Kjufte s ajvarem, Bageterie Boulevard

BALKÁN

Stihli jste letos cestu do Chorvatska? A jak jste jeli? Chlastacíma vagónama nebo jako buržoazní plantážníci vlastním autem, kdy jste museli vyměnit starožitnosti po prarodičích za benzín? Ani jedno? Sedíte doma a šetříte na plyn? Super. Tak přesně pro vás je tahle recenze. Bageterie Boulevard nabízí balkánský menu a na první pohled nevypadá vůbec špatně. A protože já balkánskou kuchyni miluju, nemohl jsem si nechat ujít alespoň jednu z nich. Sice celkem pozdě, ale lepší než vůbec.

Vybral jsem si Kjufte s ajvarem. Placky z mletýho masa, ajvar z lilku a pečených paprik, sýr kaškaval, dresink a salát. Fajná, nenáročná a nepřeplácaná kombinace, která by mohla s přehledem fungovat. Bagetu jsem si vybral rustic tak, jak mi to nadprahově podsunul promo obrázek. Jdeme na to.

První velký a asi největší překvapení dne byla teplost bagety. Jakmile jsem pytlík chytnul do obou rukou, málem jsem se popálil. Takhle horkou bagetu jsem v Bageterii Boulevard nikdy nedostal. A bylo to super! Bageta byla opravdu horká, nahřátá, tím pádem vláčná a hrozně mi to vyhovovalo. Mám radši teplou kuchyni než studenou. Takovouhle teplotu zapečených baget bych si nechal líbit i v budoucnu.

V bagetě bylo všechno a i když to na první pohled nevypadá, tak nejvíc tam bylo kjofte - masových placek. Masový placky, válečky, špízy a kuličky jsem baštil po skoro celým Balkáně a troufnu si tvrdit, že zhruba tuším, jak mají chutnat. Sice se mi doma ještě nepodařilo uklohnit ty pravý, protože jsem nenašel to pravý kouzlo na konzistenci masa, ale chuťově už to trefit dokážu. Bageterii Boulevard se to ale nepodařilo ani z příslovečnýho chlastacího žlutýho rychlíku.

Placka v podání Bageterie Boulevard chutnala přesně jako takovej ten masovej knedlíček v instantní polívce typu Francouzská od Vitany. Ale úplně, úplně stejně. I s tím nepřeberným množství soli, z kterýho by kleplo i Babicu. Je tam i kbelík bylinek, ale hlavní chutí je instantní chuť. V zázemí Bageterie Boulevard není klasická kuchyň, takže placky musí být nějakým způsobem předpřipravený, ale tohle bylo instantní trochu moc i na mně. A to instantní věci miluju. Ale tak společnost Podravka z Chorvatska pochází, takže nikdo nemůže namítat, že to není chuť Balkánu...

Instantní kjufte sice vládnou celou bagetou, ale proč si neříct něco i o zbytku. Ajvar je povedenej. Zelenina v něm je na větší kousky a není to takovej ten typickej z obchodu namletej najemno. Není pikantní a chuťově je to typická svěží zeleninový chuť. Bohužel ajvar ucítíte přes kjufte málokdy a množstevně se s ním docela šetřilo. Sýr kaškaval má vyšší střední kravskou výraznost a pokud byste si ho nakrájeli na kostky k vínu, tak to bude nebetyčná pecka. V bagetě... ho přebije instantní chuť kjufte. Chuť polníčku popisovat asi nemusím. Celkem se k ostatním surovinám hodil. Dresink dole byla jakási řidší majonéza, která se smíchala s ajvarem a zjemnila ho. Bagetě dodával kluznost, která se hodila. Ač nahřátý pečivo do útrob klouzalo i samo o sobě.

Kjufte s ajvarem v podání Bageterie Boulevard nebyl špatnej oběd. Pokud patříte mezi milovníky instantních jídel. Ty masový placky prostě nechutnaly jako maso, nechutnaly jako bylinky, ač tam ta čubrica určitě byla, chutnaly prostě jako jeden velkej obří dehydrovanej knedlíček z obřího sáčku obří instantní polívky. Suroviny okolo byly super, ale prostě byly přebity. Cena s rustic pečivem je 158 korun samostatně a 238 korun v menu. To je celkem pálka. Já měl bagetu za polovinu díky věrnostnímu programu. Takže za nějakých 79 korun. Za ty peníze stála, dobře jsem se najedl, ale znova bych si ji nedal. Jen a jenom kvůli té instantní slanosti, která byla moc i na mně. A upřímně neznám nikoho jinýho, kdo by na téhle chuti ujížděl. Takže si nějak nedokážu představit, komu bych tuhle bagetu mohl s klidným svědomím doporučit. Asi nikomu...

