. Ale čert to vem, máme tady novou prasárnu!

Dokonce si můžete zvolit, jestli chcete brusinkovou omáčku, tatarku a nebo obojí. Další kladný posun v myšlení KFC. Chválím a pochvaluji a posílám pěknou písničku. Já samozřejmě zvolil obojí. K tomu tam najdete salát, rukolu, smažený kuře, plátek klasickýho čedaru a tlustej plátek obalovanýho smaženýho čedaru. To všechno v klasické KFC housce. Kombinace, která prostě zaujme každýho.

A jak to chutná? Po prvním kousnutí mi do pusy vytekl vařící tavenej čedar a cítil jsem bolest a sýrovou lavinu. Úžasně sýrovou lavinu s neumětele umělou chutí tavenýho čedaru, která byla znásobená fantastickým množstvím samotnýho sýra a s konzistencí tekoucího zlata. Prostě nádhera. Jako jo, tohle byla láska. Láska na první ochutnání. Tahle sýrová placka u mě zatím přebila veškerý pokusy konkurence v podobách všech možných eidamů a goud. Tavenej čedar se do burgeru prostě hodí nejvíc. Konzistencí i chutí. Hodně mi to připomnělo Eatcheese od Eatmeat v Ostravě. Výběr sýrové placky teda chválím a nemůžu jinak, posílám tu stejnou krásnou písničku.

Další celkem ujetou novinkou je brusinková omáčka v sendviči. Všimněte si, že burger jsem měl poskládanej o dost jinak, než je na promo obrázcích. To mě samozřejmě nijak netankuje. V žaludku se to stejně smíchá v krásnou a chutnou hmotu. Ale vznikla zajímavá situace. Tatarku jsem měl na sýru. Mimochodem krásně obří množství tatarky. Chválím a posílám písničku. No a dole na zelenině a pikantím kuřeti jsem měl omáčku brusinkovou. A to teda byla jízda. Chutnalo to jako velkej sýrovo-masovej burger dort. Asociace z Přátel naskočila hned posléze. Kombinace pikantního kuřete a hodně sladké brusinkové omáčky je prostě neobvyklá, zajímavá a extrémní. Ale dobrá.

A stejně tak neobvykle a trochu extrémně působila kombinace obalovanýho tavenýho čedaru a menšího kbelíku tatarky s rukolou. Sladkej masovej spodek a tatarkovo-sýrovej vršek spolu celkem dobře spolupracovaly. O nějaké velké vyváženosti řeč být nemůže, ale celkem si to k sobě sedlo a člověk baštil a baštil...

Dokud nenarazil na první minus a sice housku od KFC. Začala vlhnout a rozpadat se. KFC housky moc neumí a i to je vlastně důvod, proč tady málokdy najdete recenzi na burger od KFC. Pokud je nějaká novinka i ve verzi s tortillou, volím radši tu. Cheezy Crunch Zinger se mi ke konci začal rozpadat v rukách. Naštěstí až opravdu ke konci a do té doby se držel statečně. Na houskách by teda KFC mohlo klidně zapracovat. Tam je konkurence vpředu.

Celkovou chuť sendviče tvoří hlavně chuť tavenýho čedaru s tatarkou, v pozadí je pikantní linka s kuřecím masem, sladkou omáčkou a zeleninou. Ano, i přes všechen ten mišmaš uvnitř občas zacítíte i rukolu se salátem. Co se absolutně ztrácí a mohlo by to vyhrát cenu o nejzbytečnější kousek existence v jednadvacátým století, je plátek čedaru, kterej najdete nalepenej na smažené obalované čedarové bombě. Asi bonus kvůli fotce, ale kdyby tam nebyl, asi těžko byste poznali rozdíl.

Závěr si asi tipnete sami. Cheezy Crunch Zinger MIX tatarka a brusinka je TOP. Je to přesně TA prasárna, kterou ve fast foodu chcete. Chcete, chceme, chtějí a celý národ na to čekal. Ano, je to láska. Je to sýrový, je to masový, je to slaný, je to mastný, je to sladký, je tam zelenina, je to barevný, máte to v ruce relativně rychle a tak nějak si nemůžu na nic stěžovat. Snad jen ta houska by mohla být o třídu lepší, ale tady to odpouštím.

Cena je 179 korun samostatně a 249 v menu. Je to relativně drahý, ale nebylo mi líto ani jedné koruny. A to se mi poslední dobou ve fast foodech často nestává. Tleskám, smekám a posílám krásnou písničku. Mimochodem, v menu si můžete bezplatně vyměnit hranolky za cibulový kroužky. To jen tak, kdyby to náhodou někdo ještě nevěděl. Když už KFC nedělá bramborovou kaši a KFC hrancle stojí za prd, tak je to celkem slušná volba.

Cheezy Crunch Zinger určitě ochutnejte. Je to láska. Muck.

Pizza Dog Honey, Vosíme

Vlastníte pizzerii a nudíte se? O kulatých plackách se vám už i zdá a začínáte je nenávidět? Přijde vám, že jste šlápli vedle a měli si otevřít spíš stánek s párkama v rohlíku? Nezoufejte, zjevně můžete mít obojí! Průkopníkem tohoto trendu u nás, alespoň co se dezolátní severní Moravy týče, je řetězec Vosíme. Ten normálně dělá pizzu, ale pravidelně fušuje i do ostatních koutů fast foodu, na který najdete i nějakou tu recenzi tady na blogu. A to je super, za to palec nahoru. Kdy a kde se vzal trend pizza dogů nevím, ale za mořem to frčí taky, takže beztak tam. A protože já sem pro každou srandu, nemohl jsem odolat.

