Angriest Whopper, Burger King

Že bych na něco zapomněl? Co to jen... hmm... jo recenze na Angriest Whoppera! Po hektickým dvojtýdnu jsem konečně zpátky v plné síle a je třeba sem tam i něco napsat. Tak jdem na to.

Raz za čas Burger King opravdu překvapí. A jako blesk z čistýho nebe přiletěl ten nejnaštvanější Whopper ze všech. A co je na něm nejlepší? Červená houska? Ne ne. Nejlepší na tom všem je to, že můžete ochutnat něco, co momentálně baští v domovské zemi Burger Kingu. Zemi burgerům, obezitě, černochům a cenzuře bradavek zaslíbené. A že nekecám se můžete přesvědčit ZDE. Jde o recenzi mého o trochu vtipnějšího, o dost těžšího a chlupatějšího kolegy z USA. Na rozdíl od Czechie je Burger King v USA považovanej za jeden z těch horších řetězců a pojem junk food tam není označení zrovna lichotivý. Ale problémy tam mají úplně stejný jako všude jinde. Zmíněnýmu recenzentovi tam dali kotel majonézy (tu u nás nedávají) a žádnou hot salsa omáčku. Takže hodnocení nic moc. Taky od pohledu je to pěkně odfláknutej kus. To u nás si dali záležet o trochu víc. Posuďte sami.

Ten už vypadá i trochu angry a červený cákance všude okolo tomu taky dávají ten správnej optickej říz. Složení dle webu: "Nový burger se skládá z křupavé "Angry" cibule, pikantní omáčky a lahodných papriček jalapeňos v kombinaci s hovězím masem čerstvě grilovaným na ohni, čedar sýrem, ledovým salátem a čerstvými rajčaty. Toto vše završeno ohnivě červenou houskou ochucenou speciální ostrou omáčkou.". Na první pohled zaujme určitě červená houska. Doba barevných housek konečně dorazila i do našich fast foodů a jako první tady máme červenou. Čert vem barvy, ale ta pálivá omáčka zapečená v housce mě zaujala. No a nutno podotknout, že celkem zbytečně. Houska možná malilinko pálila oproti klasické verzi. Ale to spíš byla síla sugesce než reality. Jinak se jedná o klasickou dobrou housku. Nic proti ní. Další neobvyklá věc je "angry cibule". Jedná se kousky celé cibule osmažené v těstíčku. Takhle nějak by měly vypadat opravdový cibulový kroužky. Chuťově to bylo moc dobrý. Ale angry? Pikantní nebo tak? Vůbec. Obyčejná cibule v těstíčku.

Co už pikantní bylo je a bude je omáčka. Hot salsa omáčka krásně pálí. Ale tím krásně myslím krásně jak z pohádky. Je hodně rajčatová a má dlouhou táhlou pikantnost. První sousta pálí trochu a stupňuje se to až ke konci. Co mě se týče, omáčka je bomba. Ale že by byla nějak moc angry, to taky ne. Milovníci chilli z omáčky do stropu skákat nebudou. Co pálí trochu víc jsou jalapeno papričky. Jedná se o takový ty klasický naložený kolečka jalapenos. Jejich pálivost už slabší povahy možná trochu rozhodí. Ani ne tak díky jejich síle, ale hlavně díky jejich počtu. Papričky jsou snad v každým soustu. Díky tomu sendvič pálí čím dál víc a víc. Začnete na lehce podstřední pálivosti, v půlce sendviče už budete vytahovat kapesník a ke konci sendviče už vám možná trochu poteče i z očí. Ale to se bavíme o lidech, co chilli obecně baští jednou za čas jako zpestření jídelníčku. Pokud je chilli vaším denním chlebem a šmirglpapír vaším toaleťákem, pak vás Angriest Whopper nepotěší. Na takovýho Big Chiliho od McDonaldu z roku 2011 opravdu nemá. To byl zatím ten nejostřejší produkt zdejších fast foodů.

A co zbytek? Rajčata se salátem asi nemá moc cenu popisovat. Sýr tam byl, ale chuťově se moc neprosadil. A to je co říct. U Burger Kinga se většinou prosadí. Co mě ale potěšilo hodně bylo maso. Jednalo se o klasickej tenčí plátek, ale ta chuť! Ta parádní kouřová chuť masa od Burger Kinga... už jsem skoro zapomněl, jak dobře vlastně chutná. No ale to potěšení se týká něčeho jinýho. Maso šlo cítit v sendviči celou dobu. Krásně vyladěnej sendvič toto tedy jest. Angriest Whopper chutná po třech věcech. Po mase, po ovocné, lehce pikantní omáčce a po ovocných, středně, ke konci celkem dost pálivých papričkách. Pro chilli žrouty žádná výzva, ostatní bude na konci pálit pusa. Nic víc, nic míň. Sendvič je to dobrej. Klidně bych si ho dal znova. Ale...