MIRAI Menu, McDonald's

MIRAI Menu

Dlouho jsem hledal oběd, při kterým bych snědl neuvěřitelných 7 gramů vlákniny. Pak jsem si všiml, že legendární Mirai menu má přesně tohle obří množství vlákniny. A to je prostě bomba. Pokud si tohle menu dáte čtyřikrát, tak máte skoro doporučený množství vlákniny na den. A ostatní atributy vám jediný Mirai Menu zaplní na celej den! Takže je to vlastně takový super jídlo. Pokud si ho dáte na snídani, už byste ten den neměli a nemuseli jíst nic jinýho. A co se cukru týče, tak na ten bacha i den po tom. Prostě bomba. A jedné nejmenované redaktorce z Mirai Menu dokonce začla týct krev z nosu. V tu chvíli bylo jasno, že to taky hecnu. Snědl jsem ho? Pochutnal jsem si? Odkud začala týct krev mě? Čtěte dál.

Kapelu Mirai neznám a pokud se nepletu, tak je to jedna z těch, kvůli které musím furt přepínat rádio v autě, takže jdeme hodnotit spíš jídlo. Mirai Menu obsahuje Big Mac, malý hranolky, dvě nugetky, dva stripsy, sladkokyselou omáčku, velký pití a karamelovou zmrzku s posypkou z Lotusek. To všechno za krásných 299 korun.

Trochu jsem se bál, že to do sebe nezvládnu natlačit během ne zrovna dlouhé pauzy na oběd. No bál jsem se zbytečně. Nejen, že jsem to do sebe nasoukal za pár minut, dokonce jsem se nenajedl o nic víc než v mým oblíbeným asijským bistru Hanoi (Hanoi - dobrá čína!). 

Big Mac sám o sobě je samozřejmě podprůměrně velkej sendvič. Mimochodem už vím, v čem jsou housky rozdílný od těch původních. Nejen barva, ale i výrobce a země původu. Původní byly z Rakouska, teďkom se k nám vozí housky z Polska. A pak že lepší prezentace sendvičů. Ehm...

Hranolky jsou malý, takže zase žádná výzva. Natřikrát hrábnete do pytlíku a máte prázdno jak ve vlastní palici (pokud jste si menu koupili). Dva stripsy potěší, dvě nugety... to je taky jakoby tam nebylo nic. Omáčka je jasná věc, bez ní by nugety nikdo nejedl.

Co tam máme dál. Velký pití, já si vybral Coca Colu. Tu snad nemusím popisovat. A pak už vám zbývá jen karamelová zmrzlina se sušenkovou posypkou. Ta byla celkem fajn a zrovna u té mi ani nevadilo, že byla taky prťavá. Na zmrzliny halt moc nejsem.

Takže tohle všechno sníte, pokud jste sadisti, tak si můžete zahrát i o lístky na koncert s QR kódem na krabičce, vyhodíte asi třicet kilo papíru do odpadu a odejdete. Mirai Menu. Za 299 korun. Tohle menu je blbej vtip, jeho cena je blbej vtip, poměr cena/výkon je blbej vtip. Celý tohle promo je prostě jen blbej vtip. Stejně blbej, jako je blbá tahle recenze. Sorryjako, ale na tohle snad nemůžou utáhnout ani těch pár puberťáků trávících léto na sociálních sítích.

Tohle menu prostě není žádná výzva. Jen pro vaši peněženku. Nedoporučuju nikomu, ani těm největším fanouškům kapely Mirai. Kupte si normální menu za polovinu, zmrzku si dejte za nějakej kupón v aplikaci a ušetříte stovku...

PS: Krev mi netekla odnikud. Paní redaktorka spíš lovila holuby...