Na výběr máte mezi klasikou s kečupem, s medovou hořčicí nebo BBQ. Poslední dva jmenovaný mají v sobě i coleslaw, což už zní celkem zajímavě. Já si vybral možnost číslo dva, takže Pizza Dog Honey. Ten v sobě má housku z pizza těsta, párek, coleslaw, medovou hořčici a smaženou cibulku. Mimochodem si ho zjevně můžete dát jenom v bistru a normálně ho (zatím?) nerozváží. Já ho zkoušel u Elektry v Ostravě. No a vypadá takhle:

Celkem macek. Trochu zakroucenej, všude z něj něco kape, dost těžko se uchopuje a ještě hůř se to strká do huby. Ale musí se nechat, že jakmile ho do té pusy dostanete, je to slast. Už na první kousnutí člověk musí ocenit naprosto bombovní pizza těsto. Perfektně nadýchaný, upečený přesně akorát, maličko slaný a se super těstovitou chutí, která neruší, ale potěší. Na začátku jemně křupne. Jako tohle těsto mi přišlo pomalu lepší ve verzi s tím Pizza Dogem než na samotné pizze. Naprostá jednička s hvězdičkou a nevím, co bych k němu víc dodal.

Párek byla nějaká vídeňská klasika. Trochu vyšší standard, ale pořád mainstream. Žádný lokální řezník se tu asi nekoná. Ale párek je dobrej a chutná po mase s jemným kořením tak, jak správnej vídeňák chutnat má. Všude na fotkách je nařezanej a opečenej. Já ho dostal tak napůl uvařenej, spíš vlažnej. Normálně párky baštím i studený ještě v sáčku po cestě od řezníka, takže pro mě žádnej problém. Ale bylo to menší minus. Naštěstí jediný reálný minus.

Coleslaw, stejně jako párek, je taková ta klasika, co koupíte v Kauflandu. Sám si ho kupuju domů do sendvičů a mám ho rád. Hodně zelí, nějaká ta mrkev a nenásilná zálivka. K masu jako dělanej. Smažená cibulka je taky kupovaná klasika. Medová hořčice v podání Vosíme je hodně sladká a ultra lepivá. Chuťově dobrá a ke kyselkavýmu coleslawu, uzenýmu párku a pečivovitýmu těstu sedne hezky. Normálně bych klidně snesl omáčku víc do hořčičnýho kysela a míň do medu, ale je to Pizza Dog Honey, takže sladká omáčka sedí.

Takže suroviny fajn, těsto bomba, kombinace taky povedená. Tady se nám rodí hvězda. Co tuhle nádheru trochu sráží je naprosto nekomfortní způsob, jak do sebe tohle jídlo natlačit. Cibulka vám bude všude padat, ruce budete mít zalepený, pusu budete otevírat víc, než se ve společnosti sluší, ale budete chrochtat blahem. Budete u jedení vypadat a znít jako prase, ale stojí to za to. Jen si to neberte do auta nebo pokud si zrovna vykračujete v novým obleku od nácka.

A cena? 59 korun! Cena je naprosto odpovídající tomu, co a z jakých surovin dostanete. Řekl bych, že to je dokonce moc dobrej poměr ceny výkon. Vemte si, kolik stojí pizza, na kterou použijete jen o chlup víc surovin. Já si Pizza Dog Honey dal jako svačinu po cestě z práce, ale tak krásně mi slehlo, že z toho byl regulérní oběd. Za necelých šedesát korun. A dobrej. Co víc si přát?

Mexická polévka

TATABAZAR 

Budu muset brzdit s Instagramem. Nedávno jsem na můj vymazlenej profil dal příspěvek o vynikající Mlsné kuchařce a naprosto to zbořilo veškerý metriky celé sítě. Najednou tam bylo víc živo jak u Hanychové a to už není sranda, to můžete dostat přes držku. Ona si to hlídá. Takže jsem musel chvíli do ústraní a teď už to zase můžeme rozjet. Takže "Mlsná kuchařka, aneb Fakt je to dobrý!" Jako a teď vážně. Dvě dámy v nejlepších letech s poctivou dvoudeckou červenýho na přebale, ne jeden, ale hned dva luxusní názvy... Tomu se nedalo odolat.

Po otevření zjistíte spoustu věcí. Třebaže tyhle dvě dámy se potkaly kdesi na soustředění. V podstatě ani jedna z nich není kuchařka, ale ta jedna jim na soustředění vařila, protože byla manželka profesora. A tak vznikl nápad udělat kuchařku! Aha! Už jen sehnat ty správný sponzory jako Severočeské doly a.s., Strojmax s.r.o. nebo iRobot a jdeme na to! V dobré půlce receptů je bujón a u další půlky receptů najdete příběh o tom, jak zrovna s tímhle zahvězdíte u návštěvy! Prostě klasa. Lidi adorují Babicu, ale české luhy a háje toho nabízí mnohem, mnohem víc. A já jsem rád, že můžu být u toho. A teď můžete i vy. Přidejte se se mnou do společnosti dam, nalejte si dvě decky červenýho, hrábněte hluboko do špíze pro kostky bujóny a jdeme si uvařit pravou mexickou polévku!

Suroviny:

2 kostky drůbežího bujónu

1 plechovka loupaných rajčat

300 g vepřovýho mletýho masa

1 až 2 plechovky červených fazolí v chilli omáčce

150 g strouhaného sýra

1 cibule

5 stroužků česneku

3 až 5 kostiček tmavé chilli čokolády

5 lžic oleje

sůl

chilli paprička

Tolik k originálnímu listu surovin. Já sehnal i rajčata v plechovce Arrabbiata, který byly taky krásně pálivý. Úplný Mexiko. Zato tmavou čokoládu jsem dal klasickou, protože Chilli Lindt za sto padesát korun mi tam srdéčko hodit nedovolilo. Strouhaný sýr jsem zvolil uzený eidam. Podle fotek z knížky naše dvě vinné mademoiselle taky nepochybně použily eidam. Olé!

A teď postup. V hrnci osmažte na oleji cibulku a česnek. Přidejte mletý maso a smažte asi 15 minut. Nalijte k masu dva litry vody (v receptu jsou dva litry, já bych příště dal max jeden litr, ať je polívka hustší). Přidejte dvě kostky bujónu a povařte. Toho, že to vypadá jak vařený blitky, si nevšímejte.

Pak přidejte loupaný rajčata, kousky čokolády a chilli papričku, případně chilli pastu. Já tam dal chilli papričku a pak i maďarskou černou Pistu. Maďarsko a Mexiko mají stejný barvy na vlajce, takže je to za mě v pořádku. Polévku vaříme dvacet minut. Pak přihodíme fazole a případně osolíme.

