Cheese King Chicken, McDonald's

Hurááá! Sýrovka je zpátky

Hurááá! Sýrovka je zpátky! Pojďme se chytit za ruce, skočit na žlutej balón a hopsat po provozovně jak malý děcka. Huráá hurááá. Tralalalááá... Snad ty balóny mají aspoň evokovat varlata a osvětu během movemberu nebo tak. No nic. Nebudu dědkovatět a nadávat na reklamy. Ve skutečnosti bych si taky rád zaskákal na žlutým balónu při jedení Swiss Kinga, ale v Decathlonu žlutý balóny nemají... 

Tož jdeme psát. Teda já jdu psát. Vy budete číst. Číst recenzi na novinku v Sýrové sezóně. Čtete správně. Novinka v sýrové sezóně. To tu dlouho nebylo. A upřímně nebýt vašich komentářů na blogu, tak si toho možná ani nevšimnu. Málem mi ušlo, že Cheese King, novinka z roku 2013, tu ještě nebyla v kuřecí verzi. A nebo možná byla, jen sem ji úspěšně ignoroval. Mimochodem podle análů tohodle blogu byla poslední novinka sýrové sezóny Smažák Fresh v roce 2021. Bídu, zmar a štěnice na inovační oddělení. Ale co už. Hlavně, že Swiss Kinga máme pořád.

Takhle Cheese King Chicken vypadá. Neplést se Swiss Chicken. Kuřecí maso, smaženej sýr, sýrová omáčka, slanina, smažená cibulka, salát a houska. Dieta nás dneska rozhodně nečeká. I když kopec salátu může klamat.

Mimochodem tohle je asi ten nejzelenější salát, co jsem kdy viděl. Jakože ne ve fastfoodu, ale všude. Úplně sem se lekl, že jsem si objednal něco zdravýho. Čekal jsem unylý, hnědo žluto béžový sendvič ve všech barvách životního cyklu fritovacího oleje a ona zelená jak na novým semaforu. Tak ale tím končí veškerý pozitiva. Nebudu to natahovat a klasicky si s tím dám tolik práce, kolik práce si s vymýšlením téhle novinky dal McDonald's.

Ač jednotlivý suroviny nejsou vyloženě k zahození, celkově tohle byla extrémní a nepřitažlivá nuda. Strouhanka nahoře, strouhanka dole, houska dole, houska nahoře. Nebýt dvojité omáčky, ani bych to nedojedl. Ono by to nešlo. Smažák je spíš suchej a moc netekl, kuřecí maso taky všechnu šťávu nechalo někde ve fabrice a každý kousnutí je jak pozvánka na Rally Dakar. Obě porce sýrové omáčky mi obsluha v kuchyni nastřelila do stejné půlky sendviče, takže ani objednání extra porce omáčky vás nemusí zachránit.

Slanina se ztrácí, smaženou cibulku ani nevím, jestli jsem tam měl no a zelenej salát, ten byl tak maximálně zelenej. Jeho role tímhle skončila. Cheese King Chicken zachraňuje jen naprosto geniální sýrová omáčka. Nacpat smaženej sýr a smažený kuře do housky halt nebyl ten nejlepší nápad a teď už víme, proč to trvalo McDonald's jedenáct let, než se k tomu odhodlal. Obalovaný a smažený věci v housce si halt žádají šťavnatý zbytek. 

Burger King spáchal něco podobnýho. Sir Bacon Chicken Pocket Wrap a ten je boží. Jen to chce tortillu místo housky. Tak si to shrňme. Cheese King Chicken stojí 165 korun samostatně, ve velkým menu pak 235 korun. S extra omáčkou, bez které to už vůbec nejde, 10 korun navíc. Za ty peníze tohle prostě nestojí. Pokud už chcete neskutečnou prasárnu plnou smažených fast foodových dobrot, zajděte si raději do Burger Kinga na ten Sir Bacon Wrap. Cheese King Chicken je slepá vývojová větev, která dostala šanci jen proto, že Přemek měl zrovna cestu do kuřecí fabriky.

Netřeba plýtvat více písmeny a vašim časem. Cheese King Chicken nedoporučuju. Nikomu.