Klokočenský vepřový špíz s pikantní zeleninovou směsí a bramborovými lupínky

TATABAZAR 

Co dělat, když je někomu Babica málo? Přidáme přiměřeně oleje, džbánek šlehačky, trochu sole a přejdeme na vyšší váhovou kategorii, na mistra Sapíka. Člověk, kterej má víc metálů než nadprůměrný sovětský praporčík a víc zkušeností v jednom tlustým prstě než Halina v celým předloktí. Člověk, jehož respektuje i Pohlreich a dal mu devět bodů z deseti ve VIP Prostřenu. Člověk, kterej se nebojí dekorovat jako nikdo před ním. V jeho talíři nemůže chybět dubový listí, meč a nebo rovnou portál pro vyvolávání démonů. Prostě kádr v jedné osobě. A pokud máte to štěstí a zavítáte do jeho restaurace U Sapíků na Klokočné, tak můžete ochutnat některý z jeho skvostů, který vařil třeba Jelcinovi nebo královně Alžbětě. Já si projel jejich menu a zaujal mně kaťák za 545 korun. Teda pardón. Šašlík dle hraběte Palffyo z vepřové panenky s pikantní zeleninovou směsí a bramborovými lupínky za 545 korun. A jakožto vlastník spousty knih od samotného mistra jsem identifikoval i recept v jedné knížce. Jmenuje se maličko jinak a sice Klokočenský vepřový špíz s pikantní zeleninovou směsí a bramborovými lupínky, ale podle fotek od gastrovýletníků, kteří se nebojí ničeho, je to to samý. Takže je libo recept na kaťák za 545 korun?

Suroviny:

špíz:

1 vepřová panenka (cca 600 gramů)

200 gramů špeku

3 cibule

sůl, pepř

olej

pikantní směs:

olej

3 cibule

2 kapie

2 rajčata

4 stroužky česneku

3 lžíce protlaku

chilli pasta (sambal oelek)

mletá paprika

cukr

bramborové lupínky

sůl, pepř

Postup je jednoduchej, ale protivně pracnej. Prve si připravte špíz. Panenku očistěte, nakrájejte na tenčí špalíčky, cibuli nakrájejte na měsíčky a špek na kostičky. Napichujte to na špíz. Prve maso, cibule, špek a zase maso. Jakmile máte špízy hotový, tak to pořádně osolte a opepřete.

Na kaťák si nakrájejte cibuli na měsíčky, kapie na větší kousky, rajčata na čtvrtiny nebo osminy a česnek na plátky.

Na bramborový lupínky si oškrábejte pár brambor, vytáhněte v-kráječ od babičky a nadělejte si tenký plátky brambor.

A teď to všechno rozjeďte. Na jedné pánvičce postupně smažte bramborový lupínky. Hotový si můžete odkládat do rozehřáté trouby, ať to máte všechno teplý. Nezapomeňte je před podáváním osolit.

Na druhou pánvičku si nalijte olej a hoďte k němu cibuli a kapii na kaťák. Prosmažte, přihoďte česnek, krátce prosmažte, přihoďte protlak, mletou papriku, chilli pastu (já dal lžičku sambal oeleku). Trochu cukru a chvilku všechno spolu smažte dohromady. Zeleninu byste neměli dusit, ale jen osmahnout, aby byla pořád trochu tvrdá na zkus. Na konci přihoďte rajčata a dosolte a dopepřete. Velký mistr na konci smíchá lupínky a kaťák dohromady. Já si to nechal bokem, ať to pěkně křupe.

Během toho všeho bokem rozpalte gril a udělejte na něm špízy. Pěkně na rychlo, děláte panenku.

Navršte na talíř, posypte něčím zeleným a máte to. Nejluxusnější kaťák, kterej jste kdy jedli. A musím uznat, že chutnal výtečně. Opravdu. Kaťák akorát pikantní, křupavá zelenina. Maso se mi povedlo udělat akorát. Šťavnatý, měkký. Špek krásně povolil a dodal jídlu chuť slané many. Do toho ty lupínky. Prostě v pohodě jídlo. Ale jestli bych za něj chtěl dát 545 korun? To asi ne. Pořád je to jen špíz s kaťákem. I za polovinu bych se asi cukal. Každopádně za cenu okolo té dvoustovky si to dokážu představit. Vysokou cenu může ospravedlnit jedině ten bordel v kuchyni, kterej je pak třeba uklidit. Dvě pánve, gril, kopec prkýnek a nožů. Ale tak, stálo to za to. Vřele doporučuju a na rozdíl od ostatních vynikajících receptů z rubriky Tatabazar, na tomhle kaťáku si nejspíš i pochutnáte.

PS: Přiznaná urvaná sprcha v kuchyni nesmí chybět!

Vosí Špizza, Vosíme

Pizza pizza pi-zza! Pizza pizza pi-zza! Čeho se na světě sní denně 30 miliónů a 1,26 miliónů každou hodinu? Pizz! Pizza pizza! Co mají děti na světě nejradši? Někdo si zjevně myslí, že kapelu Mirai a nugetky od McDonald's, ale ona to bude pizza! A protože i já rád pizzu, tak si teď budete muset přečíst recenzi na další kousek od Vosíme.