Na talíři ozdobíme polívku strouhaným sýrem.

Polívka to není moc dobrá. Není dobrej ani recept. Na druhu stranu jsem si připadal, jako kdybych byl živě na natáčení Babicových dobrot v dobách, z kterých je zhruba i tahle kuchařka (2009). A to zahřeje u srdíčka, stejně jako ta polívka. Ale třeba manželce chutnala a bez problému ji dojela i druhej den. Tak ji zkuste udělat i vaší manželce. Třeba ji bude chutnat. Nebo se s váma rozvede. Nic mezi tím, to vám můžu zaručit.

No a teď ta pecka největší. Tenhle recept je asi ten nejnormálnější, kterej jsem v kuchařce našel. Halt na rozvod se ještě necítím. Ale jsou tam opravdový skvosty plný piva, krabích tyčinek, kuřat zneuctěných plesnivým sýrem nebo pudinkových bomb. Tři podobný nádhery vyberu a udělám na Instagramu anketu. Vítěze uvařím, nafotím a pozřu. A pokud to přežiju, bude tu na vás čekat další článek. A to se vyplatí! Takže sledujte instáč, dejte lajk, sdílení a tak. Ale moc to nepřehánějte. Nechci dopadnout jako Soukup a schovávat se ve svým dvoupatrovým penthousu ve Včku. Ale tak jeho chyba. Měl Agátce udělat Mexickou polívku, třeba by byli ještě spolu...

Alsaský slaný koláč

Občas si koupím nějakou ujetou kuchařku pro radost, občas si koupím kuchařku, od které mám vysoký očekávání a občas si koupím kuchařku, protože stojí pár kaček a hází na mě na Knihobotu smutný oči. A občas nějaká kuchařka splňuje všechny tři kritéria a pak si spolu v kuchyni užíváme spoustu srandy. Jako tenká kuchařka s příhodným názvem Pizza Quiche Slané Koláče. A pak s hrůzou zjistím, že mé milé nejmilejší děti tuto kuchařku týrají div z ní stránky nelítají a já bych mohl brzo přijít o svůj oblíbený recept na Alsaský koláč, též zvaný Flammkuchen! On to teda asi nebude nějakej ten nejoriginálnější a nejpůvodnější recept, ale je tak super rychlej a jednoduchej, že ho doma zvládnou udělat i fanoušci mistra. Ono v té knížce je podobných receptů víc, ale o těch třeba příště. Teďkom si jdu rychle uložit recept na Alsaský koláč, než mi stránku s ním sežere kočka nebo než skončí nacpaná v květináči nebo tak něco.

Suroviny:

1 balení těsta na pizzu (takový to srolovaný)

4 malé cibule

150 gramů anglické slaniny

olej

160 gramů zakysané smetany

2 lžíce mléka

sůl

pepř

drcený muškátový květ

Troubu zapněte na 200 stupňů. Nakrájejte cibuli na proužky a slaninu na kostičky. Na pánvi si na oleji pěkně osmažte cibuli a slaninu. Nechte trochu vychladnout a smíchejte to se zákyskou, troškou mlíka, trochou soli, pěkným množstvím pepře a trochou drcenýho muškátu. Ochutnejte a pokud jste spokojeni, začněte chystat těsto. Rozmotejte ho na plech na pečící papír. Trochu zvedněte okraje a na těsto dejte směs cibule, slaniny a zákysky. Hoďte do trouby na nějakých 20 minut a sledujte tu nádheru, jak se peče. Rychlý, jednoduchý a vynikající. Nikdy nezklame.

McCrispy Smoky Bacon, McDonald's

Pfff žlblepty blbty zase kuře.

Limitka ale, takže pozor. Žmblptnumum blblbubu je to fresh?

Ne, nuda. Ale teď trochu vážně. Když už si z nás McDonald's a globální politika dělají dobrej den, tak se pojďme alespoň soustředit na novinku od McDonald's. Normálně bych nad kuřecím sendvičem od McDonald's mávnul rukou a zamířil na kuře ke konkurenci, ale název Smoky Bacon mi prostě rezonoval v kalhotách a nešlo odolat.

Nová houska z bramborovýho těsta, krémová BBQ omáčka, kuřecí prso, slanina, kyselý okurky a čedar. Celkem slušná kombinace. K perfekci ji chybí jen záměna smaženýho kuřete za hovězí maso, ale Češi na řízky asi nedají dopustit, takže máme zase kuře. Postřeh číslo jedna. Nešlo by to udělat jako u Burger Kinga? Že si bude moct každej vybrat, jestli do svýho promo sendviče chce kuře nebo krávu. To by bylo fajn. Třeba jednou...

No nebudeme to natahovat. Postřeh číslo dvě. Boží (!!!) omáčka. V podstatě jde o uzenou majonézu s rajčatovým a kyselkavým nádechem. Jakože tahle omáčka je fakt bombovní. A hádejte co. Skvěle by se hodila k hovězímu masu! Tady McDonald's ztratil geniální příležitost na legendární sendvič a'la Royal Bacon, o kterým se mi zdává už jedenáct let. Jenže jak to tak vypadá, to se kreativní tým McDonald's zrovna učil tvary ve školce, takže... jdeme na to kuře no.

Kuře je suchý a víc než po kuřeti chutná po pepři. A to tak že hodně. Chuť pepře je tak vlezlá, že je dokonce schopná přebít i tu omáčku. Dokonce i kyselou okurku. Když do okurky kousnete, cítíte kyselost. Sekundu, dvě a bum, pepř. Jestli jsem zrovna dostal nějakej špatnej kus masa, těžko říct, ale první chuťovou linii celýho burgeru tvořil pepř. A to je věcná škoda. Mám rád pepř, ale zrovna s touhle omáčkou šlo kouzlit úplně jinak. Stačilo by k tomu, ehm, hovězí... Zase sem si nemohl pomoct, sakra...