Churros, Burger King a KFC

Churros! Churros, čtěte čuros, jsou letos hit. Čuros v Burger Kingu, čuros v KFC, čuros všude, kam se podíváš! A co že to vlastně je? Babica by řekl něco, jakože čuros jsou koblihy z Mexika. Stejně jako čedar, ten mexickej sýr. Proti mistrovi samozřejmě nepůjdu, takže si dáme spíš jinou otázku. Co je to Churrera? Čtěte čuréra. Za A, protetická náhrada penisu z Mexika. Za B, písmeno maďarské abecedy, hned za Borárosem. Za C, tvořítko na čuros... 

Za C je správně! A taková čuréra může být dlouhá, krátká, tlustá, tenká, manuální nebo třeba na baterky. A podle tvaru vaší čuréry pak máte různý čuros. Burger King má čuros světlý, malý a tlustý, KFC pak má čuros dlouhý, tmavý a tenčí. Takže každý podnik má nepochybně jinou čuréru. Jak my, znalci čuros, už samozřejmě poznáme. Jdeme se na to podívat blíž.

Hodně blízko. Hodně, hodně blízko. Lupu do ruky. Burger King má malou čuréru, takže nabízí Mini Churros. Vybrat si můžete mezi malým kyblíkem s osmi mini čuros nebo větší kyblík s dvaceti mini čuros. Já sáhnul po tom menším kyblíku. Pak si můžete vybrat polevu. Burger King nabízí karamelovou nebo čokoládovou. Svoje čuros jsem si nechal pocákat karamelem.

A tohle jsem dostal. Osm kousků osmaženýho něco-jako-koblihovýho těsta ve tvaru hvězdičky. To jsou čuros. V podání Burger Kinga jsou to krátký špalíčkový čuros. To znamená větší plochu a větší prostor pro polevu, takže proč ne. Těsto mělo spíš tvrdší a pevnější obal. Uvnitř bylo těsto hutný a docela dost pečivovitý. Pokud čekáte tučný a nadýchaný koblihový těsto tak, jak ho znáte z českých koblih, tak tyhlety čuros jsou trochu jinde. Jsou spíš pečivovitý a tužší, ale nejsou špatný. Vlastně jsou fajn.

Možná ne tak moc samotný, jako v kombinaci s karamelovou omáčkou. Ta je hutná, sladká a super karamelová. Taky je jí tam dost a díky geniálnímu hvězdicovitýmu tvaru čuros se uchytí na velké ploše. To znamená, že chuť karamelu vás bude provázet celou dobu jedení. A ty spodní poslední kousky, tak ty použijete jako mop, vytřete s něma zbylou omáčku a dostanete se zase o krok blíž cukrovce tak, jak to člověk při objednání dezertu k meníčku ve fast foodu nepochybně zamýšlí. Cukrovo-tuková paráda. Za mně je tenhle dezert super. Aby ne. Smažený těsto, sladká omáčka, co by mohlo být lepšího.

Cena je nějakých 49 korun, což odpovídá muzice, kterou dostanete. Pokud si rádi dopřejete sladkou tečku ve fast foodu, Mini Churros v Burger Kingu určitě zkuste. Když už nic jinýho, tak ve vás alespoň vydrží dýl než velkej shake, kterej se většinou z člověka snaží dostat ještě dřív, než se stihne vrátit do práce...

Aby toho nebylo málo na jeden článek, tak jsem se šel mrknout i na čuréru plukovníka Sanderse. Plukovník smažený kuře má čuréru o něco tenčí, ale o dost delší. Jeho čuros jsou tenký, dlouhý a spojený na konci tak, aby vytvořily jakousi kapku. Pár čuros už jsem osobně po cestách zbaštil, ale tuhletu spojenou variantu jsem potkal poprvé. Nu proč ne.

KFC taky přidalo jeden důležitej prvek. Svoje čuros posypalo skořicí a cukrem, takže pokud vám cukrovku nepřivodil Burger King, KFC vás k ní určitě posune. Ale pěkně od začátku. KFC má čuros měkčí a nadýchanější. Po zakousnutí nebojujete s pevným obalem těsta, ale hned ho prokousnete a jste uvnitř nadýchané cukrovo-tukové nádhery. Nějak takhle jsem zvyklej, že by čuros měly chutnat. Takže těsto má KFC o dost lepší.

