Grand Big Mac, McDonald's

Před několika lety, když jsem byl zatažen do Prahy na pochůzku tamním McDonaldem na Václaváku, jsem se manažerů poptal, jestli někdy budou dělat "velkej Big Mac". Koukali na mě jak na nějakýho vocasa. On totiž Grand Big Mac zrovna frčel ve Francii a mě to přišlo jako skvělej nápad. To manažeři netušili. Asi neměli v práci tolik času, jako jsem měl já, a nesjížděli všechny weby evropských McDonald's co dva dny. No odpovědí mi bylo určitě ne a hele, o dva roky později ho tu máme. Tak snad se podobně dočkáme i toho McRib... Prozatím si představme Grand Big Mac.

Tak jako tak je Grand Big Mac opravdu super nápad. Jedinej důvod, proč si Big Mac moc často nekupuju, je jeho velikost. Když přijdu do krásně voňavé pobočky McDonald's, můj mozek si vzpomene na úžasnou kombinaci soli a tuku a řekne si o pořádnej přežírací sendvič. A Grand Big Mac takovým sendvičem je. Už jsem ho měl pár dní zpátky a původně jsem ani tu recenzi na něho psát nechtěl. Ono taky proč. Chuť Big Maca zná asi každej. Ale volnej víkend je volnej víkend a hlavně bych rád napsal něco o věci, která mě opravdu zarazila a zaujala.

Ještě před samotným uvedením velikána jsem našel v Ostravě tenhle "billboard". Ta věc, která mě zarazila, je právě na něm. Vidíte to taky? Dám vám ještě půlsekundu, než vaše oči najdou odpověď. Je to tak. McDonald's machruje s burgrem, jehož maso je skoro stejně tlustý jako plátek kyselé okurky. Pfff. Nebo jako pidikostička rehydrované cibule. Pffffff. Ale nakonec proč ne. To obrovský makro člověku sliny vystřelí, ale prostě jsem si tenhle postřeh nemohl odpustit.

Popis jednotlivých surovin a chuť sendviče Big Mac najdete ve staré recenzi TADY. Nic se po těch letech nezměnilo, takže popíšu jen rozdíly. Hlavním rozdílem je samozřejmě velikost. Velikostí dosahuje sendviče Big Tasty. A to je všechno. Na žádnou jinou změnu jsem nenarazil. Dokonce sendvič souhlasil s obrázkem a tloušťka masa se skoro rovnala tloušťce okurky...

Můj sendvič byl krásně půl na půl. Půlka byla trochu bez omáčky, ale byla víc cítit chuť masa. Mňam. V druhé půlce pak byla většina zbylé omáčky a Big Mac chutnal hlavně po parádní omáčce. Mňam. Takže spokojenost? Maximální. Grand Big Mac si ponechává opravdu parádní poměr parádních surovin, který tvoří parádní celkovou chuť. Cena je 100 korun samostatně a 140 ve velkým McMenu. Díky jeho velikosti stačí i menu malý za 130 korun. Cena ujde. Teda pokud zrovna nejsou kupóny a nemůžete si koupit dva Big Macy za 75 korun. Pokud kupóny jsou, tak má člověk asi jasno. Pokud nejsou a máte hlad a chuť na Big Mac, Grand Big Mac je dělanej přesně pro vás. A teď už konečně ten McRib prosím!

Bacon Cheeseburger, East Village Bar & Diner, Brno

Všechno je jednou poprvé. A všechno je jednou i naposled. A něco je obojí. Třeba Halina se zeleninovým salátem nebo Halina na kole. A nebo moje návštěva podniku East Village Bar & Diner v Brně. Poprvé v životě jsem nechal půlku burgeru na stole a to ne kvůli velikosti porce...

East Village má na internetu hafo pozitivních reakcí. I proto jsem se rozhodl, že můj další brněnskej burger bude právě tady. Měla by to být restaurace ve stylu klasických amerických dinerů. A taky je. Ale dineru někde v Bronxu o půl druhé v noci. Hip hop na plný pecky a k tomu obsluha, která byla vyloženě po celonočním tahu a nedělalo jim problém si říhnout na celej lokál. Opravdová klasa. A jídlo?

Vybral jsem si Bacon Cheeseburger a cibulový kroužky. Kroužky můžete klidně zhodnotit i vy od pohledu. Přepálený, hořký a hnusný kousky něčeho, co možná byla kdysi shnilá cibule ve sklepě. Mňam. Vyloženě povzbudí k chuti na burger. Samozřejmě jsem jen ochutnal, dál je nejedl. Burger už tak hrozně nevypadal. Kupovaná houska sice nepotěší nikdy (hlavně, že na Facebooku mají fotky domácích), ale zbytek na pohled celkem klasika. Po bližším zkoumání mě ale sranda přešla. Sýr byl eidam, signature sauce, kterej je ve všech burgrech, byla vlastně majonéza s kapkou kečupu (pálit to, tak tomu u nás na severu říkáme ďábelka a mají ji v každé nejzapadlejší putyce) a maso taky nevypadalo zrovna dvakrát nejlíp. Po zakousnutí mě zůstalo v puse pár křupek. O kvalitě masa tak rozhodně padly všechny iluze. Propečení bylo taky šílený. Růžový sem tam u okraje, uprostřed propečený. Na kyselé okurce není co zkazit a dobrá byla snad jen slanina. A i ta byla spíš tvrdá. Ale to nejhorší byla jakási hořká pachuť, která se táhla každým kousnutím. Jal jsem se teda zkoumat, kde se stala chyba.

Po "rozbalení" tohodle dárku mě natáhlo. Spousta hnusných a odporných spálených zbytků po předešlých jídlech z grilu na housce a všude na mase je opravdovej eklhaft. Nevyčistit si ráno gril v restauraci zaměřující se na burgery je opravdová paráda. Asi mají smlouvu s tamním onkologickým centrem a snaží se šířit mez lidi rakovinu. Jinak si to vysvětlit nedokážu. No nebudu plýtvat svojí energií na tenhle hnus. Prostě hnusná pachuť z přepálenin celej burger pohřbila. Burger jsem složil zpátky, dopil pivo, zaplatil a odešel. Odešel na vlak zpátky do Ostravy a po cestě z centra jsem si dal Cheeseburger v McDonald's, na kterým jsem si pochutnal jako nikdy. East Village Bar & Diner byl krok vedle a silně doufám, že dalších podobných kroků se letos vyvaruju.

Jediná dobrá věc na tomhle podniku byla vynikající točená dvanáctka od Poličky. Samozřejmě vzhledem k prostředí ale ani na tu tam chodit nedoporučuju. Kdyby někoho zajímaly ceny, ty jsou opravdu lidový. Burger s rakovinou navíc za 105 korun a Onion Rings s rakovinou za pouhých 35 korun. Dobrou chuť.