Houska je fajn, Krásně měkoučká a vláčná. Naprostá pecka mezi fast foodama. K tomu ta uzená omáčka, která dodávala suprovou uzenou linku, než ji smetl pepř. Okurky a sýr klasika. Slaninu snad netřeba komentovat. Tady byl opravdu náběh na něco velkýho. Bohužel kuře od McDonald's nestojí za tu návštěvu. Jako není to nejhorší, až na ten pepř. Ale za mě řízek patří na talíř, ne do housky. I u konkurence si spíš dávám různý wrapy než sendviče. A žádná placka z mrazáku, byť se sebelepší omáčkou, mě zjevně nenaučí opak. Mimochodem dokonce jsem omáčky dostal opravdu dostatek a stejně si stěžuju. Fakt tak moc mi vadí, že tohle si nemůžu dát s hovězím masem!

Cena je 145 korun samostatně a 205 korun ve velkým menu. Za tu cenu dostanete sendvič, o kterým si celou dobu budete říkat, jak by byl geniální s hovězím masem. Takže za mě ne, nedoporučuju. Snad jen pro fast foodový fajnšmekry kvůli té omáčce. Doporučil bych ho v hovězí variantě? Nepochybně. Dal bych si ho znova? V hovězí variantě rád a opakovaně... Tohle je jako vytvořit geniální, propracovanej a neotřelej granát, odjistit ho a hodit si ho pod nohy. Gratuluju.

Cheester Beef, Burger King

King's Collection

Chésekak. Chésekaké. Chésesester. Chéstr. Čís. Čístr! Máme tady novýho Krále! Krále se sýrem mezi masem a deklem, takzvaně ráfkem. Je to tak. Byla výplata a jak jinak oslavit kulatý šestý stý (!) příspěvek než tím nejdražším burgerem, co si ve fast foodech můžete momentálně objednat. Sice budu ke konci měsíce asi žebrat, ale co. Třeba se mi tentokrát podaří přeprat prodejce Novýho prostoru a uzmout konečně jejich teplý místečko v centru. Mezitím si jdeme užít novou recenzi a oslavme neuvěřitelných 600 (!) příspěvků na téhle internetové, undergroundové žumpě plné zdravých receptů a dietních rad.

Série prémiových burgerů King's Collection od Burger Kinga je tu s náma už nějaký čtyři roky. Jde o sendviče se stopadesáti gramy masa, exkluzivníma surovinama a cenou nastřelenou tak vysoko, že div nesetřelí Muskovu Teslu putující Vesmírem tááákhle vysoko. King's Whiskey BBQ, kterej je tu s náma doteď, byl z celé série zatím nejlepší. Překoná ho Cheester Beef?

Ne. Asi ani už od pohledu. Po rozbalení na mě vykouklo obří maso. To beru. Ale zbytek? Kde je ta prémiovost? Tenkej plátek smažené goudy? Podle barvy smaženej v oleji, kterej pamatuje ještě Izera s vlasama? Roští rukoly tak malý, že by se v něm neztratil ani šmoulí holub? Trocha slaniny? Stopový množství omáčky? Sorry jako, ale takhle nemůže vypadat burger za 229 korun českých. Mimochodem v menu stojí neskutečných 309 korun. Tož třeba to dotáhne alespoň chutí.

Ne. Nedotáhne. Ač chuť nebyla vyloženě špatná. Maso bylo fajn, i když celkem suchý. Samotná smažená gouda byla totálně podprůměrná. Mastnej plátek, kde bylo víc strouhanky než sýra. Sýr uvnitř byla skutečně gouda, která nebyla nejhorší, ale absolutně to nebyl materiál do sendviče. Možná jako finger food, ale i pak by to byl těžkej průměr. Češi mají rádi smaženej sýr. Každej tady ví, jak má vypadat a jak má chutnat. A každej začne slintat, když si představí, jak si svoji rozteklou nádheru ukrojí, napíchne a utopí v tatarce. Smažená gouda od Burger Kinga vás ale nejspíš nechá chladnýma. Je to tenký, je to přesmažený, je to zbytečně mastný, teče z toho olej a chuť je naprosto nudná. Střela vedle.

Co se celkem povedlo byla kombinace rukoly a jedinečné medové hořčice, jak ji nazývá Burger King. Omáčka je v podstatě lehce hořčicová nasládlá majonéza. Slovem jedinečná bych ji asi nenazval, podobných hořčicových omáček jsem jedl mraky. Ale v kombinaci s nahořklou rukolou jde o celkem slušnou kombinaci. Určitě použitelnou do sendviče. Bohužel to mastný panoptikum dole to celý zabilo.

Slaniny tam byly celkem pěkný plátky, ale taky nic extra exkluzivního. Co zavánělo exkluzivitou byly krásně tlustý plátky kyselé okurky. Ty taky dodaly jako jediný nějaký ozvláštnění celýho sendviče. Jejich kyselost byla příjemná, leč taky ubitá kombem maso-sýr. Okurky ze sebe vydaly tak dvacet procent toho, co mohly. No a to je vlastně všechno, víc surovin tam není.

Když zastavíte svoji nemovitost a Cheester Beef si dopřejete, čeká na vás hlavně chuť suššího hovězího s chutí oleje a strouhanky. Trocha sýra, trocha okurek. Nahoře občas rukola s omáčkou. Hlavně ale hovězovo-olejovo tučný mišmaš. Možná kdyby se nešetřilo omáčkou a bylo by ji tam tolik, že by netekla jen z posledního sousta, ale že by stříkala do všech stran a tekla vám po bradě, pak by tenhle sendvič vystřelila tam, kam by potřeboval. Tááákhle vysoko. Ale bohužel. Bohužel je Cheester Beef naprostý průměr, který na kolena srazí Swiss King a ani mu to nedá zabrat.

Kdyby si Cheester Beef nehrál na krále všech králů a stál doslova polovinu, určitě by stál za ochutnání. I tak by to ale nebyla žádná hitparáda. Za 229 korun si ho ale může dát jen blázen. A jen totální blázen si ho dá podruhý. Já si myslím, že ho můžete klidně vynechat. Na Cheester Beef opravdu není vůbec nic exkluzivního. Kupte si normální burger a peníze navíc investujte do dezertu. Toť moje investiční rada. Na recenzi kuřecí verze Cheester Chicken v žádným případě čekat nemusíte.