Společně s chutí těsta se vám v puse taky rozehraje skořicový tango z posypky. Je to divoký, je to sladký, je to tučný, je to fast food! A aby toho nebylo málo, můžete si svoje čuros namočit do omáčky, kterou k tomu dostanete. Vybrat si můžete z karamelu, čokolády nebo jahody. Vybral jsem si čokoládu. Čokoládová omáčka je hutná hořkočokoládová bomba s kapkou nějakýho alkoholu. Takhle nějak prý čuros baští v domovské zemi čuros a čurér. Pecka. 

Na váhu toho bude asi míň jak v Burger Kingu, ale díky posypce a lepšímu těstu jsou čuros z KFC o třídu lepší a dezertovější zážitek. Za cenu 49 korun dostanete tři kousky. Není to dezert nejlevnejší, ale za ty peníze stojí. To vám povídám! Je to smažený, je to sladký, posypaný cukrem, se sladkou omáčkou. Prostě dezert z fast foodu, jak má být. A pokud vám samotný čuros nestačilo, můžete ještě roztrhnout pytlík a založit novou šňupací cinnamon challenge na Tik Toku. 

Takže v soutěži o největší čuréru vyhrálo KFC. Obojí čuros jsou fajn a určitě bych kvůli nim nepřebíhal sem a tam. Ale kdybych si měl vybrat, kterej podnik navštívím na základě čuros, tak volím jednoznačně KFC. Ať žije čuros!

A teď to hlavní. To, co prostě muselo přijít.

Jak chutná křidýlko Hot Wing s hustou hořkočokoládovou omáčkou s kapkou alkoholu? Hrozně. Jakože normálně mi šílený kombinace nevadí. Kdo to tu čte delší dobu, tak o tom nepochybuje. Ale tohle nebylo nic moc. Prve šla cítit jen čokoláda, pak takový nijaký bahínko a pak trochu pikantní kuře. Opravdu nedobrá a nepovedená kombinace. Příště zkusím tu jahodovou!

Grilovaná kuřecí křídla, Pizza Hut

Co jste dělali vy před pěti rokama? V roce 2019? Ve Francii shořel Notre Dame. Zrovna zvolený Zelenskyj si poprvé volal s Trumpem. Boris Johnson se stal premiérem Velké Británie. Umřel Daniel Nekonečný. No a kdesi v Číně začala dost hnusná chřipka. Ale to hlavní, v Pizza Hut začali prodávat kuřecí křidýlka! Je to neskutečný, ale za celých pět let jsem si nenašel čas je ochutnat. No a když si vezmu, co všechno se stalo za těch posledních pět let, tak je čas na změnu. Čas ochutnat křídla z pizzérie. Čas udělat Pizza Hut zase velkou. Make Pizza Hut Great Again!

A nebudeme to protahovat, nejsme Mentos. Grilovaný kuřecí křidýlka od Pizza Hut jsou příjemným překvapením. Od začátku do konce. Už to balení.

Křídla dostanete v hrubé alobalové misce s deklem, takže si můžete být jistí, že vydrží teplý i delší cestu. A celkem čumím. Hliník nepatři mezi ty nejlevnější materiály, tuplem pak ve srovnání s papírem. Na druhou stranu Pizza Hut si tohle použití může dovolit i z důvodu, že křídla nejsou smažený, ale grilovaný. Takže jim nevadí, když se trochu zpotí. Dřevěnej příbor nebudu komentovat. Ten si člověk může tak akorát schovat, aby ho mohl později mrsknout po nejbližším smradlavým hipíkovi přilepenýmu k silnici. Křídla stejně sníte rukama.

Takhle krásně vypadají. Občas světlejší, občas tmavší, úplně jak z domácí grilovačky, když grilujete alespoň po třech kouscích. Z fotek to taky není úplně jasný, ale celkem mě vyšokovala velikost samotných kuřecích kousků. Za tyhle křídla by se nemusela stydět kdejaká slepice, natož kuře. Kde berou kuřata nevím a raději to nechci vědět. Ale pokud v tomhle případě platíte za kusy a ne za váhu jako v obchodě, tak člověk zamhouří oko i nad nějakým tím růstovým hormonem nebo tak. Jen aby se člověk s těma kuřatama nemusel časem sám prát. Páku s tímhle monstrem by už kdekdo nedal.