Ale ta cena! 139,- za samotný sendvič a 179,- za menu je celkem dost. U Anguse to člověk skousne. Tam dostane opravdu luxusní maso, ale u klasiky? Speciální houska a cibulový kousky určitě něco stojí, ale i tak... Každopádně pokud máte peněz dost a máte rádi (poevropsku) pikantní jídlo, jděte do něho. Je to jedna z těch lepších věci, co si můžete momentálně koupit.

Black Jalapeño Burger, Arrows, Ostrava

Original Baseball Restaurant - Arrows, tak zní celej název ostravskýho podniku. Podniku, u kterýho mají baseballový hřiště a podniku, o kterým spousta lidí tvrdí, že dělají nejlepší burgery v Ostravě. Byla jen otázka času, kdy mě tam uvidí. A viděli. A uvidí znova? Čtěte dál a uvidíte.

Dlouho jsem se rozhodoval mezi Onion BBQ Burgerem a Black Jalapeño Burgerem. Nakonec zvítězilo moje dobrý vychování a řekl jsem si, že i černí by měli dostat někdy šanci. V menu mají burgerů i víc, posuďte sami ZDE.

Black Jalapeño Burger dle webu: "Hovězí placka Jalapeňo v domácí housce, potřené jalapeňo omáčkou, křupavou slaninou, rajčaty, karamelizovanou cibulí, rucolou a roztaveným sýrem čedar". K tomu není co dodat, jde se rozebírat. Na první pohled zaujme houska. Obarvená byla kdovíčím, ale spíš než černě působila šedě. A co si budeme povídat, šedá není zrovna ta pravá barva na jídle. Chvílemi mi přišla až do fialova, což je snad ještě horší. Fialová může být jen jediná věc a tou jsou švestky! Chuťově byla houska v pořádku, snad jen trochu chlebovitější. Tvar držela parádně a po celou dobu, to se musí nechat. Co mě ale hodně vadilo byla její suchost a tvrdost. Těžko říct, jestli si housky pečou na celej týden dopředu nebo co, ale ta moje byla hodně suchá a na okrajích okoralá. Prostě oschlá. Nebo ji moc přesušili na grilu. Nejspíš obojí. Tak jako tak to rozhodně nebyl ideál.

Dál tam máme omáčku. Omáčka jalapeño byla opravdu pikantní. Neřku-li pálivá. Tak pálivá, že v půlce burgeru jsem lovil v batohu pro kapesník, jak to ze mě teklo. Ale moje výdrž na pálivý je naprosto průměrná a pokud nosíte všude sebou lahvičky chilli extraktu a to ještě otevřený a zaražený do oka jako monokl, tak vás tahle omáčka nepřekvapí. Na stupnici od jedné do deseti, kdy jedna je kojenecká voda a desítka Satanovi prdy, bych téhle omáčce dal tak sedmičku. Dalo se to sníst celkem v pohodě, ale rozhodně dostála svýmu názvu. Taky berte v potaz, že se jedná o jalapeño omáčku a ne třeba o bhut jolokia omáčku...

Pak tam máme zeleninu. Třeba rajčata. Ty chutnají... jako rajčata. Nečekaně. Rukolu asi taky znáte. Na rozdíl od rajčat tam ale rukoly bylo hodně a co se nestalo, dokonce byla sem tam i zacítit. Což vzhledem k agresivitě ostatních chutí je opravdu co říct. Taky tam byla trocha "karamelizované" cibulky. Proč ty uvozovky? Protože na pánvi osmahnutá cibule tak tak do sklovita a prdnutá na sendvič z pánve i s přebytkem oleje tak úplně nesplňuje moje očekávání. Chuťově byla celkem v pořádku, ale v celkové chuti sendviče se ztratila rychleji jak čest Ládi Hrušky.

Samostatnou kapitolou byla slanina. Jestli v tomhle sendviči bylo pár věcí ne tak úplně ideálních, tak slanina byla naprostý ideál. Antičtí Řekové by ji mohli vysochat a postavit na Olymp. Tak byla dobrá. Parádně vypečená. Ale tak parádně, že v puse křupnula a přesto nebyla ani mastná, ani přepálená. Držela si krásnou chuť slaniny. No prostě bomba. Klidně bych si ji koupil samostatně jen tak k pivu.

Sýr byl taky super. Chutnal těžce po smetaně. Po takové té nejtučnější smetaně (Angláni mají krásný spojení heavy cream). K tomu měl pořádně sýrovej odér. Prostě kvalitní sýr, to se pozná. No bohužel proti zbytku taky neměl moc šancí a opravdu si ho užijete, jen když jeho kousky odloupete od masa a zbaštíte samostatně.