Bao Buns, DrinkEat, Ostrava

„Knedlík se vaří ve vroucí vodě ve tvaru podlouhlých válečků a teprve po vyjmutí z lázně se krájí na tenké plátky. Po obrubě těchto plátků může být takový knedlík trochu oslizlý. Naproti tomu typický nok se ve formě kuliček nebo šišek vaří každý kousek oddělený zvlášť, a tudíž je slizký po celém svém povrchu. A Bao Buns, to jsou knedlíky z Číny, ty havloidní kavárníku!". Už unikla část scénáře z Pelyňšišek - filmu o Nutelle, inflaci, pražských kavárnách a jelitech, odehrávající se během invaze českých důchodců do polského pohraničí. Nikdy nezapomeneme! A než na tenhle skvost vyrazíte do kina, pojďme se podívat na ty čínský knedlíky.

V ostravským centru se podniky otevírají a zavírají tak rychle, že to člověk ani nestíhá sledovat. Ve většině případů mi je to buřt, protože jsem dospěl do bodu života, kdy mi ke štěstí stačí studený pivo, pár rohlíků a třicet minut klidu denně. Ano, rezignoval jsem na život. Ze zimní letargie mně vytáhla až cedule před jedním z ne až tak starých bister, okolo kterýho chodím skoro každej den do práce. A sice podniku DrinkEat. Předtím tam byla jakási kavárna a před ní taky kavárna. V životě jsem tam nevkročil, bo nemám rád kavárny. No a teď si tam můžete zajít na Bao Buns. To je jiná liga než kafé. Bao Buns je geniální jídlo do ruky, který není tak profláklý jako burgery nebo tortilly, takže ho nenajdete na každým rohu. Alespoň ne v Ostravě.

Bao Buns jsou nadýchaný asijský knedlíčky plněný masem a zeleninou. V podání DrinkEat jsou plněný trhaným vepřovým, nakládanou zeleninou, sriracha majonézou, arašídama a koriandrem. A tahle kombinace nemá chybu. Ani jednu jedinou. Maso je perfektně dochucený, trochu pikantní a šťavnatý. Sriracha majonéza je akorát pikantní s perfektní konzistencí. Možná jde o tu originální, kterou jde koupit. Možná jde o nějaký domácí mix, ale rozhodně je to povedená omáčka. Nakládaná zelenina je křupavá, pěkně navinulá a svěží. To všechno je zasypaný nadrcenýma arašídama a koriandrem. Knedlíkový těsto ja nadýchaný jako obláček. Chuťově nemá daleko k našim kynutým knedlíkům.

Asie z toho stříká na všechny světový strany. Každý kousnutí do téhle nadýchané a přesto surovinama nabušené nádhery vás přesune na kouzelnou cestu gastroasií. Ocitnete se v zemi ohňostrojů, velkých dřevěných lodí a vtipných klobouků. Pak vás trochu začne pálet pusa. Kousnete si znova a zase ohňostroj chutí. Šťáva z masa, křupnutí zeleninky, koriandr, omáčka, nadýchaný knedlíček. A zase a zase. Od začátku až do konce si tuhle jízdu budete užívat.

Za tři kousky, kterých se na oběd v pohodě najíte, dáte 249 korun. V porovnání s burger podnikama v okolí nebo i v porovnání s cenou menu ve fast foodech je to slušná cena. Je to určitě dost peněz za jeden oběd, ale tohle jídlo za to prostě stojí. Rozhodně můžu jedině doporučit. Pokud máte rádi Bao Buns nebo vás tahle asijská verze fast foodu láká, neváhejte. Těžko říct, jak dlouho na menu vydrží. Nebo kdy se tam objeví další nová kavárna...

Baníček, Chacharova pizza, Ostrava

Baníček, luláček, Baníček, luláček... FCB!!! Nějak tak je myslím ten slavnej ostravskej pokřik, díky kterýmu jsem se na kolejích na Porubě nevyspal dvakrát do týdne. A podle Baníku, teda Baníčku, pojmenoval Chachar svoji pizzu. Mimochodem v plzeňským "Chacharovi" aka "Paňárovi" je z Baníčku pizza Viktorka. V Praze "Pepíkova" pizza neuspěla, asi se nedohodli na týmu. Nebo jim nejedou český eidamový koláče. Nebudu nikoho soudit, taky nejsem jejich skálopevnej přívrženec. Ale raz za čas... Raz za čas člověk prostě dostane chuť na tu pravou českou pizzu, která straší Italy v jejich nejhorších nočních můrách, když už je i ananas málo...

A takhle Baníček vypadá. Tomat, eidam, šunka, vysočina, kukuřice, chilli, uzený eidam a paprika. Kombinace hodna kdejakýho fotbalisty vydělávajícího dost na to, aby si koupil supersport, pak ho rozmlátil a ve čtyřiceti stál ve frontě na pracáku spolu s náma, lůzou baštící eidam. A tahle pizza chutná přesně tak, jak vypadá. Jako směsice průměrných surovin. Ale nutno podotknout, že celkem povedená směsice.

Salám i šunka neurazily. Tomatový základ má blíž ke sladkýmu kečupu než k sugu. Paprika byla dobrá a čerstvá. Kukuřice spousta, dodávala krásně sladkej tón. Celý to bylo lehce obstříknutý srirachou, takže nějaká ta pikantnost tam taky byla. Eidamu, jak uzenýho, tak klasickýho, tam bylo poskrovnu, takže se nekonal sýrovej šourek, ba naopak, sýr pizzu jen příjemně doplnil. Těsto byla tlustší Chacharova klasika, jako vždy. No a v puse ucítíte přesně to, co tam zrovna budete mít. Ani jedna ingredience vyloženě nepřebíjí tu druhou. Pokud si tuhle pizzu koupíte, tak dostanete přesně to, co od ní čekáte. Jen proboha nečekejte žádnou italskou klasiku. Chachar jede český bomby a nestydí se za to. A to je fajn, protože někdy si člověk prostě musí udělat dobře...