Nebyla to jen velikost a obal, která mě dostala do kolen. Po chvíli foukání opravdu horkýho kuřete jsem se do něj zakousnul a dostalo se mi opravdu šťavnatýho zážitku. Skoro každý kousnutí bylo šťavnatější než to předchozí. Samotná chuť byla taky super. Docela dost do sladka, trošilinku do kysela, k tomu sůl a nejspíš nějaká grilovací směs s trochou uzené papriky. V podstatě taková ta klasická marináda, kterou si uděláte v létě sami, když se chystáte grilovat. A kterou děláte tak, aby chutnala všem. Ve složení bude určitě i ten med nebo cukr, to pak vysvětluje i ty připečenější kousky. Tohle vám doma udělá marináda s cukrem/medem taky. V Pizza Hut se teda nepouštěli do žádných velkých experimentů a křídla dochutili tak, aby si v tom každej něco našel a nebyla to vyložená nuda. Za mě dobrá práce.

Kůžička není vypečená do křupava, ale nese v sobě spoustu chutí, takže je radost ji baštit. Kuřecí křídla nejsou kupodivu ani přesolený, takže člověk má opravdu pocit, jako by se ocitl u někoho na dvorku. Pokud pořádáte domácí grilovačku a jste líní grilovat, klidně si objednejte pár krabiček těchhle křidýlek. Dejte je lidem do ruky s chlazeným pivkem a zaručuju vám, že si nikdo nebude stěžovat.

Snad jediná nevýhoda je cena. Šest velkých, tlustých, teplých a mastných krasavic vás vyjde na 139 korun a to není věru málo. Na druhou stranu pokud jste se rozhodli nemít děti, cestovat, užívat si života a tak podobně, určitě vám nemusí být líto si tyhle křídla dopřát. Pizza Hut s přehledem strčil do kapsy veškerý křídlatý pokusy McDonald's. KFC do kapsy nestrčil. Hot Wings jsou prostě Hot Wings. Křupavý, chutěmi nabušený a pikantní obal vám sebelepší grilovaný křídla prostě nenahradí. Ale i tak musím smeknout. Dostat dobrý kuřecí křídla ve fast foodové pizzerii mi přijde jako malej zázrak.

PS: Taky jsem vyzkoušel tu vůbec nejvíc antisociální možnost, jak si v Pizza Hut objednat jídlo s vyzvednutím na místě. Přes jejich webovou appku. Naklikáte z telefonu někde z povzdálí, zaplatíte kartou, zajdete tam v čas, kterej vám to ukáže a dostanete do ruky papírovou tašku. Škoda jen, že jsem musel říct, pro co jsem přišel. Pořád teda nic pro lidi, co neradi lidi. Ale pokud máte rádi kuřata, teda neradi, teda prostě vám nevadí, že jich pár pomře, abyste se dobře najedli, tak si Grilovaný kuřecí křídla v Pizza Hut objednejte, jsou fajn.

Kuřecí šiška v misce, Točím Šišku, Ostrava

"Točím šišku a tečka."

Na Točím Lišku, ne, Točím Kyšku, moment. Točím Myšku. Šišku. Točím Šišku! Na Točím Šišku už tu recenze byla. Tenkrát jsem si tenhle vymazlenej ostravskej kebab nechal naložit do pečiva. Bylo to super, bomba jak cyp, úplnej kosmo orgasmus. Bohužel značně nepraktickej. Na stojáka je to těžší a hrozně se u toho zcákáte. Tentokrát jsem se rozhodl pro praktičtější misku, abych si šišku mohl odnýst domů a orgasmovat v klidu u vlastního stolu.

Tuhle nádhernou, přímo uměleckou miskovou instalaci můžete mít taky. Stačí si kuřecí šišku poručit do velké misky. Pak si jen vybrat omáčky. Já vybral česnekovou a chilli. Do misky taky dostanete na výběr ze dvou příloh. Rýže nebo pečený brambory. Tady jsem váhal. Pečený brambory moc nemusím a představa rýže a kebabu mi přišla ujetější než celá Eurovize. Rád bych uvítal možnost menší misky bez přílohy a k tomu pečivo bokem, ale tak svět není dokonalej. Se s tím smiřme. Takže jsem zvolil rýži.