A teď to hlavní. To, kvůli čemu si dáváte burger a ne nějakej teploušskej salát. Maso! A bohužel maso bylo zrovna největší kámen úrazu tohodle černýho krasavce. Nešlo ani tak o ochucení. Ochucený bylo nejspíš jednak pomocí jalapeño papriček, byly v něm vidět i semínka, ale hlavně pomocí nějakých záhadných kuliček. Že by hořčičný semínka? Nebo rovnou hrubozrnná hořčice? Těžko říct. Bylo trochu pikantní. Posud všechno cajk. Ale co cajk není je vzít dobrý maso a zabít ho na grilu/pánvi. A tady se bohužel vražda stala. Maso bylo na většině místech suchý jak pytel cementu a to je opravdová škoda. Všechny ingredience ušly. Některý víc, některý míň, ale obecně to byl slušnej základ pro opravdu slušnej burger. Ale když někdo zabije maso, zabije tím i celej burger. Naštěstí placka masa nebyla tak tlustá (i když měla dvě stě gramů), aby se to nedalo sníst. Ale ke konci to chtělo trochu kečupu navíc, aby to doklouzalo do žaludku. Věcná škoda. Stačilo málo a byla by to pecka.

Celkovou chuť tvoří pálivá omáčka s masem. Pokud se vám mezi zuby dostane rukola, ozve se rukola. A sem tam i slanina. Ale hlavně ta pikantní chuť a maso. No prostě to, co dle názvu asi každej očekává a proč do něho jde.

Jak hodnotit Black Jalapeño Burger jako celek? Lehký nadprůměr. Ale lehký nadprůměr jen a jenom pokud se bavíme o Ostravě. V Praze by tenhle burger zapadnul do zapomnění. Kdyby houska byla čerstvější a maso bylo medium, mohl bych tady pět ódy. Ale ani sebelepší slanina a omáčka nezachrání suchý maso. Sendvič pomalu klouže do krku a pokud jste už někdy jedli pořádnej burger (v Ostravě třeba Hogo Fogo), z tohodle odvaření moc nebudete. Cena 189,- včetně hranolek a coleslaw salátku odpovídá možná kvalitě surovin, ale ne celkovýmu provedení.

A tím jsme se nenásilně dostali ke zbytku. Hranolky, coleslaw salátek a v mým případě i domácí kečup. Začnu coleslawem, ať si jen nestěžuju. Coleslaw salát v podání Arrows byl boží. Zatím nejlepší coleslaw, co jsem kdy jedl. Nejlepší byl poměr zeleninu ku dresingu. Všude je salát buď samá zelenina nebo samá majonéza, no v Arrows to bylo vybalancovaný opravdu perfektně a musím ho pochválit. Smetanová chuť s nenásilnou a přesto osvěžující chutí zeleniny... přesně tak to má být! To samý nemůžu bohužel říct o jejich domácích kovbojských hranolcích. Jednalo se o olejem nasáklý hranoly brambor, který ani nepůsobily čerstvě. Spíš gumově. Hlavně toho oleje v nich byl přehršel. Těžko říct, kde se stala chyba. Ono udělat si domácí hranolky chce spoustu tvrdé práce, sušení, předsmažení, mražení a odříkání. Opravdu to není žádná sranda a když se do toho někomu nechce, ať radši koupí pytel kvalitních hranolek v Makru, udělá líp.

No a kečup? Ten horko těžko hodnotit. Prý byl domácí. Mě chutnal úplně jako kečup od Otmy, ale to neznamená, že není domácí. Prostě takovej obyčejnej, spíš sladkej kečup s řídkou konzistencí. Pokud takhle opravdu dělají kečup, tak pak ho můžou rovnou kupovat. Pokud to domácí byl jen na lístku a na stole ne, pak se snad stydí účtovat si za něj dvacet šest korun. Ale nejspíš si ho opravdu dělají sami, protože snaha tam jde vidět na každým kroku. Jen mi v tom kečupu chybí nějakej ten signature ocas, jako měli třeba v brněnským Burger Innu. Příště radši prubnu majonézu.

Je to tak, napsal jsem příště. I když by se mohlo zdát, že burger nebyl nic moc, tak... no opravdu nebyl. Ale dělají i hot dogy, dělají i žebírka a třeba jejich cibulový kroužky taky vypadaly fantasticky. Takže Arrows rozhodně hodlám dát dalších pár šancí. Jen si nesmím zapomenou říct, že svůj burger chci medium. A třeba časem začnou medium dělat automaticky. Nebo ho medium aspoň nabízet... Potenciál v Arrows mají obrovskej. Jen ho využít.

PS: Málem bych zapomněl na pivo. Plznička z tanku v podání školených výčepních? Ta nemůže urazit snad nikoho. Je skvělá jako v každé originální plzeňské restauraci. Tím pádem je třeba počítat s vyšší cenou. Ale k jídlu pivo patři, rozhodně si ho dejte.