Cena v Ostravě (rozvoz ze Slezské) je 229 korun. Zdá se to hodně, ale na druhou stranu si Chachar neúčtuje krabice, dovoz a podobný pseudo manipulační poplatky. Takže cena je srovnatelná s konkurencí. Za slanej českej koláč je to i tak dost, ale levnějších variant v ostravským centru už není moc, jestli vůbec nějaká ještě je. A pokud máte chuť přesně na tohle kombo a nebudete se stydět, když vám před barákem zastaví auto s obřím logem I Love Eidam, tak Baníček můžu směle doporučit.

PS: Pokud tohle někdo od Chachara čte, tak se přimlouvám za návrat Radkovýho tvarůžkovýho speciálu! Ten mi chybí jako už dlouho nic.

Hovězí hamburger, Restaurace U Lucy, Ostrava

Určitě vás všechny zajímá, jakej můžete dostat hamburger v zimní ostravské Zoo. Jakožto vlastník, opatrovník, rodič nebo co to dvou dětí jsem mistr průvodce v místní Zoo. Přesně vím, kde tam najdete kdejakýho pavouka, zebru, slona, želvu nebo opici s tím nejčervenějším zadkem. Ale návštěva Zoo se netočí jen okolo opičích zadnic, ale chtě nechtě i okolo jídla. Samozřejmě si můžete svačiny nachystat doma a ušetřit za těch cca dvanáct let asi čtvrt miliardy, ale to bych to nebyl já, abych někde něco nepožral.

Stánků a restaurací je v Zoo celkem dost. A všechny jsou víceméně stejně hrozný. Vyčnívá snad jen restaurace Saola, kde sice dostanete klasický bufetový hotovky plavající v oleji za nekřesťanskou přirážku, ale pořád to má nejblíž ke klasickýmu obědu. Vyšší cenu beru, pokud tím alespoň dotujou zvířata. Každopádně hotovky nejsou moje doména. Já se vždycky těším na nějaký rychlý kekel do ruky. Tentokrát jsem vydržel čekat až dolů k šimpanzům a v restauraci U Lucy jsem si poručil, jak jinak, hovězí hamburger.

Normálně bych o burgeru ze Zoo nepsal, ale na tomhle už bylo znát, že proběhla nějaká snaha o o chlup vyšší level, než mají v bezprostředním okolí (rozuměj u hrochů a u pávů). Houska nebyla ta vyloženě nejlevnější trvanlivá příšera, ale jednalo se o trochu dražší brioškovou housku. Na cti ji bohužel ubral věk, kterej bych odhadoval někde mezi jedním až dvěma dny. 

Maso bylo domácí uplácaný hovězí. To jsem nečekal a bylo to příjemný překvapení. Byla to celkem tlustá placka a upečená naprosto do mrtva. V parných letních dnech, kdy se tam brigádníci střídají jeden za druhým, je to možná i lepší řešení. Každopádně trochu víc šťávy by masu neuškodilo. Takže jedničku za snahu, čtyřku za zpracování.

Zelenina nepřekvapí. Jeden plátek rajčete a asi dva plátky salátové okurky nakrájené do průhledna. Pozor na vítr, ať vám z hamburgeru okurky nevyfoukne. Potom v hamburgeru najdete pořádnou dávku zelí. Jako na tom nejfajnovějším nádraží. Omáčka v podobě domácího mixu tatarky s kečupem taky nesmí chybět.

A toť vše. Za bratru hezkých 150 korun českých. Možná tahle recenze vyznívá dost negativně, ale vlastně není. Upřímně je to první náznak svítání na lepší časy fast foodu v ostravské Zoo. Tohle je první alespoň pokus o domácí burger, kterej jsem tam dostal. Podobných pokusů byly plný restaurace v celé ČR nějakých patnáct let zpátky, takže teď stačí jen počkat patnáct let a bude líp. A třeba i dřív. A nebo taky ne. Ostravská Zoo je neskutečnej gastro skanzen. Skoro jako všechny místní koupaliště. Každopádně pokud vás při pohledu na kálející prase nebo souložící želvy chytne chuť na hamburger, vydržte až dolů k opicím. Ledaže byste měli chuť na separátek, pak zvolte stánek dle libosti. Hlavně ať chutná!

Mac&Cheese iTwist Strips, KFC

MAC & CHEESE

Počítač od Applu a sýr. Kombinace, která v malým Cheeseburgeru fungovala až překvapivě dobře. Jak je na tom malej Twister?

Rourka plná infarktové radosti. Sýrový těstoviny, smažený kuřecí stripy, slanina, sýr, dvě omáčky. Jako moc nevím, jestli má cenu psát něco dál. Jak může chutnat něco, co je plný smažených, tučných, sýrových, přesolených, pikantních, smažených a tučných a hodně přesolených věcí? Jako nebíčko v papule. Tak.

iTwist je taková ta menší tortilla, ale upřímně řečeno, s množstvím náplně budete naprosto spokojeni. Se skladbou taky. Těžko uvěřit, že podobnou zvěřinu si můžete koupit s hranolkama za 75 korun. Skoro bych řekl, že je to takzvaně Hezká Cena (Nice Price). A konkurenci s jejich Hezkou Cenou strčí KFC s přehledem do kapsy. 

Chuťově je Mac&Cheese iTwist Strips pecka. Dobrý pikantní smažený kuře, dobrá slanina, sýr, dost slušná kombinace BBQ omáčky a sýrové omáčky a k tomu výplň ze sýrových těstovin. Zní to šíleně, ale spolu to funguje. Samozřejmě zase jako svačina. Při nějaké větší porci by se to asi rychle omrzelo. Cítit jde všechno, na co narazíte. Sousta se spoustou slaniny byly vyloženě slastný. Kombo sýra, kuřete a BBQ omáčky taky nikoho urazit nemůže.

iTwist mi přišel i o chlup lepší jak Mac&Cheese Cheeseburger. Přece jen těstoviny se víc hodí do tortilly než do housky. Jen bacha na výběr. KFC nabízí ještě něco, čemu říká Mac&Cheese iTwist Cheezy a ten je bez stripsu. To by mi přišlo jako škoda i za těch pár peněz. Chcete stripsy. Věřte mi.