No a takhle ta nádhera, umělecký dílo, mistrovská kompozice vypadá po odkrytí a seškrábání omáčky z deklu. Ani kapka nesmí přijít nazmar. Vidličku mi nabízeli jejich, ale protože bydlím nedaleko, rozhodl jsem se být eko a najíst se jako člověk z vyšší vrstvy, kterej má ocelový nádobí. A dobře jsem udělal. Protože tahle vidlička, ta si zažila svoje.

Čím vším si musela projít... Rýží, kuřecím masem, čerstvou zeleninou, nakládanou červenou cibulkou, fritovanou zeleninou, fetou a nebo třeba mátou. Do toho v misce ještě najdete klínek citronu. To abyste si tenhle pokrm mohli ještě o chlup vytunit. A jdeme na samotný chutě.

Nebudu to protahovat. Kuřecí šiška od Točím Šišku je prostě slast. Třináctej plat a výhra ve Sportce zaobalená do fast foodovýho pokrmu, připravena šířit lásku a mír všude tam, kde lidé mají hlad. Kdyby ještě Ježíš chodil mezi náma a nějakou hodně špatnou náhodou žil v Ostravě, tak se o téhle šišce šíří zvěsti a básně ještě další milénia. Války by nebyly. Hlad by nebyl. Jen velký fronty. Fronty na šišku. Svaté fronty na božský pokrm.

Maso je perfektně vychucený a akorát upečený. V misce je ho spousta, možná dobrých třicet procent. K tomu kopec čerstvé, chlazené, křupavé a svěží zeleniny. Salát, rajčata a okurky nemohly být lepší. Nakládaná červená cibulka taky nešla přehlídnout. Její lehce navinulá a kyselkavá chuť vás svádí ke koketnímu lovu vidličkou, kdykoliv zahlídnete trochu fialové.

Fritovaná zelenina byla snad to jediný, čemu misková verze vyloženě nesedla. Pořád byla chuťově perfektní. Jako ty nejlepší brambůrky, jen ne z brambor. Bohužel si poležela u vlhké a studené zeleniny, takže fritovaná zelenina navlhla a přestala křupat. V pečivovité verzi šišky dostala větší prostor. Ale i tak budete rádi, že ji v misce najdete. Je super.

A otázka, kterou nepochybně nemůžete dostat z hlavy už od počátku čtení článku. Jak se hodí rýže ke kuřecímu kebabu? Kupodivu hodí. Samotná rýže je ochucená nějakýma bylinkama a není uvařená vyloženě do lepivosti, na kterou jste zvyknutí v asijských bistrech. Ale je přesně tak akorát sypká, aby se dalá smíchnout s omáčkama a zbytkem surovin, přesto držela u sebe a dala se pohodlně sníst. Zase jde poznat, že nad tím někdo opravdu přemýšlel a ladil k dokonalosti, které se téhle misce dostalo.

Takže abych to shrnul. Jsem rád, že jsem zvolil rýži a ne pečený brambor. V misce najdete kopec omáčky, kopec šťavnatých surovin od zeleniny přes sýr až po maso a pokud tohle naberete společně s rýží, dostanete naprosto vyladěný sousta, který si budete vychutnávat od začátku až do úplnýho a slastnýho konce. Mňam. Omáčky si samozřejmě zvolíte dle libosti. Kombinace česnekové a chilli byla fajn. Obě na majonézovým základu, takže se krásně doplnily. A kdyby mi někdo řekl, že si vychutnám rýži s majonézovitou omáčkou, tak se mu vysměju. No teď už vím, že by to byla chyba. Tahle kombinace funguje až překvapivě dobře. Česneková byla s lehkým náznakem česneku a chilli jen lehce pálila. 