 

Ochutnal jsem něco, co by si nejspíš většina dětí neobjednala a nejspíš ani nikdo z kapely Mirai. Vosí Špizzu. Smetanovej základ, mozzarella, listový špenát, anglická slanina, vejce a česnek. Kombinace, co se pizz týče, asi zvláštní, ale z kuchařskýho hlediska docela v pohodě. Smetana, špenát, česnek a vajíčko, to je klasická kombinace. A slanina k tomu? No proč ne.

Dovezená pizza dokonce vypadala skoro jako na promo obrázku. Vyblitých barev na mojí fotce z čínskýho šmejdofonu si nevšímejte. Halt ne každej pere v Perwollu, jako členové kapely Mirai. Pizza měla všechno a hlavně všeho akorát. Slaniny akorát, špenátu akorát, česneku akorát, sýru akorát. A to jsem moc rád. Třeba množství česneku je celkem těžký odhadnout. Ve Vosíme se jim to povedlo. Česnek jste občas ucítili a přesto nepřebíjel zbytek. Špenátu bylo taky akorát tak, aby to zvládli i jedinci, pro který je špenát až moc zelenej. Špenát byl listovej, lehce spařenej, žádná mražená kejda. Čiže ta nejlepší variace špenátu. Vajíčko bylo udělaný tak akorát, abyste se nemuseli bát druhýho dne. Slaniny akorát, byla dobrá, vypečená, dodávala pizze ten správnej šmrnc. Sýr byla mozzarella, jak má být a bylo ji akorát tak, abyste nejedli sýrovej šourek kalorickej jak Mirai menu. A nahoře oregáno. To by na dobré pizze nemělo chybět.

Samotný těsto je pak takový to spíš americký než italský těsto. Sice tenký, ale víc gumový než křupavý. Těžko soudit, jak by vypadala pizza nebýt dovozu. Každopádně od pizzy z krabice bych lepší těsto ani nečekal. A ta největší pecka. Pecka, kterou jsem si pochvaloval už minule. Jejich česneková omáčka, kterou vám k pizze dají "zadarmo". Krásně česneková omáčka s geniální konzistencí je přesně to pravý, co vás zbaví jindy nudných okrajů těsta. To dělá z pizzy dvojitý potěšení. Vynikající střed a snad ještě lepší okraje s omáčkou. Prostě pecka.

Tahle pizza mi sedla. Lehká kombinace, zajímavá, netradiční, dobře vyvedená a s omáčkou navrch. Cena trochu ustřelená. Asi žiju v minulosti, ale 199 za klasickou velikost pizzy bez nějakých vysoce exotických a zahraničních surovin mi přijde docela dost. Každopádně pokud máte na podobnou kombinaci chuť, asi tu cenu budete muset překousnout. Ony ty ceny ustřelily všude. Cena benzinu a základních surovin ve světě už padá, tak snad brzo svitne na lepší časy. Do té doby můžu Vosí Špizzu doporučit. Pokud máte rádi smetanový základy a špenát, asi těžko najdete nějakou lepší variantu.

Letní výcuc

Užíváte léto? Čekáte na novej článek? Den co den kontrolujete ten nejlepší blog pod rozpáleným sluncem a ozonovou dírou a pořád nic? Inu, věc se má tak, že sem měl spoustu plánů. Spoustu plánů na články, spousta snězenýho fast foodu, ale tak nějak jsem to nedotáhl do konce. Prostě je jednodušší výpláznout se na gauč, otevřít si chlazený pivko a koukat na zavalitý Halininy nohy na jejích Stories na Instagramu. Repríza skvostů jako Babicovy dobroty či Výměna manželek v televizi člověku volnýho času a kreativní nálady taky zrovna nepřidá. I tak jsem se rozhodl, že vám dám možnost nahlídnout do útrob mých plánů a análů mých SD karet a něco málo sem nahodit, ať se uprostřed léta nenudíte. Jsme totiž uprostřed cuketové sezóny a to je třeba lid zaměstnat, aby snad někoho nenapadlo ty cukety tahat ze země a v čvachtavým stavu a úsměvem na rtech někomu podávat na stůl jako tu největší delikatesu. Brrr. Jdeme na junk. Oběd z cukety mně čeká zítra...

Langoš (HUN) podle kanálu toho nejvostřejšího Youtubera, mistra Babici. Ve videu na vás bude křičet, že stejnej dostanete na Balatonu nebo tak nějak. Nechce se mi na to dívat znova, protože sem z toho měl opravdu pocit, že jsem dostal online sprda. Kouzlo receptu spočívá v přidání vařené brambory. Bohužel samotnej langoš mě dost zklamal. Byl fajn, ale nebyla to taková ta nadýchaná klasika, na kterou máme ty nejkrásnější vzpomínky od bazénu.