No a jak jsem byl nadšenej z iTwistu a každý kousnutí byla naprostá paráda. Tak Hot Wings, který jsem si k nim vzal, byly hrozně tragický. A to se mi stalo poprvé. Byly úplně jako by je někdo zapomněl vymáchat v kořenící směsi. Cítit byl jen olej a neslaný maso. Snad to byla jen chyba a neproběhla nějaká hloupá změna receptury. Skoro sem si připadal jak v Popeye's.

Tak jako tak Mac&Cheese iTwist Strips můžu jedině doporučit. Svačina za pár kaček a s hranolkama za 75 korun je to poměr cena/výkon, kterej tady dlouho nebyl a za pár dní zase dlouho nebude. KFC si zaslouži velkej palec nahoru.

Langoš s tatarkou a kečupem, České Bistro, Ostrava

Každej to zná. Okolo něčeho chodíte měsíce a měsíce. Měsíce přemýšlíte, kdy to konečně přijde. Kdy seberete koule ze země, přiblížíte se a ... A pak to buď klapne nebo ne. Mi to neklaplo. Okolo Českýho Bistra v Nové Karolině chodím měsíce. Měsíce tam koukám na langoš samuraj s grilovaným párkem a měsíce přemýšlím, kdy si ho objednám. A když už se rozhoupu, tak paní za pultem vystřelí, že mají jenom klasiku. No zase nic. Samurajo-langošový incel jsem a samurajo-langošový incel zůstanu... Tak jdeme alespoň na tu klasiku.

Ano, i tohle si můžete koupit na oběd v Nové Karolině v Ostravě. Klasický langoš se vším. S trochou štěstí možná i jinačí langoš, ale spíš ne. O tom později. Takže klasika.

A nebudeme chodit okolo horkýho těsta. Tenhle langoš byl... byl naprosto otřesnej. Hrůza a katastrofa. Radši bych jel krokem padesát kilometrů za plným hovn*cucem v kabrioletu než si tohle objednal znova. Těsto bylo naprosto proch*aný olejem. Ale tak, že při zakousnutí se vám do pusy vlilo víc oleje než do pusy dostalo těsta. Mimochodem oleje pěkně starýho. Vůně i chuť starýho friťáku zaručena.

Sýr byl ten nejlevnější eidam, kterej najdete v zadní výprodejové polici supermarketu. Tatarka a kečup nějaký ARO z plastu. Česnek byla snad jediná pozitivní věc. Bylo ho tam tolik, že občas přebil i ten zbytek. Samozřejmě z vás pak táhnul na dva metry, ale to mi nevadí.

Prostě fekální zážitek s česnekem. Naprosto srovnatelnej s All you can eat v místním Asia Buffetu. A kdybych si měl vybrat, zajdu radši tam než znova do Českýho Bistra. Mimochodem kromě samuraj langoše neměli ani žádný další ze třech speciálů. Jen klasiku. Takže se jim s tím spíš jen nechtělo drbat. A možná je to tak lepší...

Cena 69 korun. Samozřejmě nedoporučuju. Ani za desetikorunu by nestál. A když tak zpětně čtu recenze na Googlu, tak nejsem jedinej. A není to tím, že bych byl zmlsanej z Maďarska. Jen opravdu nevidím jedinej důvod, proč by tohle měl někdo jíst ve fast foodovým svatostánku. Tečka. Brrrr. Víc nic. Snad ještě fuj.

Mac&Cheese Cheeseburger, KFC

MAC & CHEESE

Dnes bych si dal těstoviny do Cheeseburgeru. Děkuju. Hahaha! Cože? To fakt někdo dělá? Tak jdeme na to!

Dva stripsy, plátek sýra, slanina, sýrová omáčka, BBQ omáčka a těstoviny se sýrem. V housce. A to jsem myslel, že pro ty opravdu nejvíc ujetý jídla člověk musí prolízat kuchařky z raných devadesátek. A ono ne. Stačí si zajít do KFC. No ale není to poprvé. V roce 2023 jsem měl Mac&Cheese Grander a to byla taky ujetina. Taková ujetina, že jednou a stačilo. Hlavně teda kvůli tomu, že za ty prachy už prostě člověk sežene spoustu lepších věcí. Ale Mac&Cheese Cheeseburger? To je jiná cenová liga.

Za 55 korun dostanete tuhle menší umatlanou hroudu ztělesněnýho infarktu. Srdce poposkočí, jestli radostí nebo šokem, to nechám na vás. A už se s tím hrnete do pusy. První kousnutí. Super kuře. Pikantní, křupavý, kuřecí kuře. Prostě KFC. Tohle žádná konkurence nedožene. Ať Přemka posílá kam chce.

Druhý kousnutí. BBQ omáčka, mňam. Sýrová omáčka. Trochu umělá, ale taky mňam. No a pak divná, mazlavá a trochu studenější vložka. Aha! Kolínka! Ke kuřeti. V burgeru. S BBQ omáčkou. Fíha. Kolínka byly uvařený o jednu minutu víc než by měly být na al dente. A ruku na srdce, přesně takhle si těstoviny vařím i já.

Na kolínka v burgeru se nedá zvyknout a každý sousto vás překvapí. Jedete dál. Slanina. Fajn. Plátek sýra. Absolutně nerozpuštěnej. Trochu škoda, ale nevadí. A jíte a jíte a zjišťujete, že vlastně cítíte všechno, co v tom burgeru je. Obě omáčky, kolínka, plátek slaniny, kuře i ten plátek sýra. Nejvíc samozřejmě pikantní kuře, kterýho tam bylo nejvíc. Pak celkem dost BBQ omáčka, ale hnedka za tím jel chuťově zbytek. Mac&Cheese Cheeseburger je až nečekaně vyladěnej sendvič. Ujetě vyladěnej. 

Sendvič jsem měl poskládanej naopak a možná i díky tomu ty kolínka každý sousto tak překvapily. Ale za mě to bylo fajn, protože takhle to byl opravdu unikátní zážitek. Samozřejmě musím poznamenat, že velkej sendvič bych s touhle kombinací asi nedal. To by se mi brzo přejedlo. Ale jako Cheeseburger? Za 55 korun? Naprosto excelentní a originální svačina a příjemný překvapení k tomu. Můžu jenom doporučit. Skoro nemáte co ztratit. 