A na kolik vás vyjde tahle nádherná miska plná geniálních chutí? Na bratru krásných 219 korun českých. Ano, za tenhle orgasmický mišmaš plný čerstvých surovin udělaných s láskou zaplatíte míň než za velký menu u McDonald's. Jediná škoda, že si misku musíte užít na stojáka na pobočce, někde venku nebo si dát tu práci a dotáhnout ji domů. No pokud nebydlíte okolo Stodolní, tak můžete využít i jejich rozvoz. Kebab v misce naštěstí převozem až tolik neutrpí, ale třeba pečivo by to nedalo. Ale tak už v Točím Šišku otevírají po večerech, tak třeba se ještě hecnou a časem si půjde i někde sednout. Tak jako tak tenhle kebab prostě musíte zkusit a šišku v misce můžu jedině doporučit. A rýže se bát nemusíte. Už teď je mi jasný, že tohle si budu muset brzo zopakovat. Je to taková ta klasická návykovka. Jednou ochutnáte a pak musíte znova... a znova... a znova...

Pekelná bageta, Bageterie Boulevard

Pekelná bageta

Pekekelná bageta! Sledujete českou mutaci Hell's Kitchen? V originále křičí Gordon Ramsay, u nás na soutěžící křičí Radek Kašpárek s hárem, jakoby se zrovna vrátil z Turecka. A pokud zrovna soutěžící nevaří, tak poposedávají na terase a vykuřujou. Prostě poklidný a pozitivní Master Chef nikoho už nebere. Dneska frčí emoce, nastřelený vlasy, ohně, křik a drogy. Nejlíp všechno najednou. A tak, jako každý rok, tak i letos si můžeme díky spolupráci TV Nova a Bageterie Boulevard přeneseně sáhnout na jedno z prezentovaných jídel v televizi. Tentokrát je to Pekelná bageta.

Letos se nás ale poprvé snaží Bageterie Boulevard vytrikovat. Nabízí dvě verze. Jednu s extra telecím a jednu bez telecího. Zarytí znalci televizních show a gastro experti mého gaučového formátu moc dobře ví, že michelinský ostravský chachar si pochutnával a za vítěznou bagetu označil tu bez telecího. Mimochodem to je nejspíš hlavní důvod opravdu zvláštní nové grafiky lákající na bagetu. Posuďte sami.

Původní grafika:

Nová grafika:

Nebudeme zjišťovat kdo a proč komu vyretušoval oteklej obličej po noční párty před výzvou, ale schválně mrkněte na bagetu. Áno. První je bez telecího. Tohle Bageterii moc nevyšlo. Tochu to ztrácí svoje kouzlo, když jako vítěznou bagetu prezentujou bagetu, která vlastně nic nevyhrála. Naštěstí máte mně, investigativního gastro novináře, kterej se pravdy nebojí. Samozřejmě je tu ještě Láďa Hruška, ale tomu táhne na padesát a ten proti Nově jít nemůže. Je to teda jen a jen na mně. Jdeme na to.

Vytrikovat jsem se nenechal a zvolil tu původní vítěznou bagetu. Ta obsahuje stracciatellu, mozzarellu, prosciutto chips, pikantní pečenou papriku, šalvějové máslo, papričky padrón, chipotle dresink a mesclun salát. V klasickým pečivu tak, jak to Ema zamýšlela. Výčet surovin vypadá jako slovník cizích slov, takže se na něj pojďme podívat blíž. Pod pojmem stracciatella si většina z nás asi představí zmrzlinu nebo jogurt s kouskama čokolády. Paradoxně tohle italský slovo má víc významů a jeden z nich je natrhaná mozzarella se smetanou.

Takže v bagetě je trhaná mozzarella se smetanou a k tomu normální mozzarella. Alespoň podle výpisu z webu. Ale hádejte co. Ono je to úplně jedno. Mozzarelly je v bagetě celkem dost. Jakousi bílou neprůhlednou vodu jsem tam taky zaznamenal. Občas se mozzarella prosadila, ale většinu času o ní vědět nebudete.

Prosciutto chips. Pravý opak jemnýho sýra. Prosciutto chipsy jsou křupavý a když je ochutnáte samostatně, ohromí vás svoji masivní masovou chutí a extrémní slaností. Jako sníst kousek božské many. Kdyby byla mana vepřík a ne nějaký kytky. Je to přesně ta chuť, která si vás zaháčkuje na temné straně síly a na vegany se budete už celej život dívat skrz prsty. Prostě paráda. Bohužel prosciutto chipsů tam moc nebylo. Občas se prosadily, ale většinou dopadly jako mozzarella.