Hned, co jsem se oklepal ze sprda z Langoš videa od Babici, tak jsem si jako správný stockholmák přiklusal pro nášup. Tentokrát řízek mnoha názvů. Někde ho najdete jako Babicův výborný plněný řízek, jinde jako řízek - jalapenos - čedar. A teda tady musím smeknout před genialitou mistra. Asi by mě nenapadlo naplnit řízek z mletýho masa směsí ze smažené cibulky, jalapenos a čedaru, ale výslednej výsledek byl opravdu fajn. Příjemně pikantní, šťavnatej a klidně bych se ho nebál nazvat holandským řízkem 2.0 nebo tak nějak. Za mě pecka a pokud nevíte co s nakládanýma jalapenos, tak tenhle recept můžu jedině doporučit. Správná prasárna. 

Další článek, co vás měl dorazit v případě, že by se to nepovedlo dvěma výtvorům od Babici, měl být článek o sekané z Lidlu. Článek plnej německýho nekorektního humoru ošperkovanýho starým dobrým antisemitismem. Nakonec vám musí stačit pár fotek a informace, že ta sekaná s kouskama šunky byla vynikající, ta jemnější byla dobrá, ale taková obyčejná. Upřímně jsem od německýho řetězce čekal lepší Leberkäse.

Po pořádným šoku a vystřízlivění, co že to vlastně čtete za strašný věci na internetu, jsem se chtěl vrátit ke klasice a udělat pár starých dobrých recenzí na jídlo, z kterýho mají dietáři osypky a špatný spaní. Tak třeba langoš z ostravské Loděnice.

Ten mně vystřelil z gatí a to v dobrým slova smyslu. Domácí těsto, nadýchaný, křupavý, langošový těstíčko. Božská mana každýho tlusťocha. Na tom kečup, domácí česneková majonéza, sýr a filcky (flancky?). Prve sem si říkal, že 109 korun za langoš se vším je hodně, ale za tuhle domácí krasavici ty prachy dám s přehledem pokaždé, když půjdu okolo. Vratný zálohovaný kelímky s sebou, protože jednorázový už nefrčí.

Taky měla přijít jedna "exotika". Tenhle burger jsem dostal v polské vesnici Osiek a MUMU Foodtrucku. Je to jakási frančíza, takže MUMU Foodtruck můžete najít i na více místech plus mají i kamenný pobočky. Tohle je maly Serowy. Wolowina, cheddar, pomidor, salaty, pikle, cebula, prazona cebula, ketchup, remulada. V podstatě klasika s nějakým předpřipraveným hovězím plátkem. Každopádně maso medium, houska luxusní, jen lehce okoralá a kombinace, která prostě nezklame. Palec nahoru si zaslouží i poměr cena výkon. 

Tenhle krasavec s menším masem vyšel na nějakých 80 korun. Ruku na srdce, za tyhle peníze jsem u nás takhle kvalitní burger ještě neměl. A to mají Poláci jen o chlup menší platy než my. Mimochodem hodně podobný pocity jsem měl snad při každé návštěvě tamních restaurací nebo obchodů. Pořád se snažíme dohnat západ, Německo nebo Rakousko, ale Polsko se nám začíná taky nepříjemně vzdalovat, co se kvality gastro-života týče. Pozor, to se týká toho, co seženete tam. Ne toho, co vozí oni k nám...

A pokud máte Polsko daleko, nejspíš máte blíž alespoň Litomyšl. A v Litomyšli je jeden krásnej a velkej sokolskej areál s obřím dětským hřištěm a hodně slušnou zahradní restaurací. Za grilem stojí týpek, u kterýho už od pohledu víte, že to umí. A umí. Třeba tenhle kuřecí gyros v housce s česnekovým dresinkem a coleslawem. Vypadá to obyčejně, ale kdo kdy zkoušel dělat gyros na grilu, tak ví, že to není žádná sranda. Maso je krásně křupavý, nasáklý chutí ohně na každým kousku a s česnekem k sobě padne dokonale. Houska perfektní, suprově opečená přesně tak, aby se nerozpadla ani po obří náloži šťávy z coleslawu. Prostě na pohled obyčejný jídlo, ale dotažený k dokonalosti lidským umem. Určitě stojí za vyzkoušení.

A tím končíme letní výcuc. Snad vás alespoň na chvilku zabavil a pokud ne, tak vám gratuluju k promarněným minutám života na internetu! Nemáte vůbec zač.