Hořčice s Habanero, Gaston Chilli

Ne často tady píšu recenze na výrobky. No ale pak si přečtete tyhle řádky: "Tak to je ona. TA hořčice. GastonChilli hořčice. Jak víte, jsem perfekcionista a neznám kompromisy. 4, ano 4 roky trvalo než jsem jí doladil dle svých představ. Jak je u mě zvykem, je jiná než ostatní, má rukopis GastonChilli. Když jsem před časem dával vzorek 27 zkoušet klukům z Los Capolitos a Gringo's chilli říkali, že je podle nich super, že by si ji hned koupili. Na ten popud jsme ji vzali na Hradecký slunovrat, kde ji vyzkoušelo přes 30 lidí a jen jednomu z nich na ni "něco" vadilo, ostatní byli nadšení a dokonce větší polovina ji chtěla hned koupit. To mě utvrdilo v tom, že je to TA GastonChilli hořčice." Tomu se přece nedá odolat. Tak jdeme na to.

Hned jak jsem tuhle lahvičku přinesl domů, manželka ochutnala a prohlásila, že Gaston je génius. To mě nechalo celkem chladným. Za prvé vím, že je (viz ocenění v USA) A za druhé jsem podle ní génius i já... Ale pak jsem taky ochutnal a spadla mi brada. A spadne mi pokaždé, když hořčici znova ochutnám. I během psaní téhle recenze si nemůžu pomoct a co dvě věty si musím zase dát na lžičku. Kolikrát se tohle člověku stane s hořčicí?

Chuť je totiž příšerně návyková. Začne to překvapivě příjemnou kyselkavostí, nejspíš z octa. Ale opravdu příjemnou. Úplně si ji užíváte. Po třech čtvrtinách sekundy kyselkavost naprosto hladce přejde v neskutečnou ovocnost. Ale tak ovocnou ovocnost, že jsem na etiketě marně hledal ananas nebo něco podobnýho. Nic. Podle všeho ovocnost pochází čistě z papriček v kombinaci se zbytkem surovin. Klobouk dolů. Hned po ovocnosti přijde nenásilná pikantní chuť, která bude vaši pusu provázet, dokud znovu neochutnáte a celej kolotoč se nerozjede nanovo.

To nejlepší na tom všem je, jak se jednotlivý chutě při přechodu bezbariérově prolínají v puse a máte pocit, že se vám na jazyku děje něco exkluzivního. Opravdu jsem v životě neměl lepší hořčici. A to miluju hořčice. Od obyčejný plnotučný přes německý hrubozrnný až po francouzský dijonský. Všechny mám rád. Ale teď přišla jejich královna. Hořčice s Habanero od Gastona. Vlastně si vzala od každé něco. Kyselkavost od plnotučné, chuť zrníček od hrubozrnných a říz od dijonských. Do toho dodá svůj pikantní rukopis. A přesně v tomhle pořadí tuhle jízdu zažijete s každou další lžičkou. A to jsem ani nezmínil tu krásně ovocně kyselkavou vůni, která se line okolo každýho sebemenšího kopečku téhle hořčice. Nebo to, jak jsou zrníčka hořčice perfektně naložený a křehký. Krásně je rozkousnete, aniž by kladly odpor a přesto dodají ten křupací efekt. Prostě bomba. A jak moc hořčice pálí? To je asi dost individuální. Mně se pálivost trefila přesně do vkusu. Taková pětka z deseti v mojí osobní stupnici. Hlavně je to ta nenásilná ovocná pálivost, která má lehkej nájezd a pomalej dojezd. Habanero patří mezi klasiku a pokud nemáte nic proti pikantnímu jídlu, tak tenhle level určitě zvládnete. Pro plechový huby je na webu ještě verze s Morugou.

K čemu se hořčice nejvíc hodí? Pokud ji nezbaštíte na posezení, tak si ji můžete dát k čemu chcete. Drží tvar, dá se namazat a dá se prostě kydnout všude. Já ji vyzkoušel snad na deset různých způsobů. Plácal na pizzu, plácal do sendvičů, naplácal do nakládanýho Hermelínu (ten jsem ještě neochutnal), udělal jsem z ní hořčičnou omáčku ke králíku nebo ji cpal k uzeninám. A chutnala všude tam, kam se dala. Opravdu mocná kyselkavo-ovocná pikantní chuť se ráda přidá ke všemu, ale díky svoji síle dokáže převzít i celý jídlo. Třeba sendvič se šunkou a sýrem byl posunut na vyšší level, samozřejmě si pak ale úplně nevychutnáte chuť šunky. Za mě nejvíc padla k prostýmu točenýmu salámu, jak smaženýmu, tak k  vařenýmu. Obyčejnej točeňák od řezníka se vedle hořčice dokázal prosadit a tučná, uzená chuť krásně ladila s hořčicí. Jakmile objednám další lahvičky hořčice, tak si skočím i pro další podkovu točeňáku...

Cena za 220 ml lahvičku je 99 korun českých. Vzhledem k domácí výrobě a exkluzivním surovinám je to cena obhajitelná. Jen ji berte po dvou. První lahvičku máte pryč do týdne...

PS: Tohle není reklamní článek. Hořčici jsem si normálně koupil (a během psaní recenze i dobaštil). To jen kdyby někdo chtěl rýpat do mýho nadšenýho článku. Ale tahle hořčice si ho fakt zaslouží. Teď jen počkat na výplatu a nakoupit i pro rodinu. Třeba se za rok dva otevřou hranice... :)