Jablečné čatní

Tenhle blog je plnej odporných, nechutných, šílených ba přímo fekálních receptů. Prostě uvařím a ochutnám všechno, abyste vy už nemuseli. Ale občas sním i něco, co celkem ujde. A občas to i uvařím. No a někdy se mi zadaří uvařit nějakou pecku, kterou si chci uložit na později, protože ji nepochybně budu dělat znova a znova a pravidelně. Jednou takovou peckou se právě stalo domácí jablečný čatní. A protože sem to tam házel dost od oka, jdu to ještě za tepla zapsat, než se mi poměr surovin vypaří z hlavy.

Suroviny:

800 gramů jablek

180 ml jablečnýho octa

1 lžička kurkumy

0,5 lžičky soli

1 menší cibule

2 lžíce strouhanýho zázvoru

180 gramů cukru krupice

0,75 lžičky garam masala (nebo jedna rovná lžička)

0,33 lžičky mleté skořice

0,5 čerstvé papričky habanero (menší půlka, podle pálivosti)

3 stroužky česneku

Jablka oloupejte, vykrojte jadřince a nakrájejte na menší kostky. Zázvor oloupejte a nastrouhejte. Ať ho máte alespoň ty dvě lžíce. Cibuli a česnek nasekejte nadrobno. Chilli dejte jak kdo má rád. Habanero se sem díky svoji ovocité pálivosti extrémně hodí.

Všechno naházejte do hrnce společně s ostatníma surovinama a kořením, zalijte daným množstvím jablečnýho octa, zamíchejte a přiveďte k varu. Potom zeslabte, nechte probublávat a občas zamíchejte. Za padesát minut až hodinku by vám čatní mělo začít pořádně houstnout a jakmile už tam není tekutina, vypněte a nechte zchládnout. A máte hotovo. Je to fakt perfektní kombinace a zatím nejlepší čatní, který jsem měl to štěstí ochutnat.

A jak tak vidím tu fotku, jdu si zase nabrat...

Valašské placičky

TATABAZAR 

Chtěl jsem manželce udělat radost. A čím jiným, než jídlem! A protože je z Valašska, tak volba byla jasná. V análech české gastronomie (Babicovy dobroty) jsem vyhrabal recept od paní Hany Kaňákové na Valašské placičky. Podle výčtu surovin není pochyb, že tento původní a starodávný recept robily tetky z Valašskýho muzea v Rožnově dřív, než to vůbec bylo muzeum. A co mají Valaši a Babica společnýho? Chlast! Takže slivku do ruky a jdeme vařit.

Suroviny:

1 kg kuřecích prsou

2 lžičky soli

1 lžička vegety

1 lžička kari koření

2 lžíce solamylu

1 lžička sladké papriky

špetka pálivé papriky

mletý pepř

4 vejce

1 dl oleje

6 stroužků česneku

2 velké cibule

olej na smažení

Pokud jste sehnali všechny historické suroviny, jako třeba vegetu nebo kari, tak postup je následující. Maso nakrájejte na nudličky, cibuli nahrubo, česnek prolisujeme. Všechno smíchejte dohromady, dejte do ledničky a nechte odležet. Pár hodin, nejlíp přes noc. Na pánvi rozpalte olej a dělejte na ni z "těsta" placičky, který osmažte z obou stran. Podáváme s čím chceme. Podle paní Hany s bramborem a zeleninovou oblohou.

Samozřejmě zapíjíme slivovicou. Po místním průhlednou. Nebo čímkoliv co píše. A zalejeme pivem. Je to mňamka. Pokud znáte někoho z Valašska, nebojte se ho tímto starodávným receptem oblažit!

Jingle’n Cheese, Don Corleone Pizza, Ostrava

Chuť, která zahřeje

Rolničky, rolničky, blabla bla a sýr... Vánoce skončily, ale jejich duch přetrvává. Minimálně při pohledu na zůstatek účtu. A taky při pohledu na nabídku ostravské pizzerie Don Corleone. Tam ještě furt můžete najít limitku Jingle'n Cheese. Rolničky a sýr v housce, proč ne. Jdeme na to.

Houska, hovězí, vypečená slanina, extra porce čedaru, jalapeno a original mayo. Tolik k popisku na webu.

Realita? Tady někdo smashoval! A smahnul si nejen maso, ale pro jistotu i celej burger. Tekutiny z něj tekly bokem i horem. Jeden z těch burgerů, který přímo vybízí k zakousnutí.

První sousta super. Šťavnatý smashnutý maso. Tenký, ale opravdu udělaný akorát, takže nebylo suchý. Chuťově naprosto v pořádku. Jalapeno kam se podíváš, takže o štiplavou a ovocnou pikantnost nouze nebyla. Spousta sýra. Opravdu obrovská spousta slaniny. Slanina za mě mohla být o něco víc vypečená. Tuplem pak pokud o vypečenosti mluví na webu. Vzhledem k jejímu velkýmu množství pak do burgeru dodávala spíš chuť uzenýho masa než chuť křupavé slaniny, na kterou jsme zvyklí.

To všechno ještě plavalo ve velkým množství original mayo. Chuť original mayo bych popsal jako... majonézu. Plavalo to v majonéze. Možná byla lehce zauzená, ať ji nekřivdím. Houska působila domácím dojmem. Byla to taková ta máslová brioška. V grilu při zapíkání pustila do toho všeho ještě trochu másla.

Takže si to shrňme. Maso dobrý, jalapeno dobrý, slanina tučná, majonéza tučná, houska tučná, hodně sýra. Nebudeme chodit okolo horké kaše. Tohle bylo snad ještě mastnější než Halininy skoro dietní bramboráčky. Burger jsem nedojedl, protože jsem se pod stromečkem chtěl třepat radostí a ne žlučníkovou kolikou. Každopádně chuťově je Jingle’n Cheese taková ta správná prasárna a za 159 rozhodně zajímavej pokus. Pokud bydlíte v Ostravě a máte pocit, že ke štěstí vám schází dvě deka oleje, jděte do toho. Máte posledních pár dní. Pokud ale máte chuť na dobrej a vyladěnej burger, raději se mrkněte někam jinam.