Pikantní pečené papriky. To jsou ty červený. Pikantních věcí tam bylo povíce, takže těžko soudit pikantnost zrovna těchhle paprik. Ale mi přišly jako klasický pečený červený papriky. Byla jich tam spousta. V podstatě v každým soustu jste měli pečenou červenou papriku a je to právě tahle paprika, která udává jednu z hlavních chuťových linek. A nutno podotknout, že mi to sedlo. Normálně pečený papriky nevyhledávám, protože bývají mastný a na zeleninu zbytečně těžký v žaludku, ale pečený papriky v podání Bageterie Boulevard jsou fajn. Akorát teplý, upečený, přesto ještě trochu křupavý a nebyly vůbec mastný, takže ani těžko stravitelný. Prostě na jedničku.

Papričky padrón. To jsou ty zelený. Lehce pikantní. Asi taky pečený. Těch tam bylo o dost míň než těch červených. Což je vzhledem k jejich pikantnosti dobrej tah. Nemám co vytknout.

Šalvějové máslo. To je pro mě trochu záhada. Jakože znám šalvěj, znám i máslo. V bagetě jsem nic takovýho ale nezaznamenal. Při mým hloubkovým internetovým průzkumu jsem zaznamenal názor paní, která prý nic jinýho než šalvěj v bagetě necítila. Tož třeba na mě máslo už nezbylo. Jako tuhle v Kauflandu, když bylo slevněný ze 75ti na 65 korun. Nebo tam bylo, ale prostě a sprostě ho přemlátila pikantní omáčka.

Tím jsem se nenásilně dostal k násilné omáčce. Podle webu je to chipotle dresink. Já miluju chipotle papričky. Jemně zauzený a akorát pálivý jalapeno jsou přesně ta věc, kterou chcete do jakékoliv pikantní jízdy. Chipotle dresink v podání Bageterie je v podstatě hodně rozpálená majonéza. Taková krásná šestka až sedmička z desíti. Podle toho, jak moc máte rádi pikantní. Pokud vůbec nebo málo, Pekelnou bagetu si vůbec nedávejte. Opravdu pálí celkem dost. A je to taková ta pálivost spíš ze sušenýho chilli, kdy se začátek zdá v pohodě, ale pak to narůstá a i po dojedení vás celkem solidně pálí pusa. Tak akorát, pokud máte rádi pikantní. Pekelná, ale pro masy.

Poslední surovinou je mesclun salát. Nějaká směs salátů z Francie nebo co. Zelený kdesi cosi. Občas fialový. Víc najdete na Wikipedii. Do bagety celkem sednul a přidal trochu té zdravější barvy. Chuťově samozřejmě proti papričkám neměl šanci. Stejně jako většina luxusních surovin. 

V bagetě najdete výřez všech nejlepších evropských pochutin a přesto v puse ucítíte v podstatě jen červenou papriku a pálivou omáčku. Občas zachytíte mozzarellu a jednou jsem zachytil i ten proscuitto chips. To když jsem měl na sobě asi tři plátky. Ale jinak jen paprika a stoupající žár. 

S odstupem času hodnotím bagetu kladně, protože je to taková zvláštní směska výborných surovin. Bohužel ji trochu znevažuje zbytečně silná omáčka, která nenechá vyniknout ty hlavní bomby a sice prosciutto a mozzarellu se smetanou. A to je škoda. Kdyby se na bagetě trochu víc zapracovalo a změnil se poměr surovin, mohla to být o dost větší bomba. Takhle to byla sice lehce nadprůměrná, ale dost nevyvážená bageta. Každopádně pro milovníky baget a pikantích jídel tutovka. Lepší pikantní jízdu momentálně ve fast foodech nenajdete.

Cena základní bagety bez telecího je 149 korun. Vzhledem k množství, kvalitě a exkluzivitě surovin je to za mě fér nabídka. Samotné bagety jsem se v pohodě najedl na lehčí oběd. S telecím masem vás pak vyjde na 179 korun. Pokud máte velkej hlad, tak bych se osobně na telecí vyprdnul a přihodil si patatas. Pekelná bageta je dost nevyvážená a dost pochybuju, že by tomu telecí maso jakkoliv pomohlo. Naopak. Bez masa máte větší šanci zachytit prosciutto a mozzarellu. Takže tak.

