Big Mac, McDonald's

Klasika z klasik největší, sendvič starej čtyřicet sedm let, Big Mac, si konečně získal i moji pozornost. Popravdě má mojí pozornost už dlouho a v mých dřevěných dobách, kdy jsem o fast food zavadil párkrát do roka, to byl můj favorit. Tomu bylo drahno let. Teď frčím na novinkách a když už klasiku, tak raději volím Big Tasty Bacon nebo McCountry. Ale naprostá ignorace vytváření jakýchkoliv novinek od vedení McDonald's mě tak trochu donutila ochutnat i ten sendvič, kterej je slavnější než Obama a podle kterýho se měří síla světových ekonomik. Zaslouží si vůbec takovej úspěch?

Asi nemusím popisovat, z čeho se skládá. Je to středně velká houska s mezipatrem, dva tenký plátky hovězího masa, kyselý okurky, cibulka, salát, sýr cheddar a "omáčka Big Mac". Omáčka Big Mac zní příšerně a trochu nechápu, proč se jí u nás taky neříká Special Sauce, jako všude jinde. Zvlášť, když její chuť tvoří jednu z hlavních chutí tohodle sendviče. Ale pěkně popořadě. Začněme houskou. Tenhle sendvič musí všude vypadat stejně úžasně. Ať už ho dělají v rodných Spojených státech nebo v malým kamenných stánku kdesi v Asii hned vedle stánku s useknutýma psíma hlavama. Teda snad až na Indii, kde svatý krávy nejedí a mají místo Big Macu kuřecí Maharaja Mac. To je samozřejmě chvályhodné. Víc krav pro nás nenažraný Evropany. A co má celosvětově homogenní vzhled sendviče společnýho s houskou? Vlastně všechno. Ať se podíváte na jakoukoliv fotku Big Macu, vždycky uvidíte nezničitelný a vždycky stejný prostřední patro. Mezipatro je tak jasnej poznávací znak tohodle sendviče. A co je na tom nejlepší? Chuťově je to úplně jedno. Zkuste si střední patro vytáhnout a Big Mac bude chutnat úplně stejně. Jen prostě nebude vypadat tak dobře na fotkách. Co se chuti samotné housky týče, tam snad není o čem psát. Naprostá, ale tentokrát opravdu naprostá klasika z fast foodu.

Co se masa týče, tam je to pro mě slabší. Samo o sobě je samozřejmě super, ale já radši tlustý prémiový maso z velkých sendvičů, který je chuťově trochu jinde než ty dvě hnědý plácačky. Na druhou strany lepší dvě malý hnědý plácačky než jedna malá hnědá plácačka. Chuťově je to slaboulince nadprůměrný hovězí maso, který je ale výborně okořeněný. Oproti prémiovýmu masu mi přijde, že se skládá z levnějších částí hovězího. Samozřejmě cena oproti třeba Big Tastymu je taky trochu jinde, tak je třeba přivřít oči. Co zbytek? Salát je... no salát. Zelenej přírodní vodovej papír. Není špatnej. Sýr je výbornej cheddar (na fast foodový poměry) a v Big Macu jej dostanete pokaždé krásně roztavenej. Za těch několik desítek let dostali zpracování sendviče k dokonalosti, o tom žádná. Hodně důležitý a výrazný jsou tady i okurky. Okurky naložený a kyselý. Já v nich cítím trochu víc kopr, než by bylo nutný. Radši mám okurky český. Ale k už nakyslé omáčce se hodí a i když je spousta lidí vyhazuje, já se je naučil nevyhazovat a dobře jsem udělal. Jsou součástí duše sendviče Big Mac a když si na ně člověk zvykne, hnedka dostane Big Mac novej rozměr.

Pak tu máme záhadnou cibuli. Proč záhadnou? Všude na obrázcích ji uvidíte, ale v sendvičích není skoro vidět. Stejnej problém řeší na celým světě. Proč? Co se stalo? Co na to Scullyová? Tady přichází na řadu věda a vědecký slovíčka jako je dehydrovat. Cibule se do poboček vozí sušená, aby se následně zpátky hydrovala (nabumbala) a vrazila do sendviče. Teda tak by to mělo být. Já si ji očima a ani jazykem v sendviči nevšiml. Ale sušenou cibuli obsahuje i omáčka, takže to je vlastně šumafuk. Tím jsme se konečně dostali k tomu, co tohle dělá tohle. A tímhle tohle myslím Big Mac a to tomu omáčku. Omáčka je podle anglické wikipedie varianta na dresing Tisíc ostrovů. Těžko říct, proč a kdo to tam dal, ale kečup z Big Mac omáčky opravdu neucítíte. Je to taková sladkokyselá omáčka, kde kyselost poráží sladkost a ještě je hutná, slaná, krásně vypadá a ještě líp voní. Vlastně omáčka, která útočí na všechny vaše smysly. Dokážu si představit jen dvě ještě lepší omáčky a tou je omáčka na Big Tasty (vlastně Big Mac omáčka s pořádnou masitou chutí) a omáčka na Swiss King (sýr, sýr, tuk a sýr). V Big Mac omáčce ucítíte majonézu, kyselý okurky, závan papriky a cibule a v pozadí trošku cukru. No každej z vás asi ví, o čem mluvím. Pokud ne, tak... tak co vlastně děláte na tomhle blogu?

Ale omáčka ani maso ani houska nedělají Big Mac Big Macem. Big Mac nejsou jednotlivý surovoiny. Big Mac je hlavně jejich celek. A celek je to opravdu grandiózní. Díky parádnímu rozložení už tak dobrých surovin. Chuť masa se snoubí s omáčkou a sýrem a kyselou chutí okurek a sem tam dokonce ucítíte i ten salát! Díky dobře promyšlené housce drží pokopě a... a já nemám co víc dodat. Big Mac zná drtivá většina populace téhle planety. Pokud přiletí mimozemšťani, byť jen trochu znalí pozemské kultury, Big Mac bude určitě to první, co ochutnají. A to je vlastně dobře, protože nás potom třeba nevyhubí. Taky by mohli shlídnout Láďu Hrušku v televizi a sestřelit nás rovnou z orbitu.

Big Mac mají v některých restauracích za 97,- v menu a za tu cenu nic lepšího u McDonald's nekoupíte. Můžu jedině a jenom doporučit. Opravdu.

PS: Že jsou fotky hrozný a ještě hůř opravený v GIMPu mi říkat nemusíte. Jen si můj současnej telefon špatně rozumí s nedostatkem světla.