Kentucky Gold Hranolky, KFC

KENTUCKY GOLD

Mít kamarády je super. To vám pak můžou doporučit a prozradit spoustu super věcí. Třebaže v KFC si k menu můžete za 2, slovy dvě (!) koruny vyměnit klasický hranolky za Kentucky Gold hranolky. Za 2, slovy dvě (!) koruny! Tímto děkuju kamarádům tady vpravo v diskuzi, kteří nám to prozradili. Opravdoví kamarádi by to řekli hned a ne až v půlce akce... Ale tak nebudeme rýpat... Ehm... Tož a teď jen zjistit, jestli za 2, slovy dvě (!) koruny dostanete dost muziky.

Ceny 59 korun si nevšímejte. Za ty peníze to určitě nestojí. Pořád se jedná o hranolky z KFCčka.

Na druhou stranu, pokud i na průměrný hranolky nakydáte Kentucky Gold omáčku a zasypete smaženou cibulkou, dostanete něco, co na český fast foodový poměry rozhodně není obvyklý. McDonald's a jeho Cheese Fries byly krok vedle, protože nešly přihodit k menu a i tak to byla už od pohledu oproti KFC spíš tragédie. Burger King pak kydá na hranolky svoji sýrovou omáčku celkem běžně, ale za příplatek několika desetikorun. Proto jsem ani Kentucky Gold hranolkům nevěnoval větší pozornost. Protože jsem prostě nečekal, že by to mohli prodávat za 2, slovy dvě (!) koruny navíc. Neuvěřitelný.

Kentucky Gold omáčku snad nemusím představovat. Pomalu je to podobná stálice jako omáčka ze Swiss Kinga u konkurence. V archivních análech blogu jsem našel první zmínku z dubna roku 2019. Tehdy jsem o ni napsal: "KFC má taky novou omáčku (k hranolkům atd.) a sice Kentucky GOLD. Ochutnal jsem ji díky tipu tady na blogu a jsem za to rád, protože ta omáčka je PECKA! Vynikající lehce hořčično, těžce majonézová a ultrahustě kouřová omáčka. Jako olíznout komín zapatlanej od majonézy. Fakt špica a dokud ji KFC bude nabízet, tak od nich nechci žádnou jinou..."

Všímáte si? Zase jsem ji zkusil díky zmínce od vás, čtenářů. To není náhoda! Chemtrails a grafen v očkování potvrzen. Každopádně Kentucky Gold se do KFC vrací v neurčitých periodách a nesouměrných intervalech trvání. Jak ji to sedí na hranolkách?

Ale jo. Celkem jo. Jakože omáčka pořád super, smažená cibulka super. Ale pořád jsou pod ní ty nejlevnější obyčejný ARO hranolky. Na druhou stranu, za 2, slovy dvě (!) koruny dostanete hranolky s vynikající extra omáčkou a cibulkou. Smažená cibulka se ke kouřové majonéze hodí perfektně. První sousta (hranolky) jsou super. Úměrně pak s přibývajícím časem hranolky gumovatí a nasávají vlhkost. Poslední sousta hranolek nejsou nic extra, ale pořád jsou lepší než ty, který byste měli o 2, slovy dvě (!) koruny levněji. Kentucky Gold hranolky teda hodnotím kladně. Dost obyčejných hranolek, kopa vynikající omáčky, trocha cibulky. Přesně tak, jak byste to čekali. Jen pozor na naprosto úděsnou dřevěnou vidličku, která se vám bude snažit urvat ret a natrhnout jazyk.

Takže stojí ty 2, slovy dvě (!) koruny za to? Stojí. Stojí, stojí, stojí povídám. Nejlíp utracený 2, slovy dvě (!) koruny v mým životě. Pamatuju Pedro za korunu. Dvě žvýkačky byly fajn. V té době si pidi člověk kupující dvě žvýkačky místo jedné připadal jak císař Evropy. Ale i tak si stojím za svým. Za 2, slovy dvě (!) koruny jsem nikdy v životě nedostal víc muziky. Díky KFC. A pokud zjistíte podobnou bombu, nestyďte se udělat coming out. Rád ho rozmáznu tady na blogu.